Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

car

3

ola válaoe za vozolaiai hoae

4

V Praze, ve čtvrtek 6. května 1909.

Praha

5

oa mslao vnr

6

nlia za Mto

7

zoetar a

8

Číslo 124.

9 article

Naranni avečerní listy předplácí ne V Praze v administraci na čtvrt inta . . . . 8 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . na čtvri leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchí na měslo. . . . . . 2 K 30 h na měsl Poštoui na vries : : . . k s dvojí zásilkou měsie na čtvrt iota . . . . 1I k o

Praha

10 article

ecern ibo daní V drobném prodejíe ranní člslo o sobě . . za sh večerni . . . . za 4 h Vo fliálkách na vonkově runni čislo . . . . . večurni . . . . . . . . 5 h lnserátv platí se hotově napřed Předplacení a insorty přijimá administrace v Marianské ul., B. Tam nacházejí se táž redakce, tiskárna a oxpodice „Národních Listů“. Bukopisy se nevracejí

11 article Telefonické a telegraf. zpráv „Národních Listů“,

Telefonické a telegraf. zpráv „Národních Listů“, Zajímavé rokování bosensko-hercegovského vý Z Vídně, 6. května. (K. k.) V dnešní dopo- lední schůzi bosenského výboru sdělil předseda dr. Šusteršiě, že v přípisu vlády byl sdlělen materiál, týkající se záležitosti bosenske agrární banky, že materiál byl vytittěn a je k disposici členům výboru. Pokračuje se pak v rokování o bosenske agrárníbance. Posl. dr. Krek prohlašuje, že vlád jednala proti jodnomyslnému usne- sení parlamentu. Srovnání s koncesí bosen- ské zemské banky kulbá, poněvadž nebyla zří- zena bez souhlasu Uher. Davši souhlas ke kon- cesi bosenské agrární banky, převzala naše vládaa s níparlamentspoluzodpo- vědnost za činnost těto banky, která je přece prvním krokem k annektová- ní Bosny Uhrami. Prztelství obyvatelů Bosny a Hercegoviny je tím „rolomeno. Všade se bude říkati, že Rakousko nebo rakouský cldař koupili národ bosenský a hereegovský od Turků a prodali ho lladarům, jiehž panství s obává. Taková nálada bude ustavičným rzbazpe- čenstvím pro Rakousko. Nejsmutnějším zjevem je, že slovanský ministr finaneí za- ujal takové stanovisko, jaké by snadbylnezaujal ani německý mi- nistr. Řečník apeluje na Poláky, kteří vědi. co je to vyvlastňováni. Iač Jioslovan spu- třuje v koncesování banky zradu na zájmech svého národa a Rakouska. Protí jednání ministra financí a, pokud jest s ním spojen kubinet, proti jednání vlády, musíme se ohraditi. Na tom zá- leží sanace Rakonea a parlamentu. Potřebujeme přátele mozi Jihoslovany. Parlament vy- držíituto krisi, projevili sílu, ja- kou demokratický parlament pro- jeviti musí.

doktor Šusterši Posl Krek Polák Jihoslovan Vídeň Uhry Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna Uhry

12 article

Posl. dr. Redlich pravi, že Rakousko musí podporovati vývojové snahy Jihoslovanů. Pokud jde o koncesování maďarské agrárnía obchodni banky, jednal společný mi- nistr finanei bar. Burian proli z jmům Rakouska. Největší chyba v přivilo- gilch, poskylnutých této bance, spočívá v tom, že naše polovina říše ručí za defi- cit bosenské agrární banky. Pověřil uherský ústav řešením bosenské agrární otázky, je povážlivo se zřetelem k tomu, že Jihoslované spatřují v Maďarech svoje nepřátele. Hr. Julius Andrassy předložil již na berlín- ském kongresu pamětní spis, v němž nazývá se úprava agrární otázky nezbytnosti. Tato úprava všnk může provedena býti pouze velmocí, totiž Rakousko-Uherskom. Pouze rozřešení agrární olázky poskytne mravní právní titul pro ziskání okupovaných zemí. Řečník prohlašuje, že vy- vazení kmetů musi býti provedeno pouze státním ústavem za pomee veřejného úvěru. Navrhuje resoluci, vy- zývající ministra financí, aby kotování ak- cil a zástavních listů bosenske agrárníbanky v Rakousku odepřel na tak dlouho, dokud v bankovních stanovácl bude ustanovení o privilegovaném vyvazování kmetů, dále resoluci, kterou poslanecká sněmovna žádá, aby na příště vyvazo vá n selsky ch břemen feudálně práv- níhorázu v Bosně výhradně se dal státním ústavem za pomoci veřei- ného úvěru. Poslanoc dr. Rodlich ponechává vý- boru usněsti se na resoluci, že se vyvazen kmetů může státi pouze bosen- ským zemským zákonem v dohodě s oběma polovinami říše. Z Vídně, 6. května. Po poslední sebůzi vý boru bosensko-hercegovského, na které rokovalo

