Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

9. listopadu 1909. Císlo 309.

4 article

Svatopluka Čecha do nábřeží utvořilo se volnější prostranství, nežli bylo projektováno v plánu regu- lačním. Žádoucí změna by mohla býti způsobena pouze tím, že se posunou obě budovy od osy Miku- lášské třídy, co se zvláště budovy české university tkne, posunutím jejím k Janskému náměstí. Ovšem mělo by každé takové posunutí bloku IV. pro ko- lejní budovu naši tu nevýhodu, že budova ta při- blížila by se příliš blízko škole na Janském náměstí. čímž by se omezovala nebo naprosto vylučovala možnost rozšíření staveniště, jehož se právě domáh akademický senát. Měla-li by se však budova t posunouti značněji, o 12 metrů nebo více, od Miku- lášské třídy, vyžadovalo by to sbourání oné školy. budovy to, která, ježto zasahuje hluboko do novéh nábřeží, bude se musiti dříve či později sbořiti..

Čecho Mika Mik Janský náměstí

5 article

Projektanti novostaveb universitních požádáíni. aby navrhli, jakým způsobem žádoucí změna by se provodla, předložili při komisi tři návrhy na změny rogulačních čar obou bloků III. a IV., vysvětlujíce je zároveň na sádrových modelech. Po výkladech jejich prohlásili zástupcové obce a asanace, že, pokud jde o návrhy čar stavehních, na místě samém vytýče- ných, trvají na původním zamítavém stanovisku a navrhli, by studie předložené zapůjčeny byly radě městské k dalšímu společnému s erárem projednání Zástupcové místodržitelství pak žádali radu měst- skou, aby se vyslovila, jaké stanovisko zaujímá k původním projektům, a prohlásili své mínění, že. ježto zástupci rady městské z ohledů cstetických a komunikačních žádají úpravu předmostí (náměstí) mezi projektovanými universitními budovami, jest na nich, aby v té příčině iniciativy se uchopili a po případě v tom směru k jednání dalšímu podnět za- vdali. Očekáváme v nejbližší době rozhodnutí slavně městské rady, oddávajíce se naději, že zástupcové král. hlavního města Prahy ve věci tak eminentně důležité pro bytí a rozvoj české university osvědčí naší Alma mater stejnou přátelskou přízeň a ochotu kterou se ji doposud tak často zavděčili V příčině novostavby na bloku IV. mohu ješti dodati, že této stavby se týkající smlouva mezi erá- rem a projektantem profesorem Kotěrou byla ji uzavřena.

Kotěra Praha

6 article

Pokud se týče druhé novostavby naší university v obvodu asanačním, kolejní budovy na bloku X bliže Rudolfina pro fakultu filosofickou, podala měst- ská rada návrhy na částečnou změnu staveniště záležející v tom; že odřízne se zadní nároží budovy v Josefské ulici proti starému židovskému hřbitov na celou výšku budovy a v náhradu za tuto ztrátu plochy, činíci okrouhle 20 m2, postoupí se universitě 3 metry široký pruh při náměstí Rudolfinském, měřící více než 168 m2, tak že by náhrada převyšo- vala ztrátu na zadním nároží vícenásobně. Filoso- fická jakulta i akademický senát přistoupily na ten- to návrh. V příčině návrhu fakulty filosofické, uči- něného již před dvěma roky, schváleného od akade- mického senátu a ministerstvu předloženého, aby plán pro kolejní budovu na bloku X. byl opatřen kon- kursem, obmezeným na 4 navržené architekty, mu- sím, bohužel, oznámiti, že přes veškeré úsilí akade- mických úřadů konkurs ten doposud vyhlášen není. Co do zařízení vědeckých ústavů uvádím. Že při fakultě theologické ke zřízeným již dvěma oddělením vědecko-theologického semináře přibylo v letním běhu 1909 oddělení pro exegesi Starého zákona. S tímto semnářem je spojeno museum bi- blických starožitností prof. dra. J. Sedláčka. Při fakultě právnické, která měla posud 8 se- minářů věd právních, dva věd státních, zřízen by sorninář českého a slovanského práva.

profesor doktor J Sedláček josefský ulice Rudolfinum pro fakulta filosofický m 2

7 article

Fakulfa lékařská měla v minulém studijním roce 10 ústavů, 12 klinik, krom toho ambulatorium pro nemoci zubní, o jeden ústav méně, než v roce předchozím, pozbyvši ústavu pro nauku o nákazách zvířecích a policii veterinářskou, ježto převeden byl v ústav zootechnický a zvěrolékařský české vy- soké školy technické. Při fakultě filosofické jest ústavů 10, jedna la- boratoř, proseminářů, seminářů a kabinetů 15, kromě toho jedna příruční knihovna pro orientální filologii O nových budovách pro ústavy fakulty Iilosofická na Slupech lze mi uvésti toto: Ústav mathematicko- přírodovědecký pro zoologii a anthropologii i pr mathomatickou fysiku, mathematiku a meteorolopii blíží se svému stavebnímu ukončení a lze očekávati. že bude koncem t. r. stavebně, t. j. bez vnitřního zařízení, dohotoven a že v říjnu 1910 započne se tam vyučovati, Pokud se týče projektované stavby ústavu přírodovědeckého na dolejší části pozemků slupských pro mineralogii, geologii, palaeontologii a geografii, schválilo již ministerstvo kultu a vyučo- vání vynesením ze dne 18. srpna 1909 v zásadě defailní projekt pro onu novoslavbu s maximálním někladem stavebním 788.000 K. Se stavbou budovy této zapcčato bude ihned po provedení některých ministerstvem nařízených změn v úpravě projektu. pravděpodohně na jaře 1910 a bude podle disposie moci se zahájiti vyučování v budově asi v ří- nu 1913. Dále se zmínil p. prorektor o personaliich; ze jména úmrtí dra. V. Matysa, prot. dra. F. Augustina. ministra dra. A. Rezka, prof. dra. P. Durdika a B Čumpelíka. Na počálku studijního roku 1909/10 jest na na- šem vysokém učení všech učitelů 184, a to 1 pro- fesor honorární, 67 řádných profesorů, 41 mimo- řádných a 77 soukromých docentů, o 10 učitelů více nežli na počátku studijního roku minulého.

