1
masthead
V Praze, v sobotu dne 18. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 108.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
6
article
Tragedie Ivovská.
Tragedie Ivovská.
Kdo stane se místodržitelem v Haliči?
Z Vídně, 18. dubna. Bývalý ministr zahra-
ničních záležitostí hr. Agenor Goluchl ow
ski vyslovil se v Římě k zpravodaji »N.F
P.«: »Tak tedy našli cestu též ke mně. Bylo
to marno. Politický svět stal sle mi
cizím. Používám ve snivé kráse tohoto jedi-
ného města nerušeně svého dobře zaslouženého
odpočinku a nepomýšlím na to se ho
zřici. Pověst o mé kandidatuře na hodnost
místodržitele haličského jest bezpodstat-
na. Nikdo mi tuto hodnost nenabízel, ani mi
nepoložil otázku, zdali bych nastoupiti chtěl dě-
dictví po hr. Potockém. Kdyby mně s tím přišli
odpověděl bych: Jsem soukromníkem
a chci jím zůstati«
Národní rada polská.
Ze Lvova, 18. dubna. Polská Národn
rada svolána jest na středu 22. dubna k
schůzi, na jejímž jednacím pořadu jest: roz-
prava o nynější situaci haličské.
Hraběnka Potocká.
Ze Lvova, 18. dubna. Vdova po hr. Po-
tockém, paní Kristina hr. Potocká, poslala
včera úřadníka místodržitelského k soudu s pro:
hlášením, že rodina nepřeje si, aby
vrah byl potrestán a že se tedy k trest-
nímu řízení nepřipojí. President zemského
soudu dal hraběnce vzkázati, že má v plné
úctě intence paní, která také v neštěstí zůstala
velkomyslnou, že však musí býti zjednán spra-
vedlnosti průchod.
Zatýkání ruských gymnasislů.
Ze Lvova, 18. dubna. »Slowu Polskémue
eděluje se z Přemyslu, že tam zatčeno
bylo 25 ukrajinských gymnasistů.
kteří po velikonoční zpovědi počali na ulici
zpívati: »Sičynský ať žije — Potocki ať hnije.«
Když udali své nacionale, byli propuštěni až n
jednoho, který na policii počal hvízdati. Školní
úřady byly o příhodě té zpraveny.
Goluchl
N F P
Potocki
Potocká
Kristin
Přemysl
Halič
Vídeň
Řím
Lvov
Slowa Polskémue
7
article
Ze svědeckých výslechů.
Ze Lvova, 18. dubna. Vyšetřující soudce
vyslechl včera komorníka zemského
maršálka hr. Badena, který vypravoval,
že několik dní před atentátem na místodržitele
hr. Potockého objevil se v soukromém bytě
maršálkově mladík a že byl velice dotíravý,
předstíraje, že chce promluvit se synem maršál-
kovým, zemským posl. drem. Jindřichem Bade-
nem. Jakkoli maršálek byl doma, nepřipustili
mladíka. Přes to ještě dvakráte téhož dne po-
kusil se dostati k hr. Badenovi. Sičyns ký
prohlásil, že nebyl vůbec v bytě
maršálkově a při konfrontaci komorníka
se Sičynským prohlásil onen, že Sičynský není
oním mladíkem.
Rozsudky smrti.
Ze Lvova, 18. dubna. »Gazeta Narodowa«
sděluje, že při nedělní audienci čelná osobnost
krátce před atentátem upozornila místodržitele
hr. Potockého, že po městě jsou rozšířeny po-
věsti, že byl nad ním vynesen orte
smrti. Hr. Potocki otevřel zásuvku svého
psacího stolku, vyňal dva rozsudky
smrti a ukázal je návštěvě řka: »Z takových
rozsudků nedělám si pranic«.
Ze Lvova, 18. dubna. Poloúřadně se ozna-
muje: Zpráva zdejšího jednoho listu, že v zá-
suvce zavražděného místodržitele hr. Potockého
nalezeny tři ortely smrti, vydané revoluční
stranou, jest zcela bezpodstatna. Policie dochá-
zejí denně četné zprávy o polských a ruských
spiknutích, avšak konaným šetřením zji
šténa bezpodstatnost veškerých těchto pověstí
Bedna s revolvery.
