3
masthead
21. listopadu 1900. Číslo 322.
4
article
hájce. Stojčev neměl při vraždě skutečného
účastenství a proto přimlouvá se za po
lehčujíčí okolnosti.
Na poptávku předsedovu prohlásil Stoj
čev, že nebyl členem sofijského výboru
Sarafova neznal, byl pouze členem vlastene
ckého výboru bukureštského.
Obhájce Karambulova pravil, ze
jeho klient nebyl členem sofijského výboru.
nezúčastnil se žádné vraždy a proto ho do
poručuje milosrdí porotců.
Řízení bylo potom přerušeno.
Z Bukurešti, 20. listopadu. (C.-B
V dnešním líčení dovodil obhájce Trifanova
že tento nekul spiknutí proti rumunskému
státu, nýbrž že hleděl osvoboditi Makedonii
Také princ Battenberg náležel prvnímu ma
kedonskému komitétu.
Tím, že Evropa přikročila k annexi Ru
melie, byl výbor povzbuzen. Ostatně za-
chránil Trifonov vyznáním život krále Karla
Obhájce Dimitrova poukazuje na to, že
obžalovaný, jenž sám se přiznání polehču-
jících okolností zříká, není ještě dospělým
Příští den líčení ve čivrtek, kdy vynešen
bude i rozsudek.
Stojčev
Trifanův
Battenberg
Trifonov
Karel
Dimitrov
Bukurešť
Makedonie
Evropa
Sarafov
5
article
Franceuzská sněmovna.
Z Paříže, 20. listopadu. (C.-B.) Sně
movna rokovala dale o rozpočtu ministerstva
zahraničných věcí.
Posl. Sembat (socialista) chce, aby
vyslanectva byla přeložena z Pekina na jiné
místo, většina výpravního vojska byla od-
volána a Francie zřekla se ochrany čínských
křesťanů.
Posl. Diviš Cochin soudí, že obsazení
Šantunu Němci bylo podnětem čínského po
vstání. Schvaluje, že Francie přidružila se
koncertu mocností a vyslovuje se pochvalně
o notě ministra zahraničných věcí.
Ministr Delcassé opakuje vládní ubez
pečování, že v Číně nevede se žádná vojna
a vojsko vypravilo se tam jen za ochranou
ohrožených soukmenovců. První pokus a po-
stup na Pekin byl osudný a proto musilo se
jíti bezpečně. Velebí odevzdanost a oběta-
vost francouzské ochrany a francouzských
vojáků za 8nedělní obrany vyslanectvev.
(Pochvala.) Smyšlenkou jsou prý novinové
zprávy o ukrutnostech francouzského vojska.
Posl
Diviš Cochin
Němec
Paříž
Francie
Čína
Peking
Franceuzský sněmovna
6
article
Společné dílo mocností zdaří se, ne-
bude-li žádná mocnost vyhledávati své zvláštní
výhody. Car Mikuláš, jehož šlechetné smý-
šlení je známo (Pochvala) přidal se bez me-
škání k této politice. Ministr poukazuje na
své návrhy ze dne 30. září t. r. a prohla-
šuje, že vyjednávání o mír je v běhu.
Rozšíření obchodních styků s Čínou vy
žaduje, by byla zachována její celistvost.
Rád by, aby byl již konec obětí, jež Francie
přináší, avšak dříve musí se jí dáti náležitá
satisfakce. Vláda důvěřuje v budoucnost, ale
především jest jí třeba důvěry sněmovny
(Pochvala.)
Povšechné rokování o rozpočtu ministe
stva zahraničných věcí bylo tím uzavřeno.
Potom rokovalo se o reformě dan
z nápojů.
Článek Vaillantova protinávrhu na zru-
šení lihovarenského privileje propad
379 proti 175 a potom celý Vaillant ů
návrh 343 proti 195 hlasům.
Proti anarchli ve Španělích.
Z Madridu, 20. listopadu. (C.-B.) Vláda
navrhne sněmovně, aby prodloužila na další
tři leta zákon o potlačení anarchie.
Vaillantův
Španěl
Mikuláš
Čína
Francie
Madrid
7
article
Říšský sněm němceký.
Říšský sněm němceký.
Z Berlína, 20. listopadu. (C.-B.
Říšský sněm rokoval dále o čínské před
loze.
Posl. Bassermann opřel se vče-
rejším Bebelovým vývodům, jimiž odsuzoval
čínskou politiku. Svého času také Bebel
prohlásil získání Kiaočau za přirozenou věc.
Připouští, že missionáři svým jednáním za-
vdali podnět k čínským výtržnostem. My —
pravil řečník — považujeme vladní politiku
za zcela oprávněnou, schvalujeme výpravů
obrněného lodstva a považujeme jmenováni
hr. Walderseea za pěkný úspěch německé
politiky. Potěšitelna je oznámená svornosk
mocností a německo anglická smlouva, k níž
oslatní mocnosti přistoupily. V otázce in-
demnity přidružujeme se k Lieberovým vý
vodám. Nové formace jsou porušením vojen
stých zákonů.
