3
masthead
6. května 1909.
5
article
Ministr obehodu bojí se zodpověd-
nosti, aby žádal za nutné úvěry pro
stavbu průplavů. Poslanecká sněmovna však
steji rozhodně na stsnovisku, že se má se stav
bou průplsvu započíti, a jistě povoli také
nezbytné úvěry: Také nedá se připustiti, aby ve zprá-
vě sněmovně přecložené, byly uvedeny jenom ne-
příznivěcifry proti stavbě průplavů
Sněmovna přeje si předložení zákonné osnovy, kte-
rou by stavba průplavů, pokud se tak ne-
slalo již předtohou z r. 1901, byla zajištěn
také po roce 1919.
Rečník vytýká dále různé nedosatky sil-
nic, které zavinilo neracionální šletování, a přejes
opalření proli prachu, který v létě ne-
připouští takřka vyjíti do okolí vel-
kých měst, předuvším Vídně a Prahy. Doporučuje
váleování silnic
Konečně žádá, aby byle více dbáno turi-
slických spolků v severních Čechách
zejnéna v Českém ráji a v Krkonoších a aby do těch-
to krajin byl sveden proud turistů. Ve smyslu svých
vývodů podává řadu resoluact.
Rečník
Vídeň
Praha
Čechy
Krkonoše
6
article
Posl. dr. Ellenhogen přeje si vysvěílení, proč
v rozpočtech tři ministrů jsou obsaženy úvěry pr
založení katastrů vodníeh sil. Toto roz-
děleni chová v sobě velké nobezpečenství pro zužil-
kování vodních sil. Olázka ta, zejména však exploala-
ce vodních sil k zavedení elektrického pohonu na
státních drahách, má zůstati v železničním ředitelství.
kde jest velmi dobře uschována, kdežto ministerstv
veřejných prací má se zabývati vodními stavbamí
menšího druhu a stejně jako ministerstvo orhy chrá-
níti se jakéhokoliv rušení velkých akcí. Řečník pt
Posl
doktor
Ellenhogen
7
article
se konečně, co jest se slibeným rozmnnoženímn inspek-
čního personálů v dolechý
Posi. Daszynski prohlašuje, že rakouská vláda
jest v Bosně jenom pomocníkem uherske
kliky. Tím podkopává budoučnost mocnárství n
Balkáně. Řečník problašuje za politickou ne
slušnost, že zemská vláda zřinila bez vůle be-
senského sněmu agrární banku. Pochybuje, ž
bosenský zemský sněm bude s to zmařiti uher
skou lichvářskou loupežnou výpravu
Rakouská vláda měla odstoupiti, kdvž
v této otázce utrpěla porážku. Po všem,
co se stalo, musíme věřiti, že je tu plán. aby Bosna
a Hercegovina byly zaprodány uher-
ské koalici, aby byl za to vykoupen na
několik let klid. Vyvazení pozemků musí být
provedeno prostřednictvím státu. Hiečník navrhujen ko-
nečně tuto resoluci
„Vláda jednala, udělivši souhlas ke koncesi ba-
senské agrární bance, proti jednohlásnému usnesení
poslanecké sněmovny, a tím zadala zájm ům Ra-
kouska, jakož i především zájmům be-
sensíko-hercegovského obryvatel stivu
a porušila tudíž hrubě svoji povin
nost. Vláda se vyzývá, aby záhájila ihned jednán
se společnou vládou, aby vyvazení pozemků v Bosně
bylo neprodleně provedeno státem za finanění
pomoci obou pelevin říše.
Když byl promluvil ještě minislr financí dr. ryt
Biliňski, byla schůze až do 4 hod. odpoledn
přerušena.
doktor
Biliňski
Balkán
Bosna a Hercegovina
Boseň
poslanecký sněmovna
8
article
František Krupka.
František Krupka.
Dnes ráno zemřel ve svém bytě na Král
Vinohradech dlouholetý kolega náš, pan Fran-
tišek Krupka. Podáváme o tom zprávu české
veřejaosti a zejména četným přátelům zesnulého
s duší hluboca zarmoucenou, neboť František
Krupka byl nad míru věrný, svědomitý a hor
livý spolupracovník náš, oddaný svému povolání
celou bytosti a silou, při tom pak soudruh
srdečný, upřímný a vůbec člověk povahy ryzí
šlechetné a milé. Pro svoji badrost, přímosta
kříšťálovou zrovna poctivost byl všude, kdež jej
bliže seznali, vždy rád vídán a opravdu milován.
Proto měl i mimo kruh svých nejbližších vrstev
níků mnoho oddaných přátel. František Krupka
narodil se dne 7. dubna 1846 v Peruci u Loun
studoval gymnasium v Litoměřicích a v Praze,
potom pak medicinu na universitě pražské
v Inšpruku. Ztrávil potom řadu let v Tyrolsku
a vráliv se r. 1884 do Čuch, vstoupil do našt
redakce, kdež místo své zastával vždy plně
čestně. Ve svém mládí byl František Krupka
několik let spolužákem a potom po celou dobu
pražských studií přítelem Svatopluka Čecha,
s nímž na studentských a tehdejších (tajných)
literárních kroužeích hojně se stýkal a také čin-
ným byl. Po celý další život pak měl přátelské
styky s vynikajícími pracovníky v našem veřej-
ném živolě, v literatuře, vědě i umění. František
Krupka býval vždy zdráv a jasné mysli, až te-
prve poslední dobou jej zákeřná nemoc schvá-
tila a také zdolala na veliký žal všech, kdož
jeho činnost a výtečné vlastnosti seznali. Neby
noucí čest budiž jeho památce. Pohřeb kolegy
Fr. Krupky konati se bude v sobotu o 5 hod
odpolední z kaple na vinohradském hřbitově.
Krupka
Fran
Čecho
Vinohrady
Peruc
Louny
Litoměřice
Praha
Tyrolsko
Francie
Krupka
Inšpruk
9
article
Politický proces v Záhřebě.
V Zábřebě, 4. května 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
Svědkovi Franjo Živoderovi(.
