Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY,

3

8. listopadu 1909. Císlo 308

4 article

Kdybfehom byli měli loni tolik rozumu, jako nyní, mohlo býti o mnoho lépe, poněvadž jsme měli řešení situace v rukou. Pod dojmem ně- mecké obstrukce a bumlů na Příkopě odvoláni bylí naši ministři z kabinetu a když se tvorila nová situace, měli jsme svážané ruce. Musil ma se usnésti, že nemůžeme poslati své lidí do kabinetu, jen karž bude uzavřen úplný pak o jazykové otázce a chování se dbon stran, To se nedojednalo a přišlo k novému kabinetu. Nikoliv tudíž positivní politiks, nýbrž naše netrpelivost a nedočkavost, která je charakte- ristikou české povahy, to uvláčení každou vášni, te bylo to hlavní, co zamezilo, abychom byli první fasi positivní politiky končili takovým způsobem, abychom se nedostali do takov situnce, v jaké jsme nyní. Ale říci, že jest tím co se stalo, vinna positivni politika, proti fomu bych protestoval, poněvadž nemohou býti z toho viněni ti, kteři před takovým rozuzlením situaee varováli. A konečně není možno, aby se tvrdilo že positivní polítika měla samě neúspěchy. Z té kaceřované positivní politiky jsme dostal vnitřní úřadní řeč u soudů, pošty, sestštnění drah, splavnění Labe, kanalisování Vltavy uvnit Prahy atd. Cilem našeho boje musí býti změna sy- stému. Musime žádali, aby nám byl dán podí na moci, jaký nám podle práva a spravedlnosti náleží. Musíme ukázati, že systém, který po slouchá komanda českých Němeů, nenť možný. nemůže vésti ku prospěchu říše, musí se stro- skolati nejen sám, nýbrž musí do základu po- škoditi tento stát. (Výborně!) To jest naše snažení a chceme všechno uči- niti, abychom vynutili změnu systému. Protos stavíme do ostré oposice ev. do obstrukce, kdyby mělá začíti říšská rada.

Musil ma Labe Vltava Praha

5 article

Dnes za daných poměrů soudím, že je ne- myslitelno, by mohla býti ihned parlamentní ko- alice. Dnes se napřed musí najít vláda, která by byla dosti prozíravou a spravedlivou a dost egoisticky rakouskou, aby nčinila tomuto pychu německému konec a která by poznala, že Ra kousko kope si hrob, provozuje-li protislovan skou politiku. (Výborně !) Kdybychom chtěli rozbíti Rakousko, musil bychom Němcům říci: dělejte tuto politiku dále Když však chceme, aby tato říše konečně našla, co může býti jejím základem, spravedlnost k všem národům, když chceme, aby učinila kone nadvládě německé, činíme více, než by se sna podle historie mohlo od nás žádati.

Němec Rakousko

6 article

Ať si na rozhodujících místech o násr kají, co chtějí, děláme politiku loyalní a ne chceme nésti zodpovědnost; bude-li se v této samovražedné politice postupovati dále, svalujem zodpovědnost na ty, kteří za tuto politiku zod- povídají. (Výborně l) Budeme míti jen jediné přesvědčení a na- ději: my jsme přestáli věky největšího nepřátel ství a útisků. Dovedli jsme se ubrániti největšín katastrofám dějinným. Ať přijde cokoliv, naším hlubokým přesvědčením jest: Národy žijí déle než všechny státy ! (Bouřlivý potlesk.) K návrhu náměstka starosty pana dra. L iln harta byl vysloven poslanci dru. Kramářov jednomyslný souhlas a byl požádán, aby se po staral o to, aby v těchto kritických dobách prot vládě a systému všichni poslanci bez rozdílu po litického přesvědčení postupovali a k poražen vsystému toho pracovali. Poslanec dr. Kramář poděkoval za pro- jev důvěry, projevil potěšení nad tím, že na ve řejných schůzích již na sebe na vzájem neúto číme a pravil, že tyto sehůze musí míti ráz ma- nifestační, abychom Vídni ukázali, že český náro dovede zapomenouti domáeích sporů a postavit se v jednu řadu proti Vídni. (Výborně !) Doslovem předsedy starosty pana Fáry byla pak achůze skončena.

doktor Kramář Fára Vídeň

7 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 6. listopadu. (Německé po- žadavky v Haliči.) Deputace haličských Němců u místodržitele dra. Brobrzyňského zemského maršálka hr. Badena, jež přišla po- žádat za podporu německého školství v Haliči a zřízení zvláštních německých volebních okresů, způsobila v polské veřejnosti veliké pobouření. Polské listy chváli odpověď zemského maršálka, jenž přímo odepřel podporovati žádost za zři- zení německých velebních okresů v době, kdy se v německých sněmech přijímají zákony na věčné umlčení slovanského obyvatelstva. Stejně rozhodně však odsuzují slib místodržitele dra. Bobrzyňského, že se pro haličské Němce může zříditi učitelský ústav polsko-německý, který by německým školám dodával potřebné množstv německých učitelů. »Kur. Lwow.« nazývá místo držitelův slib tím smutnějším, čím je neočeká- vanější. Ústavu takového není v Haliči třeba. neboť statistická data, přednesená německou de- putaci, jsou falešná. V Haliči není 150.00 Němců, nýbrž nejvýše 70.000. Místodržitel nemě ani práva slibovati Němcům, o čem může roz hodnouti pouze zemský sněm. »Bund« halič- ských Němců je přední stráž pruských haka- tistů a je vydržován penězi pruskými. Jednání dra. Bobrzyňského musí tedy naraziti na vše- obecný odpor polského lidu.

