ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9f2564d0-75e9-11dc-86a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 39, person 89, org 8, work 6
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 7. června 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 155.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí ie r P raze v addlinlinis nrk láta' . s dvojí donáško ivnrt i a ta kei nsh v daie n atvrk iet drojí víanlk
5 article .:. A nový život vzkvetne ze trosek!
.:. A nový život vzkvetne ze trosek! Každá porážka deprimuje. Aspoň v prvním okamžiku. Člověk nerad se loučí s líbeznými představami, zejména ale mu srdce svírá vě- domí, že je pokořen, zdrcen a že je nucen po- korně šíji schýliti před tím, nad nímž př nedlouhou chvílí domníval se, že bude trium- fovati. Porážka volební nepociťuje se sice tak tragicky, však stačí, aby povahy slabší nakloněné k pessimistickému názoru, zviklal a naplnila je onou zoufalou náladou, kterou na příklad pozorovati lze na příslušnících tak smutně dodělavší strany německoliberální. Však i u nás bylo dost lidí, kteří uva- žovali pod zdrcujícím dojmem neočekávané porážky o politické sebevraždě. Na štěst různíme se my Slované velmi podstatne v jedné věci od ostatních národů, zejména od Němců. Je to božská lehká mysl slovanská, jež nás neopouští nechť se děje co děje, jež nám ne pouze tentokráte, nýbrž i v minu- losti v okamžicích nejhorších konala služby neocenitelné, jež nás vlastně ne jednou z- chránila od zkázy a smrti. Zalkáme si nad bídou, jež nás stibla slzy nám oči zrosí, však v nejbližším oka mžiku již již zase lehký smích se nám roz- hostil na tváři a my zapomenuvše všechněch strastí, pouštíme se do odklizení trosek pevné víře, že nám z nich nový život vy pučí. I buďme šťastní, že takový poklad pro zřetelnost v nás vložila a že podobní známé Vaňce — vstaňce, kdykoli nás osud skácí. vždy se zase postavíme na nohy. Na štěstí nestalo se tentokráte nic tak hrozného. Leč nebudeme uvažovati opětněo věci, již pokládáme za odbytou, nýbrž obrá- titi se chceme k tomu, co přijíti má a co přijíti musí, aby co nejdříve odčiněny byly následky osudného dne, jenž zasvěcen ledo- vému muži a německonárodnímu svatému Bonifaci, pokropil nás důkladnou ledovou sprchou.
Slovan Němec
6 article
Dobře-li se věcem našim dařiti bude, vrátíme se do vídeňského klubu, jejž jako vedoucí strana opustili jsme počtem čtyři ačtyřiceti, počtem dvakrát tak velkým. Bude pak »Český klub« sestávati z více než osm- desáti poslanců. To by bylo něco. Namítne se ovšem, že klub, jenž m nyní býti utvořen, bude něčím zcela jiným. než jakým byl klub ve starém parlamentě Připouštíme. Však nenahlížíme proč že by metamorfosa ta byla věci našeho národa na škodu. Taine praví, že hlavní příčinou zkázy ne pouze jednotlivých stran, než i celých národů, byla dostavivší se u nich marastická nemožnost přizpůsobiti se. Ztrnulost a utkvě- lost v pojatých názorech a šílená víra, ž to, co ten či onen výtečník osmělil se pro- hlásiti za »pravdu«, dovede čeliti věkovitým zákonům přirozeného vývoje, byla příčinou, že velikost Egypťanův hlásají dnes již jen jejich pyramidy a že v niveč se rozpad světový Řím. Nedostatkem přizpůsobivosti utrpěl kolos ruský rány tak hrozné, jež tím více pálí, že zasazeny byly nováčkem, jen zmíněné vlastnosti zdá se míti zase příliš mnoho. Neimponuje nám sice elasticita ducha. jenž dnes horuje pro to, co včera co nej- přikřeji odsuzoval a také nás obdivem ne
