1
masthead
Rečník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 6. června 1907.
Praha
4
article
Ha ranní a odpol. llst,
předhp lácí sei
v Praze v adminie
a nrřvsíe
k strrt let
s drojí donán
ats
ve nlias l káe
na nětie . . . .
Peštons
n vrk iots
drojí zisnn ko
Praha
5
article
Společný klub český —založení
Společný klub český —založení
»Jaké to obraty řízením božím !« Před
několika ještě dny na obzoru čtyřspolek
»svobodomyslných« německých stran: po-
krokářů, nacionálů, volných Všeněmcůa
německých agrárníkův proti Slovanům
vůbec a nám Čechům zvlášť. Společný ně-
mecký klub, který by čital asi 80 poslancův
a znamenal tedy v parlamentě dosti značnou
potenci, chtěli si založit proti nám vedle
90členného klubu německých křesťanských
sociálů a klerikálních konservativců. —
A zatím hned při prvém soustředivém po-
kusu — pánové se mezi sebou — pro »bod
židovský« — znesnadili a rozvadili tak, že
celá stavba babylonské věže »velkého něme-
ckého klubu« je dnes v troskách a zmatení
jazyků německých všeobecné.
Slovan
Čecho
6
article
Naproti tomu nepodobalo se do po-
slední chvíle, že by se zdařilo našich
sedmero českých stran, potýkavších se v boji
volebním vespolek tak rozhořčeně, jak to jen
Čech proti Čechu dovede: dostati tak brzy
a tak snadno dohromady. A zatím ejhle
Včerejší porada poslancův, zastupujících
sedmero těchto našich stran ze všech zemí
koruny české, konaná v Praze, nerozešla se
v nevůli a rozkolu jako vídeňská porada
čivero »liberálních« stran německých, nýbrž
vedla k výsledku positivnímu a pa-
mětihodnému:
Dojde k založení společné b
českého klubu ve Vídni, jenž bude
čilati přes 80 poslanců národa če-
ského a bude tedy nejsilnějším klubem
příští bohda slovanské pravice
parlamenté rakouských národů. —
»Nouze naučila Dalibora housti — a ve-
liké nebezpečí hrozící národu našemu tak
patrně z jeho roztříštěnosti a
nesvornosti dosavadní, ponaučilo
všechny strany české, že jest na čase pře-
konati své nechuti a podjatosti vespolnéa
v zájmu společné velké věci vyhledávati
možnost spolužití a spolupůsobení, abychom
oproti nepřátelské cizotě vystupovali jako
zřízený, důstojný národ a ne jak
na smrt se nenávidící, rozvaděná a tudíz
bezvýznamná a povrzení hodná národní třist
a — sběř.
Čo
Čech
Dalibor
Praha
Vídeň
7
article
Svrchovanou potřebu toho instinktivně
poznal, pocítil a vyjadřil národ náš již svými
volbami užšími dne 23. m. m. — ukládaje
všude zvolencům svým: »Sestupte se na
půdé vídeňské proti společnému nepříteli
společný klub na obranu národních a stát
ních práv!«
Obtíž ovšem byla v tom, nalé i pravou
míru pro vymezení úkolů, působnosti a pra-
vomoci společného klubu toho, aby nebyla
ani příliš úzká, čímž by život jeho byl pou-
bým stínem, ani příliš široká, čímž by trpěla
samostatnost a svoboda jednotlivých jeho
stran, — což by přirozeně dříve či později
vedlo ke sporům, krisím a k rozkladu.
První pokusili se rozřešiti oříšek ten
haši poslanci moravští, vypracovavše
tento pozoruhodný návrh, na němž usnesli
se ve své společné poradě v Brně a s kte-
rým přišli včera k nám. Zní takto
1. Český klub na radě říšské jest sdru-
žení českých poslanců ze zemí koruny česk
náležející stranám: agrární, katolicko- národní.
katolického lidu v království českém, lidové
na Moravě, národní v Čechách a na Moravě.
náro lně-sociální, národní svobodomyslné, po-
krokové, radikálně-pokrokové a státoprávní
2. Členem klubu je každý poslanee:
a) který byl zvolen na návrh některé ze
stran v čl. 1. vyjmenovaných.
b) který, byv zvolen jako samostatný, na
svou žádost za člena klubu přijat bl.
Brno
Morava
Čechy
Český klub
katolickýnárodní . katolický lid
8
article
3. Vůdčí zásadou klubu je solidárnost
členů při veškerém politickém vystupování n
rádě říšské v otázkách národnost-
ních a státoprávní sh.
