2
masthead
V Praze, ve středu dne 21. listopadu 1900.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. lIst
předplásí s
Prazo v sdanlni
be
B čtvrt leta
s drojí donáško-
ve alis lkáe
s els . roštoul
a měso
trrt lie
avoji slanio
:1e)
5
article
Z hospodářských stesků.
Z hospodářských stesků.
Svého času pořádala Umělecká besed
řadu rozprav, jež byly povšechně označeny
jakožto »naše stesky«, a týkaly se rozmanitých
nedostatků české národní domácnosti v nej-
širším slova smyslu. Do rámce tohoto dobř
by se dal zařaditi i výklad prof. dra. Bráf
»0 českých problemech národohospodář-
ských«, učiněný v neděli v Českém klubě.
neboť v podstatě své tvoří jaksi souhrn nej-
význačnějších »stesků« v oboru hmotném
hospodářském a jest spolu pozoruhodnou
studií našeho předního theoretika národo
hospodářského.
Obvod zájmů hospodářských jest, jal
známo, tak obsáhlý a rozmanitý jako nauky
obsažené v bibli, a tu i tam vtělení jich
v životě jest závislým na množství podmínek
a okolností, takže konečná uniformita národů
jak v oboru hmotných, tak v oboru duchov-
ních statků jest dle všeho naprosto vy-
loučena.
S tohoto stanoviska ovšem lze všelicos
namítati proti bezprostřednímu applikování
zkušenosti v Německu nabytých na další
postup vývoje našeho, a nemusily by nás le-
kati ani ony obrovské velkoprůmyslové závody
tamní — pokud vznik jejich umožnily po
měry odchylně od našich; za to na po
vázenou by bylo, kdybychom skutečných
svých sil a prostředků užiti ne-
dovedli.
Tuto výtku a tento stesk vyčetli jsme.
ač-li správně tlumočíme onen vyklad, v na-
sledující úvaze o našich menšinách.
doktor
Bráf
Německo
6
article
»Jest jisto, že již dřive na různých místech
německého území v Čechách usazovali se češt
lidé a působili tam. Ale od let šedesátých, když
se siť železniční v severních Čechách rozšířila,
když se rozvinul báňský průmysl, jmenovit
uhelný, když se udál onon industriální rozvj.
který jsem tu několika rysy naznačil, stěhování
českélio lidu do německých krajin nabylo velikých
rozměrů. Víme to již z pouhého přirovnání
statistiky populační z let 1869, 1880 a 1890.
Pro známé příčiny, ktoré souvisí se zjišťováním
»prostředkovací řečí« a s nátlakem různým, se
tu pravého obrazu ovšem nedoděláme; ale jisto
jest, že minority se množily a že čím více se
množily, tím více měly vlivu na směr a po-
jímání české politiky, tím vlce odporu
probouzely v německé popula ci.
Dovolle, abych zde na malou chvilk
přešel k malému intermezzu. Jest zajímavo, jak
v Němnecku se hledlvá na tyto vystěhovalock
minorily a jak u nás. 1 z Německa se stěhují
lidé, jdou do Ameriky a do kolonií. Ale na
druhé straně houfně jdou cizí dělníci, především
slovanští, také z části italští do německých
cenler báňských a průmyslových — a dalo by-
se pozorovati v literatuře vědecké, ne pouze
v denní literatuře politieké — jak národní ho-
spodáři a sociologové němečtí na tulo véc hledí
nepřiznivě. Oč jim běží? Jde jim o to, ž
člověk, který svou práci laciněji na-
blzí, snižuje míru životní domácího
lidu. Výše než stanovisko kramáře staví oni
životní míru svého národa! Suďte o tom jak
cheete, ale je to vážné stanovisko. A co dělaií
naši Němci? Před 5 lety organisovala se
u nich zvláštní komise, která se zabývala nouzl
o dělníky zemědělské v německých krajich.