Němec Baden Praha Halič

8 article

»Dzien. pol.« za té příležitosti prohlašuje za povinnost haličského sněmu, aby po příkladě německých zemi upravil právo zemských jazyků v Haliči. Dosavadní předpisy o užívání jazyků polského a ruského opírají se o pouhé cisař- ské nařízení, které může býti každou chvíli od- voláno. Sněm jest tedy povinen otázku jazyko- vou upraviti zemským zákonem, jemuž vláda, která předložila k sankci zákony čtyř alpských zemí, nesmí odepříti schválení. Zákonem tím maji se polština a maloruština prohlásiti za výhradné úřadní jazyky ve sněmě a auto- nomných úřadech a za výhradné vyučovaci jazyky v učitelských ústavech, středních i ná- rodních školách. Zákon takový učinil by rázem konec německé agilaci, vnášené z ciziny do Haliče. »Nov. Ref.« píše: Nepamatujeme se, aby tak pokořujícím způsobem se vykládalo nuše (polské) postavaní ve státě i ve vlastní zemi Jame prostě spoutáni řetězem, jehož počátek i konec svírá ve svých rukou bar. Bienerlh v Vídni a prostřední články drží dr. Bobrzyňsk ve Lvově. Jsme vydáni za lup nového politi- ckého směru, jehož heslem jest německá hiege monie v Rakousku.

Bobrzyňsk Halič Jam Vídeň Lvov Rakousko

9 article Ze staroměstské radnice.

Ze staroměstské radnice. Dr. Štych z kandidatury vypadne. Po ukončení sobotních porad obecních staršíe byla siluace následujíci: Početně nejsilnější klut svobodomyslných obecních starších vělšinou hlast usnesl se ponechati staročeské straně místo druhého náměstka, ale opomenul dodati, že na toto misto něsmí být kandidován dr. Štych. Strana staročeská po dlouhém jednání spokojila še s timto místem. ale nenalézala vhodného kandidála. Kdo mohl byt náměstkem, hechtěl lento úřad přijati, a kdo chte jím býti, toho opět strana nechtěla. A tak p dloúhém řečnění uprošen byl dr. Štych, aby přijaí kandidaturu druhého náměstka. Toto usnesení způ- sobilo ve svobodomyslném klubu roztrpčení. Nepro- dleně učiněno opalření, aby se konaly nové porady. Včera, v noděli dopoledne, sešla se parlamentnt komise svobodomyslných obecních starších (dra. Pinkasa) a po té konala se schůze plenární. Také sdružení dra. Podlipného bylo na včerejší dopoledne na kvap svoláno ke schůzi. V tom jsou obě mladočeská sdružení za jedno nepřipustit dra. Stycha do presidia z příčin jeho vystupování při doplňovacích volbách. A poněvadž obě sdružení, přes 50 členů čítající, toto usnesení učinila, jest jisto, že kandidatura dra. Štycha na místo druhého náměstka nemůže setkati s s výsledke m.

Štych doktor Podlipný staroměstský radnice

10 article

Sdružení dra. Podlipného usneslo se na těchto třech bodech: Vyslovuje se přání, aby stanovení kandidatur náměstků starostových stalo n za souhlasu sdružení dra. Podlipného; dr. Štye nesmí být kandidován na místo náměstka; sdrožen nemůže staročeské straně poskytnouti jednoho man- dátu do rady městské za Štaré město. O schůzi Klubu svobodomyslnýc obecních starštch dovídáme se tyto podrob- nosti: Parlamentní komise Klubu obecních staršíek národní strany svobodomyslné, které uloženo bylo aby připravila pro klubovní plenum návrh ve plí čině jmenování kandidátů na úřad náměstků staro- stových, konala svoji poradu v neděli dopoledne. Bylo usneseno, aby na místo 1. ná městka kandidován byl stavitel pan Jan Seiťert přes to, že prohlásil, že z důvodů soukromých kandidaturu přijati nemůže a aby bylo uloženo zvláštní deputuci, by vyložila p. Seifertov důvody, pro které klub na jeho kandidatuře setrvati musí. Ve příčině volby II. náměstka bylo usneseno navrhneuti klubovnímu plenu, aby konalo se se Staročechy nové jednání vzhledem k tomu, že majn- rita Klubu nehodlá přijati kandidaturu pana dra. Štycha pro události, kter předeházely letošním doplňovaelm volbám do sboru obecních star šíc h. Potom konala se plenární schůze klubovní, v které usnesení parlamentní komise jedn omy- slně byla schválena, takže během dnešníh dne mají se vykonati ujednání datší, která na utvá- ření poměrů v prnesidiu budou míti rozbodný vliv- Jak se nám dále sděluje, bylo usnesenu sdětiti staročeské straně, že na místo druhého náměstk nebude kandidovati žádného z těchto tří: pp. dra Štycha, dra. Šupicha a dra. Jeřábka. Dle tohoto stavu věcí má dosavadní druhý ná městek pan Jirousek naději býti znovu kandidován.

