Strana 2.

NARODNI LISTY.

19. listopadu 1900. Číslo 320.

pd té doby rozvijely, byla velmi bohatá a ob- chodnictvu i živnostnictvu značně na prospěch. Jest proto také jistě odůvodněno, pořádají-li tyto komory slavnosti za příčinou a na počest ukončení 50letě periody této činnosti. Rád jsem proto také vyhověl laskavému pozvání ctěné pražské komory, abych se dnešní 50leté jubi- lejní slavnosti zúčastnil a s radostí také po užívám své přítomnosti v této schůzi, abych jmenem vlády ctěné komoře k této slavnost upřímné a srdečné blahopřání projevil. (Vý- borně! Potlesk.) Co komora v tomto půlstoletí vykonala, to jsme s největším zájmem právě z úst veleclě- ného p. presidenta slyšeli. Není snad proto za- potřebí, abych podrobně líčil, jak se komora vždy mohutně zasadila o zájmy stavu obchod- nického a průmyslnického, jaký význam má její činnost v oboru celnictví a tarifnictvía s jakým výsledkem působila v poli associace ku podporování odborného a průmyslového škol. ství, i v jiných mnohých oporech.

Všeobecně však jest uznán význam komors ve věcech zákonodárství a veřejné správy Důkaz své zdatnosti, důkaz toho, s jakým úspěchem se věnuje komora záležitostem zájmům stavu obchodnického a živnostenského podala komora svou rozsáhlou a úspěšnou činnosti při letošní pařížské výstavě. (Výborně Jakožto zvláštní zásluhu komory ale dlužno vytknouti, že se jí podařilo v naší době dobrou shodu a šťastnou svornost mezi příslušníky obou národností udržeti. (Výborně ) Plodná činnost komory jest zásluhou oněch zdatných mužů, které stav obchodnický a prů- myslnický do ní vyslal a jimž správa komory byla svěřena, neméně však též vynikajícího a odborně vzdělaného úřadnictva. (Výborně) Je tomu právě 50 let, co konala se první schůze pražské obchodní a živnostenské ko- mory. Pan president zmínil se již ve svěm pro- slovu, že tehdy v zahajovací schůzi poukázal místodržitel svob. pán Mecsery na velké úkoly obchodních komor, blahopřál členům ku vzne- šeným jich cilům a vytkl zvláště, jak velk význam má mír pro veškerý hospodářský rozvoj.

Vývody jeho byly zajisté v době tehidejs aktuální, ale zejmena i v době naší jest patrna jich oprávněnost. Národy rakouské jsou sice, díky moudrosti mocnářově a sile našeho spo- jenství, pojištěny proti nepřátelským útokům (Souhlas.) a překonaly šťastně nebezpečí, jež jim v minulém půlstoleti hrozila, ale postrádají, bohužel, vnitřního míru, který by přispěl k jich hospodářskému rozvoji. Nechci vzhledem na dnešní náladu myšlenku tuto dále rozebírati, ale kojím se naději, že jdeme vstřic obdobl, v němž budou všichni národové rakoušlí spo- lečně usilovati o hospodářský rozvoj Rakouska (Výborně!) Snahy po zjednání vnitřního míru jsou o dlouhé doby totožny s činností pražské obchodn komory, kdež příslušníci obou národností pra- cují stejně horlivě za vytčeným cílem. Se strany vlády bude provázeti pražskou obchodní živnostenskou komoru i v její další činnosti blahopřání nejvřelejší a zájem nejživější. (Vý borněl Bravo! Potlesk.) Primátor pražský dr. Srb: Slavné shro máždění! Slovutný pane presidente! Když dnes jako starosta tohoto královského hlavního města přednáším vám nejsrdečnější blahopřání k 50let ročnici trvání obchodní a živnostenské komory v Praze, tlumočím jen opravdové uznání a city vděčnosti celého obyvatelstva tohoto města za veškerou činnosť blahodárnou, kterou obchodn a živnostenská komora nejenom v okresu svém ale zvláště v obvodu našeho král. hl. města vyvi- nula. (Výborně!)