Němec
Čechy
Německo
Amerika
7
article
A tu byli ochotni zaváděti ony, kteři by ještě
více dovedli snížiti životní míru německého
člověka než naši čeští. Znenáhla počali jsme si
uvědomovati, že musíme na otázku minoritní
hleděti také poněkud jinak než jsme hledívali
dříve. Náš dosavadní způsob nazírání na českou
otázku minoritní — prosím, já nikomu ne-
ublížím, poněvadž sebe sama nevyjímám —
mělo jistý ráz zevně nacionální. Nemohuto
jinak pojmenovati. Měli jsme naivní radost
z toho, že ti Němci našeho lidu potřebují, že
se v jejich krajinách česká populace ciferně
rozmnožuje. Měli jsme také velký interes na
tom, zjistiti ten počet a velmi mnoho nových
snah jsme věnovali tomu, abychom zachoval
tyto národnostní menšiny. Celá naše velká
organisace souvisí s tím a jest vlastně hájení
hranic národních a posila minorit. Tento zřetel
na menšiny zasahoval tak hluboce do všeliké
politiky české, že o tom již sama historie
úmluv vídeňských z roku 1890 jest svědectvím
nejvýmluvnějším. Teprve v letech devade-
sátých jakoby nám v té věci byly
šupiny spadly s očí. Počali jsme nat
otázku hleděti také jinak: snad k tomu při
spěl na jedné straně velkolepý účinek národo-
pisné výstavy samé, především ale již tehda kruté
pronásledování minorit, že jsme si konečně polo-
žili otázku, čeho to vlastně jest svědectvím, že
ty minority se vytvořily a že se množí ? Tu po-
čali jsme teprve chápati i samé konsekvence
těchto minorit, že jejich přirůstán
jest strašlivým svědectvím ná-
rodní naší slabosti. Počali jsme teprve
chápati, jaké jest to neštěstí a nebezpečí, ze
ve svém domově svého českého
člověka nedovedeme uživiti.
Němec
8
article
»V eizích službách,« nadepsal jeden z nej
lepších našich belletristů svojí knihu. Ale, pánové.
co jest těch několik kondotierů českých v dáv-
ných staletích, kteří svou brannou sílu prodával
cizině, proti tomu faktu přítomnosti, že co rok
větší a větší množství českého lidu dává se pro-
najímati v cizí služby? Kdo to nepochopuje
a kdo to sleduje, jak táhnou přes hranice jední
trvale až třeba přes Oceán a druzí aspoň na čas.
V pěkné knize Hubkově jsou doklady, jak z Po-
šumaví jdou lidé na práci dočasnou až do Sas,
jak jdou jihočešti lidé vůbec na trvalo a na čas
do jiných zemi, jmenovitě do Rakous a do ně-
meckých oblasti v Čechách jednak trvale, jednak
přechodně. Třeba jen viděti v sobotu a v pon-
děll na nádraží v Turnově, jak jdou dělnické
vlaky v ponděli k Liberci a v sobotu od Liberce.
Kdo, pánové, to všechno okem střízlivým prohliz
a dovede si konsekvence domysliti, přestane mii
radost, i kdyby budoucí sčitání lidu se dělo beze
všeho nátlaku a kdyby zjistilo, že počet našeho
lidu v tak zv. uzavřeném území jest desetkrát
větší, než-li se domníváme.
A na jiném místě tutéž myšlenku ob
jasňuje ještě těmito slovy
»Důležitější jest, abychom my sami si svě
umění dovedli udržeti, abychom mohli své umělce
živiti. Vem das cizinu, nám po ní tolik není
Z těch příčin tedy pravím, že národohospodářské
problemy české rozvinují se takto:
Musíme především veškerým úsilím hledat
svého člověka doma uživiti, to jest náš největš
cil a náš nejdůležitější problem. Nevím o žád-
ném důležitějším.«
Čtete, čtete, přemýšlíte, a cosi vást
zaráží. Vyciťujete tu mnoho upřímné pravdy
ale spolu ozývá se kdesi hlouběji v nitru po-
chybnost a námitka.
Sas
Rakousy
Čechy
Turnov
Liberec
9
article
Připouštíme, že jest to ideálem, aby
každý národ živil a uživil své lidi doma,či
šířeji řečeno, aby si národ hospo-
dářsky, pokud možno, sám stačil.
