Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

nointomase

3

V Praze, v pátek 7. května 1909.

Praha

4

mol above toá on

5

Číslo 125.

6 article

Ha ranní avečerní liaty předplšcí se: V Praze v administraci: pa měsle na čtvrt lata . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsle na čtvrt leta . . . . 7 K č2h ve fillálkách na měsic. . . . . . 2 K 80h Poštous na měsle. ne čtvrt ieta : . . . 9 K oo s dvojí zásilkou na měsle ni:: k ei

Praha

7 article Po roce.

Po roce. Ohlašuje se, že od 23. do 25. května budou se v Petrohradě konati opět všeslo- vanské porady, jež mají vésti k uskutečnění některých resolucí, přijatých na červencové konferenci pražské. Koncem května bude tomu rok, co n podnět klůbu politických pracovníků ruských přijeli do Petrohradu zástupci rakouských Slovanů, poslanci dr. Kramář, starosta Hriban a dr. Glěbovický, aby učinili pokus, jeli možna nějaká společná slovanská akce v oboru kulturním a hospodářském. Řeklo-li se »spo- lečná slovanská akce«, mínila se společná akce rusko-polská, poněvadž o účastenstv ostatních slovanských národů v takové aket nebylo pochybnosti Petrohradské porady, jichž se účastnil po výtce parlamentní zástupcové národů ru- ského a polského, neminuly se úspěchem potud, že umožnily svolání všeslovanské konference, konané v Praze v polovině čer vence. Celá řada jednomyslně v Praze při- jatých resolucí korunována v závěrečné schůzi na staroměstské radnici prohlášením ruského deputáta, člena říšské rady Krasovského že dohoda slovanská bude možna jen tehdy až rovnoprávní a za rovné uznaní všichni slovanští národové nabudou volnosti rozvoje a splnění svých národních a kulturních po třeb. — Toto prohlášení se strany ruské, jež vděčně ihned kvitoval zástupce Polaků z krá lovství polského, posl. Roman Dmowski, při jato s nelíčenou radostí všemi přáteli slo vanské kulturní jednoty, poněvadž v něm spatřován zárodek sblížení rusko- polskéhoa konec věkového sporu jenž až dosud maři veškery pokusy o slovanskou jednotu.

doktor Kramář Hriban Glěbovický Krasovský Polak Dmowski Petrohrad Praha Slovan

8 article

Snad byla chyba, že pražská konference svolána na pozdní dobu, po níž nastaly ihned letní prázdniny s obvyklou nečinností. Na- dějně vyklíčivší rostlinka slovanské jednoty povážlivě schla za letního vedra a první pod- zimní mráz spálil ji bosenskou annexí. Za válečného poplachu, jenž vyplnil celý podzim a zimu, o pražských resolucích nebylo témě? řeči. Odpůrci Slovanstva, překvapení neoče- kávaným výsledkem pražské konference,s mnuli radostí ruce a gratulovali bar. Aehren thalu, že jediným obratným tahem na diplo- matické šachovnici dal slovanské jednotě mat. Nedočkaví přátelé rusko-polského sblížení pak zoufali nad tím, co se i po pražské konfe renci dálo a děje v král. polském, kde byro kratický útisk nejen neustal, nýbrž v leckte- rém vzhledě ještě vzrostl. A aby míra pol- ského rozčarování nad všeslovanskou vzá jemností byla dovršena, pronikl v poslední době na veřejnost vládní ruský plán, dle něhož se má maloruská část dvou starých gubernií vyloučiti z království polského a spo- jiti pod jménem gubernie cholmské s ostatním Ruskem, v čemž Polaci právem spatřují čtvrté dělení Polska. Sankvinik mohl by opravdu zoufati nad nynější situací ve Slovanstvě. Ale kdo klidně sleduje události ve slovanských ze mích a je si vědom obliží, s nimiž je spojen každý sebe menší krůček ke sblížení sta letími odcizených členů kmene slovanského rozváží si, než lehkomyslně vstrčí hlavu do petlice. Pro slovan-ké věci jest dnes po annexi Bosny a Hercegoviny pořád ještě

