Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 9. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 309.

4 article

Baranni avečerní listy předplácí se V Praze v administraci na měslo. . . . . na čtvrt leta . . . . 8 K — h s dvojí donáškou na měsle na čtvrt leta : . . . 7 K 6nh ve fillálkáchi na měslo. . . . . . 2 K 30h Poštou: a měsle na čtvrt ieta : . . . 3 K 50 s dvoji zásilkou na měsin na čtvrt iota : . . . i k o

Praha

5 title

Vecerni

6 article ILI

ILI daní V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a sxpelice „Národních Listn“ Rukopisy se novracejl.

národní Listn

7 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“,

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Konference Poláků s křesťanskými sociály. Z Vídně, 9. listopadu. Ohlášené v yjed- návání dra. Glabiúského s něme- ckými stranami započalo včera u křesťanských sociálů. Do salonu mistopředsedy rytíře Starzyňského dostavil se dr. Lueger, prine Alois Liechtenstein, dr. Gessmann, dr. Ebenhoch a Schraffl za stranu křesťansko sociální, dr. Glabiňski, Swierlnina, Czajkowski, Stapiňski za kolo polské. Porade trvala dvě hodiny. Prof dr. Glabiňski referoval o svých roz- pravách s důvěrniky Slovanské jednoty, jejichžto stanovisko vytčeno jest projevem, že s vlá- dou bar. Bienertha v jejím slo- žení nynějším vyjednávati ne čhtějí. Baron Bienerth na to prohlásil. že návrh Slovanské jednoty může uvážiti opra- vdově teprve tehdy, až mu předloží pra- eovní program, který by Slovan- ská jednola bez obstrukce pro pustila. Potom informoval Glabiňski důvěr- níky Slovanské jednoty o stanovsku bar. Bie- nertha. Tito pak odpověděli, že vzhledem na smýšlení ve voličstvu nemohou vytknouti pracovní program. Z toho následuje — vykládal dr. Glab ůski dále — v zájmu parla- menlu nezbytnost, aby dosavadní vétši na pracovní stanovila podminky, za kterých přivoditi by se mohla děl- nost poslanecké sněmovny. Proto jest úkolem stran dělných sestaviti pracovní pro gram. Tento program předloží se stra- nám oposičním a na tomto věeném podkladě bude hledán komprol m is. Podle názoru dra. G'abňského musí býti otázky národnostní zatím odstaveny a posuuuty případně do řady druhé.

Starzyňský doktor Lueger Liechtenstein Gessmann Ebenhoch Schraffl Glabiňski Swierlnin Czajkowski Bienerth Baron Bienerth Slovan Glab Vídeň poslanecký sněmovna

8 article

Malr dojitr ke kompromisu, musi býti na obou stranách ochota ku povolnosti. Pracovni program, jejž měl dr. Gabiňski na mysli, jest tento: 1. zatímní rozpočet na první polo- vinu roku 1910, 2. finanční plán, 3. vše- chny zálež tosti, které souvisí s dele ga cemi a zahraniční politikou,4 kontingent nováčků na rok 1910 5. zvýšeni daně lihové, 6. zákon, kte- rým zajišťují se někleré dráhy 10 kán lni (nebyt ještě opět podán). Kromě toho se po- mýsli na svolání českého sně m jesté v měslci listo pad u. Posl. Stapiúski ujav se slova po dru. G'abláském, konstatoval, že kolo pol ské vzhledem k nynější situaci politické nale z se v postavení přímo neudržitel- ném. V parlamentě musí dojíti za všech okol- ností k nějaké dohodě. Jest těžko žádat od polského národa, aby podpo- roval vládní systém proti Slo va- nům namířený. Věci jsou do krajní míry přiostřeny a kolo polské vzhledem na smýslen v polském lidu má povinnost naléhati, aby vlada 3 14. byla stůj co stůj vyloučena. Posl. dr. Gessmann prohlásil, že kře sťansko-sociální strana jest ochotna podporovati každou akci k zabezpečení dělnosti poslanecké sněmovny, že však nemůže jednati jinak, leč ve srozumění s ostatními ně me- ckými stranami. Než se tedy bude jednat dále, musí býti vyslechnuto mínění německýeh stran tak zvaných svobodomyslných. Stejně mluvil prine Liechtenstein. Na straně křesťansko-sociální bylo důrazně proh ášeno, že jiný podklad nežli věcný pro do- hodu v parlamentě jest předem vyloučen, tolikéž pak že vylou- čeny jsou všechny otázky osobnl. Konečně vznesl prof. dr. G abiňski výzv na křesťansko-sociální poslance, aby působili k tomu, by také v táboře německém zahostilo se poznání, že musí býti ve sněmovně zjednán pořádek a že povinnosti parlamentu jest, odvrá- titi režím § 14., který hrozi.

