ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9f30dc20-66b7-11dc-90a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 23 celkem · entity: place 50, person 63, org 2, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. listopadu 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 322.
4 article
Fa ranní a odpol. lIst předplásí s Prazo v sdanlni be B čtvrt leta s drojí donáško- ve alis lkáe s els . roštoul a měso trrt lie avoji slanio :1e)
5 article Z hospodářských stesků.
Z hospodářských stesků. Svého času pořádala Umělecká besed řadu rozprav, jež byly povšechně označeny jakožto »naše stesky«, a týkaly se rozmanitých nedostatků české národní domácnosti v nej- širším slova smyslu. Do rámce tohoto dobř by se dal zařaditi i výklad prof. dra. Bráf »0 českých problemech národohospodář- ských«, učiněný v neděli v Českém klubě. neboť v podstatě své tvoří jaksi souhrn nej- význačnějších »stesků« v oboru hmotném hospodářském a jest spolu pozoruhodnou studií našeho předního theoretika národo hospodářského. Obvod zájmů hospodářských jest, jal známo, tak obsáhlý a rozmanitý jako nauky obsažené v bibli, a tu i tam vtělení jich v životě jest závislým na množství podmínek a okolností, takže konečná uniformita národů jak v oboru hmotných, tak v oboru duchov- ních statků jest dle všeho naprosto vy- loučena. S tohoto stanoviska ovšem lze všelicos namítati proti bezprostřednímu applikování zkušenosti v Německu nabytých na další postup vývoje našeho, a nemusily by nás le- kati ani ony obrovské velkoprůmyslové závody tamní — pokud vznik jejich umožnily po měry odchylně od našich; za to na po vázenou by bylo, kdybychom skutečných svých sil a prostředků užiti ne- dovedli. Tuto výtku a tento stesk vyčetli jsme. ač-li správně tlumočíme onen vyklad, v na- sledující úvaze o našich menšinách.
doktor Bráf Německo
6 article
»Jest jisto, že již dřive na různých místech německého území v Čechách usazovali se češt lidé a působili tam. Ale od let šedesátých, když se siť železniční v severních Čechách rozšířila, když se rozvinul báňský průmysl, jmenovit uhelný, když se udál onon industriální rozvj. který jsem tu několika rysy naznačil, stěhování českélio lidu do německých krajin nabylo velikých rozměrů. Víme to již z pouhého přirovnání statistiky populační z let 1869, 1880 a 1890. Pro známé příčiny, ktoré souvisí se zjišťováním »prostředkovací řečí« a s nátlakem různým, se tu pravého obrazu ovšem nedoděláme; ale jisto jest, že minority se množily a že čím více se množily, tím více měly vlivu na směr a po- jímání české politiky, tím vlce odporu probouzely v německé popula ci. Dovolle, abych zde na malou chvilk přešel k malému intermezzu. Jest zajímavo, jak v Němnecku se hledlvá na tyto vystěhovalock minorily a jak u nás. 1 z Německa se stěhují lidé, jdou do Ameriky a do kolonií. Ale na druhé straně houfně jdou cizí dělníci, především slovanští, také z části italští do německých cenler báňských a průmyslových — a dalo by- se pozorovati v literatuře vědecké, ne pouze v denní literatuře politieké — jak národní ho- spodáři a sociologové němečtí na tulo véc hledí nepřiznivě. Oč jim běží? Jde jim o to, ž člověk, který svou práci laciněji na- blzí, snižuje míru životní domácího lidu. Výše než stanovisko kramáře staví oni životní míru svého národa! Suďte o tom jak cheete, ale je to vážné stanovisko. A co dělaií naši Němci? Před 5 lety organisovala se u nich zvláštní komise, která se zabývala nouzl o dělníky zemědělské v německých krajich.
