7
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 155. ze dne 7. června 1907.
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Nová akoiová spoločnost ve Vídni.
Z Vídně, 6. června. (»N. Fr. Pr.«) Továrne
na litou ocel firmy Rudolf Schmidt a spol.
ve Vídni zakoupila železárnu Prákfalu na Spišsku
(Uhry) a dolem na rudu a vysokou pecí, která
doposud náležela hr. Albínu Csakovi. Firma
samýšlí s více uherskými interesenty založiti
skciovou společnost se sídlem ve Vídni a s akcio-
vým kapitálem 2 mil. K. Hlavníi důraz klade s
na výrobu kelimkové lité ocelí a na hromadnou
výrobu nástrojů.
Jišní dráha.
Z Vídně, 6. června. (»N. Fr. Pr.«) Vláda
povolí pravděpodobně ljižní dráze žádaný od n
odklad splacení kupní ceny, prověde-li jižní dráha
investice podle programu. K tomu jest zapotřebí
také svolení vlády uherské. Co se týče zvýšení
sazeb, závisí svolení od toho, zvýší-li také státn
dráhy svoje tarify.
Pojišťující svaz producentů dřeva a obchodníků
s dřívíma v Pešti.
Z Vídně, 6. června. (»N. Fr. Pr.«). P
frmou »Pojišťující svaz producentů dřeva a ob-
chodníků s dřívím« konstituovala se jako spol
čenstvo v Pešti společnost pojišťující proti obni
která se bude zabývati pojišťováním skladů dřívi
v tu- i cizozemsku. Kapitál sestává z podílů po
800 K.
Schmidt
Csak
Vídeň
Francie
Uhry
Pešť
9
article
Anglie a cnkerní smlouva.
Z Londýna, 6. června. (K. k.) V doln
sněmovně ministr Grey prohlásil nas dotaz
po cukerní konvenci, že dnes sejde se
stálý výbor, ustavený dle smlouvy. Anglickt
vláda sdělila státům, podepsavším konvenci,
belgické vládě, že nesrovnává se s politikou
snglické vlády a se zájmy britských konsumentu
cukru a cukrovarníků, aby zákazem dovozu
nebo jiným způsobem omezovaly se prameny
z nichž lze cukr do Anglie dovážeti a že Angli
nelze proto prováděti dál ustsnovení smlouvy.
v nichž žádalo se, by prémiový cukr byl
podroben pokutám. Současně prohlásila an-
glická vláda, že nepřeje si poskytovati cukerní
premie a nechce, aby takové premie byly opě
zaváděny. Kdyby smluvní státy soudily, že an-
glickému názoru mohlo by se vyhověti pouze
vystoupením Anglie z konvence, byla by anglická
vláda ochotna dáti přislušnou výpověd v nej-
bližší době. Avšak vláda sdělila, že Anglie by
nemusila dávati výpověď, kdyby ostatní smluvní
státy chtěly ji snad spíše dodatečným proto-
kolem sprostiti závazku provádění trestních usta-
novení.
Angl
Anglie
Londýn
10
article
Danní bursa,
Z Vídně, 6. června. Rozladění na začáteční
burse dnes potrvalo a ještě se zostřilo. Pro-
dávány byly jen jednotlivé papíry, zvláště alpinky.
ale celková nálada se seslabila. Na polední burse
smýšlení bylo velmi kolísavé. Na konec nastala
klidnější nálada následkem zotavení se pařížské
bursy a lepších záznamů v Berlíně. Kreditky.
skcie státní dráhy a alpinky se lehce zlepšily
Pevné smýšlení bylo v lombardkách, ve kterých
provedeny byly úhradní koupě. Zotavila se 5
ruská renta. Vedle akcií banky pro země ra-
kouské, paroplavebních a zbrojovky byly také
skcie pražsko-železářské slabší. Trh k ukládání
byl slabý. Skoro všechny renty byly o 10 a
25 h nižšl. Na eskomptním trhu stav peněz
nezměněn. 41/16—1/ sv.
st. Z Pešti, 5. června. (Zvl. lel egr. »Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr. centů.
beze změny. Platila za 50 kg: p šeni e
tisská 81 kg K 10.65, 80 kg K 10.45, 78.7
kg K 10.30, 77 kg K 10.10, 76.5 kg K 9.80.
hartská 78 kg K 10.10, podunajská 77 kg K
10.—, peštská 80 kg K 10.40, 78.5 K 10.—.
horňácká 78 kg K 10.10, 77 kg K 9.90, ba
nátská 765 kg K 10.05; žito K 7.80—7.45-
ječmen K 7.—; oves k 8.00—až 8.15
kukuřice K 5.85 až K 5.90.
Terminový obehod byl mdlý n
příznivé počasí.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
1907 K 10.37; žito na říjen K 8.48; o ve
na říjen K 6.84; kukuřice na červenee
K 5.80, na květen 1908 K 5.78, řepka na
srpen K 16.15. e
Švestky srbské v stejném množstv
110/120, 95/100 a 80/85 kus na říjen z
savských stanic smlouvány po K 38.—. Po-
vidla kragujevská po K 52.—; jiné zbož
bez odbytu.
Počasí: pochmurno.