Posl doktor Gessmann Liechtenstein profesor poslanecký sněmovna

9 article

totiž předseda jeho baron Chiari přikročiti ke hlasování o podrobné debatě ve příčině zákona. zvyšujícího daň lihovou. Byl však upozor- něn, že odpůrcové předlohy maj většinu dvou hlasů a že by vláda zůstala tedy v menšině a byla poražena. Následkem toho byl nucen baron Chiari, chtěje zabrániti takové porážce, hlasování o podrobné de- batě odložiti na dobu neurčitou. Kdy výbor rozpočtový se opět sejde, není pově domo. Bude svolán písemně. Stálé strašáky na lidi bojácné. Z Vídně, 9. listopadu. V parlamentě byl tvrzeno, že, kdyby baron Bienerth byl donucen vládnouti § 14., nastane opětně krise v jeho beztoho kusém kabinetě, po- něvadž někteří členové ministerstva jsou pevně odhodlání nepodepsati nizádným způsobem cí- sařské nařízení, kterým se aktivuje na základě § 14. zatímní rozpočet pro první polovinu roku příštího. Zejména jsme slyšeli, že po té stránce odepírá svůj podpis ministr dr. Duleba. Ve sně- movně byla date vypravována stará už bajka, že na místech rozhodujících chtějí vládnouti bea parlamentu, nepodaří-li se v poslanecké sně mevně poměry uspořádat do Nového roku. Stra chy na Lachyl Panská sněmovna. Z Vídně, 9. listopadu. Jest úmyslem svo- lati plenum panské sněmovny na 17. listopad. aby rozhodlo, má-li podle návrhu poslanecké sněmovny výbor pro sociální pojišťování pro- hlášen býti permanentním.

Chiari Bienerth Duleba Vídeň panská sněmovna poslanecký sněmovna

10 article

Audience. Z Vídně, 9. listopadu. Ministr zahraničníe záležitosti hr. Aehrenthal, minísterský předseda sv p. Bienerth a ministerský předseda dr. Wekerle byli dnes cisařem přijati ve zvláštní audienci. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 9. listopadu. (K. k.) » Wiener Ztg oznamuje: Cisař udělil faráři a okresnímu víkáři v Vinoři Šimonu Bejvlovi rytiřský křiž řád Františka Josefa. Cisař udělil stavebnímu radovi státní sla- vební služby v Čechách Hubertu Sadilo v který z vlastní žádosti vstupuje do trvalé vy služby, titul vrehního stavebnlho rady s promi- nutím popbsiků. Císar udělil laborantovi chemického ústav na německé univers tě v Praze Vojtěchu Ne tušilovi střibrný záslužný křiž s korunou Ministr veřejných praci jmenoval inženýra Otu Reinhardta v Liberci profesorem v VIII. hodnostní třídě ve stavu státních průmy slových skol. Biskupské konferencs ve Vídni. Z Vídně, 9. listopadu. K. k.) v 9 h. dopo ledne shromáždila se dliei zde církevní knížal za předsednictví kardinála knižete arcibiskupa dra. Grusehy k první konferenci. Zůčastnili se jí: kardinál kníže arcibiskup v Praze svob. pán Skrbenský, kniže arcibiskup v Salepurku dr Katschthaler, kníže arcibiskup v Olomouci dr Bauer, kníže arcibiskup v Gorici dr. Sedej kníže biskup ve Štyrském Hradci dr. Sehuster kníže biskup v Brixenu dr. Altenweisel, arcibi- skup ve Lvově dr. Bilezewski, biskupové br Huya (Brno), Huttmayer (Linec). Doubrava (Krá- lové Hradec), Napotník (Maribor) a Rössler (Sv Hypohit).

Bienerth doktor Wekerle Wiener Ztg Cisař Bejvl František Josef Hubert Vojtěch Reinhardt Gruseha Skrbenský Katschthaler Bauer Sehuster Altenweisel Bilezewski Huya Huttmayer Napotník Rössler Vídeň Vinoř Čechy Praha Liberec Olomouc Gorica Štyrský Hradec Brixen Brno Linec lová Hradec svazek Hypohit

11 article Zakázaný provoz dynamitu Tureckem do Srbska.