Polak Rusko Polsko Bosna Hercegovina

9 article

rozhodujícím poměr rusko-polský, jako by před annexí. A poměr tento se nezhoršil nýbrž zlepšil pro Poláky. Není ovšem smíru rusko polského, a nebude zejtra, ani za rok Jen blázen mohl by žádati, aby spor, trva- jící 300 let, se urovnal v několika měsících. Mezi Rusy a Poláky nastřádalo se za těch 300 let neustálých bojů a sporů tolik hoř kosti, že posl. Dmowski za lonských petro- hradských porad mohl v rozmluvě s jedním z ruských publicistů rusko - polský poměr charakterisovati slovy: »Vec je taková, že jeden národ pociťuje ke druhému odpor my netrpíme vás, vy nás!« Ale dnes už by Roman Dmowski neužil týchž slov, nebot o odporu celého ruského národa k Po lákům nemůže býti řeči. Proti Polákům je dnes, jako před rokem ruský dvůr, plovouc v berlínském proudu a zpátečnická krajní pravice ruské dumy. Na inteligenci ruskou, zastoupenou v dumě umírněnou pravicí okfabristy a stranou ústavně demokratickou (kadety), diplomatická porážka p. Izvolskéh působila jako lázeň ve svěžím proudě posílila její slovanské vědomí. Slovanský ruch v Rusku roste a s nim snaba, vyrov nati se čestně s Poláky.

Polák Ruska Dmowski Izvolskéh Rusko

10 article

Jen tímto vzrůstem slovanského vědomi v ruském národě vysvětlujeme si zimničnou činnost, prováděnou v posledních měsícíc ruskými zpátečníky, šroubujícími svou nená- vist zejména k Polákům do nemožné výše Z jejich řad vyšel nápad, že by se parla mentní zastoupení Poláků z Litvy a západn Rusi mělo stlačiti na třetinu: jiný » patriota« jde dále a navrhuje, aby se expropriovala půda polských velkostatkářů v západním Rusku a rozdělila ruským osadníkům zcela dle pruského vyvlastňovacího vzoru. V krá- lovství polském zůstaly ještě některé polské instituce osvětové a hospodářské; i ty se mají prý zrušiti, aby byl na západě pokoj Nemohl zůstati za ostatními ani p. Meňšikov a jal se dokazovati ve své obvyklé úvaze v »Nov. Vrem.«, že Rusko by mohlo klidn odevzdati celé polské království Prušákům. poněvadž by pak mělo jednak spolehlivějš západní hranici, jednak by polským a ži- dovským obyvatelstvem království polského nasadilo Němcům do kožichu takovou veš, že by měli na dlouhá leta s ní co dělat a dal by pokoj Rusům.

Polák Rus Prušák Němec Litva Rusko

11 article

Možno-li ve Slovanstvě nazvati něco zou- falým, jsou to tyto návrhy, zplozeně malomoci ruských zpátečníků, s hrůzou pozorujících, že se jim půda propadá pod nohama. Vedle tohoto negativního příznaku ro- stoucího slovanského vědomí v Rusku máme i příznaky positivné. Od 19. do 21. dubna konal se v Petrohradě sjezd delegátů všech slovanských spolků a korporací v Rusku. Z jedenácti zastoupených korporací většina stojí na stanovisku staroslovanském, jehož heslem bývalo samodržaví, pravoslaví a ruská národnost; jen menšina stojí na stanovisku novoslovanském, uznávajícím rovnoprávnost všech slovanských národů bez ohledu na ná- boženské vyznání a státní příslušnost.

Rusko Petrohrad

12 article

Sjezd byl svolán za tím účelem, aby slovanské spolky v Rusku zaujaly souhlasné. přesné stanovisko k annexi Bosny a Herce- goviny. Ale jakkoliv se pořadatelé sjezdu snažili obrátiti proud debaty k zab raným zemím, rozhovor přecházel stále ku poměru rusko-polskému a také hlavní část přijatých resolucí věnována otázce rusko polské. Vy sloviv přesvědčení, že všestranný vzrůst Ruska je na prospěch všeho Slovanstva; pak přání, aby se Bosně a Hercegovině dostalo v brzku slíbené samosprávy a aby přestalo dělení balkánského poloostrova na sféru vlivu rakouského a ruského, poněvadž jest třeba domáhati se svazku všech balkánských států: sjezd ruských slovanských spolků uznal za nezbytno, aby přestaly vzájemne spory mezi Slovany a uznala se kulturn i národní práva každého slovanského na roda. Zvláště pak sjezd prohlásil, že dle téže zásady má se revidovati poměr rusko- polský jak v Rusku, tak i za hranicemi, ž Rusko má zahájiti slovanskou politiku přede- vším u sebe doma a proto spravedlivě roz- řešíti otázku rusko-polskou. Národu polskému má se v jeho hranicích ethnografických po skytnouti co nejrychleji samospráva městská i zemská (krajová), šetřící současně také zájmů tamějšího obyvatelstva ruského.