Posl. Levetzow jmenem konserva
tivců přimlouvá se za poradu o předloze
v rozpočtovém výboru-
Posl. Richter prohlašuje, že jeh
strana soudí, že po Kettelerově zavraždění
bylo třeba rozvinouti vojenskou moc, ale
pochybuje, že bylo nezbytně třeba výpravy
obrněného loďstva. Zmiňuje se o veřejných
projevech císařových, jejichž zjevným účelem
bylo dělati smýšlení mezi lidem. Sluší se
aby císař dohodl se dříve se svými ministry
o obsahu a formě takých projevů (Souhilas.
a potom vypustí se mnoho urážlivého a po
horšlivého. Nesluší se, jak stalo se, plésti
politiku sináboženstvím, nebo zkazí se jedno
i druhé. To platí zvláště o missionářích.
Největší cbybou čínské politiky německé bylo
— praví řečník — že spojili jsme se s Ru-
skem a Francií, abychom po čínsko japonské
vojně zadrželi Japonce.
Posl
Bassermann
Bebelův
Bebel
Lieberová
Levetzow
Richter
Kettelerův
Japonec
Berlín
Francie
8
article
Kaneléř hr. Bülow opakuje, pro
tehdy zodpovědný kn. Hobenlohe nechtě
svolat říšský sněm. Působily na něho no
viny, jež mají styky s vynikajícím parla
mentníkem, jehož výmluvnosti jsme se pravě
divilí. (Veselost.)
Přečítá článek »Freisinnige Ztgu. «z
dne 4. července, v němž svolání sněmu pro
hlašuje se za zbytečné. Připoušlím — po-
kračuje hr. Bülow — že článek ten je po-
někud šroubovaný a vysokoparný, avšal
tak to bývá při poloúřadních enuneiacích
(Trvalé hlučná veselost.) Neprozrazuji žád-
ného tajemství, pravím-li, že jsem z těch,
kdo uznávají velmi vážné a důležité příčiny
svolání říšského sněmu (Slyšte! a Velii
dobře! v levo.), avšák čta onen článek (Velká
veselost), myslil jsem sit sProtí Richtrově
autoritě přece nic nesvedeš!« (Stálá hlučná
veselost.) Mohu jen prohlásíti, stane-li se zase
něco takového a boduli na témto místo,ž
Bülow
Richtrův
Freisinnige Ztg
9
article
budete svoláni. (Velká veselost a hlučná po
chvala.)
Posl. Richter domnívá se, že ruský ná
vrh na ústup z Pekina vznikl z rozmrzelosti
na Němce. Není to pravda. Tím byse
podceňovala věcnost a klid ruské politiky.
Nejméně směřovala rozmrzelost proti vrch
nímu velitelství, jež především car nám svě-
řil. Náhledy o ústupu z Pekina vedly se co
nejochotněji a nejzdvořileji, tak že nebylo
žádného pohoršení. Není pravda, že jsme
se s vrchním velitelstvím mocnostem vtírali.
Podnět vyšel odjinud. Víc o tom sděliti ne-
mohu, neboť jedná se o výměnu náhledů
mezi panovníky. Jsou případy, kdy státní
zájmy zakazují mluvit a na státním pro
spěchu záleží mi více, než na přání, odpo-
věděti na všecky poptávky posl. Richtera
(Veselost.)
Dál pojednával o Bebelových nájezdech
na misse a prohlásil, že proto nebudese
chovat jinak k missím katolickým. Biskupu
Anzerovi je ke cti, že postavil své misslo-
náře pod ochranu Německa. Budeme je také
budoucně ochraňovat a považujeme svůj pro-
tektorát nad katolickými missiemi na Východe
tak jako v Číně za svou čestnou povinnost.
jíž nesmíme se vyhýbati. (Hlučná pochvala
ve středu).
V okružních notách nejednalo se tak
o formu jak o věc: formulování návrhu na
vypátrání a potrestání osob, jež byly vinny
ukrutnostmi. Toho účelu dosáhlo se.
Naproti Richterovu tvrzení, že Kiaočau
nesplnilo naděje, jež se v ně skládaly, po
ukazuje kancléř na útoky anglické opposice
na ministerstvo pro opanování Honkona.
Posl
Richter
Němec
Bebelův
Anzer
Richterův
Kiaočau
Německo
Čína
10
article
Tehda tvrdilo se, že je to zimničné hnízd
a nemá žádné ceny. Dnes páčí se tamn
lodní obchod ročně na 10—12 mill. fků
Osada nemůže vyrůsti přes noc.
Na Richterovu kritiku císařových řeč
prohlašuje řečník, že dle ústavy kancléř od
povídá za nařízení a opatření císařova. Avšak
císařovy řeči nepatří sem ani tam. Proto
přece nezůstavil by žádné pochybnosti, že
přijímá všelikou morální zodpovědnost za
císařovy řeči, jejichž smyslu rozumí také
valná většina národa. (Bravo! v pravo.)
Včera poslouchal jsem poslance Bebela
velmi pozorně a byl bych velice povděčen,
aby pozornost věnovala se také mně. Bremer-
havenská řeč císařova byla pronesena v oka-
mžiku, kdy se myslilo, že všichni v Pekině
obležení Evropané jsou povražděni. Bylo
přirozeno, že císař v onom okamžiku a za
oné příležitosti mluvil jako voják a ne jako
diplomat. Aby se nestala újma diplomacii
o to se již postarám. Ostatně ubezpečuji
vás, že jest mi malík statného německého
mušketýra milejší, nez celá boxerská spřez.