Zakázaný provoz dynamitu Tureckem do Srbska. Z Bělehradu, 9. listopadu. (»N. Wr. Tgbtt.« Večerní »Novosti« oznamují, že turecká vlád zapověděla provoz velikého množství dynamitu, pro Srbsko určené. K tomu podotýká list: »T jest odpověď vlády turecké na návštěvu krále bulharského v Kapaonici.

N Wr Turecko Srbsko Bělehrad

12 article

neměla by se sněmovna na konci zákonodárného období, vyplněného tak důležitou otázkou, usná- šeti o tak pronikavé změně volební soustavy Návrh stran poměrných voleb jest prý velmi nejasný. Takový zákon měl by se přenechati iniciativě vlády. Nemůže převziti zodpovědnost za to, aby sněmovna pokračovala v debatě jednotlivých článcích. Octne se prý vůči své zemi a sněmovně, jež se usnesla, aby jeho po- slední řeč byla plakátována, jež však neupo- slechla jeho rad, v divněm světle. Proto podává otázku důvěry. (Velký rozruch.) Sněmovna projevila na to ministerstvu větši nou 66 hlasů důvěru, zamítnuvši 291 hlasy proti 225 souhrn článku (Hlučná pochvala u radikálů. Sociální demokraté volají: Při příštích volbách se shledáme ) Španělové v Marokku. Z Melilly, 9. listopadu. (K. k) Vojenské operace dlužno považovati za skončené. Portugalský král ve Spanělsku. Z Madridu, 8. listopadu. (K. k.) Večer ko- nala se v královském zámku dvorní hostina 110 příborech. Král Alfons a král Manuel vy měnili na ni srdečné přípitky.

Španěl Alfons Manuel Maroko Melilla Madrid

13 article Uherská krise.

Uherská krise. Justh dává Košutovi výpověd. Z Pešti, 8. listopadu. (K. k.) Uh. tel. kor. kan sděluje: V klubovní místnosti strany ne odyielých shromáždilo se dnes večer ne- obyčejně mnoho členů strany, kteří rokoval živě o včerejším dnu. Předseda Justh byv stou- penci bankovní skupiny uvítán hlasilým demon strativním potleskem, prohlásil na dotaz o vý- sledku včerejší schůze v Maku, že je se svým včerejším vltězstvím nanejvýš spokojen. K ban ketu Kosutovu přecházeje prohlásil Ju sth že nebude již uznávati Košuta z svěho vůdce a vůdce strany, bude- skutečně hlásati takové zásady, jaké pronesl včera. Košut problásil, že dlužno se vyhnouti. vyskytnou li se na cesté vedoucí k hospodář ské samoslatnosti překážky. . »Já«, prohlá s Justh, »to neudělám. Nevyhnu s žádným překázkám. Košut mů ž zůstati naším vůdcem jenom, při- jme-li naše stanovisko. Nechce-l však jíti s námi, musíme se roz loučitie. Jednání s Rakouskem o lihové dani a sirkovém monopolu.

Justh Košut Pešť Rakousko

14 article

Z Vídně, 9. listopadu. (K. k.) O včerejs konferenei ministerského předsedy dra. We kerla s ministrem financí ryt. drem Biliňským píše »Fremdenblatt«: Je na snadě, které zále- žitosti byly asi předmětem porady. V rámcis nančního plánu, který rakouský ministr finan položil na stůl rakouské poslanecké sněmovny jsou také předlohy, které vyžadují dohiody s uherskou vládou. V prvé řadě je to předloht o kořaleční dani, která předpokládá dohodu s uherskou vládou. Nehledě k bližším podrob- nostem předlohy, jednalo se v rozmluvé uber ského předsedy ministerstva s rakouským m nistrem financi hlavně o tři zásadní otázky předem o otázce, možno-li doufati v uzákoněn předlohy, dále o otázce, kdy má nový zákon vejíti v platnost, a konečně o otázce vývozníel bonifikací. Za samozřejmě dlužno považovati že za dnešní ministerské konference bylo p ukázáno také na parlamentní obuíže, které sta se ještě v cestu vyřízení předlohy a to asi byl podnělem k výměně názorů o sitnaci, která snad polom nastane. V dnešní konferenci stal se také zmínka o otázce sirkového monopolu- Oproti pověsti, že se za těchto porad mluvilo také o placení hotovými, považuje list se zřetelem k odporu velkých parlamentních stran za vy loučeno, že otázka placení hotovými byla včer předmělem ministerské konference.