Egypťanův Tain Řím Český klub
7 article
naplňuje akomodační talent, jenž sáhá za mez, kde domovem je bezcharakternost, ale hořkostí by nás naplnilo, kdybychom v této situaci soukali ze sebe pořád jedno a totéž, a nedovedli ze složek veřejného života věčně se měnícího ve cílech i prostředcích ku jejich dosažení vyvoditi správnou a pravou resultandu. Ukázalo se, že průběhem posledních le udály se v jistých vrstvách společnosti české změny, jimž nebyla věnována patřičná po zornost. Nečiníme tu výtek jednotlivcům, nýbrž doznáváme, že všickni, kteří ve vyni- kajících oborech působíme na národa poli dědičném, jsme stejně vinni, však žádáme, abychom to doznali a dle toho se zařídili Nosiči, na nichž spočívala budova národního života našeho, změnili svou strukturu a třeba je z části aspoň vyměniti za jiné, aby v čs zabráněno bylo katastrofě. Doznejme to a přiložme ruce k dílu. neboť o to jde, aby pevným, nerozborným zůstalo, co budujeme od svého znovuzrození aby netknutou zůstala a vzdornou naproti všem nárazům s hora i s dola naše pod- stata národní. Hájiti do poslední kraj- nosti tuto podstatu a snažiti se při tom uvésti ji v harmonii s ostatními požadavky doby, je úkol, jenž věru stojí za pot člověk šlechetného. Vzepřeme se klamu, že národnost da se zaměnit za cosi vznešenějšího, za jakés všelidské bratrství, jež odstraní různosti ná- rodnostní a národnostní řevnivost. Nedás vůbec odstraniti, co je produktem nejpřiro- zenějších poměrů a marná sháňka po ně- jaké socialistické slastné Nirvaně, v níž by se potopila individualita jednotlivce i celých národů.- Je pravda, že národové žili a mřeli, ale po pádu některého z nich uchvátil panství národ jiný a porobení zbytkové v něm zmi zeli, stavše se z pravidla nejfanatičtější sou částí národa vítězného.
8 article
Různosti národní nezmizí a proto ne zmizi též národnostní zápasy a boje. Vzdyí učení sociálně-demokratické není nic nového a třeba že ve formě sociální hnutí v minu losti dávné i pradávné jinak jevilo se než dnes, v podstatě mezi nynějšími proudy sociálními proudy v minulosti není rozdíln Bylo vždy a v každé době dost sociali stických poetů a také bezohledných šiřitelo nejkrutějšího učení absolutní společenské rovnosti dost a dost a také adeptů byla vždy hojnost, ale žádnému z nich — a byli mezi nimi velicí a skvělí duchové — nepodařilo se rozvrátiti spojitost příčiny s účinkem nadělati z lidí kůry andělské. Nepopíráme, že nynější soustava hospo- dářská je plna chyb a nedostatků a opra- viti ji a zlepšiti budiž velikým cílem socio- logů, ale nahraditi ji systémem vyrostlým z vědecké theorie, která v život praktický vtěliti se nedá, se nepodaří. To všechno třeba dnes uvážiti, přede vším ale přesně vymeziti hranici, až po kterou možno jíti v zájmu vyděděných, mezi nimiž nenalézají se jen délníci, nýbrž ješte politováníhodnější vrstvy společenské. V kru- zích těch pak veškerou vyvinouti činnost na zlepšení losu trpících budiž posláním zá- stupců lidu. Ve směru tom pracovati musí nejen zákonodárný aparát, nýbrž i veřejná správa. Aby se tak stalo, budiž předním cílem zá- stupců národa vyšlých ze všeobecného práva hlasovacího, jež stane se zdrojem blaha jen tehdy, když veškerá veřejná činnost u nás ponese se duchem, jímž instituce tato je provanuta. Potom nový život vzkvetne ze trosek!