doktor Podlipný Šty Seiťert Štych Šupich Jeřábek Jirousek

11 article

Vrchní ředitel ústavu chudinského pan městský rada Frant. Hubáček rozloučil se v sobotu se svým úřadem, který v letech 1901—1903 a opětovně od r. 1906, celkem po 5 let obstarával a agendu chudinskou novou organisací na nové základy po- ložil. K oficiálnímu odevzdání úřadu dostavil se sta- rosta pan dr. Karel Groš, jenž odstupujícímu vrch- nímu řediteli chudinskému vyslovil díky za jeho svědomitost a péči, s kterou čestný úřad chudinský zastával a za vzacné porozumění, se kterým řídi reorganisační práce agendy chudinské při obci praž- ské. Pan vrchní chudinský ředitel Hubáček upozornil pana starostu na historický vývin chudinství praž- skěho od doby josefinské až do doby nejnovější, na důležité principy organisační za hr. Frant. Thuna v letech čtyřicálých minulého století, kdy v Praze zavedena byla pěče o chudé na zásadách, které po- zději nabyly všeobecného ro šíření v Německu pod názvem elberfeldského systému chudinského, uvedl, že jeho snabou bylo, dosavadní malé příspěvky chu dinské zvýšiti, ale při tom pamatovati na opravdu chudé a do neštěstí upadlé rodiny pražské a že opstrným a svědomitým vyšetřováním poměrů majetkových poda- řilo se jemu a obětavým funkcionářům chudinským v okresích při téměř stejné dotaci z důchodů obecních, skutečně chudým rodinám pražským do- savadní podporu chudinskou zdvoj- i ztrojnásobitin tak k úlevě bídy podstatně přispěti. Odstupujíeí vrchní chud. ředitel p. F. Hubáček žádal p. starostu, aby dosavadní přízeň a pěči chudinství pražskému. jež za jeho starostenství bylo na nové základy položeno, zachoval a tim nejen chudině pražské, ale obci správným použitím dotace chudinské přispěl.

František Hubáček doktor Groš Thun F Hubáček Praha Německo elberfeldský systém

12 article

P. starosta přislibil všemožnou pozornost a podporu úřadu vrehního ředitele a vyslovil potěšení nad překvapujícími výsledky činnosti jeho v době po- slední. Pan starosta dr. Groš dal si od p. vrchního ředitele Hubáčka a přednosty kanceláře p. Josefa Vlka vysvětliti zařízení kanceláře, vedení evidence chudých a celý postup posledních organisací chudin- ských a opustil kancelář chudinskou s ujištěním že o výsledcích záslužné činnosti odstupujícího pan vrchního ředitele podá zprávu též sboru obecních starších.

doktor Groš Hubáček Josef

13 article

Úprava osobních přídavků pro učitel- stvo pražské. Na denním pořádku dnešní schůze sboru obec ních starších nalézá se návrh na úpravu těchto osobních přídavků až do výše 128.000 K a pro uči- telky industriální do 5000 K. Obsáhlý elaborát konč těmito návrhy: 1, aby učitelstvu obecných a mě- šťanských škol pražských udileny byly na příště na místě dosavadních tak zv. výpomocí všeobecných vždy rok od roku až do odvolání, nejdéle ovšem do přiměřené úpravy učitelských požitků zákonných, vedle dosavadního přídavku drahotního k odůvod- něným žádostem jednotlivců od případu k případu ještě zvláštní dobrovolné a odvolatelné přídavky osobní dle služební horlivosti i učitelské zdatnosti, zejmena také vzhledem k theoretické i praktick způsobilosti učití druhému zemskému jazyku, jakož i vzhledem k bydlišti v Praze a to v přiméřené vůzně výši (dle vlastní povahy přídavků osobních) se zvláštním zřetelem k služebnímu st át i poměrům rodinným dle stavu svobodných a ženatých 2. aby tyto osobní přídavky udileny byly dle zásad uvedených z pravidla v těchto částkách: svobodným se službou až inel. do desíti let (od zkoušky způso- bilosti) po 100 K, se službou přes 10 let po 200 ročně, ženatým pak se službou incl. do desíti let po

Praha

14 article

200 K a se službou přes deset let po 300 K ročně 3. aby přídavky ty vypláceny byly ve čtvrtletních ihůtách o kvartálech činžovních zároveň s přídavky drahotními; 4. aby oněm učitelům zatímním, ktei slouží v Praze aspoň po pět Jet od zkoušky způsobi losti, poskytována byla od případu ku případu dobro velná a odvolalelná náhrada za to, že nepožívají kvinkvenálky zákonité, a sice až do nabytí téže, ve výši 100 K ročně, splatná v obvyklých lhůtách mě- síčních; 5. aby katechetům, kteří dříve obdrželi v- pomoc stejnou jako učitelé ženatí a jichž odiosní vy- lučování z kategorie svobodných by nyní odpadlo snížena byla (v náhradu toho) doba, pro nabyti dobrovolné kvinkvenálky dle pravidel dosavadníeh potřebná, a 15 let na desct, po případě, aby jim v zvláštních připadech nahrazen byl úbytek ve formě výpomoci obyčejně; 6. aby do rozpočtu školního na rok 1910 pojaty byly na výše uvedené přídavky tyto částky: na osobní přídavky pro české učitelstv 112.000 K. na osobní přidavky pro německé učitel- stvo 10.000 K. na náhrady za kvinkvenálky 12000 K. na osobní přídavky pro učitelky vyšší dívčí školy a přípravky 3000 K. úhrnem 126.300 K. Pokud se týče učitelek industriálních, dostalo se letos výpomoci po 100 K nejen oném výpomocným učitelkám industriál- ním, které slouží přes desel let (jako loni), nýbrž také všem ostatním ind. učitelkam výpomocným vůbec, jakož i oněm šesti ind. učitalkám definitivním, jimž dobrovolné kvinkvenálky účlují se na jich po- žitky z doby dřivější, a ježto rada městská projevila přaní, aby také všem ostatním učilelkám ind. dostalo se téže výpomocí, tedy bude zapotřebí pojati do pří štího rozpočtu na výpomoci pro všecky stálé in učitelky výpomocné i definitivní, jichž jest nyní 5o úhrnnou častku 5000 k.