Biliňský Vídeň

15 article

Večer českého umění v Paříži. (Původní dopis »Národních Listů«.) V Paříži, 7. listopadu. Společnost „Mussetistů“, jež má za úče studium a šíření literárního díla Alfreda Musseta a velkých lyriků francouzských, ukládá si také ze vzájemnosti šíření cizí lyriky ve Francii. Tak uspořádala v sobotu 6. listopadu večer českého umění za protektorátu starosty král. hlavního města Prahy pana dra. Karla Groše a čestného předsednictví p. Louise Légera, člena Institutu. proressora na College de France, člena Česk Akademie a Královské společnosti nauk v Praze. S p. Louisem Légerem dostavili se generální rada Rébeillard, pan rada Emanuel z Čenkova, oficiální delegát starosty a rady král. hlav. mě- sta Prahy a maire devátého okresu pařížskéh p. Dourgnon. Zaznamenávaje hned neobyčejný úspěch ve- čera s hlediska uméleckého, podotýkám, že tento večer převýšil velice význam pouhé mani- festace umělecké, krásný večer tento zajist utuží ještě pro budoucnost svazky, pojící od středověku Francii a Čechy. Při zahájení p. Louis Léger připomenul s auto- ritou, která se pojí k jeho jménu, neochvějné přátelství Francouzů a Čechů a uvedl za po- tlesku shromáždění, že hrdinná smrt českého krále Jana Lucemburského u Kreščaku dn 26. srpna 1346 zpečetila navždy jednotu srdei obou zemí. Přešed pak k novější době, položi důraz na to, že Čechové cítili s Francií i v jejt belestné hodině. Čechy, pravil, jsou v cizině zemí, kde je Francie nejvice milována. Po p. Légerovi ujal se slova p. z Čenkov a konstatuji s radostí, že dovedl dáti výraznou a jimavou formu vznešeným a ušlechtilým my šlenkám, které pronesl prostě a s emocí, jež mu získala všechna srdce.

Musset Groš Léger rada Emanuel Čecho Francouz Jan lucemburský Paříž Francie Praha Čenkov Čechy Mussetistus College jít Franca Česk akademie Rébeillard

16 article

Uvedl zejména, že „Město Světla“ s jemnou pozorností zvolilo právě chvíli, kdy národ česk je vydán persekuci svého jazyka a svých nej- dražších citů, aby Pařížanům při uměleckém ve- čeru poskytlo příležitost osvědčiti českým bra- třim své vřelé sympatie. Ospěch p. z Čenkova byl dokonalý. Takt s jakým se dotknul této otázky, došel všeobecné pochvaly a ovace, jichž předmětem se stalna konci své řeči, dokázaly mu mnohem určitěji než zde mohu říci, jaký ohlas vzbudila slova jeho v našem nitru. Pan z Čenkova sklidil ještě jiný úspěch; jedna z jeho praci, přeložená pa- nem Dubským a přednesená sl. Germaine d France z konservatoře, byla velmi pochvalně přijata. Miním tu „Mon ami du quartier Latin“ Pařížští Sokolové, stojící na estradě v kroji dodávali shromáždění malebného rázu. Všichni přítomní povstali, když Sokolové zapěli českou národní hymnu, která vzbudila upřímné nadšení Slečna Božena Kačerovská, býv. člen Ná- rodního dívadla v Praze, pani Magarevičová člen divadla záhřebského a p. Frant. Jelínek býv. člen městského divadla na Král. Vinohra- dech, musili opakovati a potlesk, s jakým byl přijati, přesvědčil je, jak výkony jejich byly oce- něny a jak city české, slovanské duše dovedou rozechvěti hlubiny duše francouzské. Neboť, vy týkám to se zvláštním důrazem, při tomto ve- čeru, kde jsme slyšeli znamenitými umělci inter pretovaná díla Bedricha Smetany, Svatopluka Čecha, Jaroslava Vrchlického, Jaroslava Kvapila Jana Norudy, T. S. Procházky, Ant. Klášter ského a j. a j. objevila se ona tajemná, intimní hluboká příbuznost, která poji duši českou duši francouzskou.