V Matysa F Augustin A Rezek profesor doktor Čumpelík ústav fakulta Iilosofická

8 article

Hledě k tomu, že víc a více se pociťuje, jak počet úřadníků v kanceláři universitní jest nedo- statečný, podal akademický senát také v tomto roce znovu žádost ministerstvu, aby místa úřadnick byla rozmnožena. V návštěvě naší university minulého roku stu- dijního jest zaznamenati pro zimní semestr opětný značný přírost zapsaných posluchačů. Byliť v zim- ním běhu 1908/9 zapsáni 4193 posluchači (3310 řád- ných, 110 farmaceutů, 773 mimoř. incl. hospitanty). o 244 více, než v témže semestru loni a bylo tím dosud nejvyšší číslo prvního pololetí 4025 studu- jících, dosažené v r. 1906/7, překonáno o 168. Nej- více vzrostl počet právníků, vstoupiv z 1747 na 1962 (z nichž 1661 řádných, 301 mimoř.), tedy o 215, na to počet mediků, zvýšiv se z 560 na 633 (618 řádných, 17 mimořádných), tedy o 73. Naprot tomu klesl počet posluchačů na lakultě theologické o 15. se 127 na 112 (101 řádný, 11 mimořádných). na fakultě filesofické pak o 29. t. j. se 1515 na 1486 (930 řádných, 110 farmaceutů, 446 mimořádných). V letním semestru zmenšila se, jak obyčejně, fre- kvence. Bylo posluchačů úhrnem 3726, z nichž 304 řádní, 104 farmaceuti, 578 mimořádných: na fakult theologické 107 (98 řádných, 234 mimoř.), na lékař- ské 540 (514 řádných, 26 mimoř.), na filosofické 1209 (900 řádných, 309 mimoř.). V počtech těchto jsou zahrnuty takě poslucha- čky, kterých bylo v zimním běhu dohromady 172 a to na fakultě právnické 15 hospitantek, na lékařské 19 řádných posluchaček, na filosofické 238 (z nichž 40 řádných, 1 farmaceutka, 113 mimoř., 84 hospi- tantek). V letním běhu pak bylo zapsáno na cel universitě 209 posluchaček, a to na právnické fa- kultě 12 hospitantek, na lékařské 19 řádných, na filosofické 178 posluchaček (z nichž 43 řádné, 1 far- maceutka, 100 mimoř., 34 hospitantek).

fakulta theologický 107

9 article

Moravanů a Slezanů bylo na universitě v zimním pololetí 932 (23 theologů, 366 právníků 170 mediků, 359 filosofů). Značně stoupl opětně po- čet posluchačů slovinských. V letním semestru 1909 bylo Slovinců 105 (99 právníků, 3 medikově. 3 filosefové). Rovněž pokročil pravidelný vzrůs počtu Srbů a Chorvatů. Naproti počtu 26 v zimním semstru 1907/8 měli jsme v minulém zimním polo letí 117 Srbů a Chorvatů a to 129 právníků, v le- ním semestru pak 115, Se zřetelem k tomuto stále stoupajícímu počtu posluchačů slovinských žádali roku minulého spolky jihoslovanských skademiků „Adria“, „Iliria“ a „Klu slov. technikov““ akademický senát, aby za účelem příprav pro budoucí slovinskou universitu v Lublani konaly se na české universitě v Praze jazykem slo- vinským a slovinskými docenty přednášky z obor právních, státovědeckých a filosofických. Žádost tato nedošla vyřízení příznivého. Mini- sterstvo oznámilo vynesením ze dne 12. červenc 1909, že hledíc k tomu, že podle § 1. uvedeného zá- kona na české universitě v Praze jazyk český jest výlučným jazykem vyučovacím, nemožno vyhovět návrhu akademického senátu, aby cestou nařizovac připojily se k universitě této přednáškové kursy lazyku slovinském.

Moravan Slezan Slovinec Srba Chorvat Adrie Min Lublaň Praha

10 article

Přísných zkoušek doktorských konalo s na fakultě theclogické 9 (a podány byly 4 dissertace). na právnické 569, na lékařské 271, na filosofické t rigorosa hlavní a 51 rigorosa vedlejší. Dissertací bylo na fakultě této 56. Farmaceutských rigoros bylo 58. Promoce doktorské byly na jakultě theo- logické 3, na právnické 165, na lékařské 64 (mezi nimiž 4 žen), na filosofické 49. Celkem bylo promo- váno doktorů 281 o 27 více nežli v studijním roce před tím. Sub auspiciis imperatoris byl promován p doktora mediciny Moravan Rudolf Hynek. — Diplomů magistratu farmacie bylo uděleno 54. Dále se zmínil p. prorektor o dobročinných in- stitucích. — Mensa academica českých vysokých škol pražských vydala v r. 1908/9 175.027 obědů a 12.11e večeří.