Praha

15 article Oslava 500. výročí rektorátu Husova.

Oslava 500. výročí rektorátu Husova. Svaz českoslovanského studentstva uspořáda včera v Lázeňském sále na Malé straně oslavu 500 výročí rektorátu mistra Jana Husa. Již místo oslav připomínů, že universita česká podnes nemá důstojn vlastní budovy a připomínáme-li si, jak veliký kul turní úkol konalo naše vysoké učení v době, do ní spadá rektorát jednolio z největších mužů naší hi storie, připadá mimoděk na mysl, kde jsme mohl dnes býti, kdyby náš politický a kulturní rozvoj n byl býval násilně přerván.. Oslava včerejší byla tichou, domácí slavnot universitní, k níž dostavili se rektor universityp prof. dr. Král, rektor české techniky p. prof. Pro- cházka, děkanové světských fakult, členové pro fesorského sboru a hojný počet studentstva. Mez zaslanými telegramy byl zvláště pozdrav polského studenistva ze Lvova. Schůzi zahájil přodseda svazu p. JUC. Tvrzi cký, poukázav, že v bojích dneška dodává nám po hled do minulosti nové energie, uvedl, že oslava rek torátu Husova má význam pro dnešní poměry a pro- jevil přání, aby přispěla k upevnění solidarity v studentstvu, načež požádal oba pp. rektory, aby p ujali řízení schůze. J. M. rektor p. prof. dr. Král připomenul, ž mistr Jan Hus byl dvakráte rektorem university praž ské, totiž r. 1402 a pak r. 1409. Pětisté výročí prvníh rektorátu bylo již oslaveno universitou před 7 lety ale druhý rektorát Husův jake následek dekretu kut nohorského, má mnohem větší význam. Slavnostní řečník, p. prof. dr. Krofta poda pak v propracované řeči obraz vysokého učení praž ského v době mistra Jana Husa i činnosti jeho.

Husův Hus profesor doktor Král Kroft Lvov svaz českoslovanský studentstvo

16 article

Zvolení Husovo reklorem na rok 1409 nabyl okolnostmi významu zcela mimořádného jakožt první volla po dekretu kutnohorském, který zname nal nejen vítězství české, nýbrž i vítězství pokroko vého směru, representovaného českými mistry. Zvo lení mělo býti Husovi díkem za jeho přičinění o v dání dekretu kutnohorského i uznáním jeho půso bení pro reformu života církevního i universitního Hus sám oslavil dekret kázáním, v němž, vyzýva k modlitbě za vypuzení Němců a vítězství českéh národa. Česká universita byla založena v době, kdy ji upadala scholastika, která na základě filosofie Plato novy a Aristotelovy snažila se odůvodniti církevn dogmata, při čemž stála na realismu, přisuzovala to tiž obecným pojmům rodovým skutečnou existenei Po vystoupení Angličana Oceasna ve 14. století po čal nabývati převahy nominalismus, jenž pokláda obecné pojmy za pouhě abstrakce, sloužící jen kdo rozumění a od počátku dovozoval, že církevní dog- mata vůbec nelze vědecky dokázati. Tím stávala scholastika zbytečnou a vzmáhal se proti ní odpon Neminalistě však přikazovali dogmatům bez dů kazů prostě věřiti, takže v praktickém smyslu ne byli pokrokovějšími. Na pražské universitě byla scholastika také hla ním předmětem studia a úpadkem scholastiky tako universita trpěla. Činnost její záležela v tom, že p dávala soubor tehdejších vědomostí, mrtvou učenos bez souvislosti s tehdejším životem. Proti nepledné mu scholastickému hloubání vystoupil již Miliče Matěj z Janova a protestem proti němu byla i díl Tomáše ze Štítného. Opravné hnutí, jež se v Če chách vzmáhalo od dob Waldhauserových, dotklo se university málo.

