Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXX.

2

dožbyv

3

V Praze, v pondělí dne 19. listopadu 1900.

Praha

4

bnl

5

otet

6

vvslen

7

sro

8

v arobnem prodeji

9

Číslo 320,

10 article

Ea ranní a odpol. Listy předplácí a v Praze v sáninistrae s drr let. . . .. s drojí donáškoe měste . o . vo dlislka as měsíe » . Pošloui airrkei i ei drojí zleln e ke

Praha

11 article

aK a.

12 article

Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Hr. Stürgkh na výpravě proti če- ským úřadníkům. Z Vídně, 190 listopadu. Na jihlavské schůzi posl. dr. Gross apostrofoval vládu ví- deňskou, aby kde možno uklidila z čelných míst české úřadníky. Hr. Stürgkh vzhle- dem na demissi Jansovu a se zřetelem na odstoupení vicepresidenta zemskéhof- nančního ředitelství Danzera tvrdí dru. Grossovi muziku. Nikdy prýi se Němei nevměšovali mezi exekutivu a úřadníky po vydání jazvkových výnosů. Jinak Čechové. Opírajíce se o sbor úřadníků národně vyško- lených a zá regimu Kaizlova strannicky politicky doplněných, chtěli a chtějí provedení výnosů Clarových zmařiti. Němcům dostati se mělo satisfakce formální, faktický stav měl zůstati pro Čechy. Co se stalo v Praze, není prý pražádnou konces sí pro Němce, nýbrž stalo se jen vy z ájmu státu Padlý-li při tom oběti, pakí prý- to ne- jsou oběti strany, nýbrž své vlastní viny. Na konec si hr. Stürgkh zadenuncovál.s Jeho denunciacesa jes adresována hodně nahoru Činíli se prý z české strany proti přesnému přidržování státních úřadníků k poslušnosti a kázni námitka, pak nespočívá v takovém počínání pouze tah če- ské obstrukce, útok na existenci parlamientu. nebo na platnou ústavu, nýbrž útok daleko nebezpečnější: na vlastní základy státního organismu Pan hr. Stürgkh vystupuje tudíž jako paladin státní autority.

doktor Gross Stürgkh Jansův Danzer Němei Čecho Kaizlův Clarův Němec Hradec Vídeň Čechy Praha

13 article

Takové nestoudné nadutos ti je schopen člen velkostatkářské strany německé, která nejen podřídila se ko ma nd Wolfovu, nýbrž s tál a v čelerevolty protí státní autoritě. Takové ne- stoudné drzosti je schopen člověk, kterému je dobře povědomo, že v ressortec ministerstva vyučování a želez- nic jsou lidě, kteří jsou ve spojlemní se Schönererem a Wolfem a kteří toto své spojení také prozradili.z Nevídli to pan hrabě Stürgkh, ať se na to barona Gautsche a dra. Wittka zeptá. Žádati však persekuci na úřadníky, kteří si nedají vytrhnouti české srdce pod úřadnickým ka- bátem,k tomu je způsobilá jen t ak ola nízká strana, jako je německo- ústavácký velkostatek K řeči nejvyššího maršálka knižete Jiřího Lobkovice. Z Vídně, 19. listopadu. Slova, která pronesl včera nejvýšší maršálek kn. Jiří Lobkovic na jubilejní schůzi obchodní průmyslové komory pražské a při otevřen umělecko-průmyslového musea o rovno- právnosti jazykové a jeho výrok o negaci rovnoprávnosti vzbudily ve zdejších politických kruzích velikou a důvod- nou pozornost. Neboť tento projev, který klade důraz na rovnoprávnost obou jazykův a národů ve vnitřní i vnějs správě, je důtklivým a důrazným memen tem proti disposicím, které se staly v posled ních nedělích vládou vídeňskou.