Na těch základech stál až do nedávna nejen
Východ, ale proto přece od samých počátků
dějin evropských setkáváme se stále s lidmi,
kteří odcházejí z vlastního středu svého ná-
roda. Vzpomeňme jen osad fénických, ře-
ckých, vzpomeňme co rok se opětujících jar-
ních výprav germánských (normanských),
vzpomeňme věkoyého postupu Němců na
území slovanské, šíření se Rusů na severa
na východ, vzpomeňme vystěhovalců do Ame-
riky, vzpomeňme nejnovější politiky osadní
v jižní Africe a v Číně, vzpomeňme významu
missionářské činnosti atd. atd., vše to jsou
doklady, že v každém národé jsou jednot-
livci, již opouštějí svou rodinu, obec, národ
i stát, a z pravidla se toto stěhování i pod
poruje, výminečně ješt útěkem před cizí pře-
mocí (na př. stěhování Irčanů do Ameriky
nebo mohamedánů ze zemí zabraných). Jest
vzrůst našeho národa a tudíž potřeba
širší base chybou, jest to opravdu výmineč-
ným zjevem, že naši lidé jdou za prací na
západ a především do nejbližšího okolí doma
a na jih do Vídně? Snižují snad doma vý
dělek, anebo jest opak pravdou? (Třeba po
slechnouti jen naše venkovany.
A mimo to do všech měst a průmyslo-
vých míst stěhuje se dělný lid z venkova
proč jenom u nás by se měl jim vyhýbati
Němcům ani nenápadne litovati, že za ně-
kolik let učinili na př. z pouhé vesnice
Sosnovíc a města Lodi veliká místa se sta
tisíci obyvately, mezi nimiž jejich lid dělny
tvoří hlavní kontingent.
Rus
Němec
ame
Afrika
Čína
Amerika
Vídeň
10
article
Nez jest ještě jiná stránka. Šetří snad
Němec obvodu území českého, nezabírá místa
v úřadech, pro něž někdy ani jazykových
schopností nemá, nemluvě ani o starších
výsadách, jež mu výnosné koncesse a privi
leje takřka nadháněly?! A za to by se ne
měli Němci zdejší styděti, ze nedovedou sv
lidi doma uživiti?
Nepopíráme, že v otázce našich národ
ních menšin jest třeba nápravy. Vnější oká-
zalosí jest známkou nedostatku vnitřnějších
pojítek — zid, Řek, Srb zachovávají v nitřn
duchovní organisací svou národní rázovitos
— ostatně silnější a početnější národ ně-
mecký má vedle starší, velké však organi-
sace spolku Gustava Adolfa i nové jako
jsou Schulverein a spolky národní a v še-
německé, jež pečují o německé přísluš-
níky — jinde.
Pochybné jest rovněž, zda punktační
éra způsobila pravé nazírání na menšiny
ona nám ovšem ukázala, že Němci sob
vyhražují a nám zamezují volný
postup a přirozený vzrůst, al
tento německý požadavek jest — nejmírněji
řečeno předbihání neznámým, budoucím vý-
sledkům. Nejen čety výbojců středověkých
a jiných, i čety výbojců průmyslových mohou
zmizeti beze stopy. Tu nelze nic předpoví-
dati ani prorokovati.
Ostatně nebudiž zapomenuto, že žádná
kultura není nekonečná; kdož ví, jak dlouho
bude trvati sláva nynější expanse průmy-
slové, vůči níž s jakýmsi podceňováním
mravní podstaty lidské se takřka zavrhuje
přirozená expanse životní síly národní.A
v tomto ohledu v zajímavém výkladu »o če-
ských problemech národo- hospodářskýche
shledáváme mezeru.
Němec
Řek
Srb
spolek Gustavo Adolf
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20 listopadu. (Dr. E ben h o
o poměru rakouskouherském.)
Zemský hejtman horno rakouský promluvil při
návštěvě tavenských elektráren politicko-hospo-
dářskou řoč, v níž se dotknul i poměrů ra-
kousko uherských. Dr. Ebenhoch vyslovil míněni.
že se chybovalo na obou stranách Litavy. Nedá
prý se popřiti faktum, že Rakousko zaopatřuje
skoro výhradně uherský trh svými průmyslovými
výrobky, jsouc zároveň největším odběratelem
uherských plodin. Faktum toto se v brzku ne-
změní, jako se nezmění důležitá v tom ořdedu
zeměpisná poloha Rakouska a Uher. Dva tak
značně na sebe odkázané státy měly by na svůj
obapolný prospěch nalézui takový modus vivendi,
aby si za nejmenší oběti zabezpečily nejvělší
výhody. Věčný boj nevede k ničemu, a mír,
jenž by nedbal výše zminěného stanoviska, sl l
by se teprve příčinou zhoubných pro obě strany
bojů. Už nyní mají spory mezi oběma státy za
následek stížení obchodních styků a finanční
ztráty; kdyby takový nepřátelský poměr potrval
dále, oslabil by značně obě země. Nastala by
doktor
Ebenhoch
Praha
20 listopad
Litava
Rakousko
Uhry
E ben h
12
article
pak opět potřeba sjednocení. Nač tedy vésti
válku, když nesmí býti přemožených ani vítězů
a když mír je nezbytnou nutností?