V ostatních otázkách pone-
chává se členům úplná volnost
4. Co do voleb, jež jest klubu vykonati.
platiž
a) v připadech, kde přísluší klubu vyslat
toliko jednoho zástupce, dlužno vykonat volb
z celélio klubu dle zásady většiny;
b) volí-li se dva, budiž jeden z Čech
druhý z mor.-slezské skupiny;
c) pro ostatní volby náležírozdělit
zástupce mězi příslušníky korunníc
zemí dle počru členů, při čemž Morava
Slezsko tvoří jednu skupinus
d) pro jednotlivé skupiny z korunních zemí
platí pro strany v nich zastoupené p oměr n
právo volební, při čemž menší strany
mohou se k větším přimknouti.
6 Klub voli si předsedu, tři ná-
městky a dalších 10 členů, kter
s předsednictvem tvoří parla-
meniní komisi
Vedle toho volí klub 10 náhradníků, kteli
za nepřitomné členy se povolávají do parla-
mentní komise dle příslušnosti stran.
Volba se děje dle zásady poměr-
nosti, při čemž osoby k volbě jmenují jed-
nctlivé strany, po případě skupiny.
Člen předsednictva poslánecké sněmovny
z klubu má v parlamentní komisi
virilní hlas.
Členové klubu v radě koruny maji hlae
poradný.
Druhý návrh podala strana agrární
podstatný smysl jeho k tomu se odnáší, že
předně mají se ustavit kluby je
notlivých stran, jejichž spojením pak
teprs povstane klub společ ný. Před
Čechy
Morava Slezsko
poslánecký sněmovna
9
article
NARC
NARC
sedové jednotlivých těch klubů tvoří před
sednictvo klubu společného, jena
by tedy neměl toliko jednoho předsedu,
nýbrž septemvirat předsednický. Par
lamentní komisi, určenou k tomu,
aby zastupovala klub na venek v jed-
nání s vládou a ostatními stranami parla-
mentu, netvořil by však pouze sbor před-
sedův, nýbrž sbor ještě větší, záležející
z delegátův, zvolených jednotlivými kluby
podle jejich početnosti; a sice by měli agrár
níci česko moravští (na svých 28 poslanců)
zvoliti 3, svobodomyslná strana se staro-
českou (na svých 26 poslanců) tolikéž 3.
klerikálové (na svých 17 poslanců) 2, na-
rodní socialisté a státoprávníci (na svých
poslanců jedncho a realisté (na své 2 po-
slánce) tolikéž jednoho člena »parlamen-
tárky«, která by způsobem tím dosáhl
počtu asi 17 representantův společného klub
českého.
V principu tedy že má býti založen
společný klub český, souhlasili všichni. Jed-
náno pak jaksi v generální debatě o trojím
předně o vlastním účelu klubu, za druhe
o tom, majíli býti v něj přijati též poslan
klerikální, podrobující se povelům politiky
vatikánské, tedy vlivu moci cizí, a za třetí,
jaké stanovisko má klub zaujati vůči vládě
Beckově? Zda vyčkávací, či předem již opo
siční. Po delší klidné a věcné rozpravě, jí
zúčastnili se poslanci dr Žáček, Prášek,
Klofáč, dr Kramař, dr. Stránský, dr Herold.
dr. Srb, dr. Hruban, ministr-krajan dr-
Pacák, prof. dr. Jaromír Čelakovský, prof.
Žáček
Prášek
Klofáč
doktor kramařit
doktor
Stránský
Herold
Srb
Hruban
Pacák
profesor
Čelakovský
10
article
Masaryk, Maštálka, dr. Horský, Zázvorka
prof. Drtina, tedy zástupci všech stran, do-
šlo k těmto jednomyslným usnesením
»Poslanci národa českého ze všech tři
zemí koruny české, zastupující strany na
schůzi, dne 5. června v Praze konané, pro-
hlašují se pro utvoření společ-
ného klubu ríšských poslanců
českých, jehož úkolem bude, aby hajil
program národnostní a státo-
právní a upravoval parla mentní po-
měr českého poselstva ke vládám a jiným
stranám, pokud se společných za-
ležitostí národa týká.e
Zároveň zvolen 7členný příprav ný
výbor, kterému uloženo: a) vyprac-
vat stanovy společného klubu
připraviti vše ku jeho usta-
vení; b) zahájit parlamentn
práce a zastupovat zatimné vše-
cky národní poslance české. D
výboru toho, jenž bude tedy na ten čas fun-
govati jako zatímní orgán českého poselstva
zvoleni poslanci:
dr. Kramář, Prášek, Klofáč, prof. Ma
saryk, dr. Stránský, dr. Žáček a dr. Hruban.