Ruska Rusko Bosna Boseň a Hercegovina Slovan

13 article

Olázka polská prodírá se tedy na po- vrch veškerou politickou akcí ruskou, jako tráva po prvém jarním dešti a nedá se za držeti, dokud nebude konečně rozřešena Takový dojem vynesl si ze sjezdu ruskýcl slovanských spolků také prof. Pogodin, jenz ještě před závěrečnou schůzí napsal o něm v petrohradském »Slově «: »Nevím, čím sjezd skonči; ale sám fakt, že po celých šest hodin 25 řečníků mluvilo o témž thematě a shromáždění je poslouchalo s napjatou pozorností, že přimo se začalo mluviti o otázce polské a mluveno o ní po celou dobu, ač mnozí se snaž l mluviti o všem možném, jen ne o polské otázce, to jsou fakty velikého významu. V obecném vědomí, v politickém vzdělání společnosti, v samotném skladu ruského ži- vota politického i společenského nasta značný pokrok, a jestliže se i rozjedeme, nedospěvše k ničemu, ať se nermoutí bratř Slované, kteří zajisté sledují pozorně udá- losti petrohradské. Stáváme se Slo vany a v tomto chodu už se nezastavíme. Ostatně Němci nám pomohou, abychom s cítili Slovany.« Situace ve slovanském světě není tedy zoufalá a símě, které bylo zaseto v konfe- renci pražské, zachovalo si klíčivost přese všechny nepohody, které se přes ně pře hnaly od loňského července.

profesor Pogodin Slovan Němec

14 title

B + B + B.

B + B + B

15 article Kritická siluace celého kabinetu.

Kritická siluace celého kabinetu. Z Vídně, 6. května. Kdykoli Rakousko nalézá se ve finančn tísni, kdykoli je třeba uspořádati hospodářství jebo, kdykoli nutno je zažehnati deficit, kdykol vydá se povel učmiti tak opatřením nových zdrojů berních anebo zvýšením nejpopulárněj ších, ale nejvýnosnějších daní, totiž předměto denního živobyti, vždycky povolává s k účelu tomu nevděčnému slovan- ský ministr íinaneí. Dr. Jolian Dunajewaki musil uklidi sehodek ve státních financích zvýšením daní n kávu, petrolej a líh. Přišel druhý polský m nistr dr. Leo Biliňski, a navrhl zvýšenou daň z lihu a piva, by opatřil prostředky ke zlep šení platů státních úřadníků. Padl a povolán do Eugenova paláce český

doktor Jolian Dunajewaki Biliňski Vídeň Rakousko Eugenův palác

16 article

ministr financí dr. Josef Kaizl, který vzal na se poslání opatřiti peníze na úhradu platů stát- ních úřadníků zvýšením daně sukerní. Povolán opět slovanský ministr dr. Vitol Korytowski a také ten musil předložiti parlamentu zákon, kterým zvyšují se daně z li- hovin. A nyní jest pálý slovanský ministr v úřad dr. Leo Biliňski po druhé a ten ještě předstihl všechny své předchůdce: navrhuje zvýšení daně z lihu, zvýšení daně z píva, zároveň pak ohlašuje ještě berně nové, mezi kterými nalézá se, jak se vypravuje — monupol na zápalky Nedosti toho: nynější ministr státního po kladu musil opatřiti peníze pro bar. Aehrenthala, bar. Buriana a baron Sehönaicha vydáním 220 mil. poklad- ničních poukázek. Týž ministr musil naposledy dáti souhlaske koncesi pre madar- skou a obehodní banku bosensko- hercegovskou Za to nese vůči parlamentu tím těžší zodpo vědnost, poněvadž poslanecká sněmovna jed nomyslně 11. března vyzvala jej by souhlas ten odepřel. Tu jest bez odporu velká vina dra. B liňského, že naposledy povolil, kde byl po vinen říci stejně rozhodně ne, jako řekla posla necká sněmovna nikoli. Byl povinen tak učiniti, poněvadž t. zv. kon cese, kteréž učinil bar. Burian této polovině říše jsoa, jak dokázal dr. Adler dnos ve výboru bo sensko-hercegovském, naprosto bozoenny Když přišly ve všeobecnou známost detaily statutn, kžerý vypracován a sehválen byl jak společnou vládou, tak vládou bar. Bienertha pro maďarský peněžní ústav, založený k vykořisto- vání a lichvě na bosensko-hercegovských země délcích, nevole byla všeobecná.