Vzdye učený sociálnodemokratický
9 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. června. (Nová mrtvo la n volebním bojišti.) Sloučení německé strany agrární s lidovei v novou stranu něme- c ko-nacionální, provedené včera po mar- ném dopoledním pokusu o sjednocení všech svo- bo domyslných stran německých, způsobilo, že německo-pokroková strana pře- stává existovati. Na program pokrokový zvoleno bylo letos ještě 20 poslanců, zvláste v Čechách a na Moravě, pak ve Slezsku, Dol. Rekousích a v Bukovině. Tento nepatrný zlomel kdysi všemocné strany ústavověrné, která ovlá- dala parlament a z něho řidila osudy celého Ra- kouska, byl si po volbách vědom své nepat- nosti a proto se domáhal spojení s ostatními liberálními stranami německými. Ale dvě nej- větší z těchto stran, agrárni a lidová, nevyčkavše dalších porad zvoleného užšího výboru, slou- čily se včera za zády pokrokové strany, v jejímž lůně našlo útulek také několik německo-židov- ských poslanců, a poněvadž ani radikálové (volní Všeněmci) nejev chuti sbližovati se s po- krokovci, nezbylo těmto nic jiného, než aby ná- sledovali loňského příkladu uherské strany libe- rální a přestali dobrovolně existovati. Ostatně řady pokrokoveů sesýchaly se každou hodinou. Včera dopoledne ohlásili vysoupení ze strany těšínský dr. Demel a moravští židovští poslan- ci Licht a Redlich, odpoledne přešli do agrárního tábora kn. Auersperg, Brun- ner, Seidel, Teltschik, o nichž se také tvrdilo, že jsou stoupenci strany pokrokové, vl- deňští pokrokovci bar. Hock a Kuran da odpadli už předem, takže z původní dvacítky zbylo do dnešního rána už jen dobře počitaných 11 mužů, s nimiž nikdo nechce vstoupiti do spolku. Zbývala poslední možnost: prověsti na sobě harakiri a sejíti se světa.
doktor Demel Redlich Auersperg Brun Seidel Teltschik Hock Kuran da Praha Čechy Morava Slezsko Dolo Bukovina
10 article
Věrný přívrženec odumírající pokrokové strany, černovecký prof. Skedl, radí v dneš- ním „W. Tagbl.“ nedobitkům strany, aby se ne- dali svésti na cestu antisemitskou a kráčeli ra- ději svou cestou sami. Včerejší události činí jeho radu zbytečnou. Pokrokovei jsou již o samoceni. Odvážna jest však i druhá rada bu kovinského profesora, aby se ostatky strany pokrokové vzdaly svého jména a ustavily se jako zárodek nově strány ústaval, která by si vzala za účel vybudovati Rakou- sko na moderních základech. Tuto práci mají vykonati Funke, Nietsche, Grosz, d'Elvert! Bylo by to pěkně moderní Rakouskol V Praze, 5. června. (Příští ruský klub.) Orgán ukrajinské strany „Ruth. Korr.“. sděluje, že všichni zvolení ruští poslanci z Ha- liče i Bukoviny až na dva socialisty vstoupí do společného ruského klubu, jenž bude čitati tedy 30 členů. Při té příležitosti zmiňuje se o poli- tických stranách mezi rakouskými Rusy a straně staroruské píše, že v poslední době ná- sledkem vzrůstu stran ukrajinských sklesla n stranu „úplně bezvýznamnou“. Pochybujeme.
profesor Skedl W Tagbl Funke Nietsche Grosz Ruth Rus Praha Bukovina Pokrokovei d ' Elvert
11 article
Ve starém parlamentě strana staroruská měl mezi 10 ruskými poslanci jen jednoho svého přívržence (dra. Korola), nyní bude míti mezi 30 členy ruského klubu pět poslanců. Že však o bezvýznamnosti této strany nelze mluviti svědčí počet hlasů, jež při letošních volbáeh obdrželi její kandidáti. V 19 ruských venkov- ských okresích východo-haličských bylo při l-- tošních volbách odevzdáno celkem 689.985 hla- sů. Z nich obdrželi Poláci 177.283, ruští kan- didáti všech stran 499.728 a socialisté se sio- nisty asi 13.000. Z ruských hlasů připadlo Ukrajincům, radikálům i socialistům dohro- mady 347.401 hlas, kandidátům staroruským 152.327, tedy téměř celá třetina všech ruských hlasů. Strana, která má za sebou v zemi třetinu všech voličů, není bezvýznamna
Korol Polák 177.283 Ukrajinec
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article
V Praze, . června.