K zabezpečení míru, jak si jej představuje
dr. Ebenhoch, je třeba dobré vůle na obou
stranách, a ne toliko v Rakousku. Poslední udá-
losti, zejmena jednání o bosenské dráhy, svědčí
však málo o dobré vůli na straně uherské. To
vycítil i vídeňský zpravodaj petrohradského
»Kraje«, jenž píše: »Až se otázka bosenských
dráh dostano do říšské rady, nenajde se tu ani
jediného poslance, jenž bý hájíl smlouvu, uza-
vřenou s uherskou vládou. Uhři následkem r
kouských zmatků a bezparlamentního stavu sbí-
rají pro sebe lichvářským způsobem zisk z
ziskem. Ani nejbujnější fantasie nemůže si nyní
představiti možnost jakéhokoli vyrovnání mez
Rakouskem a Uhrami, náslědkem stále se vzmá-
hajícího apetitu na straně uherské a následkem
vzrůstajícího antagonismu, jenž opanoval všechny
kruhy rakouské.
Týž zpravodaj poukazuje i na to, jak ube
ská vláda dovedla využiti debaty o následníkov
deklaráci ve svůj prospěch v otázcu bosenských
dráh. Sotva že ministerské konference skončily
ve prospěch zájmů uherských, Kol. Szell ihne
našel prostředek ku zkrácení debaty, vloživ do
inartikulaění formulky větu, že se deklarace
následnikova schvaluje se stanoviska zákonů
uherských, t. j., že sněm uherský formálně ne-
uznává platnost domácích řádů panovnické ro-
diny. I tu — koněi »Kraj« — Rakousko mu-
silo obětovati zájmy své a zájmy ubohé Da-
macie, aby se nedráždila uherská opposice
nekazil se jí humor ve chvili, kdy na jednacín
pořadu byla tak choulostivá otázka dynastická
A ve vynalězání podobných komplikaci jsou
Miadaři mistry.
Ebenhoch
Rakousko
Uher
Uhry
13
article
Ze Zábřeba, 18. listopadu. (Změn a v
vládě.) »Agr. Tagbl.« sděluje — ovšem
s reservou — že odborný přednosta vnilr
Krajčovič má se státi eivilním adlatem pro
Bosnu a Hercegovinu a jeho nástupcem ve vládě
chorvatské ze bude bývalý podžupan Tošo Geor-
gievič, rodem Srb, čímž se má dostati jakés-
koncesse chorvatským Srbům.
Ze Zádru, 14. listopadu. (Ko m p ro mi
se Srby.) Tyto dni meškali zde zástupcov
dalmatských Srbů, aby rozhodli o nabízenén
jim od chorvatské národní strany kompromisu.
Dvaceti proti šesti hlasům ustanoveno schválit
kompromis za týchž podmínek, jako při mi
nulých volbách, následkem čehož dostane
Srhům opět dvou mandátů do říšské rady-
Dubrovčané byli proti kompromisu, aby podro
bili se většiné. Srbům sodestane se venkovský
okres kninský, jejz předošle zastupoval dr-
Baljak, ale nyní kandidaturu odmítl. Bude tedy
nabídnuta Ondřeji Vujatoviči. O mandátza
venkovské obce kotorské ucházejí se dosud tr
Srbové: dr. Kvekvič, dr. Trojanovič a generá
na odpočinek Mitrovič. Dr. Trojanovič má pr
nejlepší vyhlídky, že bude zvolen.
Ze Zádru, 13. listopadu. (Chor v a t s k
vyšší gymnasium.) »Nar. Lisť« sděluje, že o
přišlího školního roku bude dosavadní nižší chor
vatské gymnasium v Zádru rozšiřeno ve vyšší. Jes
to dávné přání Chorvatů, poněvadž ve hlavním městě
dalmatském jest dosud jen jediné vyšší gymnasium
a to je vlaské.