Obchodní a živnostenská komora v. Praz svou energickou a sebevědomou činnosti všech svých příslušníků, neméně však vědeckou čin- ností svého zdatného úřadnictva, dobyla si prv- ního místa mezi všemi podobnými národohospo- dářskými institucemi. Jest proto mým velikým potěšením, že právě komora tato v sídle našeho král. hlav. města takových úspěchů a takového uznání své veřejné činnosti dochází. (Výborněl Komora působila k rozvoji národohospodářských institucí, ale nebyla jen skutečnou zájmovou or ganisaci a zastoupením průmyslnictva, obchod nictva a živnostnictva, nýbrž učinila také kroky které ji budou vždy sloužiti jen k slávě a cii Připomínám v první řadě rozvoj školství odbor- ného, podporování právě malého živnostnictva a rozvoj průmyslu najmě uměleckého. Jestli komora právě těmito institucemi zi- skala si vděk zúčastněných kruhů, bude tojí i nám všem opravdovým zadostučiněním, bu- deme-li shlížeti na ovoce její práce, jež se sku- tečně již jeví a také všeobecně uznává. (vý- borně!) Jestli dnes sl. komora zahajuje druhé pol- století své záslužné práce v této skvostné bu- dově, jejíž bohaté sbírky umělecko průmyslové mají býti otovřeny ku prospěchu našeho droh- ného uměleckého průmyslu, bude tento krásný dům, který dnes zároveň veřejnosti se otevírá vždy pomníkem opravdové, a záslužné činnosti komory, ku kteréž opětně co nejvřeleji blaho- přeji a další její činnosti přeji zdar nejlepší (Výborně! Výborně!) Sekrotář obchodní komory záhřebské pa Kresiče Velectění pánové: Cílím se velice šťastným, že dostalo se mi cti, abych pozdravi vás, milí bratří čeští, jmenem záhřebské ob- chodní komory a zvláště jejího předsednictv za příležitosti vaší padesáté ročnice a otevření umělecko-průmyslového musca.

Úloha vaší komory je úplně totožná s úlo- hou komory naší, má čistě hospodářský ráz, a jako národ kráčí osvětou k duševní svobodě, tak dosáhne hospodářské neodvislosti, ježje jistě nejsilnějším a nejtrvalejším základem ná- rodního blahobytu. Vy jste, milí bratří čeští, první mezi Sl - vany této širé monarchie uznati potřebu, abyste dosáhli obou těchto krásných a každého národa důstojných idcálů, jak dokazuje i tato dnešní slavnost. Vaše dějiny moderní doby jsou živým svědkem i věrným obrazem této vaší duševní i materiální snahy, vaší neúmorné a celý ci- vilisovaný svět v údiv uvádějící touhy po po- kroku. Vaše veliké vzdělávací ústavy, vaše zna- menité vědecké, umělecké, dějinné i poučné sbírky, vaše mohutné obchodní i živnosten- ské ústavy, vaše četné peněžní ústavy, vaše přerozmanité továrny po celém prostoru jasné královské koruny české jsou každému oku viditelně znaky neúmorné píle národačo- ského, národa, jejž jsme si my Chorvaté vzali za vzor. Ano pánové naše je nejvrouenější přání aby nám průběhem let se podařilo, abychom pozdvihli náš rolnický svět na onen stupen vzdělání, na němž stojí dnes český rolník abychom si odehovali městský stav die vašeho. jenž je pln vlastenocké obětavosti. Není to, velectění pánově, jen řeč prone- sená mnou pod dojmem onoho krásného du ševního rozpoložení, v němž jsem nyní, nýbrz jest to odraz mínění i citů chorvatské intelii gence, svaté přání všoch chorvats kých vla- stenců.

Provázíme bedlivou pozorností velebnou. neůmornou a zininičnou činnost národa če- ského, my radujeme se s upřímnou bratrskou láskou ze všechi vašich vítězství a úspěchů na duševním i materiátním poli odehirování v těchto citech dojímá i nás bolně každý nepřá telský úder, budiž hospodářské, budiž politick povahy. Potěšuje nás často i v našich nehodác i posiluje ve vytrvalosti vaše neoblomenost vaše neochvějná a nikdy nekolisající duševn odhodlanost na obranu vašich úspěchů, vaš národnosii. Dohrý bůh vám udělil všechny ty záviděn hodně vlastnosti, jež zdobí národ český, dobr bůh vás ve své neskonalé milosti tím obdařil. abyste s úspěchem brániti mohli vaš národnost i uchrániti individualitu, jakož i abyste zářili obklopeni kulturními statky v bezprostředn blízkosti velkého germánstva jako maják, jehož čarovné krásy nemůže oslabiti ani veliký žár Němectví. To dosvědčuje vám nejen celý slo- vanský svět, nýbrž dosvědčují i všichni ostatn národové Evropy.

