Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY-

3

7. května 1909. Číslo 125.

4 article

vili, Kalina, dr. Kramář a Udržal vytkli neblahou politiku, kterou Rakousko v Bosně pro- vozuje a všichni vznesli na nynější vládu ža- lobu, že se prohřešila proti zájmům lidu bosensko- hercegovského stejně, jako proti zájmům télo poloviny říše. Posl. Daszyňski dodal, že sociální demokrnté vládě bar. Bienertha dvakráte již da- rovali život a bezděky namanuje se otázka, zdali, když tak učinili dvakráte, neučiní to zae a po třeti.- Měšťanský pivovar plzeňský má známku zákonně chráněnou B + B. Maďarská agrární a komerční banka pro Bosnu a Hercegovinu mohla by si voliti známku B + B + B — Bienerth, Biliňski, Burman. Jenže výrobek a zboží chráněné známkou B + B je solidní a má po celém světě dobré jméno. Pod- nik, který by chráněn byl známkou B + B + B těchto vlastnosti by neměl. Ve sněmovně ostatně rozšířeny byly po- věsli, že bar. Bicnerth dnes neujal se slova, jak se čekalo, poněvadž nechce ještě znova prohla- šovati solidarilu s drem. Biliňským, z té příčiny poněvadž je veřejným tajemstvím, že mezi che- fem vlády nynější a jejim finančním ministrem koná se souboj, který by zasluhoval názvu: kdo s koho? d Z Vídně, 6. kvčina. (K. k.) V depolední schůzi bozenského výboru za r kování o

doktor Kramář Udržal Posl Bienerth B B Biliňski Burman Rakousko Boseň Bosna a Hercegovina Vídeň komerční banka B + B

5 article

nlee bosenské agrární bauce po posl. Daszyňském ujal se slova ministr šl. Bilii- ski. Musí prý opraviti někieré poznám ky Daszyňského. Měl prý vlaslně říci, že císař naproste chtěl potvniti sťanovy a proto nemohla vláda ničehe dosáhnouti. Tato slova nebyl by nohl ministr nikdy pronésli, nebyla by se srovnávala s pravdou. Mluvi s panovnkem o těchto věcech a pozoroval opak ně- jakého vlivu. K emisi pokladních poukázek došle měno souvistost s uzavřením parlamenlu. Ministn financí býval by raději předstoupil před sněmovnu s půjčkou, Sháněti škemráním většinu, neměl proč. Vláda nedožebrává se žádné většiny, protože — jes to snad silou, snad slabosti této vlády — vůbec ne- žebrá. Co dosud mělo se učiniti, stalo se s vělsinami u nichž nemusíla vláda žebrati. Posl. Deszyňski mluvil též o tom, žo vláda ne provedla rozkazy sněmovny! Jsou dvě zcela různé věci prováděti usnesení sněmovny a přijímati odn rozkazy. Vláda jako zástupkyně koruny vykonává zá- konodárnou moc společně s parlamentem, ale není povinna přijímati rozkazy parla- mentu.

Posl

6 article

Pekud se nyní týče parlamentního usenesení vláda ho ovšem doslovně neprovedla. Nouzavi cva žádného kompromisu. Toholu výrazu byln užito zcela nesprávně. Sněmovna neschválila přece resoluci, aby bauka nevznikla. Učinila své usnesen proto, že za celé rozprravy mluvilo se uslavičně vyvazení kmelů Sněmovna i vláda byla a je názoru že vyvazení kmelů v Bosně má se stanoviska sociál- ního a také polilického nejvyšší význam a následkem toho koncesování banky za tím účelem, aby prová- děla vývazení kmelů, jak se původně na to pomý- šlelo, nemělo býti vskutečněno. Dne 28. listopadu byla udělena tak zv. předběžná koncoze. V lednu byla ustavující schůze nové společnosti. Nyní ra- kouská vláda na základě usnesenií parlamentu zakro- čila u společné vlády a snažila se, aby lo, co vlastně bylo už hotovo, bylo ve věcech, které týkají se vy- vazení kmelů.

Boseň

7 article

Posl. Daszyňski pravil však, že by mu bylo bý- valo milejším, kdyby vláda nebyla na prosto ničehio prusadila a kdyby byla v parlamenlě problásila, ž ničeho nedosábla. Ministr mu věří na slovo. Mahl právem říci: Ať si ministři připraví svá zavazadia Může ubezpečiti, že jeho zavozadla jsou vždy připra- vena. Nelpěl nikdy na svém úřadě, avšak povinnos svou třeba solniti, třeba byla nepřijemna. Posl. Daszyňski vylasil se s otázkou, proč ne- bylo by bývalo možno vyčkati s koncesí, až by byl býval svolán sněm. Kdvby se bylo tak stalo bylo by se dosáhlo téhož výsledku. Kdyby byl sněi svolil k udělení konceee, byl by to býval opět týz „alabý zemský sněm“. To je poněkud nebezpečn zdůvodnění právě u poslanců. Chceme míti v Bosně úslavu nebo nechceme ji tam míli? Dle názoru pánů nebude mRi zemský sněm žádnou váhu a bule se tudíž i potom vládnouii vlastně administrativně absolulním způsobem. Dle tohoto názoru bude tudlž společná vláda dělati, co bude chtti. Nelze všsk zároveň říci: „Počkejme, až se zemský sněm sejde“ a na druhé straně: „Tento zemský sněm bude vládě po vůli, proto nebude jeho hlaa míti, žádně cenyí“ Čeho páni si přejí, toho se dosáhlo. Se společ- nou vládou nebyl uzavřen žádný kompramis, nýbrz rakonská vláda provedla, co bylo úče- lem parlamentního usnesení. Ministři nedají se lak snadno svésti, jak leckte pánové myslí, O záležitosti této jednalo se dvakrák v ministěvské radě. Po prvé poradť byla vláda za jedno, aby položena byla prostě kabinetní olázka.