Němec Čechy Německo Amerika
7 article
A tu byli ochotni zaváděti ony, kteři by ještě více dovedli snížiti životní míru německého člověka než naši čeští. Znenáhla počali jsme si uvědomovati, že musíme na otázku minoritní hleděti také poněkud jinak než jsme hledívali dříve. Náš dosavadní způsob nazírání na českou otázku minoritní — prosím, já nikomu ne- ublížím, poněvadž sebe sama nevyjímám — mělo jistý ráz zevně nacionální. Nemohuto jinak pojmenovati. Měli jsme naivní radost z toho, že ti Němci našeho lidu potřebují, že se v jejich krajinách česká populace ciferně rozmnožuje. Měli jsme také velký interes na tom, zjistiti ten počet a velmi mnoho nových snah jsme věnovali tomu, abychom zachoval tyto národnostní menšiny. Celá naše velká organisace souvisí s tím a jest vlastně hájení hranic národních a posila minorit. Tento zřetel na menšiny zasahoval tak hluboce do všeliké politiky české, že o tom již sama historie úmluv vídeňských z roku 1890 jest svědectvím nejvýmluvnějším. Teprve v letech devade- sátých jakoby nám v té věci byly šupiny spadly s očí. Počali jsme nat otázku hleděti také jinak: snad k tomu při spěl na jedné straně velkolepý účinek národo- pisné výstavy samé, především ale již tehda kruté pronásledování minorit, že jsme si konečně polo- žili otázku, čeho to vlastně jest svědectvím, že ty minority se vytvořily a že se množí ? Tu po- čali jsme teprve chápati i samé konsekvence těchto minorit, že jejich přirůstán jest strašlivým svědectvím ná- rodní naší slabosti. Počali jsme teprve chápati, jaké jest to neštěstí a nebezpečí, ze ve svém domově svého českého člověka nedovedeme uživiti.
Němec
8 article
»V eizích službách,« nadepsal jeden z nej lepších našich belletristů svojí knihu. Ale, pánové. co jest těch několik kondotierů českých v dáv- ných staletích, kteří svou brannou sílu prodával cizině, proti tomu faktu přítomnosti, že co rok větší a větší množství českého lidu dává se pro- najímati v cizí služby? Kdo to nepochopuje a kdo to sleduje, jak táhnou přes hranice jední trvale až třeba přes Oceán a druzí aspoň na čas. V pěkné knize Hubkově jsou doklady, jak z Po- šumaví jdou lidé na práci dočasnou až do Sas, jak jdou jihočešti lidé vůbec na trvalo a na čas do jiných zemi, jmenovitě do Rakous a do ně- meckých oblasti v Čechách jednak trvale, jednak přechodně. Třeba jen viděti v sobotu a v pon- děll na nádraží v Turnově, jak jdou dělnické vlaky v ponděli k Liberci a v sobotu od Liberce. Kdo, pánové, to všechno okem střízlivým prohliz a dovede si konsekvence domysliti, přestane mii radost, i kdyby budoucí sčitání lidu se dělo beze všeho nátlaku a kdyby zjistilo, že počet našeho lidu v tak zv. uzavřeném území jest desetkrát větší, než-li se domníváme. A na jiném místě tutéž myšlenku ob jasňuje ještě těmito slovy »Důležitější jest, abychom my sami si svě umění dovedli udržeti, abychom mohli své umělce živiti. Vem das cizinu, nám po ní tolik není Z těch příčin tedy pravím, že národohospodářské problemy české rozvinují se takto: Musíme především veškerým úsilím hledat svého člověka doma uživiti, to jest náš největš cil a náš nejdůležitější problem. Nevím o žád- ném důležitějším.« Čtete, čtete, přemýšlíte, a cosi vást zaráží. Vyciťujete tu mnoho upřímné pravdy ale spolu ozývá se kdesi hlouběji v nitru po- chybnost a námitka.