doktor Kaizl Korytowski Biliňski Aehrenthal Burian Sehönaich Adler Bienerth

17 article

Zmizely veškeré rozdíly mezi stranami. Němci stojně jako Čechové, křesťanští soci- álové tolikéž jako sociální demokraté, odsu- zovali s odsuzují pasivnost kabinetu Bie- nerthova vůči plánům bar. Buriana. Nenašel se také nikdo, kdo by byl dnes da! ve výboru, jenž zasedal do pozdní hodiny večerní, vládě absolutorium. Oba kře- sťanšti sociálové bar. Morsey a prine Alni Liechtenstein snažili se umírniti vinu svého chráněnce bar. Bienertha, dovozujíce, že vlastním vinníkom jest bar. Burian. — Nep píráme. Bar. Burian dal koncesi pešťské bance maďarské již 28. listopadu minulého roka Bar. Burian ukázal se tuhý a nepovolný. Avšak možno pokládati za jisté, že panovník nebyl by schválil stanovy banky maďarské, kdyby byl s- trval vídeňský kabinet na svém zásadním odpo- ru, který mu byl poslaneckou sněmovnou uložen a diktován, kdyby bar. Bienerth a dr. Bi liňski byli konali povinnost, jak jim velele jednomyslné votum sněmovny lidové. Ostatně: bar. Burian, který si opatřil rychle a snadno 60 milionů pro Turecko, byl by si opa třil též peníze ke krevnému vyvazení kmetů srb- ských a hercegovských. Z listin, které byly dnes uveřejněny tiskem, vychází na jevo, že vlád bar. Bienertha dlouho so neu pej pala, nýbrž dala si řícivelmi záhy V tom spočívá její proviněni. Podány četné návrhy, kterými její postup se odsuzuje a z kterých také pro futuro činí se určité proposice. Tyto návrhy byly již ozná meny v listě večerním. Odpoledne k nim přibyl ještě projekt posl Kaliny.

Němec Čecho Burian Morse Alni Liechtenstein Bienerth Nepa doktor Bi Kalina Turecko pešťský banka

18 article

V drobném prodejít ranní čislo o sobě . . za sh večerul za th Ve filiálkéch na venkov ranni čislo . . . . . . . večerni . . . . . . . . 5k lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a insarty přijímá administrace v Marianské ul., 5. Tam nachánají se táž redakce. tiskárna a ezpediee „Národních Listů“ Rukopisy ze nevracejí

19 article

Vláda postihla, že jest zle Po polednách rozšířily se zprá v y, že postavení dra. Biliňského je o hro- ženo do té míry, že mluví se již o jeho pádu a nastolení nového ministra. Tyto zprávy byly předčasným vyzrazením plá- nu, který byl zosnován za tím účelem, aby byí dr. Biliňski vypřáhnut a náhle obětován, za t pak aby bar. Bienerth byl zachráněn a spasen. Plán byl chytře nastrojen, avšak dr. Bilin- ski celou osnovu pohatil a přetrhal Již v dubnu ,kdy rozhodovalo se o celé záleži- tosti, dovedl přiměti minister stvo že z otázky té učinilo věc celého kabinetu. Dr. Biliňski tudíž velmi obrat- ně spojil osud svůj s osudem cele ho kabinetu. Dnes odpoledne, odpovídaje na žaloby dra Kreka, prof. dra. Redlicha a Daszyň- ského ještě jednou problásil solidaritu celé vlády se svým postavení m. Nedosti toho. Na třelí hodinu odpolední svolána byla ná- hle ministerská rada, ve které proje- veno, že kabinot svou domisi nepodá, jinak pak, že se prohlašuje ministerstvo s drem. Bilinským solidárním.

doktor Biliňski Bienerth Bilin Krek profesor Redlich Daszyně

20 article

To znamená: Krise celého kabinetu nastá- vá; kdyby však nastala krise pro dra. Biliúského, strhlbyve svém pádu za sebou vše- chny své kolegy, bar. Bienertha ne- vyjímaje. Německo-liberální člen bosensko-hercegov- ského výboru pronesl se o této intrice taktu „Kdyby nóta, kterou oznamuje se rozhodnut rakouského kabinetu bar. Bienertha, byla pode- psána místo bar. Bienerthem drem. Biliňským byla by věc pro nás nejen snadnou, ale také jednoduchou. Z němčiny do naší mateřštiny přeložene znamená to: Pak bychom svrhli prostě jen om Biliňského, povolali bychom jako provi- sorního správce ministorstva financí vicepres- denta dolnorakouského finančního ředitelstv dra. Spitzmüllera, zbavili bychom se pol- ského ministra financí a bylo by dobře Ostatně myslíme, že se dr. Biliňsk i tak snadno bar. Bienerthovi nedá.