Wolfův Wolf Stürgkh Gautsch Wittek Lobkovic Vídeň

14 article

Tento projev je zároveň potěšiteln ým svědectvím, že celý konservativní velkostatek s nejvyšším maršálkem sněmu království če ského v čele sdílí názory národa českého v této věci a je odhodlán postupovat stejně se zástupci česko-lido- vými. Tento projev je však také vážnou výstrahou pro dra. Körbra, bar. Spen sa a dra. Böhm- Bawerka. Discite justitiam monitil Provolání pokrokových Slovinců. Z Vídně, 19. listopadu. Pokroko v strana slovinská výdala provolán k voličům, ve kterém ukazuje na důležitost nových voleb, jejichžto dosah je větší, nez kterýkoli dří ve. Proto se stoupenci vyzývají, aby tento dosah nespustili ani na okamžik s mysli a svědo- mitě a opravdově se prohlásili pro muže své důvěry. Bude vám voliti — praví se v mani festu — především pravé Slovince, muže kteří vždy a všude přísahají na slovinskou národnost a s neschýlenou odhodlaností vze- prou se všelikým pokusům, které čelí k tomu. aby se ve státě, ze dvou třetin slovinském. v odporu se státními základními zákony pro- hlásila němčina za státní ja zy ka takovým způsobem uhájila nadvláda něme ckému národu, nadvláda, která by slovanské kmeny stlačila na heloty, nadvláda, která se nedala ospravedlniti v minulosti a která se ještě méně dá ospravedlnit v přítomnost.

Körbr Böhm Bawerka Vídeň českýlido

15 article

Voličové se vyzývají, aby volili muž smýšlení pokrokového, kteří cítí, že bezohledná nadvláda kleru, chtějící podjař. miti vše, je do krajní míry záhubnou, tisk nouc lid v chudobu nevědomosti a temnoty Provolání zakončeno je takto: Větší dů ležitost než se zřetele slovinského, budou míti nastávající volby do říšské radyse stanoviska celostátního. Ve vzduchu visí absoluti sm'us, tento velký pěstitel klerikalismu a germ ani s ace Vzpomeňte si, jak již vaši otcové k r va celi pod absolutismem. Proto vy beřte si jen takové muže, kteří si nehraj slovy: »Nám Slovincům je vše jedno, jsme-l ovládáni absolutisticky nebo ústavně.« Bu- doucnosti,kterou chceme, a již dobýti mu- síme svému národu, dá s ebdobýti to- liko ve státě, spravovaném podle zásad svobodom vslných. Nuže, podívejme se na absolutismus z jině, mnohem stinnější stránky. Již nyní Uhersko jako můra tísní tuto polovinu říše hospodářsky. Tento poměr mezi oběma po- lovicemi státu není zdravým. Všechny věci, zejmena pak slovinské, ženou elementární silou k tomu, aby budoucímu parlamentu byl dán ráž hospodářský. Řešíti se budou otázky velkého národně-hospodářského do sahu. Se zástupci ostatních slovanských ná rodů nechať sváží naši poslanci svaz nej tužší, především však se zástupe národa čelského. Doufáme pak, že také poslanci českého národa postupovati budou ve vědomí, že mohutnost malého slovinského národa by nesnesla vše, co bez nebezpečí snese obrov ská síla českých bratrů, a že by tato moo nemohla bez úplného oslabení sněsti neplod nou parlamentní obstrukci. Provolání podepsáno je jmenem veden národní strany slovinské drem. Karlem Blei weisem.

Blei Uhersko český národ

16 article Telegrafické zprávy „N.L.