Dissertace Moravan Rudolf Hynek Mensa e večeře

11 article

Lidové přednášky českých vysokých škol praž ských (c. k. české university Karlo-Ferdinandovy české školy technické v Praze) rozvíjely se utěšeně také v minulém roce studijním. Na památku 25letého trvání samostatné česk university a zvláště její fakulty filosofické ušneslse profesorský sbor této fakulty ve studijním roce 190 až 1908, vyznamenatí doktorátem filosofie řadu učen ců domácích i cizích. Na to prorektor prof. dr. Heyrovsk ý poda zprávu o vnějších stycích university a přistoupiv k odevzdání úřadu rektorovi p. prof. dru. Josefu Krá lovi, uvedl jeho životopisná data a pravil: Důkladní a svědomitá práce, střízlivý a nepředpojatý úsudek jasný a pěkný sloh, to jsou zásady, k nimž vede prof. Král své posluchače; z jeho školy vyšly ji mnohé cenné práce filologické. Vysloviv pak novému rektorovi blahopřání, ode vzdal mu prorektor odznaky úřadu rektorského. P vykonání přísahy ujal se slova nový rektor profeso dr. Josef Král a poděkovav přítomným hostům, po- 1l kračoval: Obracím se také k vám, občané akademičtí, kteř jste se tak hojným počtem sešli k této slavnosti. Dá- váte tím na jevo, že se cítíte členy této staroslavné universitae magistrorum et sehola- rium, jak se universitě původně říkalo, tomuto sdru- žení profesorů i studentů, spějících za společným c lem, za pěstováním vědy.

profesor doktor Heyrovsk Josef krá Král univerzita KarlaFerdinandov český škola technický v Praga

12 article

Moderní život činí každému veliké požadavky i třeba vám využíti každé chvíle té krátké doby, p kterou na universitě pobudete, abyste cíle tohe do- sábli: k dosažení toho cíle jest však nezbytně třeba upřímného poměru mezi profesorstvem a student stvem, nezkalené shody mezi oběma těmito členy uni- versity, jíž si nejen já, nýbrž i všichni ostatní pro fesoři a docenti její toužebně přejeme. Přál bych si aby shoda tato byla srdečná a trvalá. Je starobylým zvykem, že nově nastupující rek- tor při téte slavnosti má přednášku o nějakém the matu svého oboru. Soudím, že není vhodnějšího the- matu k této slavnostní příležitosti, nežli vzpomenouti při ní těch, kteří před námi na této universitě půso- bili. Letos zvláště vtírá se nám sama na mysl vzpo- mívka zvláště významná. Bylo tomu před několika dny právě půltisiciletí, co o sv. Havle nastoupil úřad rektorský muž veliké mravní opravdovosti a zname- nitých zásluh o naše písemnictví i celý náš národ,

Havel

13 article

M. Jan Hus, byv po rektorátu Zdeňka z La- bouně, dosazeného vůlí královskou, po druhe zvolen za rektora university. Tenkráte poprvé užilo se při volbách práva tří hlasů, jež zajišťoval národu českému proti ostatním národům university dekrei kutnohorský. Zvolen řemi hlasy českými podle no- vých statut, přijatých od mistrů university po vydání dekretu kutnohorského, za rektora ten muž, kterýo vydání tohoto dekretu měl vedle jiných největší zá- sluhu. To byl zevní následek tohoto dekretu- hlubší byly následky jeho vnitřní. Universita pražská byla od svého vzniku až do této doby uni- versitou evropskou, přístupnou všem národům: i stu- dentstvo i profesorstvo bylo valnou většinou cizího původu, a také správa university byla z pravidla v rukeu nečeských. Přiznáním tři hlasů národu če- skému a vystěhováním cizích profesorů a studentů z Prahy, jež bylo jeho bezprostředním následkem. stala se universita pražská českou nejen svými prov fesory a studenty, ale také svým duchem, z vysoké skoly kosmopolitického rázu stala se vysoká škola čistě národní a zůstala jí po více než dvě stě let, až do r. 1622, kdy správa její dostává se opět do rukou cizích a její starý ráz i duch se pomalu a podstatně mění.

M Hus Zdeňka Praha

14 article

Za télo doby, kdy prolesorů i studentů nečeskýcl bývalo na ní poskrovnu, stala se universita pražská takřka ohniskem, v němž soustřeďovaly se duševní a kulfurní zájmy českého národa. Jest přirozeno, že podle rázu tehdejších universit a podle poměrů doby jsou to z počátku zájmy v podstatě náboženské, jež tehdáž býbaly myslemi českého národa a jež obrá- žely se i v činnosti tehdejší university. Tím více třeba vážiti si toho, že za Jčchto dob nepříznivých klidnému vývoji university, neuzavíral se universita Karlova proudům moderním, jež tehdy vznikaly a postupně zachvacovaly i university, totiž studiím humanistickým. (Hlučná pochvala a potlesk.) Potom následovala přednáška rektora p. prof. dra Krále: „Literární činnost humanistických profesorí university Karlovy mezi rokem 1409—1622..

profesor Král univerzita Karlov Karlov

15 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Orgán sociálních demokralů je zvědav, jak Mladočeši a agrárníci obhájí před českou veřejností středověký ferman c. k. zemské školní rady pro král. české, kterým připomíná se ředitelům středních škol, aby žákům nedovo- lovali návštěvu přednášek protináboženských, přednášek od osobností, jichž proticirkevní navěrecké smýšlení je všeobecně známo. Tato zvědavost může býti snadno ukojena prostým připomenutím, že ferman vydán byl předsed- nictvem c. k. zemské školní rady bez vě domí a součinnosti jejích autonomních členů. Až stane se, co zákonem a jednacím řádem zem- ské školní rady je přikázáno, to jest až ferman předložen bude kolegiálnímu sezení k dodateč- nému schválení, vykonají zajisté autonomní čle- nové svou povinnost, již přikazuje dobra školy a prospěch mládeže. Sociální demokrat, který zvědavým se tváří, měl by míti alespoň tolik nestrannosti a slušnosti, aby nevrhal zodpověd- nost na autonomní členy c. k. zemské školní rady za opatření, které se nestalo za jejich souhlasů, jež tedy před českou veřejností obha- jovati nemusí. — Z Jičína. (Projev.) Místní organisace národní strany svobodomyslné v Jičíně ve schůzi sboru důvěrníků dne 6. t. m. konané usnesl se zaslati výkonnému výboru následující pro- hlášení se žádostí, aby byla sděleno s klubem českých poslanců. Mistní organisace národní strany svobodomyslné v Jičině projevuje plný souhlas s protestem českých poslanců ze dne 3. t. m. a vyzývá důtklivě poselstvo české, by nezůstalo jen při slovech, ale a b skutky bylo prokázáno, že dele- gace česká ni o plď neustoupí aby odmítlo veškeré prostředni- etví, jehož účelem by bylo na vá- z ati styky s vládou, která proti českému národu své nepřátelství projevila tak eynicky.