Pařížan Latin Sokol Kačerovská František Jelínek Král Bedrich Smetan Čecho Vrchlický Kvapil Noruda T S Procházka Antonín Čenkov Miní Praha Germain d Franca Ná Magarevičová člen

17 article

My Francouzi jsme cítili — a pro někter to bylo novým objevem — jak se zachvívaln srdce francouzská v souzvuku se srdci českými A jak dovedli jsme procititi všechny boly bratr- ského národa, tak cítili jsme i odpor proti ger mánské brutalitě vůči Slovanům. Pocítili jsme přímou nutnost spojiti se a podporovati se na vzájem proti útokům na lidská práva, na nichž se Germánstvo stále prohřešuje šlapáním nej základnějších zákonů civilisace. Každou takovou krásnou manifestací, jak byla včerejší, sesílí se přesvědčení, že jest nutno pracovati k srdečné dohodě všech Slovana mez sebou a všech Slovanů s Francouzi k boji prot společnému nepříteli. vídeňskou interes jak v Praze, tak zvláště i na ven kově, kde naskytá se mu příležitost k zakládání od borů. Této činnosti provolává řečník »Na zdar !e Po zvolení kol. Tvrzického a Šterna z místopředsedy, ujal se slova říš. posl. p. prof. dr. Velich, jenž míní, že měl by vyzývati k nadšení pro práci; avšak zdá se mu to zbytečným, když mládež sama nadšení své projevuje právě založením odboru. A byť by bylo jen málo nadšených pracoví níků, více vykonají než řady lhostejných. Přeje vla- steneckému působení odboru hojně zdaru.

Francouz Slovan Tvrzický Štern profesor doktor Velich Praha Slovan

18 article

Kol. K lauher promluvil pak o úkolech zaklá- daného odboru. Je to činnost agitační, finanční, před- nášková, zvláště důležito pak je informování čenké veřejnosti o poměrech našich menšin v Dolních Ra- kousích, kursy menšinové pro členy výpravy do če- ských menšin, zasílání knihoven, umožnění české mládeži z Dolních Rakous, aby mohla v Čechach doplniti své vzdělání a j. v. Přeje si, aby v Akad. odboru »Komenského« soustředilo se studentstvo be rozdílu politického přesvědčení. (Souhlas) Tajemnik »Komenského« ve Vídní p. Če liš věnoval vřelou vzpomínku vlastnímu zakladateli prvých českých škol zesnulému filosofu Věnceslavu Aridtovi, jenž právě před 40 lety 8. listopadu 1869 založil v českém videňském dělnickém spolku odbur pro školy národní a pokračovací. Český stodent vždy stál v čele národního a pokrokového ruchu a stojí do dnes. Vílá založení Akademického odboru »Ko- menského«, jenž, chce-li videňským bratřím přispěti, musí znáti jich poměry. Jsou stále horší, zvlášt uvážíme li, že ještě r. 1854 císař a arcikníže doln- rakouský František Josef I. vlastním podpisem stvrzuje povolení, aby byly v kostele » Maria am Ge- stade« slouženy české bohoslužby »pro usedlé ve Vldní o byvatelstvo české,« dále, že r 1869 dal cisař na české pokračovací školy v

Komenský Aridt Josef Marius Dolní Ra Dolní Rakousy Vídeň ko odbur pro škola národní a pokračovací

19 article

Vidni 500 zlalých — a r. 197 se z pokračovacích škol čeština vylučuje a letos týž císař potvrzuje zá- kony ničíci české menšiny v Dolních Rakousích Vliv menšiny ve Vídni roste, ale menšina sama roste, skladajíc se ze všech vrstev od dělníka a k ministru. Má ovšem své potřeby společenské i kul- turní. Bohoslužby české obstarává zvláštní spolek, divadelní ochotníci a divadelní společnosti a školy »Komenský«. Turci mají ve Vídni veřejnou škol Čschům však se zapovída! Trudnými těmi paměry není vinna jen naše česká menšina, ale neuvědomě- lost národní našich lidi, kteří přicházejí do Vídně v ní mizí; z Čecn na obchody šmahem dopisuje se německy.

Komenský Turek Dolní Rakousy Vídeň

20 article

Čestí studenti ve Vídni studující jsou neorgani- sováni, nepůsobí, jak by mobli. Tieba, aby byli vy- slláni ti kolegové, kteří mezi Čechy videňskými by pracovali, zvláště nyní, když blíží se sčítaní lidu. jež po nynějších persekucích bude pro nás praci ne- malou. Sankce zákonů ja vkových nás překvapila. poškodí nás, ale vývoj náš nezarazí, nezničí nás. Třeba však práce vážné a té věnuje-li se akademick odbor »Komenského«, bude státi vždy na svém místě. Kéž vzkvétá, roste a mohutní. „Za Svaz českeslovanského studenislva vítá novou organisaci studentskou jeho místopředseda Ingst Hanzík. Podrobně pojednav o posavadní menši- nové práci českého studentstva, sdělil, že bude zřízen ve Vídni odbor Husova fondu, aby podporoval české stud nty ve Vidni, by jsouce hmotně zabezpečení. mohli splše věnovati se práci mezi Čechy vídeňskými