Telegrafické zprávy „N.L. Z Vídně, 18. listopadu. (C.-B.) D telégrafické zprávy připlula císařova lod »Zriny« do Gaetv. Na pálubě jest vše zdrávo. Z Berlína, 18 listopadu. (C.-B.)2 Pan- céřové lodi sCísař Bedřich iil« a »Vilém Il se včeraodpoledne při vjezdu do kielského přístavu lehce srazily. Utrpěly jen malá po- škození. Bylo pařízeno přesnější prohiledání potapěči. Úřadní zpráva sdělená Wolffově kanceláři ne obsah ujie ničeho o tom, z by byl býval na palubě pancéřově lodi »Císat Bedřich III. « princ Jindřich. Z Berlina, 18. listopadu.C(C.- B.) H Kanitz a jiní poslanci, mezi nimí poslanec Lieber, podali vu řišském sněmu cnávrho na změnu § 6. zákona o celním tarifu ze dn 15. červencei 1879. Z Paříže, 17. listopadu (C--B.) »Cou- rier de Soir« vyvraci rozhiodným způsobem pověsti o propuklých rozmíškách mezi členy ministerstva. Z Paříže, 18 listopadu. (C.-B.) Dl »Figara« je Jean Decrais. svn ministr pro kolonie, odhodlán postaviti se svým utrbačům. »Voltáire« soudí, že domnělá rá dová záležitöst před porofní soudse dostane. »Petit Republiqne« a »Matine pravi ze utrhačně útoky na Decraisa sýna za účeh mají, učiniti nemožným jeho otce jakožto ministra. Z Paříže, 19. listopadu. (C.- B.) P včerejší volbě jednoho člena municipální rady byl zvolen nacionalista Quentin Z Říma, 18. listopadu. (C.-B.) Gene- rální rada italské banky zvolila dnes stát- ního podsekretáře v ministeřstvu, financí Stringhera jednohlasně za generálního ředitele banky.

N L Gaetv Bedřich il Wolffův Bedřich III Jindřich Lieber jít Soira Figar Decrais Petit Republiqne Matin prav Quentin Vídeň Berlín Paříž Řím ca H Kanitz Genus

17 article

Z Palerma, 18. listopadu. (C.-B.) Po- slanec Palizzolo byl odkázán před po rotní soud jako původce vraždy na Notar bartolovi spáchané. Dřívějším usnesením soudu byl už odkázán před porotu jak strůjce zavraždění M iceno v a. Z Madridu, 18. listopadu. (C. -B.) »Globo«, orgán Sagastův, oznamuje, žel bude kortesům oznámeno zasnoubení princezny z Asturie se synem hraběte Caserty. Z Madridu, 18. listopadu. (C. -B.) Sa- gasta měl s královnou-vladařkou rozmluv v záležitosti svatby princezny z Asturie. — V Espluge objeveno zase s kl a diště zbraní. Z Bělehradu, 18. listopadu. (C. -B Jakmile došla zpráva o událo sti o v Vratislavi, odebral se ministerský pře- seda Jovanovič do německého vyslane- nectva, aby projevil blahopřání srbské vlády.

Sagastův Palermo Madrid Caserta Bělehrad Vratislav Globo

18 article

Za týmž účelem dostavil se do vyslanectv také králův křídelní pobočník Petrovič. Z Hangu, 18. listopadu. (C.-B.) Vlád prohlásila ve sněmovně, že tou dobou nen záhodným uveřejniti výměnu spisů z vyjed- návání s Anglií o zajetí nizozemské ambu- lance a o výpovězení nizozemských státních příslušníků z Transvaalu. Dále prohlásila vláda, ze intervence ostatních mocností v sporu Anglie s Transvaalem nebyla zmářena tím, že jihoafrické republiky nebyly ke kon- ferenci míru pozvány, nýbrž odporem Anglie, kteráž už dlouho před konférencí prohlasila, že rnepřijme žádným způsobem ve sporu s Transvaalem nějakou intervenci nebo roz- hodnutí smírčího soudu. Na podzim r. 1899 nabídla se nizozemská vláda k dobrým služ bám ve vyjednávání mezi Anglií a Trans vaalem v Londýně, ale její snahy zůstaly bezúspěšnými následkem nenadálého ulti- mata transvaalského a následkem zahájení nepřátelství se strany armády obou republik. Když už válka jednou vypukla, byla by ja- kákoliv snaha zůstala marnou, čehož nejlepší důkaz podalo zamítavé stanovisko Angli vůči nabídkám Spojených států. Nizozemská vláda požádala v Londýně za propuštěn členů nizozemské ambulance, ale nedostala konečné odpovědi. Pokud se týká náhrady za vypovězení nizozemských státních přísluš níků, doufá vláda, že záležitost ta bude vy- řízena uspokojivě bez rozhodčiho soudu. Ze Simly, 17. listopadu. (C-B.) Státní sekretář schválil navrby indicke vlády v příčině rozmnožení dopravních prostředkův a zřízení pro vojsko- Rozmnožení čítá pro dobu míru 26 důstoj- níků, 56 poddůstojníků, 273 domorodých du- stojníků, 291 zvěrolékařů, 4400 honců, 2143 velbloudův a 506 koníků.