Husův Hus Němec Aristotelův Angličan Oceasna Milič Tomáš Štítný Waldhauserův Janov Platón nov

17 article

Hus Byl na universitě žákem Stanislava ze Znoj ma, od něhož přejal názor realistický. Roku 139 stal se bakalářem a r. 1396 mistrem svobodnýchu mění a v téže době také bakalářem theologie. O r. 1398 jest mezi přednášejíeími, asi r. 1400 byl vy svěcen na kněze a r. 1402 stal se poprvé rektoren a téhož roku jmenován kazatelem v kapli beflémske s čímž byla spojena povinnost, kázati česky. Brz stal se miláčkem posluchačů, vystupoval proti mravn pokleslosti v duchovenstvu a zlořádům v církvi, js chráněn přízní královou. V oné době dostaly se do Prahiy spisy Wikle lovy, jenž byl realistou, ale neoddával se abstraktn spekulaci, nýbrž vycházel ze života. Učil zejména, ž církev nemá míti světského panství a vystupoval proti simonii. Spisy Wiklefovy byly přijímány zvl ště českými místry jednak pro jeho rcalismus, je rak proto, že v nich nalézali oporu pro svě snah o povznešení mravnosti, kdežto cizí mistři, nomin listě, byli podporováni hierarchii. Hus sám se spis Wiklefovými velmi obíral a některé z nich i opsal Na vyzvání pražské kapitoly bylo sice usnesení universitním z r. 1403 zavrženo 45 článků Wikle- fových, ač je čeští mistři s Husem hájili, přes t však se učení Wiklefovo šířilo a církev počala prot němu vystupovati násilně.

Hus Stanislav Znoj Wiklefový Wikle Brs Wikla lov

18 article

Řečník líčí pak postup boje o spisy Wiklefovy jež arcibiskup r. 1408 nařídil vydati k vyšetření, prot čemuž se universita ohradila a 5 studujících podalo odvolání k papeži. Hus neuposlechl arcibiskupova zákazu kázání a k tomu přistoupil spor arcíbiskup s králem, jenž potřeboval autoritu university ke své církevní politice za sporů koncilu s papežem a de- kretem kutnohorským zjednal českému národu n universitě většinu. Když pak r. 1410 byly knihy Wi- klefovy spáleny, vystoupil Hus přímo proti arcibi- skupovi, začež byl stižen klatbou. V tomto prvnín sporu university s církevním úřadem universita ješt uznávala odvolání se k církevní moci Změna nastala později, když Hus r. 1412 vystou pil proti odpustkům, vydaným bullou papeže Jana XXIII. na křízovou válku proti Ladislavu apulskému Hus ve veřejné dispulaci vyslovil již rovoluční zá sadu, že věřící nejsou povinni poslouchati papeže v věcech, ktcré se příčí jejich svědomí, načež byla klat ba nad ním obnovena. Universita později stála z Husem a to i po jeho smrti.

Wiklefův Hus Jan XXIII Ladislav

19 article

Za Husitismu nastal sice úpadek university, ale toho netřeba litovati, neboť scholastika sama byla již přežitkem, který musil padnouti. Významno jest,že působením Husovým postavila se universita do slu žeb velké myšlenky, odvážila se vysloviti proti na- prosté poslušnosti církevní autority a hájila svobodu myšlení. Hus dovedl strhnouti většínu university celý český národ k odporu proti církevní moci. Nái Hus dodal uiversitě pražské světového významu proto je universita česká pravou nástupkyní univer- sity Karlovy, jako vše, co je v této zemi velkého náleží nám Čechům. Na konec vyslovuje přání, aby univorsita byla opět duševním vůdcem národa. Řečník odměněn bouřlivým potleskem, načež JUC. Tvrzický sdělil dcšlé telegramy a připomenu že svaz dal podnět k založení fondu pro studentstvo české v Dolních Rakousich, jenž má něsti jméno Hu sovo. V konečném doslovu pak J. M. rektor p. pro dr. Král poukázal, jak čestně universita represento- vala národ český v minulosti a přeje si, aby se vždy udržela na vysoké úrovni. Vivat, floreat, crescatl

Husův Hus Karlův Čecho Tvrzický Hu doktor Král Dolní Rakousich

20 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Oficiální výklad o „vyjednávání s před- sedou Polského kola“. Oficiální denník národní strany svobodomyslné ve svém včerejším čísle ujišťuje, že prohlášení českých poslanců je ta jasné a určité, že neponechává žádná zadn vrátka a česká delegace při veškeré vol- nosti taktiky, která jí musí býti vyhražena (?1), může a smí postupoval je nom v jeho duchu. Nevzpírá-li se parlam ent ni komise Slovanské jednoty rozhovorům s před sedou Polského kola Glabiňským, ač dobře vi že na druhé straně bude vyjednávat také s vlá dou a Němci, mohlo by prý se zdát, že rozho vory ty jsou v zásadním rozporu s pražským prohlášením. Kdyby česká delegace použival prof. Glabiňského jako tlumočníka mezi sebo a ministerstvem, byla by to prý po praž ském usnesení opravdu nedůsled nost, které by český náred nesnesl Poslanci čeští nežádají k usmíření hněvu národa jenom odstoupení Hochenburgera a Schreinera to by byla příliš malá cena a dar danajský, po slanci čeští chtějí povalit dnešaí vlád ní systém, k tomu zvoleny zbraně ostré, k témuž cili neodmítnuty rozhovory s předsedou Polského kola. Svolení polských ministrů k sankci protičeských zákono naplnilo sice celý národ hořkou litostí, leč po- slanci čeští nehodlají prý neshody mezi nim a většinou polských poslancé zvětšovati, naopak snaží se, aby byly odstraněny a Polské kolo zi skáno pro politiku spravedlivou a jen prot česká delegace neodmítá prý rez- hovory s presidiem Polského kola