V bremerhavenské řeči, o níž poslanee
Richter se zmínil, císař vytkl cíle naší poli-
tiky, avšak výraz, že ve velkých příštích
otázkách se nenecháme odstrčiti stranou, ne-
obsahuje ještě tendenci, že budeme se mí-
chati do věcí, po nichž nám nic není. Ta-
kých věcí budeme se straniti také budoucně,
avšak o rovnorodost s druhými mocnostmia
právo promluviti ve světě nedáme se olou-
piti. (Hlučná pochvala.) Nejsme samotni
v Číně, je tam sest jiných mocností a ně-
které jsou angažovány více než my.
Richterův
Bebel
Bremer
Evropan
Richter
Čína
11
article
Byl jednou čas, kdy upírali Německu
právo na svornost; chtěli udělati z něho
zeměpisný pojem a zbaviti je titulu velmoci
My jsme se jí staly a s pomocí boží jí zů-
staneme. Přidržíme se mínění, že velký na
rod nedá si právo na zvlástní světovou po
litiku ani vzit, ani zkracovat. (Hlučná po
chvala a pohnutí.)
Posl. Kardoríf (říšská strana) sou-
hlasí, aby předloha byla přikázána výboru
Posl. Richter (svobodomyslné sdru-
žení) vyslovil povděk, že kancléř zachoval
se k sněmovně ochotně v otázce indemnity
Příští schůze bude ve čtvrtek.
n. Z Berlína, 20. listopadu. Tisk, až
na socialistický, jest spokojen s řečí hr
Bülowa. Praví že tento odzbrojil, prý
liberální opposici, učiniv v řeči své ústupky
jejímu stanovisku. Liberální listy samy za-
znamenávají, že hr. Bülow neuvedl důvodův
pro nesvolávání sněmu. Proto prý, že se
žádných uvésti nedalo. — Svobodomyslny
»Voss. Ztg.« praví, že označil politiku
svou (slůvko to list prokládá) tak přesně.
že se proti ní prý ničeho uváděti nedá.
Posl
Richter
Bülow
Svobodomyslna
Voss
Německo
Berlín
12
article
Mluvil tak, jako až dosud mluvil neodvislý
tisk, uzavírá list ten.
»Berl. Tngblatt« praví, že i Bülov
musil uznati neobmezené budžetní práv
sněmu.
Orgán středu »Germania« chválí
řeč hr. Bülowa i to prý, že měl uznání
pro obtížné postavení sněmu. Jest si prý
jen přáti, aby směr Bülowův nebyl rušen
»náhlostmi«. Vté příčině není prost vážných
obav. — Konservativní »Kre uzzeitu nge
míní, že řeč Bülowa jest způsobilá utlumiti
znepokojení. Slovem, jest viděti, že hr. Bülow
zapřev zatim další plány Německa, postavil
opposici německých stran liberálních vytou
žený jimi zlatý most, aby nemusily hlasovati
proti úvěru a výpravě, se kterouž tyto zá-
stupkyně tříd výrobních a vývozních —
v duchu i předem už souhlasily.
Chamberlain na cestách.
Z Ríma, 20. listopadu. (C-B) Cham
berlain prohlížel si dnes město a zejtra na
vštíví ministra zahraničních věcí Visconti
Venostu.
Berl
Bülow
Bülowův
Chamberlain
Visconti
Bülov
Německo
Rím
Cham
CB
13
article
Zabavený britský parník.
Z Nového Yorku, 19. listopadu.
(»Reuter«.) Z Panamý oznamují sem pře
Kingston: Columbijská vláda zabavila brit-
ský parník »Saboga« a poslala jej se
100 vojíny do Buena Ventura. Britský kon-
sul požádal telegraficky svou vládu, by tam
poslala vojenskou loď. Jsou všeobecné
obavy, jak věc depadne. Právo válečné
provudí se přísně.
Kdo má lepší děla?
Z Washingtonu, 19. listop. (»Reut.e)
Následkem nepřižnivého posuzování ameri-
ckých polních děl žádal generální pebočník
Corbin 15. t. m. telegraficky generála C haffe
o sdělení, jak se věc má. Gieneral odvětil,
že americké dělostřelectvo jest lepší, než
dělostřelectvo kterékoli jiné armády v Číně
Jedině německé dělostřelectvo překonáváje
v mnohém směru rychlejší střelbou a lepším
přístrojem brzdovým, ač kalibr německého
děla není tak veliký jako kalibr děla ameri
ckého. Americké dělo velice chválí zejmena
ruský generál Lenevič.
Telegrafické zprávy hospodářské
Z Vídně, 20. listopadu. (C. -B.) Valná
hromada rakouské z brojovky schválila ná-
vrhy správní rady na rozdílení dividendy 10 K
na akcii, dotaci 252.000 K k reservnímu fondu.
vyplacení 10 tantiémy per 10.388 K členům
správní rady a úřadníkům a vyplácení super-
dividendy v obnosu 2 K na akcii. Zbytek
20 143 K přenese se na účet zisku tohoto roku
obchodního. Vystupující členové správní rady
Beyer a Demmer byli znovu zvolenia
kooplace dra. Bedřicha Manlichera do
správní rady schválena.
