Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNI LISTY

3

26. listopadu 1903. Císlo 323.

4 article

Strana Košutovců ovšem tvoří ve sněmovně menšinu a v době dohledné sotva se octne u vládního kormidla, ale proto nelze neviděti. že vliv její na chod veřejných záležitostí v Uhrách jest velmi značný; úspěchy vojenské jsou na př. uznaně ovocem její politiky. Mimo to nelze přehlédnouti, že nynější vládnoucí strana i listy tak opatrnými, jako jest „Budap. Hirlap“, považuje se za odžilou, a soudě dle orogramu „nové strany“ , bývalého předsedy ministerstva Banffa, zůstaveno jí snad již jen provedení Tiszova programu vojenského. Apáthy, rektor university v Kljuži na př. oní prohlásil, že „nemá již mravní oprávněnosti“, a časopisectvo uherské konstatuje, že vystoupení Banffovo učinilo mocný dojem v maďarské ve- řejnosti, jež se od loňska v názorech svých úplně změnila. Jest tudíž i článek Ko- šutův dokladem této pronikavé změny. Kdežt však Banífy i svůj nový program staví na půdu Deákových zákonův, ježto seznal, že vývoj jest možný jen rozšířením budovy již stojící, stoj Košut příkře proti dílu Deákovu, jež je mu pouhou „mísou čočovice“. Ale ani Banffy, an Košut nemohou nadíti se zdaru pro záměry své. kdyby neodstranili chyby posavadní politiky uherské ke zdejším národnostem. Košut se této práce podjal ve článku, jej tuto v podstatě uvádíme. Pravit: „Rakousko-německý Körber, opíraje se o německo-rakouské strany, zasáhl do státního práva uherského. Uherský stát nazval územíma práva ústavní svrchovanosti pomíchal s právy absolutní svrchovanosti a úmluvy uherského národa s králem učiněné považuje za úmluvy s Rakouskem uzavřené, jež bez součinnosti tohoto nemohou se vypověděti. Ale o tom dnes nemíním pojednati; chci promluviti o otázce. jíž jsme se dosud nemístně vyhýbali, ač Ludvik Košut, jehož duchem se ve všem řídíme, velmi mocně ji pociťoval a určitě se o ní projevoval.

Deákův Košut Körber Ludvik Košut Uhry Banff Rakousko ministerstvo Banffa ko

5 article

Již před třiceti léty, v r. 1870, tedy sotv tři léta po Esauově míse čočovice, když v době adresní debaty v říšské radě jménem vídeňské vlády odmítali národní požadavky, od- volávajíce se na to, „že jejich splnění nedo- pouští dualistická ústava, protože Uhry chtěji jednati pouze s jednotnou Cislajtanif“ — ne- bylo toto odůvodňování správné, protože my jsme učinili úmluvu se svým králem. Jest sice jisté, že zákon uherský považuje Rakousko za jednotné; ale za takovou jednotu. kteráž českému historickému státu a ostatním státotvorným národům byla vnucena. Čl. XIl zák. z r. 1867 praví v § 28.: „Země koruny uherské společně na jedné straně, a ostatní krá- lovství a země Jeho Veličenstva s druhé strany považujtež se za dvě zvláštní a zcela stejno- právné části. Dle toho se zdá, že Uhry z roku 1867 pokládaly za stejnoprávný stát rakousko- německý. Tehdy hr. Beust, Andrássy a němečt centralisté se spojili ku podražení českého vy- rovnání, a sice Beust a centralisté v zájmu ně- mecké nadvlády; Andrássy pak dle názoru z r. 1867. Přesvědčení Ludvíka Košuta bylo však zcela odehylné. Psalť 5. listopadu 1871 Helfymu: „Všemožně jest třeba požadovati, aby každý slovanský národ, kterýž má historicky vyvinutou národní individualitu na historickém. státními přivlastky opatřeném území a jest hi- storicky oprávněným držitelem jejím, mohl být uspokojeným, svobodným národem, spravujícím sám své záležitosti.“ Dle Košuta jest to jedinou ochranou proti šíření vlivu ruského.