Posl Mahl Boseň

8 article

Vláda se rozhodla dáti své porleleutlly k dlsp sici pro případ, že by vyvazení kmetů nebylo zasta- níku číslo 4. Z bohatého obsahu vyjímáme: J. Čapek Návrh kostýmu (burev. příloha), K. Vácha: Návrl okna bar. příl.). Dáie Všeobecná škola pro ornamnen- tální kreslen při c. k. uměl, prům. škole v Praze- Speciálka pro dekoralivní malbu prof. V. Maška (Úhrnem 31 reprodukci.) — V textu: O. Wilde: Umě- ní v moderním životě. — E. Carrire: Umění antické — Ch. Baudelaire: O barvě. — Zprávy a poznámky. — Číslo 5. (umění Talaškinských) vyjde v několik dnech. * „Strossmayer, koledar za ged 1909“, ročník třetí, vydává záhřebský odbor pro postavení pomní- ku Strossmayerovi v Záhřebě, tiskem akciové tiskár ny v Záhřebě. * „Česká Politika“, díl III. Napsali dr. Kramá a dr. Zd. Tobolka. Laichterův výbor nejlepších spiso poučných, tisk Ed. Leschingra v Praze. * Paul Ganguin: „Noa Nou“, přel. Jos. Ma- rek, ve sbírce „Knily dobrých autorů“ vydává Kamile Neumannova, Praha-Olšany Půžena Svobodová: „Blogoslawiony“ polský překlad Jerzy Bandrowského, Varšava. * J. Svozili „Kněží a ženy“, svazek I. v Pra- ze, nákl. J. Svozilové-Kubešové. Tiskárna nár.-soe dělnictva. Dr. Ant Hobza: „Poměr mezi státem a cir- kvi“. V Praze, nákl dra. Ant. Hajna. Tisk J. B. Zá- potočnélo v Rokyca nech. * Robert Louis Stevenson: „Kinh se- bevrahů.“ Přeložil Arthur Breiský. Moderní bibliotéka na Král. Vinohradech, red. K. H. Hilar. *V. Hrubý: „Verslcichende Grammatik der slavischen Sprachen.“ Nákl. A. Hartlebena ve Vidni a Lipsku. „Ortsrepister von Böhmen.“ Nákl. Jos. Leno- ble, Vídeň a Lipsko.

J Čapek K Vácha Návrl profesor V Mašek E Carrire Baudelaire Strossmayer Kramá doktor Zdeněk Laichterův Ed Ganguin Kamil Neumannův Půžen Svobodová Jerzy Bandrowski J Svozil Kubeš Hobza Hajn Zá Stevenson Breiská Král Hilar V Hrubá A Hartleben Leno Záhřeb Praha Ma Olšany Varšava Kněž Videň Lipsko Dáie všeobecný škola pro ornamnen průmyslový . škola v Praga Noa Na O . Wild : Uma Talaškinský Ortsrepister on Böhmen

9 article

* Gérard de Nerval: „Sylvie.“ Přel. Annie R. Konglova. „Moderní bibliotéka“ na Král. Vino- hradoch. red. K, H. Hilar. * Ed. Srb: „Lidové a levná byty.“ V Hrade Král., nákl. B. Melichar. *Charles Morice: „O moderních podmin- kách krány.“ Úvahy z ethiky a socinlogie umělecké Z rukopisu pveložili M. Majerová a F. X. Šalda. * „Slunečnice“, knihovna „Noviny“, nákl. Gro mana a Svebody v Praze * P. X. Šalda: „Moderní literatura česká. Podmfnky historieké a národní, logika vývojová, dneš- ní problémy 4 nebokpečí.“ V Praze, nákl. Gre smuna a Svobody. * Outnv Malý zeměpisný atlas. red. dr. St. Ni- kolau. Seš. 4. obsahuje mapy Balkánského pole- ostrova, evropského Růska, Malé Asie, Evropy (pol.) * Azot Gjens Selmerová: „Na nerské fjerdu.“ „Pěkné knihy pro mládež“, nákl. Jana Laich- tera na Frál. Vinohiradech. Tereza Nováková: „Dvě slařenky.“ „Pěkně kaihy pro mládež“, nákl. Jana. Laichtera n Král. Nmoliradech.

Nerval Sylvius Annie Konglův Král H Hilar Ed Srb Charles Moric M Majerová Šalda P X Šalda doktor Laich Nováková Jan Laichter Praha St Asie Evropa Gro man Sveboda Azot Gjen Selmerová

10 article

veno, Hokud nevysloví se o tom zemský sněmí. Mi- nistr rozumí nepřátelství proti Uhrám v tomto případě, chápe též oprávněnou obavu, že soukromý ústav bude snad prováděti lichvu a vykořisťovati oby- vatelstvo. Avšak všemu tomu se předešlo — leda že by nebyto důvěry k bosenskému sněmu, z to niktarak nemůže. Pesl. Krek rozebíral thema, pro ministra poně kud choulostivé. Jistě že je především rakonakým ministrem a má sloužiti císaři i zemi. Z toho nevyplývá všal ničeho proti němu jako Polákovi. Poslanec apeloval na něho jako na Poláka a upozorňoval ho na udá- losti nedávné minulosti. Myslíte — praví ministr — že kdyby byl se někde udál případ. v němž by Po- lákům hrozilo bezpráví a kdyby rozhodnutí o téke záležitesli bylo bývalo svěřeno potskému sněmu, že by Poláci byli bývali nespokojeni, že by byli mluvii o zradě a utiskování anebo že by brli řekli: „Na čem se náš zemský sněm usnese, to jest dohré“r To jest stanovisko ministrove a mysií, že tím nedasfal se do rozporu také s národními oity. Bylo mu také vytřeno, že nemá smyslu pro nutonemii.