Posl doktor Redlich Jihoslovan Burian Maďar Julius Andrassy Rodlich Rakousko Hradec Boseň Vídeň poslanecký sněmovna

13 article

se o koncessi, udělené madarské bance agrárni a komercielní pro Bosnu a Hercegovinu, hlásáno bylo v novinách vládních a německých: „Hra jest skon- čena, P. T. publikum může jíti domů.“ „Národn Listy“ tenkráte oznámily, že co se stalo ve schů- zi výborové, bylo jenom předehrou, po které ná- sledovati bude vládní hra. Tato hra dnes začala. Byla velm prudká. Na společnou vládu, na celou zdejš vládu, zvláště pak na ministra financí dra. Bilin- ského, bylo útočeno způsobem necb- vyklým. Navrženy byly projevy, že nikdo ne- troufá si říci, z dali vláda vyv ázne z t - sně, do které se dostela a jak. Vláda se dověděla, že bude podán návrh. aby se jednání výborové dnes odročilo, pro- tože nebyly rozdány dosud tiskem něty, vymě- něné mezi Burianem na jedné straně a bar. Bie nerthem, Jorkasch-Kochem a Biliňským na stra- ně druhé v záležitosti koncese pro vzpomenutou banku. Státní tiskárna dostala v noci rozkaz, aby celý soubor připravila. O 1/411. hodině sešel se dnes výbor a všem jeho členům rozdány hnědé sešity, obsahující všechny listiny této věci se týkající. Jscu mezi nimi také stanovy ban- ky a také smlouva, kterou uzavřela tato banka s panem Burianem. Zejtra bude ve sněmovně učiněn návrh, aby se tento ti- skopis rozdal všem členům sněmovny poslane- cké, nikoli pouze 52 členům bosensko-herce- govského výboru. Členové tito dosud neměli pří- ležitosti, aby diplomatický materiál a stanovy bosensko-hercegovské banky náležitě prohlédli. ale plachý pohled do hinědého sešitu poučil je- že obsahuje věci v pravdě hrozné a strašně.

List Burian Koch Bosna a Hercegovina Bilin Jorkasch

14 article

Předně nejvíce zarazil čl. III. ve stanovách, kte- rým se zavazuje společné ministerstvo financi, že bance agrárně- komercielní ne vzejdežádná škoda zvyvazení kme- tů, zároveň pak že neudělí žádnou koncessi podniku, který by měl účel podobný. Druhá část tohcto článku způsohila veliký podiv a nevoli tím větší, jelikož dr. Biliňski ve výboru prohodil, že rakouský kapitál a rakouské peněžní ústavy mo- hou si poříditi vedle banky maďarské ban ku paralelní, což jest však, jak vidno ze sla- tutu, úplně vyloučeno. Za druhé nemenší bylo rozhořčení nad faktem, že veškerá státní správa Bosně a Hercegovinědáváse do slu žeb soukroméhe poďniku peněžni ho — věc to skutečně svého druhu jediná. Ze- jména bylo a bude ješté ve výboru vylýkáno, že zůstavuje se soudům v Bosně a Her- cegovině rozhodovati o tom, komu má agrární akomercielni banka po- skytovati úvěrakomumá čekati. T jest ustancvení v pravdě maďarské, kterým se vydávají kmeti v Bosně a Hereegovině, veškeré zemědělství, veškeré venkovské obyvatelstvo na milost a nemilost úřadům státnim a bance. Rokování ve výboru bylo velmi podrážděné Slovinský poslanec Krek pověděl vládě přímo že porušila svoje povinnosti, ne dbavši vůbec jednomyslných projevů parlamenu ve věci té. Ještě rozhodněji počinal si tento slo- vinský klerikál proti ministru financi ryt. Bilin- skému, jemuž pověděl do obličeje toto: „Baron Burian absolvoval se souhlasem rakouské vlády. Tato má hlavní vinu. Nej smvtnějším momenem však jest, že stanovisko jež by jistě nezaujal žádný ministr německý ani žádný německý člen sněmovny, zaujal slo- vanský ministr financí, syn náro- da, který sám dobře ví, co jestto an nexe a eo to jest vyvlastňování. Dr Biliňski dávno již ukazuje sklon ke kapitulacím před Madary.“ Po něm mluvil stojně rozhodně prof. dr