Esauův Uher Beust Andrássy Košut Rakousko

6 article

Když Uhry z r. 1867 zaujaly stanovisko proti českým a ještě skromnějším snahám ostat- ních slovanských národnosti, protože se obávaly. že by uherské národnosti nabyly odvahy (ačkoliv nebyly státotvornými jako Čechové a Poláci). úplně přehlédly, že se octly v odporu s vlast- ním zákonem, neboť § 25. zák. z r. 1867 - čl. XII. učinil základem trvání společných záleži- tostí úplnou ústavnost Rakouska, tato však jest podmíněna vládou většiny, a tato většina jest Rakousku slovanská; v dokonalé ústavnosti jest tudíž německá nadvláda nemožná. Dále čteme v osmém svazku spisů Košu- tových: „Rakousko jest jen zeměpisný a ne národní název. Centralistická politika jeho nen tedy národní, ale politika patrimoniální, na- šeptávaná německou supremacií. Tato politika si učinila z Maďarů pomocníky; a už logika dějin vezme její oprávnění v pochybnost — což se jistojistě stane — octnou se Uhry v obraně její nejen oproti vnějším nepřátelům, ale i proti aspiracím národnostním. A již nyní stojíme před nepřízní národností kteréž Uhry z r. 1867 pomáhaly strčiti do jed- noho pytle. Vždy byla chybou politika, kteráž potlačením práv jiných, historickou, státní minu- lost majících národů chtěla za přispění Maďarů budovati německé Rakousko.

Uher Čecho Polák Koša Maďar Rakousko

7 article

„Nespravedlnost,“ praví se dále v 8. svazku Košutových spisů, „nikdy nedovede zabezpe- čiti oprávněné zájmy. Kdo jí si vypomáhá, aby zabezpečil své zájmy, sám pod sebou uřezává větev. Jednotlivec snad unikne odvetě, ale ná- rody... vždy postihne pokuta. Nespravedlnost vždy se odemstí národůmi I nám se tak děje; dospěli jsme tam, že nás v Rakousku nenávidí a nenávidí nás i Němei tamní, jejichž bezpráví podporovaly Uhryyí z r. 1867. Úplně sdílím názor Ludvíka Košuta: „Svézákonnost Čech“ (psal v uvedeném list Helfymu) „nejen neodporuje zájmům uherským. ale jest přímo v zájmu Uher.. . neboť čím více půdy nabude v Rakousku idea samosprávy, tím méně budou Uhry vydány útokům moci. Hluboká moudrost, věštecký duch září z těchto výroků; pro mne jsou i napomenutím, protože věřím v to, v co on věřil. Ale nechť slyši je i moji spolubojovníci za neodvislost Uher nechť se postaví Uhry na půdu skutečnosti právo státotvorným národům s historickou mi- nulostí, Čechům a Polákům!

Košutův Košut Helfy Uher Čecho Polák Rakousko Čechy Uhry

8 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze 227 Z Vídně, 25. listopadu. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů «.) Dr. Körber mluvil dnes opět. Za týden po třetí. To jest, myslíme, více nežli dost, více nežli mnoho. A též o něm osvědčuje se stará pravda: čeho moc, škodl. O tom pak nemůže se klamati, že linie jeho není vzestupná, nýbrž sestupná, že každým výkonem zamotává se vždy víc a více a v labyrintě, do kterého se dostal nemá žádné nítě, vedoucí bezpečně k východu Podobalo-li se minulý pátek, že stojí za ním alespoň strany levice a katolické centrum, mohl-li demonstrativním potleskem jejich být uveden v klam, že má jejich podporu, po dneš- ním proslovu jeho zase ukázala se skutečnost, že jest sám, že jest opuštěn jako kůl na širé pláni. Zase nehnula se ruka pro něj, za to však na četných místech ozval se odpor a to prudký. Jest a zůstane osudnou chybou dra. Körbra, že nikdy a nikde není svůj, že nemá nikdy nikde svou pevnou vůli a svou zjevnou odhodla nost, že zapomíná, že bez kuráže nic se nedo- káže, že kdo nevsadí, nevyhraje, že kdo ničeho se neodvažuje, ničeho nedosáhne. Kdyby na počátku své vlády byl měl energii postaviti se na vlastní nohy a nikoliv na chůdy levice, mohl dojíti někam a vykonati něco. Ale tak zůstaly poměry při starém a parlament, jakým byl po- čátkem r. 1900, kdy nastoleno bylo jehe mini sterstvo, ba poměry ty se za čtyři léta jeho pů- sobnosti podstatně zhoršily, protivy se přiostřily Nevíme, proč na novo, marně počítáme p kolikáté, pustil se do věcí uherských, ale víme. že všechny hovory v cislajtánském parlamentě. ať si pronášeny jsou s křesel ministerských, at s křesel německo-poslaneckých, nezpáčí nikterak. co vymohli Madaři a nezvráti jich zámysly do budoucnosti.