Jičín

16 article

České poselstvo nechť neustan v nejostřejším boji proti germa- nisačnímu systemu potud, poku nebudo odstraněna nynější vlád a pokud nebudou odčiněny křivdy na národu českém páchané, křiv dy to, jimž není rovno v historii civi- lisovaných národů. Fr. Knotek, předseda, J. Bernard, jednatel. — Z Hořin. (Mistnf organisace ná- rodní strany svobodomyslné v Hoři

František Knotek Hořina

17 article

cích) konala v neděli dne 7. t. m. četně navští- venou schůzi členskou, na níž přednesl p. dr. Pára obšírný referát o nynější politické situaci. Když s vývody referenta projeven byl jedno- myslný souhlas, rozpředla se čilá debata, které se několik členů zúčastnilo. Na konec přijat byl jednomyslně následující projev: „Jsouce přesvědčeni, že německé jazykové zákony, bě- hem 48 hodin sankeionované, obsahují národni pohromu prvního řádu pro Čechy dolnorakouské- souhlasíme zcela s usnesením poslanců českých které se stalo dne 3. t. m. v Praze, dle něhož zavázali se všichni poslanci češti s vládou ba Bienertha veškeré styky přetrhnouti a nejostřejšt oposicí event. i obstrukcí pracovati k jejím pádu. Usnesení toto majíce na paměti nemů- žeme pochopiti vyjednávání „Slovanské jednoty“ s předsedou kola polského Glabiňskim o dělnost českého sněmu a o event. dělnosti říšské rady Přes všeeko popírání se strany olieiálních orgánů „Slovanské jednoty“ obáváme se, že posl. Gl- biňski vyjednává se „Slovanskou jednotou“ jako prostředník vlády Bienerthovy a že se tak usne sení českých poslanců ze dne 3. t. m. obchází s čímž naprosto nesouhlasime. Očekáváme, že Národní rada, zastupující celý český národ, po- žádá poslance všech českých stran, aby hez- výjimečně dodrželi usnesení ze dne 3. t. m. a aby ani prostřednictvím Poláků, jichž ministři při jednáni o sankci německých jazykových zákonů postavili se proti českému národu — s vládou Bienerthovou nevyjednavali.

Bienerth Bienerthův Polák Čechy Praha národní rada

18 article

— K úmrtí dvor. rady dra. J B. Lamhla. Pro fesorský sbor král. české skademie hospodářské v Táboře věnovat k uctění pamatky c. k. dvorního rady prof. dra. B. Lambla 210 K podpůrnému fondu Lamblovu pro posluchače na akademii. — Správní výbor Spolku posluchatů král. čuské aka demie hospodářské v Taboře usnesl se věnoval k uctění památky zemřelého dvorního rady dra, J. Lambla a vyslání deputace k pohřebnímu průvode obnos 40 K na mihonový dar svatováclavský Ústřední Matici školské. — Úmrtí. V paláci Colloredově zemřel v pondělí dne 8. listopadu po dlouhé nemoci pan Heřma Seifarth, ředitel král. české zemské pok ladny v. v. býv. lajemník v sirotčinci sv. Jana Křtitele, rytii řádu Franřiška Josefa, v 71. roce věku svého ma- rasmem. Pohřeb bude ve čívrtek dne 11. listopadu t. n o 3. hodině odpoludní z farního chrámu u Křižov- níků na hřbitov olšanský. — Z pošty. Dne 16. t. m. bude otevřen v Ka lišti v polit. okr. něm. brodském poštovní úřad ke kterému budou přiděleny tyto obce a samotz »U Málků«, Německo, Staré Hutě. Lohenice, Podoli, v Buči, Houšice, Hladov, Lisky, Houka, Speřice Houští, Lhotka, Nabudy, Podivice, Bělice, Proseč na Horách.

Lamhl profesor doktor B Lambl Lamblův J Lambl Colloredův Heřma Křtitel Málek Houšice Lisek Houk Tábor Tabora Křižov Olšanský Německo Lohenice Podoli Buč Speřice Lhotka Nabuda Podivice Proseč J B spolek posluchat král řád Franřiška Josef

19 article

— Evidenční geomelři. Finančním zemským ř ditelstvím v Praze byl jmenováni: c. k. evid. geo metry II. tř. evid. elévové Josef Křovák, Karel Jaroš. Bohuslav Bednář a Fr. Skalák. — Tryzna Tyršova. Česká Obec Sokolská uspo řádá v neděl dne 28. listopadu t. r. dopoledne Tryznu Tyršovu v Městském divadle na Král. Vino- hradech o půl 11. hod. dop. s orignálním pořaden sokolským, a scénou, která poprve bude provedena. Pořad Tryzny v čase nejkratším oznámí se v denních listech a ve »Věstníku Sokolském«, nač již dnes upo- zorňují se br. jednoty, aby v den ten jných slav ností nepořádaly. Předpredi lístků bude v známých závodech sokolských a v lajemnickém úřadě Č. O.S za podmínek, které dodalečně se sděli denními listy i oběžniky jednotám.