V dnešní plné sehůzi bursovní komory
vídeňské schválen návrh odboru pro zboží, aby
se sehválily usance obehodu s pap
rem na vídeňské burse. Nabudou plat
nosti 1. ledna 1901.
x. Z Vídně, 20. listopadu. (Tlfgrm. »Nár
Listů«.) Dnes byla plenární schůze vídeňské
bursovní komory, v níž schválen rozpoče
bursovní komory na r. 1900, který vy
kazuje schodek K 18 540.
Corbin
Lenevič
Beyer
Demmer
Manlicher
Nový York
Washington
Reut
Čína
Vídeň
Reuter
Buena Ventura
14
article
Včera ukončeny byly pokusy, jež konala
správa státních dráh s novou automalickou
brzdou za tím účelem, aby byla umožněna
rychlejší jízda nákladními vlaky. Pokusy ly
měly velmi příznivý výsledek. Automatickou
brzdou dá se prý dosíci dvojnásubné rychlosti
proti dosavadni.
st. Z Pešti, 20. listopadu. (Zvl. Ulgr. » Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. centů
o 25 hal. levněji. Platila: pšenice tisská
80.5 kg K 782. 80 kg K 7.70, 79 k
K 795, 76.5 kg K 735, 75.5 kg K 7.25,
peštská 78 kg K 7.35, 77 kg K 7.50, 76.5
K 7.25, stolno-bělehradská 76 kg K 7.45.
sedmihradská 77 kg K 7.25 s přímněsí, podu-
najská 74 kg K 6.75, 72.7 kg K 6.80, banát-
ská 75.5 kg K 7.12, zentská 75 kgl K 7. 25
kaločská 75 kg K 7.25 na čtvrt leta; žito
K 685, ječmen K 5.80, oves K 5 40.
kukuřice K 4 60, vojtěška tisská K
37.— s přiměsí..
Terminový obehod měl dobr
K večeru znamenala: pšelnice na duben
1901 Ke 7.56, žito na duben 1901.- 7.22.
oves na duben 1901 K 5.59, kukuřli ce
na květen 1901 K 5 03, řepka na srpen 1901
K 13.10.
Plodinový trh byl bez odbytu a
změny.
Počasí pochmurné.
Z Bělehradu, 20. lislopadu. (C.- B.) Dle
úřadních zpráv obnášely celni příjmy o
1. ledna do 31. m. m. 10,281.864 dinarů
(v loňském soudobí 9,315. 834). Jen v. říjnu
činily 1,669.092 (loni 1,461.825) dinarů.
K tomu poznamenává se, že po zřízení cukro-
varu v Srbsku odpadl značný celní příjem
z cukru dosud dováženého.
ceny-
Platil
Pešť
K 795
Bělehrad
Srbsko
kg
K 7
03
15
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Plodinová bursa. Na včerejší burse ne
jen že obchod ani dost málo neoživl, ale nao-
pak smýšlení ještě dále ochablo. Příčinou toho
byly chabě zprávy zahraniční, silnější nabídka
domácího obili a neobyčejně nepřiznívá situace
obchodu s moukou. Pšenice šla jen velice slabě
na odbyt. Skrovnější jakost zlaciněla o 10—15
hal., avšak ani jemné druhy nemohlý udržet
poslední ceny. Placena byla pšenice česká
K 8.30—8 90, uherská K 8.45—9.— z Prahy
nádraží. České žito jest na venkovské trhy po-
někud hojněji dováženo, ale je tam domácími
konsumenty rychle skupováno, takže ho na
zdejší bursu mnoho nepřijde. Jest zde proto
české nové žito desti hledáno a jemnější druhy
byly placeny nad záznam podstatně dráže. Pri
prodeji dosti těžkopádném znamenalo žito české
Praha
16
article
K 8,35—8.75 z Prahy, uherské K 7 25—7.70
z Vidně. Smýslení pro ječmen zůstalo nezmě-
něně klidné, ani ceny se nezměnily, přes to, že
nabídka byla velice vydatná. Větší partie byly
koupeny na dodání ze stanie polabských pro
vývoz. Z Prahy byl placen K 7.80—9.—
z Mělníka K 8.10—8.20, z Veltrus K 8.25.
z Řevnic K 8.65, z Noutonic K 8.50, z Dobři-
chovic K 8 60, z Dušníků K 8.70, ze Slaného
K 8.50—8.75, z Pardubic K 8.10, z Kolin
K 8.25, z Poděbrad K 8.—, z Králové Hradce
K 7.80, z Peček K 8.18, z Čelakovic K 8 30,
z Nymburka K 7.90—8.—, z Benešova K 7.90
až 8.—. Pro oves bylo smýšlení chabé. Na-
bízen byl hojně. Že ceny neklesly, dlužno při-
čísti jen na vrub té okolnosti, že byla čilá po-
ptávka po rychliku na švýcarský účet a že bylo
kupováno pro vojenské zásobárny. Placen byl
z Prahy nádraží K 6.30—6.60, rychlik K 6.3
až 645 ze stanic dráhy císaře Františka Jo-
sefa. Nová kukuřice bylu ochotně kupována za
K 5.20—5 35. Většina zboží přichází násled-
kem trvale teplého počasí ve zkaženém stavu.