doktor Körber Madar Vídeň poslanecký sněmovna

9 article

Široké prostory mají v plaidoyeru dra. Körbra záležitosti české. Minislerský předseda jest samá starost, že obstrukce česká uškodí — národu českému. Tento »altruismus« jest zcela zby- tečný Český národ jest opatřen spolehlivějším prokuristy a přáteli, kteří dělají, co uznávaj prospěšným, nutným a nezbytným. A marně svaluje p. dr. Körber vinu ze stagnace v parla mentě na poslance české. To jest tric Iaciný sice, ale bezúspěšný. Poslanci čeští žádají přede- vším, aby odčiněno bylo násilí z r. 1899 a aby zajištěna byla česká universita pro markrabstv moravské. Pan dr. Körber však pomluvil poslane české, že prahnou po ministerských portefeuillech. Jemu samotnému jest dobře známo, že tato po- mluva jest úplně bezpodstatna. Nikdy poslanei češti nestonali na palmové limce. Jakkoli trvají na právu českého národa podle počtu a důleži- tosti své býti účastni ve správě státní, přece hleděli vždy a hledí k tomu, jak sa vládne u nikoliv kdo vládne. Kdyby pan dr. Arnošt Körber byl skutečně stal se nestranným, objek- tivním, spravedlivým chefem vlády, mohly být jeho styky s poslanci českými snesitelnými. Ale pan dr. Körber zapadl vždy hloub do pasti německé, jest v ní chycen oběma nohama a dušuje se marně, že báchorkou jest tvrzení poslanců a novin českých, jako by splnění ve- škerých požadavků českých byl činil závislým na souhlasu Němců. Nikdy prý výroku takového neučinil. Na tom, co dr. Körber řekl anebo neřekl, nezáleží a my nebudeme pátrati po tom v protokolech a žurnálech posledních čtyr let. Na čem však jedině sejde, jsou jeho skutky a činy. Chtělli dr. Körber doká- zati, že naše stesky na jeho podčiňování se vetu Němců jsou opravdu báchorkou, nuže pak bylo třeba věci jen jediné: nikoliv slov a slibů, ni- koliv slavných ujišťování, alébrž hotových události.

doktor Körber Němec český národ

10 article

Kdyby bylo báchorkou, že jest nevolníkem Němců, byl by měl odvahu, to, co sám uznati musil oprávněným, spravedlivým, rovným a zákonným postulátem naším: rovnost jazyka českého v úřadování vniterním a druhou če- skou universitu na Moravě, vtěliti ve skutek On však odkazuje Čechy do vyrovnací komise moravského sněmu a na konference česko-ně- mecké vůbec1! On zase vyzývá Čechy a Němee ke smíru a vymiňuje sobě dáti mu své po- žehnání. Nepostihuje p. dr. Körber, jakou ne- důstojnou roli přisuzuje kabinetu, snižuje-li jej na nečinného diváka, bez podnětů, bez vlastního míněni, bez vlastního chtění? Dr. Körber jest hovorným jen o Češích, jen proti Čechů m. Tu jest samá domluva, samá rada, samá vý- straha, samá hrozba a tu plete se v še tečně mezi poslance a voliče. Němcům netroufá si říci ani slova. O jejich zpupnosti, která bujela také dnes v řeči posl. Grossa, mlčí jako zařezán. Troufá si jen na Slovince. Snad proto, že jsou národem malým a že poslanců jejich jest málo. To není věru rytířské, ještě méně pak hrdinné počínání. Včera dvorní rada Ploj, dnes rada vrchního soudu dr. Ferjančič trpce si stěžovali, že 130.000 Slovinců v Koru- tanech právě v poslední době stali se naprosto bezprávnými. Dr. Körber, odpovídaje na žaloby tyto, řekl, že vláda nepodrobí se agitátoru, který prý pobuřuje jazykově jmenovanou zemi.

Němec doktor Körber Čech Čecho Ferjančič Slovinec Čechy ska univerzita na Morava Ploj

11 article

Upřímně řečeno, takové mluvy nenadáli jsme se z ministerské lavice. Tak nemůže a nesmí nikdy mluviti chef justice. Taková mluva dovolena jest snad p. dru. Lemischovi, nikoliv však zod- povědnému chefu justiční správy. Dru. Kör- brovi nepřísluší žádné právo posuzovati a roz- hodovati, je-li osoba, o kterou jde — jest to advokát Breje — agitátorem, čili nic, povin- ností dra. Körbra jest šetřiti a zjistiti, je-li to, co žádá dr. Breje, právem čili nic a je-li, má tomu vyhověti a zjednati platnost. Nejde ostatně o dra. Brejce. Čeho domáhá se onu soudních instancí korutanských, jest požadav- kem nejen Slovinců korutanských, nýbrž ve- škerých slovanských národů vůbec a bylo vý- slovně prohlášeno požadavkem všech advokátů slovinských na nedávném sjezdě lublaňském.