četnickým závodčím) nebylo neznámo jihoslo-
vanské hnutí po sbratření. On proto, když pře-
četl obžalobu, se domnival, že toto hnuti je asi
ve spojení s úmysly »Slovenského Jugu«. Vi
že srbští sedláci srbské listy odebírali. Stejně
obžaloba ho poučila, že středem jihoslovan-
ské agitace je Bělehrad — on byl přesvěd-
čen, že ho hledati sluší v Lublani. Ostatně
nevi ničeho. Jakživ o prachu a dynamitu
v okresu svého působení neslyšel. Obraz krále
Petra nikde nenašel. Neslyšel nikoho slávu mu
provolávati — jen jednou jeden sedlák pil na
zdraví krále Petra, ale byl na mol opilý. Před-
seda téměř každou otázku, obhájcem drem.
Hinkovičem kladenou, odmitá. Kněz Milič vy-
slovuje nad tIm své podivení: »Proč tedy sem
svědky voláte?« Za to mu předseda hroní
trestem.
Svědek je horlivým čtenářem Frankova
»Hrv. Prava«. Ví, že v Petriči srbská škol
již před 50 roky byla otevřena. Předseda zná-
silňuje obžalované: žádných jich otázek na
svědka nepřipouští. »Prosím vás, hrozí se
mi šibenicí, dejte mi možnost k obhajo-
vání,« nalehá na předsedu obžalovaný Jovano-
vič. Pomohl si! »Protože mluvíte
šibenici, beru vám slovo,« děl před-
seda. U záhřehského soudu nic není dovoleno.
co není po chuti násilníkům!
Svědek Theodor Khon, přísahá dle
židovského způsobu. Zná obž. Jovanoviče jako
člověka poctivého, ale politikáře — i na schůzích
prý Jovanovič řečnívá. Je rozpor mezi dnešní
jeho výpovědi a onou před vyšetřujícím soudcem.
Vysvětluje to svědek: Neřeki ničeho, co je
v protokole vyšetřujlcího soudee
— je to smýšlenka, již do proto-
kolu vpašoval soudce dr. Košutič
Živoder
Petro
Milič
Frankův
Hrv
Khon
Jovanovič
doktor
Košutič
Záhřeb
Bělehrad
Lublaň
Petrič
10
article
Sápe se na svědka Aecurti — ten však povně
Sápe se na svědka Aecurti — ten však povně
stojí na svém. Tomu ovšem předseda i pro-
kuror by rádi dali podklad obžalovaným ne-
příznivý: vyslovují domněnky, že svědkovi asi
někdo pohirozil a že ze strachu dnes jinak vy-
povídá. Svědek tyto domněnky rozhodně
o dmílá. Je krěmářem, nikdy však v krěmě
o »srbské revolucie se nemluvilo. I trikolory
(srbské) prodával. Podepsal prosbu k. J. V. za
osvobození nevinných lidí.
Svědek Atanas Drpa uvádí, že byl
v opilém stavu, když ho vyšetřujici soudce vy-
slýchal. Výslech se konal v hospodě ! Svědek
zná obžalovaného Jovanoviče jako člověka roz-
šafného a nemohl tvrditi to, co do profokolu
vepsal dr. Košulič. Tento proslulý a z falšo-
váni svědeckých výpovědI m no'ho
kráte usvědčený soudce stále se na
galerii ukazuje. Upozorňuje dr. Popovič před-
sedu na tuto nepřístojnost a žádá za odstranění
Košutiče ze soudní síně — marně; záhřebští
násilníci mají o justici s vé pojmy, jež dnešní
kulfurní člověk pochopili nedovede
Aecurti chce dokázati, že Drpa při vyše-
třování opilým nebyl a žádá za opětně předvo-
lání svědka Kbona. Ne dobře si posloužil ! Vyšly
na jevo věci, jež nikde jinde by udati
se nemohly než jen v Chorvatsku)
Vyšetřování bylo vlastně vesel ou
pitkou, trvající de 2. hodiny ranníl
Přes to Aecurti navrhuje, aby svědek pro » křivou
přísshu« byl vzat do vyšetrování, ježto prý nyní
jinak vypovídá, než před vyšetřujícím soudcem
a ježto prý je vyloučena možnost tehdejší jeho
opilosti! Podivno! Schmidt svědky byl z ne-
pravdivných výpovědí usvědčen, ale pro křiveu
přísahu pronásledován není. Ovšem, své přátel
p Aecurti nepronásleduje! Vytknul to obžalo-
vaný Srnič — uložili mu za to 24 hro dlin
samovazby o tmě, hladu a tvrdém
lůžku. Na to Drpu odvádí strážník do vě-
zení »Ima jich výše, mogu i já« dl nejnovější
vězeň záhřebského žatáre.
Drpa
Jovanovič
doktor
Košulič
Popovič
Aecurt
Schmidt
Chorvatsko
11
article
Hned jak předseda nového svědka, pravo-
slavnéhosedláka Stamko Mraoviče oslovil.
už naň činil nátlak: pohrozil mu o su-
dem Drpy. Dr. Hinkovič proto oznamuje
zmat. stižnost. Svědek vyšetřujíeímu soudei vy-
pověděl, že obž. Jovanovič byl v Zemuni —
Košutič Zemuň s Bělehradem zaměnil.
Dr. Hinkovič se táže po okolnostech vyšetřování,
jež se dálo v noci v hospodě, ale předseda
otázku zamítá. Zas nová zmateční slížnost ! Je
na místě, protože předseda č ní překážky obraně,
ale je marná — vždyť je podána v Záhřebě
Předseda ani otázku, je li v Boviči většina
Srbů, nepřipouští! Svědek potom uvádí, že
»Srbstvo« v kraji je od dávných dob — nebylo
tudíž třeba zvláště je rozšiřovati. Smyšlenkou
jsou sklady dynamitu, prachu a zbraní.
Po přestávce vypovidá svědek. Stan ko
Milušovič. Adam Prihičevič 13 měsíeů
bydlel u něho; vl o něm, že churavěl a že
podlehal zádumčivosti po přičině neurasthenie.
Hostí A. Pribičevič nepříjímal. Svědek obraz
krále Petra v záložně neviděl. Nikdy neslyšel.
že by kdosi témuž vladaři byl slávu provolával.