Josef Křovák Jaroš Bednář Skalák Tryzna Tyršův Král Tryzna Praha Francie Č . O . S

20 article

— Tři nebezpeční zlosynové uprchli z vojensk nemocnce. Velký poplach nastal v noci na dnešel ve vojenské nemocnici na Karlově náměsti po zprá- vě, že z pozorovacího oddělení tohoto ústavu uprchl tři nebezpeční zlosynové: pověstný lupič Antonín Rieger, odvážný zloděj pivních rour Antonín Ne- trefa a kouečně sběh zeměbranec J. Drašne Zejména Rieger, který dal asi podnět k útěku, ma velmi pestrou minulost. Nejnověji bylo proti němu vysloveno podezření, že byl zůčastněn v měsíci červ- nu na vraždě 72letého kelovrátkáře Janečka v obcn Točné u Modřan. Vzdor úsilovnému pátrání nepoda- řilo se Ant Riegra zatknouti. Až jednoho dne přišel do bezpečnostního oddělení sám. Aby prý dokázal, z podezření je klamným, přihlásil se dobrovolně, což ovšem nebylo ještě důkazem, ze vraždu starého ko- lovnálkáře neprovedl. Když pak několik svědků pro kázalo jeho alibi, zastaveno bylo vyšetřování prot němu. Rieger odveden k pěš. pluku č. 91, jímž by stíhán jako sběh. Rieger, 25 roků starý, pochází z ro diny velmi nebezpečné. Ant. Netrefa jest 23 roky starý, přísluší do Modřan, Úsilovné pátrání po upreh licích bylo zahájeno.

Rieger Antonín J Drašne Janeček Riegr Netrefa Karlov náměst Modřany

21 article

— Příšerný čin choromyslné ženy. Nesmírně do- jímavá tragedie stala se dnes časně z rána v Nu- slích. Marie Podlahová, 27letá manželka sluhy na vyšehradské poště, ve svém příbytku v Oldřichově ulici č. 172 v Nuslích voběsila svoji 18měsíční dce- rušku Růženku a vedle její mrtvoly oběsila se matka sama.., Podlahová již po dlouhou dobu nebyla du- ševně zdravou. Sedmiletý její synek František v útlém mládí byl stížen choromyslností a byl dán k opatrování do zemského ústavu pro choromyslné Sousedé příbytku Podlahových tušili, že se tam jed- nou stane něco strošného, neboť Podlahová nejednou vyprávěla, že malinkou svoji dcerušku Růženku za- pálí. Jednou v prudkém záchvatu choromyslnosti vrhla se s dítkem na koleje před vlak, byla však za- chráněna. Včera pozoroval muž Frant. Podlaha, ž manželka jest opět velice nepokojnou. Požádal proto obecního lékaře p. dra. Čapka, aby dnes dopoledne do příbytku jeho zavítal, stav ženy prozkoumnal co potřebného uzná, aby zařídil. Dnes o 1/27. hod ranní Frant. Podlaha odešel z domova na vyšehrad- skou poštu a za nedlouho potom šílená manželka zmařila život dítka i svůj. Po osmé hodině ranní při šla roznašečka mléka a klepala na dvéře příbytku

Marie František Podlahův Podlaha Čapek Oldřichov ulice Nusle

22 article

Podlahových, nikdo však se neozýval. Poněvadž sou- sedé věděli, že Podlahová neodešla, tušili, že stalo se nějaké neštěstí. Za intervence policie byly dvéle násilně otevřeny a vstoupivším objevil se obraz, kle- rý působil nesmírným dojmem. Na klice dveří visel mrtvola oběšeného děvčátka, půldruhého roku star Růženky a vedle dveří na skobě visela oběšená mat- ka-vražednice... Neprodleně povoláni na místo pří- šerného dramatu zástupcové nuselského komisařství a policejní lékař, mrtvoly sňaty se dveří, naloženy do truhly a odvezeny do ústavu pro soudní pitvu. Když městský lékař p. dr. Čapek přišel prohlédnouti ne- mocnou ženu, dověděl se, že tragedie jest již skon- čena... V sousedství způsobila tato událost hlubeké vzrušení.

Podlahův Růženka doktor Čapek

23 article

— Obösil se. Jan Lepič, 23letý nádenník ze Žižkova č. 1152, přišel včera večer v podnapilém stavu domů a dnes ráno byl fam nalezen oběšený. Příčina zoufalství není známá. Mrtvola odvezena d ústavu pro soudní pitvu. — Drobné místní zprávy. Bývalý obchodní sluha Josef Kypta odcizil na Belerediho třídě v Holešovi- cích z jednoho obchodu 4 páry dětských kalhot na Bělského třídě dva kabátce. Na útěku byl zloděj chycen a do vazby odveden. — Neznámý pachatel vypálil střelu ze vzduchiovky do třetiho patra domu č. 109 ve Pštrossově ulici -II. Střela pronikla oknem na chodbu, dále do kuchyně a odtud do pokuje bytu sluhy Josefa Horna. Náhodou nebyl nikdo poraněn. — Školák Ferd. Blumentrit chytil na louce u Libně pošlovního holuba, který měl na pravé nožce ple- chový kroužek s č slicí 5l.

Jan lepič Kypta Horn Blumentritánie Žižkov Holeš Pštrossův ulice II Libeň

24 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Souboj athletů. Z Pešti, 8. listopadu. Lékárník Elemer Tihanvi, jenž se zde od několika neděl usadil budil nelibost svým vyzývavým chováním vůči damám Obchodník Arpad Brünaner zapověděl mu na ulic ohlěžovati jeho sestru. Tihanyi vrhl se hned na Brů- nauera se slovy: »Jsem athlet!« a chtěl jej udeřit Brünauer však, jenž je rovněž athlet, srazil Tihanyi k zemi. Tyhanyi vyzval Brünanera a došlo k souboj na šavle. Při prvním utkání obdrže! Tihanvi těžkou ránu do břicha, při druhém utkání klopýti Brü aue a padl k zemi, načež mu. Tihanyi zasadil 2) em. dlouhou a 9 cm. hlubokou ránu do zad. Na Tihanvte bylo učiněno trestní oznámení. Stav Brünauerův je povážlivý. = Rehabilitovaný důslojník. Z Vídně, 8. listopadu Dnešní vojenský věstní« oznamuaje, že nadv orucíi Josef Bartunsk, jenž obdržel dovolenou a čekatelným byl přeložen do praesenčního stavu 76. pěšího pluku Jak svého času sděleno, zastřelil Burtunek v Dlivosu v hádce jistého Hollanďana a byl švýcarskými soudy odsouzen na několik měsíců do vězení, kterýžto tres si zatím odpykal. = Mstitel své cii. Z Halle, 8. listopadu. Vědecký kres ic na zdejší unsversitě Käi npf zastřelil. dne v noci soukromníka Riegra, kterého přistihl ve svěm bytě se svou chotí.