Brej Slovinec

12 article

Dr. Körber i tónem odpovědi své, dané Slo- vincům, způsobil, že tito chystají se k odpovědi jaké zasluhuje. Nechceme mluviti ani c tom. že zhoršil poměr svůj ke všem Slovincům, Chor vatům a Čechům, avšak dru. Körbrovi jako správci ministeria justice záležeti by mělo také na tom, aby nebyli povzbuzováni z minister ských křesel soudcové ve Štyrsku, Korutanech a Krajině, kteří páchají na slovinském ná- rodu nejsurovější násilí. To pak jest nejpo vážlivější stránka jeho dnešní řeči. Předseda br. Vetler zahajuje schůzi o 11.15 hod a sděluje reskrpt o svolání delegacl. Došlé spisy předčítají se doslovně až do 34412 hodinu. Mezi došlými spisy jsou dotazy poslancův Ebenhocha a sp. po úplném nedělním klidu v obchodech a zákazu nedělní práce při odevzdán rychlozboží v spediční živnosti; — Schreiter a sp. po vyřízení jakési finanční stížnosti; Albre chta a sp. po sanační akci v hrubšické záložně Hybeše a sp. po týrání vojáků. Posl. Udržal podal na ministerského předsedu dotaz po rozdílení státních podpor mezi chmelařské kraje, neúrodou stížené. Žatecko totiž dostane 36.000 Lounsko 40.000 K, kdežto Novostrašecko n i c, ačkoli škoda na Lounsku a Strašecku rovná se škodě na Žatecku. Pilné návrhy podali poslanci dr. Ellenbogen a sp. st an chování se dolnorak. místodržitele ve vivisekční debatě na tamějším sněmě a stran úpravy nemocnic.

doktor Körber Čecho Hybeš Posl Udržal Ellenbogen Štyrsko Korutany Lounsko Chor vat Lounsko 40.000 K

13 article Po přečtení pelic přešlo se k jednacímu pořadu.

Po přečtení pelic přešlo se k jednacímu pořadu. t. j. dalšímu jednání o prohlášení předsedy ministerstva ze 17. t. m. Posl. dr. Gross praví, bylo-li třeba důkazu, ž nejsme parlamentem, jest jím okolnost, že béřeme útočiště k jednání, které nesrovnává se úplně s jed- nacím řádem a skončí bez usnesení. Předseda mini- sterstva obíral se ve své řeči mnohem důkladněji poměry v Uhrách než naší konstituční situací. Ve středu jeho vývodů byl vojenský progra u hr. Tiszy O výsostních právech vyslovil se posl. Bärureither V jich zachování spatřujeme palladium naší armády. Vojenský program hr. Tiszy byl nazván směnkou do budoucnosti. Ale jest se obávati, že tato směnka bude vyplacena ve smyslu Košuta a Barabaše a ne ve prospěch společné armády. Kdyby císař byl se rozhodl pro zřízení národní samostatné armády, ne- bylo by se mohlo učiniti také víc, než se již stalo. (Souhlas.) S bolestí pozorujeme tento vývoj, neboť trvali jsme vždy při pospolitosti a jednotě armády, která poskytuje nejlepší záruku pro evropský mír, lepší záruku než jakýkoliv smírčí soud. Budeme muset uvažovati, můžeme-li za lěchto poměrů přinášeli také dále pro armádu tytéž oběti. O této otázce mu- síme pojednati v delegacích a zejmena při stanoven kvoty. Bezprostřední účinek Tiszova programu není to nejhorší, naopak jsou to zpětné účinky, poněvadž tím vyskytnou se u nás všemožné aspirace a ná- roky jako na př. český vojenský program a poža- davky národů jihoslovanských. Samojediné faktum. že takové nároky se činí, je povážlivé, poněvadž tím národní spor vnáší se do armády. Je pochybno, bude li armáda potom vůbec ještě sehopna ke svým úkolům.