Mák byl klidný a znamenal K 24—26. Smý-
šlení pro červený jetel se upevnilo. Byl prodá-
ván na dodání z Prahy za K 62—69.
František
Praha
Mělník
Veltrusy
Řevnice
Noutonice
Dobr
Dušníky
Pardubice
Poděbrady
Hradec
Pečky
Nymburk
Benešov
60
5 35
17
article
Kroky ku dosažení rychlejší dopravy
dobytka. Jedna z hlavních stížností živnostníku
kteří musí dobytek po dráze dopravovati, vrcholí
v tom, že dobylek tak rychle se nedopravuje, jak
všim právem očekávati by se mohlo. Bylo by dobře.
kdyby stesk na tuto nesrovnalost v každém se vy-
skytujícím případě příslušným orgánům se sdělil.
Výbor spolku českých obchodníků s dd-
bytkem věci té se již ujal, hlavně ohledně stesku
na zdlouhavou dopravu dobytka z pražských stanic
železničních na ústřední jatky v Holešovicích. Do
bytek z rána na nádraží cís. Františka Josefa do-
pravený, klerý by snadno pěšky během dopoledne
do ústředních jatek dohnati se mohl, přivážen jest
tam dráhou v pozdních hodinách odpoledních nebo
večerních, v době, kdy dle platných předpisů, ze-
jmena v době krätkých dnů, zvěrolékařská prohlídk
konati se nemůže; rovněž nemohou majitelé dobytka
vybověti ustanovení, dle kterého mají správě jatek
oznamiti, kolik stájů budou potřebovali. Dobytek po
delší cestě utrmacený mohl by při pravidelně do-
pravě byti umístěn ve stájich a tam se zolaviti. Ž Tak
ale pošinuje se s jinými vagony si místa na místo
když již na jatky se dopraví, nemůže se následkem
zdlouhavě dopravy vykládati, což mělo často za ná
sledek, že mnohý kus dobytka zuhynul dříve ještě
František Josef
Holešovice
spolek český obchodník
18
article
než do blízkých stájí dopraviti se mohl. Tím ztrácí
se majetek, poškozují se četní živnostníci, stěžuje se
zásobování Prahy, trpí rozkvěť pražského dobytčího
trbu a takovéto trýznění zvířat by slavný spolek
proti trýznění zvířat mělo přiměti, aby odstranění
těchto vad velkým vlivem svým podporoval. Druhdy
dodávaly se adresátům dříve došlé přílohy náklad-
ních listů (dobytčí pasy), což urychlilo vykládání do-
bytka, a zvěrolékaři mohli dobytčí pasy ještě před
vykládáním prohlédnouti. Umnožněno zároveň, že
mohlo se snadněji kontrolovati, kdy dobytek byl do
praven na pražskou stanici železniční a jak dlou
hého času bylo zapotřebí, než dobytek v ústředníci
jatkách vykládati se mohl. Když se stesky na dlou
hou dopravu množily, příloby k nákladním listům
(pasy) vydávaly se teprv, až zásilka do ústředníc
jatek byla dopravena, čímž vykládání opět se pro
dlužuje. Bylo proto ve výboru spolku českých ob-
chodníků s dobytkem usneseno, podati žádost slav.
ředitelství c. k. výhr. výs. společnosti stätní dráhy ve
Vídni. V žádostí se praví: Z nejkrajnějších hranie
českých dováží se dobytek namnoze rychleji na sta-
nici dráby ct. společnosti neb do stanice dráhy cís
Františka Josefa I., než ze stanic těchto na blízkou
stanici ústředních jatek. Nasledkem toho vyskytuje
se každému nápadná anomalie, že dobytek na
stanice pražské přivezený děle do ústředních jatek
po dráze se dopravuje, než když se dobytek ve sta-
nicích pražských vykládá a do jatek pěšky žene.
Praha
Vídeň
spolek český ob
stätní dráha
František Josef I
19
article
Z četných případů dlouhé dopravy železnicní uvá-
dějí se připady. A přece je rychlá doprava dobytka
ze stanic pražských do úslředních jatek nejen poža-
davkem humanity, rychlé dopravy této vyžaduje
nejen zájem dopravovatelů, urychlením dopravyt
usnadňuje se zásobování Prahy masem a prospěje
se hospodářství. Avšak i dráze, jejíž správa ct. ředi-
telství je svěřena, by vyhovění žádosti po rychlejší
dopravě dobytka z pražských stanic na ústřední
jatky prospělo, nehledě na správnou zásadu, aby va-
gnní park byl pokud možna nejrychlejším vykládá-
ním dobytka uvolněn-
Obchodní a průmyslová komora v Česk.