Přece však posléze oprávňují vám všechn vaše dobré vlastnosti sladkou naději, že v zá- pase, jejž nyní jest vám věsti, konečné vítězstv bude na vaší straně. A vítězství vaše zároveň bude vítězstvím pravdy a spravedlnosti a blahodárně bude půso biti i na ostatní slovanské větve této monarchie. My Chorvaté zvyklí na věčný boj po mnoho let, chápeme hluboký význam va- šeho, zápasu, doufajíco však zároveň i ve věčnou pravdu — dle prozřetelnosti božské — pro všecky národy stejnou — — — — — pozdravujeme tebe, vznešený český národe s nad- šeným voláním: Živio, coav i napredovav na sve viekove! (Žij, vzkvétej a mohutni po všecky věky !) Pan Sobotka, néjstarší člen komory vzpo- míná zvláště zásluh, jež si o obchod a průmyšl v obvodu komory ziskali bývalý vicepresident Richter a bývalý president Maxmilian Dormitzer. Na to promlouvá o rakouském průmyslu v po- sledních 50 letech a o nynějších jeho ůkolech vývozních.

Cís. rada p. Řivnáč zmiňuje se o období. ve kterém komora za nového složení svého, z majority české, působila, t. j. od srpna r. 1884 až do dnešní doby. Komora konala své úkoly v době tě seriosně, opravdově a věcně, konul je s nadšením a vlasteneckým zápalem. Nepu- stila nikdy se zřetele důležitý moment svorne součinnosti všech činitelů, nenavrhovala a ne- rozhodovala jen dle svého mínění a nazírání, nýbrž vyslechla dřive minění všech zúčastněných a tak přečasto uvedla ve shodu zájmy zdánlivě i skutečně si odporující, řídíc se dle zásad spra- vedlivých, jednomu ani druhému nenadržujíc jednoho ni druhého nepoškozujíc. Takově po- čínání a šetření zájmů všech mělo přirozený následek, že vota komory nabyla skutečné váh a že komora získala sobě na místech rozho- dujících vážnost nemalou a přízeň trvalou. Těmi zásaďami vedena kráčela komora k předu za presidentství Bondyho i Šebora i Wo- hanky. Nemalou oporu při tom měla na svém výtečném bureau. Vynikající místa v úřadnictvn komory obsazena byla a jsou muži hlubokého vzdělání a širokého rozhledu. Že za okolností takových český obchod a průmysl i přes veškeru nepřízeň doby mohutněl, jest věcí pochopitelnou.

Shoda mezi oběma národnostmi byla doci- lena, byla podnes udržena — a bohdá udrží se i nadále. Důkaz to, že shoda tato jest možna i jinde. Je k tomu však zapotřebí jen vzajemné spravedinosti na obou stranách a slušného se- tření zájmů jedněch i druhých. (Výborně !) Dejz bůh, by zavládla shoda taková, jaké se těší ko- mora naše, ve vlasti naší všude ! (Výborně Výborně!) Řečnik promlouvá pak podrobně o umě lecko-průmyslovém museu komorou založeném. vzpominá mužů, kteří pojali myšlenku zřídii v Praze museum to, těch, kdo myšlenku onu uvedli ve skutečnost a kdo pracovali na roz- květu důležítého ústavu toho a konči slovy: České umění, česká hudba, české maliřství českě sochařštví, česká poesic výdobyly si uznání i za hranicemi, nechť v době nepříli daleké hlásá i český průmíysl umělecký slávu fohoto slavného království! (Výborně ! Výborně Potlesk.) Prozalimní předseda komory zemský posl pan Němec poukazuje k nejmladšímu dítk Obchodní a živnostenské komory pražské — k museu technologicko- průmy slovému. Veliký pokrok na poli věd tech nických, kterými veškerá výroba průmyslová do kolejí zcela nových byla poukázána, nemohl zůstati nepovšimnut u korporace, jež na pro- gram svůj napsala snahu, působiti k rozkvětu průmyslu, zvláště pak řemesla a s těmito sou- visíeích živností.