Posl doktor Gross Tisza Košut Barabaš Tiszův Uhry

14 article

Druhým účinkem jšt rozladění v nejšírších kruzích obyvatelstva, které jeví se ve volání: »Pry od Uher!« Pravil-li předseda ministerstva, že celn a obchodní spolek je pro nás neobyčejně důležitý, měl současně říci, že je ještě důležitějším pro Uhry. My chceme zachovati společné celní území, my chceme vyrovnání, ale ne za každou cenu. Důvody, které předseda ministerstva uváděl pro vystěhování se rakouského kapitálu, nejsou správné. Tento zjev má svůj důvod v hospodářské politice Uher, sužo- vání rakouského průmyslu a vylučování ho z uher- ského trhu a je pochybno, způsobí-li loyalitní klau- sule zlepšení. Zavedení starobního a invaliditního pojišťování nesmí záviseti na provedení vyrovnání. Až bude předloha hotova, buď předložena, průmysl ponese ochotně také toto břímě. Snaží se vyložiti příčiny uberské převaby. Federalismus Řakouska není možný; dosvědčujeť to poslední zasedání českého sněmu. Lituje, že Němci neopřeli se dřív českým poža davkům. Úspěchy Čechů jsou způsobeny jejich opatr- nou politikou a neblahými poměry Rakouska. Vzpo míná posledních ústupkův, zlepšení jejich vysokých škol, 16millionový dar Praze. Posl. Skála: A kolik millionů pro Vídeň ? Posl. Gross: Vídeň takové podpory nikdy ne- dostala. Posl. dr. Fořt: A co železnice městská? Posl. dr. Gross: Tu rozhodovaly státní zájmy »Pražským darem« mlevil dr. Körber aspoň dočasně k jednacímu pořadu Nyní žádají Čechové vnitřní úřadní řeč a universilu na Moravě, usilujíce o vy- dobytí německých měst pod zámínkou kulturní po- třeby. Doufá v podporu všech Němců kromě nečetné strany střední, jež vlastně ani německou není.

Němec Čecho Posl Gross doktor Fořt Körber Uhry Rakousko Praha Vídeň Morava

15 article

Polemisuje s posl. dr. Kramářem a lituje vyjá- dření minister ského předsedy o vysokých školách. neboť snižuje se prý jejich úroveň, řekne li se, že všichni národové maji právo na universitu. Ať dr- Körber vysvětlí odpor mezi tímto a výrokem z roku 1892, neboť jedná se tu o životní otázku rakouských Němců. Úplný smír obou národností je nyní nemož- ným, neboť prý Čechové porušili právo. Možný je pouze rozklad mezi oběma kmeny. Ubezpečuje ně- mečkou ochotou k smiřování, ale pochybuje, že by bylo možné za nynějších okolností. Při dohodnutí obě strany musí povoliti, Češi musí dáti státu, co mu náleží. Nedojde li ke smíru, Němci budou pokra- čovati vesele v boji a nezadají ze své národní državy ani nejmenšího. Byl by — prý — již svrcho- vaný čas, aby vláda nebyla Čechům povolna, ale sáhla směle do tohoto vosího hnízda. Naše strana — končí řečník — bude podporovati parlamentní nebo úřadnickou vládu, jež chce zjednati rázně a spravedlivě pořádek v tomto státě. (Hlučná pochvala v levo.) Poslanec Ferjančič soudí, že vzhledem k Uhrám nebude lze tak brzo mluvit o konsolidované říši. Je pouhou otázkou času, že uherská legislativa dostane vliv na korunní prerogativy a potom nastane dro- bení, jež zničí říši. Usněsti vyrovnací zákon v obou parlamentech není teď možná. Pojednávaje o opravě trestního řízení a trestního zákona vojenského praví, že veřejnost a ústno e jednání rozumí se samou sebou, lituje však, že úst- nost musí se prostředkovati tlumečníky. Slovanům vytýká se, že nejsou pro vojsko nadšeni. Rozumí se to samo sebou; vždyť je vojsko článkem v germani- sačním řetěze. Krajinský 17. pěší pluk skládá se z samých Slovincův, ale sotva čtvrtina důstojnictva je mocna jejich mateřštiny.