O připravách k »revoluci« ničeho neslyšel. Va-
lerijana Pribičeviče neviděl — u bratra návště-
vou nebyl.
»Snad se hněvali, « dl předseda.
»A ne,« ozývá se Valerijan, »bratr mět
jen jablka a hrušky a já mám rád jiné věci.e
Svým humorem vyvolává smích!
Svědek Anton Palezi (Vlach) žije o
r. 1880 ve Vrginmostu. Lidé dobře se tam sná-
šívali. Nyní, co trvá proces, je neshoda. Jeho
ženě kterýsi hraničár vyhrožoval — udal to
svědek soudu, ala hraničara nenašli. Lidé vždy
se za Srby prohlašovali. Jásávali: »živila Srba-
»To snad Srbija ?« táže se přeďseda.
Jovanovič
Zemuni
Košutič
doktor
Hinkovič
Srba
Prihičevič
A Pribičevič
Palezi
Vlach
Bělehrad
Záhřeb
Virginie
Vrginmost
12
article
»A to je vše jedno,« dí cízinec, jazyk
špatně ovládající.
Potom Accurti celou řadou otázek na svědka
nalehá (nebojí-li prý se, že pro svědectví bude
pronásledován a p.)
Dr. Popovič se usmívá svým sarkastickým
způsobem.
Dráždí to Aecurta a dl: »Proč se smě-
jete ?e
»Privátně vám to povím,« odpovídá dr. Po-
povič.
Hned Aceurti žádá za »ochranu«. Ubo
žátko! A předseda mu ji slibuje! Prý » vezme
řešení senátu«,
»Prosím vás, proč? Nevíteli, že i státn
návladní se směje vždy, když já kladu otázky ?«
protestuje Popovič.
Předseda hrozí obhájci, že ho z obhajování
vyloučí. Vylučování, tma, hlad, tvrdá lůžka,ši
benice — kdož by se divil, je to v Záhřebě
Svědek Tomo Abramovič přinesl
trochu veselé nálady. Ničeho neví — ani to
neví, že Srbové jsou pravoslavní. »Člověče, vy
naprosto ničeho nevíte!« volá předseda. »Ba
nevím«, dí svědek. »A což u vyšetřování?« —
»Také jsem nic nevěděl!« A po komickém dia
logu svědek odchází. Zbytečně ho povolali. Pa
trně si to spletli s druhým stejnojmenným člo-
věkeml
I svědek Luka Žugaj nic zvláštníh
nevypovídá. Ví jen, že dřív ve vsi byli »Kra-
jinci« a »Vlaši« a že nyní jsou tam » Chorvatie
»Srbi«. Odhalil před soudem »velezrádnoue
píseň. Povíme její text:
»Vesela je Srbadija,
kad jaj gajdaš gajde sviras
(když ji dudák na dudy hraje).
dija«.
Popovič
Srba
Luka Žugaj
Vlach
Srb
Záhřeb
Toma Abramovič
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Němci a volby do prvni zemské úřadov-
ny všeobecného pensijního ústavu. Nejenom
čeští, také i němočtí pojištěnci, přislušní do prv-
ní zemské úřadovny všeobecného pensijního ú-
stavu připravují se na první volby delegátů to-
hoto ústavu. Neboť jakkoli ústav ten je pro krá-
lovství české rozdělen territoriálně dle základu
národnostního, přece zůstaly v obvodech obou
úřadoven menšiny jinonárodní. Zemská úřadovna
I. má ráz český a Němci náleží k ní vlastně jen
výjimkou. Přes to ovšem požívají plné rovno-
právnosti, při česko-národních zásadách samo-
zřejmě. A rovněž přes to nepřekvapuje nikoho
kdo poměry v naší zemi zná, že německý volebn
výbor pro volby delegátů první zemské úřadovny
vytýká volební komisi — české ovšem — těto
úřadovny, že prý čásť hlasovacích lístků proně
mecké pojištěnce vyhotovíla jenom jazykem če-
ským. Skutečně: případ takový se stal. Dlužno
však dodati: nikoli vinou české volební komise
nýbrž německého pojištěnce. Úřadník ten, jehož
jméno je v příslušných kruzích známo, vyplní
totiž příslušné přihlášky jazykem českým, ačkol
je německý nacionál (podobně řada českých po
jištěnců zase vyplnila přihlášky jazykem něme
ekým). Volební komise, zachovávajíc naprostou
rovnoprávnost, jedná s jedním každým ve styku
ať písemném, ať ústním vždy tou řečí zemskou
které pojištěnec sám byl užil. Protože onen po
jištěnee, ač německý nacionál, sepsal svojí při-
hlášku jazykem českým, vede se s nim korres
pondence po česku. V každém jiném připadě děje
se obdebně a tak volební komise jest účastní
kem zjevu dojista zvláštního: že německému
pojištěnci (dle jeho příhlášky) píše česky a mno
hým českým pojištěncům (rovněž dle jejich při
hlášek) zase německy, jednajíc při tom zcel
Němec
všeobecný penzijní ú
14
article
korrektně! — Za našich poměrů každý se přiro
zeně hned táže, jak se mohlo státi, že pojiště
nec německý sopsal českou přihlášku a něktet
pojištěnci čeští že sepsali příhlášky německé. O
pověď nepochybně pravdivá zní: brali zřetel
své zaměstnavatele a jich účastenství při sepiso
vání prvotních přihlášek. Tak se ve skufečnosti
celá věc opravdu má a proto již je pro pojištěnee
zajisté tím lépe, čím jsou v tomto oboru samo-
statnější. S povděkem dlužno zaznamenati, že
volební komise I. zemské úřadovny provedla čin
pojištěnce osamostatiující při aktu pro ně při po
jištění veledůležitém: při volbách delegátů. Vládn
vydala loni pro zemské úřadovny jednaci řád-
který, pokud se týká voleb delegátů, obsahoval
ustanovení, že hlasovací lístky pro volby ty mají
pojištěncům k volbě oprávněným býti doručemy
prostřednictvím zaměstnavatelů. I. zemská úřa-
dovna — česká — změnila na přání svých člene
ze sboru zaměstnaných řečené ustanovení vlád-
ního návrlu jednaeího řádu zásadně: do svého
jednacího řádu vložila ustanovení, že volebn
lstky budou se zasílati pojištěncům přímo. Tlm
to způsobem chtěla pojištěnce ochrániti od ja-
kéhokoli nemistného vlivu zaměstnavatelů a zá-
roveň přispěti k čistotě voleb. Proto také roze-
slala zaměstnancům volební legitimace doporu-
čenými zásilkami poštovními. Toto opatření vy-
žadovalo nákladu několika set korun. A nyní ně-
mecký volební výbor vytýká volební komisi če-
ské úřadovny, že prý na neprospěch pojištěneů
vyhodila mnoho tisíc korun na doporučené po-
štovní zásilky volebních legitimací. Jak již ře-
čeno, výdaj činil několik set, nikoli mnoho tisíc
korun. Je tedy tím patrnější, kterak Němci must
štvát proti Čechům, i když čeští lidé na svýcl
mistech pracují pro jejich dobrou věe!