Obchodní komorá, podporujíe v míře nej- štědřejší školství průmyslové, odborné i pokra- čovací i jiné ústavy, působící k výchově do- rostu řemeslnického a průmyslového, nemohla přehlédnouti, že založením umělecko-průmyslo- vého musea, pěslícího výchovu po stránce více umělecké, nebyl by plně dosažen úkol v pro- gram její pojatý a že je tudíž třeba, založiti též ústav, který by po stránce technické kul- 4urně působil a zároveň naznačoval cestu, jakou bráti se má moderní průmyslník v době velikého pokroku technického. K oslavě 50letého jubilea panovnickéh otevřela obchodní a živnostenská komora — dne 2. prosince 1898 technologicko- prů- myslové museum v Praze. Již prvn dva rokv činnosti ústavu tohoto ukazují jasně že podnikem tím vyplněn úkol velmi dájezitý Museum technologické započalo činnost svoji stálou výstavou moderních pomůcek výrobních a zřízením chemické laboratoře výzkumné, po řádáním přednášek a kursů mistrovských a dále pořádáním výstav prací učednických Jakého vývoje tato činnost dosáhla za dobu dvou let, ukazují následující data Museum zodpovídalo dotazův o strojích pracovních pramenech 428, v záležitostech tech- nologie chemické 378, veřejných přednášek ko- nalo 28.

Výstavu strojův a pomůcek navštívilo dosud 23 816 osob, jimž po většině činěny výklady demonstrovány různé stroje Spolupůsobilo při zřizování družstev strojo vých, nákupních anebo výrobních ve 25 pří pa dech Pořádalo kursů mistrovských v různýel odborech živnostenského povolání 49. Kursy ty absolvovalo 993 posluchačů. Výstav učednických praci, místních v Praz pořádalo 3, ve městech venkovských spolupůso- bilo při 25 výstavách. Ústřední výstavy pořádalo 2, na nichž se zúčastnilo vystavovatelů při jedné 438, při druhé 568. Návštěva výstav těchlo v Praze činila asi 36.000 osob. Museum jmenováno zemským výborem krá- lovství českého orgánemu téhožo při provádění akce maloživnostenské. Kéž v nastupujícím novém padesátiletí pro spívají a vzkvétají ústavy komorou založené ku blahu tříd výrobních a ke slávě vlasti naší ! Kéž řemeslničtvo i živnostnictvo, zvláště pak dorost jeho, hojně čerpá ze studnic vědění, čímž pro- spěje nejen sobě, ale i národu. Ne hesla planá, namnoze neuskutečnitelná, ale úsilovná a stálá snaha po vzdělání odborném vede ku blahua spokojenosti a dnes tím více než kdy jindy vý- znamným jest hesto: »V práci a vědění jest naše spasení!« (Výborně! Výborně ) Potom poděkoval president Wohanka místodržiteli, primátoru dru. S rbovi a sekre táři záhřebské komory p. K resičovi za jieh blahopřejné a povzbuzujíci řeči a odovzdal nej- vyššímu maršálkovi kn. Jiřímu z Lobkovie klíče od musea na znamení, že majitelkou této budovy jest země.

Nejvyšší maršálek zemský kníže Jiří Mobkovic: Velectěný pane presidente! Vele- vážené sbromáždění! Přijímám tento symbol který mně právě byl odevzdána p. presidentem obchodní komory, na znamení, že tato skvostná budova jest vlustnictvím země, vlastnictvím krá- lovství českého, avšak s doložením, že obchodni komoře má náležeti dle usnesení sl. sněmu právo užívání ve prospěch uměleckého průmy- slového musea. Jak již během dnešních řečí bylo poukázáno, spočívá toto zařízení na usne- sení sněmu království českého z r. 1894. Mezi obchodní komorou a zemským výborem byly ujednány jisté podminky, o nichž doufám, že na nedozírnou dobu budou plněny, tak že mů- žeme hýti všichni jisti, že tato budova bude zachována účelu, pro který byla vystaven V podmínkách těch, jež býly schváleny mini- sterstvem obchodu, stojí, ze hudova jest vlast- nictvím země a obchodní a živnostenské komoře pražské že náleží služebnost užívání, pokud ve správě domu bude úplná rovno p ráv- nost obou jazyků zemských jak zevně tak uvnitř zachována. Podmínka tato mohla by se pokládati za daných poměrů za samozřejmou, ale nad- cházejí poměry, jež činí žádoucím, aby byl po- žadavek ten výslovně formulován. Bylo proto rozumným a chytrým tuto podmínku výslovně formulovati. V době, kdy tyto podmínky byly stanoveny, nemohlo se věděti a nelze to ani dnes věděti, jakým způsobem bude proti rovno- právnosti útočeno. Žijeme v době, v níž s jedné strany staví se zásady rovnoprávnosti zrovna na h.lavu v předstírání, že se uskutečňují. ano dlužno s politováním říci, že přicházejí na povrch zásady, které lze posuzovati zrovna jako negaci rovnoprávnosti. (Výborně