Komenský Ingst Hanzík Husův Vídeň Čechy svaz českeslovanský studenislva

21 article

Závěrečná slova pak pronesi poslanec p. ško ni rada Metelka. Ujímá se slova jako poslanec ob vodu, v němž utvoři se pražský odbor »Komenského«, jako předseds sdružení poslanců, kteří se starají o menšinové školství a jako menšinář. Těší ho utvo- ření nového Studentského odboru pro práci ve pro- spěch menšiny vídeňské. Členové jeho budou míti subjektivní zisk v tom, že jsouce příslušníci roz- ličných politických stran, sejdou se na společné půdě a naučí se vzáj mné snášelivosti a vážnosti k pře- svědčení druhého, jíž je nám tolik třeba; objektivní pak bude záležeti v poznání českých menšin, tak často námi, kde žijeme tu blažený život Fajaků, za- pomínaných. Vezměme si příklad z Němců, kteří ka- ždého svého příslušníka menšiny vedou stále v evi- denci. Tím smutnějši, že nám mizí pravě příslušníci inteligence, že nerozpakují se posilati ve Vídní své děti do něm ckých škol Přeje si, aby práce českého studentstva pro Čechy vídeňské nebyla pouhým vzplanutím, ale aby při ní vytrvalo, by prokázs lo. že je zdatným menšinovým pracovníkem. (Douřavý souhlas.) Pak vykonány volby do výboru: předsedou zvo- len kol. JBC. Štern, členy výboru kolegové: Bruner, právní , Borkovec, filosof, Jansa, techni«, Herrmanu, filosof, Štěpánová, filosof«s, Čechrák, technik, Lukáš, Stěpán, Stočes, Míichal a Pihar. Slavnostní nastolení J. M. rektora českého vysokého učení Karlo- Ferdinandova prof. dra. Jos. Krále.

Metelka Komenský Němec Štern Bruner Borkovec Jansa Herrman Štěpánová Lukáš Stěpán Stočes Míichal Pihar doktor Král Vídeň Čechy český vysoký učený KarlaFerdinandov

22 article

Poláci a liberální Němci. Z Vídně, 9. listopadu. Na dnes večer 5 hodinu povolal dr. G abiňski jménem předsed- nictva kola polského k poradě poslance dra. Sylvestra, bar. Chiariho, dra. Pergelia, Pachera, dra. Groase, dra. Damma a dra. Steinwendra. Z Vídně, 9. listopadu. Plenární schůze kola polského, která svolána byla na zejtřek, odložena na pálek. Předsednicivo kola polského doufá, že do té doby vyjednávání s německými stranami dospěje do stadia takového, že bude možno referovati již kolu polskému. V kolu bude navržena také resoluce proti režimu § 14. a pro dělnost poslanecké sněmovny. Poláci prý se prostředkování už nabažili. Z Vídně, 9. listopadu. Vnitropolitickási tuace zhoršila se v posledních hodinách ješté více. Poláci, jak se podobá, naba žil serole prostředkovací, kterou převzal předseda jejich klubu dr. Glabiňski. Většina par- lamentní komise kola polského vyslovila se v ten rozum, aby kolo polské zanechal akce té a zůstavilo Čechům a Něm cům samým, aby se dohodli. Kolem polským bude formulován minimální pra- ovní program a bude předložen Slovan- ské jednotě, aby se vyslovila, zdali by jej pro- pustila za předpokladu, že budou v minister- stvu provedeny některé změny. Vyhnuli se vládní porážce. Z Vídně, 9. listopadu. Že nelze vládnout s nynější většinou německo-polskou ani jediný den a že nelze s touto většinou ani jedinou vládní předlohu vyříditi, se dnes opět drasticky ukszalo. Ve výboru rozpočtovém chtě

Polák Němec Sylvestr Chiari Pergelius Pacher Damm doktor Glabiňski Čecho Vídeň Německo poslanecký sněmovna Slovan

23 article

Vojenský proces v Srbsku. Z Bělehradu, 9. listopadu. Poloúřadn »Dnevní list« uveřejňuje obžalovaci spis proti plukovnikům Vlašičovi a Rašičovi a majoro Božidarevičovi. Vysvítá z něho, že Srbsko po- čátkem tohoto roku mělo dělostřeleckou munici naprosto nepotřebnou. Kdyby se ji bylo užilo. bylo by to mělo v následek úplnou zkáze nových děl a smrt mužstva děla obsluhujícího- Srbsko, nalezajíc se před válkou, bylo učiněno zločinným postupem obžalovaných důstojníků k boji neschopným a takřka bezbranným.