Agr
Krajčovič
Geor
Srb
Srba
Baljak
Vujatovič
Kvekvič
doktor
Trojanovič
Mitrovič
Chorvat
Zábřeba
Bosna a Hercegovina
Zádr
Nara
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. listopadu.
Co Rusové doporučují Rakousku.
»llerepóyprekig BoOCTg« ve článku
čtyřicetiletí rakouské ústavy znovu Rakousku
doporučují, aby svědomitě provedlo jazy kovou
rovnoprávnost a politický trialism.
»Od toho závisí budoucnost Rakouska
Slované musejí se státi rovnoprávnými s Němo
a Maďarv. Trialism musí zaměnití zastaralý dua-
lism. Strašiti se této reformy netřeba, neboť ona
je pouze nevyhnutelným důslodkem historickéh
processu, který se v Rakousku odebrál v po
sledních třicoti letech. Je to jediný prosiředek
kterým se Rakousko zachrániti může od nových
zmatků a krisí. Teprve po provedení této re-
formy bude možno říci, že splněny budou sliby
trůnní řeči z r. 1879. Jiného východu pro Ra-
kousko není. Třeba že bylo spojeno spolkem
s Německem a Italii, nesmi se v zájmu svého
vnitřního uspořádání ohližeti na přání těchto
svých spojenců, o nichž je známo, že mají zá
lusk na rakouské země. Spiše musí viděti v tom.
čeho si jeho spojenci nepřejí, cestu ke svému
vnitřnímu uspořádání. Proti takovým spojencům
jediným prostředkem jest, opříti se o vůli ná-
rodů, sjednocených historickou dynastil a do-
spěvších k vlasteneckému uvědomění. Již i Ma-
daři začínají tomu rozuměti, že proti rozmachu
pangermanismu dlužno posiliti rakouské Slovany.
Rakouská ústava nebyla by nejhorší, kdyb
rovnoprávnost národů zabezpečovala i v praxi
Toho se dosáhne zavedením trialismu. Kdyby
německé strany v Rakousku byly střízlivé a roz
uměly svému položení a prospěchům, zanechaly
by nesmyslného protivenství naproti Čechům
jiným Slovanům a spojily by se s nimi k pro-
vedení trialismu. Ale bohužel Němci rakoušu
jsou přiliš zaslepení a omezení.
Rus
Slovan
Čecho
Němec
Praha
Rakousko
Německo
Italia
Spiš
Ma
Slovan
15
article
Soud nad německou politikou
čínskou.
Rokování o dodatečném úvěru pro výpravu
čínskou zahájil včera nový kancléř říše ně-
mecké hrabě Bülow. Řeč jeho, sice neobyčejně
rozvláčná, překvapila ovšem tím, že neposkytla
žádných nových momentů — leda pro ty, jichž
nejsou vázání sledovati bedlivě i předchozí
officiální projevy berlínské — ani nových výhledů
do budoucnosti. Ničeho v ní nenalezáme, co by
svědčilo o agressivních úmyslech Německa pro
budoucnost, žádného odhalení nového o poměr
k Anglii, žádné stopy o dalekosáhlých plánech
velkého slohu atd. Jest to pochiopitelné : také
hrabě Bůlow holduje pravidlu, že diplomaté
mají řeč proto, aby emyšlenky zatajovali. Před-
stoupil před sněm pohněvaný, aby vymohl od
něho schválení millionových úvěrů, i ukládá si
tudíž reservu, mírní spíše než aby zveličoval,
uvaluje dokonce jmenování hraběte Walderseea
na bedra cizích státův, ač to již »Pravit.
Věstník« byl jednou za nepravdivé označil, za-
přisahá se, že Německo není vojensky v Evropě
činskou zápletkou oslabeno, čemuž ovšem přední
vojenšti znalci sami nevěří, a obmezuje se n
konec na ujišťování a dušování, že Německo
chce v Číně jen a jen obnovu pořádku. Pa-
novník jeho nechce prý hráti roli, již
si Napoleon osoboval, neche
býti rozhodčím ve sporech svě-
tových, Hohenzollerové ne-
půjdou céstami výbojných B -
na partů. To nebylo by prý v povaze ně-
mecké a neněmecké tendence nebudou sledo-
vány nikdy rodem, jehož panovníci chtějí být
prvními sluhy státních zájmů. Jen mír a právo
nesou německé voje do Činy, nikoli lačnost po
nových zemích, touhu po novém zisku.