Výborně !) Naproti tomu bylo treba a je třeba zá- sady rovnoprávnosti výslovně bájití a čím více bude v naší vlasti instituci, kde tyto zásady přijdou k platnosti, tím lépe. V ždyť to nen odůvodněno pouze poměry v nas vlasti ode dávna platnými, nýbr i v nové době jest ve státnich zá- kladních zákonech takové usta- novení, že provedení jeho samo jest zárukou, že protivy v naš vlastí se vyskytující budou přec konečně rozřešeny. (Hlučný souhlas.) Provádění rovnoprávnosti ve správě umě- leckoprůmyslového musea jest známo a byl opětně vytčeno, že komora taktním chováním svých členů za moudrého vedení pana presi- denta stejným způsobem postupuje. V této při- čině stejně jako v jiných jest vzorem všech podobných korporací. Proto nemám ni nejmenší pochyby, že podmínky, které v této příčíně s strany zemské správy bylý stanoveny, tak trvale se strany komory budou dodrženy. (Vý- borně !) Pane presidente, ráčil jste mně odevzdat klíč na znamení, že budova tato jest vlastní- ctvím země. Račte dovoliti, bych vám tento klič opět vrátil na znamení, že se strany země bylo vysloveno, že užívání této budovy náleží obchodní komoře. Nezbývá mně už nežli vysloviti přání, aby ústav, který dnešního dne zahajujeme, trval po dlouhou dobu ve prospěch oněch kruhů, v jichž prospěch byl založen. (Výborně ! Výborně (Dokončení.) Potlesk.)

Politické zprávy domácí. V Praze, 18. listopadu. (O p ře d se d o vrch, zemského soudu Janso vi rozpisuji se i nedělní listy vídenské »Volk Ztg«, která nesmí scházeti nikde tam, kde se ozvala »N. Fr. Pr.«, dovozuje v úvodním článku, že odchod Jansův nesmí býti vykládán jako nějaký ústupek pro Němce v Čechách. Jans odejde prý prostě proto, poněvadž v čele praž ského vrchního soudu nemá státi muž, který je výslovným strannikem Čechů. O tom, jal nám stranil ores. Jansa, máme bohužel smutne zkušenosti za celý rok od vydání Kindingrova výnosu až do posledních dnůl Wolfově »Ostd. Rundsch.« nepostačuje o chod samotného Jansy. »Jest spravedlivý (l) po- žadavek Němců — piše tento list — aby byly odstraněny osobní poměry, způsobené za doby jazykových nařízení skrze Kaizla a jiné a ob- noven byl stav, jaký byl před tím. Od tohoto požadavku neuštípne nic sebe hrozivější pokři Čechů.« Antisemitský »Volksblatt« je ovšem spokojen s odchodem Jansovým, ale povšiml si poznámky »N. Fr. Presse«, že vláda má obrátiti svou pozornost na sleckteré povážlivé zjevy v českém soudnictví«. »Jest třeba jen vysloviti jmeno Písek — praví »Volksbl.« — a bude jasno. které povážlivé zjevy v českém soudnictví »N.