Vlašič Rašič Božidarevič Srbsko Bělehrad

24 article

Souboje v německé armádě. Z Berlína, 9. listopadu. Císař Vilém nařídil, že v armádě konati se mohou souboje toliko v přípa- dech nejpilnějších a nejdůležitějších, když byla pod- stala věci zevrubně zjištěna. Ministorská rada v Paříži. Z Paříže, 9. listopadu. Ráno konala se minister ská rada, ve které rokovalo se o včerejším hlasován sněmovny. Jednání francouzské sněmovny o volební opravě. Z Paříže, 8. listopadu. (K. k.) (Sněmovn Pokračování.) Rovněž byly zamitnuty dva dals návrhý na přikázání komisí a sněmovna usnesla se 382 hlasy proti 143 přejiti ku podrobné debatě. První část prvního článku, ab členové poslaneckésněmovny by! voleni listami, byla schválena 37 proti 142 hlasům a druhá část téhož článku, stanovící: dle pravidel poměrného za stoupení 281 hlasy proti 235. (Krajní levice. pravice a střed dlouho tleskají.) Min. předseda Briand dovozuje za vel kého napjeti sněmovny se zřetelem na důvody. uvedené v poslední své řeči, že dle jeho mínění

Vilém Briand Berlín Paříž

25 article

Audience a porady. Z Vídně, 9. listopadu. Dnes přijat byl císařen také ve zvláštním slyšení ministr obchodu Wejs kirchner. Z maďarského pramcne poloůladního sdělujes že jak audience Bienorthova, tak Aehrenthalova sou visí s maďarskou krisí a plánom na její rozřešení který dolýká, se také záležitostí společných. We kerle měl dopoledne poradu s bar. Bienerthem odpoledne s bar. Burianem. O 1/42. hod. odpo lední byl císařem přijat opět v audienci, po kter hodlá vrátiti se do Pešti.

kirchner Aehrenthalův Bienerth Burian Vídeň Pešť Bienorthův

26 article Hlasy časopisů o sporu skupin bankovní

Hlasy časopisů o sporu skupin bankovní a banketové. Z Pešti, 9. listopadu. (K. k.) »Budapest« orgán strany neodvislých, rozjímá o nedělníci událostech a praví: Rozkol mezi skupino Justhovou a Košutovou není vlastně zásadní nýbrž pouze taktickou otázkou. V celé straně v okoli Justhově stejně jako u stoupenců K šutových trvá přesvědčení, že zachování jednoty ve straně je zájmem prvního řádu. »Budapesti Hirlap« uveřejňuje tenlo výrok čelného člena Justhovy skupiny: Košu je odhodlán kooperovati s koalicí strany, dál král souhlas programu, který mu bude předložen Bude-li však program vlády ve Vídni zamitnut sejde se nepochydně zase Košut se skupinou Justhovou. »Pester Llovd« praví: Ať Košut vešel v jakýkoliv závazek ke svým kolegům, sprost se ho zajisté, jakmile mu bude hroziti nebezpe čenství, že z vůdcovství velké většiny klesne n vedení malé strany, která je odkázána na koope raci stran v zásadě hluboce se od ní rozlišu jících Pierre Rocheverre.

Justhův Košutův Koša Košut Rocheverre Pešť Budapest Vídeň Budapest Hirlap Pester Llovd