doktor Kramář Körber Němec Čecho Čech Ferjančič Slovincův Uhry Slovan

16 article

Býval by si přál, by předseda ministerstva vy- jádřil se o vysokých školách jasněji, pomýšlel l toliž také na jihoslovanskou universitu, jíž třeba čím dále více. Pojednávaje o justičních poměrech v Koru- tansku uváděl doklady nesnesitelných poměrů ta mějších, jež rovnají se odpírání práva. Dokud ne nestane změna, sluší považovati řeči dra. Körbra o strážcích ústavy za jalové fráse. Tím je dáno samo sebou naše postavení k vládě. (Pochvala mezi Jiho- slovany.) Posl. Borčič posmívá se dru. Körbrovi, že Němei vyslechli jeho řeč mlčky. Toho si přec u nich ne- zasloužil. Chlopský manifest, jehož autorem je dr Körber, je prohlášením vojny Uhrám a musil způ- sobiti v Uhrách bouří nevole. Chorvaté přejí Mada- rům dosažených ústupků, doufajíce, že budou platit také pro nemaďarské národnosti, zejmena Chorvaty a Srby. Ústupky nesmí zůstati jednostrannými. C platí pro stát uherský, musí platit také pro rakou ský. Armáda musí býti obrazem ethnografického skladu říše. Líčí politické poměry v Rakousku, je jichž rozl áranost spadá na vrub činnosti dra. Kör bra a německé byrokracie. Německé strany potla- čovaly Slovany vždy. Zmíniv se o Stürgkhově re- soluci stran celjských parallelek, prohlašuje, že zá- stupci chorvatského a slovinského národa nesouhlas s vládní činností v oboru kulturním ani hospo- dářském.

Posl Körber Chorvat Srba Stürgkhův Uhry Mada Rakousko

17 article

Lituje zdlouhavosti v zalesňování v Dalmacii protestuje proti dosazování úřadnictva, neznalého zemských řečí. Chorvatský národ, jehož úpadkem je vinna nynější vláda, trvá při svých ideálech a vyčká klidně dne svého vzkříšení. Kdo chce Rakou- sko zachovati, musí přičiniti se o zkázu nynějšího systému. Říše najde spásu jen v národní a hospo- dářsko sociální politice, spravedlivé ke všem náro- dům. Starý, zkostnatělý centralismus musí ustoupiti politické formě, jež vybovuje duchu času. Účelu toho dosáhne se pouze obecným volebním právem. decentralisací ústavy a změnou ústavy. Pochvala mezi Jihoslovany.) Ministerský předseda dr. Körber děkuje především posl. dr. Baernreitherovi za jeho vývody, jež byly prý programem a s některými změnami mohly by býti vysloveny také vládou. Polemisuje s posl. dr Kramářem prohlašuje, že armáda jest jednotnáa žádná rakouská vláda nemůže dopustiti, aby se na ní něco měnilo. Jednostranná změna vyrovnacích zákonů nemůže v praxi účinkovati, leda by vedla k prázdnotě nebo, což se zdá předsedovi ministerstva správnějším, k zrušení dualismu s personální unií. Pojednávaje o vojenských ústupcích konstatuje, že zásadné rozhodnutí o tom stalo se již za Szellova ministerstva, novým je pouze vychovatelství Mluvčí přijímá zodpovědnost za všecky tyto věci, rád by však aby se počkalo s kritikou, až změny budu známy zevrubně. Ostatně prosí za důvěru v činitele, jimž jsou svěřeny osudy vojska, neboť nestane se nie. co by bylo v odporu s jeho minulostí.

Jihoslovan doktor Körber Baernreither Dalmacie Raka

18 article

Poukázav k českým věcem, praví, že je těžko vyhledati hlavní a základní myšlenku českých po- slanců. Narážeje na poslední dotaz dr. Stránského domnívá se, že také nynější vláda jest ústavní Avšak má prý právo strana, jež poslední léta usla- vičně rušila činnost sněmovny, žádati parlamentní vládu? Není lhostejno její politice, kdo sedí na těchto místech, třeba to byli její důvěrníci? Posl. dr. Stránský: Náhodou jsme tam nikdy žádných neměli. (Odpor v levo.) Posl. Schalk: Ustavičně čeští ministři. (Odpor a výkřiky mezi Čechy.) Nebyl dr. Rezek českým mi- nistrem? (Výkřiky a hluk. Hlas: Dr. Kaizl! Výkřiky.) Min. předseda Körber (pohračuje): První řečník této strany v debatě nám vyčítal, že prý vláda ne- provedla žádnou z velkých slibovaných prací. To je skoro pravda; neboť tam, kde vláda měla volné ruce — ve správě — něco přece provedla, což může oby- vatelstvo dosvědčiti. Vodní cesty a železniční investice jsou také něčím. Kdybychom však i většinu slibova- ného nebyli provedli, kdo tím vinen? Jen nedbalost nebo vaše borlivost v rušení sněmovních prací, čímž zasazují se vašemu národu těžké rány. Není pravda, že jsem vyhovění vašim přáním učinil závislým na souhlasu Němců. Co je ujednáno mezi oběma kmeny. má pro vládu směrodatný význam, jinak je kabinet svoboden. (Hluk a výkřiky.) Této svobody používáme.