Petrovič Angl Anglie Transvaal Londýn spojený stát Simla Hang

19 article

Nemoc earova. Z Livadie, 18. listopadu. (C.-B.) o zdravotním stavu carově byl vydán dnes 11 hod. dopol. následující bulletin: Císař vedlo se po celý včerejší den dobře. Poně kud spal. Celkový stav byl včera uspokojivý. subjektivní stav dobrý. V 9 hodin večer měl teplotu 38.7, tepů 64. V noci spal císař ve- lice dobře. Dnes ráno byl subjektivní stav dobrý, hlava úplně jasná. V 9 hodin ráno měl teplotu 37.6 a tepů 68.

Livadie

20 article

Válčení s Čínou. V Praze, 18. listopadu Z Petrohradu, 18. listopadu. (C.-B) Dle sdělení »Nov. Vremene« z Vladivostoku ze dne 9. tm. oznamují čínské listy v Šanchaji, že se anglický konsul v Pekině dověděl, že Rusko uzavřelo s Čínou smlouvu ve příčiné stavby dráhy z Pekina přes Kalgan a Urgudo Kjachty až ke dráze sibiřské a že Rusko za- mýšli Mandžursko a Mlongolsko annektovati . Ve skutečnosti mají se věci tak, že ruské vojsko naz válečné tažení do Mlongolska nepomýšll a v Mandžursku žádných vojenských. operací ne- provádí, nýbrž že se omezuje přísně jen n ochranu území dráhy mandžurské. Generální guvernéřo a chéfové vojenských oddílů, jako i vrchní inženýr stavby dráhyn usiluji i všemožně, aby byly obnoveny dobré styky mezi Rusyra Čínany Číňané vrátili se prý k železniční tralí a nastoupili lopět do práce. olěl Berlána, 18. dlistopadu. (C.- B.)L Vrchní velitelství armády oznamuje z Piekina: Ko- lona plukovňíka hraběte Yorka dorazila dne 14 t. m. do Čataua (na severozápadní straně Pekina přina velké zdi), kdlež byla večer pře tím čínská jizda, jež se považuje za zadní voj větší branné sjly. Z Paříže, 19. Jistopadu. (C.- B.) » Agence Ilavaselcoznamuje z Pekina ze dne 17. t. m Vojsko francouzské, jež pdešlo dne 6. t. m. z Pekina, dorazilo do Tunlinav a obsadilo tam císuřské hroby. Vojsko utkalo se s boxery, z nichž učinilo 300 k hoji neschopnými. Fran- coozové neměli žádných ztrát.

Číňan York Fran Čína Praha Petrohrad Vladivostok Rusko Čatau Paříž Pekina Urgudo Kjachta ko