Bienerth doktor Biliňsk

21 article

Kromě toho dr. Biliňski má tuhý život a bez velice vážných příčin neodejde z mini- sterstva financí, do kterého se v poslední dobé vtlačil a dostal bez souhlasu Kola polského. Ne- věříme také, že z koncese pro maďarskou banku, ktorá udělena byla s výslovným a písemným soululasem kabinetu bar. Bienertha, nastává vzejde pro kabinet krise akutní. Němci již dnes obnovili heslo, že an těto záležitosti, poškozující zájmy zdejší, poškozující zájmy obyvatelstva bosen- sko-hercegovského, ponižující celou polovinu tuto a urážející celou poslaneckou sněmovnu, nesmí býti zjednán úspěch oposici česko-slovin- sko-chorvatsko-sociálně-demokralické a pro tako- vou věc že v zájmu německém nosmí býti po- valen kabinet bar. Bienerlha. Na takovou eventualitu byli jsme a budeme připraveni. Němci budou podporovat a držet ka binet bar. Bienertha ještě dlouho. Jsou povinní přirozeně pomáhati vládě, která pro ne pracuje. Po ministerské radě přišli do parlamentu do rudé síně, ve které zasedá výbor bosensko- hercegovský, ministři Schreiner, Weis- kirchner, Žáček a Dulepa Jejich příched způsobil ohromnou sensa- c i, poněvadž vykládán jako neklamný příznak že situace stala se povážlivou. Všichni tři čeští řečníci, kteří dnes promlu-

Biliňski Bienerth Němec Schreiner Weis Žáček maďarský banka chorvatskýsociálno

22 title

FEUILLETON.

23 article Literatura.

Literatura. Našo knih v. * Františel Taufer: U lesní studánky. Dásně. Boskovice 1909. Nákladem vlastním. Je polěšitelný a znatelný pokrok, který učiníl mladý básník od prvé své knihy „Květy“ k tomula druhému cyklu básní volně spjatých pod společný název „U lesní studánky“. Vliv současnýcl moderních pásníků pamnoze unikl vůbec, jinde zdat ně byl oslaben tvůrčí silou poelovou. I tato kniha glorifikuje návrat žíznivého člověke k přírodě-ulěšitelce. „Pokažený přírody syn, nervost. a bledý“ sám přiznává se k tomulo úlěku: „Ve skleníku morálky a v bídě škol, kde shora dolů tlak, mezi sládem ulekaným pro vlast pěstovaný pro vladařů bojiště jsem uzrál, ochočený plák Život nevzkvel mi růžemi — — — — — — — Od lidí jsem ke stromům šel.“ (Květná neděle“o A jinde praví: „S květy jsme žili, i umírati chceme věrně s nimi

Frantijít Taufer Boskovice U lesní studánka Květy

24 article

Tedy opět stará touha... věčný lék pro zmale nou duši moderního člověka. Jedině u lesní sludánk- lze najíli naději a mír. Zde na pahorku svěžím ru salka úflá tančí. Horoucí šepty bloudí spícím lesem Jen zde možno klaněti se slunci, v modlitby proudu pobožném a vřelém, jemu, zářivěmu a jedinému obě tovati srdce, hořící touhou Tyto pantleisticky zladéné hymny jsou také nej lepšími čísly sbírky, vedle několika málo suggestiv ních nálad, zachycujících často i stavy podvědomé (Nemeci, paní zlá. — Píseň o smrti. — Na břehu černé strouhy. — Slib slibů.) Jinde násilně přivolaný moliv zklame úplně v účinku (Angelus descendit.) Hutná, vlastní forma tvorby p. Tauferovy, je- noho z mladých nejslibnějšího, je i tu uchována v ná- ležité ryzosti. Vyslovuji oprávněnou naději v další razvoj nadaného básníka, jehož krásný „hlad po pravdě a kráse, kvěliny i ženy“ nenechají jistě ne- dojíti cíle vítězného. Kniha je připsána p. K. St. Neumannovi.

Tauferův Neumann

25 article

V. K. L * Otlův zeměpisný atlas. Sešit 8. Ottův maly zeměpísný atias. Rediguje dr. St. Nikolau Sešit 1. a 2 Se zvláštním zájmem sluší pohlížeti ke karlogra firkému podnikání Ottova nakladatelství, ježto jím representuje se měrou význačnou před vzdělaným světem külturní výkonnost našeho národa. V té při- čině řadí se důstojně k Ottovu slovníku naučnému veliký jeho atlas zeměpisný, neboť obě díla jsou k širém okruhu děžičných slátů habshurských bez