Platil
Vídeň
Berlín
Pešť
kg
e Švestka srbský
11
article
T. Z Vídně, 6. června. (Telef. zpráva »N. L.e)
Plodinová bursa. Obchod na trbu s chlebovi-
nami jest slabý. Nebylo žádné direktivy. Zprávy
z ciziny znějí bezbarvě a také z Pešti ohlášeny byly
jen bezvýznamné změny kursů. Majitelé zdržovali
se nabídky, aby zabránili stísnění cen. Při slabém
zájmu konsumu i obchodu stačila jejich reserva
k uplatnění dosavadních cen. V pícninách jest smý-
šlení rozhodně chabé. Také to jest charakteristické,
neboť při těsném kontaktu mezi změnami na trbu
chlebovin a pícnin nemohly by týto utrpěti větší
stráty, kdyby chieboviny se upevnily. Dnes byla
kukuřice o 5 b, oves o 15 b lacinější než doposud.
Znamenaly: Pšenice tisská 10.55, 11.15, slovácká
960. 10 05, z Mor. pole 9.70. 10 —, banátská 10 15.
10.70. Žito slovácké 8. 40. 8.60, z okoll Pešti 8. 45.
865, z jižní dráhy 8.30, 8.60, rakouské 8.35. 8.60.
Ječmen moravský 0.—, O.—, rakouský O.—, 0.—
alovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.—, severo-
uberský 0.—, 0.—, tisský 0.—, 0.—, ke krmení a pro
pivovary 0.—, 0.—. Kukuřice uher. nová 6 20, 6.40
cinguantinská 7.30, 770, nová 0.——, 0.—. Oves uher-
ský špatný 8.15, 8.35, vybraný 8.25, 8.70, český
moravský 0.—, 0.—. Řepka pohotová —.—, —.—
Z Vídně, 6. června. (Telfgr. »Narod. Listů .)
Ceny se dnes nezměnily a znamenalo se opět K 55.40
až K 55 80.
2 Livsrpoolu, 6. června. (K. k.) 4 hod. 10 min.
Úbrat 5000 žoků. — Dodávky na červen 7.—, n
červen-červánec 6.87, na červenec srpen 6.85, na
trpen září 6.76, na záři-říjen 6.69, na říjen listopat
6.59, na listopad-prosinec 6.55 na prosinec leden
6.52, na leden-ůnor 6.50, na únor-březen 6.50, na
bezen-duben 6.50, na duben-kvělen 6.51. Smýšlení
tolva stálě.
lstvá
Řepka
Vídeň
Pešť
Mor
cinguantinská
Livsrpool
12
article
Převzetí dolů spol. severní dráhy
společností pruskou?
Převzetí dolů spol. severní dráhy
společností pruskou?
Bobě, kdy všechny politické strany chiyslalys
do Boje volebního a kdy začaly padati první rány
jeho, přinesly čelné listy vídeňské zprávu málo kým
u nás povšimnutou: článeček zřejmě inspirovaný či
niteli zúčastněnými, že hudou doly severní dráhy
císařo Perdinhnda společně s hornoslezskou společ
ností pro koka a chemické továrny v Bleiwitzieh
(Oberschlesische Koks- und Chemische Fabriken i
Dleiwitz) stavěti koksovny na půdě dolů severní
dráhy. Je to zpráva zdánlivě rázu čístě hospodářskéh
a bez většího významu a přec se bezpochyby v n
tají předzvěsti velkého obrožení české posice n
Ostravsku, ba jde ještě o více, též o značný kus
Slezska, které se o české Ostravsko opírá ve, svém
národnostním boji. Jet stavba koksoven prováděna
spoločně oběma těmi velkými společnostmi, jal
všechny okolnosti tomu nasvědčují, bezpochyby před-
chůdcem buď splynutí jich, ve kterém by pruská
společnost měla přovahu neho převzetí dolů zevern
dráhy společností tou, která má již uhelny n
Ostravsku. Zatím je to ovšem jenom jedna jám.
„Ignátova“ patřící oficiálně těžařstvu „Marie Anne -
ve skutečnosti však náležející zmíněné společnosti
kterou nadále budu též zkráíka oznažovati názven
Marie Anna; však společnest ta je ze všech podni
katelů dnes ta nejněmečtější, nejextensivnější a jej
pole chráněné výhradně kruhy kutacími je tak veliké
že v každé chvíli na něm může dobře vyrůsti několi
samostatných velkých závodů.
Nejsou to plané zvěsti, co tu povídám o moz
nosti, že pruský kapitál se lehce může zas zmocnio
několika důležitých podniků v kraji českém, je pr
to tvrzení dosti dokladů.
