Strana 4. Číslo 261

KATOLICKÉ

LIBTY

Dne 23. září 1900

* Z Hory Kuiné. (Svěcení nové bu- dovy české reálky.) Ve středu, dne 18. září konalo se v Hoře Kutné svěcení nové budovy c. k. vyšší real. školy. Již od 8. hod. ráno scházeli se hosté, pp. profesoři a žactvo vyšší real. školy k nové budově. Před půl 9. hod. přijel vsdp. bisk. vikář N. Vaněk s vdp. Karlem Vorlíčkem, arciděkanem v Hoře Kutné a velikým počtem dpp. duchovních z Hory Kutné i z okolí. O půl 9. hod. dostavil se c. k. okr. hejtman p. Schapka a c. k. vrchní inženýr p. L. Labler a zástupci sl. městské rady pp. J. Tuček, Ferd. Jäger, JUDr. Koníček s p. starostou Janem

Macháčkem v čele. Na to sestoupili dpp. duchovní s vsdp. vikářem k hlavnímu portálu a započalo svě- cení modlitbou a po vykropení chodeb budovy vešlo se do učební síně, v níž vyložené a připravené nové kříže pro učebny vysvěceny byly. Po vysvěcení těchto křížů odebral se průvod ke vchodu kaple, u kteréž zase po delší modlitbě dvéře otevřeny, prů- vod vešel do vnitř, načež hlavní svěcení vdp. vikářem vykonáno. Po tomto aktu vystoupil zdejší arciděkan vdp. K. Vorlíček na kazatelnu a velice krásnou řečí připomenul založení vyšších realných škol r. 1853 v Hoře Kutné, a že to byl čtvrtý ústav toho druhu v Čechách, a uvedl, jakých prospěchů v životě prak- tickém realné školy jednotlivcům, obcím ano i národu přinášejí. Uvedl dále, jak velikých obětí Hora Kutná postavením těchto škol, které skoro půl milonu korun stály, přináší. Napomínal přítomné žactvo, by hledělo státi se tak velikých obětí hodným, a studenti aby se stali platnými syny národa a aby při svém vzdělání, které při všem vždy pamatuje též na vzdělanost du- ševní, na sv. náboženství. — Po kázání sloužil vdp. vikář s assistencí zpívanou mši sv., po kteréž pak zpívána rakouská hymna. Po těchto církevních obřa- deck oslovil p. starosta Macháček řiditele ústavu p. Strnada a po delší řeči odevzdal klíče budovy do rukou řiditele. Tento pak děkoval jménem svým a pp. profesorů delší řečí sl. obecnímu zastupitelstvu a sl. městské radě za veliké oběti, které postavením této tak krásné, veliké a nákladné budovy přinesly.

Děkoval p. starostovi a staveb. referentovi p. Janu Tučkovi, zvláště za jejich obětavou práci a starost, které jim s postavením této budovy bylo nésti. Slíbil, že bude jeho snahou, aby z ústavu toho vycházeli dokonalí, obci i vlasti zdární synové. Potom provoláním Jeho Veličenstvu třikráte hřímavé »slávy« slavnost svěcení o 11. hod. ukončena. * Vypsání cen Umělecko-průmyslového musea ob- chodní a živnostenské komory v Praze. Upozorňujeme co nejdůtklivěji, že lhůta ku dodání prací konkurenčních (sto- jan na šest deštníků ze železa kutý, spona k pásu stříbrná a tobolka kožená) uplyne v neděli dne 30. září o 12. hodině polední a že po době této žádná práce ku konkurenci přijata býti nemůže. Konkurenční práce přijímají se v úředních hodinách v umělecko-průmyslovém museum v Rudolfinu od 9.—12 a od 3—6 hodin, v neděli a ve svátek od 10 do 12 hodin. Zásilky poštovní adresované na »Umělecko-průmy- slové museum, Praha, Rudolfinum«, musí býti nejdéle dne 30. září dodány poště k expedování.

* Vinohradské matiční posvícení a pěkná hodinka, jež již po celou řadu let těší se všeobecné přízni a oblibě veškerých vrstev vinohradského i okolního občanstva, pořádá se v neděli, dne 30. září t. r. a v pondělí, dne 1. října t. r. ve všech dvoranách vinohradského Národního domu. O pestrý program, jakož i všestrannou zábavu bude v plné míře postaráno. Vedle pěveckých produkcí a koncertu hudeb- ního sboru spolnúčinkovati bude tamburašský odbor So- kola vinohradského, jakož i dramatický odbor Měšťanské Besedy vinobradské, jenž na jevišti Národního domu se- hraje ro marnou aktovku, jakož i provede různé komické scény a výstupy. Dary pro buffet tentokráte vybírány ne- budou, poněvadž damský odbor matiční chystá občanstvu vinohradskému zvláštní překvapení o mikulášském trhu.