Vládn
Němec
Čecho
15
article
— Michalitskovy machinaco. V Žižkově
na Smíchově jest velké rozhořčení proti ně
meckému školnímu inspektoru Ant. Micha
litskovi, který v minulém měsíci donucen by
nadřízenými úřady, aby z důvodů, jichž zatím
nechceme se blíže dotýkali, vzdal se činnost
inspektorské. Pán tento vedl si ve svém úřadě
jako paša. Jakmile nebyl při presentaci učitel-
skýeh osob přijat jeho návrh, hned ohlásil mi-
noritní votum i snažil se všemožně, aby v ně
mecké sokci zemské školní rady presentaee
byla zrušena a aby jeho doporučenec byl jme-
nován. Posledně učinil tak v Žizkově a na Smí
chově. Když proti jeho vůli presentovaly okresn
školní rady učitalské síly, učlcí na německých
školách, ale národnosti české, ohlásil Micha-
litske hned protest. A c. k. okresní školní úřady
jakoby na povel mu pomohly. Spisy týkající se
obou těchto presentací nebyly v záko-
nité lhůtě zuslány zemské školní radě, která
pak (v německé sekci) odvolala se na zákon
z roku 1875 (§ 15.) a jmenovala sama jiné
učitelské osoby! To stalo se v Žížkově an
Smíchově v době právě minulé, aěkoli pří-
slušné c. k. okresní školní rady (resp.
jejich předsedové) upozerněny byly (pp okr
hejtman Smutný v Žižkově i místodržitelský
rada Pokorný na Smíchově), že inspektor
Michalitske připravuje tuto nezákon-
nost I Jest nyní povinnosti okresních školních
rad, aby podnikly všecky kroky, jimiž by se
Michalitskovským šmejdům na příště zabránilo
Očekáváme také, že místodržitel král. českého
jako předseda c. k. zemské školní rady prove
dení presentačního usnesení němeské sekce
z moci svého úřadu zastaví.
Michalitskův
Antonín
Micha
Žižkov
Smíchov
rada Pokorná
16
article
— Osohní. Členem české sekce kuraloria Moder
ní galerie království českého jmenován byl na místo
Filipa hr. Sternberga Jindř. hr. Clam - Martinic.
Dvorními účetními revidenty jmenováni byli dvor
úč. asislenti Jindř. Schade a Václav Novák
— Osohní od soudů. Jmenováni byli: listov-
ními: kancel, nadoficiál Jos. Precltk a kancel
oficiál Karel Fischer u zem. soudu v Praze tam-
též. kancel. nadoficiálem kancel. oficiál u zems
soudu v Praze Karel Čihák, kancel. oficiály kan-
celisté Fr. Smeták v Hradci Králové, Jaroslav Le-
renz v Krumlově a Lad. Rídil v Úpici; kanceli-
stou tit. strážmistr Frant. Červenka pro Turnov
úřadními sluhy prap. bubeník Ant. Polívka pro
Přeštice a Jiří Guldan pro Chrastavu. — Přele-
ženi byli: kancel. nficiálovéJos. Erben na Smí-
chově, Jos. Dočkal v Říčanech a Boh. Bilek v
Vodňanech, k zemsk. soudu v Praze; kancelisla Fr
Vrha v Nepomuku k zemsk. soudu v Praze; úřadn
stuha Václ Jakouhek ve Slaném k obch. soudu
v Praze, Jsramír Rezek ze Zbirova do Slaného
do trvalé výslužby vstoupili: věz. dozorce Jos. Ka-
maryt v Praze a kancel. nadoficiál Frant. Zirn
v Týně n. VIt.
Filip
Sternberg
Martinic
Jindřichův
Schade
Novák
Fischer
Čihák
Smeták
Jaroslav Le
František
Červenka
Polívka
Guldan
Erben
Nepomuk
Václ
Modra
Praha
Hradec Králové
Krumlov
Úpice
Turnov
Přeštice
Chrastava
Přele
Jos
Říčany
Vodňany
Slaný
Zbirov
Ka
galerie království
Jsramír
vědět . dozorce Jos
17
article
— Z finanční služby na Moravě. Jmenováni byl
fin. tajemníci Josel Nemák de Kis-Chlivény
Hugo Nagy, Josef Pejša, Karel Gattnar
Cyrill Roder finančními rady pro obvod finančníne
zemského ředitelství v Brně; vrch. inspektor fin. strá-
že v Brně dr Ferd. Frombek vrchním inspektorem
finanční stráže 1. třídy, fin. komisaři Jcsel P o spí
šil, Frant, Seifert a Karčl Ilüttl fin. tajemníky
pro obvod fin. zem, řeď. v Brně.
— Pan Fr. Govékar, ředitel zemského slovin-
ského divadla luhlaňského, přijel do Prahy, aby tu
angaževal k opeře a činohře někleré umělce z lčeh
jejichž předběžné přihlášky byly mu odevzdány řed
F. A. Šuhertem. Řed. Govékar přijímá osobní ná-
vštěvy přihlášených od 18.—9. hod. ranní v hotelu
„U arcivévody Štěpána“, kde sestoupil.