Praha
14 article
Zprávy z Ruska. Loupežné přepady v Petro hradě se množí. Dějí se nejen v noci, nýbrž i za bílého dne. V pátek v 5 hod. odpol. přisl do zastavárny na Zabalkánském prospektě pět mladých mužů. Prišli nenápadně, zastavoval předměty nepatrné ceny, hovořili s úřadníky obecenstvem. Za nedlouho vstoupili do úřadovny jiní dva muži, z nichž jeden měl modré brejle. Ten zvolal: »Ruce vzhůru!« Na ten povel přišlý s ním druh i předešlých pět vyňali namířili revolvery. Úřadníci i obecenstvo ztrnuli a v stavu tom zůstali ještě po odchodu zlo- synů. Sebrali hotovosti, které byly na jevě, v částce 4210 rublů. Nedobytná pokladna se vylomiti nedala, taktéž nepovolily železné dveře, vedouci k pokladu. Z práce je vyrušil poplach, který učinil jeden ze zřízenců zastavárny, jenž se vracel z posilky. V předsíni mu zastoupi cestu loupežník, stojíeí na stráži, a poručil mu nehýbati se a mlčeti, sice že bude synem smrti. Muž ale dal se na útěk po schodech dolů volal o pomoc. Loupežník na stráži dal operu- jicím drchům znamení o nebezpečí. Ti ovšem nelenili a chvátali na ulici. Zadržen byl jediný. jenž náhodou se potkal s policejní hlídkou. Je to sedmnáctiletý dělník. Soudruhy zdráhá se Terroristé dosud vraždili ponejvíce policisty a členy Svazu ruského národa, krome vysokých hodnostů, které odstřelovali i před re- voluei. V poslední době mají zvláštní zálusk na inženýry. Každý den někde padá inžený rukou vrahovou. V Charkově nejnověji zavra- žděn báňský inženýr Šarvgin, zaměstnaný v do- lech dědiců Karpova. Vrahové prchli. Šarygin teprve nedávno byl do Charkova přeložen, mezi ním a dělníky dotud žádného konfliktu nebylo. Slovem, vraždění inženýrů je záhadou, jejíhož rozřešení v ruských listech nenalezáme. udati.
Karpov Rusko Petra hradit Charkov ruský národ Šarvgina
15 article
Manifestace národního dělnictva v Kyjevě. Národní dělnictvo v Kyjevě se zorganiso- valo a dne 2. t. m. světilo svůj prapor. Byla to slavnost, které se zúčastnilo všecko ruské obyvatelstvo Kyjeva. Církevní obřad vykonal sám mitropolit Flavian. Vlastenecké nadšení propuklo na ulici, když národní dělnictvo táhlo pod vysvěceným prapo rem průvodem. Lidé padali dělníkům do náručí a objímali se s nimi, a ti i oni plakali. Manifestace kyjevská pokládá se za podnět ostatnímu ruskému dělnictvu, které se ještě ná- rodního citu nevzdalo, aby se organisovali p celé říši v národní spolky a svazy. Statistika vražd ve Varšavě. Podle zprávy, vydané statistickým komité- tem ve Varšavě, počet obětí, padších rukama revolucionářů v letech 1905 a 1906, dosahuje ohromné výše. Za tu dobu bylo povraždéno 790 osob, počítaje v to ty, které zemřely na rány. Raněno bylo 864 osob. Pum bylo vrženo 129 a při jich výbuších bylo 142 lidí bud ubito, buď raněno.
Kyjev Varšava národní spolek a svaz
16 article
v drobném predeji ranní čule o sobě . . . ka zh bdpslední . Ve zllalkách na venkor aní čárle. Inseraty plati se hotově rppřea Předplscení a inserty plljina strace v Marianský sliielek Tam nachárejí se též redakce tskárna a ezpedice „Národnich Lista“. Rukopisr so aevneií
Národnich List
17 article
Válečná nálada v Italii. »Giornale d'Italia« píše, jak se oznamuje z Říma, velmi pesimisticky o postavení Italie vůči konferenci haagské. List ten soudí, že trojspolek je nejlepší zárukou míru. Bohužel členové jeho nechovají žádoucí d ů- věru k Italii. Tittoni dopustil se chyby, když prohlásil 14. června 1906, že bude pod- porovati anglický návrh na odzbrojení a že i po prohlášení Bülowově setrval na svém stanovisku. Dále uvádí zmlněný žurnál, že několik h o d in před příjezdem italského loďstva s vévodou Abruzzským do Hampton Roadu, vyzvedly kotvy německé lodi. Podobné případy by se měly zamezii mezi spřátelenými a spojeneckými státy. Z Berlína se oznamuje, že baron Aehren- thal snažil se docíliti dohodnutí mezi Rakouskem, Německem, Franeila Ruskem ve příčině blizkého vý- chodu, čímž by asi nebyly fedro- vány italské zájmy na Balkáně. Všechny tyto okolnosti staví »Giornale d 'Iialis« oproti Tittoniovu prohlášení o ol d- z brojení a dovozuje, že bylo zcela ne- vča sné. V Italii byly od mnoha měsíců stál houževnatěji rozšiřovány tendenční a štváčské pověsti proti — Rakousku. Tvrdilo se též, že Italie vynaloži 200 millionů na rvchlou reorganisaci svého vá- lečného loďstva. Turinská »Stam p ae hlásá bez obalu, že rakouské v edo u c kruhy si přejí válku s Italil. Jakmile prý bude rakouské loďstvo sesileno, v ypo vl Rakousko-Uhersko Italii vál ku. Rakouský spojenec prý jen proto tak mimo- řádné rozmnožuje své námořní síly, aby mo hl podniknout ůtok na Itali i. Podobným způsobem píší nejpřednější žurnály italskéa z toho patrno, jak je zneklidněno a podrážděno veřejné minění v Italii.