Přes to však četné dámy vinohradské přislíbily své spolu- účinkování při matičním tomto posvícení mužského míst- ního odboru, tak že i letos budou posvícení toho dušíi okrasou. V neděli, dne 30. září p čne posvícení o 3. hod. odpolední koncertem, večer o půl 8. hodině produkce pě- vecké, koncertní a divadelní. V pondělí, o pěknou ho dinku začátek o 6. hodině večerní, pak o 8. hodině na dozvuky taneční vínek. Úbor společenský. Vstupné pooba dva dny jednotné 20 kr. za osobu Stálý úbytek příjmů matičních povzbudí dojista každého česky cítícího občana vinohradského i z obcí sousedních, aby súčastněním se slavnosti této nepatrnou hřivnou k rozmnožení příjmů matičních přispěl. * Machinace. Píše se nám: V osadě Milíně jest povedený žid K. S, který má různé pojišťovací agentury, a má-li pojištěnec jeho rukama dostati pojistné ať po krupobití neb po ohni, muže si dáti hned nově podraziti boty na běháni, než svou pojístku obdrží celou vyplacenu. Agent mu totiž vyplácí pojistné po 5—10 zl, dá se nutiti. hroziti, ale co naplat, nedá se. — protože nic nemá — má všecko na sebe připsáno jeho khale. To učinil rolní- kovi H., domkáři H. a jiným a když „už doplácí“, strhne si 1 zl. na různé prý výlohy. A projie mu všechno!

Exekuční dražba domu ve Vysočanech. Včera dopoledne konala se u okresního soudu v Karlíně v síni adjunkta pana Löflera na zakročení Čeňka a Anny Procházkových. v Žižkově čp. 508 exekuční dražba domu čp. 168 a role č. kat. 468—7 ve Vysočanech. Koupil jej pan JUDr. Karel Šebesta, advokát v Praze. pro vymáhající věřitele manžele Procházkovi za 19..5000 K. Odhadní cena byla 26. 348 K 55 h, nejmenší podání 13 174 K 27 h Va- dium složili 2 kupci.

Pohanské pohřebiště u Lháně ve far- nosti radimské. Píše se nám: Před 8. zářím po- čalo se na odhrývání tohoto pohřebiště pracovati a praco- valo se až do 20. září. Nalezlo se tam celkem asi 76 hrobů a něco přes 100 popelníc. Patnáci popelnic podařilo se z hlíny dobýti celých, ovšem že nesnadno, jelikož jsou následkem vlhkosti země za tak dlouhý čas drobivé. V roz- ličných těch popelnicích až doposud, pokud pisateli tohoto známo, nalezly se 3 bronzové jehlice, 2 malé kroužky a jeden větší kroužek, vesměs bronzové, a jedny skl něné korále. Každá z těch věcí byla v jiné popelnici nalezena.

Z oně h jehlic byla jedna o jedné hlavičce, druhá měla na jednom konci dvě hlavičky vedle sebe, menší jest na nej zazším konci; a třetí jehlice má hlavičku závitovitou na způsob biskupské berly. Hloubka, v níž se popelnice na- lezly, byla nestejná; místy byly popelnice v hloubce až skoro 50 centimetrů a místy skoro pod samým povrchem, takže při hlubším orání byly porouchány, any hořejší jich části byly odlomeny a na povrch co střepiny vyorány, čímž se pohřebiště pohanské objevilo. Co se popelnic týče, stře- piny z nich zdají se býti na první pohled černomodré, jsou však při bližším ohledání černé a drobivé, jsou-li ale delší čas na suchu tvrdnou. Odkrývání pohřebiště dělo se za dozoru laboratora pana Landy, jenž nalezené předměty zachovalé a pokud mají starožitnou cenu odeslal do Prahy panu pro- fesorovi Píčovi, jejž tam při ohledaní starožitností zastu- poval. Pan profesor Píč pozoruje, že popelnice u Lháně objevené mají velikou podobu ano shodu s popelnicemi v Rusku nalezenými; a jelikož dle jich tvaru má se za to, že jistě pochází z časů před Kristem Pánem, tedy z toho následuje, že by české kraje již v té době slovan- ským a nikoli germánským lidem obydleny bývaly. — Tot cimbál na německé hodiny.