Krek Polák Uhry Polák

11 article

Chce se, aby besenský sněm byl složen dle skulečných potřeb obyvatelstva! Ministri je pro par- lamentní reži.n a len jeví se usnášením mému. Na- bylo ani řečí o abeolutistických tendencích, o obchá- zení usnesení, kleré učinil snčhnovna. Nebylo rovně žádné řeči o proteževání maďarského vlivu, nsopak dosáhli jsme toho, že uherská banka, která si přá a koncesi, nebude moci ii vykonévati, dokud se o ni nevysloví zemský sněm. Až ten v této věci promluví. bude to pro ministra znanienati: Roma locůla est V odpolední schůzi posl. Kalina poukazuje na to, že byl zemitnut návrh, kturý jeho strana po- dala před annekění předohou a v němž vláda se vyzývá podati pledlehu, která má slejné znění, jako předlcha uherská. Dnes jedná se o to, který víiv má býti v Bosně směrodalným. Skufečnast, že vláda nebyla s to, prosditi přodlohu stejného znění, uka- zuje, že Madaňi si zabezpečili větší vliv. Slavy, že posice společného ministra financí byla obližnou na- proti agrární bance, rakouský ninistr financí postavil ho nad parlament. Mocnější nent sněmovna nýbrž osobní sliby společného min - stra financí bar. Burisna.

Kalina Madaňe Boseň uherský banka

12 article

Vláda přejala naproti poslanecké srěmovně zá- vazky, avšak nesplnila je. Řečnk žádá určjlé vládní problášení, je-li přavda, že příbuzen- stvo minbstra har. Buniana zůča stní se velkým podilem na I. pěštské obchodn bance a že proto hrál zde jistou úlohu vliv nejen uherský, ale takě osohnív Jestliže již nyní v hospodáýské zátežitosti může s uplatniti rozhodujícím způsobam daně slovo nějakého ministra, co slane se při vytváření státoprávního no- měru Bosny a Hercegoviny, zasáhne-li ještě mocnější činitel de věci? Co lze čekati od vlády, jež objevila se již při prvě přiležitosti beznocnou? Může budik důvěru k vládě, podává-li vysvětlení, jichž samase nedržela? Nejednala v souhlasu s vůli sněmovny postavila poslance před holovou událosl. Řečník na- vrhuje luto renoluci: »Vládní postup v záležitosti privil. sgrární obchodní banky pro Bosnu a Herceg vinu byl ne- dosti energický, nebyl také v plném souhlasu s pro- hlášením, jež vláda učinila před tím ve výboru a plenu sněmovny a lím se také slalo, že výbor a sněmovna postaveny byly před hotovou udšlost. Výhor vyslovuje nad tím svoje politování a ne- sehvaluje postup vlždy. Vzhledem k těmto smulným zkušenestem projevuje výbor svoje pře- svědčení, že vláda, která již při prvé pří- ležitosti nedovedla náležitě chráuiti vliv této poloviny říše a nechráníl dále dosti sociálné politické a hol spo dářské zájmy bosenskohercegovskéh obyvatelstva, tím méně je schopna há- jiti zájmy království a zem! zastoupe ných na říšské tadě při úpravě stalo- právního poměru k Bosně.

Bosna a Hercegovina Bosna Boseň plen sněmovna

13 article

Posl. dr. Adler praví, že ministr dostal od sně movny rozkaz, aby neprodleně podnikl kroky, aby 1. zv. bosenské sgrární bance nedostalo se privileje A jeho vláda dosahla?! Do stanov bylo pojato ostn- novení, podle něhož v tom případě, kdyby měl býl schválen zákon o vyvažení kmetů s použním fi nané- ních prostředků země, společné ministerstvo finane jest oprávněno nařídili, že Agrární banka má odmit. nouti poskylování dalších půjček na vyvazováno kmetů. To není žádný úspěeh. Druhým úspřehem bylo, že banka nema započiti svou činnost dříve, dokud není skoučeno I. zasedání sněmu.

Posl doktor Adler

14 article

Třetím úspěchem bylo ustanovení rakouského vicepresidenta. Nebylo vlasíně úmyslem parlamenlní akce, aby také Rekušun jako vicepresident bral tan liemy. V podstatě jde o to, že rakonský parlamen nechce býti spoluvinným a spoluzodpovědným; ebee. aby rakouská vláda nebyla spoluvinnou a spoluzod povědnou za transakci, ktera poškozuje co nejtížeji sociálně-politicky a hospodářsky a tudiž též politicky selssé obyvateistvo v Bosně a Hercegovině. Z celé korespondence vyplývá, že ksankeu by nebyl došlo, kdyby vláda nebyla se dala zdán livým maněvrem odvrátiti od svéh odporu. Za vyvazení kmebů, jež niělo by se pro váděl jako akca státu bezozisku, pol kytuje se pro- spěch jisté bance. A kdo zaplatí, rozdíl. ? Sedláci kteří mají býti vyvazeni. Ústanovením, že zemnská vláda oznsčí liknávého dložtiíku, jémuž má se se- * „Augassin a Micoleita.“ Žeň z literatur, svazel XXI. Přel. Ad. Holk. Mladým čtenářům vydává Jan Laichter, red. Váci. Říha va Rraze. l „Sebrané spisy Gustava Pílegra Moravského.“ II. Čeští spisovalelé XIX. století, polüdá Jarosl. Vlček Nákl. Jana Laichtera v Praze Sehrané spisy Boženy Němeově.“ Čeští spiso- vatelé XIX. stoleli, por. Jarosl. Víček, nákl. Jan Laichtera v Praze. * „Metodické výklady z obarn přírodopisného. přírodozpytného a tochinologického“, sestavili Jan Dolenský a Bohumir Patera. II. oprav a rozmnož vydání. Bibliotěka učtelská, sv. XIV. Nákladem knih- tisk. Rohliček a Sievers v Praze. . voz tale

Holk Laichter Vác Říha Pílegr Němeův Jarosl Dolenský Bohumir Patera svatý . XIV Rohliček Boseň a Hercegovina Praha Český spiso

15 title

Rudba.