Tittoni Bülowův abruzzský Hampton Road Aehren Tittoniův Stam Italit Řím Berlín Rakousko Německo Rusko Balkán RakouskoUhersko Giornale d ' Italia Giornale d ' Iialis Italia
18 article
Ze zákulisí berlínského dvora. Skandální aféra z vysokých kruhů berlin- ských udržuje berlínskou a vůbec německou veřejnost v největším vzrušení. Všude se mluví jen o pikantních zábavách gentlemanů a grand- seigneurů z okoli císařova, o náblém odstou- pení hr. Moltka, velitele berlinského, a o kum- pánech knižete Eulenburga. Hr. Moltke pro- hlasuje, že se stal obětí pomluv a pletich, chce se vypořádati se svými nepřáteli před soudem nebo na t. zv. »čestném poli«, Max Harden, který celou vřavu vzbudil, dosud mlčí. Ale čeká se, že bude další podrob- nosti čerpati ze zajímavé korespondence br. Moltka, kterou mu odevzdala rozvedená man- želka bývalého velitele berlinské posádky. Tvrdí se, že hr. Moltke byl hromosvodem hněvu Viléma II, když se dověděl, jaké věci tropí jeho nejbližší důvěrníci. Objevuje se též, že vliv Eulenbergův na dvůr a na jineno- vání nejvyšších úřadníků ve státě byl neobyčejný a že sám kaneléř kníže Bülow těžce mu odolal. Nyní, když hr. Eolenburg upadl v nenávist, je posice Bülowova mnohem pevnější. V liberálních kruzích je velké potěšení z toho, že byl zlomen reakcionářský vliv Eulen- burgův. Tento použivá zpátečnických a kleri- kálních listů ke svěmu obhájení. Chce přesvědčit veřejnost, že nepěstoval jisté perversní a zá- konem stíhané zábavy erotické a prohlašuje, že bude též soudně stihat Hardena. Pozoruhodné je, že nejvyšší zastupitelství rozhodlo, a by se neprojednávala před soude m žaloba hr. Moltka proti Hardenov i, neboť prý není v zájmu veřejnosti, aby se
Moltke Harden Moltka Vilém II Bülow Eolenburg Bülowův Hradec
19 title
FEUILLETON.
20 title
Literatura.
21 article Fond Zeverův.
Fond Zeverův. Básník „Vyšehradu“ a „Kroniky o sv. Bran danu“, autor „Jana Marie Plojhara““, „Neklana“ , „Raduze a Mahuleny“, a celé řady nyní slavených splendidně vydávaných, hledaných a čtenýeh děl, za života nejednou pocítil, co je to nepříze mašich českých literárních poměrů. Čtěte jen ně- keré jeho předmluvy a pocitite ten stesk spiso- vtele, který poznal, oč lépe se vede autorům. oč vlidněji se přijímá literární práce — za č- skými hranicemi. Ani cesta klopotného sháněn nakladatele nebyla mu ušetřena, ta cesta, která. ať ji autor koná osobně od jedněch dveří k druhým, ať dopisy, v nichž nucen je knihu svou nabízeti jako cukr a kávu, je tak ponižujícíl Kdy pak se v Čechách stane, aby nakladatel sám si o něco autorovi řekl! Vždyť čekati, až autor sám zaklepá skromně a ostychavě, je ne- jen pohodlnější, ale i výhodnější. A tak i Jul. Zeyer nebyl zbaven starostí, jak leckteré knize své pomůže na boží světlo; s některou knihou musil se uchýliti i z Prahy na venkov a na svou „Karolinskou epopeji“ vůbec nenalezl na- kladatele. Bylo potřebí mecenáše, jenž celý ná- Hlad zaplatil, aby kniha mohla vyjíti. Toto těžké „probíjení se“ českého autor hnětlo Jul. Zeyera nemálo, a přátelé jeho vzpo- mínají, jak nejednou trpce se vyslovoval o těch obtižích a překážkách, kterými zvláště mladý básník musí si raziti u nás cestu ku předu, po- kud nemá „jména“. Snad znovu zatanuly mu vlastní jeho hořké zkušenosti na mysli, když ve svém posledním pořízení odkázal vedle 12.00 korun na hotovosti autorská práva ke svým spi- sům České Akademii pro vědy, slovesnost umění, aby výnosu užila ve prospěch mladých sulorů-beiletristů. Česká Akademie zadala vydání Sebraných spisů Jul. Zeyera „Unii“, a vydání to vyneslo až dosud na honoráři 72.000 K. K značné v umě přistupuje svrehu zmíněný odkaz Zeyerův