doktor Biliňski Krek Burian Madar profesor Boseň Bilin mohou státní a banka Boseň a Hera

15 article

boru. Redlich, který navrhl dvě resoluce, jed- nu, kterou se vyzývá vláda rakouská, aby ne- povolila kotování akcií a zástav- ních listů maďarské banky pro Bosnu a Her- cegovinu detud, dokud se bude zabývati vyvaze- ním kmetů. A druhou, aby vyvazení to konalo se jenom a výhradně státe m. Posl. Daszyňski navrhl resoluci, kterou výbor vyslovuje, že vláda porušila nej- hrubším způsobem své povinnosti ignorujíc úplně projevy poslanecké sněmovny v této věci. Mezi Daszyňským a Bilin- ským došlo ke srážce. Daszyňski volal na svého krajana v ministerstvu: „P akujte své kufry všíchni ministři! Táhnč- tekčertul“ Dr. Biliňski: „Moje kufry jsou vždy spakovány! Daszyňski: „Vydal jste Bosnu a Her cegovinu lichvářům a banka agrární a komerci elní bude se zemským sněmem bosenským dě lati, co bude chtíti. Ministr Biliňski bránil se proti žalobám naň vzneseným velmi chabě. Zejména po- pudil proti sobě všechny členy vý- boru, když pravil, že nepřijímá žád- ných rozkazů od parlamentu a když naposled všechnu zodpovědnost svaloval na zem. sněm, pro Bosnu a Hercegovinu chystaný. Výbor se odročil do 4. hodiny odpolední. Ke slovu jsou přihlášeni posl. Kalina, dr. Adler, dr. Kra- mář, Vukovič, bar. Morsey, Udržala kníže Licchtenstein. Jak rychle svolil bar. Bienerth ke zřízení agrárul banky bosenské.

Redlich Posl doktor Biliňski Bosna Kalina Adler kra Vukovič Morse Udržal Licchtenstein Bienerth Bilin Bosna a Hercegovina maďarský banka poslanecký sněmovna

16 article

Z Vídně, 6. května. Mezi poslanci, kteri četli „hnědou knihu“, vládou dnes o bance agrární a komerciální pro Bosnu a Hercegovinu podanou, způsobilo nemalý podiv fak- tum, že ministr společných financí Buri nn nólou ze dne 23. dubna žádal rakouskou vládu za souhlas k bance té a že mu tento souhlas 24. dubna, tedy hned den na to, byl bar. Biener- them oznámen, začež Burian děkuje Bienertbovi nótou ze dne 28. dubna, ve které zároveň vy slovuje rakouské vládě uznání svo za její povolnost. Vládě hrozi v bosenském výboru porážka. Z Vídně, 6. května. Po přerušení výboru bosensko-horcegovského bylo tvrzeno, ze ná- vrhy Daszyňského v celém znění budou velli- kou většinou přijaty. Ministr financi dr. Biliňski prý odstoupí. Z Vídně, 6. května. „N. W.Abendbl.“ ozna- muje: „Rozechvění, které nastalo ve výboru bo- sensko-hercegovském, rozšířilo se do kuloárů a tam v polských kruzích vznikla pověst, čo ministerstvu financí nastan změna Otázka českého divadla ve Vídni. Z Vídně, 6. května. Němectví vídeňské jesí zase ohroženo Čechy. Ve včerejší schůzi zastu- pitelstva — jak už v ranním vydání stručné bylo oznámeno — IV. okresu na Vídeňce (»Wieden«) byl inlerpelován starosta, říšský posl. Rienössl, je-li pravdou, že divadlo Jan Straussa, které bylo teprve na podzjm zde olevřeno a kterému se vede po stránce umělecké stejně špatně jako po stránce finanční, bude prodáno Čechům. Odpověděno, že sice řediteli Müllerovi učiněny byly velmi výhodné nabídky českými bankami, že však byly odmit- nuty. Při tom okresní stardsta stejně jako jini členové zastupitelstva pronesli několik na- bubřelých řeči proti Čechům. Jak vidno, jsou vídeňští Němci nad Bismarka. Ten bál se pouze boha, kdežto vldeňští Němci rakouští bojí se ještě věcí několika: v poslední době zejmena poštovní ambulance z Budějovie