Fr. Pr.« doporučuje pozornosti vlády ... Jes to stará, na škodu rakouských Němeů od židov: ského tisku bohužel s úspěchem prováděná tak- tika: zapřahovati stát i Němce do vozu výhradně židovských zájmů... Ale my Němci v Ra- kousku pokročili jsme už tak, že dovedeme lišit zájmy židovské od zájmů německýeh a nepři- pustíme za žádných okolností, aby se tyto zájmy slučovaly. .. Doba, kdy se bez »N. Fr. Pr.- nemohlo v Rakousku vládnouti, už minula. vládnouti s ní nepřináší dnes ani čest, ani poli tický ziske. Z Vídně, 18. listopadu. (Jmeno vánt lvovských arcibiskupů.) Úřadní no viny otiskují zprávu, že rozhodnutím panovní- kovým ze dne 31. října t. r. řecko-katolickým arcibiskupem Ivovským jmenován dosavadní sta nislavovský biskup Ondřej hr. Šepty c e- Š ep tycký a rozhodnutím ze dne 30. října jme nován římsko-katolickým arcibiskupem lvovským dosavadní rektor university Ivovské dr. Josei Bilčevský. Politické zprávy zahraničné. V Prazo, 11. listopadu?

K vratislavskému attentátu. Symptomatického významu nepopírajíce, n přikládali jsme činu vratislavské ženy, bídou a v zoufalství, ba v šílenství dohnané, politického dosahu. Maličko ale scházelo, k čin ten dosahu takového nabyti mohl. Ten výstřelek bídy, čin ženy společenskými poměry ožebračené, byl by málem způsobil veliký převrat v Německui změnu na trůnu. Ukazuje se nyní, že život Vi- léma II. byl vážněji ohrožen, než se původně přiznávalo. Důkaz ten podává — fotografie atten- tátu. Vratislavský kupec Edvard Špindler ná- hodou v okamžiku attentátu zachytl momentkou povoz císařův. A na fotografii té jest viděti jasně Schnapkovu, jak pokročila až těsně k povozu císařskému a jak zvedá právě prudkým rozmachem ruk sekeru.

Nepochybně nové trhnutí koní povoz o útočnice oddálilo, tak že potom sekerou z ním teprv hodila. Až dosud líčena byla věe tak, že se Schnapkeova k povozu přím přibližiti ani nemohla. Snad budoucí doby odhalí o »příhodě« vratislavské leccos ještě, co dnes se tutlá nebo tají. Fotografie Spindle- rova samu o sobě jost velmi znjímava s jastt snad vůbec poprvé, kdy podařilo se fotografo- vati attentát. Že nebezpečí, hrozíci Vilému II., bylo dost vážné, viděti — z dojmu, jakýž útok žen na Viléma II. učinil. Joden vratislavský korres- pondent píše o tom: »Úsměv císaře, který až potu srdečně za pozdravy děkoval, rázem z mi zel. Vážně, mlčelivě, kyrysnickou přilbíe hluboko do čela stisknuv, jel Vilém II. dále množstvím, tvořícím špalír a následník mei- ningský musil převziti za něj úkol, děkovati z pozdravy.« Kdo čteš, ten rozuměj. Přibyv do kasáren, Vilém II. alarmoval posádku, dal ale požádati důstojníky, aby se před ni mo attentátu nezmiňovali. Nalezl se konečně list v Německu, jemu jest přihoda vratislavská vítanou záminkou, aby volal po výminečných zákonech. Pravda jest, že jest to až dosud konservativní »Post«. Ovšem my nemáme práva se nad tím přespříliš horšit. U nás při podobném podnětu bylo by takových reakcionářských výlevů vice

Volební ruch. K volbě poslance do rady říšské v skupině měst podřipských. Starostovi města Loun panu JUDru. Stopkovi zašláh těchto dnů z Opavy následující dopis: Vaše Blahorodil Velectěný pane starosto města! Byv pp. důvěr- níky ve srozumění s výkonným výborem ná- rodní strany svohodomyslné ustanoven za kan- didáta poslanectví na radu říšskou za Vaši skupinu volební — pokládám si za čest ozná miti, že kandidaturu tuto, jako cenný projev sympatií k ubohému Slezsku, ochotně přijímám n pp. voličům se představím jakmile domluven bude pořad schůzí. Prose, byste ráčil sděliti to se slavným zastupitelstvem, o jehož podporu i shovívavost snažně žádám, mám čest zname- nati s výrazy nejvyšší vážnosti uctivě oddaný: Hrubý v. r. rada zem. soudu, poslanec na sněmu slezském. Z Rožďalovic. (Původní zpráva.) Při volhě čtyř volitelů V. kurie v Rožďalovicích, konané dne 17. listopadu t. r., zvoleni byl velkou většinou pp. Javůrek Václav, koželuh, Havlik Petr, kloboučník, Klouček Jan, hostinský a Nehyba Josef, ředitel cukrovaru, kteří voli budou opět dřívějšího svého poslance pana Do- ležala. Strana pro pana Černého, učitele Nového Bydžova, soustředila pouze devě hlasů.