Tomuto výboru »sedmi« uložena na peč
především otázka: předsednictv a sně-
movny poslanecké a stenografování českých
řečí. —
Usnešením tím otevřen tedy do společ
ného klubu přistup veškerým posl a
cům lidu českého, kteříkoliv chtějí
věrně a solidárně hájiti stá
ního práva českého a národnícl
našich práv a potřeb pospoli
tých. Pokud hodlají a mohou tak
učiniti svobodně a upřímně te
čeští poslanci klerikální, potu
nebude jim přístup do klubu spo-
lečného zamezen, jakoby nebyl za s tej
ných podmínek zabráněn zajisté an
českoslovanským poslancům sociálně demo-
kratickým. Jinak by stál snad za úvahu
příklad poslancův maloruských, kteří svým
kolegům barvy sociálně demokratické na-
bídli, že mohou jako hosté obcovati schůzím
klubu maloruského
Masaryk
Maštálek
doktor
Horská
Zázvorka
profesor
Drtina
Prášek
Klofáč
ma
Stránský
Žáček
Hruban
Praha
11
article
Stastně obepluto též úskalí příštího po
měru společného klubu vůči vládě Beckově,
chovající se dosud oproti národu našemu ze-
jména na Moravě věru málo přátelsky a spra-
vedlivě; zůstaveno to správně na rozhodnut
většině klubu až bude řádně ustaven. Pr-
zatím dosti na tom, že v dobré vůli vespoln
došlo ku jeho založení, což samo o sobě je
skutkem významu historickéh .
»Quod felix, faustum, fortunatumque eveniat!-
XXXIII. výroční slavnost
a sjezd Unie gymnastů francouzských
v Clermont-Ferranu
ve dnech 18.—21. května 1907.
(Zvláštní zpráva » Nár. Listo «. )
Tentokráto byl to starobylý Clermont, jenž
vítal a hostil nesčetné zástupy statných a buja
rých junů francouzských, jakož i zástupce ci-
zích sdružení tělocvičných ve svých zdech.
V místech nynějšího kvetoucího a průmyslového
města bývala již v dobách předhistorických osa-
da, jež však za panství římského vzrostla v dn-
ležité město. Z těchto časů zachovaly se ještě
něktoré památky ve městě i okoli, zvláště zří-
ceniny chrámu Merkuriova na vrcholu hory Guy-
de-Dome. Město vyzdobilo se k uvítání vzácných
hostí, zvláště ministrů, již jako zástupci vlády
a prosidenta republiky slavnostem předsedali.
Zvláště skvělou výzdobou vyznamenávalase
radnice a okoli její, náměstí Jande, nádraží, ja-
kož i třída k nádraží vedoucí. Při ústí této třldy
do města zdvihala se originální slavnostní brána.
ozdobená a vroubená vojenskými kyrysy, šavle-
mi, puškami a hájená dole čtyřmi děly. Jinak
převládala ovšem výzdoba prapory trojbarev-
Již v sobotu 18. května mělo město neob-
vyklý ráz. Vlaky přivážely se všech stran účast-
níky slavností a závodů. Rovněž i většina zá-
nými.
Guo
jítDom
Beckov
Morava
Clermont
náměstí Jande
Quod felix
12
article
stupců ciziny jest již přítomna. Program ovi-
čební zahájen závody ve střelbě na vojenské
střelnici, v nichž pokračováno i po následující
2 dny dopoledne. Večer provedly vojenské hud-
by slavnostní čepobilí va svitu pochodni.
Vlastní pořad slavnostní započal uvítáním
všech hostí i zizinců na radnici o 10. hod. ve-
čer. Ve slavnostní síni radnice uvílal všechny
hosty jménem města Clermont-Ferrand starosta
p Fabro vřelou a srdečnou řečí. Jemu odpo-
věděl president Unie gymnastů francouzskýeh
p. Cazalet. Na to promluvili zástupci cizích
sdružení těloovičných. Zastvupeny jsou: Skot-
sko: pp. Walter M. Grogor z Dundee a Davi
Scott z Leith; Belgie: p. Mignot z Brusselu;
král. české: br. Vladimír Müller z Pra-
hy; Dánsko: p. dr. A. Clod-Hausen z Ko-
daně; Holland: p. Jouten z Amsterodamu;
Italie: pp. Oerti a Frerasco z Jano v a;
Švýe ary: pp. Stutz a Girod. Zastupitelstvo
města nabídlo hostům čestný pohár vína.