21 article Oslava 50letého trvání

Oslava 50letého trvání obchodní a živnostenské komory pražsk

22 article

a otevření

23 article

umělecko-průmyslového musea. Den 50lelého trvání obchodní a živnosten ské komory oslaven otevřením nové budový umělecko-průmyslového musea obchodní a živ nostenskou komorou zbudované. Cil dlouho letých snah, zříditi uměleckému průmyslu samo- statný, důstojný stánek, jest dosažen. Myšlenkou, zaříditi umělecko-průmyslové museum, zanášel se obchodní a živnostenská komiora pražská ji od r. 1865. Vyplnění jedné z hlavních pod- mínek existence ústavu zájištěno bylo r. 188 propůjčením mísinosti v Rudolfinu, ve kterýe v r. 1886 stálé sbírky musejní olevřeny býlv. Podporován faktory rozhodujícími, provázen přízní jednotliveň i celé veřejnosli, dospěl mladý ústav záhy k takovému stupni vývoje, že s ukázalo zbudování vlástního stánku nezbytným. Obehodní, a živnostenská komora usniešla se tedy r. 1888 postaviti novou budovu, položivsi sama z vlastních prostředků základ. k fondu stavebnímu věnovšním 10.000 zl. Fond tento rozmnožován byl naděle jednak ročními pr spěvky komory, jednak mimořádnou subvenae zemskou, jež byla v letech 1890—1894 posky- tována. R. 1894 usnescním snémovním povo lena na postavení budovy umělecko-průmyslo vého musea dolace zemská v obnosu 300.000 zlatých a r. 1898 udělena státní subvence 150.000 zl. Jakmile býly zajíštény nutně pro- středky, přikročeno záhy ku stavbě samě. Práce na staveništi v Sanytrově ulici, sousedieimse starým židovským hrbitovem naproti Rudolfinu. započaty dne 22. února 1896. Včera byla nová budova odevzdána veřejnosti Slavnostnímu otevření, jež se konalov velké dvoraně musejní, byli přitomni velice četní a vzácní hosté. V první řadě křesel zasedl kniže arcihiskup pražský, svob. pán Lev S kr- benský, nejvyšší maršálek zemský kniže Jin

Lev Rudolfinum

24 article

Lobkovic, místodržitel království Češkébo hr. Condenhove, primátor měsí pražských dr. Srb, hr. Harrach, dr. bar, Rlegen a ryt. Lanna. Z ostatnich hostě uvádíme zej- mena pp. přísedící zemského výboru dra. H - rolda, hr. Vojíčcha S ehö n bor n a, předsedu akademie vrchního stavebního, radu Hiř ál ví ku, náměstka mistodržitele Dörříla, děkana českě fakulty právnické dra. Bohuše Rlileg ra. presidenta Hinančního reditelství Ter sc ke. dvorní rady Šafaříka. Pstros s'e, No vot- něho, Pallu a Merhauta, přesideňta ob- chodního souda Š indeláře, presidenta “ zem- ského soudu P ally ho, predsedu českého o- boru zemědělské rady Heřmuna J a n dl u předsedu advokátní komory dra Trá g yho- Z poslanců přitomni byl pp. dr. Čelako vsky. dr. Krajník. Kaftan, Krejčík, Němee, Březnovský, dr. Fořt, Vorliček a br. Kar. Mlax Zedtvit z. Dále dostavili se v Praze meškající generální konsulové pak pp. předseda plzeňské obchodní komory, staviteí Haudek. předseda pražské bursy cís. rada Schle. singer. p edseda plodinové bůrsý Ka llbe r předseda spolku českomoravských. miynál Ronz, ředitelové zemské bahky dr. M a t ru a Procházka, živnostenské banky M a' s tný a Růžička, banky pro země rakouské dr Korner, za městskou radu pražskou dr. Frie a Voitl, z Karlina cis. rada Topinka, z Vinohrad nám. starosty Al. Bureš, z Mělník městský rada Viktor Vávra, téměř všichni členové obchodní a zivnostenské komory a pře- [četní zástupci různých úřadů a příslušnící stavu průmyslného, obchodního i řemeslného Jubilejní schůzi zahájil přesně o 11. hod dopol. president obchodní a živnostenské, ko mory pražské cís. rada Wohanka touto řečí.

Lobkovic Češkébo doktor Srb Harrach bar Rlegen H rold Rlileg Hinanční Ter Šafařík Palla Merhaut trá Čelako Krajník Kaftan Krejčík Němee Březnovská Fořt Vorliček Ronz Procházka Růžička Korner Frie Voitl Topinka Al Bureš Vávra Wohanka Praha Karlin cis Mělník můj bor můj a chodní souda Š indelář Heřmuna J a můj decilitr plzeňský obchodní komora spolek českomoravský živnostenský banka

25 article

Velectěné slavnostní shromáždění! Budiž mně dovoleno, bych Vás, slovutní a veléctěn pánové, jmenem obchodní a živnostenské ko- mory pražské v těchto místnostech co nejvřeleji uvítal. V hluboké úctě vítám Vaší knížecí arci- biskupskou milost pana knižete arcibiskupa primasa království českého, Vaši Excellehci p místodržitele království českého, Vaši Jasnos p. nejvyššího maršálka království českého, Vás slovutný pane starosto král. hláv. města Prahy vítám Vás všechny a vyslovuji radost. nad tím že jste našemu pozvání laskavě vyhověti ráčili Přitomnost Vaši vykládám si jako důkaz zvláš nlho zájmu, který máte pro obchod, průmysla řemeslo a jmenem těchto stavů si dovolují Vám vzdáti povinný dík.