Němec Glabiňský Schreiner

21 article

Snad prý i nyní dožijí se zklamání s Polským kolem, ale bylo by prý proti duchu Slovanské jednoty, kdyby od snahy získati kolo upusti jen proto, že se nachází nyní u protislovanské většiny. „Zástupci Slovanské jednoty jen z těch to důvodů přistoupili prý k rozhovorům s Gl biňským, nestarajíce se o to, zda bude předseda Polského kola jednati také s baronen Bienerthem. Vůči vládě platí prý neodvolatela zásada pražské porady: Domiuvili jsmel — My zaznamenáváme a resumujeme: Podl tohoto oficiálního ujištění orgánu akčního výboru národní strany svobodomyslné nevyři- zoval tedy posl. Glabiňski od ba Bienertha žádných vzkazů Slovan ské jednotě, ani Národnímu klubu a také slovanští ani čeští poslane nevzkazovali po Glabiňském žád né odpovědi. — Dvorní rada PhDr. Jan B. Lambl zemřel Bělovlasý kmet, který ještě před nedávnemv svěžesti zúčastnil se schůzí a porad hospodář- ských a technických, pan dvorní rada prof. dr Lambl včera rozloučil se na vždy z kruhů svých nespočetných bývalých žáků a spolupracovník na poli hospodářském. Zesnul v neděli dne 7. listopadu ráno ve svěm příbytku na Františkově nábřeží č. 6. Jan B. Lambl narodil se 9. srpna r. 1826 v Letinách. Studoval gymnasium v Plzn a v Praze. V roce 1849 stal se magislrem phar- macie a byl po dva roky chemikem v závodě firmy V. Batka v Praze, načež r. 185 1 přijal místo profesora chemie a fysiky na vojensko- technické škole v Bělehradě v Srbsku, kde před- nášel jazykem srbským a francouzským. V roce 1855 vrátil se do Čech a stal se učitelem che- mie, technologie a nauk přírodních na německé bospodářské škole v Libverdě, kde stal s věhlasným odborníkem. V roce 1863 vstou- pil do služeb hraběte Jana Harracha řídil nově založenou rolnickou školu ve Ste- žerách. Po válce v roce 1866 habilitoval s

Bienerth PhDr Lambl profesor V Batek Harrach Františkov nábřeží Letiny Plzn Praha Srbsko Čechy Libverda národní strana svobodomyslný nevyři Slovan vojenskýtechnický škola v Bělehrad

22 article

Jan B. Lambl za docenta hospodářství a správo- vědy na technice, kde v obou jazycích zem- ských přednášel. Po rozdvojení techníky prof Lambl zůstal při ústavě českém. V letec 1867—82 byl profesorem mimořádným, do roku 1897 řádným. Roku 1891 byl rektorem. Uveřejnil četné spisy odborně, založil a vydával »Letopisy rolníka nového věku« a »Archiv země- dělský«. Zvláštní rozruch způsobil svým spisem »Depecoration in Europa«. Založil »Bibliotéku polního hospodářství«. Lambl byl také poslan- cem zemským za okresy Rychnov a Kostele n. Orl. a na sněmu věnoval pozornost zájmům školstvi hospodářského a zem. výboru předložil osnovu zemědělských škol, na jejichž základec stala se r. 1864 usneseni, týkající se organi- sace všech kategorií těchto škol. Při vyšším hospod. úslavě v Táboře stal se Lambl členem kuratoria a vrchním ředitelem. Dále byl kurá- torem hosp. školy v Chrudimi. R. 1870 jako starosta pomologického odboru vlastenecké hospo- dářské společnosti založil pomologieko- vinařský ústav v Troji. R. 1883 byl předsedou c.k zkušební komise pro učitelství na čes. školách zemědělských a zároveň byla mu svěřena in- spekce nad hospod. školami českými v Čechách a středními na Moravě. Byl za své zásluby vy znamenán četnými řády. R. 1897 dán na trvaly odpočinek s tilulem dvorního rady. — Čes budiž jeho památce! Pohřeb ustanoven jest n středu o 3. hod. odpol. z kostela u Dominikánů — Osební z pošty. Jmenováni byli vrchní po- štovní kontrolor Josef Boháček v Praze vrchnín poštovním správcem a poštovní kontrolor Frant Kožušníček v Přerově vrchním poštovním kon- trolo rem.

Lambl Boháček Kožušníček Rychnov Tábor Chrudim Trója Čechy Morava Praha Přerov osnova zemědělský škola vinařský ústav Depecoration in Europa

23 article

— Nejvyšší zdravolní rada. Ministrem veřejných prací byli jmenováni členy nejvyšší zdravotní rady městský fysikus dr. Aug. Böhm ve Vídni, zdravotn rada dr. Ant. Fleischer v Brně, profesor farma- kologie a farmakognosie dr. Jos. Lazarski v Kra- kově, vládní rada prof. dr. Hubert Riedinge ředitel zemské porodnice v Brně, dr. Felix Siel- ski ve Lvově, zdravotní rada dr. Jos. Starze v- ski, ředitel všeobecné nemocnice ve Lvově a měst- ský lékař dr. Jos. Walczyúski v Tarnově. — K rozdělování relerátů v mor. zemském vý- boru. Z Brna, 6. října. (Pův. zpráva.) Včera rokoval zde Klub agrárních poslanců zemských také o otáz- ce, zda přísodíci Vaca, člen agrárního klubu má převzíti po dru. Koudelovi finanční referát. Jak se dovídáme, zvítězilo stanovisko, že má finanční referát přijati. Klerikálové naléhali na dra. Koudelu. aby se referátu vzdal jedině z toho důvodu, že každá sanace zemských financí zle se mstí na politické straně, jejíž členem je přísedící, který má finanční referát. To možno očekávati i u strany agrázní, která tímto momentem dostala se do zhoršené situace Krok tento posuzuje se všelijak a z různých hledisk — Úmrtí. v Dobrušce zemřel dne 5. listopat pan Váciav Rýdl, soukromník, býv. hoteliera obchodník ve stáří 68 roku. Pochován byl dnes do- poledne na místním hřbitově u sv. Duch.