Bülow
Napoleon
Německo
Anglie
Evropa
Čína
16
article
Kdo chceš, jen věř, — kdo věří ale víc
skutkům než slovům, leda uhlazená řeč hrabět
Bülowa přesvědčila jej, že jest dobrým diplo-
matem ve smyslu Tayllerandova. Pravé ceíle,
pravé úmysly německé politiky v řeči hrabět
Bůlowa se neobrážely: bylať spíše rouškou nežli
zreadlem. Dojem její mimo na důvěřivce a pravo-
věrné není protož mocný. Jest spíše ten, ž
hrabě Bülow nejméně devět desetin toho, co
říci mohl — neřekl.
Bülow
Tayllerandův
17
article
Po soudu našem právě proto také lzes
čtenářstvu našemu spokojiti úplně o bštr ným
výtahem, který jsme už včera z řeči té při-
nesli. Místo tak úsporné lze nám účelněji vě-
novati řečem vůdce katolické strany německ
(středu) Liebra a řeči socialistického vůdee
Bebela, jichž ostré kritiky čínské politiky
(zvláště u posledního) depeše »Wolfovy« a kor
respondeční kanceláře« podaly jen zcela úsečně
Lieber projevil uspokojení nad řečí Bülowa.
alo zároveň i politování nad násilným ve-
dením války a nad hromadným
vražděním. Vytýká dále, že říšský sněm
nebyl řádně svolán. Omluvu, že nebylo možno
dříve stanoviti náklad výpravy, odbývá poukazem,
že také náklad na válku ve Francii v roku 1870
nedal se předem stanoviti a přece byl tehdy sněm
dříve svolán a o něj žádán. Ona nicotná vý-
mluva neměla býti tedy ani v trůnní řeč po-
jata. Taký appell na slabost paměti si proto
vyprošujeme. Nejíti tu o česť německou, pro-
mluvilí bychom si o tom ostřeji, zvláště když
s vysokých míst ozvala se slova-
»Ej, což, budou míti po několik dn
řeči hrozitánské a pak povolí vše.s
Řečnik navrhl odkázání předlohy o úvěru roz-
počtové komisi, kdež budou prý vyvolány ješt
při jednotlivostech otázky ústavní. Slávu hrabět
Walderseea byl by si řečník přál, ale aby ne-
bral na své vavříny už předem zálohy. Nelibost
lidu proti výpravě vyvolaly zvláště dalekosáhlé
plány a pak velmi ostré výroky o úkolech jejl.
Wolfův
Bülow
Francie
18
article
(Hlasy: Hunové!) Mohu se dle »Říšského Věst-
níku« říditi, v tom ale nebylo níc o Hunech
ostatní listy snad se tedy přeslechly. (Veselost.
Ale také v »Říšském Věstníku« mluvilo se o vý
pravě k pomstě. Kaneléř mluvil zde jen o po-
trestání spáchaných zločinů, ale z jiných vyso-
kých úst slvšeli jsme dvakrát výrok o pomstě
Slyšeli jsme, že jde o obránu křesťanství, ale
vedle toho také výrok, že nemá býti dáváno
pardonu.
Bohužel, mnozi pokládají toto páchání
ukrutností za konání povinnosti vojácké. Nad to
i slova o světově politice Německa, naznačující
jako v řeči na Saalburgu, že nic ve svět
nesmi se rozhodovati bez německého císaře,
vyvolala hluboké znepokojen
v širokých kruzich. Musíme proto pro-
testovati zde proti tomu, že by mělo býti pro-
klamováno z pravidla, že v celém světé vůbe
o pičem nesmi býti rozhodováno bez Německa.
Řečník končí prohlášením, že sněm bude hájit
práv Německa, ale také vlastních práv svých
oproli spolkovým vládám.