Ze Lvova, 18. dubna. Z města Haliče sdě-
lují, že tam zabaveny dvě bedny, ve
kterých se nalezaly revolvery
Browningovy a že zavedeno ve věci té vyše-
třování.
Baden
Potocki
Bade
Sičynský
Browningův
Lvov
Hradec
Halič
Gazeta Narodow
8
article
Telefonické a telegrafické zprávy
Telefonické a telegrafické zprávy
Wahrmundova aféra.
Z Inšpruku, 18. dubna! Prof. dr. Ludvík
Wahrmund zahájí po Velikonocích počátkem
května zase svoje přednášky. Klerikální listy
sdělují, že bylo smluveno mezi vládou a kře-
sťansk. sociály odstranění prof. Wahrmunda. Na
universitě však není o tom nic povědomo.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 18. dubna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Císař povýšil do baronského stavu pol-
ního podmaršálka Mikuláše ryt. Wuicha, předsedu
technického vojenského komitétu, který z vlastní žá-
dosti vstupuje do výslužby. — „Wiener Zeitung“ uve-
řejňuje vyhlášku ministerstva finane
z 8. dubna 1908 o vydání jubilejních zem-
ských zlatých peněz po 10 a 20 korunách
rak. měny. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje na ví-
zení ministerstva financí z 10. dubna
1908, jímž dává se možnost používati vyhlášky mi-
nisterstva financí z 18. prosince 1907 o papirech
všeobecného státního dluhu a státl
ního dluhu království a zemí na říšské
Wahrmundův
profesor
doktor
Wahrmund
Wahrmunda
Mikuláš rýt
Inšpruk
Vídeň
Wiener Zeitung
9
article
radě zastoupených, jež věnovány jsou na
kauce při vojenských sňatcích, také pro
sňatkové kauce důstojníků a úřadníků c. k. země-
brany, jakož i důstojníků (také účetních) c. k. četni-
ctva, pozůstávající v takových cenných papírech. —
Ministr financí jmenoval ve stavu finanční pro-
kuratury v Praze koncipisty finanční prokuratury dra.
Maxe Pollaka a da. Ottu Beykowského ad-
junkty finanční prokuratury. — Mi nistr kultu
a vyučování jmenoval architekta Karla Mottla
v Praze učitelem v IX. hodnostní třídě s titulem pro-
fesora na české státní průmyslové škole v Brně.
Německý kancléř v Římě.
Z Říma 17. dubna. (K. k.) Kníže Bülow měl
dnes večer rozmluvu s ministrem zahraničních zále-
žitostí Tittonem.
Z rumunského parlamentu.
Z Bukurešti, 18. dubna. (K. k.) Sněmovna schvá-
lila včera jednomyslně nový zákon o bran-
cích, jímž povolává se 44.000 mužů ku praesenční
službě, 3414 mužů k občasné službě při jízdě a 544
námořníků. Letošní kontingent převyšuje loňskýo
9000 mužů, což má příčinu v nové organisaci armá-
dy a v zavadení dvouleté služební doby. Sněmovna
přijala dále jednomyslně zákon ku potíráni
petrolejových trustů, obchodní a plavební
smlouvu a smlouvu na vydávání zločinců se Spoje-
nými státy.
Turecký řád.
Z Cařihradu, 17. dubna. (K. k.) Dle úřadní zprávy,
uveřejněné v listech, byl legačnímu radovi dru. š'. Mu-
sulinovi v c. a k. ministerstvu zahraničních záleži-
tostí udělen velkokordon řádu Medžidie.
Audience u suitána.
Z Cařihradu, 17. dubna. (K. k.) Po selamliku byli
velvyslanci Zinověv a Constans, jakož i bavorský
princ Jindřich přijati sultánem ve slyšení. — Prin
Jindřich vydá se v pondělí na zpáteční cestu.