Walter
Grogor
Dav Scott
Mignot
Müller
doktor
A Clod
Hausen
Holland
Jouten
Italia
Jana
Clermont
Ferrand
Zastvupit
Skotsko
Dundee
Belgie
Brusel
Dánsko
Amsterodam
Švý
ko
Leith
13
article
V neděli 19. května zahájeny o 6. hod. ráno
závody na cvičišti. Přes chladné počasi.
jež panuje stále, dostavili se závodníci přesně
i tuží se statně pod přísnými zraky soudců. A
studeným, ano mrazivým větrem od hor vanou-
cím prokřehlí, trvají závodníci na vykázaných
jim místech, až na ně dojde řada. Závoděno
v družstvech nižšího i vyššího oddělení, na
hrazdé, bradlech, kruzích, koni na šíř, ve skolu
vysokém a prostných. Jednoty závodí ve spo-
lečných cvičeních s nářadím i bez nářadí, ve
skupinách s nářadím i bez nářadí i na nářadí,
jskož i v boxu a batonu. Současně koná se na
zvláštním pro to vyhrazeném místě u cvičiště
závod o přebor, jakož i závody zvláštní i athle-
tické. Závod o přebor poutal velice pozornost.
zvláště odborníků, neboť zde nejvyspělejší bore
zápasili o palmu vítězství. O 101/2 hod. skon-
čeny závody a nastoupeno ke zkoušee na spo-
lečná cvičení prostná s hudbou, jakož i nástup.
14
article
Cdpoledne o 3. hodině vkročil průvod slavnostn
na cvičiště, jehož tribuny a obvod plně jsou ji
obsazeny. Pořádek udržuje vojsko. Cizinei
uř irající se na vyhražená jim místa na tribuně
presidentské, jsou obecenstvem n-
dšeně pozdravováni, zvláště zá-
stupce Sokolstva českého v kroji
Brzo oživilo se cvičiště jednotami a vzor
nými družstvy, k vystoupení tomu vybraný m
Při příjezdu min, vojenstvi gen. Piequ ar ta-
jenž slavnosti tento den předsedal, dáno zna-
mení k nástupu ke cvičením prostným. Mini-
strovi představeni presidentem p. Cazaletem
všichní hodnostové slavsfou a cizí delegáli
s kterýmiž ministr se zájmom rozmlouval. Když
všichni zaujali svá místa, nastupuje junstvo
v šesti mohutných prcudech 8stupových na cvi-
čiště. Vzat rozstup do šířky i hloubky a již za-
znívají třepstavé fanfárv hudby. Provodeno 5 se-
stav cvičení prostných se svižností a hbitosti,
Francouzům vrozenou. Všechna cvičení odmě-
něna zaslouženým bouřlivým potleskem. Tím
slavnost tento den skon čena.
Večer pořádán pro gymnasty a hosty bank t
v dělostřelecké jízdárně, jemuž předsedal mi-
nistr Picquart a Guyot-Dessaigne, m-
nistr spravedlnosti. Zde učiněny četné význam-
né projevy ve prospěch věci tělocvičné i prono-
seny přípitky se strany všech cizích delegátů.
Delegát Sokolstva českého br.
Min
Francouz
15
article
Můller ve své řeči francouzsky pronesené zval
Unii gymnastů i zástupce k naše-
mu V. sletu všesokolskému. Všichni
slíbili účastniti se naší olympiá-
dy v počtu nojhojnějším. Ministr gen
Piequart ukončil banket delší významnou řečí
Na to odebrali se všichni hodnostáři i hosté ko
slavnostnímu představení do divadla. Provedena
opera „Carmen“, velmi pečlivě vypravená. V-
čer bylo skvělé osvětlení města a nádraží.
V pondělí dne 20. května pokračováno ráno
o 6. hod. v závodech, jež ukončeny k 11. ho-
dině. Mezitím všechna pozornost soustředěna
byla ku příjezdu předsedy ministerstva a mi-
nistra vnitra Clémenceaua, jenž příje
z Lyonu v automobilu přosně o 10. hod. dopo-
lední. Po úřadních audiencích a uvítání zastupi-
telstvem města i obyvatelstvem odebrali se mi-
nistři na výstavu zemědělství a zahradnictví.
uspořádanou v hořejší části rozsáhlého sadu
Jardin Lecog.