Sas Rakousy Čechy Turnov Liberec
9 article
Připouštíme, že jest to ideálem, aby každý národ živil a uživil své lidi doma,či šířeji řečeno, aby si národ hospo- dářsky, pokud možno, sám stačil. Na těch základech stál až do nedávna nejen Východ, ale proto přece od samých počátků dějin evropských setkáváme se stále s lidmi, kteří odcházejí z vlastního středu svého ná- roda. Vzpomeňme jen osad fénických, ře- ckých, vzpomeňme co rok se opětujících jar- ních výprav germánských (normanských), vzpomeňme věkoyého postupu Němců na území slovanské, šíření se Rusů na severa na východ, vzpomeňme vystěhovalců do Ame- riky, vzpomeňme nejnovější politiky osadní v jižní Africe a v Číně, vzpomeňme významu missionářské činnosti atd. atd., vše to jsou doklady, že v každém národé jsou jednot- livci, již opouštějí svou rodinu, obec, národ i stát, a z pravidla se toto stěhování i pod poruje, výminečně ješt útěkem před cizí pře- mocí (na př. stěhování Irčanů do Ameriky nebo mohamedánů ze zemí zabraných). Jest vzrůst našeho národa a tudíž potřeba širší base chybou, jest to opravdu výmineč- ným zjevem, že naši lidé jdou za prací na západ a především do nejbližšího okolí doma a na jih do Vídně? Snižují snad doma vý dělek, anebo jest opak pravdou? (Třeba po slechnouti jen naše venkovany. A mimo to do všech měst a průmyslo- vých míst stěhuje se dělný lid z venkova proč jenom u nás by se měl jim vyhýbati Němcům ani nenápadne litovati, že za ně- kolik let učinili na př. z pouhé vesnice Sosnovíc a města Lodi veliká místa se sta tisíci obyvately, mezi nimiž jejich lid dělny tvoří hlavní kontingent.
Rus Němec ame Afrika Čína Amerika Vídeň
10 article
Nez jest ještě jiná stránka. Šetří snad Němec obvodu území českého, nezabírá místa v úřadech, pro něž někdy ani jazykových schopností nemá, nemluvě ani o starších výsadách, jež mu výnosné koncesse a privi leje takřka nadháněly?! A za to by se ne měli Němci zdejší styděti, ze nedovedou sv lidi doma uživiti? Nepopíráme, že v otázce našich národ ních menšin jest třeba nápravy. Vnější oká- zalosí jest známkou nedostatku vnitřnějších pojítek — zid, Řek, Srb zachovávají v nitřn duchovní organisací svou národní rázovitos — ostatně silnější a početnější národ ně- mecký má vedle starší, velké však organi- sace spolku Gustava Adolfa i nové jako jsou Schulverein a spolky národní a v še- německé, jež pečují o německé přísluš- níky — jinde. Pochybné jest rovněž, zda punktační éra způsobila pravé nazírání na menšiny ona nám ovšem ukázala, že Němci sob vyhražují a nám zamezují volný postup a přirozený vzrůst, al tento německý požadavek jest — nejmírněji řečeno předbihání neznámým, budoucím vý- sledkům. Nejen čety výbojců středověkých a jiných, i čety výbojců průmyslových mohou zmizeti beze stopy. Tu nelze nic předpoví- dati ani prorokovati. Ostatně nebudiž zapomenuto, že žádná kultura není nekonečná; kdož ví, jak dlouho bude trvati sláva nynější expanse průmy- slové, vůči níž s jakýmsi podceňováním mravní podstaty lidské se takřka zavrhuje přirozená expanse životní síly národní.A v tomto ohledu v zajímavém výkladu »o če- ských problemech národo- hospodářskýche shledáváme mezeru.