Zeverův svatý . Bran Jan Marie Plojhar Neklan Raduga Mahulena Jula Zeyer Hlad Zeyerův Vyšehrad Čechy Praha Český akademie pro věda Český akademie
22 article
12.000 K, takže pro mladé autory-beletristy má Akademie již nyní fond 84.000 K k disposici Fond tento přichází jako pomoc s hůry v pravý čas. Byly-li poměry za života Zeyerov pro české autory a zejména básníky krušny. staly se v posledních letech přímo kritickými. Dříve aspoň mládež hojně četla a knihy kupo- vala. Dnes odvedl sport její interos k závo- dištím. Životní potřeby se zdražily a následkem toho položky na knihy v rozpočtech domácností buď vůbec škrtnuty, nebo zredukovány. Auto- ské právo starých zemřelých autorů se uvolnilo, a tak vydávány raději spousty laciných spisů. za něž nebylo třeba platiti honorářc, než knih nové, od nichž musilo se čtenářstvo odvraceti, bud odraděno soustavným zlehčováním české literatury jako „bídné literární louže“, nebo ne- vědouc si rady s básněmi, jež sice kritikou vy- chvalovány, jimž však při nejlepší vůli neroz- umělo. Vše to působilo nepříznivě na odbyt knih, zvláště básnických, rozbilo věrné kdysi řady odběratelů, a odňalo nakladatelům všechnu chuť, nové knihy básní vydávati.
23 article
S mrazivým odmílnutím setká se dnes bás- ník český, ať s rukopisem v ruce zaťuká na dvéře kteréhokoli nakladatelského závodu. Ně- kde k dopisu připojí se zdvořilá omluva o jiných závazeích nebo pod., ale výsledek je stejný. Ne- lze se konečně diviti, neboť prodá-li se na př. knihy básní autora již známého a kritikou ceně- ného 20 výtisků, nebo výborného románu 40 vý- tisků, byl by bláhový, kdo by ještě po takových zkušenostech chtěl se pouštěti do tak výnosných podniků. Jsou arci též výjimky, že i dnes do- chází k druhému i třetímu vydání knihy básní. ale tu působí mnohde i momenty neliterární. V celku vede se starším i mladším literátům stejně, nevědí, kde knihu udati, buď po lét mají ležet rukopis doma, nebo vydávají sbírku vlastním nákladem. Mohl bych uvésti velmi zvučná jména literární na doklad, leč nechci či- niti nikomu nepříjemností. Poukazuji jen k to- mu, že nadaný básník Aug. Spáčil Žeranovský. jenž zanechal krásnou knihu veršů, nenalezl z celý svůj život na jedinou sbírku svou nakla- datele a že sbírka ta i po jeho smrti zůstala n vydána z téže příčiny.
Aug Spáčil
24 article
A nyní tedy do této mizerie literární při chází fond Zeyerův a sluší jej uvítati s neličenou radostí, třeba že nesplní všechny naděje, jež od něho očekávány a nevyhoví potřebě ještě zúplna. Dle výsledku dosavadních porad zamýšl se aktivovati Zeyerův fond jako fond na vy dá- vání prací mladých nadaných au- torů, již teprve na kolbiště life- rární vystupují, tedy cenných prvotin literárních, a to jak básní, tak novel, románů i prací dramati- ckých. Z fondu poskytoval by se jak příspě- vek na vydání knihy, tak i slušný honorář, měli by právo ucházeti se o podporu tu auto svou první, druhou a nejvýše ještě třetí kniho v každém literárním žanru. Na př. novelista. nochť si má již knih prósy jakýkoli počet, mohl by se ucházeti o podporu na vydání prvé neb druhé a nejvýše třetí knihy básnické, nebo práce dramatické, básnik mohl by dosáhnouti příspěv- ku z fondu Zeyerova buď na prvou až třetí sbí- ku básní, nebo má-li již tři knihy veršů, n prvou až třetí knihu novel, dramat atd. Vylou- čeni by byli tedy ti spisovalelé, kteří ve v šech literárních eborech, v poesii, v novelistice (ro- máně) i v produkci dramatické mají již tři knihy.