— Oslava pamálky Smetanovy. V úmrtní den
Bedřicha Smetany l. j. 12. května (ve středu) oslaví
pražský Hlahol pamálku mistra před 25 lety zemř
lého. Uspořádáť ve velkém sáře Žofinském za spolu-
účinkování orchestrálního odboru »Klubu čes. stát-
ních úřadníků« konceriní vočer. Pěvecký díl sestaven
výjučně ze skladeh mistrových, druhý orchestráln
díl obsahuje vedle dvou čísel Dvořůkových rovněi
jen skladby Smetanovy. Ze sborových čísel uvádíme
zejména smíšený sbor »Českou píseň« s průvodem
orchestru, vystihující karaktaristiku ptaně české, dále
»Piseň na mořie, mužský sbor, psaný Smetanou
zvláště pro Hlabol a rovněž mužský, stále krásný.
rázovitý sbor »Rolnickou«. »Píseň na moři« jest re
Josel
jít Kiso
Hugo Nagy
Pejša
Gattnar
Cyrill Roder
Jcsel P
František
Seifert
Karčl
Šuhert
Štěpán
Smetanův
Smetan
Dvořůkový
Smetana
Hlabol
Morava
Brno
Francie
Praha
Hlahol
Český píseň
Ferd
18
article
miniscencí mistrovou na popěvky námořníků z doby
jeho pobytu na severu. »Rolnická« pak psana jsouo
již r. 1862, ještě před »Prodanou nevěstou«, jest nej-
češtější z jeho sborů, vystihujíc úplně individuel
ráz české hudby.
— Ze stazoměstské radnice. V presidiu rady
městské byl dnes dopoledne n. Al. Beckovi, říll
címu učiteli v. v. a člonu zemské školní mady od
vzdán zlatý záslužní kříž
— Proti vystěhování do Severní Karoliny. Mini
sťerium vnilra varuje znovu před vystěhováním do
Severní Karoliny ve Spojených státech severoameri-
ckých a při tom podotýká, že vyhlídky přistěhovaje
jsou tam i nadále nejisté a nepříznivé. Skutečně tak
nejedna rodina zažila tam trpké zklamnání. Rozhodne
nelze nikterak plné víry přikládati líčením prospektů
určených k razdávání a slibům agentů. Zejména nut-
no varovati před agentem jménem August Demel
na něhož se vyskytlo mnoho stížností.
Beck
Min
Demel
severní Karolina
Karolina
spojený stát
19
article
— Spolek pro pěslování her české mládeže
Fraze, děkuje Uímto příznivcům věnovavším da
k účeům spolkovým. Jsou to: místodržitel král. če-
ského 50 K, besedu »Palacký« v Praze a První o
čanská záložna v Praze po 20 K, Svalováclavský
pojišť, spolek na Smíchově, Všeohecná záložna
Praze, Městský úřad v Bubenči, Malostranská záložn
po 10 K. Jest nesporno, že činnost spolku je pro
spěšna a důležita pro pražskou mládež, strádajíeí ne
dostatkem volného místa, kde by si na zdravé
vzduchu mohla v bezpečí pohráti. O intensivní čin-
nosti spolku v tom směru nejtepší svědectví vydávaj
spolková hřiště, naplněná v čase mimoškolním hra-
jicí mládeží, v hodinách večerních a sválečníei
dnech sportovními kluby. Bylo by si prolo přáti, aby
spolek docházel u veřejnosti podpory a přízně. T
možno činiti dary, jež přijímá pokladník Ant. Ma-
cháček, učitel, Praha VIL. čp. 844, nebě členským
přihláškami (2 K ročně), jež přijímá. Rud. Šturm.
učitel, Praha II. 643, t. č. jednatel.
Fraga
Palacká
Antonín
Šturm
Praha
Bubeneč
Ma
spolek pro pěslování
spolek na Smíchov
Všeohecný záložna Praga
městský úřad
sportovní klub
Praha II
20
article
— Český ráj v květu kdo zříti chceš, tomu na-
skylá se příležitost velice vhodná a levná, použije l
zvlášlního vlaku do Turnova, jejž vypravi žižkovská
odbočka Zemské jednoty zřízenců drah v neděli 23.
května o půl 7. hod. rapní. Současný výlet do Sedmi-
horek, na Hrubou Skálu, Valdštýn, Skalní městoa
Trosky Jízdné tam a zpět K 3.20. Legitimace, opraváu-
jtcí k jízdě, prodávají se: v Praze na nádraží cís.
Frant. Josefa (vrátný p. Bauer); na státním nádraží
vrátní pp. Senze a Kočvara. Na Král. Vinohradech
v hostinci p. Kozáka v Kravíně, Korunní tř. V Praz
v hostinci p. Kralíka v Celetné ulici. V Karlíně v tra-
fice p. Novotného v Královské třídě, proti »Červ.
hvězdě«. Na Smíchově v trafice p. Eichlera ve
Švarcenberské tř. a v Ži žkově v hostinci »Na skle-
nářce« v Karlově ul. U staničních pokladen jízdní
listky vydávány nebudou. Bližéíi na plakátech.
František
Josef
Bauer
Senz
Kočvara
Král
Kozák
Novotný
Eichler
Turnov
Valdštýn
Praha
Celetná ulice
Karlín
Smíchov
Karlov ulice
21
article
— Hledaji se poškození obchodníci. Obchodník
Josef Balák v Kral. Poli u Brna poškodil rozlične
obchodníky tím, že u nich objednal zboží na úvěr
nemaje vůbec místnosti obchodní, zboží patrné po
rukou pod cenu prodal, snad již na nádraží, aniž by
byl věřitelům zhoží zaplatit. Foněvadž mnoho poško
zených soudu dosud známo není, vyzývají se v zájmu
obchodnictva všichni Balákem poškození, aby sva
upozornění c. k. zemskému trestnímu soudu v Brně
oddělení IX. oznámil.
— Nenávist úřadníka »čoské« spořitelny k če-
skému jazyku. Okresní soud pro přestupky v Praze
na podanou českou žalobu puslal v doporučeném do
pise a ovšem s českou adresou obsliku obžalovanému
Vilému Lassmannovi, úřadniku české spoři-
telny, bytem na Kral. Vinohradech, Halkova třída
čis. 70. Adresat přijmutí zásylky odepřel s tučno
napsanou poznámkou na obálce: »Tachechisch, da-
her zurück !e (»Česky — proto nazpět !«). Jesti
pak tuto hruhou nenávist k českému jazyku provádi
úřadník s vědomím vrchního kurátora spořitelny.
místodržitele hr. Coudenhova?