Vaš Jasnos Vaš Praha

26 article

Právě v tuto hodinu před půl stoletím konal obchodní a živnostenská komora pražská první svou schůzi. Tehdejší místodržitel, bar. Mecséry, zahájil ji proslovem, v němž poukázal k velkým úkolům, které na komoru čekají, a přál jí stěst ke zdárnému jich vykonání. Zahájení komory mělo ráz slavnostní. Nuž, dnes se sesla komora, by oslavila okázalým způsobem své padesátilet trvání. Zakončení takově řady let jest v život jedince, tak i korporací, mohutným mezníkem vybízejícím k tomu, bychom pohledli zpět, jako jsme cestu urazili, abychom posoudili, jakého jame došli úspěchu. Nuže, učiňmež tak i my Když vzníkla u nás instituce obchodníc komor, nebyla sice myšlenka združeného za- stoupení obchodu a výroby novou, ale byl pouze v hlavním městě království samém vtě- lena v jednoho representanta a představitelem tím byla Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách. Nebylo u nás korporací, které by, spočíva- jíce na zákonném podkladu, působily v určitém směru národohospodářském, nebylo korporaeí povolaných zákonem k tomu, by obchodní zájmy naší vlasti zastupovaly a o povznesení a seší lení domácí výroby pracovaly.

Mecséry Čechy

27 article

Podnětu Theodora Hornhostha, který ja- kožto mladý průmyslník povolán byl za, ministra obchodu, děkujeme za vznik. takových korpo- rací, děkujeme za zřízení obchodních komor. Ministr Bruck uznal potřebu ustanovení o ob chodních komoráelr změniti v ten smýsř. ze obor působnosti jejich obmezil, ale za to jei na obor živnostenský rozšířil, čímž utvořil ob. chodni a živnostenské komory. Nařizením jmenovaného ministra obchodu byl zákon ze dne 18. března 1850 vyhlášen na základé zákona toho vzníkla komora praž- ská, která dne 18. listopadu 1850 činnost svou zahájila. Nově zřízená komora chopila se svého úkolu s celou důvěrou a horlivostí a tato dů- věra i horlivost provázely její konání po všechnu dobu. Není možno, byť i jen zcela stručně, po dati přehledný obraz činnosti naší komory za minulých pět decennií, vyplňujeť ona celou knihu kterouž si komora dovoluje odevzdati veřejnosti.

Hornhosth Bruck

28 article

Budiz mi však přece dovoleno uvěsti nejvý- znamnější působení komory Veliké převraty nastaly za těchto pět de- cennil v hospodářských poměrach u nás. O staleté soustavy prohibiční přešli jsmne. — po svdBodné soustavě tržební politiky — k auto nomnímu tarifu celnimu a konečně k souistave smluv obchodních. Na místě bývalé různosti předpisů živno- stensko-právních vydán byl v roce 1859 svobo domyslný řád živnostenský, opravený opětně leloch 1883, 1885 a 1897 ve směru ochrany maloživnostenské a dělnické. Řada jiných sociálních zákonů: o dělni- ckém pojišťování nemocenském a úrazovém, živnostenských inspektorech a soudech, o neděl- ním klidu atd., svědčí o úplném obratu v ná zorech na poměr zaměstnavatele a délníka. Velkolepá jest organisace odborného školstv průmyslového, od vyšších státních škol průmy slových až po venkovské školy pokračovaci empirické učení v dílně čím dále tím vice na- hražováno a doplňováno jest veřejnými ústavy vyučovacími.