16 article

stel +. Zpěvohra i balot Národního divadla. Slečna Marie Gärtnerova, jež ve středu vysloup la jako Carmen, vyspěla za dobu, co prošla školou cíziny, v divadelní talent velmi pozoruhodný. Není sice v jejim zpěvu ještě vše vytřibeno na poslední stupeň dokonulostí, umělkyně nechává se misty strhávati temperamentem k nadsazování ve výrazo i v tónu, jenž pak nevyzni abí tak čistě, ani tak ušlechtile, jak žadalo by toho plné umělecké ovládání, též v tempu nadužívá někdy rubuta. T vše spadá však na účet ohnivasti, jež umělkyn plane z každé žilky a činí ji výbornou představi telkou právě Caemnen. Jinuk júdro je dobřá budobné Hlas má pel mládl a příjemný timhne. Výslovnost je křišťálově jasná. Herecká stránka výkonu, podpo- rovaná krásným zjevem a prutnými pohyby, vyniká živostí a vykazuje i vlastaí detaily, jako na začátuu druhého jednání, svěděící o myslivosti a velik vervě. Umělecká individualita slečnina připomíná snačně na Destinnovou. Uspěch vystoupení byli roz- hodný. Z domácího obsavení stali v popředí paní Bubková a ppe Lebuda s Voškovičem. Bez poznámky nelze nechati projíti nemrav umělébo dělání na děení polleshem, který seo tvď v divadla zahnizďuje že čini dojem klaky.

Gärtnerův Carmen Bubková národní divadlo

17 article

Půvabný ruský host Nár. divadla Tamara Platonovna Karsavána nastudovala tance do původního českého balelu sZ puhádky do pobádky , který se stále více libi. Obdivovali jsme li v »G sele« a »Egyptské noci« především mimické umění hostovo, zde byl to opět tanec a jeho báječná virtuosita, jež neméně si podmaňovaly. Již ve Zlatovlásce uchválila, gracií a vzdušnostl v novém pas de deux a variaci modrého zvonku podala pak Karsavina vrchol své lechniky. Jsouli již jsjí entrechats skvoslné, jetés zde prováděná pů sobila dojmem letu, nadpozemského se vznášení Litujeme, že velká umělkyně tato, připomínající na obrázku Tagioni, nevyatonpí jssté častěj... — - ve o l no čkati, resp. toho, jemuž nemá se již sečkati, stanou se jednotliví sedláci nejen hospodářsky, ale též po liticky porobenými zadluženci zemské vlády. Jeho strana bude hlasovati pro Redlichovu resoluci. Prosí za přijetí resoluce Da szyňského, protože vláda skutečně po- vinnost svou hrubě porušila. Posl. dr. Kramář praví, že Rakousko provádělo od samého počatku velmi nešťastnou bosenskou po- litiku. Ukazuje se už dnes, že vůdčí mužové

Redlichův Posl doktor Kramář Rakousko národní Tamara Platonovna Tagioň

18 article

Uhrách se ucházejí o přízeň obyvatelstva bosen- ského. Celá budoucnost Bosny závisí v prvé řadě n tom, jaké bude zemské zřizení, kterému — jak dou fáme — nebude dán titul »statut«. Chceme-li se vy- prostiti z ponižujícího postavení, v němž jsme po tolik a tolik let byli, musí především v zemském zřízení býti zemi ponecháno právo rozhodovati o vedení tratí a zřizování drah. Protože však jest se co obávati, že v otázce drah jako v záležitosti bo senské banky sgrární se nstoupí před vlivem uber- ským, jest nejprvnější povinností parlameniu rakou- ského, už nyní u příležitosti vyjednávání o hance agrární zaujati rozhodné stanovisko a ukáz at vladě, že nesmí prostě činiti bez trestně, co Maďaři od ní žádají. Nezbylné musí se prosaditi, aby bosenská pohtika železniční. která pro Rukousko znamená vše, nebyla jako dosu provšdena se stanoviska zájmů maďarských, nýbrt výhradně se stanoviska zájmů země. Řečník obává se však též po té stránce osvědčené povolnosti ra- kouského ministra financí veči Uhrám. Bylo jeho největší chybou svěřiti nejdůležitější úkol zakono- dárství a správy v Bosné a Hercegovině, řešení otázky sgrární, mzďarskému úslavu, soukromému ústavu, za jehož deficit převezme záruku země, po případě my. Potě stránce byla práva na- kouského parlamentu stejně porešena jnko ve přičiné poukázek pokladnl ch Ministr financí byl povinen jednati dle obsahu usne- sení, učiněného parlamentem rakouským, na základě kteréno by nebylo mohlo byti řeči o zamýšlenem udělení koncese bosenské bance agrární.