Ignátův
Marie
Anne
Anna
Boba
Ostravsko
Slezsko
Chemische Fabriken
Dleiwitz
13
article
Dávno již bylo nápadným, že společnost sever
dráhy, která jistě nemůže sl naříkafi na nedosta lel
kapitálu, v posledních letech činilas velice nepatrn
investice na svoje důlní závody u porovnání s ostat
ními doly, tak že tím trpěla i těžba. A že Byse
verní dráha, která má ve svých službách tolik dobrých
havířů, nevěděla, čeho třeba, sotva bude kdo věřiti
Když pak asi před půl rokem stalo se známým
že severní dráha odprodala kus svého důlního pole
Marii Anně, úžas nad jejím jednáním v inleresova-
ných kruzích ještě vzrosti více, neboť nemohl nikd
pochopiti, proč as zřekla se pole, které oplně po-
stačí na zřízení nové, moderní jámy a o kterém se
ví, že chová v sobě hojně uhlí a k fomu koksovéhe
za cenu nevelikou. Teprve, když ve vídeňských listech
vyskytla sa svrchu uvedená noticka, která tolik vy
světluje aniž by co skutečně vysvěllovála, začlo se
těm, kdo poměry znají rozbřeskovati, o jaký plán
známého Jeitelesa jde. A počátkem května došly
všechny ty kombinace polvrzení zprávou, ze ob
společnosti přejímají navzájem své zástupce do
správních rad. Nadarme si nikdo nevezme do svých
rozhodujících míst konkurenta, tu musí být nějaký
velký společný zájem, větší mnohem nežli je jenom
stavha společných kokšoven. Je z teho všehio zřejmy
úmysl provésti převzetí dolů bez velkého hluku
možná též že se to stane ve formě fuse nebo že
se utvoří nová společnost, ve které Marie Anna bude
míti prim a pro forma snad ziskají se i rakoust
kapitalisté, by se veřejnosti mohlo ukázati, že jde
o nový podnik domácí — výsledek bude vždy týž
bude to zas kapitál cizí, kapitál pruský, který jako
už tolikráte zmocnil se opětně nového kusu půdy
naší, z níž bude bráti svůj velký zisk a na níž bude
zase za to šířiti germanisací.
Marie Anna
Marie
Anna
sever dráha
14
article
Je možná ještě kombinace jiná, rovněž hodná
severní dráhy. Pole, které bylo severní dráhou Mari
Anně odstoupeno, obsahuje bezpochyby uhlí spěka-
jicí se, tedy hodící se k výrobě koksu, již Marie
Anna zvláště se věnuje. Leží tedy na snadě tato
kombinace. Dost možná, že by veřejnost zdvihla od-
por, kdyby Marie Anna převzala všechny doly se-
verní dráhy, prolo budou se předávati ponenáhlu,
a sice nejdříve jámy s koksujícím uhlím, tedy ony
kolem Přívoza. Marie Anna je jistě slušně zaplatí
vždyť koksující uhli má cenu stále stoupající, ježto
vzrůstající železářství pohleuje neustále vělší a větí
spousty koksu, bez něhož se nemůže obejíti. Snese l
toto převzelí veřejnost klidně, pak může Marie Anna
převzíti i ostatní doly; povslane-li však hnutí proti
němu, dobrá — severní dřáha tím nic neztratí, když
zakročí stát: Stát nechtěl převzíti doly ty při vý-
kupu dráhy; přinutí-li jej nyní k tomu veřejnost, pak
jistě 5ude musit zaplatiti za zbytek po Marii Anně
aspoň tolik, co by dřív byl dal za celé dosavadní
doly. Jak vidět, rozum, severní dráha doposud ob
chiodům se státem.
Co nás, bez rozdílu stran, musí zajímati, jsou
následky, které by nástaly, přejdou-li doly severní
dráhy do rukou Marie Anny nebo společnosti, která
jí bude pláštíčkem.
Anna
Marie Anna
Marie
15
article
Severní dráha má v ostravsko-karvínském revír
celkem 10 závodů, které dle oliciální statistiky vytě-
žily v roce 1905 dohromady 14.215.350 q černého
ubli, čili 22 těžby celěho revíru, nebo-li víc jal
11% z těžby celého Rakouska (125,852.628 c.
Jako jeden z hlavních poplatníků mají závody
její bezprostřední vliv na 5 obcí: Malé Kunčice, Pol-
skou Ostravu, Přivoz, Hrušov, Michálkovice. Co se
stane, převezme-li pruská společnost všechny ty zá-
vody, je lehko si představiti, neb každý ví, že vlit
takového velkého závodu na obec je prostě směro-
datným. I když ona ponechá dosavadní úřadnictvo.
přece změní celý systém vlivu na veřejný život s
strany závodů svých; a že vliv ten nebude nám
ku prospěchu, o tom nelze ani okamžik pochybovat
Pravda, ani severní dráha není a nebyla českému
živlu přátelskou, ale přece nevystupovala aspol
agresivně německy, pokud nešlo o zájem hospodár
ský závodů. Marie Anna nebude míti ani tolik tole
rance, jako jí nemá už dnes, ta půjde ve šlépějích
závodů vítkovických, jichž činy byly už tolikráte ve-
řejně stigmatisovány a jež nejlépe charakterisují vý
sledek zápisu do národnostního katastru; byl tak spra-
vedlivý, že pži posledních volbách i německá strana
vydávala ke zvým voličům provolání též česká. a
jako v tomto případě, děje se i jinde, ať už se
jedná o věci školní, obecní či jiné. Vědomým cílem
je a bude germanisace. Marie Anna bude ve svěm
jednání nejinaká, to vidno už dnet z jejího stano-
viska vůči Marianským Horám Obce, které pod-
lehnou jejímu vlivu, Budou pro nás za Frátko ztra-
ceny; vlivem svým posílí němectví vládnoucí posu
Pol
Přivoz
Marie Anna
Marie
Anna
Rakousko
Malá Kunčice
Ostrava
Hrušov
Michálkovice
16
article
Mor. Ostravou, posílí němectví v Přívoze 3 v Polsk
Ostravě, v Hrůšově se připojt ke germanisující čin
nesti tamní velké továrny na sodu, a české Mal
Kunčice a Michálkovice pudou míti těžký boj s ně-
mectvím závodu. Snad ještě dalekosáhlejší nezli na
obec, bude vliv ten na jednotlivce, nebo kdo v t-
kových krajích havířských není odvislým od závodů?