* Na místě do Paříže do — Motola. V růz- ných bujných hlavách pražských i předměstských občanů zrodily se „světoborné myšlénky, jak by měl býti národ český „representován“ v Paříži před porotou ostatních národů A došlo na cesty s plakátem, na boso, k opanou, s vozýkem a j. a naposled se salámem. O této cestě došla nás následující zpráva Štek humoru a vtipu rád často navštěvuje stánky bodrých pražských řezníků a hostin- ských, ponouká je k šelmovstvím a jaký div, že z tiskárny Vilímkova humoristického kalendáře přestěhoval se v těchto dnech šotek se svými rolničkami na pestrém šatě do zá- vodu smíchovského hostinského pana Sochůrka a když chvíli tu něho pobyl, zavítal zase k jeho dobrému příteli řezníku p. Svobodovi. Můj Bože, kdož by rád nezavítal tam, kde jest blahobyt: pivo a salámy ? . . . A bodrý muž pan Svoboda zajisté v blahobytě žije, neboť měl řádný salám, jak fáma praví, 27 kg — slyšte! — na- zbyt Co s ním? . . . Čekat s ním až se zkazi, dát chudým, národních slavností s buffety právě nebylo, co s ním? . . . Po odchodu šotkově však připadl sta- tečný řezník na originelní nápad. Myslil si, když lidé do

Paříže na výstavu váli sudy, když tam pražští posluhové tahají vozýky, když tam kdosi nesl i tchýni — proč by tam ne- mohl někdo nésti ten obrovský salám? Myšlénku sledo- valo v zápětí rozhodnutí, pan Svoboda hned dorozuměl se s veselým hostinským p. Sochůrkem, který ihned jal se pátrati, kdo by tento důkaz českého umění nesl na obdiv pokročilým Pařížanům. Ochotným „buřtonoscem“ tím byl domovník p. Tomáš Sejček. A hned utvořena sportovní komise. Určen start, milému Tomáši přivázán na záda obrovský ten salám a určeny tyto přísné podmínky: I. dorazit do Paříže, II. anikousek z ně ho sníst a III. celý ho donest do Paříže. »Nadějný sportsman« vzal břímě na bedra svá, vykročil chutě a zamířil ku Košířům, přímo směrem do Paříže . :. Tolik povídá ona »znamenitá« historka. Konec její však jest ještě znamenitější. Pan Tomáš místo do Paříže, do- razil do — Motola, kde nalezl veselé přátele, slovo dalo slovo, a na konec, ponévadž se na prázdný žaludek špatně pije, veselá společnost salám snědla a »spor sman«? — vrátil se zase na Smíchov. * Konkurs prohlášen byl krajským soudem libe- reckým na jmění Rob. Baslera, mydláře v Liberci. Stání konají se dne 3. a 31. října a dne 7. listopadu.

* Osudná návštěva. Píše se nám: Dae 16 t. m. navštívil vnuk svého děda a svou babičku na usedlosti v Novosedlech č. 51, která leží na samotě u řeky Nežárky. Po obědě hovořili všichni tři vesele pospolu, děd i bába vy- ptávali se dychtivě vnuka svého, jak se mu daří v Třeboni, kde tentýž učí se v tiskárně sazečem. Na to odešel děd po- dívati se po hospodářství a vnuk prosil babičku, aby mu připravila na cestu tvaroh. Babička s ochotností šla pro tvaroh do komory, vnuk šel za ní, a spatřiv tam na stěně pověšenou brokovnici, která byla nabita, sejmul ji, natahoval kohoutek; nejspíše jej dobře nedotáhl, ten uhodil zpět, vyšla rána, a celý náboj vjel babičce do hlavy, která se skácela ihned mrtva k zemi, ani sebou nehnuvši. Po milé návštěvě tak hrozné zděšení, tak veliký smutek! A k tomu ke všemu ještě soudní vyšetřování.