Němec Řek Srb spolek Gustavo Adolf
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 20 listopadu. (Dr. E ben h o o poměru rakouskouherském.) Zemský hejtman horno rakouský promluvil při návštěvě tavenských elektráren politicko-hospo- dářskou řoč, v níž se dotknul i poměrů ra- kousko uherských. Dr. Ebenhoch vyslovil míněni. že se chybovalo na obou stranách Litavy. Nedá prý se popřiti faktum, že Rakousko zaopatřuje skoro výhradně uherský trh svými průmyslovými výrobky, jsouc zároveň největším odběratelem uherských plodin. Faktum toto se v brzku ne- změní, jako se nezmění důležitá v tom ořdedu zeměpisná poloha Rakouska a Uher. Dva tak značně na sebe odkázané státy měly by na svůj obapolný prospěch nalézui takový modus vivendi, aby si za nejmenší oběti zabezpečily nejvělší výhody. Věčný boj nevede k ničemu, a mír, jenž by nedbal výše zminěného stanoviska, sl l by se teprve příčinou zhoubných pro obě strany bojů. Už nyní mají spory mezi oběma státy za následek stížení obchodních styků a finanční ztráty; kdyby takový nepřátelský poměr potrval dále, oslabil by značně obě země. Nastala by
doktor Ebenhoch Praha 20 listopad Litava Rakousko Uhry E ben h
12 article
pak opět potřeba sjednocení. Nač tedy vésti válku, když nesmí býti přemožených ani vítězů a když mír je nezbytnou nutností? K zabezpečení míru, jak si jej představuje dr. Ebenhoch, je třeba dobré vůle na obou stranách, a ne toliko v Rakousku. Poslední udá- losti, zejmena jednání o bosenské dráhy, svědčí však málo o dobré vůli na straně uherské. To vycítil i vídeňský zpravodaj petrohradského »Kraje«, jenž píše: »Až se otázka bosenských dráh dostano do říšské rady, nenajde se tu ani jediného poslance, jenž bý hájíl smlouvu, uza- vřenou s uherskou vládou. Uhři následkem r kouských zmatků a bezparlamentního stavu sbí- rají pro sebe lichvářským způsobem zisk z ziskem. Ani nejbujnější fantasie nemůže si nyní představiti možnost jakéhokoli vyrovnání mez Rakouskem a Uhrami, náslědkem stále se vzmá- hajícího apetitu na straně uherské a následkem vzrůstajícího antagonismu, jenž opanoval všechny kruhy rakouské. Týž zpravodaj poukazuje i na to, jak ube ská vláda dovedla využiti debaty o následníkov deklaráci ve svůj prospěch v otázcu bosenských dráh. Sotva že ministerské konference skončily ve prospěch zájmů uherských, Kol. Szell ihne našel prostředek ku zkrácení debaty, vloživ do inartikulaění formulky větu, že se deklarace následnikova schvaluje se stanoviska zákonů uherských, t. j., že sněm uherský formálně ne- uznává platnost domácích řádů panovnické ro- diny. I tu — koněi »Kraj« — Rakousko mu- silo obětovati zájmy své a zájmy ubohé Da- macie, aby se nedráždila uherská opposice nekazil se jí humor ve chvili, kdy na jednacín pořadu byla tak choulostivá otázka dynastická A ve vynalězání podobných komplikaci jsou Miadaři mistry.
Ebenhoch Rakousko Uher Uhry
13 article
Ze Zábřeba, 18. listopadu. (Změn a v vládě.) »Agr. Tagbl.« sděluje — ovšem s reservou — že odborný přednosta vnilr Krajčovič má se státi eivilním adlatem pro Bosnu a Hercegovinu a jeho nástupcem ve vládě chorvatské ze bude bývalý podžupan Tošo Geor- gievič, rodem Srb, čímž se má dostati jakés- koncesse chorvatským Srbům. Ze Zádru, 14. listopadu. (Ko m p ro mi se Srby.) Tyto dni meškali zde zástupcov dalmatských Srbů, aby rozhodli o nabízenén jim od chorvatské národní strany kompromisu. Dvaceti proti šesti hlasům ustanoveno schválit kompromis za týchž podmínek, jako při mi nulých volbách, následkem čehož dostane Srhům opět dvou mandátů do říšské rady- Dubrovčané byli proti kompromisu, aby podro bili se většiné. Srbům sodestane se venkovský okres kninský, jejz předošle zastupoval dr- Baljak, ale nyní kandidaturu odmítl. Bude tedy nabídnuta Ondřeji Vujatoviči. O mandátza venkovské obce kotorské ucházejí se dosud tr Srbové: dr. Kvekvič, dr. Trojanovič a generá na odpočinek Mitrovič. Dr. Trojanovič má pr nejlepší vyhlídky, že bude zvolen. Ze Zádru, 13. listopadu. (Chor v a t s k vyšší gymnasium.) »Nar. Lisť« sděluje, že o přišlího školního roku bude dosavadní nižší chor vatské gymnasium v Zádru rozšiřeno ve vyšší. Jes to dávné přání Chorvatů, poněvadž ve hlavním městě dalmatském jest dosud jen jediné vyšší gymnasium a to je vlaské.