Biener Burian Bienertb doktor Biliňski Čecho Wieden Straussa Müller Němec Vídeň Bosna a Hercegovina Vídeňka český divadlo Buri NN nóla

17 article

do Lince a českých divadelních představení v divadlech, která si Čechové sami pořídi. Záložníci ve službě. Z Víduě, 6. kvělna. Ministr zeměbrany šl. Georgi doslavil se dnes dopoledne třikráte do parlamentu a měl tam po každé rozmluvu s ministerským předsedou bar. Bienerthem Jeho příchod uváděn v souvislost s pilnými ná- vrhy, které zejíra budou podány ve příčině po- nech ání záložníků ve službě. Ná- vrhy ty podají sociální demokraté a němečti pokrokovci. Uherská krise. Z Pešti, 6. května. (K. k.) Je překvapují- cím, skoro nápadným, že ministr vnitra hrabě Andrassy byl dnes povo lán k císaři před audiencí před- sedů říšského sněmu hr. Des- sewífya a šl. Justha. Hraběti Andrassovi dostalo se v krisi i mezi osobnostmi bu- douenosti lak vynikajícího úkolu a za své poslední vídeňské audience vnesl do krise tolik nových motivů, že jeho předběžné vyslechnutí císařem je vysvětlitelno. Z Pešti, 6. května. (K. k.) »Uh. tel. kor. kane.« oznamuje : Ministr vnitra hr. A ndr a ss y byl dnes v 11. hod. dopol. přijat císařem ve zvláštním slyšení. K audienci mi- nistrově došlo na vyzvání panov- nikovo. Audience trvala celou hodinu. Přesně ve 12 hodin opustil ministr Andrassy císařovu pracovnu.

Čecho George Andrassy Justh Andrass Linec Pešť

18 article

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 6. května. (K. k.) »Wr. Ztg. oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval zá- vodního ředitele První šatavské akciové společ- nosti pro tovární výrobu hliněného zboží Karla Moesta učitelem v VIII. hodnostní třídě na odborné škole pro keramiku a příbuzný umě- lecký průmysl v Teplicíe h-Šanově. Němeoký kanoléř hrozi demisí. M. Z Kolína nad Rýnem, 6. května. (Zvl. telegr. „N. L.) Berlinský telegram „Kölnís che Zeitungu“ oznamuje z ofieiosního pramene Zpráva jisté zdejší „korespoudence“, že říš- ský kaneléř kníže Bülow odstoupí nebude-li finanéní reforma do svatr- dušních svátků řišským sněmem vyří- zena, prohlašuje ve velmi dobře zpravených parlamentních kruzích za pravděpodobnou. Že již události posledních dnů kaneléře ke krajní- mu rozhodnutí nepřiměly, vysvětluje se okol- ností, že císař po rozčilujicích námahách minu- lých právě měsíců nutně potřebuje nerušeného klidu. Z císařova okoli sděluje se hodnověrně, že císař při odjezdu na Korfu důrazně prohlá- sil: „Vyprošuji si, abyste mne na Korfu nechali v pokoji!“ Čarykov nástupcem Izvolského. Z Petrohradu, 6. května. »N. Wr. Tgblut.« Po 10 dní nepřijal ministr Izvolský diplo- matický sbor. Včera jej přijal Čarykov. Izvolský prodloužil svoji dovolenou. Jede do Blaricu. Proslýchá se, že se již nevrátí a stane se vy slancem v Řimě. Dolgoruký vyslancem ve Vidni. Místo Izvolského stane se ministrem zu- braničních záležitosti Čarykov.