Maďar Uhry Bosna Bosný a Hercegovina

19 article

Prohlášení, kleré podal ministr v poulední schůn výboru, totrž když dojde k dobrovolnému vyvazení kmetů, že dostane se rakouskému kapitalu přiležito- sti, aby se zůčastnil obehodo, je pouhým po směchem, protože na základě koncese přísln uherské sgrární bance výhradní privilej prov ěsti vy- vazení kmetů. Pokud týče se dalšího ústupku, jejž zlskal ra- kouský ministr financi, že totiž bar. Burman vyžádů si projev bosenskéno sněmu v olazce vyvazení půdy již za jeho prvního zasedění, lze předem za to míti te toto usnesení, bude-li vůbee učiněno, bude odpo- vídati intencím společného ministerstva financi. Ostatně může vláda, kdyby vyskytla se obava, že sněm vysloví se opáčně, zasedaní sněmovny uson- čiti. V každém případě však bude nebezpečno před- kládati mladému parlamentu jako prvý oůležitý před- mět porad otázku zajmu soukromé banky.

Burman

20 article

Neslýchaným je, že hosenské agrární bane bylo také uděleno právo, aby provedla spole enstevní organisaci v zemi, což tvoří nejdůležntější část cele agrarní otázky. Banka je také opravnéna vybírati 15/2o větší rok, než obyčejný na únradu prací ma- nipulačních a na úhradu eventoainích ztrat. Nyní provadl manipulace zemská vláda, pro event. zlráty dana garancie, takže netze ani pochopiti, zač má se bance dostati toto plua 11/2e. Jest ukolem výboru, aby konstatoval zodpovědnosti, o néž zde jde. Neslačí postaviti se proti společnému ministru financí a proněsti proti němu vejké řeči, jež v nej- lepším připadě mohou nazvány býti „listy, jež adre sáta nedošly“. Bylo povinností rakouske vlády hned od počátku postaviti se c nejenergičtěji na odpor úmyslu, udě- liti koncesi maďarské azrární bance Proto však řečník neminí, že by Durian nebyl zoi pověděn. Přeje si však, aby bylo zjištěno, že tak naše vláda dopustila se velké chyl tím, že udělením souhlasu ke konceso- vání přejala na sebe závazky, jež ple- jmouti můze pouze sněmovna a které stálv v přikrém odporu s usneseními poslanecké sněmovny v nichž tato záležitost za žádnou cenu a v žádněm případě nesměla býti k upravení postoupena mada skému hankovnímu ústavu. Když rakouská vlán i přes to dala svůj souhlas, je povinností posla- necké sněmovny rakouské, aby chrá- nila svoje práva, svoji vážnost a dů- stojnost, protože jinak úplně by s vzdala své autori ty.

poslanecký sněmovna

21 article

Posl. har. Morsey praví, že nejedná se pouze o velmi důležitý problém, roznmožiti sympaíle Jiho- slovanů, nýbrž také o to, aby byly upevněny. Lituje velice toho, co se stalo. Bar. Burman nejednal loyálně na něho padá také celá zodpovědost. Výbor mus říditi se objeklivními skutečnostmi. Jedná se o to. ujasnili si, co nyní třeba učiníti. Tím, že ministři se donutí odsloupiti, nezmění se situace. Rečnikovi je hádankou, proč jednou ministerská rada pro tute věc dala svoje portefeuilly k disposicí a potom náhle dospěla kl jinému důsledku. Nesclivaluje, co se stalo Vůbec je mu divno, že ještě v nynější době uděluj se privileje. Předběžná koncese byla osobním závazkem bar Buriana mocnému a vlivuplněmu Leonovi Lanezyovi Plutnost privileje byla zatím zrušena až do okamžiku zdy o tom rozhodne zemský sněm. V tom spočívá veliké nebežpečí a chytrost bar. Buriana Násilným zakročením u vyvazování se nic ne pořídí, tím měně úslavem, jenž se předslavuje jak ústav lichvářský. Země může pokračovati, pomůžo- si veřejným ústavem a event. finančními obětmi obeu polovin řiše. Rečník bude hlasovati pro Redllichovu resoluci.

Posl Morse Burman Leonov Lanezy Burian Redllichův

22 article

Posl. Udržal součí, že jsme v Bosně a Herce govině na zcestí už od 3 let Agrární bankou vlá- da tuto celou bídu korunovala. Poukazování, že osuo obyvatelstva závisí na zemském sněmu, je nespráv no. Tam jsou kmoli vydání svým úhlavním nepřáte lům a vykořistovatelům. Naše vláda promar nila tam dole nejvzácnější statex, kte- rýž nebyl majelkem jejím, nýbrž majetkem koruny totiž důvěru obyvatelstva. Agrární bankou jsou postížení nejen kmeti, nýbrž v důsledcích celo Jihoslovanstvo. Hakouské vlády nerozuměly nikdy morálnímu dobývání: za investowané mil- ardy pořízeno hrozně málo. Nedostává se kemunikací, dráhy jsou úzkokolejně, není fam škol. Na jednoho učitele připadají 4 četníci Žijeme v éře křesťanské, ke hlavním činnoslem par- lamentu náleží spílati židům a Maďarům. Komu všal se vydávají kmeti? Židomaďarům, skupině Rolschil- dově. To děje se za éry nejkřesťanštější vlády, jakou si možno představili. Churavíme následky nezdra- vého stavu, který byl r. 1867 zjodnán povýšenín Němců a Maďarů za národy privilegovaně. Vedeme s Uhrami zoufalý boj o společnou banku. Jen pomoc koruny jsme ještě s to, uhájiti se v tomto boji.