Zeyerův
25 article
Porady, které v přičině založení fondu Zeyerova se konají, nejsou dosud skončeny, ale v uvedených obrysech již nyní fond tento vy- stupuje. Právě těm spisovatelům, kteří praeí literární, vydávanými knihami svými se osvěd- čili a kteři dnes nejsou o nic lépe na tom, než literární debutanti, nekyne z fondu Zeyerov žedného vyváznutí z dnešní tísně. Ale těm, kteř zkoušejí teprve křídla svá v tom neb onom obor literárním teprve k rozletu, může se fond tenio státi pravou spásou a dobrodiním. Při tom padá ještě na váhu, že Sebrane spisy Zeyerovy v souborném vydání vyšly teprv peprvé a že tudíž při oblibě, jaké se těší, l z dalších vydání očekávati ještě značné další rozmnožení fondu Zeverova.
Zeyerův Sebrane Zeverov
26 title
Ant. Klášterský.
27 article
Naše novinky. ** Frant. Proch á zka: S průvodem rolníčsk (V »Čitárně Švandy Dudáka«.) Nákladem F. Topiče v Praze. Jedna z nemnohých našich knih, v nichž srš nejenom zdravý český humor, ale i břilká satira, bodající jak ostré šípy naši společnost. Frant. Pr- cházka znám jest v našem literárním světě již s do- statek jako jeden z mistrů v pracích podobných. A možno to říci s větší jistotou po přečtení prvníeh již črtiček knihy přítomné. Jsou to ty, jež shrnuty jsou pod názvem »Kapitoly, v nichž se zapovídá hle- dati tendenci«. V těchto črtičkách vyniká zvláště první — »Hlasatelé pravdy, zastanci práva« — jedná o dvor- ních šašcích a vtipně ptá se autor v ní, jaké vzdělán musil by v nynější době taký šašek dvorní mít? C do vtipnosti ovšem ani ostatní črty prvé nezadají, přečtete na př. hned druhou »Ztratil se smích!« Ovšem tendence črt jednotlivých jest velice různá. Ale ten- dence celé knihy jest jedna: několik ostrých šleh satirou do našich poměrů. ** Tereza Novákova: Na Librově gruntš. Román. (Ve Vilímkově knihovně.) Nakladem Jos. P. Vilímka v Praze. Tereza Novákova vždy svými knihami překvapuje. Jest již čtvero jich: »Úlomky žuly«, »Jiří Šmatláne »Jan Jilek« a nyní »Na Librově gruntě«. A všechny prodchnuty jsou duchem čistě českým, velikou láskou autorčinou k prostému českému lidu selskému, v všech učí nás ctíti ty mozoly, ty ruce, ta srdce prost těch, jež živí se chlebem a brambory po celá lét a kteří neznají radostí, nebo aspoň tak zv. radost velkoměsta. »Na Librově gruntě« přináši nám obráze poměrů východočeského venkova za našich dnů. Živ sedláka i chalupníka jest Novákovou do nejposledněi- ších detailů prostudován a věrně zachycen. A při scénách jednotlivých až zaslzíte.