* Oheň. V Roubaníně u Opatovic vznikl těchto dnů požár v domě Terezie Kaderkové, který za krátko nabyl v lkých rozměrů. Mimo jiné vzalo v ohni za své též sedm kusů vepřového dobytka a dvě krávy. Škody způsobeno za několik tisíc zlatých. Pohořelí jsou částečně pojištěni. Dozvuky konopištské aféry. Táborské státní zastupitelství podalo obžalobu na Řeinholda Fritsche. soudruha odsouzeného klíčníka konopištského Jos. Tand- lera, pro zločin podvodu. Fritsche je 24letý Němec ze Schneebergu; podvodu dopustil se tím, že loni 23. pro- since v úmyslu, aby uvedl stát v omyl, u okresního soudu v Benešově v trestni věci Jos. Tandlera vědomě falešně přísahal. Neštěstí v dolech. Na jámě Ignátově ve Lhotce u Mor. Ostravy 30letá dělnice Genovefa Kremrova z Velké Polomě dostala se 18. t. m. při zametání mezi dva válce na drcení uhlí a byla jimi v pravém slova smyslu rozmačkána. Bezpochyby se příliš přiblížila ke stroji, který zachytil její šaty. * Pro rušení ráboženství zatčen byl ve Slav- kově 25letý italský dělník Ant. Ferrari, příslušný do Udiny. zaměstnaný při stavbě silnice ze Slavkova do Zlatnik. Učini o náboženských věcech poznámky, kterými vzbudil vše- obecné pohoršení. * Divná zlodějská pověra jest ta, že zloděj ne- bude prozrazen, když na místě činu zanechá něco smrdu- tého co slušní lidé na skrytém místě ukládají. V Dolních Měcholupech ukradl zloděj tučnou husu, lopatu a motyku ve škole, a u kováře krajáč mléka, zanechav sklep zne- čistěný — dle lidového úsudku, aby se neprozradil.

Čarostřelec. Velice neopatrně počínal si dne 21. t. m. odpoledne 15letý syn velkoobchodníka dřívím V. Silberstein, který z okna bytu svých rodičů v č. pop. 1060 v Blanické ulici na Král. Vinohradech střílel z tak zvané větrovky po dětech, pobíhajících dole po chodníku. Štastnou náh dou žádné z dětí projektilem nezasaženo, ale zas ženo bylo okno v protějším domě byďlícího železničního úředníka D. Segenschmidta z čp. 922, při čemž rozbity dvě tabule v ceně 7 K a rodina úředníkova velice ohrožena na živo- tech. Přivolaní strážníci zabavili »flintičku« i s nábojem a na nezbedného židáčka učiněno trestní oznámení. * K smrti psem uštvaný. V Hradišti u Jílového vyšel nedávno 10letý synek h stinského Gustav Kacovský s cizím řeznickým psem mezi kupu jiných dětí. Pes zavrčel zlostně na 12letého synka rolníka Josefa Trnku z Brunšova. čehož hoch se tak ulekl, že cvalem za hrozného křiku pádil domů a za ním zlostně štěkající velký řeznický pes s vyce- něnými zuby. Celý zděšený zaběhl hoch domů, kde klesl vy- sílením. Nebožák ulehl a druhého dne v bezvědomí zemřel Ve věci zavedeno trestní vyšetřování. Osudné kopnutí. Po půlnoci nedávno ubíral se horník Cermák z Ledvic Bilinskou ulicí v Duchcově k do- movu. Pojednou dostal se do hádky se zřízencem ústecko- teplické dráhy Federmanuem a ten surově Cermáka kopl, že se svalil v bezvědomí k zemi, kde krátcena to sko- nas. Surovec byl zatčen. Pytvou zjištěno, že Čermák pádem narazil ne kámen a tak utržil výron krevní do mozku, ná- sledkem čehož nastala smrt.

* V pískových delech zasypán. Ráno dne 15 t. m pracoval v písko ých dolech ve Studnicích o podko- pávce sypkého nánosu 47letý dělník Ant. Matuška. Ale po- jednou zarachotila nad ním půda a pod sesutou massou písku našel Matuška svou smrť. Mrtvola nebožáka na voze dopra- vena do dědiny. Z nouze. V Kinského třídě na Smíchově ve svém bytě oběsila se v pátek večer 57letá vdova po obuvníku M. Ludvíková; příčinou zoufalého skutku jest nouze. Mrtvola dopravena do pathologicko-anatomického ústavu. * Popálena petrolejem. Manželka lezce M. Ča- krtova v Bílině vchrst a předevčírem z láhve do hořících kamen petrolej. Vyšlehl však mocný plamen zpět a popálil Čakrtovou tou měrou, že musila býti dopravena do nemoc- nice. O uzdravení nebohé, teprvé 4 neděle provdané ženy s, pochybuje. Pod koly nákladního vlaku. Italský dělník Rudolf Semprano skočil v Těšíně dne 19. t m. s výšky asi 4 metrů v úmyslu sebevražedném před lokomotivu jedou- cího nákladního vlaku, načež byl strojem zachycen a vlečen asi tři sta kroků. Veliké množství osob bylo svědky děs- n ho divadla.