Moesta Bülow Korf N Wr Izvolský Dolgoruká Vídeň Teplicí h Šanov Kolín nad Rýn Petrohrad Blaric Kölnís che Zeitung

19 article

Z anglického parlamentu. Z Londýna, 5. kvělna. (K. k.) (Dolní sně movna.) V dalším průběhu schůze pokračovalo se v rozpočtovém rokování. Na různé námitky oposice prohlásil ministerský před- seda Asquith, že v celém rozpočtu není ni- čeho, co by nesouhlasilo se zdravou finanční politikou a národním vývojem. Pokud jde o vý- rok Balfourův, že kapitál jest vytla čo- ván ze země, pokračoval ministerský před- seda, ptám se, kam by mél ten kapi- tál jíti? V Německu, které se těší nově za- vedenému, vědecky odůvodněnému celnímu ta- rifu, ocitl se ministr financí v situaci, proti níž jest úkol Lloyd Georga skoro dětskou hračkou. Ve Francii chystá ministr financí Caillaux pro budouenost daň z příjmě, zatím co Spojené státy vydávají nový celní tarif a současně mají větší schodek než kdy měla Velká Britanie. Každá kulturní země na světě jest zdvoj- násobenou tihou vojenského zbrojení a sociálních oprav nucena hledati nové daňové zdroje. Bu- dou-li provedeny všechny návrhy Lloyda Georga, nebude v žádně zemi svěla kapitál méně vydán nejistotě, než ve Velké Britanii, zemi volného obchodu. Dolní sněmovna schválila pak 332 hlasy proti 179 resoluci, aby se elo z čaje vybíralo i na dále v nynější výši.

Balfourův Lloyd Caillaux Lloyd Georg Londýn Německo Francie Velká Británie Dolní sněmovna

20 article

Zmatky v Persii. Z Tavrizu, 5. května. (K. k.) Petr. tel ag. sděluje: Endžumenu bylo dnes telegrafieky sdě- leno udělení konstituce. Poprvé za dvě léta byly zde opět oslavovány narozeniny ša- chovy. Večer bylo město osvětleno. Z ruské říšské dumy. Z Pstrohradu, 5. května. (K. k.) Řišská duma schválila v důvěrné schůzi po návrhu komise pro zemskou obranu vládní předlohu, která stanoví kontingent bra nců na rok 1909 456.635. Schůze trvala do druhé hodiny noční. V přechodní formuli zdůrazňuje se mimo jiné nezbytnost revise braneckého řádu. Organisace vzduchoplaveckých obranných pro- středků v Anglii. Z Londýna, 5. května. (K. k.) Dnes ko- nala se v dolní sněmovně schůze členů parla- mentu a byla v ni zvolena 25členná stálá ko- mise, která by podporovala vládu při orga- nisaci vzduchoplaveckých obran- ných prostředků pro zemi.

Petr Persie Anglie Londýn Endžumen

21 article

Nepokoje v Syrii.

Sýrie

22 article

Z Cařihradu, 6. května. (K. k.) Telegramy, které došly arménsko-gregorianského patriareha- tu v Alexandrettě a Halepu, potvrzují, že mo- hamodány obléhané město Dortjo bylo vojskem osvobozeno a že tam zjednán byl klid. Odsouzený paša. Z Cařihradu, 6. května. (K. k.) Bývalý ko- misař v Sofii Nedžib paša Melhame byl odsouzen do vězení na rok, poněvadž dal napráskati čtyřem Arménů m, kteří se nalézali ve vyšetřování. Devitiměsíční vyšetřovací vazba byla mu započítána do trestu. Nebylo prokázáno obvinění, že dal trestanee také mučiti. Uvitání nové vlády. Z Cařihradu, 6. května. (K. k.) Tisk v Peře vílá velkého vezíra Hilmi pašu a ostatní mi- nistry sympaticky, zejména pak ministra vnitra Ferida pašu, od něhož očekává, že uklidní vnitřní situaci.

Armén Ferid Cařihrad Alexandretta Dortjo Sofie

23 article Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny.

Z rozpočtového výboru poslanecké sněmovny. Z Vídně, 6. květra. (K. k) Rozpočtový vý- bor pokračoval dnes v podrobném rokování o slál- ním rozpočtu na rok 1909. (Kapitola „Minister- stvo veřejných prací“.) Posl. Maštálka postrádá ve vývodech ministersiva prací bližší sdělení o příští organisaci tec h- nické služby. Přislušná reforma musí býti vy- budována na zásadě centralisace všech technických agond v ministerstvu veřejných prací i v zemských ústřednách tak, aby ce možná nejvíce agend bylo při- kázáno zemským ústřednám. Vedení a další úprava technické služby musí býti ponechány výhradně tech- nikům. Rečník připomíná špatné postupové poméry státních stavebních techníků, zejména v Čechácha na Meravě, a žádá za zlepšení jejich postavení jme- nováním ad personam a úpravu této olázky v příštím rožpočlu.