Doly severní dráhy zaměstnávají přes 9000 dlělníků.
počítáme-li průměrně na jednoho jen 4 členy domác-
nosti — a průměr ten je při velikosti dělnických
rodín spíše nízký nežli vysoký = je od závodů těck
odvislo na 40 fisíe lídí. Připočtěte k tomu malé ob
chodníky, hostinské, úřadnictvo dolů a jich rodiny
a seznáte, že neschází mnoho do 50 tisíc lidí, kteř
by musili se podvoliti nátlaku pormanisačnímu, pře
jdou-li doly do rukou Marie Anny
Jak viděti, nepůjde v tom případě jen o několi
oFcí, půjde o celě Ostravsko, ve kterém Beztak koli-
savá rovnováha mezi Čechy a Němci přesune se
zcela ve prospěch těchto. Převzetí dolů severní dráhy
Marií Annou rozhodlo By bezpochyby o tom, zdal
český živel udrží v kraji tak důlezitém hospodářsky
svoji posíci či bude ustupovali dále Proto právě věc
na niž upozorňuji, musí vzbuditi zájem širší veřej
nosti nežli jen Ostravska samotného. Jde o kus n
šeho území, a ztratíme-li to, ztratíme i čásť terite-
riálního spojení s českým. živlem na Těšínsku —t
nesmíme pustiti se zřetele.
Mor
Hrůšův
Marie
Němec
Marie Anna
Ostrava
český Mala Kunčice
Michálkovice
Ostravsko
Čechy
Těšínsko
17
article
Je ovšem těžko zodpověděti otázku, ktorá se n-
skýtá sama sebou, co proti možnosti té činiti. My
nemáme dosti kapitálu, kterým by možno bylo zha-
titi transakci mezi severni drahou a Marií Annou
v náš prospěch, aspoň nemáme tolik kapitálu, který
by byla ochota umístiti v podniku hornickém, jenž
je vždy riskantní. Vždyť nedovedli jsme si ani za-
chovati nejčeštější doly na Ostravsku, Vondráčkovy
které pak utvořily podklad dnešní Marie Anny. Naše
finanční ústavy nerozumějí nebo nechtějí rozumět
uhelným podnikům. Jediná pro nás v daných po-
měrech příznivá možnost rozřešení je, že by Hol
severní dráhy převzal stát. Je ovšem pravda, že b
třeba bylo četných a nákladných investic na novou
výstroj několika jam, ale i pak by při takovém pře
vzetí stát získal a opatřil si nový zdroj příjmů, ne
hledě ani na prospěch všeobecný. Obvyklou námitku
že státní podniky hospodářsky jsou méně zdatn
nežli soukromé a to že by nastalo i při převzetí dol
státem, nejlépe porážejí výsledky státních hnědo
uhelných dolů na Mostecku, které přes to, že odpo
Marie
Anna
Vondráčkův
Ostravsko
18
article
vídají všem požadavkům, kladeným na dloly státní
přes to, že mají pracovní dobu směny o hodinu
kralší, nežli podniky soukromé, pracují se ziskem
více jak půlmilionovým. Zájem veřejný i výdělkový
se u státních dolů dá uvésti v sculad, podívejme se
jen na státní doly pruské. A mohla li severní dráha
dle nedávno uveřejněné bilance miti ze svých dol-
ních podniků čistý zisk skorem 3 miliony a učinit
inveslice a odpisy přesahující jeden milion, mohl by
se stál, při všech větsích nárocích, které se na doly
jeho kládou, dobře vyjíti při převzetí dolů severn
dráhy A pak, nemůžeme si ani dost přáli rozšíření
důlního majetku státního u nás, kde celá uhelná
industrie spočívá v rukách několika, velkých speku-
lantů. Je k smíchu, zádati, aby stát vykonával vliv
na ceny černého uhli, když sám nemá ani jediného
dolu na ně. Ovšem u nás jsme se v otázce postátnění
dolů nedostali posud přes akademické rozhovory,u
nás síát doly spíš prodává nežli kupuje. Je to otázka,
která posud čeká na pracovníka. Doly severní dráhy
bv byly vhodným objektem ku práci té —4 kdlos
as té věci ujme?
19
article
Zpráva o stavu osení v Čechách
koncem května 1907,
podaná delegáty českého odboru rady zemědělské
sestavená na základě rozdělení království českého
v krajiny přirozené. — Stupnice: 1. velmi dobrý
2. dobrý; 3. prostřední; 4. špatný; 5. neúroda
(Uveřejňuje český odbor rady zemědělské.)
I. Česká nížina.
odnme „) Západní část.t
Stav pšenice dobrý, žita dobrý až prostřední
ječmene a ovsa dobrý, luštěnin dobrý, cukrovky
brambor a buráku dobrý až prostřední, zelí pro
střední, řepky prostřední, píce na poli a na lukácl
prostřední až dobrý, chmele dobrý, vína prostředn
až dobrý, hrušek prostřední až dobrý, jablek dobrý
třešní prostřední až špatuý, švestek špatný až ne
úroda.
Pšenice místy vymrzla (Karlín), žito poškodily
jarní mrazy (Karlín), ječínen trpěl larvou muchnie
a ohnicí (Karlín), cukrovka poškozena chladnen
(Karlín) a hmyzem (Lovosice). Též víno trpělo mrazy
jarními (Lovosice).