Denní zprávy. — Sjezd důvěrníků strany lidové n Moravě. Z Brna, 19. listopádu. (Pův. zpr »Nár. Listů«.) Pilné přípravy zahájeny byly ku sjezdu důvěrníků strany lidové na Moravě, který svolán bude na den 16. prosince. Zprávu politické situaci přednesl posl. dr. Stránský. Tento sjezd bude odpovědí na pondělní sjezo důvěrníků strany klerikální, proti níž jest stran lidová nucena postupovati s největší rozhodností. — Nové obecní volby v Záluží u Mostu vykonány byly dne 15. t. m. za velikého úča- stenství voličstva českého i německého. Neschá- zelo než jen několik voličů. Německé obecní zastupitelstvo nasadilo veškeré páky, aby Če- chové do obecního výboru se nedostali. Okol Němci z Jiřetína Dolního, Čtrnácti Dvorů, Ja nova, Hamrů, Litvinova Horního a Dolního, Li pětína buď osobně nebo plnou mocí, zřízene dolů od dozorce až k inženýrům přispěli k ně. meckému vítězství v Záluží. Zástupy německých voličů okolních valily se, aby zmařily snahu Čechů zvítěziti naspoň ve III. volebním sboru nebýti toho, bylo by Záluží první obcí na se- verním pomezí českém, kde by obecní zastupi- telstvo bylo německo-české. Čechové soustředili hlasy své na těchto kandidátech: Jan Bukov- ský, řídící učitel Matiční školy, Ant. Burda, obuvník a majitel domu, Václav Červenka, hor- ník a majitel domu, Frant. Kropáček, sklář, Jos. Lenfeld, kupec a majitel domu, František Šrettr, horník. Všichni tuto jmenovaní obdrželi po 70 hlasech; Němci obdrželi hlasů 126.

Místní a okolní Němectvo jako na poplach bylo sehnáno, ač šlo jen o trochu práva, jež Češi pro sebe chlěli vymoci. Obyvatelstvo obce v velké většině je českém; majitelé domů, po- zemků, obchodů jsou však skorem sami Němci, kteří nepřátelsky proti českému dělnictvu si vedou. Stálý útisk se strány němeeké vehnal český lid do zjevné opposice a dovede jej k tomu, že v době tří let panstvi německému v obci učiní konec. Dnes po volbách všichni Čechové shledali tu pravdu, že i němečtí so- ciální demokraté pomáhali nacionálnímu za- stupitelstvu proti Čechům k vítězství. Bylo shledáno, že v nenávísti vůči Čechům v š ichn Němci bez nozdílu politických stran jsouza jedno. Demonstrováno bylo mužně proti německému nadpráví a to prozatím stačí. Nechť jen český lide v něme- ekém území severních Čech po příkladu svých bratrů v Záluží pracuje k svému vymanění z německé poroby. — Schůze důvěrníků německo pokro- kové strany v Čechách konala se včera v Praze. Bylo o ní vydáno toto kommuniqué: »Dnes konala se v Praze schůze důvěrníků německo-pokrokové strany v Čechách, jíž se zúčastnilo více než 200 důvěrníků ze všech německých okresů Čech. Schůze byla zahájena předsedou klubu německých poslanců zemských posl. Siegmundem, který shromážděné pozdravil. Předsedající věnoval nedávno zemřelému dřívěj- šímu říšskému poslanci Václavu Güníherovi, jakož i starostovi Watzickovi v Touškově čestnou vzpominku, poukazuje na jich zásluhy o lid a stranu; shromáždění se slovy těmi projevilo jednomyslný souhlas tím, že povstalo. Před- sedající sdělil pak omluvné přípisy důvěrníků, kteři se nemohli dostaviti, mezi nimi též hraběte Osvalda Thuna- Salma, před- sedy ústavověrného velkostatku v Čechách.