doktor Aug Böhm Antonín Fleischer Jos profesor Riedinge Siel Vaca Koudela Váciav Rýdl Vídeň Brno Lvov Tarnov Dobruška všeobecný nemocnice

24 article

— Výprava na severní točnu byla včera po celý den všeobecným beslem velké Prahy. Zejména v časných hodinách odpoledních netrhla se cesta přes žoffnský můstek odvážnými cestovateli a cesto- valelkami, všichni pláli přímo nadšenou chutí, ob- jeviti něco v neprobádaných polárních krajích žo- finského sálu. Horlivost byla tak značná, že ve ve- černích hodinách nastávala místy až nebezpeční

Praha

25 article

Hlačenice mezi ledovými krami, a mnohé ze sněžných stánků pod návalem koupěchtivých přímo očividně roztávaly — totíž aspoň bohaté zásoby v nich na kupené tály vůčihledě. Ale neúnavné prodavačky byly vesměs příliž roztomilé, než aby se proto hně- valy. Illuse věčného sněhu a krutých mrazů byla tak dokonalá, že nejvíc šly na odbyt ony osvědčené pro- středky, které tyto svízele přemáhají a připomínají zároveň: tedy čaj, káva, vino, likéry, stejně jako sněžné krémové výrobky, šampaňské a zmrzlina. Tim budiž řečeno beze všech básnických metafor a bujných obrazů, že bylo ve všech bufetech pravé obležení, a večer některé z těch rozkošných slánků byly již tak vypleněny, že skutečně poskytovaly věrnou illusi nehostinných krajů polárních, v nichž dávají medvědi i lišky dobrou noc. Ale přes to byla na všech stranách nálada výborná, přímo růžová a nej- lepší v matičních pokladnách, které měly po celý den bohatou žeň. Nechť se však utěší ti, kdož snad včera ještě zmeškali skvělý podnik našich matičních dam: jako zázrakem přes noc byly doplněny všecky zásoby, takže ještě dnes severní pol na Žofině vy- drží velikolepě nový nával cestovatelů, kteří se chy- stají v poslední den jej objeviti, anebo svoje vče- rejší a předvčerejší výzkumy opskovati, doplniti zdokonaliti. Letošní bazar přeložený »na severní točnu« předstihl všecko očekávání; jsme s ním spo- kojeni my, jsou spokojeni i jeho aranžéři a pořada- telky a nejvíc asi bude spokojena Ústřední Mali školská, neboť pomůže asi vydatným způsobem pře máhati mrazivý dech jejího — deficitul

Mali

26 article

— Pražský soudní úřad uschovaní. Za příčinou zámýšlené reorgamisace depositních úřadů soudních koná se právě z příkazu ministerstva spravedinosti přehlídka pražského soudního úřadu uschovacíb s podrobným přezkoumáním celé jeho činnost úřadníkem zvláště k tomu vyslaným. Úkolem tím byl pověřen témuž ministersivu službou přidělený rada vrchního zemského soudu pan K. Flieder. který t. č. zastává funkci soudního inspektora. — Manifeslace bělohorská. Včera odpoledne t- síce pražského lidu ubíraly se na památnou pláň Před 4. hod. zahájen byl na poli proti hostinci »N Bilé Hoře« tábor lidu. Promluvili s tribuny, nad níl vlal červenobílý prapor a pod ním dva prapory černě s rudými kalichy, dr. Novotný a posl. Lisý př účasti asi 7000 osob. Kromě četnických hlfdek a o- dílu jízdní stráže nebyla podniknuta žádná zvláštní opatření, přes to však dle příprav v Praze vykona- ných bylo zřejmo, že pražská policie chystá účast- níkům obvyklé přivítání. Po skončeném táboru lide účastníci, sesílení ostatními bělohorskými poutníky. ubírali se v mohutném průvodu, čítajícím na 10.00 osob, ku Praze za zpěvu národních písní. Průvod v jehož popředí neseny černé prapory s rudými ka- lichy, uzavíraly čtyžstupy sokolských jednot a střelců