Čechy
Karlín
Lovosice
český odbor rada
český odbor rada zemědělský
Český nížina
20
article
b) Východní část
Stav pšenice a žita prostřední až dobrý, ječmene
dobrý, ovsa prostřední, luštěnin dobrý, cukrovky
prostřední až dobrý, buráku, zelí a řepky dobrý
píce na poli prostřední, píce na lukách prostřední at
dobrý, vina prostřední, hrušek prostřední až dobrý.
jablek prostřední až špatný, třešní dobrý, švestek
špatný, čekanky prostřední až dobrý. Pšenici většinou
uškodilo pozdní a studeně jaro, rovněž žitu. Žitu
cukrovce uškodily kroopy (Kolín); jetel následkem
vymrznotí musil býli zaorán (Jaroměř). Ovoce na
mnoze začalo teprve kvésti a trpí množstvím hou
senek (Kolín).
II. Jlžní podhoři Sudet.
tv
a) Obvod opočenský.
Stav pšenice, ječmene a ovsa dobrý, žita pro
střední až dobrý, luštěnin, cukrovky, brambor
buráku dobrý, zelí prostřední, píce na poli prostřední
píce na lukách dobrý hrušek, třešní a švestek dobrý
jablek prostřední až dobrý. Žito trpělo sněhem
v květnu suchem (Rychnov n. Kn.). Rovněž pšenice
poškozena zimou a mokrem (Dvůr Králové n. L.)
b) Obvod jičinský.
Stav pšenice dobrý, žita prostřední až dobrý
ječmene dobrý, ovsa dobrý až velmi dobrý, luštěnin
prostřední až dobrý, cukrovky, brambor a buráku
dobrý, řepky prostřední až dobrý, píce na poli a na
lukách dobrý, hrušek dobrý, jablk prostřední, třešní
dobrý až velmi dobrý, švestek prostřední, Inu a
máku dobrý. Pšenici a žitu škodily jarní mrazy
sněhy (Libáň, Sobotka, Hradišté Mnichovo), řepcea
luštěninám dřepčíci (Hradiště Mnichovo, Lomnice
n. Pop.).
Pšenica
Pop
Kolín
Jaroměř
Sudety
Rychnov
Dvůr Králové
Ina
Libáň
Sobotka
Hradišta mnichův
Hradiště
Lomnica
Kněžná
21
article
III. Dolní poříčí Ohře.
III. Dolní poříčí Ohře.
V obvodu tomto, zastoupeném v českém odboru
rady zemědělské pouze dvěma okresy, je stav pše-
nice prostřední až dobrý, žita špatný až prostřední,
ječmene, ovsa, luštěnin a cukrovky prostřední at
dobrý, řepky dobrý, píce na poli špatný až pro-
střední, píce na lukách prostřední až dobrý, chmel
prostřední, hrušek dobrý, jablk velmi dobrý, švestel
špatný. Žito bylo poškozeno zimou a suchem
(Louny), na cukrovce bylo pozorovati černání ko
řínků a drátovci, na chmelu dřepěici.
Dolní poříčí Ohře
Louny
22
article
IV. Horni pořičí Ohře.
IV. Horni pořičí Ohře.
V obvodu tomto, zastoupeném v českém odbor
rady zemědělské pouze jedním okresem, je stav pše-
níce špatný, žita prostřední až dobrý, ječmene a ovsa
dobrý, luštěnin prostřední až dobrý, píce na pol
špatný až prostřední, píce na lukách dobrý. Pšenic
utrpěla vymrznutím. Pícninám na poli škodilo
vlhko.
Horn
Ohře
24
article
V. Hornatina v poříčí Berounky a Podbrdska.
V. Hornatina v poříčí Berounky a Podbrdska.
Slav pšenice, ječmene a ovsa dobrý, žita pro-
střední, luštěmin prostřední až dobrý, cukrovky.
brambor a buráku dobrý, píce na poli dobrý a
velmi dobrý, píce na lukách prostřední až dobrý
hrušek dobrý, jabík a třešní prostřední až dobrý
švestek špatný.
Trvalá zima a mokro v březnu a dubnu poško-
dily pšenici. Následkem trvalé nepohody ječmen
oves zasety velice opozděně (Mirovice). Na ovoci se
ukázalo mnobo housenek (Březnice),
VI. Plzeňská pánev.
Stav pšenice a žita prostřední, ječmene a ovsn
dobrý, luštěnin dobrý až prostřední, cukrovky.
brambor a buráku dobrý, píce na poli špatný až
prostřední, píce na lukách dobrý, hrušek, jablek
třešní dobrý, švestek prostřední. Pšenice vymrzla
žito poškozeno sněhem a mrazy (Plánice a Střibro)
na iuštěninách ukázali se dřepčíci (Rokycany)
ovocné stromy teprve odkvétají (Plánice, Rokycany
VII. Budějovická pánev a česká rybničná rovina.
Stav pšenice a žita prostřední, ječmene, ovsa
luštěnin prostřední až dobrý, cukrovky, brambor
buráku, zeli a řepky prostřední, píce na lukách
na poli prostřední až dobrý, ovoce prostřední. Pše-
nici poškodily spousty sněhu, kruté mrazy a jarn
deště (Blatná), ječmen studeno a jarní deště (Blatná)
Též v okresu Lomnice na L. mokro a chladno po-
žkodily pšenici, ječmen, žíto, oves i pícniny.
Berounka
Podbrdsko
Mirovice
Březnice
Plánice
Rokycany
Blatná
Lomnica
25
article
VIII. Českomoravská vysočina.
a) Obvodtáborský a německo-b rodský.