František V Švanda Dudák Novákův Vilímkův P Vilímek Šmatlán Jilek Librův Praha Kapitol Jos Na Librův gruntš
28 article
* Jan Voborník: Jalius Zeyer. (Spisů Julia Zeyera jako doplněk sv. XXXV.) Nákladem České grafické společnosti »Unie« v Praze. Obšírný tento životopis Zeyerův, největší naše dílo o něm, tvoří závěrečný kámen k opisům Juli Zeyera, právě ukončeným. Jan Voborník, jemuž k vy- jádření lidského a uměleckého charakteru básníkov napomábaly mimo dílo samé jednak vlastní přátelské styky s Juliem Zeyerem, jednak četná Zeyerov korespondence, vystihuje obraz básníkův se tří sta- novišek: literárně životopisného, psychologického sociologického. Vysvětlu,e zevrubně vývoj i smysl jeho jednotlivých prací, a dospívá tak k životné po- vaze básníkově a jeho poměru k současnosti. Stati kosmopolitismu a národnosti, o českosti a umění Zeyerově, o jeho mravní a filosofické hodnotě, svědčí o blubokém proniknuti individuality básníkovy io vroucí lásce k jeho vznešenému životnímu dílu. Svazek doplněn chronologickým seznamem, který jest prvou přesnou a úplnou bibliografií díla Zeyerova, jakož i dvěma uměleckými portréty dle Ženíškaa Svabinského. Dr. Jan Pohl: Dopísy Jana Kolence z Kolna, hejtmana JMCské panství Zbirova, Točníka i Králova Dvora z lot 1639—1642. V Praze, 1907. Z nejstrastnější doby našeho národa, z doby vpá- du Bannerova, pocházejí dopisy tyto, počtem 185, jichž pečlivým vydáním mladý horlivý bádatel dr.
Voborník Jalius Zeyer Zeyer svatý . XXXV Zeyerův doktor Pohl Jan Kolence Bannerův Praha Točník
29 article
Pohl přispěl znamenitě k poznání průběhu válečných běhů tehdejších. Pisate' listů, královský hejtman na Zbiroze, byl osobností důložitou, neboť ve správu jeho náležely i železné huti na Králodvorsku a v okolí komárovském, odkudž vojsku císařskému dodáváno střelivo, nad to pak probíhala panstvím zbirožským důležitá poštovní silnice od Prahy k Plzni. I sezná- váme z dopisů těchto, že podbrdské Zápraží až k Be- rounu zůstávalo v rukou císařských, kdežto krajem kol Prahy a severně Berounky projížděli Švédové. V jedné příčině však zvláště cenny jsou dopisy Ko- lencovy, přispívajíce velice k poznání, na čí vrub spadají hrozné spousty vlasti naší, válkou třicítiletou zaviněné. Po míru vestfálském svalovala oficiální historiografie pomocí censury státní i církevní vše na evangelický lid nepřátelský, zejména na Švědy, a mínění toto ujalo se tak, že ani historikové novo- dobí nedovedli se z něho vymaniti. Kdo však obírá se místními prameny soudobými, ten nabude poučení zásadně různého. Nebyli to jenom Švédové, jimž náleží smutná zásluha, že z vlasti naší učinili smut- nou poušť, nýbrž především nekázaná vojska císař- ská, sběř ze vší Evropy sběhlá a vychovaná v tradi- cích sebevyživování Valdštejnova. Referent přesvěd- čení o tom nabyl z archivů měst polabských a nyní dr. Pohl dopisy Kolencovými zjednává přesvěděení tomu doklady nové. Kolenec tudíž potvrzuje, že švéd- ští vojáci, kde nebylo vojska císařského, potraviny sobě za hotové kupovali, naproti tomu císařští, zvláště Uhři a Chorvalé, vydávali se i za nepřítele, jen aby mohli beztrestně loupiti. Salva zuardia proti nim byla bezmocna. Neušetřili-li ani statků vrchního velitele císařských, arciknížete Leopolda Viléma, jak možno domnívati se, že by byli ušetřili českého sedláčka?
Pohl Švéda Valdštejnův Kolencová Uher Chorvalý Salva Leopold Vilém Zbiroh Praha Plzeň Evropa
30 article
V té příčině potřebí zevrubného sludia, aby zjištěno bylo, na kolik spoustu vlasti naší zavinila tebdy politika vídeňská, táž politika, klerá již r. 1618 uklá- dala Bouquoyovi a Dampierrovi, aby bezohiledně nie čili v jižních Čechách majetek šlechty, v povstání zúčastn ěné. * Antonio Fogazzaro: Děti. (Piceolo mondo mo- derno). Román. Přeložil R. Klement. (Vzdělavací bibliotéky sv. 62.) Za 3 K. Nákladem K. St. So- kola v Praze. Román Fogazzarův jest jistě občerstvující oasou v překladové naší literatuře. Z mnohých důvodů.
Bouquoy Dampierre Fogazzaro Fogazzarův Čechy Praha