Posl Udržal Maďar Němec Boseň Rolschil Uhry

23 article

Od vlády, která nemá smysl pro ve znam agrární politiky, nelze očcká- vati šťastného řešení agrární otázky Rečníkova strana nepodává sice žádného návrhu bude všhk postupovati co nejostřeji a neustupuje na- prosto před návrhem Daszyňského na hlasování dl jmen, nacpak, návrh bude jí velmi vhod. Posl. princ Liechtenstein zdůrazňuje, že kře- sťanští sociálové chovají nejupřímnější sympatie k srbsko-chorvatskému národu, jenž nemá pouze au- tonomii před sebou, nýbrž i velkou budoucnost. Kře sťanští sociálové jsou přívrženci tria lism u. Bylo velkou politickou chybou, že jsme Bosnu spravovali, ale že jsme tam nevládli. Bylo naším hlavním úkolem, učiniti rozhodné kroky v reformě agrární otázky. Agrární banka jest kapitalistickým lichvářským ústavem, jenž svoje sídlo bude míliv Peští. Hečník od takového ministra, jake je Burian, neočekával nic jiného. Je pre závazné vyvazení půdy. Boj musí býti veden v dele- gucích. Tam můžeme Buriana donutiti k odstoupen a jsme povinni ho svrhnouti. Rečník myslí proto,že výbor má schváliti Redlichovu resoluci. Přišti schůze bude oznámena písemně stl

Rečníkův Posl Liechtenstein Burian Redlichův Bosna Pešť

24 article

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 6. května. (K. k) V dalším rokování rozpočlového výboru pos Beer pojednal zevrubně o finaněních výsledeíc těžby ve státních dolech. Musí býti spra vovány dle obchodních zásad. Žádá za vysvěllen o amlouvě mosteckých uhelných dolů s firmou Wei manovou, slěžuje si na špatnou situaci tamního děl- nictva, žádá za zavedení Shodinné práce a dostateč nou mzdu, konečně domáhal se ustanovení dělni ckých inspektorů a vyřízení rekursu proli rezhodnu mestecké ústřední bratrské pokladny stran placen t. zv. sanačních příspěvků. Konežně domáhá se řeč ník zřízení odborně školy uměleckého zámečnictv v severozápadních Čechách se sídlem v Teplicích. Posl. ryt. Kozlowski prohlásil poslup v otá zee průplavové s parlamentního stanoviska zs skandál a žádal, aby se ihned přikročilo ke stav bě průplavu dunajsko-odersko-viselského. Konečne přimlouval se za rychlejší tempo ve zřizovění silui a regulování řek a za organisaci ředitelství pro stav- bu průplavů. Posl. J. Sclid navrhl vypisovati soutěže na pozemní stavby Posl. Romaučuk stěžoval si do nedostatku ru ských úřadníků v min. velejných prací. Posl. ryt. Vukovič přimlouval se za povznesen cizineckého ruchu v Dalmneii. Posl. Seitz vylkl, že v nařízení o veřejných do dávkách jsou nedostatečná uslanovení o dělnické ochraně. Přijelí tak zv. stávkové deložky je jedne stranným strannictvím pro určité podnikatele. Posl. dr. Kolischer doporučoval, aby stát zaháji těžbu na nových uhelných dolech, zejměna v západn Haliči. Rezpočet ministerstva práce přijat konečně bez změny Příšti schůze bude zejtr a večer

Beer Posl Kozlowski J Sclid Vukovič Seitz doktor Kolischer Vídeň Čechy Teplice Halič Wei

25 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 6. května. (Panovník v Pe- 5t1.) Dr. Wekerle podal ve včerejším slyšení panovníku zprávu o nynější situaci v Uhrách navrhl mu, které uherské politiky má k sobě po- volati, aby vysleehl jich mínění. Dle „N. P Journ.“ budou postupně kromě obou předsedu parlameniu povolání na budinský hrad nejprv zástupci koalovaných stran v ministerstvě, tedy za stranu neodvislosti Košut, hr. A ppo ny a dr. Günther; za stranu úslavní hr. An- drássy a Darányi a za stranu lidovou br. Zichy. Pak přijdou na řadu vůdcové stran sice za košulovce Koloman Thaly, Par. Hoitsy a Béla Barabáš, za stranu ústavni Kolom. Széll a Frt. Nagy a za stranu lido- vou Štěp. Rakovszky a Jan Molnár. Až panovník vyslechne politiky, doporučené mu ministerským předsedou, budou povolání k slyšení další osoby, stojící mimo koalic a sice dle výběru samého panovníka, Mezi tě- mito osobami jmenuje se na prvém místě br Štěp. Tisza; mimo to mluvílo se také o býv. ministru financí Lukaesovi a br. Khuenu-Heděr várovi. Dle všeho budinská anketa potrvá delši dobu, zabere asi všechen čas, vyměřený na ny- nější panovníkův pobyt v Pešti, takže se zdé býti oprávněnou předpověď, že rozhodnutí o uherské ministerské krisi se neslane v Pešti, ný- brž až ve Vídni po panovníkově návratu.

doktor Wekerle Košut Günther Zich Koloman Thala Barabáš Széll Frt Molnár Štěp Lukaes Praha Uhry Khuen Pešť Vídeň P Journ mez tymita Tisza