Stav pšenice dobrý, žita prostřední, ječmene.
ovsa a luštěnin prostřední až dobrý, cukrovky dobrý
brambor prostřední až dobrý, buráku a řepky pro-
střední, zelí dobrý, píce na poli dobrý, píce na lu-
kách prostřední až dobrý, hrušek a třešní prostřední
až dobrý, jablek a švestek prostřední, Inu a máku
dobrý. Žito téměř v celém obvodu utrpělo zimou
a sněhem, rovněž pšeníci a ječmenu uškodilo stu
dené jaro, mrazy a snih; luštěniny trpí muškam
(Viašim).
b) Obvod pelhřimovský a hlinský.
Stav pšenice, ječmene a ovsa dobrý, žita pro
střední, luštěnin, brambor a buráku dobrý, zelí pro
střední až dobrý, píce na poli a na lukách dobrý
chmele prostřední, ovoce a lnu dobrý. Žito bylo vy
leženo sněhem a poškozeno krutou zimou. Na luště
ninách se ukázali dřepčíci, rovněž na buráku a ze
(Políčka).
Ina
26
article
IX. Horská krajina Sudel.
a) Krajina českého hřebene.
V obvodu tomto, zastoupeném v českém odbor
rady zemědělské pouze jediným okresem, je stav
pšenice prostřední až dobrý, žita špatný až pro-
střední, ječmene, ovsa a lnštěnin dobrý, cukrovky
prostřední až dobrý, buráku prostřední až dobrý
řepky dobrý až velmi dobrý, píce na poli a na lu
kách prostřední až dobrý, brušek, jablek a třešn
dobrý a švestek prostřední.
b) Kraj Krkonoš a jizerské pohoří.
Stav pšenice a žita prostřední až dobrý, ječmen
a ovsa dobrý, luštěnin prostřední až dobrý, píce n
poli prostřední, píce na lukách dobrý až velmi dobrý
s v d
ovoce velmi dobrý.
X. Horská krajina šumavská.
Stav pšenice a ovsa dobrý, žita prostřední, ječ
mene prostřední až dobrý, luštěnin dobrý, bramboi
prostřední, buráku a zelí dobrý, píce na poli a na
lukách prostřední až dobrý, ovoce dobrý. Žito po-
škozeno podzimními dešti (Sviny Trhové) a dlouhou
zimou (Kaplice). Oves pro dlouhou zimu opozděn
)Sviny Trhové).
Krkonoše
Kaplice
27
article
Krise videňské jubilejní výslavy. Včera konal
se v ministerstvu obchodu konference o tom, kteral
dostati se přec „mrtvý boď“, v němž uvázl projek
jubilejní výstavy vídeňské, a jak postaviti se k n
vrhu na zřízení musea pro technický průmysl a živ
nozti. Kromě zástupců výstavního výboru vyslovili s
všechny zúčastněné kruhy proti pořádání výslavy
28
article
Proti jsou zejména zástupcové vlády a min. obchodu
zástupcové obce vídeňské, která se chystá oslavit
panovnické jubileum věnováním 10 mil. korun n
stavbu nemocnic, zástupcové průmyslu, soustředě
ného ve známých 3 průmyslových svazích i konečn
zástupcové obchodní komory videňské. Třebas for
mální lilasování bylo ještě odloženo, ani německe
listy dnes už nepochybují o tom, že k vídeňské vy
stavě nedojde, Pro nás ješťě zajímavým je pasus ve
výkladech, jež jistý účastník konference uveřejňuje
v „N. Wr. Tagbl.“ Zdar výslavy vídeňské prý velm
ohrozovala chystaná výstava pražská. - Nepotřebuje
prý býti vykládáno, co to znamená, neúčastní-li se
vídeňské výstavy, byť i jen částečně, průmysl nej
vyvinutější a kapitálově nejsilnější korunní zem
v celém mocnářství. Aby se peněkud slušně repre
sentovali mohl tak zv. rakouský průmysl ve Vídni
nesmí tedy nyní i dle svorného úsudku vídeňskýel
hlasů scházeti účast z hohatého středu Čech, ne lo
výstava pražská nebude zemská, jak uvádí „N.W.T.
nýbrž předvede jen komorní obvod pražský, jal
známo, nejprůmyslovější a nejčeštější střední pás na
šeho královstyí. Liberec a Cheb tedy nikdo nezdržova
a přece ani s pomocí těchlo, o nichž německé žu
nály jsou stále plny nezřízené chvály, netroufás
Vídeh bez Prahy. Třeba dobře zapamatovat! Po tom
co se hanlivého napíše a nařeční Němci o naší ho
spodářské opozdilosti, pří klerékoli příležitosti poli
tické, bude míti skvělá manifestace pražského komo
slosv se o
ního obvodu význam dvojná sobný.