Hun
Německo
19
article
Potom mluvil Bebel. Tento projevil ihined
mínění, že veliká většina povoli vládě dodatečně,
co chce, nectic tak sněm. Jest tím spolkovými
vládami potupen. (Řečník jest za slovo to volán
k pořádku.) Jednání spolkových vlád bylo ne
porušením, ale protržením ústavy. Jinde by či-
nitelé tací pohnáni byli k zodpovědnosti, u nás
jest — praví řečník — kancléř zodpověden jen
na papíře. Nikdo neví, jak jej pohnati k zod-
povědnosti, kdyby byl bezohledným. Sněm měl
býti o souhlas k válce s Čínou požádán. Nebot
s Čínou válčíme, nechť si mluví oficiosové třeba
jen o nepokojích. Tyto byly jen násled-
kem přehmatův evropských, o
desítiletí v Číně páchaných. Evro-
pané páchali největší násilí proti
Číňanům, aniž si kdy Číňan ku
právu dopomohl. Veliký díl viny mají
i missionáři. Do jich propagandy německé říši
jakožto do věci soukromé žádnému nic není.
Čínšti křesťané jsou živly nejhorší, missionářije
chrání a nad to ale sami provokativně vystu-
pují. Čínským missionářům v Německu by s
takých věcí netrpělo. Biskup Anzer brál osud-
nou roli a provokoval již tím schválně, že pře-
ložil sídlo své do rodiště Konfuciova
Dru. Goldmannovi ukázal v Sikoreji páter
jeden na jednoho německého missionáře, řka;
Až toho jednou Číňané zabijou, dostaneme zase
o železnici víc. (Veselost.) A tak se v pravdě
postupovalo. Za zavraždění missionářů vzali
jsme nejen 500.000 taelů odškodného, ale ješt
i Kiaočau. Sám dr. Anzer doznal, že to byl
hlavní důvod k nepokojům. Který národ světa
dal by si líbiti, aby se mu bral kus země po
kuse? Německo by si nedalo také ani píď země
odniti. Co nechcete ve vlastní z e mi
V arobném prodejir
dpelenl. . . . e s
ve alialkách aa venkově
cdpoledul°. . . . . ..
Inserav,
lati ss hotově snpl
nielrlacení ainerty rřjtnízěslal
tskáru ratl rkebr,
Bskopisy a srvransit
Bebel
Evra
Číňan
Konfuciův
Goldmann
doktor
Anzer
Čína
Německo
20
article
nečiňte v zemích jiných. (Souhla
v levo.) Ještě letos cizinci sami provokovali.
Ochranné sbory vyslanectev v Pe-
kině počaly prý na Číňany stříleti
dříve, než ti něco, i jen nejmen-
šího proti vyslanectvům podnikli.
To byl zločin na mezinárodním
právu. Vina hanebností těch spadá
částočně, jak ze zpráv německých vidno,
na Kettelera sama. (Hlasy: Faj! Hlasy
ze socialistických lavic: Tak jest!) Řeči Vi-
léma II. byly vojákům podnětem,
aby řádili tak, jak se později
stalo. Slovo o válčení z pomst
jest nekřesťanské. Dobrý křesťan
neměl by je ani vysloviti. »Pomsta
jest Páně.« Slyštme-li pořád teď citáty z bible,
můžeme je opáčíti. Ne, tuto neběželo o vý-
pravu křižáckou, nýbrž o z cela o by č ej-
nou válku dobyvačnou, o sprostou
válku ze msty. Slovo »válka« jest přílis
slušné pro nynější barbarské řáděn
v Čině. Hůře ani Hunové ani Va-
dalové ne řádi li.
Protestujeme proti tomu vůbec, aby s
náboženství pletlo s politikou. Křesťansíví
není základem německé říše. Kdybyste ale
měli za to, že vládnete zde na základě kře-
sťanské církve, musili byste věru všichni do
křesťanského pekla (Veselost). Ústava nepřika-
zuje říši chrániti křesťanství v dálných zemích.
Číňan
Ketteler
Hun
Virginie
21
article
Čínu, zemi o 400 millionech, nelze pokřesta-
niti. Ani jezovité, věru obratní operatéři, toho
za stolatí nedokázali. Čeho se bylo ale do-
sáhlo, jest zmařeno nynějším válčením a krás-
ným — řečněním. Ty musily vštípiti Či
ňanům nevyhladitelnou zášť do myslí. To jest
ovoce vaší politiky, vašich řečí. Pobití 5000
Sasů pokládáno bylo Karlu Velikému v ději.
nách za největší zločin. Dnes a le
pobito jest více než 3000 Číňan
a to i zen i dětí. Pravá štv ani ce
tam usporádána. Číňané štvou se jak
zajíci, jak zvěr. Srdce nad tim člověku v těle
trne. Kde jsou nauky křesťa nskeí
Proč proti tomu neprotestují statisíce kazatelů
křesťanství? (Pohnutí a hlasy: Tak jest !)Č
nobylo dosud dosti obětí? Má jich
ubito býti ještě víe?