29 article

Rozvinula se akce k povznesení drobných živností po stránce technické, obchodnické kapitálové, vznikla nádherná musea s poklady uměleckého průmyslu i technologieké ústavy pro stedování techniekých pokroků na prospěch drobné i velké výroby průmyslové. I školství obchodní za krátkou dobu svého krýáni neobyčejně zkvétlo. V oboru dopravnictví jsme svědky úžasněho téměř rozmachu železnic, pošt, telegrafu a telefonu. Viděli jsme kolfsavou politíku zelezniční, která od sGustavy státních dráh v polovici let padešátých přechází k sou- kromému podnikání zelezničnímu, aby pak krvá- eajte z ran způsobených břemený garančními, dospěla k opětnému systému postálňovačimu Na ochrahu průmyslového vlásťnietví vydány bylý zákonv o patentech, vzorefch a znám kácí ochranných. Provedena byla berní reformia, za- hájena nápravá měny a cednlové bankovnictv doznalo četných oprav, nesmírně změnily se ve skeré poměrý peněžní Bankovní a úvěrní. o Bvlo to půlstoletí vělkolepých národohospo- dářských i kulturních pokroků našeho královstv a celé říse. Véškerého tohoto koloběhu hospodářského vynikajícím způsobem zúčastnila se pražská ko- mora. Majíc vždy na zřeteli ochranu výroby domácí, zaujala k projektu středoevropské celní unie, tehda se vynořivšímu, stanovisko sym- patické, žměnila všák svou posici, nehodlají myšlence té obětovati rozvoj našeho průmyslu Když později liberální smlouvy tržební ohrožo valy samu existenci našeho průmyslu, jedna raaní čhlo a sobě . . . s a 3k ve allalkách za venkov ranní č6slo. . . . . . . . sdpoledat. . . . . . . . 8 5 rnserát plsli ssč ko t o vě např Předplacsní a inssrty plijína strace v Marisnskulic nh

středoevropský celní unie

30 article

vdpsledsl .

31 article

uskr pešle a riekto- Rukopisy se novraerií

32 article

z prvních — a dlouho proti obecnému proudu názorů — hájila zásadu celní autonomie. Byla pro živnostenskou svobodu, ale žádala, aby byla vybudována znenáhla, aby staré instituce a řády byly reformovány a nikoli bourány. Ko- mora pražská byla čo celé čtvrtstoletí horlivou obhajovatelkou i organísatorkou nucených spo- lečenstev živnostenských. Dopravnictví nepřestávala komora věnovati pozornost. Očekávajíc nápravu v nešvarech soukromého železnictví od zřizení nových trat konkurenčních, byla — když kartely zelezniční ukázaly bezúčinnosť konkurence a plnou uihu monopolu — první z hospodářských korporací, která v pamětihodném spise žádala politiku po- státňovaci Volná plavba po Vltavě a Labi našta v n neúmornou zastankyni, a kdyz po desftiletích o projektu dunajsko-vltavského průplavu inten- sivněji bylo uvažováno, postavila se v čelo jeho podporovatel. V památném podání z r. 1887 komora energicky hájila při předposlední obnově priví- legia rakousko-uherské banky, úvěrové potřeby království českého. Zřizení obou pražských burs jest z velké části její zásluhou. Z jejíno středu vyšla myšlénka zemské ju- bilejní výstavý v Praze 1891, vynikajíeím zpl- sobem zúčastnila se skoro všech světových vy- stav. Český interiér, jejž speciální komitéť pro komorní obvod vystavil v ukončené právě svě- tové výstavě pařížské, znázornil, na jaké výši stojí dnes náš průmysí umělecký, a můžeme zde hrdě řici, že ve směru tom jsme v říši na místě vynikajícím. Komora pozvedla svého hlasu jak v letech šedesátých za ústavní svobody, tak nedávno i ve věcech vyrovnání rakousko-uherského.