N Wr
Němec
Vídeň
Čechy
Liberec
Cheb
Praha
29
article
Subvence pro pražskou jubilejní výstavu 190
O přízni, jaké se projekt jubilejní výstavy pražsk
těší v kruzích obchodních a průmyslových, kter
plně uznávají její velký význam a její nesmírno
hospodářskou důlozitost. svědčí, že již na první vý-
zvu o příspěvky k subvenčnímu a garančnímu fondu
výslavnímu v době velice krátké dostalo se podniku
výstavnímu na subvencích v hotovosti 112.000
od některých měst. několika peněžních ústavů a cel
řady firem obchodních a průmyslových. Vedle toho
poskytlo pro výstavu subvence: 100.000 K minister-
stvo obchodu. 60.000 K zemský výbor král. českého
a 100.000 K obchodní a živnostenská komora v Praze
Celkem tedy dostalo se výstavnímu podniku pra
skému na subvencích již úhrnem obnosu 372.000
Vedle toho ke garančnímu fondu výstavnímu dosu
upsáno celkem 174.000 K. Tento úspěch finančn
akce (která jest ovšem ještě v samolných počátcích)
jest nezvratným důkazem toho, na jak zdravém zá-
kladě celý pražský výslavní podnik se nalézá, a je
zárukou jeho rozhodného celkového úspěchu. V nej
bližší době započne se s uveřejňováním podrobnýel
výkazů o úpisech k fondům výstavním, i zádají se
ústavy a firmy, které přejí si býti již v prvním vý
kaze uvořejněny, aby avé příspěvky zaslaly poku
Praha
živnostenský komora
30
article
možno nejdříve na adresu obchodní a živnostenskl
komory v Praze. Výstavní kancelář zašle na požá-
dání upisovací listiny
K zasodání státní rady železniční. Z dosavadníkia
jednání výborového zaslouží širší pozornosti prchlá-
šaní vládních zástupců jednak o chystaném zákonu
postátňovacím, jednak o zamýšlené reorganisaci ze
lezniční rady. Dle prohlášení sekč. šefa dra. Wee
bera připravuje se k předloze parlamentu zvlášts
nízákon sestátňovací. Osnova vládní je již
vypracována, je však ještě potřebí úrady se zúčast-
něnými ministerstvy. Osnova bude předložena sně-
movně teprve na podzim. Předloha naváže na re-
soluci, na níž se posl. sněmovna usnesla u příležitost
jednání o sestátnění severní dráhy. Zákon má zmoc-
niti vládu, aby se jí přikázala držba železnic, jichž
koncesní výkupní lhůta nadešla, pakli o podmínkách
výkupu nebylo doclleno jednoty a jednání se pro-
tabuje. Podmínkou takového příkazu držby bylo by
tedy zahájení jednání o výkup. Takový příkaz by
ovšem právům soukromých společností nikterak ne-
prasjudikoval, a o těchto právech, zejména o výměře
ceny kupní a jiných podmínkách výkupních, rozho-
dovaly by řádné soudy. Jak patrno, vedou k tomuta
kroku trpké zkušenosti, jichž se nabylo při převzel
severní dráhy. — Pokud se týče reorganisace porad-
ního sboru železničního, má reforma směřovati přodee
vším k tomu, aby železniční rada byla zproštěna čet-
ných, mnoho času zabírajících předmětů poradních
Praha
31
article
jen lokálního významu, za kterýmž účelem se po-
mýšli na zřízení okresních železničních rad. Tím bu
de umožněno častější přibírání železniční rady k sou-
činnosti při chystaných opatřeních rázu všeobecného,
jež by měla býti učiněna v oboru, železnictví, a jež
se dotýkají hospodářských zájmů celé říše. Tak
jednací řád by se měl časověji a tak vybudovati, aby
umožňoval bedlivější studium otázek, železniční radě
příkázaných. V tomto smyslu jsou osnovy již vyprae
covány, musí však ještě býti projednány zúčastně-
nými ministerstvy a teprve pak bude vyžádáno dobre-
zdání železniční rady. Otázka reformy státní rady
železniční souvisí co nejůžeji s reorganisací cel
železniční správy státní a může býti tedy řešena
jen v souvislosti s touto.
Z trhů peněžních. (6. června.) Chabá nálada na
bursách udržuje se dále. Z New-Yorku nedošly zprá-
vy výhledné a také Rusko ještě znepokojuje fantasi
spekulace. Nejvíce ulrpěla dnes Vídeň, kde nastaly
značné prodeje vůdčích spekulačních hodnot. Na trhu
peněz situace se nezlepšila, avšak také není třeba
prozatím obávati se zhoršení
Praha. Na dnešní burse při dosti pevné náladě
rozvinul se čilý obchod a placeno na 4.27% únorovou
rentu K 99.40, dále obchodovány 4% železniční úpisy
České zemské banky za K 98.50 a akcie Hospodářské
úvěrní banky na 383.25. Jinak podáváno za akcie:
Živnostenské banky K 242.—, strojírny Daňkovy
449.—, Zajištovací banky K 140.—, České průmyslovs
banky K 414.— peníze.
Daňkův
NewYork
Rusko
Vídeň
Praha
hospodářský úvěrní banka
Zajištovace banka
Český průmyslovs
32
article
Berlín. Dnešní bursa vyznačovala se kolfsavou
tendenci s výsledkem pro celkovou kursovou úroveh
méně příznivým. V akciích potlníků železářských
i uhelnodolných objevily se po přechodném zlepšení
vlivem značnějších prodejů opět nížší kursy. Na trhu
domácích bank i v akciích loďařských společností
pozorováno opět drobení kursů. Z cizích titrů rakou-
ské bodnoty v souhlasu s Vídní chabě, americké
dráhy realisovány pro účet londýnský. Zprávy o roz-
puštění dumy houževnatě se udržují a citelně poško-
zují záznamy rent abank ruských i na trhu zdejším.