Pollak
Ott
Mottl
Bülow
Zinověv
Constans
Jindřich
Praha
Řím
Bukurešť
Cařihrad
státní průmyslový škola v Brno
11
article
Z řišské dumy.
Z Petrohradu, 17. dubna. (K. k.) Pokračování
řeči Miljukova. Po snahách dosíci pro Makedonii
něčeho praktického, zavésti civilní zástupce a orga-
nisovati četnictvo, narážíme na otázku žele z-
niční. Diplomacie naše nedovedla zameziti skvělý
diplomatický úspěch svob. p. Aehrenthala. Protože
však diplomati okamžik ten propásli, nastoupil náš
ministr skutečně jedině správnou cestu, aby náš ne-
zdar byl zakryt. Dráha sandžacká dáva
Rakousko-Uhersku do rukou světovou
cestu do Indie, po níž asi též Anglie bude do-
pravovati svou poštu. Je tudíž jasno, že Rakousko-
Uhersku dostane se nejen hospodářských vý-
hod dráhy té, nýbrž že i jistou měrou změní
Rakousko-Uhersko svou mezinárodní
situaci politicko u.
Anglie, která se tváří šlechetně, neriskuje nic,
naopak získává v očích Evropy, kdežto Rusko,
učiníli totéž, přejímá závazek.
Projekt ruský obsahuje zdravé jádro, jež uvede
opravy makedonské na pravou cestu. Otázka blíz-
kého východu neobsahuje jen problém balkánský,
nýbrž též jiné území zastřené hustým závojem, totiž
asljské Turecko, kdež se dějí události, které se sta-
Miljukov
Aehrenthal
Anglie
Petrohrad
Makedonie
Rakousko
Uhersko
Indie
Anglie
RakouskoUhersko
Evropa
Rusko
Turecko
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dějin dobrého tónu.
13
article
Jiné časy, jiné mravy; to platí také o tak zva-
ném dobrém tónu, jehož pravidla se během staletí
v mnohém směru změnila. O tom svědčí skoro každá
stránka nedávno vydaného prvního svazku díla „La
civilité, 1'etiquette, la mode et le bouton du XIII.
au XIX. siěcle“ od Alíréda Franklina.
Z melého, roku 1633 vydaného spisku o umění
libiti se u dvora, dovídáme se, že tehdy nepok ládalo
se za slušné klepati v bytě na dvéře. Bylo nutno
obmeziti se jen na tiché škrábání po dveřích nehtem
malíčku, jenž se za tím účelem nechával růsti delší
než nehty ostatních prstů. Kdo svou návštěvu příliš
protahoval a čekal na více méně zřetelné znamení,
aby se poroučel, prozrazoval špatné vychování.
Naproti tomu nepokládalo se nikterak za ne-
slušné, konati a přijímati návštěvy v ložnici. Vévoda
z Lauzunu zamiloval se do mladé dámy, kterau
spatřil seděti s několika přítelkyněmi na posteli je
sestry, když u ní vykonal návštěvu. Zjemňující
vliv hotelu de Rambouillet však nedovolil, aby tento
podivný zvyk, jenž také ženskému pohlaví otevíral
dvéře do ložnice pánů ku přátelským návštěvám,
na dlouho potrval. Příručka savoir-vivre z roku 1675
nás poučuje, že v oné době již nenáleželo k dobrému
tónu, posadil-li se někdo na postel dámy, aby s ní
hovořil.
V XVI. století bylo zvykem, že se při pozdravu
osoby měšťanského stavu líbaly na tváře, šlechtici na
ústa. Bylo to pravidlem nejen mezi známými, nýbrž
Alíréda Franklin
jít Rambouillet
le modus et le bouton jít XIII
14
article
pokládalo se za poctu, jež se musila prokázati ka-
ždému příslušníku stavu. Mladá šlechtická slečna ne-
směla se zdráhati nastaviti mužům rytířského pů-
vodu rty k políbení, třeba bylo setkání pouze zcela
náhodné a nikdy před tím se v životě neviděli. Do-
konce i v kostele při bohoslužbách se lidé veseie
líbali, jak slyšíme od soudobého kazatele mravokárce,
jenž tento zvyk co nejpřísněji odsuzoval. Rovněž jej
odsuzuje Montaigne, jehož mravní pobouření ovšem
vzniklo z motivů poněkud sobeckých, neboť praví,
že toto všeobecné líbání není žádným požitkem
ani pro muže, ani pro ženy, neboť za tři hezké musí
se políbiti padesát ošklivých. Ale přišla ještě horší
doba, neboť z Italie se tu a tam zahostil zvyk, že
šlechtici při pozdravném polibku strkali damám ja-
zyk do úst!