doktor Stránský Posl Rezek Kaizl Körber Němec Čechy

19 article

Pomíjím pražskou assanační dotaci, převzetí mnohých obecních škol a j. A proti takovému jednání hlásá se: obstrukce. Ú inkuje to. V zákonodárském ohledu je ve sněmovně tic o jako na hěbitově. Avšak ticho lo jaksi zaráží. Vláda nekuje pikle; ve shodě obou národností v Čechách shledává největší prospěch Ra- kouska. Vláda vynasnažila se o ně dvakrát marněa jest ochotna příčiniti se o ně po třetí a po čtvrte na bílém dni, aby obě národnosti mohly porady be- dlivě sledovati. Podáno zde mnoho pilných návrhů jež však nejsou tak pilnými, jako rozpočet, vyrov- nání nebo tiskový zákon, žádný z nich neobsahuje však pravá přání. Obstrukci obstavujete také své ná rodní požadavky.

Čechy

20 article

Ministerský předseda pojednal potom o poměrech slovinských, zejmena jazykové olázce, ubezpečuje, že vláda chce ve všem zachovati spravedlnost, ale ne- chce a nebude se říditi vůlí jednotlivého agilátora. Mluvě o poměrech haličských, připomíná, že tamní místodržitel haličský je muž přísné spravedlnosti a že právo Rusů je v dobrých rukou. Oni však mají dbát umírněnosti a mají býti vedeni snahou o shodné spolu- žití s většinou v zemi. Ohledně Dalmacie praví, že v'áda v tamním sněmě dala zevrubné vysvětlení o své »ocholě« v ja- zykové otázce a nechce věřiti, že by tato nabídka byla opravdu zamítnuta. Kdyby však byla, zůstane prý svědectvím poctivé vůle vlády k řešení otázky jazykové ve smyslu národních polřeb. (Výkřiky.) Odporuje tvrzení, že chce libovolně zdržovati starobní a invalidní pojišťování. Dále zmínil se ohlučných schůzích dolnorakou- ského sněmu ve příčině vivisekce a vyjádření místodržitele Kielmansegga a prohlásil, že stanovisko vlády naproti vědě je známo a bylo charakterisováno jeho návrhem na povolání mužů vědy a umění do panské sněmovny. Od té doby se nezměnílo. Svo- boda bádání je nedotknutelným palladiem. Prostředky e cesty jsou věcí vědy. Laik neměl by se odvažovati do pracovny, kde setká se vždy s nesrozumitelným tajemstvím.

Rus Dalmacie panská sněmovna

21 article

Konejší také lékařský stav, jenž u vlády dojde vždy úplného ocenění. Na původu nezáleží jen když lékař koná svou povinnost. O universitní olázce zmínil se minule povšechně měl však na paměti také zřízení university na Moravě, a vysokou školu vlašskov, jejíž nut- nost je dokázána již negativně nesnesitelnémi po- měry inšpruckými. Pokud týká se české university na Moravě tvrdí, že vznik nové školy bývá podmíněn kultur- ními předpoklady. Avšak — praví — národní mo- ment zmocnil se zvláště tohoto oboru se zvláštní vehemencí a učinil jej bojištěm nejprudších bojů. Toto faktum překáží úmyslům vyučovací správy a vláda nesmí je přehlédnouti. Véci na Moravě v po- slední době dostaly příznivější obrat. Troufám, že stálý výbor dospěje k lepšm výsledkům. Rozumí se samo sebou, že pokračuje se v přípravných pracích loni ohlášených, tak že otázka ta bude řešena ku prospěchu obou národností. Doufám, že jedna ani druhá strana nebude se vzpírati poslednímu odhodlání, jež může zabezpečiti mír aspoň užší domovině.