Posl Maštálek Vídeň poslanecký sněmovna

24 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Alexander z Humboldtů. Německý tisk vzpomíná dnes, 6. května — padesátého výročního dne smrti jednoho ze svých největších učenců, Alexandra ba- rona Humboldta, slavného přírodozpytee a cestovatele. Přívlastkem největšího německéno učence XVIII. a XIX. století — neboť de obou spadá jeho velkolepé výzkumné dilo a dalsko- sáhlý vliv jeho vědeckých praci — není ještě vy- čerpán všechen význam Humboldtův, který byl kdysi snad i poněkud přeceňován: již na sklonku svého plodného života (Alexander z Humboldtů na- rodilse v Berlině 14 záři 1769, zemřel 6. května 1859, tedy téměř 90letý) zván byl svými etiteli nejduchaplnějším učencem, jakého mělo Něme- cko, ba největším polyhistorem (vševědem) světn od dob Aristotelových, a zároveň posledním poly- bistorem: ohromný rozvoj věd doby modernl činí nemyslitelným, aby v jedné osobě se soustře- dilo dokonalé ovládání všech jejích oborů. Alexander z Humboldtů, mladší bratr ne- méně slavného Karla Viléma z Humboldtů, pro- slulého státníka a jazykozpytce německého, žil od mládí svého v poměrech nejsťastnějších.

Alexander Humboldt Alexandr Humboldtův Aristotelův Karel Vilém Berlín Humboldt rona Humboldt

25 article

Značné jmění dovolovalo mu, aby se věnoval studiu všech oborů a jeho geniálnost i pile zcela nadprůměrná dovedla toho, že osvojilsi vzdělání všestranné stejně ve vědách přírodních, jako ve filologii a v historii, ve fysice, jako v naukách obchodních, v cizích jazyeích klasi- ckých i moderních. Světově proslavila jej ohromná americká cesta výzkumná a grandiosní dílo (v 10 kvarlových svazcích), které o ní vydal. Výlohy americké cesty Humboldtovy pá- čily se na 40.000 dolarů avšak sumu tuto da- leko pčavýšil ohromný náklad na dílo samotné (vydané původně francouzsky v Pařiži“. Pouze zhotovení mědirytin stálo na 800 000 franků krámská cena úplného exempláru dila (neváza- ného) byla 9574 f. Znamenitých výsledků vědeckých doeili později také svojí cestou po asijské Rusi subvencovanou ruskou vládou. Vedle Goetha společně s ním Alexander z Humboldtů považo ván jest za nejgeniálnějšího Němce XIX. stoleli.

Humboldtův Goethe Alexander Humboldt Němec Rus

26 article

Katastrofální zemětřesení na Sicili vrhlo svoje neblahé stíny i na literárn trh: vyšla celá řada bezcenných, řemeslných výrobků románových, popisujících hrůzy země- třesení, život v Messině před katastrofou v jejím průběhu. Vlašský tisk varuje před šíře- ním tohoto druhého moru, šířícího se z roz- valin Messiny a Reggia, proti němuž nelze užíti tak radikálních prostředků, jako byly tisíce tun vápna, dovezeného italskou vládou na Sicilii. Překvapujícího rozšíření došel prý zejména sen- sační román nejmenovaného autora »Následnice atamana (!) Giuseppa Musolina«, vydaný v Římě jenž během dvou měsíců docílil 50, vydání. V dubnovém svazku »Věstníka Ev ropy« otiskl ruský malíř N. K. Rerich, jenž měl soubornou výstavu svých praci před několika lety také v Praze, zajímavý článek s titulem »Radost umění«. Odkud příjde radost z budoucího umění? ptá se autor. Cltíme její kroky již v posledních stanicích. Z hnutí poslední doby vyrůstá jeden šťastný zjev. Jediným smyslem umění může býti — zkrášlení, zamnožení, obohacování života a tento smysl se po mínění Rerichově v poslední době zase uplatňuje. Drahocenné je to seznání, že kulturní část (třeba že dosud menšina) našt