20
article
Budějovicích koná IV. řádnou veřejnou schůzi
v ponděli dne 26. listopadu 1900 o 2. hod. odpol.
v zasadací síni komory. Na programu jest: 1. Schvá-
lení protokolu poslední řádné veřejné schůze. 2. Kan-
celářsků zpráva. 3. Zpráva presidia o rozpočtu ko-
morním na rok 1901. 4. Zpráva obchodního výboru
o navrzích zákonů: a) o služební smlouvě pomoc-
níků obchodních; b) o změně a doplnění živnosten-
ského řádu; e) o úpravě nedělního a svátečního
klidu v živnostech. 5. Zpráva p. k. r. M. Steindlera
o rozdělení lihového kontingentu. 6. Zpráva živno-
stenského výboru o výsledku krejčovského kursu
v Č. Budějovicích. 7. Návrh živnostenského výboru
na pořádání výstavek učennických prací v r. 1901.
8. Zpráva o stavu pokračovacího školství v obvodu
komorním a žádoucí jeho úpravě a příslušné návrhy
živnostenského výboru. 9. Navrhovací volba censorů
pro filiálku rakouskouberské banky. 10. Navrhovac
volba odborných soudců lajků pro c. k. krajské soudy
v Č. Budějovicích a v Tábuře.
Poplatková novella a domácí páni. Ve
Vídní neustává činnost proti noveile o poplatcíeh
z převodů realit. Vedle stavitelů a podnikatelů ozý
vají se čím dále tím hlasitěji majitelé domů, žel účinky
novelly jsou jim všem na újmu. Tyto dny odebrala
se deputace spolku majitelů domů ve Vídni v čule
s předsedou drem. Duněckým k ministru financí
Böhmovi Bawerkovi a podala mu žádust spolku, aby
novella ona byla zrušena. Vyjednávání trvalo hodinu,
a ministr prý zvláště uznal její nevýhody
pro Vídeň. Jinak depulace o výsledku mlčí. Co
ostatní města nemají týž zájem jako Vídeň a má se
snad pro Vídeň zavésti nová privilej? Aspoň tajem-
nůstkářství deputace zdá se tomu nasvědčovati.
M Steindler
Böhm Bawerk
Budějovice
Č . Budějovice
Vídeň
21
article
Placení hotovým zlatem na zkoušku
V »Tresoru« vyličeny jsou děje, předcházející narov-
nání obou vlád s rak.-uberským bankem ve příčin
odkázaní placení zlatem cedulovému ústavu a při té
přiležit sti prohlášeno, že správa banku zamýšlí n
zkoušku větší obnosy zlata uvésti do oběhu dříve
nežli předsevezme fakultativní placení zlatem,t.
výkup bankovek zlatem. Položení banku tím se ne-
změní, protože cedulový oběh se o týž obnos zmenší.
Uherská vláda složila v banku po uskutečnění smlouvy
osm millionů korun ve zlatě a bude tímže způsobei
pokračovati, kdežto bank bude splatné kupony vy-
pláceti. Již kupon prosincový čtyřpročentní uberské
renty pohltí mnohem větší obnos, nežli mnoho-li či-
nily dosavadní splátky. Také rakouská finanční
správa neopomene deponovali v banku přiměřený
obnos ve zlatě, neboť kupon lednový činí obyčejně
veliké nároky na zásoby státní ústřední pokladny
Přirážka ke stříbru při placeni cla. Pre
měsíc prosinec ustanovena přírážka při náhradním
placeni cla stříbrnými zlatníky misto ve zlatě n
201/ procent.
Ruské spořitelny (Sberegatelnyje kassy) vy-
kazují 1. srpnem 1. r. 717.826.000 roblů vkladů; bylo
jich 5153, vkladních knížek 3.388.50d. Do 1. září
t. r. přibylo spořitelen opětně 63 a celkem tedy 5216.
22
article
Zájem Rakouska na obchodě se Švý
carskem. Spojené státy odňaly Švýcursku dne 23
března t. r. nejvyšší výhody celní a Srýcarsko pro-
hlásilo dne 1. t. m. vůči Americe totéž. Tím nastal
stav, který jest pro naší říši důležitým, neboť zdejší
výrobky mohou před americkými ziskati značno
přednosti, zvláště: nábytek, pianina, klavíry, har-
monia, kola jízdná, jemnější litinové zboží, solené
máslo, margarin, zavařované ovoce, uzenářské zboží
sušené ovoce, kroupy, krupice, méuka, jakož i papír
Severoněmecký Lloyd v Bremách. Hlavní
jednatelství Josef Ledvina v Praze, v HIybernské ulici
č. 8 (telegrafické zprávy o pohybu parolodí): » Witte-
hind« připlula 14. listopadu do Taku, »HI. HI. Meier«
připlula 17. listopadu do Port Saidu, »H. H. Meiere
vyplula 17. listopadu z Port Saidu, »Darmstadt« při-
plula 17. listopadu do Adenu, »Heidelberg« vyplula
18. listopadu z Antverp, »Sachsen« minula 18. listo-
padu Gibraltar, »Preussen« vypřula 18. listopadu
z Antverp, »König Albert« připlula 18. listopadu do
Sanchaje, »Prinzess Irene« připlula 18. listopacu do
Port Saidu, »Prinzess Irene« vyplula 18. listopadu
z Port Saidu, »Oldenburg« připiula 18. listopadu do
Adenu, »Mark« minula 19. listopadu Hurst Castle,
»Friedrich der Grosse« připlula 19. listopadu v 6 hodin
ráno do Bromerhavenu.