Odpoledne počíná slunce ukazovati svou
jasnou tvář, i zůstává již přivětivějším po celý
večer. Tribuny, obkličující cvičiště, jež zřízeno
na Place de Gambetta, jsou do posledního mí
stečka naplněny. Ministří přijíždějí o 3/44. ho
uvítáni slavnostním výborem a bouřlivě pozdra-
vováni cbecenstvem i ubírají se špalírem pra
porů na tribunu ke svým křeslům. Přod zraky
diváků rozvijí se na cvičišti pestrý život. Jed
noty i družstva, jež v závodech vynikla, před
vádějí zde své zvláštnosti. Tu skupiny 3. až t-
patrové na zemi, na bradlech, s tyčemi a pod.
tu box a báton úsečně provedený, tu cvičení s ho
lemi a j. Velké pozornosti těšilo se družstvo
dam učitelek z Janova, jež provedly cvičen
s krátkými tyčemi s činkami, jakož i různé cviky
na kladinách. Vkusný úbor Italek, jakož i přes-
nost provedených, třebaže jednoduchých cviků.
zasluhuje plného uznání, jehož se damám též
hojně dostalo.
Piequart
Carmen
Clémenceau
Gambetta
Italka
Lyon
Janov
Jardin Lecog
16
article
Velice pozoruhodné bylo vystoupení š ko
ly vojenské z Billonu. Chovanci provedl
zde za vedení svého cvičitele různé obrazce
skupiny na místě i v pochodu. Přeměny pro-
váděny vesměs s hbitostí a přosností obdivu
hodnou i odměněny bouřlivým potleskem shro-
mážděných hostí i obecenstva.
V zápětí na to nastupují opět gymnasté v
dvou mohutných tlumech na evičiště, rozděluje
se ihned na 6 proudů Sstupových a kráčejí s pra-
pory v čele proti hlavní tribuně, kde stano
na svých značkách. Prapory odstupují, vzat roz-
stup a již míbají se tisícery paže i nohy dl
zvuků hudbý před užaslý mi zraky diváků. D -
jem cvičení společných jest ovšem nejmohut-
nější a zračí se na tvářich všech shromáždě-
ných. Po skončených cvičeních prostných vy-
konán slavnostní akt odovzdání praporu Unie
v opatrování gymnastům z Clermont-Ferrandu,
Při tom všechny shromážděné prapory, jakož
gymnasté vzdali hold přítomným ministrům.
Na to představeni zástupci cizích sdružení tělo-
ovičných. Po proslovu předsedy ministerstva p.
Clémenceaua byla rozdílona vyznamenání. Z i-
zinců jmenován též náčelník a ná-
městek starosty Č. O. S. br. dr. Jindřich
Vaniček důstojníkem akademie.
Na to udíleny družstvům a jednotám ceny, v zá-
vo dech dobyté.
Sstupový
Clémenceau
doktor
Jindřich vanička
Clermont
Ferrand
Č . O . S . br
17
article
Po skončení slavnosti pořádán večer skvělý
bankot, jejž připravila ministrům a zvaným ho-
stům zastupitelstva departementu Guy-de-Dóm
a města Clermont-Ferrand v slavnostní síni n
radnici. Průběh byl velice animovaný i srdečný.
čemuž přispěl nemálo významný, vřelým a přá-
telským tonom pronesen, přípitok p. předsody
ministerstva Glémenceaua. V celém městě uspo-
řádáno bylo skvělé osvětlení, tančeno pod širým
nebem i panovalo vůbec všeobecné veselí a zá-
bava, již bodří hoši gymnasté udržovali.
V malém, útulném salonku hotelu de T'Uni-
vers sešli se zatím zástupci Unie gymnastů fran-
couzských s p. Cazaletem v čele se svými hosty
cizinci, kamž dostavil se též starosta města p.
Fabre s chotí. Zde vyprázdněn po-
hár na rozloučenou, i slibeno na-
v zájem oplatiti ná v štěvu a sice ještě
letos v Praze a v Louvain (Belgie).
V úterý 21. květno podniknut společný ví-
let na horu Puy-de-Dome, jenž přes dosti nepří
znivé počasí krásně se vydařil. S vrcholku hory
kde zřízena rozhledna, prostirá se před zraky
diváka nádherný obraz kraje, jenž na jihu a na
západě více v rovinu se snižuje, na severu však,
a zvláště na východě lemován jest sněhem po-
krytými vrcholky francouzských Alp, ano i mo-
hutný Mont-Blanc v dáli v záři sluneční s
trpytí. Krásný tento dojem odnášejí si zvláště
všichni cizinci i utkvívá v srdci jejich to pře-
svědčení, že právem těší se vlast krásy i duch
V. M.
přívlastku Krásné Francie.