Brünaner Bartunsk Riegr Pešť Vídeň Halle Elemer Tihanev centimetr

25 article

= Zánadný spáč. Va voze vlaku, jedoucího z Castellamare Adratico do Říma, nalezli zřízene v Anconě asi 30letého spícího muže. Když všechny pokusy vzbuditi jej byly marny, dopravili jej do ne- mocnice, kdež se lékaři opět marně snažili jej pro buditi. Dle zápisníku u něho nalezeného je to Němec. ale německý konsul v Anconě nemohl zjistiti ni bližšího, = Dívka ukamenována. Z Mnichova, 8.l stopadu. V Annathalu v dolních Bavuřích byl spá- chán hrozně surový zločin. Ze žárlivosti srotila se tam veškerá mužská mládaž, aby klacky a kamenim vyhnala z obce dva cizí mladfky a dvě divky. Surové pronásledování trvalo ještě čtvrt hodiny za vesnicí ačkoli prchající úpěnlivě prosili o živut. Teprve když jedna divka, zasažena kamenem, klesla k zemi, vrá- tili se pronásledovatelé. Povnostni stroj poškozen. Z Paříže, 8. listo- padu. V pevosti Pont Touibroch, která ovládá vjezd do přístavu brestakého, bylo zkaženo dynamo, obslu hující důležitá elektrická vedení tím, že neznám pachatelé do něho naházeli písku a kamení. = Velká krádež skvostů. Z Ř ma se sděluje Komorná choti milionáře Nicolla Zanellia ukradla své zaměsinavatelce, když byla rodina v divadle zlté šperky, drahokamy a perly v ceně asi 29 .0)- korun a kromě toho mnoho prádla, kožešin, pštro sích per a jiných přepychových předmětů, načež zmizela beze stopy. Jako podozřelý ze spoluviny byl zatčen vrchní číšník jednoho říinského holelu.

Němec Pont Touibroch Zanellius Virginie Castellamare Adratiko Řím Ancona Mnichov dolní Bavuře Paříž

26 article

— Vyzvědač zatčen v Paříži. Z Paříže, 8. l- stepadu. Na východním nádraží pařížském byl za- tčen ředitel hotelu jménem Parisot pro podezření, že chtel vydati cizí mocnosti dokumenty o pevnostech na východních hranicích francouzských. Jeho údaje o původu listin, které u něho byly nalezeny, si od- porovaly. Parisot, jenž chtěl odjeti do Nancy, pravi nejprve, že je obdržel od jistého dělostřelce v Nancy jako zástavu za půjčené peníze, později však pro- hlásil toto udání za nepravdivé. Přes to bylo v tomto směru zahájeno vyšetřování. — Výbuch v továrně v Broeklinu. Z Nevéh Yorku, 8. listopadu. (K. k.) Do večera bylo z osob zahynuvších pří výbuchu v továrně na hřebeny Brooklinu. vytaženo 9 mrtvol. = Obec se propadá. Ze Smyrny, 8. listopadu Z Libanonu se sděluje: Obec Džemaš propadá se ná sledkem záplavy ponenáhlu do země. Obyvatelstve prchá. Podzemní rachot ohlašuje blízký sopečný vý- buch. Ve vilajetě Sivasu událo se prudké zemětřesení Obec Kavilhissar je prý zníčena. = Soudní rada zatčen. Z Bamberku se sděluje V Kronachu byl zatčen 73letý radh vrch. zem. soudo Greiner, jenž sa nalézá několik měsíců ve výslužbě pro zpronevěru sirotčích peněz. =. Kostelní krádnž v Čenstochové. Z Čensito- chové, 8. listopadu. Policii podařilo se zalknout tři účastníky krádeže v poutnické kapli. Je to jistý Brodský, jenž v cizině spáchal četné krádeže a udr žoval styky s jistou Ostrowičovou v Čenstochové dále bývalý majitel vystěhovalecké kanceláře ve Var- šavě Abraham Schwitze a zloděj Jan Badynski. Ostro- vičová připustila, že zatčeni asi měli účastenství na vloupání, neví prý však, kam ukradené poklady byly odneseny.

Parisot Greiner Brodská Abraham Schwitz Badynski Paříž Nancy Nevéh York Smyrna Libanon Sivas Bamberk Kronach Čenstochová Čensito Vara Ostra

27 title

Ze soudní sině.