Lloyd
Ledvina
Witt
Meier
König
Irene
Oldenburg
Mark
Gross
Rakousko
spojený stát
Amerika
Praha
HIybernský ulice
Darmstadt
Aden
Heidelberg
Antverpy
Sachsen
Gibraltar
Sanchaj
Bromerhaven
Port Said
Hurst Castle
23
article
Klesání ceny uhlí. Z Varšavy se oznamuje
že tam ceny uhlí stále klesají, ač doty se snaží tomu
všemožně překážeti. Zvláště dovoz slezského uhli
se vzmáhá.
Prodej starého materiálu. C. k. ředitelstv
státních drah v Plzni nabízí ke koupi starý materiál
kterýž se nahromadí v materlálním skladišti v Plzn
ve 1V. čtvrtleti 1900 t. j. od 1. tíjna do 31. prosine
Dodávka pro dráhu. Priv. rak. uher. spolee
nost státních drah ve Vídní zadá: 1. dodávku zbož
provaznického na r. 1901 a přijímá písemné nabídky
do 12. hod. polední dne 25. listopadu 1900, 2. do
dávku per vozových, oceli na péra a drátčné bře
bíky na rok 1901 a přijímá nabídky do 12. hod. po
lední dne 24. t. m.
Varšava
Plzeň
Vídeň
24
article
Okrcsní hospodyňská škola v Lounech
Dne 16. t. m. zavítal do okresuí hospodyňské školy
v Lounech sekretář ministerstva orby z Washingtonu
v Americe Mr. David G. Fairchild, který prošed bu-
dovu školní i hospodářskou, se zajímavostí nevídanou
vyptával se na každou podrobnost. Vys ovil se, že
ač navštívil řadu hospodyňských škol v Německu.
Švědsku i v jiných zemích, tak pěkné a zároveň ve
všem praktické školy, jako jest louuská, nikde ne-
viděl. Sekretář Fairchild pilně činil si o všem zá-
písky a odnesl si ze školy pro svou americkou vlas
podobizny budovy i jednotlivých místností, o něž
tak živě se zajímal. Zároveň siibil, že příbuzná jeho
Mrs. Nelly S. Kedzie, která jest vynikající sil ou škol
hospodyňských v Americe, zašle lounskému ústavu
hospodyňskému zvláštní stroj k dělání bílkového
sněhu.
Kuratoriu a ředitelství umělecko průnoy
slového musea zaslali dále blahopřejné telegramy
a přípisy za příčinou oslavy padesátiletého jubilea
komory a zahájení umělecko průmyslového muse
obchodní a živnostenské komory v Praze v nov
budově musejní pp.: Jos. Alex. svob. pan Helíer
ve Vídni, dr. Adolí Müller, sekční rada v c. k. mi-
nisteřstvu vyučování ve Vídni, A. šl. Scala, ředitel
c. k. rakouského musen ve Vídni, dr. E. Lei sch i ng
mistoředitel c. k. rakouského musea ve Vídni,
Ritter, kustos c. k. rakouského musea ve Vídni, H.
Macht, professor c. k. uměl. průmyslové školy ve
Vídni, dr. Albert Fikdor ve Vídní dále ředitelství
1900.
Mister
G Fairchild
Nella
Kedzie
Alex
Helíer
doktor
Müller
A šl
Ritter
H Macht
Fikdor
Louny
Washington
Amerika
Německo
Vídeň
Scala
Fairchild
živnostenský komora v Praga
profesor c
25
article
průmyslového musea v Chrudimi, pp.: architekt
Škorpíl, ředitel průmyslového musea v Plzni,
Willy Ginzkey, president a kustos dr. G. Pa-
zaurek za kuratorium severočeského průmyslového
musea v Liberci, president dvorní rada Frankea
kustos Rebczynski za mest. průmysl. musenm
ve Lvově, prof. dr. O. Hostinský v Praze, Karel
Lacher, ředitel musea »Johanneum« v Štyrském
Hradci, Jan Rotter, ředitel c. k. vyšší průmyslové
školy v Krakové, arch. J. Leisching. ředitel mo-
ravského průmysl. musea v Brně, tajný vládní rada
Lessing, ředitel uměl. průmysl. musea v Berlfna,
dr. Petr Jessen, ředitel knihovny král. uměl. prů-
mysl. musea v Berlíně, dr. Josef Hampel, kustos
zemského musea v Pešti, dvorní tajný rada prof. dr.
G. Treu, ředitel sbírky skulptur v Drážďanech, prof.
dr. Lehrs, ředitel kabinetu rytin v Drážďanech,
prof. dr. A. Furtwlingler, ředitel glyptotheky
v Mnichově, ředitelství švýcarského zemského musea
v Curychu, pp.: H. Augst, ředitel švýcarského zem-
ského musea v Curychu. Frauberger, ředuel
průmysl. musea v Düsseldorfu, dr. Deneken, ce-
dítel musea císaře Viléma v Krefeldu, dr. Grem-
pler a dr. Seger za společnost slezského musea
ve Vratislavi, dr. Masner, ředitel uměl. průmysto-
vého musea ve Vratislavi, Henry Hymans, ředitel
král. knihovny, člen král. akademie, president profes-
sorského sboru při ústavu krásných umění v Brus-
selu. Edvard Fiala, konservator sbírek vévony
Cumberlandského ve Vídni, dr. Falke, ředitel mesť.
uměl. průmysl. musea v Kolíně nad Rýnem, D. tI.