Sjezd rakouských ústavů pro zve-
lebování živnosti v Gorici.
Guo
jítdóm
Fabr
Clermont
Ferrand
Praha
Belgie
Alpy
Francie
Gorica
hotel jít T ' Uni
PuyjítDom
MontBlanc
18
article
II.
V sobotu dne 1. června pokračováno bylo v jed
nání sjezdu. Po zahájení schůze předsedou odhorným
přednostou drom. Exnerem, přikročeno k dalšímu pro-
gramu. Insp L.. Weigner z Prahy pojednal o uně-
lecko-průmyslových kursech pražského ústavu, který
v tomto směru nejen že vykonal za krátké své trván
v Čechách velmi mnoho, stal se ale také příkladem
jiným ústavům, které dnes kursy tyto počínají zavá
děti a to zvláště kursy knihařské a malířské ve Štyr
ském Hradci, Brně, Celovci, Inšpruku, Roveretu, Go-
rici a v Terstu. Pražský ústav pořádá vedle kurst
obuvnických, krejčovských a truhlářských, celé řady
kursů z oboru mechanické a lučební techinologie, te
kursy pro malíře, knihaře, lakýrníky, sklenáře. R-
forent pojednává o zkušenoslech na kursech těcht
získaných a o dosavadních výsledcích. Připomíná
že v Čechách jest celá řada mistrů a pomocníků, ktei
jeví pro kursy tylo veliký zájem, čímž lze si úspěchy
tyto také vysvětliti. Vzpomíná obětivé práce všech
učitelů, kteří se o vyučování na kursoch byli z-
sloužili. Výcvik mistrů a pomocníků v technickém
hospodářském směru musí býu doplněn i uměleckou
výchovou, která dnes tolik na řemesla dopadá. On
bude vždy záchranou- každého temesla. I tam, kde
již řemeslu žádné růže nepokvetou, bude možno umě-
lockými elementy napodobení stroje do pozadí za-
tlačiti. Jenom ty země zvítězí v hospodářském zápase
světovém, kde budou síly pracovní a stav řemesl
nický moci vykázati dokonalý výcvik ve všech obo
rech práce, k nimž zajisté přísluší i výcvik uměle
cký. Klade na umělecko-průmyslový výcvik slave
řemeslnického při ústavech na zvelebování žirnoso
veliký důraz a očekává od této činnosti do bůdou
nosti dobré výslodky.
Exner
Weigner
Praha
Čechy
Brno
Celovec
Rovereto
Terst
Štyr ský Hradec
19
article
O péči. kterou věnuje pražský úslav výchon
učňů, pojednal ředitel dr. Schuster z Prahy. Po-
jednak obšírně o výstavách učednických, které jsou
pro všechny ostatní země Rakouska příkladným
vzorem. Za 10 roků bylo 231 místních výstav učed-
nických se 4011 vystavovateli; ústředních výstav byl
celkem 12 s 3477 vystavovateli. Současně s pořádá-
ním výstav učednckých pečuje pražský ústav o pro-
vádění zkoušek učednických, takže dnes, kdy dle no-
vého řádu živnostenského budou zavedeny zkoušky
toyaryšské, jost již v Čechách půda připravena. Uvádí
dále zařízení útulků a bosídek učednických v Č -
chách, kterých dnes působí 40, jež dostaly na státníc
subvencích na 4000 K, zemských subvencích na 300
korun, Působení jich jest velmi zdárné. Jako dals
prostředek výchovy učňů zavedl sněm král. českého
k návrhu zemské komise živnostenské podporu mi-
strovského učení. Základní pravidla byla roku 190
sněmem král. českého přijata. Dosud udělil zemský
výbor 14 místrům tuto vodporu. Vedle toho působ
při museu škola knihařská a rukavičkářská.
doktor
Schuster
Praha
Rakousko
Čechy
Čchy
20
article
Ministorský sekretář dr. Rucker pojednal
mistrovských zkouškách, které novelou byly do zá-
kona zivnostenského jako fakultativní zkoušky pojaty.