V K L Otlův Ottův doktor Stanislav Nikolau

26 article

konkurence Ani Němci rakouští nemohou vykázali se publikacemi podobnými, i jest jim živiti se duševně tím, co podávají Lipsko, Stutgart. Výmar nebo Golha Oltova zeměpisného atlantu, jemuž jest naléhavě přáli rychlejšího vydávání, vyšel sešit osmý, obsahu- jící dvě mapy, Ad. Macha astronomicko-zeměpisné poměry zeměkoule a Vlad. Jos. Procházky velice dů- kladnou přehlednou mapu geologickou zemí koruny české. Jakkoli rádi uznáváme dokonalost obou map přece doporučujeme v zájmu obecanstva, které přade vším si žádá, aby atlas mapami předváděl nynější ze měpisné poměry jednotlivých zemí, aby v dalších se šitech přihliželo se k této potřebě a mapy povahy methodické, pak geologické aby ponechány byly n konec atlantu, neboť jest obava, že jednotlivé mapy budou časově dosti daleko od sebe se rozcházeli Nový podnik téže firmy, malý allas zeměpisný, jehož v králké době vyšel již sešit druhý — budiž te s prospěchem jeho konslatováno a při dalších seši- tech následováno — přispěje zajisté ke kulfurnímu osamostatnění našemu, neboť zplna vyrovnávás atlantům, z Německa k nám přiváženým a bude s zajísté razití dráhu i úžasnou lácí svou. Sešit prvý přináší pěkné, zřejmě kreslené mapy ostrovů bril- ských, Západní Indie a Italie (ve dvou listech), sešil druhý mapu Skandinavie, fysikální přehled Afriky, Australii s Tasmanil a Severní Ameriku. Všecky tyto mapy zamlouvají se oku přehledností značek, přimě- řenou dilferenciací v kolorování a správností jmen nou i názvoslovnou.

Němec Oltův Mach Vlad Lipsko Výmar Německo Indie Afrika Austrálie Tasmanit severní Amerika

27 article

* Velký zeměpis všech dílů svěla. Napsal Jose Basl a Kare Holub. Sešit 32. až 60. Veliká lidová kniha tato ve formě populární průkazných dokladů prosté, pokročila velice. Po Asi následovaly Afrika, Australie, s níž spojena Antarktia v jižním pásu studeném, a zeměpis astronomický i fysikálný. Spisovatelé snaží se vystihnouti zprávý i nejnovější a podávají výsledky zeměpisné ve furmě snadno přístupné, vzdávajíce se vzájemného věde- ckého srovnávání zpráv došlých. Afrika vnitšní vy líčena na základě nejnovějšího rozebrání pevniny evropskými mocnostmi, s přiblížením k rychle houst noucí siti železničné. Vděčný jest popis Australie Polynésie, předvádějící veliké změny a spojené a nimí pokroky našich dnů. Dějiny objevů v jižních moříci podány velmi zevrubně až do plavby Nordenskjö! dovy. Také astronomický zeměpis hledí práv být výzkumům a theoriím dnů našich. Dílo toto má býti ukončeno zevrubným zeměpisem Evropy, v němž vy značné místo reservováno popisu zemích českých (S květy“ .)

Jose Basl Kare Afrika Austrálie Polynésie Nordenskjö Evropa

28 article

Ze slovanské spisby. * Ruské drama. Ruská tvorba dramatická je už tak silná, že dovede vyhovět potřebě domácích di- vadel a zabezpečit ruské scéně slálý proud novinek. Střediska tvorby jsou v obou hlavních městech Petrohradě i v Moskvě, jež svým životem divadel- ním snesou klidně porovnání s poměry nejživějších střediak na Západě. Také ruská divadla sledují pilně tahraničnou produkci a nedají si ujíti, co kde po orubodného se mihne, převahou však repertoar slo- vanských divadel dnešních jest a může už býti ruský O zdatnosti produkce přesvědči přehled jediné sai sony. Tak loňská salsona petrohradská na příkla nebyla o nic chudší ani bohatší nad obvyklý prů měr. Přinesla řadu pozoruhodných novinek, ač ne- zaznamenala žádný velký, mimořádný úspěch, jaký se rýsuje na léta a zachovává v paměti. Byla prů měrná úroda. A průměrnost produkce je vždy do sladem stupně a míry jisté holovosti. Petrohrad má lé chvile šest činoherních jevišť: občanské scény Alexandrovský těalr a Michajlovský, kde občas hrá vají pohostinsku cizí soubory, divadlo liter. uměl družstva (Malyj těstr), pak divadlo paní Komisar ževské, konečně Novyj a Petěrburskij těatr (dříve Nemely.)

Michajlovský Petrohrad Moskva západ

29 article

Nejpestřejší »p stanovku« vykazuje carskéi vadlo Alexandrovské. Plevládá tu světová produkce Čtou se mezi novinkami jména Sudermanu (Válka světů). Regniard (ediný nástupce). Dreyer (Mládež) 1 j. Z domácích her mělo hlučnou premiéru Juškevi- čovo drama »Král«, původně censurou zakázané. Zá- věr sezony tvořilo rovněž domací ruské drama Aismanovy »Ženy«. Z řady jiných představení vzbu- dila živější pozornost Kuprinova a Svirského bra Na pokoji« a pak v paměť Puškinova provedená klasická »Komedie o caru Borisovi«. Událoslí sezony byla benefice — na Rusi dosu se nepřežil starožitný obyčej hereckých »čestnýcl rečerů« — předního drama ického artisty ruského V. J. Davidova. Podzimní sezona zahájena Čirikov u »Marií lranovnou«, veselohrou z venkovského živola, s parádní rolí paní Savinné. Jako postední lrum období zašuměla politická sensační bra knižele Sum- batova »Vůdcově“.