Balák
Kral
Lassmann
Halkův
Coudenhove
Brno
Praha
okresní soud pro přestupek
22
article
— Odvod v Praze. Při dnešním odvodu bylo z
200 jinochů, do Prahy příslušných, odvedeno 93. Zz
tří mladíků cizích nebyl odveden žádný
— Spála v Praze a v sousedních orcich. V tý
dnu od 25. dubna do 1. kvělna bylo v Praze ozná
meno 29 nových případů onemocnéní spálou: v ne
mocnici jest 87 nemucných. V Karlině hlášeno
nových připadů, na Smíchově 1!, na Král. Vinohra
dech 11. v Ži že ově 6.
— Bnlon nad Prahon. Pozornost obecenstva
vzbudil dnes o 11 hod. dopul; balon, klerý ve značné
výši plul směrem od Hradčan ku Proseku.
— Úkaz cvklisty. Dnes dopoledne spadl v Elišči-
ně třídě s kola 30letý uzenář Boh. Suchochleb z Ma
strany a potlouécl se těžce na hlavě. V ambulaněním
voze záchranné stanice byl dopraven do všeobecné
nemocnice
— Oběť stávky kamennických dělníků. V Praze
a předměstích bya před několika týdny zahájena
všeobecná slávka dělníků kamennických a sice ná-
sledkem nepovclení cenníku, dělnictvem usneseného
Mnozí dělníci rádi by se byli ujali práce, ale obával
se pronásledování a tak při nedoslatku úspor vedl
strastiplný život. Tyto neblahé poměry — dle úřadn
zprávy — dohnaly k zoufalství 48letéha kamenni-
ckého pomocnika Frant. Kmocha ze Žizkova č. 1112
Nebožák neměl na živobytí, podpory byly velmi
skrovné a poněvadž ani přibližně nelze určit, kdy
nastane přiznivější změna v napjatém poměru v tom-
to odvětví, nechtěl se Kmoch déle trápit a skončil
sebevraždou. Dnes ráno byl Kmoch ve sklepě uvede-
ného domu nalezen oběšený. Policejní komise zjistili
případ, konstatovala zejména důvod sebovraždy, na-
čež byla mrtvola odvezena do ústavu pro soudní
piivu.
Karlin
Král
Suchochleb
František
Kmoch
Žizkův
Praha
Smíchov 1
Bnlon nad Prahon
Hradčany
Prosek
Ma strana
23
article
— Opět zatčená báha. V Nuslích byla včera za
tčena báha Rosalie Beránková, také Žáčková zvaná
poněvadž bydlela ve společné domácnosti s Jos. Zá
čkem v čís. 386. Beránková byla známou mezi žena
mi jako jistou a bozpečnou pomocnicí při mařen
klíčicích životů. Jedna žena z čís. 105 na Pankrá
povolala ji na pomoc, ale případ skončil truchlivě
Beránková byla pro zločin dle § 144. tr. zák. zatčen
a do vazby k Irestnímu soudu dopravena. Včera byly
tody pro tento zločin zatčeny dvě báby.
Beránková
Žáčková
Nusle
Jos
24
article
— Vední rourou usmrcený dělník. Z Toušenu
u Brandýsa n. L. se sděluje, že se tam na stavbě
vedovodu pro společnou vodárnu Prahy a sousedních
obcí udál smrtelný úraz dělníka, Když totiž dělní i
ze zkušební stanice odváželi těžké francouzské toury
od zkoušky k místu, kde jich bylo zapotřebí, rezje
se vozík na mokrých kolejích, při nárazu na jiný
vezík pesunula se roura a přimáčkla dělníka Frant
Novotného, 50 roků starého, tak těžce, že nebožák
za nedlouho zemřel. Mrtvolu pitvali lékaři pp. dr
Zítek » dr. Čermák z Brandýsa n. L
— Sebevražda. V Popovicích u Rosic zastřeli
se z revolveru Fr. Horký, mistr krejčovský. Sebe-
vraždu spáchal asi v návalu opilství, neboť byl noto
rickým alkoholikem
— Ta vojna. Píše se nám: V pálek dne 90.
dubna 1909 byl odvod ve Vel. Byteši. Jako obyčejně
vedli si mladíci odvodem povinní hodně vesele, ano
i bujně. Hned doma posilnili se na cestu do Byleše
a nahýbali z plných plecháčů a zpívali: »Ještě je.
ještě je v té Byteši míra, pod kterau odvedli stare
matce syna«. Po skončeném odvodu pilo se a větší
ještě chutí dále. Jedni pili radostí, že šťastně vy
vázli, a ti druzí proto, že budou z nich švarní dra-
gouni, jakých prý nemá armáda v celém svělě žádná -
lili do nebe alkobrol ve všech formách, pilo se pivo
víno i kořalka. Největší žízeň měli hoší zbraalavšti
dali si naliti víno do putynky a pak každý příklek
a pil jak to boží hovádko. Zpili se pod obraz boží.
Novotný
Zítek
doktor
Čermák
Horká
Toušen u Brandýs
Praha
Brandýs
Popovice
Rosice
Francie
Vela
Byleš
Byteš
25
article
Mnohý sotva vylezi na vůz. Stálým hulákáním, nebo
zpěvem to nelze nazvati, vypráhlo hrdle tak, že bylo
nutno při nejbližší hospodě zastaviti. V Koškově za-
stavili a dali naliti piva. Kterémus se nádoba nelí-
bila, byl prý plecháč dvoulitrový trochu rezavý
protu řek!: »Francku, ty budeš píli z lakové a . .
nádoby ?« Francek napařený a rozjařený »báce dvau-
litrem o stůl. Pivo se rozstřiklo i na rekruty koškovské.