Zojména pojednal o rozdílu mezi mistrovskými zkou-
škami u nás a v Německu, kdež již roku 1897 byly
zavedeny. U nás mají ústavy na povznesení živností
převzíti úkol zkoušky tyto prováděti, čímž jím vzrosle
veliká nová agenda. Tu jest třeba v prvé řadě sta-
noviti ony obory, pro které ústavy by úkol tent
převzíti mohly. Musí býti stanoveno, kde společenstv
a kde ústavy mají zkoušky prováděti. Thema tot
způsobilo živou debatu. Aby jednotný postup při mi-
strovských zkouškách byl stanoven, sestavena byl
zvláštní komise, která má v nejblizší době sestavi
principy a podklad k dalšímu provádění zkoušek.
C. k. vrchní inspektor Springer ze Št. Hrad
pojednal o nutnosti, aby ústavy na zvelebování živ
ností byly k zivnostenským komisím přivolávány. n
v drobnem proneii
anol dolo o sobe
Ve sllalkách na venkov
nní,. čoelo.
1nseraty
plafi se kotovž napře
Předplacení a inserty plljíná v dnnini
arace v Marianské slisir č ,s
Tan nachávjí sr tHt redii
Uskárna a ezpodice „Narodnšch Listue
Bakopisy se sovraeee
doktor
Rucker
Springer
Německo
Tana
Narodnš Listue Bakopisa
21
article
Jferent učinil ke Konci návrh, aby ústavy podaly
k politickým úřadům žádosti, by při komisích sl-
vebních, při stavbě motorů a pracovních strojů v z-
vodech řemeslných byly jako poradný sbor jednolli-
vých stran úradně pozvány
O úpravě poradné služby vi ústavech na zve-
lebování zivností pojednal tajemník komory v Gorici
Bisiach.
Ke konci přednášel odborný přednosta p. dr. v.
Exner o mínulosti, přítomnosti a budoucnosti akce
na povznesení živností v Rakousku a v cizině. Pe
svou navazuje na dvoudenní, jednání sjezdu. Vzpo-
míná první výstavy porůeskí pracovních ve Vldni r.
1884 a staví rozdil v každěm oboru pracovních po-
můcek a moforů, které dnes jsou k disposici. Tehdy
nebylo ještě olektrických motorů, kdežto dnes síl
elektrická patří k nejoblíbenějším a nejvýhodnějším.
Exner
Rakousko
Gorica Bisiach
22
article
Účel ústavů na zvelebování živností značně se roz-
sířil, takže nelze mu vymezovati hranice jen na mal
živnosti, ale vůbec vytýčiti jej pro celý průmysla
pojati též v to i průmysl domácký. Výcvik mistr
v technice řemeslně rozšířen byl i na zbožíznalstv
a umělecká snaha v době nynější přinesla ústavům
další pole činnosli, jak z referátů přednesených vy-
svítá. Dotýká se toho, že již dříve, před oficiálním
zahájením činnosti ústavů rakouských bylo pečováno
o řemeslo, ale nedělo se tak systematicky. Ve Vídni
byla již r. 1865 učodnická výstava a od r. 1897 pů-
sobilo tamže technologické museum. Ale snahy tyto
třeba jiz do dávných dob přeložiti. Již filosof a mathe-
matik Desearte doporučoval zřizování vzorných dílen,
stálé výstavy a výcvik náležitý v řemesle. Dnes
ovšem jiné jsou potřeby a tu třeba systematickya
ve větší míře činnosi vyvinouti. Na jednotlivé ústavy
naléhá práce delailní. Může ke všem podnikům těmto
co nejsrdečněji gratulovati. Přál by si, aby zdravý
vývoj ovládal rakouskou akci zvelobovací, aby jedna
idoa ovládala všechny pracovníky. Doznává, že stální
akce podpůrná neodpovídá plně potřebám a poža-
davkům; přál by si velkolepějšího rozšíření. Jako
v Prusku dnes zřizují ústřední sbor pro pod porování
živností a v posledních vnech v Mnichově pro Ba-
vorsko, dojde i u nás k tomuto zřízení. Končí sjez
přáním, aby zdravé myšlenky přednesené nalezly
dobré símě a hojného ovoce.
S nadšením bylo přijato pozvání obchodní a živ-
nostenské komory pražské ku příštímu sjezdu rakou-
ských ústavů v Praze u příležitosti výstavy komorní,
pro níž jeví se zde veliký zájem v Gorici i v Terstu.