ko Vltava Praha živnostenský svoboda uherský banka

33 article

Provedla známou anketu o úpadku našelo průmyslu, a na prospěch drobných živnosti dala podnět k založení zemského úvěrního fondu, dále zahájila ve všech směrech úsilovnou akci k povznesení maloživností. Komora založila uměleckoprůmyslové museum, jehož zahájení činnosti v nověm stánku jeho právě dnes oslavíme. Komora založila a spravuje technolo- gické museum, jakož i školu zlatnickou. Kterak pečuje o všechny vzdělávací ústavy svého okresu. o tom svědectví dává suma přes sto tisic korun, ktérou jim komora každořočně věnuje. Bez počtu jest dobrých zdání a návrhů. jež komora vládě předložila, a to vždy s muž- nou přímosti a bez obalu projevujíc své ná- hledy. Není snad jediného místa v celém ko- morním obvodě, pro něž by komora nebyla p- sobila, ať již jde o školu odbornou nebo po- kračovací, o zřízení společenstev, o tržní řád. o stanici poštovní nebo železniční, o vojenské dodávky, o živnostenská oprávnění atd. Kterak působila komora pro král. hlavní město Prahu, vyplňuje celou kapitolu dějin ko- morních. S uspokojením může tedy komora pohlí- žeti zpět na prošlou dobu padesátiletou. Její působnost, její činnost plná podnětů a tvůrč síly rozprostírala se na všechny odbory hospo- dářského života nové doby. Stejnou péči obracela k zájmům obchodu, rovněž tak jako živností, k velkoprůmyslu stejné jako k výrobě drobné, ke blahu zaměstnavatele tak, jako ke blahu dělníka. Ze skrovných počátků vyšinula se komora mezi hospodářskými činiteli na výší korporace vážené a doufejme, že toto své místo i bu- doucně uhájí, A hrděv mohu říci! komora pražská poživá důvěry kruhů interessentů, jez zastupuje. Slovo to váží tím více, máme-li na zřeteli, že úkolem komory jest, často vyrovná- vati odporující si zájmy odvětví zastoupených.

Praha uměleckoprůmyslový muzeum

34 article

Neni zajisté krásnějšího svědectví pro komoru, než kdýž kruhy interessentů s důvěrou k ni pohlížejí, rady a pomoci její vyhledávají. Z oněch mužů, kteří před padesáti lety stáli u kolébky komory, není žádný již mezi živými, ale jmena, činnost, vytrvalost a prozí- ravost jejich jsou zaznamenány ve zlaté knize komory, v dějinách komory a žijí v naší paměti. Zesnulým presidentům komory : Riedlovi, Pštrossoví, Haasovi, Dormitzrovi a Dotzauerovi povždy zachováme vděčnou upomínku, taktéž vzpomínáme přečetných zásluh presidentů Bon- dyho a Šebora, jejichž další činnost aby ko- moře zůstala zachována, všichni vroucněs přejeme. Uznale a uetivě vzpomínáme dnes také všech pánů, kteři prodlením leti komoře síly své věnovali. Bývalým sekretářům komory: Bělskému a Schebkovi, dále na zaslouženém odpočinku trvajícímu sekretáři Haaszovi, kteří podstatný měli podíl na úspěšných výsledcích komory, budiž naše vděčná vzpominka nynía po všechny časy.

Riedl Pštrossový Haas Dormitzr Dotzauer Šebor Bělský Schebek Haasz zlatý kniha komora

35 article

Komora dovršuje dnes první půlstolet svého trvání a vstupuje do druhého období své činnosti. Nechť zůstane věrna své čestné tradici a úspěšně praeuje pro obchod, průmysl a živ- nosti. Kéž i budoucně zůstane zářivým příkla- dem národnostní a náboženiské snášelivosti, kéž vtom co nejdříve dojde všeobecného následo- vání. Nechť komora pražská dále vzriůstá, vzkvétá a prospívá, so b kecti, zemi aříši k u žitku a zdaru. (Výborněi! Výborně! Hlučný potlesk.) Keokonci své řeči navrhl řečník odeslání holdovaciho telegramu panovníkovi, což s po- chvalou přijato . Na to ujal se slova místodržitel hrabě Couidenhove: Velectěné shromážděni! Úmysl, přibrati příslušníky stavu obchodního a živno- stenského k obstarávání záležitostí jich stavů. a poskytnouti jim trvalý vliv na státní správu tohoto oboru, vedl před 50 lety k založení obchodních a živnostenských komor. Jest vše- obecné známo, že činnost, kterou tyto komory

Výborněe