27 article Studentstvo a česká Vídeň

Studentstvo a česká Vídeň bylo programem vařejné schůze, svolané komilétem zakládajícím studentský odbor »Komenského« pr Prahu na včerejší večer do restaurace »u Vejvodů-. Schůze studentstvem hojně navštívené zúčasinili s též pp. poslanci prof. Velich a c. k. rada Me- telka, předseda pražského odborů »Komenského- ředitel F. A. Snbert a místopředseda tajemník » Ko- menského« p. Čeliš z Vídně, p. Ott, delegáti aka- demických odborů »N. J. S.« a »N. J. P.«, zástupe redakce »Studentského Obzoru menšinového«, zá- stupce Svazu českoslovanského studentstva a m. j. Omluvili se: J. M. universilní rektor p. pro Phdr. Král, Národní rada, místopředseda odboru »N. J. S.« pro král. Vyšehrad pan Jaromír Soukup a jiní. Schůzi zahájil vřelým proslovem předseda praž ského odboro »Komenského« pan řed. F. A. Šubr Projevil potěšení, že studentstvo chápe se menšinove práce ve prospěch vídeňských Čechů v pohnuté době- kdy vydán zákon na vyhubení Čechů v Dolních Ra- kousích, proti němuž třeba se brániti zbraněmi práv a ducha a ne násilím, jež snad by prospělo v je dnotlivém případě, ale poškodilo by celek. Máme sv menšiny zabezpečití hmotně i duševně a to zvláště školami. Vídeň jest jedním z nejdůležitějších míst pro nás neboť počtem českého obyvatelstva je největším mě stem po Praze, je pro nás důležitým střediskem p- hitickým i významným střediskem kulturním v Evropě Dávno usedlým tam Čechům zbudoval školy spolek »Komenský« za podpory národa; dnes i studentstve ochotně staví se v řady bojovníků »Komenského«. Je to krásnou vlastností našeho sludentstva, že pra- cuje pro české menšiny a hmotné podpory, kterou Jim poskytuje, samo jsouc většinou chudé, třeba tím více vážiti. Avšak není úkolem jeho jen sbírat příspěvky, ale v prvé řadě buditi pro českou menšínu

Komenský Vejvoda profesor Velich Snbert ko Čeliš Ott Král Soukup Šubr Čecho Vídeň Praha Dolní Ra Evropa pražský odbor svaz českoslovanský studentstvo národní rada spolek » Komenský Itelka

28 article

Ve velké anle staroslavného učení pražského shromáždili se dnes o 11 hod. dopol. přečetní vyni- kající hosté, profesoři vysokého učení a množstv studujíeíeh, aby přítomní byli slavnostnímu uvedeni v úřad nového rektora J. M. pana prof. dra. Josef Krále. Odstupující rektor J. M. p. prof. dr. Leop. Hey- rovský při této přiležitosti podle dávného zvyku podal úhrnnou zprávu o osudech vysokého učení v minatém roce. Nejvýznačnější událostí stud jního roku 1908-9 bylo pro naši universitu šedesátiletě panovnické ju- bileum, dále položení závladního kamene nové uni- versitní budovy pro ústřední úřady akademické pro fakuity bohosloveckou i právnickou. O tom, jak universitní stavební podník na bloku IV. v obvodu assanačním po slavnosl- nm položení základního kamene k němu pokročil, jest oznámiti toto. Projektant novostavby, architekt prof. Jan Kotěra zaslal dne 20. dubna 19 9 akademickému senátu kopie hotových plánů, které předložil ministerstvu kultu a vyučování, zároveň pak sádrový model budovy a vysvětlení, ve kterém jsou podány celkové úvahy a přehledy, které projektan- tovi byly při práci směrodatnými. Ačkoli projektant programu, který byl jemu dán od akademického se- nátu, a učiněným požadavkům v podstatě vy- hověl, vyšlo přece, jak projektant sám podotkl na jevo, že stavební místo jest k žádaném programu skutečně malé a jest rozšíření jeho velice naléhavé. I usnesly se fakulty bohosloveck a právnická, posléze souhlasně senát, žádati mini- sterstvo, aby povolilo rozšíření stavebního bloku směrem k Janskému náměstí asi o 4 metry a získalo od pražské obce potřebné místo.

profesor doktor Král Leop Hey Kotěra Janský náměstí

29 article

Skizzy pro stavby obou universitních budov v Mikulášské ulici při mostu Svatopluka Čecha, t. j. budovy české university na stavebním bloku IV. asanačního obvodu a budovy německé universily na sousedním bloku III. byly od místodržitelství za- slány městské radě se žádostí, aby o projektech těch. pokud jde o čáry stavební a výšku budov, se vy- jádřila. I byly pak v záležitosti slanovení stavebních čar pro projektované stavby obou universitních bu- dov konány informační magistrátské komise. Komisí těchto účastnili se krom zástupců vlády a obee také rektorové obou universit. Při komisích těchto, ob- zvláště když nově upravené stavební čáry obou bu- dov byly na staveništ vytýčeny, utvrdilo se víe a více přesvědčení, že s hlediska důvodů komuni- kačních a estetických jest nezbytno, by změnila se navržená stavební linie tak, aby při vyústění moste

Čecho