* Šílenec na kolejích dráhy. 24letý horník M. Sessler ze Sakoryie u Liliye v Krajině vrhl se dne 21. t. m. u zastávky Poříč blíž Č. Budějovic na koleje státní dráhy BudějoviceLinec v úmydu sebevražedném právě před při- jíždějící nákladní vlak. Šťastnou náhodou byl však zoufaleo zachráněn, když vlak v čas byl zastaven. — Při zadržení Sesslera seznáno, že ebohý mladý muž je šílený * Zjištění sebevraha. Totožnost mladíka, jenž před čtyřmi dny vrhl se v úmyslu sebevražedném do pro- pasti Macochy, byla již zjištěna. Jest to Egon Deutsch, právník v III. ročníku, syn brněnského obchodníka obilím M. Deutsche. Mrtvola nešťastníkova bude v nejblíže příštích dnech vytažena. Příčinou sebevraždy byla domácí různice. Opilý sebevrah. V pondělí ráno oběsil se v su- šárně prádelny v Prosečné u Hostinného tovární dělník J. Kubík. Týž propil všechny vydělané peníze a když mu to žena vyčetla, šel a oběsil se. Povětrnost. Převážně pěkné počasí, teplo; na jednotlivých místech zamračeno.

* Profesor Ad. Mikeš, virtuos na klavír, jehož působení na zdejší konservatoři hudby v dobré doposud jest paměti, přesídlil nyní trvale do Prahy a bude vyučovati klavíru. Bližší podmínky možno zvěděti v bytě prof. A. Mikše v Praze, v Sokolské třídě č. 60 Úrodný Seeland s hlavním městem Dánska Ko- daní, slavnosti pořádané tam při návštěvě panující rodiny ruské a j. vystavuje tento týden panorama Národní Jednoty Pošumavské na Ferdinandově třídě. Veliké neštěstí v dolech duchcovských. Smutek a zoufalý žal i tupá resignace halí tváře všech, kteří dostavují se na místo katastrefy, aby pohlédli na spoustu, která se stala. Na důl spěchají pozůstalí po spále- ných a zadušených hornících, vdovy a siroty, přátelé, pří- buzní i zvědavci. Na mrtvé není dovoleno více se dívati, což plně schvalujeme. Počet obětí zdá se býti již určitě stanoven a to na kolísající číslici mezi 50—60. Čítáme li 11 zemřelých v řete- nické nemocnici, 34 mrtvol vyvežených z dolu a 9 nezvěst- ných, čítala by ztráta 54 lidských životů. Přes to- udává se, že do šachty osudného rána vjelo 120 horníků, ba snad i více; dle udání lampáře Kratochvíla 125 osob, ježto tolik svítilen rozdělil.

Z Duchcova, 22. září. (Zvl. tel. »K L.«) Pokud s naprostou určitostí zjištěno, zemřelo dosud 44 o sob. Dále zjištěno, že sjelo do dolu 123 mužů, zachrá- něných jest však pouze 42. Mrtvých bude jistě tedy na 80—90 osob. To nelze ovšem hned zjistiti, nebot k ostatním mrtvolám není přístupu. Z Duchcova, 22. září. (Zvl. tel. »K. L.«) S vyta- hováním mrtvol strašně, ba k nepoznání zohavených, byly veliké potíže. Všechny mrtvoly uloženy do rakví v cáchovně. Dvůr, kde uloženy rakve, zahalen jest černým hávem a mezi kanceláří a vytahovadlem postaven jest smutkový oltář s obrazy sv. Barbory a sv Prokopa, patronů hornictva. Z Duchcova, 22. září. (Zvl. tel. »K. L.«) Od čas- ného jitra hrofadily se tu smutné proudy hornictva i oby- vatelstva okolního — bylť dne 5. o 10. hod. dopol. pohřeb nešťastných obětí. A hrůzné scény opětně odehrávaly se před pohřbem i po něm. Po církevních obřadech, vykonaných za hlubokého ticha, přerývaného jen tu a tam lítostivým šťkaním a za neskonal ho vzrušení hnul se smutný průvod pohřební — první na hřbitov duchcovský za účasti zástupců společnosti, úřadnictva a m. j. Horníci ve svátečních svých úborech nesli na marách rakve s těly nešťastných svých soudruhů — řada truchlících byla nekonečná. V zápětí byl podobný truchlý průvod na hřbitov litický a třetí na hřbitov osecký. A všude pláč, nářek a žal ... Vroucí modlitby nesly se k věčnému Slitovníku : Z Duchcova, 22. září. (Zvl. tel. »K. L.«) Dosud přibližně pohřešuje se ještě 18 osob Dle přání rodin pohřbeno 12 mrtvol v Oseku, 12 v Liticích a 34 v Duchcově. Pohřbu súčastnilo se na 30.000 osob.