Suderman Dreyer Král Kuprinův Puškinův Boris Rus Davidův Čirikov Marie lranovný Savinný Aismanův

30 article

Měla tvořit protějšek k hlučnému úspěchu bry podobného genru »Veliký člověk“, dávané na jevišt Literárně-umělecké společnosti. Prvý však pokuss nepodařil zcela. Za to Malyj těatr (Litěraturno Chudožestvennoje Obáčestvo) našel v Koliškově »Velkém člověku« pr sebe skulečný »zlatý hřeb«. Je to velmi efektní hr politického rázu, užitkující obratné časové i místní poměry. Scenicky je obratně střížena a plní ne únavně domy. Čast úspěchu připsala kritika ovšem i na vrub skvělého provedení. Soubor Malého těatru soutěží přímo s Moskevským »chudožestvenným ná znamenité režiséry, mezi nimi zvláště Arbatova, jenž v minulém období zvlášť na sebe upozorni skvělým vyscenováním Shakespearovy »Letní noci . Druhá po síle úspěchu vedle »Velikého člověka« byla satyrická hra Ryškova »Kazennaja kvartira« (Na erárním bytě). Také Protopopova »Hetéra Lalsa« ne- málo se zamluvila zvláště stylovostí výpravy bujností výjevů. Vojenské ovzduší zobrazojí šťastně hra »Nové pokolení« mladého nadaného dramatika Ostrožského a druhá Bižeckého bra »Voják a čerli- jakásí pohádka z vojenského živata. Paní Roščinná Jusurová zvolila si k benefici novinku od Potapenk »Možno žiti«, Ostatní petrohradské činoberní scény mají sv osobité úkoly. Divadlo paní Komisarževské pyšní se názvem »scěny pokusné« (ičatr iskanij). Nemělo lelos mnoho štěslí. Hlavním číslem byla Wildova »Sa lome«. Z jiných provedení jmenují se »Černé maskye Leonida Andrejeva, jež zůstavily v obecenstvu dosti chladu. Více štěstí měla těhož Leonida Andrejeva hra »Dni našeho života« v Novém tčatru, ač rovněž nevyniká zvláštní dramaličností. Šestá činoheraí scéna petrohradská, Petěrburskij těatr, měla leto kritický rok, střídala podnikatele, prodělávala těžko chvile. Nezaznamenává nic, co by zasluhovalo zvláštní pozornosti.

Arbatov Shakespearův Ryškův Kazennaja Protopopov Lalsa Wildův Andrejev Litěraturno Chudožestvennoj Obáčestvo Roščinná Jusurová divadlo paní Komisarževský sa lom

31 article

Uvážite-li, že Moskva nestojí nijak za Petrohra dem co do počtu divadel a literarní jich i umělecké podnikavosti, uznáte, že obraz současné ruské tvorby je hoden pozornosti. Bibliografie. Zlslá Praha“, velký obrazový lýdenník v na kladatelství J. Otty. Poslední číslo tolioto oblíbeného týdenníku rodinného vyniká znamenitými přispěvky předních českých i cizích umělců výtvarných. Z če ských jsou v tomto čísle zastoupeni: M. Aleš, Melho děj Kocourek a V. Langer; z cizích pak slavný rusky malíř V. V. Verešcagin. Čásť slovesná honosí se ten tokrát pracemi dra. Alberta Pražíka (K Jiráskov Bratrstvu“), Marie Majerové, Václava Hladíka, dra Jana Branbergra a Jos. Vymělala. Část časová při- náší podobiznu Bedřicha Smetany, zajímavé obrázky z pražských slavností, několik podobizen Tamary Platonovny Karsaviny, proslavené ruské tanečnice „Zlatá Praha“ vychází každdý pátek v číslech a jed- nou za 14 dní v sešitech. Redaktorem je Vincen Červinka: část obrazovou řídí Viktor Oliva

J Ott Melho Kocourek V Langer Ruska V V Verešcagine Pražík Majer Hladík Branbergr Smetan Karsavina Červinka Viktor Moskva Jos Praha Zlslý Praha