28 article Historie »Ledr. Pijom a spol.e

Historie »Ledr. Pijom a spol.e (U přestupkového soudu.) Orgán z Anenského dvora uveřejhil dne 18. čer- vence zprávu o hrůzostrašném přepadení dvou stu dentíků z němedké říše v Brandýse n. L. Proto prý že měli na hlavě harevné čapky, byli přepadení Zpráva způsobila vzrušení v celém Brandýse n. L. a tamní četnictvo nejvíc bylo pob uřeno, po něvadž vůbec o ničem nevědělo. Dlouho trvalo, než se celá historie vysvětlila. Jak povědomo, orgán z Anenského dvora vyhledal i úločníky a označil je k nesmírně a trvalé své blamáži jmény Ledr, Pijom Bilep a Ečmein. Dle průběhu dnešního líčení stal se hrůzostrašný případ brandýsský takto. Dne 17. července jeli dra realisté ze Zhořelic do Prahy. Odpoledne téhož dne přijeli oba mladí cyklisté (Bedřich Weiniger a Albert Hahn) do Brandýsa n. L, zastavili se v pivovarské restauraci a. po posilnění chtěli jeti dále Jeden z nich, zdánlivě podnapilý, vrazil ur chiod- níku do Františka Strnada, krejčího z Brandýsa nad Labem. Strnad prohodíl: »Tb je sprosťáctví !«, načež cyklista v barevné čapce zvolal: »Český pse !o, cot ovšem vzbudilo velkou nevoli. Později dostal cyklistn (Weniger) pro urážku políček. Oba realisté odjeli na kolech do Prahy, rovnou vyhledali německý konsulát a vylíčili brandýsskou příhodu jako strašný případ přepadení. A z německého konsulátu putovala zpráva do »Bohemie« a odtud. do všech německých časopisů tu- i cizozemských. Později pokračovalo četnicivo v pálrání, okresní soud v Brandýse provedl výslech ceté řady svědků a konečně podána na strojník Emila Kučeru žaloba pro přestupak proti bezpeč- nosti těla dle § 411 tr. zák., že zbil studentíka Bedř Wenigra.

Ledr Bilep Ečmein Weiniger Hahn Strnad Kučera Bedř Wenigr Brandýs Praha Brandýs nad Labe Český pes Bohemia

29 article

K projednání tohoto případu byl. delegován pře stupkový soud v Praze. I jinak dala německá vrch- nost na jevo, jaký nesmírný význam a důležilost tomuto případu příkládá. K líčení, které řídil par okresní soudce Řezníček, vyslalo státní zastupitelstu substituta p. dra. Plojhara. K líčení byli předvolání ze Žhořelce oba slu denlíci Bedř. Weniger a Albert Hahn, k jichž ochraně bylí do soudní síné vysláni — tří detektivové. Jaká to pozornost!. Projevena byta patrně schválně, n odiv německého konsulátu, jehož zástupce při líčení intervenoval. Obžalovaný Emil Kučera prohlásil, že nikomu neublížil a že zejména neměl onoho dne na sobě cyklistský oblek. Weniger tvrdí totiž, že jej napad mladik v dressu oděný. Studentík Weniger při vý- slechu udal dnes: »Když se mi podařila uniknouti útočníkům skočil jsem opět na kolo, což učinil. i kolega Habn a jeli jsme dále. Mezitím, co se toto dálo, spadla mi hůl, kterou jsem držel v ruce. Po krátké době jaem viděl, že mě neznámý cyklista opětně dohání. Proto odhodil jsem svoji hůl, aby mně nepřekážela. C klista seskočil s kola a hůl zdvihl. Tim se zdržel my získali času a ujeli jsma mu.« »Bylo třeba lékařského ošetření vašeho ? »Ne. Ale udeřením do nosu jsem dostal silné krvácení. Jinak se mi nestalo ničeho a zůstalm tu bez následků.« »Žádáte náhrady ?« »Ano, za čepici 2 marky a připojuji se k tres nímu řízenl.«

Řezníček Hahn Kučera Weniger Habn Praha

31 article

V obviněném po dlouhém problížení nemůže pod přísahou poznati onobo cykhrst s určitostí. Domnívá se však, že by to mohl býti ou . . Svědka Stmada po představení rovněž nep- znává. »Vy jsle tenkráte dne 19. července příšel na ně mecký kousulát v Praze, odkud učiněny kroky k vy- šetřování. Vy jste byl vyslýchán a udal jste mim souhlasných údajů tyto rozpory: Je pravda, že jste byl tenkráta pronásledován třem i osobami? »Ano, to jsem se domníval, poněvadž těmi třemi mladíky jsem mínil především chodce, který mi vzal čepici, v druhém mladíka, který šel za mnou později a v třetím onoho cyklistu.« »Pak jste pravil, že jste byl jedním z těch chodců do krve zraněn? Můžete říci, že jste byl udeřen od toho chodce nebo cyklisty?« »Dnes nemohu s určitosti říci, zdali mě uhodil onen chodec nebo cyklista . . .« »Tenkrále jste pravil, že vám byla hůl odňata, dnes ovšem přiznáváte, že jste jí sám odhodil.« »Tím odvolávám svůj dřivější výrok, u ně- meckého konsulátu v Praze učiněný a omlouvám to tím, že jsem viděl, jak cyklista hůl zdvihl. Nevyjádřil jsem se tedy dobře, když jsem řekl, že mi hůl byla vzala »Po tomto odnětí holi již jste nebyl udeřen ? »Ne, to už to bylo odbyto a ujel jsem. Pokud se mohu upamatovat, měl tenkráte cyklista šeděze- lený oblek na sobě.« V předložených fotografiích všech nedmi domně- lých účastníků domníval se poznati onoho cyklistu. když mu ve Zhořelci předloženy byly, ale dnes ne- může pod přísahou na tomto výroku trvati. Nepo- znává jinak ve fotografifch nikoho. Do protokolu do- dává, že cyklista měl krom šedězeloného obleku pun- čochy a cyklistickou čepici.