Bebel vzpomíná reči Viléma II. v Breme
havenu, a praví: »že jsme nazývění lidmí ber
vlasti«, na to jsme uvykli, to nás nerozčil
(Souhlas u soudruhů Bebelových.) Ale pro ta
kový způsob válčení, jaký byl v Číně nařízen
ve známých řečech, — nebylo třeba ge
nerála ni plukovníka, ktomu byl
by stačil prostý šikovatel. (Živá
veselost.) Až bude ale t akové válčení skon-
čeno, vjede světový maršál s vavřínem na skráni
»braniborskou branou« jako vítěz do Berlina.
Bude opět řečněno za velikého nadšení — ale
místo toho měli bychom se styděti před cizinou.
Celá cizina smála se vystupování hr. Waldersoea
i řečem pronášeným i horlivému použivání foto-
grafův a kinematografů k oslavě jeho. A jak
za něho se v Číně rádilo. 74 Číňanů svázáno
v spolu copy, když byli si musili sami hrob vy-
kopati a zastřelení pak v neděli odpoled ne.
Sas
Veliký
Číňan
Bebel
Vilém II
Bebelův
Čína
Brem
Berlín
Číňan
22
article
Jiní opět byli, aby se patron usporilo, bodáky
probodání. Může býti něco barbarštěj-
šího a sprostšího? Ukrutnosti podobn
sdělují se v časopisech všech stran, na příkla
ve »Frankf. Courieru«, v »Hamb. Courieru«,
»Berl. Localanzeigru« atd.
To musí vésti ke všeobecnému
sesurovění — a jestiiže vy (ukazuje n
konservativce) budete opět jednou navrhovati
tresty tělesné proti sesurovělým, u ká zl e me
vám na pravé původce sesuro věni
toho. To jsou vraždy — prostě ře-
čeno! To dosvěděují nojen vojáci, ale i dů-
stojníci. Jsou to následky povelu : »Žádného
pardonu nedávejte !« V Anglii mají nyní strach
před všeobecným sesurověním návratem vojáka
z Transvaalu. Také tam nedbáno ni přikázaní
církevních a německé listy zle se na to kasaly.
Co ale činí Němci teď v Číně? vi-
dime tříšťku v oku jiného, nevi-
dime ale břevno v oku svém. D
Činy neposlali jsme ani polního maršálka, ani
světového maršálka, nýbrž maršálk a —
popravčího. To bylo vojensko u
politickou nemoudrostí, jaké se
v té miře nedopustil jestě žádný
stát jiný. (Souhilas.)
Ti ale, kleři takové ukrutno st
způsobili, měli by se do krve za-
rditi. (Živý souhlas.) My ale politiku, jaká se
nyní provádi, pokládáme za osudnou.
Nemůžeme srovnati se svým svědomí m,
abychom i jen fenyk na ni povo lili.
To prohlasujeme jmenem strany své, j menem
práva a jmenem lidskostil«
Tím Bebel končil.
Dnes se v rokování pokračuje.
Courier
Berl
Němec
Bebel
Hamb
Anglie
Transvaal
Čína
23
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Ze Skutčo. Dne 18. t. m. konala se zdo
schůze voličů V. kurie, která byla velmi četně
navštívena. Za předsedu zvolen starosta města
p. Jan Petrus, za mistopředsedu p. Josel
Jonáš a zapisovateli pp. Houška a Petrus. Po
delší řeči p. Františka Jiránka star., národ-
ního dělníka z Prahy, učinili na kandidáta dotaz
pp. F. Jehlička a Endrys. Oba dolazy zodpo-
věděl kandidát národní strany svobodomyslné k
úplné spokojenosti. Při hlasování příjata kandi-
datura p. Fr. Jiránka star, je d nohla s ně.
Z České Třebové. Veřejná schůze voliču
V. kurie svolánu byla na sobotu dne 17. t. m.
do České Trebové. Schůzi zahájil srdečným pro-
slovením starosta p. Glücksmann, načež
udělil slovo přitomnému kandidátu národní strany
svobodomyslné p. Frant. Jiránkovi star.z
Petrus
Josel
Houška
Jiránek
F Jehlička
Endrys
František
Praha
Český Třebová