Soukromý diskont nezměněn, 43/2
Boj paroplavebních spoločností. Zdá se, že již
počíná v březnu ohlášený boj mezi Cunardovou linií
a oběma severoněmeckými paroplavebními společ-
nostmi. Kdežto přede dvěma roky zavdala příčinu
k vypuknutí rozbrojů mezipalubní doprava z Uher
do Spoj států, spočívá nyní v určení anglických při-
stavů jako míst odjezdů. Jakožto první vyzvání k boji
jevi se snížení sazby za dopravu v mezipalubí z New-
Yorku do Středozemního moře o 50 proc., které za-
vedlo gonerální zastupitelství Cunardovy linie v
Spoj. státech, a které nabylo platnosti včera. Má t
býti prý obranou proti společnostem, které dávají
svým agentům za každého cestujícího 10 dol. Chtěly-li
by tyto společnosti snížiti rovněž tak své sazby jako
Cunardova linie, pracovaly by se značnými ztrátami.
Cunardův
Berlín
Vídeň
Uhry
NewYork
33
article
Zdá se však, že toto opatření jest ohráceno zvlášte
proti severoněmeckým společnostem a že snížení n
linii New-York—Středozemní moře má býti jen zkou-
škou. Zda rozpoutá se boj na celé čáře, není tedy ještě
jisto, avšak první výstřel, zdá se, již padl
Ceny mědi. Cena mědi od počátku značně po-
klesla, t. j. se záznamu 106 lib. šterl. za pohotové
zboží a 1041/2 lib. šteri, na tři měsíce na 991/2, resp.
951/2 lib. štorl. Ukazuje se tudíž, že značné kolísání,
které bylo lze pozorovati v březnu a dubuu, trvá dále
Následkem toho dostavila se jistá zdrželivost kon-
sumu, který, pokud nemusí převzíti dřívější uzávěrky,
zdržuje se nových koupí a očekává sestup cen. Za-
jímavou jest skutečnost, že záznam jemné mědi jest
v Americe vyšší, než přes výlohy dopravní v Lon-
dýně. V Londýně znamená jemná měď 109 až 110 lih.
šterl., kdežto americká parita činí 115 lib. šterl, Ja-
ponská jemná měď jest nabízena za 106 až. 109 lib
šterl. z Londýna nebo přístavů na pevnině. — Di
sestavení firmy H. R. Merton Co. v Londýně či-
v 31./5. 30./400 31./5.
19071907 1906
snro
e ten
zásoby v Anglii a Francii 5879 6983 5461
. 2300 1975 1525
na cestě z Čile
na ceště z Australie . . 3550 4000 3000
9980
úhrnem . . . 11.729 12 959
R Merton
NewYork
Amerika
Londýn
Anglie
Francie
Austrálie
Company
34
article
Cena tuny 31. kvělna 1907 101 lib. šterl., 30. dubna
1907 104 lib šterl. a 31. kvělna 1907 85 lib. šterl.
I. zemská výslava dobytka a mlékařsiví v Pře
rově bude výslavou, jaké na Moravě dosud nehylo.
Dle dosavadních přihlášek je přihlášeno přes 800
kusů hovězího dobytka, přes 200 kusů koní, 80 kusn
vepřového dobytka, dále přes 70 klecí drůbeže,
značný počet koz. strojů, krmiv. Výstavy míékařské
zúčastní se 73 mlěkáren. Štavba pavilonů utěšeně
pokračuje. Zvláště vynikati bade pavilon českébo
odboru zemědělské rady moravské a pavilon mlé-
kařský.
Tersiská železniční doprava. Také čtvrtý měsíe
tohoto roku nepřinesl terstské železniční dopravě ni-
jakého zlepšení. Sestupná tendence v celku trvá dále
a třebas že vývoz stoupl, poklesl za to dovoz tím
více. U porovnání s rokem minulým jeví se tento
obraz:
nily
Morava
odbor zemědělský rada moravský
35
article
vývoz úhrn
metr. centů
duben 1907 . . 912.691 775.175 1,687.866
1906 . . 1,029.010 711.178 1,740.188
— 116 319 + 66.997 — 52.32
Opětně vysvělluje se značný pokles dovozu po dráze
zvláště menšími přívozy cukru, které následkem
menší potřeby východní Indie žepového cukru po-
klesly o 60.887 metr. centů. Značnější úbytek dovozu
jeví ještě staviva, písek, kámen a cihly, což vysvě-
tluje se tím, že loni prováděny ještě stavby alpských
drah. Při vývozu jeví menší cifry uhli (— 12.309 o ,
čerstvá zelenina (— 33.490 q), kostík (— 12.703 c).
kámen (— 20.362 q). Oproti tomu jeví zvýšení káva
(+ 8480 q), bavlna (+ 26.544 9), surové želez
+ 30.317 9), rudy (+ 16.692 9), ryby (+ 11.412 o
tabák (+ 6842 9). Od počátku roku jeví železniční
doprava tento obraz:
dovoz vývoz úhrn
metr. centů
roku 1907 . . 3,542.261 3,385,848 6.933.109
1906 . . 4.320.337 3,335.578 7.655 915
773076 50.270 722.80
Obchodní smlouvy s balkánskými stály. Jak se
nyní praví, nebylo učiněno ještě definitivni rozhod-
nutí o počátku vyjednávání o obchodní smlouvy se
Srhskem a Bulhařském. Nastávajfeí nové vyrovnávaci
jednání tvoři tu k tomu ješté technickou překášku,
Indie
Srhsko
Bulhařský