K Flieder bělohorský Bilá doktor Novotná Lisá Praha osoba

27 article

Podobné účasti při bělohorské pout pení od desetiletí pamětníka. Když prů- vod, za úplného šera již, ba tmy, došel Prahy, vzbu- dil svou nezvyklou mobutností i pořádkem, s jakým se ubíral, neobyčejnou pozornost a byl pozdravován místy bustými špalíry obyvatelstva. V Nerudově ul k výslovnému pokynu ustal zpěv vlasteneckých písní a zavládnuvší hluboký klid působil dojmem vskutku mohutným. Nerudova ulice byla již přední částí prů- vodu vyplněna, hlava na hlavě a stále ještě z Úvozu postupovaly nové husté zástupy řada za řadou. N nároží náměstí při sborovém velitelství průvod oč kávaly dva kordony pěší stráže s velfcími úřadník a 10 strážníků jizdních. Policie učinila pokus zmoc- niti se praporů, načež průvod v úplném klidu ubíra se dále. Bylo oznámeno, že průvod na Starom. nám. bude kratším proslovem posl. Lisého vyzván k klidnému rozchodu, který musí být v zájmu důstoj- nosti manifestace proveden v úplném pořádku. Tak Došul za úplného klidu a ticha přes Karlův kamenný most na náměstí křižovnické a jeho čelo vešl o do Karlovy ulice. V témž okamžiku, kdy první řady prů- vodu mizely v Karlově ulici, dal vrchní okresní inspektor Svoboda, velící silnému kordonu stráže povel, aby tato vrhla se do středu průvodu. Zakro- čení bylo provedeno obvyklým způsobem . . . Ale rozehnat tuto masu bylo nemožno, a tak stráž, jejíl oddíly ubíraly se s průvodem, podnikala stálé výpady na účastníky, jako na nároží Seminářské ul., kde pokusila se o zatlačení části zástupu do této ulice.

Lisý Svoboda Praha Karlov ulice seminářský ulice

28 article

Tak první část průvodu došla na Staroměstské ná- městí. Chtěla stanouti u radnice, ale odtud vyhnalji okresní inspektor za podpory 10 jízdních strážníků Poodešla k Marianské soše, ale odtud odhánělo ji jiné oddělení stráže dále přímo proti velkému koe- donu u domu před Týnem, jemuž velel rev. inspekton šl. Euhuber. Když lid hnán od zadu stráží octi se před tímto kordonem rozlehl se z nenádání povel »Ve jménu zákona — rozehnat!« Strážníci okamžita rozlétli se do lidu a pracovali. Řada lidí povalena pošlapána a na zemi povalovaly se kabáty, klobouky atd. Hned potom zatčen byl jistý p. Siebert. Se třemi očitými svědky, kteří přihlásili se Slebertovi na ko misařství za svědky, byly ihned sepsány zatýkan listy a byli zatčeni. Zbytek průvodu byl zaháněn po- licií Celetnou ul. k Prašné bráně. »U modré hvězdye utvořila policie kordon. Zatčeno bylo celkem osm mladíků pro urážku stráže a neuposlechnutí k roz — Socfální demokralé proti vládě Bienerlhova Strana sociálně demokratická pořádala včera dopole dne veřejnou schůzi »u labutě« na Poříčí, na niž r velkého účastenství poslanci A. Němec, dr. Soukup Tomášek a Jaroš pojednali o nebezpečí vlády § 12 a nových milionech daní. Poslanec A. Něme sdělil nejprvé, že manifest strany soc. dem. byl ráno koniiskován. Mluvil o politické nitunci a ve příčině protičeských zákonů pravil, že němečtí měšťáci jsou na omylu, pak-li se domnívají, že tím zastaví po- stup české věci v těchto zemích a zvláště ve Vídni.

Siebert doktor Soukup Tomášek Jaroš Celetná ulice Vídeň Bienerlhov Strana

29 article

Dokud Vídeň bude centrem říše a úřadů a doku budou tam plynouti české peníze, budou se tam také táhnouti čeští dělníci. Zákon dolnorakonský doka- zuje, že tato země je dvojjazyčnou. Netřeba se obá- vati, že tímto činem se něco zvláštního stalo. Tím činem ne jen situace ještě více zatemnila. Vinenje Bienerth a udělal-li to zůmyslně neb z neschop- nosti, nelze ho držeti. Jedná se o nadvládu Němců v ohledu kapitalistickém a národohospodářském. Poslanec Tomášek promiouvá o otázce, jež je osou posledních událostí, toliž o ochranných zá- konech jazykových a o Vídni. Pravil, že dělnictvo ve Vídni bude v nejbližší době žádati u živnosten- ských úřadů vídeňských české jednání. Dělníci se budou stále domábati škol českých ve Vídni. Kd nese vinu na tom, že menšina dolnorakouskáje ohrožována atentáty ministerstva, magistrátu a ulice Při líčení soudním s pachateli vymiouvali se lito, že byli najati neznámými osobami. Nitky demon straci vídeňských se táhnou z ulice až do minister- ských kanceláří. Ulice vídeňská křičela pryč a Čechy a s českými školami a vláda hned na to školy české závírá u je tedy výkonným orgánem ulice. Posl. Jaroš: Bienerth nadělal mnoho škod, které nemu- aili býti a 4 zákony nebyly by skutkem, kdyby par- lament byl silným a Slované sjednoceni. Proti para- grafu 14. se dělnictvo musí postaviti a postaví. Za všeobecného práva paragraf 14. není vůbee možný. Odváží li se vláda k tomuto kroku, dělnictv zapálí požár, který páni neuhasí. Pak dělnictv požene na soud nejen vládu, nýbrž i měšťáky. Buď se bude vládnouti parlamentně aneb se vypíšou nové volby, ale nějaký stav mimoparlamentní děl- nictvo nedovolí. Poslanec dr. Soukup pravil, ž jménem klubu české soc. demokratické strany před chodu.

Bienerth Němec Tomášek Čecho Posl Jaroš Slovan doktor Soukup Vídeň Netřeba