Stmada Praha Zhořelec Nepa

32 article

Dr. Hübschmann: Prosím, aby byl obžalovaný dolázán, je-li pravdivým udání čatnictva, že při odjezdu z hostince měl srážku a nějakým chodcem a že mu nadal »český pse ?- »To není pravda, nic takového se nestalo. Druhý německý student Albert Hahu ze Žilavy. žák vyšší reálky ve Zhořalici, přísahá. »Vvpravujte, jak se celá věc udalae »Můj přítel opustil hostinec o něco dříve neš já. Když jsem ho dohonil, viděl jsem dva mladiky. kteří těsně šli podle kola mého přítele ; jeden z nich vzal mu čepici a utikal s ni zpět k městu. Tu příjel k nám cyklista, který řekl, abychom hileděli dostat se z města pryč. Můj přítel poznamenal, žes je říšský Němac a že je to studantská, předepsaná čepice ; ala to nepomohlo a byli jsme dále pronásledováni. Cy- klista mluvil pak něco s chodci; my tomu ovšem nerozuměli; bylo to česky. Jelikož vedla cesta do vrchu, mohli jsme jiti jen podle koli a viděli jsme, že za námi běži několik mladiků. Protol zrychlili jsma krok a když nás doháněli, skočili jsme na kola. V tom okamžiku jeden z mladiků, který nás dostibl, udeřil mého přítele do obličeje a do zad; takže se na kole až zapotacel. Zdali můj přítel z nosu krvá- cel nevíme »Trvalo to dlouho, než vás onen cyklista do- honil ?e »Ne — jel rychle. Řekl jsem příteli, že nás do- hání nějaký cyklista. On chtél s kola seskočit, ale nevím určitě, zdali seskočil, nebo byli s kola stržen.

doktor Hübschmann Albert Hah

33 article

Cyklista dal měmu příteli jeden neho několik políčků, a jak se můj přítel bránil, udeřil ho cyklista ještě do zad.« Při konfrontaci s obžalovaným i se svědkem prohlašuje, že nenůže poznati v obžalovaném žádného z pachatelů, ani nemůže tvrditi, že by byl cyklistou. Ve ftografiích domnívá se poznati čtyří podobné oněm lidem. Určitě neví ničeho. Dále přečteny různé profokoly a průvodní řízenl skončeno. Veřejný žalobce odůvodňoval návrh na po- trestání žalovaného Emila Kučery pro lehké ublížení na těle. Obhájce p. dr. Hobschmann uvedl především, že celá hrůzostrašná aféra scvrkla se na nepatrnou příhodu. Oba zhořelečtí chlapci byli vlastně puzeni touhou po fanthsii. Jejich výpovědi rozlišují se tak, že nemožno jim dáti víry. Za čerstvé paměti tvrdil Weniger, že mu byla hůl odcizena, dnes pravil, že mu vypadla z ruky. Při vyšetřování udal, že dle jedné fotografie poznává v pachateli Em. Kučeru, dnes pod přísahou nemohl jej za pachatele označiti Weniger turdíj že Kučera měl dres a zatím celý Brandýs dokáže, že dres vůbec nemá. Konečně ob- hájce uvádí, že čin nezalrnuje v sobě delikt dles 411. tr. zák. Soudce p. Řezniček prohlásil potom r oz s u- dek, jímž byl Emil Kučena sproštěn obžaloby, ž v Brandýse ztýral studenta Wenigra. V důvodech uvedeno, že Weniger byl dne 17. července ztýránv Brandýse n. L. Avšak není nikterak dokázáno, že to učinil Emil Kučera. Ani Weniger jej nemohli zm pa- chatele aznačít „Hohemie“ bude pátrati dále po útočnících L- der, Pijom a spol.

Kučera doktor Hobschmann Kučen Weniger Pijom Brandýs

34 title

Verejný zalobce ohlásil z rozsudku odvolání.

35 title

Poslední zprávy.

36 article Ze včerejší porady Poláků s křesťanskými so-

Ze včerejší porady Poláků s křesťanskými so- ciály.

37 article

Z Vidně, 9. listopadu. „N. W. Abendblatt“ oznamuje: Ve včerejší poradě s křesťanskými sociály hlavní slovo měl poslanec Stapiň ski. Prohlásil, že vždy byl ochoten přídati se docela ke Slovanské jednotě, čímž by většina vládní ve sněmovně poklesla na tři hlasy a Slavanská jednota zanechala by své obstrukce, aby přivo- dila v plenu sněmovny pád vlády pouhým hlaso- váním. Křesťa nští sociálové prohlásili, že nejsou nikterak ochotni podporovat režim § 14., že však trvají při měmeckém sou- ručenstvi. Podle jejich soudu jediným vý- chodiskem ze zmatků jest demise celého kabí- netu a rekonstrukce vlády na základě novéha programu. Vláda dosud nejeví žád ne ochoty k nějakému obnatu.

N W Stapiň

38 article

Wekerlovo vyjednáváni. Z Vídně, 9. listopadu. „N. W. Abendblatt““ oznamuje: Dr. Wekerle zůstal zde, aby vyjed- nával na základě panovníkem stunoveném. Jedná se o provedení známého programu Andrássova a Wekerlova, tudíž o žádný nový návrh. Má býtí zjednána možnost dos diti kabinet, vekterémby slouče my byly všechny dělné živly proti skupině Justhově. Podmínkami těmi bylo by: 1. dohoda s rakouskou vládou o všech věcech, které se týkají Cislajtanie, 2. záruky, že Košuta podpo rovati bude nejméně polovina strany neodvislo sti, 3. ústupky vojenské. Na přání císařovo. dr Wekerle dostavil se ke svob. p. Bienerthovi na pcradu, která věnována byla těmto třem záleži- tostem: 1. placení hotovými, 2. rozřešení ban kovní záležitosti, 3. záležitost berní (lih, pivo a monupol na zápalky). Čáky akce dra. We- kerla jsou dnes velmi nepřízmivé a nehledě k těžkostem v maďarském parlkmentu, narazily návrhy dra. Wekerla na rozhodny o dpor vlády vídeňské. Jest málo n- děje, že po té stránce bude možna dohoda. Jest také pochybno, zdali Wekerlův kabinet můze boj se skupinou Justhovou vyhráti do té míry, aky vládh měla ještě čas zkoncovat jednání. O stanovisku císařově sděluje tentýž večerník: „Dorozumění se skupinou Justhovou se nevy- máhá. Kvašení ve straně nendvislosti se vyčká. Právě proto nestane se žádné rozhodnutí veli- kého dosahu. Smírně rozřešení stane se teprve po několika nedělích

N W Wekerle Justhův Košut Bienerth Wekerlův Vídeň