Musolin Eva ropa Rerich Messina Reggio Sicílie Řím Praha

27 article

společnosti čím dál úsilovněji se snaží sezná- miti se s historií umění, s jeho minulosti, s jeho vývojem. Vrátiti se k tomuto původnímu smyslu v umění přes všecky výstřelky a přechodně ná- lady doby, je podle přesvědčení Rerichova nutno. V »Revue Bleue« vycházejí zajímavé vzpomínky choti Alfonsa Daudeta na literární kroužek, který se svého času seházíval pravidelně ve vile Edmonda Goncourta- Zápisky obsahují hojnost podrohnosti ne tak literárního zájmu jako spiš osobního, čistě lidského, ale jsou skizzovány duchaplně a vtipně. Točí se nejvíce kolem jmén Flauberta, Zoly. Maupassanta, Mellarměa, P. Lotiho, Bou rgeta, M. Prévosta. Často se v prvních kapitolách vy skytuje i jméno J. S. Turgeněva, který byl mez- francouzskými literáty váženým a všemi milo- vaným hostem.

Daudet Goncourt Flaubert Zola Maupassant Mellarmě P Loti Bo Turgeněv Bleue

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. Císařská rodina turecká. Pavod rodu Osmanů, jehož 34. suverénem byo nyní sesazený Abdul Hamid, stav se po pádu svého bratra Murada V. r. 1876 »sultánem sultánů« a ka- lifem, totiž zástupcem proroka Mohameda na zemi. není dle západoevropského měřítka příliš aristukrati- cký, neboť jeho zakladatel Sulejman byl vědcem tu- ranské kočovně hordy, která kolem roku 1225 zni- čila říši Seldžuků. Trůn náleží v Turecku vždy nejstaršímu muži z cisařské rodiny, nikoli nejslaršímu bratru posled- ního sullána, jak se v poslední době namnoze psalo, Moham d Rešad effendi, nynější sultán Mohamed V., byl jako 64letý dle řádu posloupnosti nejbližší po svém bratru Abdulu Hamidovi, o dvě leta starším a na posledním, totiž 20. místě byl nejmladší, teprve třílelý syn Abdula Hamida, prine Mehemed Aled. Po Mohamedovi V. neřadí se bezprostředně jeho mladš bratři, duševně úplně bezvýznamní princové Sulejman a Vahid Eddin, nýbrž předchází je nejstarší syn se- sazeného a zavražděného sultána Abdula Aziza, jenž k vůli tomuto synovi chtěl zavésti právo prvorozen- ství v rodiné panujicího sultána.

Hamid Murad Mohamed Sulejman Seldžuk Mehemed Abdul Aziza Turecko Vahid Eddin Osman

29 article

Turecký císařský dům sestává ny- I oficiálně z polomků sultána Abdula Medžida (otce Abdula Hamida) a z polomků sultána Abüula Aziza, oba, Abdul Medžid a Abdul Aziz, byli bratři. Nelze právě tvrditi, že by v této dynastií panovala nějská druž- nost a rodinný smysl. Abdul Hamid pohlížel na své nejbližší přibuzné s málo výminkami vždy jen s ne- důvěrou, zvláště na své bratry a nejvíce ovšem na prince Rošada. Uzavřel je v nádherných palácich, aby je odloučil od světa a obklopil je zástupem vy- zvědačů, kteří mu donášeli každé jejich slovo. Jen prostřednictvím několika osob, svých lékařů — krejčí dovídali se o vnějších událostech. A po- něvadž jest osvědčeným tureckým systémem, že sultán podporuje slabosti a neřesti těch, kdož by se mohli státi jeho nástupci, podporoval Abdul Hamid u svého bratra Mohameda Rešada slabost pro ženy a lihové nápoje, což bylo způsobilé seslabiti jeho inteligenci. Značně liší se od ostatní rodiny jedna ze tří sester Abdula Hamida, princezna Semieh Sultana, jejíž zemřelý manžel Mahmud paša byl ministrem spravedlnosti. Jesl ve svých názorech a zvycích úplnou Evropankou, ba dokonce vášnivou ctitelkou sportu a bojovnicí za práva žen. Ona jediná dovedla si zaříditi život dle svých náklonností.