kteří popíjeli u stolu. To byl casus belli. Bez dlouhých
not a bez ultimata a vypovězení války znčal boj-
Z počátku bojováno jen vlastními zbraněmi, lílaly
facky a pěstmi do sebe bušili. Protože zůstával bo
dloubo nerozhodnní, vzaly se na pomoc těžší kusy
zbraní ve způsobě sklenic, plecháčů, židlí, ano i noby
od stolů vzaty ku pomoci; kamení se sypalo do
oken, zůstalo na bojiští 8 dosti třžce raněných a
několik jen lehce poraněných. Oteklé hlavy, boule na
nich, odřeniny a podlitiny krevní dokázaly, jak
urputně bojováno. První cvičení mají ledy rekruti za
sebou. Nejhůře na tom zůstala hospoda, vytlučená
oknu, vytrhané rámy okenní, rozhité dvéře, polá-
mané židie a ztoly zůstaly jako zbytek rvačky, v
padalo to jaka po bombardování. Hoslinský sl čitá
na 150 K škody. Kdo nahradí škodu, rozhodne soud.
kam byli původcové rvačky odvedeni. Jsou dosud ve
vazbě. Chudáci, bez zavolání museli narukovati. Kdy
pak konečně přijdou naši mludíci k rozumu a budo
se chovali jako lide
— Co příchází s hůry. Šlužka Barbora Matyásková
čistila dnes dopoiedne okna ve druhém patře domu
»U zláté štiky« na Starém městě. Nešťasinou náhodou
upustila polovici okna, která se na dlažbě úplně
rozhila. Z chodců šťastnou náhodou nikdo nebyl pn-
raněn.
Koškův
Franck
Matyásková
26
article
— Nahlé úmrfí. V domě č. 275 na Král. Vino
hradech zemřei nanle dnes dopoledne 25letý Antonín
Skála. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvol
odvezena do ústavu pro soudní pitvu.
— Napálený zloděj. Z povozu kočího Václuv
Bartonička byla dnes dopoledne na Riegrově nabřeží
odcizena 30 kg. těžká bedna. Zloděj byl zajisté ve
lice překvapen, když bednu otevřel, neboť v ní byly
samé lézy a různé jedy, určené pro jistou lékárnu
Po zloději není dosud ani stopy.
— Drobné míslní zprávy. Nělsteří ohyvatelé do-
mu čp. 61 ve Sehwarzonliergově třídě na Smíclsově
byli po druhé hodině v noci na dnešek probuzeni
zápachem dýmu a s překvapením seznali, že několik
místnoslí je naplněno dýmem. Automatem byli po-
voláni hnsiči ze Smíchova a z Malé strany a ti zj-
stili, že ve druhém patře byly hluboko do komína
zazděny trámy stropu. Ty se vzňaly a oheň šířil se
na stropoch ve dvou místnostech. Aby se dalšímu
nebezpečí zabránilo, bylo nulno omýtku odstranit a
doutnající trámy vysekat. Práce trvala až do rána. —
V Koubkově ulici na Král. Vinohradech byl v noci
na dnešek nalezen v bazvědomí mladík, u něhož lt-
kař konstatoval prudkou otravu alkoholem. Mladík
byl odvezen do všeobecně nemocnice. — Molorový
vůz elektrické dráhy č. 183 srazil se na Peříčí s po-
vozem kočiho Frant. Černého z Hradčan Koně byli
povaleni a zraněni, také oba vozy se poškodily.
Obchodník Josef Epstcin ze Spálené ulice č. 114 byi
u Karlova náměstí povalen vojí nákladního vazua
koněm kopmut do čela. — Desitilelý školák Vratislav
Růžička z Karlína č. 110 spadl v karlinském přístu-
višti do Vltavy a ocil se ve vážném nebezpečí. Plav
číci z lodi „Hungaria“ přispěli mu na ponnoc a šťast-
ně ho zachránili
Král
Skála
Václův
František
Černý
Epstcin
Růžička
Riegrův
Smíchov
Koubkův ulice
na Královský
Vinohrady
Hradčany Kona
Karlov náměstí
Karlín
Vltava
Plav
kg
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrlí. Z Madridu, 5. května. (K. k.) !Špa
nělský velvyslanec ve Vídni markýz de Casa Arel-
lano zde dnes ráno zemřel.
= Roosovoltovo lovecké dobrodružsíví v Mírine
Z Londýna, 6. května. Frvní zprávy, jež o lovee
Rooseveltových ve vnitřní Africe došly do Ameriky
znějí velmi dobrodrnžně a zdá se, že při tom silno
pracovala americká fantasie. Včerejší americké listy
byly dle došlých telegramů plny nadšeného líčen
Rooseveltových činů v Africe. »Teddy« skolil. prý
již tři lvy a dvě lvice. Také jeho syn Kermit za
střelil jednoho iva. »New York Americanu« telegrá-
fuje se z Afriky: Rooseveltova duchapřítomnost za-
chránila život dvěma členům karavany. Tito, jeden
běloch a jeden černoch, přijeli neopatrně na kon
blízko k obrovskému lvo, jenž se připravoval k
skoku, ale v posledním okamžiku podařilo se jím
přece koně obrátili. Mohutná šelma však již učinil
skok. V tom vyšla rána z Rooseveltovy pušky a lev
klesl mrtev k zemi, zasažen do lebky. Včera vytáhli
černí honci, který se s radostí věnují svému úkolu,
aby Roosevaltově společnosti nadehnali žirafy. Ná-
čelníci Kikujů darovali »velkému bílému muži z Ame-
riky« bllého pštrosa a čtyři sta jejich bojovníků pro-
vedlo na jaho počest válečný lanee
= Miloslné drama dvou dětí. Z Lipska.
6. května, v lese nedaleko města byli včera nalezeni
v bezvědomí na lavičce 18ielý syn obchodního jsd-
natele Kurt Mechold a 13letá Ida Lebmannova. Oh
požili jedu. Vedle nich ležel listek s nápisem: O pu
4. hodině ranní odešli jsme dobrovotně se světa
poněvadž jsme se milovali.« Mladí sebovrazi byli
dopravení do nemocnice, kdež Mechold zemřel
dívka nalézá se v posledním tažení.
jít Casa
Rooseveltův
Teddy
Kermit
Kikuj
Mechold
Lebmannův
Madrid
Vídeň
Londýn
Afrika
Amerika
New York Americana
ame
Lipsko
28
article
= Čin nešťastné mauželky. Ze Štrasburku.