Agr Krajčovič Geor Srb Srba Baljak Vujatovič Kvekvič doktor Trojanovič Mitrovič Chorvat Zábřeba Bosna a Hercegovina Zádr Nara
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. listopadu. Co Rusové doporučují Rakousku. »llerepóyprekig BoOCTg« ve článku čtyřicetiletí rakouské ústavy znovu Rakousku doporučují, aby svědomitě provedlo jazy kovou rovnoprávnost a politický trialism. »Od toho závisí budoucnost Rakouska Slované musejí se státi rovnoprávnými s Němo a Maďarv. Trialism musí zaměnití zastaralý dua- lism. Strašiti se této reformy netřeba, neboť ona je pouze nevyhnutelným důslodkem historickéh processu, který se v Rakousku odebrál v po sledních třicoti letech. Je to jediný prosiředek kterým se Rakousko zachrániti může od nových zmatků a krisí. Teprve po provedení této re- formy bude možno říci, že splněny budou sliby trůnní řeči z r. 1879. Jiného východu pro Ra- kousko není. Třeba že bylo spojeno spolkem s Německem a Italii, nesmi se v zájmu svého vnitřního uspořádání ohližeti na přání těchto svých spojenců, o nichž je známo, že mají zá lusk na rakouské země. Spiše musí viděti v tom. čeho si jeho spojenci nepřejí, cestu ke svému vnitřnímu uspořádání. Proti takovým spojencům jediným prostředkem jest, opříti se o vůli ná- rodů, sjednocených historickou dynastil a do- spěvších k vlasteneckému uvědomění. Již i Ma- daři začínají tomu rozuměti, že proti rozmachu pangermanismu dlužno posiliti rakouské Slovany. Rakouská ústava nebyla by nejhorší, kdyb rovnoprávnost národů zabezpečovala i v praxi Toho se dosáhne zavedením trialismu. Kdyby německé strany v Rakousku byly střízlivé a roz uměly svému položení a prospěchům, zanechaly by nesmyslného protivenství naproti Čechům jiným Slovanům a spojily by se s nimi k pro- vedení trialismu. Ale bohužel Němci rakoušu jsou přiliš zaslepení a omezení.
Rus Slovan Čecho Němec Praha Rakousko Německo Italia Spiš Ma Slovan
15 article
Soud nad německou politikou čínskou. Rokování o dodatečném úvěru pro výpravu čínskou zahájil včera nový kancléř říše ně- mecké hrabě Bülow. Řeč jeho, sice neobyčejně rozvláčná, překvapila ovšem tím, že neposkytla žádných nových momentů — leda pro ty, jichž nejsou vázání sledovati bedlivě i předchozí officiální projevy berlínské — ani nových výhledů do budoucnosti. Ničeho v ní nenalezáme, co by svědčilo o agressivních úmyslech Německa pro budoucnost, žádného odhalení nového o poměr k Anglii, žádné stopy o dalekosáhlých plánech velkého slohu atd. Jest to pochiopitelné : také hrabě Bůlow holduje pravidlu, že diplomaté mají řeč proto, aby emyšlenky zatajovali. Před- stoupil před sněm pohněvaný, aby vymohl od něho schválení millionových úvěrů, i ukládá si tudíž reservu, mírní spíše než aby zveličoval, uvaluje dokonce jmenování hraběte Walderseea na bedra cizích státův, ač to již »Pravit. Věstník« byl jednou za nepravdivé označil, za- přisahá se, že Německo není vojensky v Evropě činskou zápletkou oslabeno, čemuž ovšem přední vojenšti znalci sami nevěří, a obmezuje se n konec na ujišťování a dušování, že Německo chce v Číně jen a jen obnovu pořádku. Pa- novník jeho nechce prý hráti roli, již si Napoleon osoboval, neche býti rozhodčím ve sporech svě- tových, Hohenzollerové ne- půjdou céstami výbojných B - na partů. To nebylo by prý v povaze ně- mecké a neněmecké tendence nebudou sledo- vány nikdy rodem, jehož panovníci chtějí být prvními sluhy státních zájmů. Jen mír a právo nesou německé voje do Činy, nikoli lačnost po nových zemích, touhu po novém zisku.