Vídeň
Prusko
Mnichov
Praha
Gorica
Terst
23
article
President komory obchodní v Terstu p. Bruner děkuje
za pozvání a slibuje jménem přítomných velikou
účasť Italů v Praze na výstavu. Vůbec čeští delegát
z Prahy jsou všeobecně vítání mezi italským obyva-
telstvem
ze věerejšímu referátu uvídáme, že místodržitel
princ Hohenlohe, bývalý rakouský předseda minister-
stva, z vlastního popudu vyhledal delegáty pražské,
aby jim vzpomínky své na Prahu tlumočil a svoji
návštěvu pro příští rok na výstavu přislíbil. Pozoru-
hodno bylo, že vytrval prine Hohenlohe po celé
hodiny při jednání sjezdu a jevil k jednotlivým re-
ferátům opravdový zájem.
Ke sjezdu došla celá řada telegramů. Z Prahy
zaslal pozdravný telegram jménem ústavu presiden
Němec.
Po dvoudenním trvání byl sjezd ukončen v Go-
rici o 1 hodině odpol. Odpoledne byli účastníci sjezdu
hosty města Gorice. Navštívili společně družstvo tru-
hlárů (Associazione cooperativa dei failegnami de Go-
rizia). Družstvo založeno bylo r. 1904, má 13 členo
a zaměstnává na 40 sil. Opatřeno jest stroji moder-
ními ve vlastní budově. Družstvu daří se výborně.
Zařízení jest vzorné. Podíly členů jsou po 300 ko-
runách. Vedení knih jest přesné. Družstvo dělá velmi
dobrý dojem. Spořitelna poskytla družstvu základní
kapitál. V Solcanu u Gorice jest „mizerská zadruha
(truhlářské druzstvo); byla založena r. 1903. Druž-
stvo vyrábí nábytek do Egypta a Levanty. Ve Splitu
a v Terstu má zádruha veliké sklady
Společně vykonána byla cesta povozy kolem řeky
Soči, lotohrádků k topírnám státní dráhy, ke k-
mennému mostu železničnímu, který v oblouku 9
metrů vypíná se přes řeku Soču, a který jest divem
práce inženýrské. Večer jsou účastníci sjezdu hosty
obchodní komory gorické. Zejtra v neděli jest odje
do Mariana a odpoledne do Terstu, kdež se v
sjezdu pokračuj
(Dokončení)
Italos
Hohenlohe
Němec
jít go
Mariana
Terst
Praha
Gorica
Egypt
Split
Soča
24
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. června. (Klub jiho slo-
vanský.) Proti zvůli dra. Šusteršiče, jenž
samovolně z příštího jihoslovanského klubu na
říšské radě vylučuje liberálné Slovince a Srby,
vystupuje orgán předsedy dalmatského sněmu
dra. Ivčeviče, splitské „Jedinstvo“. Parlamentní
klub jihoslovanský bude míti — dle slov „Jedin-
stva“ — smysl jen tenkrát, když v něm budou.
sloučeni všichni poslanci slovanského Jihu. Ale
vůdci slovinské klerikální strany nelíbí se libe-
ralové a dalmatští Srbové Baljak a Bjeladinovic.
V tom případě dr. Šusteršič měl by založiti
klub náboženský a ne jihoslovanský, ne-
boť v jihoslovanském klubu musí býti místo prc
v šechny a klub ten nesmí zůstati bez zástup-
ců srbského národa. Na tom budou státi všichni
chorvatští poslanci, vyjma snad jednoho (P. Pro-
dana z čisté strany práva. Pozn. red.). Dr. Šu-
steršič musí míti na mysli, co bylo prohlášeno
v Dalmacii, že Chorvaté a Srbové jsou jeden
národ. A mimo to slovanský Jih a jihoslovanská
politika nejsou tu pro dra. Šusteršiče a on není
povolán býti vrchním velitelem.
K tomu poznamenáváme, že z poslanct
jihoslovanských je 18 slovinských klerikálů,
kteří s P. Prodanem by měli 19 hlasů; proti
nim by stálo 5 liberálných Slovinců, 11 ostat-
ních Chorvatů a 2 Srbové, tedy 18 hlasů.
V Praze, 3. června. (Bar. Beck o sociál-
ných demokratech.) O nedávném rautu
u bar. Becka byla mimo jiné řeč také o vlivu
značného počtu socialistických poslanců na ny-
nější vládu. Bar. Beck dle „P. T.“ vyvrátil
pověsti, že by výsledek voleb měl vliv na posic
vlády. Jest mně nepochopitelno, pravil prý, ja
Šusteršič
Srba
Baljak
Bjeladinovic
Šu
Chorvat
Beck
Praha
Dalmacie