Ginzkey
doktor
Franke
Rebczynski
profesor
Lacher
Johanneum
Rotter
J Leisching
Lessing
Jessen
Hampel
G Treu
Lehrs
A Furtwlingler
H Augst
Deneken
Vilém
Gr
Seger
Masner
Hymans
Fiala
Falke
Chrudim
Plzeň
Liberec
Lvov
Praha
Štyrský Hradec
Brno
Berlfn
Berlín
Pešť
Drážďany
Mnichov
Curych
Düsseldorf
Krefeld
Vratislav
Vídeň
Kolín nad Rýn
průmyslový muzeum
slezský muzeum v Vratislav
ústav krásný uměný v Brus
26
article
Grosch, ředitel uměl. pidmysl. musea v Kristianii
a dr. šl. Bezold, ředitel germánského musea v No-
rimberku.
Sedlčanský martinský výroční dobytčí
trh, který pro deštivé počasí se nekonal, odbyvan
bude ve čtvrtek dne 29. listopadu.
Záznam střibra a jinych kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 19. listopadu činil 29 62
penny za stand. unci: při současném kursu ton-
dýnské devise K 240.70 obnáší tudiž cena 1 kg
ryz. stříbra K 103.27. Měď 72/1a za hotové a 731/1a na
3 měsíce; cín 1277/% za hotové a 12634 na 3 měsíce,
zinek 193/% za hotové a —.— na 3 měsíce, olave
španělské 174/1e, anglické 171/2 liber šterlinků a za
1 tunu.
TTrhy peněžni.
Bursa.
V Praze, 20. listopadu. (Pův. zpr. »N. L. «)
Při klidném trhu došlo k závěrce akcií Živno-
stenské banky za K 266.50.
Dále podáváno bylo za akcie:
peníze zboží
korun
České banky Union . . . . 259.— —.—
České společnosti pro průmysl
cukerní . . . . . . . 212.— —.—
Strojovny Daňkovy . . . . 475.— —.—
Podolské cementárny . . . —.— 190.—
za 4 úpisy Hypoteční banky 96.15 —.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Oficiální záznamy zněji:
doktor
Bezold
Bursa
Daňkův
Kristiania
Londýn
Praha
Český banka Union
kg
27
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899
Č. Budějovie 1893
„, Plzně r. 1886
Teplice r. 1887
„, Smichova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
,,, one,
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
,,, kom. dl. úrp.
, mel, úpis
,zelezr o pls
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dlo.
dto. , 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duche.- Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896 .
Rak. severo- západní dráhu
lit. B.
dto.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . . .
» banka »Union« . . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp, úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskompiní banka . .
Pražská úvěrní banka . . ..
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . . .
Ústecko-leplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . . .
Buštěhradská dráha . (lit. A y
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Rakouská sev. západní dráha
(lit. B.)
dto.
Smichův
Ferdinandův
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpolee Duche
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskompinit banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
28
article
Pražsko-duchcovská dráha ..
Pražská sp. par. po Vitavě a Lab
Jiho-sevi némecká spoj. draha
Akc. tov. na vyrab. umčl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . .
Podolská cementárna . ..
Česka spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf. cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražská železäřská společnost
„ stroje spol. (de. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lavay
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 20. listopadu. (Zlá věr e č né
kursy.)
Renty: Únorová renta 97 85, společná
renta květnová 98.10, společná renta střibrna
97.65, rakouská zlatá renta 115.35, rakouská
korun. renta 98.25, uherská zlatá renta 115 25,
uherská korunová renta 90 35.
Losy: Státní z r. 1854 172.—, z r.
1860 po zl. 500.— 130 50, z roku 1800 po
zl. 100.— 164.—, z roku 186 1 207.—, losy
tisské 140.—, losy úvěrního ústavu 400.—,
vídeňské losy komunální 384.—, turecké losy
105.25.
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 270. 50,
vídeňská bank, jednota 470 —, rak, ústav pro
úvěr pozemkový 868.—, rak. úvěrní ústav
657 50, uherská úvěrní panka 668.—, banka
pro země rakouské 410.—, vídeňská Unionka
541.—, česká banka Union 259.—, Zivnosten-
ská banka ——.
Akcie dopravních podniků“: Driha
ústecko-teplická —— (—), česká severní dráha
—, buštěhradská lít. A. —— (—), buště-
hradská lit. B. 1128 (——), dunajská paro-
plavební spol. 753.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská 618.—, severní dráha cisare
Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovinká
535.—, rakouský Lloyd —.— (—), společnost
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 460—, dráha polabská
471.—, dráha pražsko - duchcovská 1780——
společnost státní dráhy rakousko-uherské 655 50,
zdl
Laba
Daněk
Ferdinand
Lloyd
Kolín
Česko
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český akciový . pivo
první český společenský
vídeňský banka
Unionka 541
český banka Union 259
ská banka
státní dráha
Driha ústecký