Bülow Napoleon Německo Anglie Evropa Čína
16 article
Kdo chceš, jen věř, — kdo věří ale víc skutkům než slovům, leda uhlazená řeč hrabět Bülowa přesvědčila jej, že jest dobrým diplo- matem ve smyslu Tayllerandova. Pravé ceíle, pravé úmysly německé politiky v řeči hrabět Bůlowa se neobrážely: bylať spíše rouškou nežli zreadlem. Dojem její mimo na důvěřivce a pravo- věrné není protož mocný. Jest spíše ten, ž hrabě Bülow nejméně devět desetin toho, co říci mohl — neřekl.
Bülow Tayllerandův
17 article
Po soudu našem právě proto také lzes čtenářstvu našemu spokojiti úplně o bštr ným výtahem, který jsme už včera z řeči té při- nesli. Místo tak úsporné lze nám účelněji vě- novati řečem vůdce katolické strany německ (středu) Liebra a řeči socialistického vůdee Bebela, jichž ostré kritiky čínské politiky (zvláště u posledního) depeše »Wolfovy« a kor respondeční kanceláře« podaly jen zcela úsečně Lieber projevil uspokojení nad řečí Bülowa. alo zároveň i politování nad násilným ve- dením války a nad hromadným vražděním. Vytýká dále, že říšský sněm nebyl řádně svolán. Omluvu, že nebylo možno dříve stanoviti náklad výpravy, odbývá poukazem, že také náklad na válku ve Francii v roku 1870 nedal se předem stanoviti a přece byl tehdy sněm dříve svolán a o něj žádán. Ona nicotná vý- mluva neměla býti tedy ani v trůnní řeč po- jata. Taký appell na slabost paměti si proto vyprošujeme. Nejíti tu o česť německou, pro- mluvilí bychom si o tom ostřeji, zvláště když s vysokých míst ozvala se slova- »Ej, což, budou míti po několik dn řeči hrozitánské a pak povolí vše.s Řečnik navrhl odkázání předlohy o úvěru roz- počtové komisi, kdež budou prý vyvolány ješt při jednotlivostech otázky ústavní. Slávu hrabět Walderseea byl by si řečník přál, ale aby ne- bral na své vavříny už předem zálohy. Nelibost lidu proti výpravě vyvolaly zvláště dalekosáhlé plány a pak velmi ostré výroky o úkolech jejl.
Wolfův Bülow Francie
18 article
(Hlasy: Hunové!) Mohu se dle »Říšského Věst- níku« říditi, v tom ale nebylo níc o Hunech ostatní listy snad se tedy přeslechly. (Veselost. Ale také v »Říšském Věstníku« mluvilo se o vý pravě k pomstě. Kaneléř mluvil zde jen o po- trestání spáchaných zločinů, ale z jiných vyso- kých úst slvšeli jsme dvakrát výrok o pomstě Slyšeli jsme, že jde o obránu křesťanství, ale vedle toho také výrok, že nemá býti dáváno pardonu. Bohužel, mnozi pokládají toto páchání ukrutností za konání povinnosti vojácké. Nad to i slova o světově politice Německa, naznačující jako v řeči na Saalburgu, že nic ve svět nesmi se rozhodovati bez německého císaře, vyvolala hluboké znepokojen v širokých kruzich. Musíme proto pro- testovati zde proti tomu, že by mělo býti pro- klamováno z pravidla, že v celém světé vůbe o pičem nesmi býti rozhodováno bez Německa. Řečník končí prohlášením, že sněm bude hájit práv Německa, ale také vlastních práv svých oproli spolkovým vládám.