5. května Po několik měsíců žil maliř Basler v
stálém sváru se svou chotí, poněvadž se štitil práce,
propíjel všechno a rodinu nechal hladověti. Za krátkou
dobu promrhal také úspory své manželky v ohnosu
1400 marek. Když se včera večer opět nevrátil
z práce, vyhledala ho maužeika v hospodě a poda-
řilo se jí přiměti jej, aby šel domů. Když vešli d
bytu, chopila revolver a manžela zastřelila. Nešťastná
žena byla ješlě v noci zstčena.
= Rapavá olázka ve Spojených alálech. Z No-
vého Yorku se aděluje: Pukus Spojených stálů, po-
moci j-jich chráněnce Liberii, uvedl na jednací pořa
opět plemennou otázku. Vláda vysílá do Liberie tři
komisaře, aby vyšetřili, jak by černošské republie
mohlo býti pomoženo. Jeden z nich jest černoch,
druzí dva jsou hěloší a ještě k tomu Jihoameričané.
Bylo však vyloučeno, aby tito tři pánové mohli od-
plouti do Liberie společně na téže lodi, poněvadž by
oba bílí komisaři nikdy nesedli k jednomu stol
s černochem. Nešlo také dobře, vyslati černocha n
jedné a oba bělochy na druhé lodi, poněvadž by
úmysl odloučení byl příliš zjevný a proto konečně
rozhodnuto, dáti každému pánoví k disposicí jednu
válečnou loď. Určeny tedy k dopravě tří osob tři
křižáky a sice »Birmingham«, »Čuester« a »Salem .
Basler
Liberius
Jihoameričan
Štrasburk
spojený alály
vý York
Libérie
Birmingham
Salo
Pukus spojený stál
29
article
Tím však věc daleko ještě není vyřízena, neboť černý
komisař Emmet Scott bude plouti na »Birminghamu
a důstojníci křižáku lámou si hlavu, jak se k němu
mají chovati. Byla mu vyhražena důstojnická kajuta
poněvadž však většina důstojníků lodní posádky se-
stává z Jihoameričanů, černochům nepřátelských,
bude státi alespoň mnoho přemáhání, aby a komi-
sařem jedli u jednoho stolu. Z důstojnické menáže
ho nemohou vyloučiti, kdyby pak jej tam nechali
jisti samotného a jedli každý ve své kajutě, by! by
z toho ovšem skandál. Rozřešení této trapné otázky
očekává se s velkým zájmem, ale již z toho, že způ-
sobila tak velký rozruch, je víděti, jak málo je na-
děje, že by černoši ve »svobodné republice« severo
americké mohli dosáhnouti sociální rovnosti.
= Korrupce v obecni správě. Z Pittsburka,
5. května. (K. k.) Nékdejší bankovní předseda
obecní radní, dva jiní bývali obecní radní a 3 ob-
čané byli odsouzeni pro úplatnost v obecní službě
do vězení od 11/2—2 let a k vysokým peněžním po-
kutám.
= Loď uvázla v písčině. Z Terstu, 6. května
(K. k.) Podle telegramu ze Šibeniku vjela dnes
noci loď »Pelikán« u pevnosti »San Nicolo« na pís
činu, aniž by byla utrpěla zjevných, trhlin. Uvalní
se asi dnes večer sama
= Telegrafie bez drátu ve službách nevin
Z Nového Yorku, 5. kvétna. Včera byly z No-
vého Yorku do Chicaga a opačným směrem odn-
slány první novinářské depeše telegrafil bez drálu
V Novém Yorku jest přístroj umístěn na hotelu
»Waldorf Astoria«, v Chicagu na hotelu »Auditoriume.
Scott
Jihoameričan
Birmingham
svobodný republika
Terst
Šibenik
Nový York
vý York
Chicago
obecní radní
Waldorf Astoria
Sana Nicola
30
article
= Bodači žen v Berlíně. Z Berlína, 5. května
Včera zatčený malíř Frant. Eppich nemá nic společ
ného s hodáním žen, jež zde způsobilo v lednu
velký poplach. Je tu perversní člověk, jenž již děive
děsil ženy útoky, prováděnými kyselinou. Byl za-
tčen, poněvadž ženám vzadu rozřezával šaty a řez
rozšiřoval prsty. Byl teprve včara propuštěn zi vězení,
ale večar spáchal opět podobný útok.
= Rodina elrávena honbami. Z Ratibonu
5. května. Inženýr Hruban v Bochni, jeho choť, dvě
děti a služka onemocněli po požití sušených hub
jež Hruban nasbíral v blízkém lese. Paní Hruhanov
a její syn již zemřeli, ostatní otrávení jsou posu
v nebezpečí života.
= Protianulické demonslrace v duhlínském di-
vadle. Z Londýna, 5. května. Při premiéře zná-
méhu viasteneckého kusu majora Du Mauriera „án
Englishmanns home“, jenž ličí vpád cizího vojsk
do Anglie, aby upozornil na nebezpečí, hrozící z Ně-
mecka, došla v Theater Roval v Dublíně k velkým
demonstracím. Sotva se zvedla opona, nastal hrozný
rámus. Mladí Irové počali zpívati „Bůh chraniž
Irsko“, jiní zase zanotovali Marseillaisu a někteří
dokonce provalávali slávu německému císaři a Ně-
mecku! Herci marně se snažili zjednati si sluchu.
ale přes to se ve hře pokračovalo až do polovice 2.
jednání. Když však hluk a křik neuslával a obecen-
stvo se stále více rozčilovalo, dala ředitelství spustit
oponu. V tom okamžiku hodil mladý muž z hlediště
po hercich na jeviště láhev, načež byl zatčen. Po
nějaké chvili byla opona opět vytažena a kus dohrán
do kence, ačkoli se nepřátelslvi obecenstva projevo-
vale stále drastičišjl. Z okolnosti, že žádný londs net
František
Hruban
Hruhanov
Maurier
Englishmanns
Irová
Berlín
Ratibon 5
Bochni
Londýn
Anglie
Irsko
Theater Rovat
Marseillaisa