32 article

* Dobrá česká mapa balkánského poloestrov právě vyšla ve 4. sošitě Oltova Malého atlasu země- pisného. Mapa Balkánu přijde dnos vhod každému čtenáři novin, kterýz může tu sledovali poslup a vý- vin stále se zaplélajících velkých bolkánských udá- lostí politických. Dulší tři mapy, v sešitě tomto ob sažené, jsou tyto: Evropská čásť veleřiše ruské, Evro- pa (politický přehled) a Malá Asie. Tato poslední m- pa podává jasný pohled na onu část říše perské, kleri toho času zmítána je revoluční horečkou. Mapy atla- su provedeny jsou v barvách velice pečlivě a obsa- hují mimo spolehlivé české a slovanské názvoslov nejnovější geografická data. V dosud vyšlých 4 seši tech vydáno jest již 16 správným českým názvoslo- vím opatřených a velice podrobných map, takže cel dilo bude velice důkladné a vyrovná se úplně všem podnikům cizím, kteréž českému obecenstvu jsou zpravidla vnucovány. Formát i úprava atlasu jest ve- lice prakt. Celé dílo vyjde v 25—30 seš. o 3—4 map po 80 h. Ottův Malý zeměpisný atlas, red. drem. St

Oltův Evra Ottův Balkán Malá Asie

33 article

Nikolauem, vychází nákladem J, Oly v Praze. Ukáz- kový sešit posllá nakladatelství Ollovo každému, kd zašle poukázkou neb v poštovních známkách 85h Doporučujeme Ottův Malý atlas zeměpisný pozornost a přízni všeho čtenářstva českého. * Divadelním jednolám. Aktový výjev z ovzdušt cirkového „Bílé růže“, jenž v III. div. cyklu „Má- je“ uveden byl s úspěchem na jeviště Intimního di- vadla na Smíchově, vyšel právě ve sličné úpravě ná- kladem knihtiskárny Al. Lapáčka v Praze. Divadelní jednoty, jež by uvěsti chtěly tuto působivou hru, ne- vyžadující žádné zvláštní scénické úpravy, na svě jeviště, nechť dopíší si o ni přímo Spolku čes. spis. belletristů „Máj“ v Praze, Spálená ul., jemuž pro vozovací práva télo aktovky jsou zadána. Při koup jednoho výtisku (za 40 h) druhý exemplář zdarma. * Hrabě Lev N. Tolstoj: Vojna a mín. D III. a IV. Nákladem J. Otty v Praze * Camille Flammarion: Hvězdné sny. Ottova Světová Knihovna. Č. 722. Za 20 hal * Ignát Hořica: Smutné i veselé z Bosny Hercegoviny. Nákladem J. Otty v Praze. K 1.50. * Nákladem E. Weinfurtra v Praze právě vyšla „Sloveznost a čítanka pro vyšší třídy škol středních a ústavy učitelské“, již sostavili Jos. Šlejhar a Ferd.

Nikolau Ottův Al Lapáček N Tolstoj J Ott Flammarion Hořica E Weinfurtra Šlejhar Ferd Ola Praha Smíchov Č . 722 Bosna Hercegovina Jos Ollovo Hrabě Lev

34 article

Písecký. (Cena 4.80 K.) Je to kniha zajímavá tím. že si z ní čtenář může sestaviti v hrubých rysech povšechný přehled nejvíco vynikajících plodů slo- vesných všech literatur evropských. A nenajde tu jen pouhá zvučná jména a seznamy známých titul při dílech rozsahem velikých, jako eposů a románů, nýbrž i namnoze stručný obsah celého díla a v jeho rámec zasazené charakteristické výňatky. Tlias, Odvs- sea, Píseň o Rolandovi, Kalevala, Evžen Oněgin, Ni- belungy, Gudrun — rychle listujete a ve stručných a zhuštěných náčrtech obsahu nesmrtelných těchto děl čtele se zájmem tak mile známé a nicméně vždy tak vzácné ukázky velké poesie. A přece zvláště če- skou tvorbou slovesnou doloženy jsou jednotlivé dru- hy poesie i prosy a možno ríci, že doloženy vybraně Lví podíl v dokladech z poesie ovšem připadá vše strannému Vrchlickému, ale najdete tu vedle ukázek z památek staročeských i nové a nejnovější naše poety, belletristy a učence. Připadá mi, že „Slove- nost“ jest potěšujícím dokladem toho, jak naše lile- ratura zmohutněla za necelých slo lel od té doby kdy vydána byla Slovesnost Jungmannova. Náš patri- archa pracně si musil překládati doklady na jednotlivé druhy slovesné z cizích literatur sám, dnes člověk za takovým výborem z české literatury, jaký máme před sebou, tuší rozpaky, co vybrati, aby nebylo po- minuto zjevů snad krásnějších a více charakteristi- ckých. — Když knihu třeba jen zběžně přehlédnete poznáte, že přesahuje zájem paedagogický, že může zajímati i každého vzdělance, jemuž tak mnohé po- drobnosti školské učenosti již dávno vypadly z pa- měti. ík * Uměleckého měsíčníku „Díle“, vydávaného Jednolou umělců výtvarných v Praze, vyšlo VII. roč-

Písecký Roland Kaleval Oněgin Gudrun Vrchlický Jungmannův Praha