Hun Německo
19 article
Potom mluvil Bebel. Tento projevil ihined mínění, že veliká většina povoli vládě dodatečně, co chce, nectic tak sněm. Jest tím spolkovými vládami potupen. (Řečník jest za slovo to volán k pořádku.) Jednání spolkových vlád bylo ne porušením, ale protržením ústavy. Jinde by či- nitelé tací pohnáni byli k zodpovědnosti, u nás jest — praví řečník — kancléř zodpověden jen na papíře. Nikdo neví, jak jej pohnati k zod- povědnosti, kdyby byl bezohledným. Sněm měl býti o souhlas k válce s Čínou požádán. Nebot s Čínou válčíme, nechť si mluví oficiosové třeba jen o nepokojích. Tyto byly jen násled- kem přehmatův evropských, o desítiletí v Číně páchaných. Evro- pané páchali největší násilí proti Číňanům, aniž si kdy Číňan ku právu dopomohl. Veliký díl viny mají i missionáři. Do jich propagandy německé říši jakožto do věci soukromé žádnému nic není. Čínšti křesťané jsou živly nejhorší, missionářije chrání a nad to ale sami provokativně vystu- pují. Čínským missionářům v Německu by s takých věcí netrpělo. Biskup Anzer brál osud- nou roli a provokoval již tím schválně, že pře- ložil sídlo své do rodiště Konfuciova Dru. Goldmannovi ukázal v Sikoreji páter jeden na jednoho německého missionáře, řka; Až toho jednou Číňané zabijou, dostaneme zase o železnici víc. (Veselost.) A tak se v pravdě postupovalo. Za zavraždění missionářů vzali jsme nejen 500.000 taelů odškodného, ale ješt i Kiaočau. Sám dr. Anzer doznal, že to byl hlavní důvod k nepokojům. Který národ světa dal by si líbiti, aby se mu bral kus země po kuse? Německo by si nedalo také ani píď země odniti. Co nechcete ve vlastní z e mi V arobném prodejir dpelenl. . . . e s ve alialkách aa venkově cdpoledul°. . . . . .. Inserav, lati ss hotově snpl nielrlacení ainerty rřjtnízěslal tskáru ratl rkebr, Bskopisy a srvransit
Bebel Evra Číňan Konfuciův Goldmann doktor Anzer Čína Německo
20 article
nečiňte v zemích jiných. (Souhla v levo.) Ještě letos cizinci sami provokovali. Ochranné sbory vyslanectev v Pe- kině počaly prý na Číňany stříleti dříve, než ti něco, i jen nejmen- šího proti vyslanectvům podnikli. To byl zločin na mezinárodním právu. Vina hanebností těch spadá částočně, jak ze zpráv německých vidno, na Kettelera sama. (Hlasy: Faj! Hlasy ze socialistických lavic: Tak jest!) Řeči Vi- léma II. byly vojákům podnětem, aby řádili tak, jak se později stalo. Slovo o válčení z pomst jest nekřesťanské. Dobrý křesťan neměl by je ani vysloviti. »Pomsta jest Páně.« Slyštme-li pořád teď citáty z bible, můžeme je opáčíti. Ne, tuto neběželo o vý- pravu křižáckou, nýbrž o z cela o by č ej- nou válku dobyvačnou, o sprostou válku ze msty. Slovo »válka« jest přílis slušné pro nynější barbarské řáděn v Čině. Hůře ani Hunové ani Va- dalové ne řádi li. Protestujeme proti tomu vůbec, aby s náboženství pletlo s politikou. Křesťansíví není základem německé říše. Kdybyste ale měli za to, že vládnete zde na základě kře- sťanské církve, musili byste věru všichni do křesťanského pekla (Veselost). Ústava nepřika- zuje říši chrániti křesťanství v dálných zemích.