O způsobu, jak se má v dobré společnosti jísti,
bylo mnoho zcela přesných pravidel. Nezbytnou
podmínkou bylo, neolízovati si při jídle prsty, ne-
ohryzovati kosti zuby jako pes a nervati s nich maso
nehty jako dravec, nýbrž obrati je čistě nožem. Kdo
nechtěl býti pokládán za selského, musil se střežiti,
aby nemluvil s plnými ústy. Nebylo také známkou
jemných způsobů, namáčeti kus chleba do omáčky
nebo krájeti chléb nožem; chléb směl jen lámati
prsty. Kdo svou horkou kávu vyléval na tácek, aby
mu rychleji vychladla, nesměl se domnívati, že stojí
na výši dobrého tónu!
Montaigne
15
article
Angličan Moryson, jenž asi před třemi sty lely
delší dobu prodlel na německých universitách, vy-
pravuje ve svých zápiscích, že tehdy náleželo v Ně-
mecku k dobrému tónu, především nemluviti v pří-
tomnosti dam a zvláště u stolu neslušné řeči. V No-
rimberce měli v jednom hostinci zvonec, na nějž
se varovně zazvonilo, když některý host nedovedl
udržeti jazyk na uzdě přes to, že byly přítomny
ženy. Dnes by takový zvonec leckde musil zníti
ustavičně.
Angličan
Moryson
16
article
= Londýnská čísla. Před sto lety neměl Londýn
ještě hni milion obyvatelů, dnes čítá Velký Londýn,
totiž vnitřní město, se všemi předměstími, jež s ním
tvoří souvislý celek, více než sedm milionů obyvatelů,
tedy více než celé Skotsko a Irsko a celkem šestinu
obyvatelstva Velké Britanie. Průměrně narodí se v
londýnském hrabství každé čtyři minuty jedno dítě
a každých 7 minut někdo zemře. Londýn jest nejbo-
hatší město na světě, City je hlavou ohromného po-
lypa, jehož chapadla obejímají celý svět a přecev
tomto městě bohatství umírá každý třetí člověk
v nemocnici, chudobinci nebo v blázinci. Počítají-li
se jen dospělí, umírá snad každý druhý ve veřej-
ném ústavu a ještě nepříznivější je poměr u dělnické
třídy. 30% obyvatelstva má menší příjem, než 20 K
týdně Počet Londýňanů, kteří se do roka dovolá-
vají veřejné dobročinnosti, činí 430.000. Za jedinou
noc bylo napočítáno 2400 osob bez přístřeší, které
spaly v zákoutích, nebo se potulovaly po ulicích.
Více než 16.000 dítek ročně zemře, aniž dosáhly jed-
noho roku, z velké části následkem zločinného padě-
lání mléka, jež v Londýně kvete a počíná se pociťo-
vati jako národní hanba. Asi 16.000 policistů střeží
Londýn, asi 3000 Londýňanů je ročně odsouzeno pro
zločiny, 300 oseb bývá průměrně na ulici přejeto a
usmrceno, kterýžto počet se zdá nízkým vzhledem
k velikému ruchu na mnohých místech i vzhledem
k množství opilců a dětí bez ochrany na ulicích. Ar-
máda 250.000 mužů a žen obstarává v Londýně do-
pravu zboží, dopisů a telegramů. Průměrně odesí-
lají Londýňané denně více než 2 miliony dopisů,
500,000 korespondenčních lístků a 80.000 telegramů,
Londýňan
Londýn
Skotsko
Irsko
Velká Británie
Ara
Londýňan