Medžid Hamid Abüula Aziz Rošada Rešad Semieh Sultan Mahmud paša

30 article

Ze čtrnácti děti Abdula Hamida bylo s nej- starším synem, princem Selimem, vždy nejhůře na- kládáno. Tento prine činí v císařské rodině zvláštní výjimku, že se spokojuje s jedinou legitimní man- želkou. Veškerou něžnost, jaké Abdul Hamid byl schopen, věnoval svému čtvrtému synu, nyní 23- letému princi Burhanu Eddinovi, jedinému, jejž představoval cizím panovníkům. Tak na příklad musil hudebně nadaný hoch hráti na klavír císaři Vilémovi. Tomuto synovi opa- třil Abdul Hamid důkladné vojenské vzdělání jak v armádě, tak v námořnictvu a jako sultán Abdul Aziz chtěl změniti řád posloupnosti ve prospěch svého syna Jussufa lzzeddina, tak přál si Abdul. Hamid uciniti dědicem trůnu tohoto svého miláčka. Z dcer sesazeného sultána jsou tři nejslarší pro- vdány a z manželství nejstarší z nich, princezny Ze- kie, jejíž manželem jest dosti bezvýznamuý syn udat- ného maršála Osmana Ghari paše, pronikly do ve- řejnosti mnohé temné a hrozné zprávy. Dějiny tu- recké dynastie jsou vůbec jedinou krvavou chronigue scandaleuse.

Hamid Selim Vilém Aziz Jussuf lzzeddin Abdul Ghari Burhan Eddin

31 article

= Jak vznikají skvzny a pruhy na planelách Saturnu a Jupiteru? Při pozorování planet Saturna a Jupitera ostrými dalekohledy patrny jsou na je- jich kotoučích pruhy a skvrny, z nichž nejzajíma- vější jest veliká, červená skvrna na jižní polokouli Jupitera, známá již od r. 1878. Skvrny tyto někdy po dlouhá léta se skorem nemění a někteří učenci vysvětlují je jako mohutné mraky par sluncem ozá- řených. Dle nejnovějších vysvětlení prof. Corbu nulno pochybovati, že by zmlněné skvrny byly pů- vodu atmosférického, nebo že jsou to chladnoucí pro- dukty žhavého tekutého povrchu, poněvadž není mo- žno pochopiti, že by se tyto poslední, aspoň časem nepokryly útvary, vznikajícími z výparů. Proto nutno spíše hledati vysvětlení v tom, že planety tyto mají dosud žhavě tekuté jádro, které vlastní světlo vysílá a které mocnou pokrývkou poloprůhledných, hostých plynů jest obklopeno a že mezi těmito plyny nachá- zejí se ve stavu plynném i prvky, které na zemi v pevném aneb tekutém stavu se vyskytují, kterěžto prvky vlastní světlo planety, vyjímaje několik málo lomivých paprsků, poblcují. Nepatrná hustota a velká bělost těchto planet zdály by se domněnku tuto po- tvrzovati. Stálejší skvrnové útvary byly by pak chladnoucí hmoty na žhavém povrchu, které jejich stln aneb splše slabší světlo na plynový obal by vy- zařovaly, tak, že my bychom pozorovali na povrchu tohoto obalu pouze stín tohoto útvaru. Spektrosko- pické pozorování těchto planet nevylučuje vlasiní je- jich světlo a možno, že pruhy v červené barvě spektra, které jinde se nenalézají, jsou od tohoto světla. Kdyby tyto planety nebyly sluncem osvětleny.

Skvrna profesor Corba Saturn Jupiter

32 article

viděli bychom je svítiti slabě červeným, mlhavým světlem, že stín satellitů na kotouči vlastním světlem svítíel planety lze pozorovati, vysvětluje se kontra- stem. Vlastní světlo planety jest značně slabší nežli intensivní světlo sluneční, čímž se tyto stíny vy- světlují. Kotouč Jupitera jest ve středu třikrát svět- lejší nežli na okrajích a tento intensivní rozdíl do- stačuje, aby vysvětlil známý úkaz, že safellity při přechazení přes kotouč této planety jsou na okrajích planety jasnější nežli planeta a ve středu planety naopak. Neviditelnost satellitů ve stínu planety uka- zuje jen, že vlastní světlo planet nedostačuje, aby v bezprostřední blízkosti jasného kotouče planety satellity tyto tak osvětlilo, že by je bylo možno po- zorovati.