Číňan Ketteler Hun Virginie
21 article
Čínu, zemi o 400 millionech, nelze pokřesta- niti. Ani jezovité, věru obratní operatéři, toho za stolatí nedokázali. Čeho se bylo ale do- sáhlo, jest zmařeno nynějším válčením a krás- ným — řečněním. Ty musily vštípiti Či ňanům nevyhladitelnou zášť do myslí. To jest ovoce vaší politiky, vašich řečí. Pobití 5000 Sasů pokládáno bylo Karlu Velikému v ději. nách za největší zločin. Dnes a le pobito jest více než 3000 Číňan a to i zen i dětí. Pravá štv ani ce tam usporádána. Číňané štvou se jak zajíci, jak zvěr. Srdce nad tim člověku v těle trne. Kde jsou nauky křesťa nskeí Proč proti tomu neprotestují statisíce kazatelů křesťanství? (Pohnutí a hlasy: Tak jest !)Č nobylo dosud dosti obětí? Má jich ubito býti ještě víe? Bebel vzpomíná reči Viléma II. v Breme havenu, a praví: »že jsme nazývění lidmí ber vlasti«, na to jsme uvykli, to nás nerozčil (Souhlas u soudruhů Bebelových.) Ale pro ta kový způsob válčení, jaký byl v Číně nařízen ve známých řečech, — nebylo třeba ge nerála ni plukovníka, ktomu byl by stačil prostý šikovatel. (Živá veselost.) Až bude ale t akové válčení skon- čeno, vjede světový maršál s vavřínem na skráni »braniborskou branou« jako vítěz do Berlina. Bude opět řečněno za velikého nadšení — ale místo toho měli bychom se styděti před cizinou. Celá cizina smála se vystupování hr. Waldersoea i řečem pronášeným i horlivému použivání foto- grafův a kinematografů k oslavě jeho. A jak za něho se v Číně rádilo. 74 Číňanů svázáno v spolu copy, když byli si musili sami hrob vy- kopati a zastřelení pak v neděli odpoled ne.
Sas Veliký Číňan Bebel Vilém II Bebelův Čína Brem Berlín Číňan
22 article
Jiní opět byli, aby se patron usporilo, bodáky probodání. Může býti něco barbarštěj- šího a sprostšího? Ukrutnosti podobn sdělují se v časopisech všech stran, na příkla ve »Frankf. Courieru«, v »Hamb. Courieru«, »Berl. Localanzeigru« atd. To musí vésti ke všeobecnému sesurovění — a jestiiže vy (ukazuje n konservativce) budete opět jednou navrhovati tresty tělesné proti sesurovělým, u ká zl e me vám na pravé původce sesuro věni toho. To jsou vraždy — prostě ře- čeno! To dosvěděují nojen vojáci, ale i dů- stojníci. Jsou to následky povelu : »Žádného pardonu nedávejte !« V Anglii mají nyní strach před všeobecným sesurověním návratem vojáka z Transvaalu. Také tam nedbáno ni přikázaní církevních a německé listy zle se na to kasaly. Co ale činí Němci teď v Číně? vi- dime tříšťku v oku jiného, nevi- dime ale břevno v oku svém. D Činy neposlali jsme ani polního maršálka, ani světového maršálka, nýbrž maršálk a — popravčího. To bylo vojensko u politickou nemoudrostí, jaké se v té miře nedopustil jestě žádný stát jiný. (Souhilas.) Ti ale, kleři takové ukrutno st způsobili, měli by se do krve za- rditi. (Živý souhlas.) My ale politiku, jaká se nyní provádi, pokládáme za osudnou. Nemůžeme srovnati se svým svědomí m, abychom i jen fenyk na ni povo lili. To prohlasujeme jmenem strany své, j menem práva a jmenem lidskostil« Tím Bebel končil. Dnes se v rokování pokračuje.
Courier Berl Němec Bebel Hamb Anglie Transvaal Čína
23 article Volební ruch.
Volební ruch. Ze Skutčo. Dne 18. t. m. konala se zdo schůze voličů V. kurie, která byla velmi četně navštívena. Za předsedu zvolen starosta města p. Jan Petrus, za mistopředsedu p. Josel Jonáš a zapisovateli pp. Houška a Petrus. Po delší řeči p. Františka Jiránka star., národ- ního dělníka z Prahy, učinili na kandidáta dotaz pp. F. Jehlička a Endrys. Oba dolazy zodpo- věděl kandidát národní strany svobodomyslné k úplné spokojenosti. Při hlasování příjata kandi- datura p. Fr. Jiránka star, je d nohla s ně. Z České Třebové. Veřejná schůze voliču V. kurie svolánu byla na sobotu dne 17. t. m. do České Trebové. Schůzi zahájil srdečným pro- slovením starosta p. Glücksmann, načež udělil slovo přitomnému kandidátu národní strany svobodomyslné p. Frant. Jiránkovi star.z
Petrus Josel Houška Jiránek F Jehlička Endrys František Praha Český Třebová