Dr. Pergelt objasňoval příčiny nynějšího ne- blahého stavu Rakouska a prohlásil, že R- kousko od zavedení ústavních řádů nikdy ještě se nenalezalo oproti cizině ve stavu tak malo- mocném jako nyní. Krok za krokem bylo prý Rakousko zatlačováno ze svého mocenského po- stavení od té doby, co přestalo býti státem německým a co přestalo být také jako německý stát spravováno. Český národ obrátil opětovně svými přepjatými ná- rodními snahami na se pozornost Evropya uvádí nyní do proudu akni, ktorouš jo obrro zeno samo trvání Rakouska. Řečník hlásá s velkým důrazem, že jde při upravování ja zy- kové otázky o zachování histori- ckého základu státu a politického i národního postavení německého národa. Bylo by prý jenom ku blahu Ra- kouska, kdyby Němci opět získali vedoucí postavení v jednotné říši. Žádáme tedy, aby vláda v tomto sporu zaujala rozhodné stanovisko. Na konec konstatoval řečník, že návrh na zavedení německé státní řeči vyšel nejprve z liberální strany, totiž ou hraběte Wurmbranda a barona Scharsehmied roku 1883 a nikoli, jak nacionálově tvrdi, od nich. Jmenem výkonněho výboru Strány po- navrhl pak dr. Pergelt osnovu voleh- ního provolání, ve kterémž se pravi: »Volby spadají v dobu, ve které právni zá- klady státu, postavení německého národa v Ra- kousku a dělnost parlámentu vydány jsou v šane nejtěžším otřesům. Za těchto neutěšených poměrů leží celý náš hospodářský život ladem, kdežto v jiných státech evropských trvá mocný vzmach duševní a hmotné kultury. Je stále obtižně jším, vydržeti konkurenci s jinými národy, neboť hlu- boké a těžké jsou škody, jež zmatky v našich veřejných poměrech působí národům rakouským. Mezi těmito národy nejvíce je postižen ná- rod německý, jehož kultura nejvice je vyvinuta.

Zodpovědnost za tyto poměry padá na všechny ony vlády, jejichž nešťastné státní umění zatla- čilo němectví na těžkou škodu státu, a podpo- rovalo bezmezné národy jiných národních kmenů. Opětně a opětně musíme prohlásiti, že německý lid v Čechách nyní i vždy v budoucnosti vzepře se vší silou každému pokusu utvoření jakékoli státní samostalnosti pro Čechy nebo rozbii státu v jeho části. Tato snaha tvoří, vniřni jádro jazykových zmatků, jež třeba řešíti jen zákonným zajištěním německé státní řeči. V zásadách naší strany z r. 1896 a ve svato- dušním programu, který dal jasný výraz ně- meckému souručenství, žádali jsme národnost rozdělení ve všech odvětvích veřejného ži- vota. Jsme přesvědčení, že zákonné sta- novení německé státní řeči a národnostní rozluka jsou vhodnými opatřeními, aby úmožníla spořádané poměry v zemi i státu.

Pouze vládě, která by zároveň fedrovala svo- bodný, vývoj ve všech odvětvích života státního a národového, budeme moci propůjčiti své podpory. Němečtí zástupeové naposledly v dorozůmívacích konferencích upřimně a po- čestně, bohužel, však bezvýsledně, učinili pokus přívoditi národní mír. Bez něho nikdy Rakousko nebude míti síly, aby proti jednotnému semknu- tému a bezohlednému postupu Uherska hájilo svých zájmů a nebude s to, aby váhu svých opráv- něných nároků uplatnilo při skoncování našich mezinárodních smluv, jež pro průmyslové, živ- nostenské izemědělské zájmy mají stejně velký význam. V provolání lituje se pak strannické roz- háranosti Němců, jež zmenšuje sllu národního odporu proti společnému nepříteli. Národní sou- ručenství má proniknouti všecek německý lid a nerozlučně spojovali jej k národní jednotě. Totéž dlužno očekávati od každého německého poslance tím spíše, ježto zpupnost protivníků chystá se ke zničení ústředního parlamentu. Provolání žádá na konec, aby češti Némci