26 article

Ze Lvova, 4. května. (Doplňovací vo- by říšské a sněmovní.) Haličské místo- držitelství vypsalo právě doplňovaci říšské volby v městském volebním okrese č. 26. (Sumbon atd.) a ve skupině č. 34. (Bobrka atd.) na den 30. června a potřebnou po případě užší volbu na den 6. července. Mandát ve skupině prvé je aprázdněn úmrtím hr. Vojt. Dzieduszyckého mandát drulý resignneí býv. polského ministra krajana, ryt. Davida Abrahumowicze. Ústřední volobní výbor polský nejmenoval dosud kandi dátů pro tyto okrosy; ale jsou již kandidáti ná- rodních demokratů, polských demokratů, kleri- kálů. Vystoupí také kandidáti socialističtí a ve skupině bobrcké kandidát židovský Braune z Vídně. Sněmovní doplňovací volby ve velkostatká? ských voleb. okresích stanislavovském (po nebožtíku hr. Dzieduszyckém) a sano ckém (po zemřelém poslanci Trzecieském) vy psány na den 18. června. Volhy v třetím uprázd něném sněmuvním okrese samborském nebyly ještě vypsáný. z Terstu, 4. května. (Riemaňský spor definitivně urovnán.) Tyto dnt mělo obeoní zastupitelstvo v Dolině, k jejíž fake náležely dříve také obce Riemaně a Log, schůzi. v níž vyřízeny poslední formátnosti, týkající s odloučení Riemaně od osady dolinské a zřízen semoslatné fary v Ricmani.

Bobrek Abrahumowicz Braun Lvov Vídeň Terst

27 article

Ricmaňští, jak jsme již sdělili, povolili na- tlaku místodržitele prince Hohenloha a vrátil se pod pravomoc terstského biskupa, když jin byla zaručena aspoň samostatná fara, ovšen s obřadom latinským a nikoli staroslovanským jehož se domáhali téměř osm let Ze Záhřeba, 4. května. (Jaké bud o výsledky záhřebského přelíčeni.) Dr. Šime Mazzura uveřejňuje v „Obze.a druhý článek o záhřebském procese, v němž se zastavuje také při otázce, komu bylo tohoto pro- cesu třeba a jaký může býti jeho výsledek. Tvr- dílo se tu a tam, že myšlenka tohoto procesu se zrodila v hlavě Aceurtově. Tomu však ne- věří nikdo. Někomu bylo tohoto procesu třeba A tu se pronášejí tři mínění: bylo třeba procesu proti Srbům jako takovým; bylo ho třeba na roz bití chorvatsko-srbské koalíce; aneb ho bylo ko- nečně třeba na zastrašení odpůrců nynější vlády při příštích sněmovních volbách. Pisatel při- poušti všedky tři možnosti, ale nade vše jest jiste, že je to proces eminentně politický. A t je otázka, může-li z něho míti někdo zisk. Ne- bude prý míti nikdo. Pronásledovati Srby jako takové nemá dnes už smyslu. Chorvatsko-srb- skou koalici proces přímo utvrdil, poněvadž opo siční Chorvaté, a oposičními jsou všiehní až n frankovce a několik maďaronů, nabyli přesvěd čení, že obžaloba Srhů je venkoncem bezdůvod na a proto se prohlašují jak v obhajobě, tal v novinách s nimi solidárnými. Slovem původ cové procesu dosáhnou pravého opaku toho, ce vlastně chtěli.

Hohenloha doktor Šime Mazzura Srba Chorvat Záhřeb Chorvatsko Srh

28 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 6. května. Rozladění francouzsko italské. Mezi Francif a Italií zavládla poněkud ne příjemná nálada. V římských diplomatickýeh kruzích přetřásají se horlivé zajímavé podrob nosti o rozladění, nastalém po schůzi v Nizze Ve příčině schůze presidenta republiky Fal lira s vévodou Janovským rozvinu se tichý, ale vydatný boj mezi francouzským vy slancem Barrérem a italskou vládou. Barrére chtěl schůze použíti k politickém projevu a toasty měly mluvit o sbr tření obou Iatinských náro d Vláda italská se vzepřela proti tomuto návrhu, trvajíe na nepolitickém rázu schůzky. Barré- rovy návrhy připitků byly vráceny a přípitek vévody Janovského byl tak stručný a stříz- livý, že Barrére byl celý užaslý a rozhněvaný. Barréra stihl ještě jiný neúspěch. Vyslal svého důvěrníka do římských redakcí, aby dělaly nále- žitou náladu pro schůzku. Ale žurnály nepatrn poslechiy jeho přání. Clémenceau a poštovní úřadníci Poněvadž ministerský předseda je churav nemůže opustit ložnici, nepřijme oblášenou de- putaci poštovních úřudníků. Tito musí se spo- kojit boď uím, že projeví své přání zástupei Clémenceauovu, nebo že vyčkají do příštího týdne. V obou případech nedostanou od- pověd, jaké by si přáli ještě před sejitím s diseiplinárního soudu. Není pochopitelno, proč úřadníci přes to trvají na rozmluvě. Všechny jejich porady udržují se v tajinosti. Též zpráva o novém zakročení proti řeční- kovi nedávné schůze nádražních poštovních úřad- níků Le Gléovi byla výborem přijata mlěky, ač Le Gléo patří k nejoblibenějším členům roz- hodné skupiny.

Barré Janovský Barrére Clémenceau Clémenceauův Praha Nizza Le Gléo

29 article

Porážka Muleje Hafida O zničení mehially Muleje Hafida kmenem Beni Muirů zasilá dopisovatel »Tempsu« z Fe zu zajímavé podrobnosti, Pro posouzení důležitosti léto porážky je nutno znát vojenské disposice, učiněné sultánem od několika neděl. Od po- čátku března operovaly dvě mehally v okolí Fezu, jedna v Sefru a druhá u Hyafnů. Prvnt rozptýlila zbouřený kmen Ail-Yuissi, druhá stála proti rogimu. Chtěla podrobiti Hysfny, hrajíeí dvojí roli. Rogi ucouvl směrem k horám Sen- hadzi. Pod tmto nátlakem srmády sultánov Beni-Mtirové zastavili a vydali šer fa Kittana, svého vůdce. Mulejoví Hafidovi nestačil tento zdar. Pod záminkou, že Beni- Müirové nevydali hned Kittana, uložil jim velkou pokutu a poslal proti nim mehallu. Některé vesnice se podro- bily. Ale jiné žádaly o pomoc sousední kmeny. V domnění, že meballa, čílajíeí 3500 mužů, je dostatečně silná, Mulej Hafid jí nařídil, aby vnikla do berberského kraje, na jih od Makensu, kam sultánská vojska zřídka kdy se odvážila i v celém svém počtu. Berbeři, přes to, že byli zadržováni dělostřelbou, podnikli prudký útok, způsobili paniku na jednom křídle, jejich jezdei rozrazili řady mehally, jež se dávala na útěk.

Hafid Beň Muir Temps Hysfna Beň Müirová Berber Makensa Kittan ailYuissi

30 article

Berherům veleli svropští instruktoři, jejichž od- vaha byla obdivuhodná. Stany, střelivo a děla zůstaly v rukou Berberů. Počet mrtvých činí 500, na straně maghzenově 200 a na straně útočníků 300, kteří utrpěli velkých ztrát dělo- střelbou. Tento výsledek byl neodvratný. Mehally marocké, povždy bez vojenského výcviku, ne- mohly nikdy nic poříditi s nepřitelem, znajícím kraj a hájícím své krby. Ve Fezu bylo uznáno, že mehalla statečně se bila. Mnoho prehajících vojáků uprehlo k svým kmenům. Anglický vyslanec sir Reginald Lister, přibliživšl se ke k Fezu se svou vý- pravou, uzřel velmi malebné divadlo. Na návrsí Teratu Mulej Hafid s prostotou antického vládce pozoroval návrat prchajících, dával jim potrebn rozkazy, dával rozdělovat stany a potravinyo Maghzen jest odhodlán k odvetě. Nařídil me- hallám v Sefru, aby se vrátily do Fezu. Za ne- dlouho vytáhnou do Aiu-Demseru. Aby povzbudíl vojáky, dal udělit sultán tém, kteří dobře bojo- vali, dary. Ti, kteří nejdříve počali utikati, do- stali baštonádu. Ze sousedních kmenů docházejí do Fezu dosti znepokojivé zprávy. Věhlas Muleje Hafida utrpěl velmi poslední porážkou. Jsou obavy před většimi výbuchy vzpoury, jež b mohly ohroziti sultána

Berber Reginald Lister Aio Mulej Hafid

31 article Mladoegyplské hnutí.

Mladoegyplské hnutí. Soukromý docent na ženevské universitě Mohammed Fahmi rozesílá jménem »Ko- mitétu egvptské mládeže« pozvání ke kongresu. který bude se konati v Ženevě v létě a bude se zabývati otázkou neodvislosti Egypta. Ma býti založena mladoegyptská stra na, která bude pokračovati v díle zesnulého Mu- stafy Kemila. Komitét dovolává se sympati evropských národů a připravuje přednášky práce, které mají veřejnosti vylíčiti nynějš britické panství v Egyptě.

Mohammed Fahmi ko Ženeva Egypt Ma

32 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Oficiální polemiky proti nám se končí v těchto dnech, předvčerejškem vzala za své první z nich, v níž nedobrovolný denník strany obral si za úkol dokázati, že řekne-li někde na tutéž otázku „Ano!“ a druhý „Ne“, je to jedno a totéž. Oficiální denník pochodil v této polemice bezpříkladně skvěle, podařilo se mu totiž do- konce přesvědčiti i samého posl. Maštálku, že není žádného rozporu mezi jeho ná- zorem a názorem poslance dra. Škardy. To je úspěch fenomenálná. Za takových okolností sluší vlastně trpce litovati, že se „Den“ odhodlal svou polemiku o tom předmětu skončiti, neb t není pochyby, že by se mu bylo časem podařilo přesvěděit dra, Škardu, že nikoli Maštálka, ale en zavrhoval jednání o předlohách jako národní neštěstí a posl. Maštálku, že on to byl, který si toho jednání v zájmu národa přál... Proti takové dialektické síle a polemické potenci jest každá logika beznadějně směšnou. Jakýž div tedy, že i v druhé, povolební polemice, včerej- ším jeho prohlášením skončené, uřízl si dobrý

Maštálek

33 article

„Den“ rovněž nesmrtelnou — slávu! S obdivu- hodnou brilantností a elegancí, jenom všepopu- larisujícímu oficiálnímu tisku strany vlastní, po- dařilo se mu dokázati, že předchůdcem dra. Me- telky ve IV. okresu byl prof. Novotný a nikoli dr. Černohorský, jak jsme se až dosud trestu- hodně domýšleli, a že strana, která r. 1907 proti soc.dem. straně obdržela 2903 hl. a r. 1909 se stranou soe.-demokratiekou realistickou 2568, nachází se v okresu vlastně na postupu! Rovněž i to jest pro stranu velmi povznášející, pomůže-li jí k užší volební většině tábor, jebož mluvčí i novináři pověděli tolik povznášejících věcí stra. ně i při volbě 1907 i za rourové aféry a konečně i po volbě dne 29. dubna 1909... Allah jest velik! — Češti soudcové do Bukoviny. Vrchních zemských soudů v Praze, Brně a Št. Hradci došlo od ministerstva spravedlnosti sděleni, ž pro nedostatek soudních úřadníků v Bukoviné zůstává velmi nnoho soudeovských míst necbaa-

profesor Novotná doktor Černohorský Bukovina Praha Brno Hradec štátný