Morava univerzita na Morava český univerzita na Morava

22 article

Podav ještě zběžný obraz rozpočtových hospo- dářských i kulturních poměrů, snaží se dokázati, že příčinou stesků na rakouské poměry je věčná malo- myslnost. Příčinou skutečného zla je však výhradně národnostní otázka. Všecky politické, sociální, ho- spodářské a kulturní otázky přinášejí se horlivě kompetentním činitelům, až se rozřeší. Jak dlouho bojovalo se v parlamentě za rozšíření volebního práva, změny celní a obchodní politiky, zdokonalení školství, justiční reformy a j. a konečně“ dospělo se přece k cíli. Tak rozřeší se též jiné olázky. Neště- stím státu je, že národní otázky svádějí se na jiné dráhy. Až všecky strany budou úplně konstitučního smýšlení, předloží také národní problém podobnému soudci a podrobí se výroku. Bude-li si každá národ- nost troufati k míru s jinou, odstraní se překážka, pro niž sněmovna, všecky vlády a celý náš veřejný život nemůže probrati se ke splnění svých úkolo. Rakousko pozdraví se, až národní otázka bude vy- hledávati rozřešení ústavní cestou a příslušnými prostředky. To je mé poctivé přesvědčení. Posl. Barwiňský shledává v nynějších žalostných poměrech dokaz, že vládě nepodařilo se zjednati pořádek v Rakousku. Nynější Schmerlingovská ústava se již neudrží. Také se zemskou samosprávou jsou smutné zkušenosti. Pojednává o událostech na haličském sněměa stýská si, že mírné a loyální požadavky Rusů stran zřízení stanislavovského gymnasia zamítají se pol skou sněmovní většínou. Líčí odstrkování Rusů ve správě a soudnictví haličském i bukovinském a při- mlouvá se za národní samosprávu. (Pochvala mez

Posl Rus Rakousko

23 article

Rusy) Posl. dr. Ebenhoch konstatuje, že vzdor heslu o rozluce s Uhrami nepozoruje se v nynější debatě tak tuhý odpor proti vyrovnání jako v minulých letech. Z nějaké příčiny musí býti proto žádoucím. Poměry v Rakousku a Uhrách vyžadují hospodář- ské družby obou státův a možná že je nutná. Uva- žuje škody hospodářské rozluky obou států. Snaží se dokázati nutnost společné armády. Kdyby spole- čenství pominulo, bylo by veta po historické slávě vojska. Pokud jde o hospodářské vyrovnání s Uhrami. liluje nezákonných a kořistných výkladů vyrovnacích zákonů na maďarské straně na škodu Rakouska. Ale proto přece nesouhlasí s těmi, kdo tvrdí, že vy- rovnání s Uhrami není žádoucí. Naopak vyrovnání to žádoucím jest, avšak při jeho uzavírání musí se rázně chrániti rakouské zájmy. Byl by také po- vděčen, aby vyrovnání uzavíralo se na delší než 10letou dobu, aby průmysi a výroba nebyly dány v šanc nahodilostem. Obstrukci zatracuje, státní moc, jež podvoluje se obstrukci, dokázala již svou nemožnost vládnouti. Praví-li se, že se tak již jednou v Rakousku stalo, může odvolati se, že již tehda byl se svými přátelí proti obstrukci. Tvrdí-li se, že to bylo tehda chiybou, nemůže žádati žádný rozumný člověk, aby chyba ta povýšena byla na system Neštěstím sněmovny je radikalismus. Musíme plovati statečně proti proudu. Ať sněmovna drží s rakouským orlem — končí řeč- ník — ten doslal se přece i s největšími nesnázem vždy k cíli. (Pochvala v středu.) Rokování přerušuje se. Vládní předloha o lékárnictví příká- zána bez 1. čtení zdravotnímu výboru. Konec schůze o 4. hod. odpol.; příští bude zejtr a.

Rus Posl doktor Ebenhoch Uhry Rakousko

24 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Fraze, 25. listopadu. Královští manželé italští v nebezpečí. Ze Cherbourgu docházejí zprávy, že chystán byl attentát na italské manžely královské, když Francil jeli zpět z Anglie. Okresní dozorce zá- padní dráhy, Allard, nalezl večer na koleji, po níž vlak královský jeti měl, sedmnáct velikýeh kamenů, dle jiných zpráv pouze pět kamenů ploských. Jako původce attentátu zjištěn byl prý voják Diot z osadního sboru, jenž vedle ostatních měl trať — střežiti. Voják byl zatčen a bude postaven nepochybně před vojenský soud. Sou- druzi jeho o něm vypovídají, že není zcela příčetný. Pařížské listy tyto zprávy cher- bourské potvrzují. Také v Anglii samé ocitla se královna Helena a s ní i královna anglická ve velikém nebezpečí. Po honbě ve Windsoru stály obě královny poblíže krále Vikťora Emanuela, jemuž puška nenadále spustila. Střela zasvištěla těsně kol hlav obou královen vedle sebe stojících.

Fraga Francil Allard Helena Vikťora Cherbourg Anglie Windsor

25 article Americké konflikly.

Americké konflikly. V republice panamské konati se bude dne 5. prosince plebiscit o průplavní smlouvě s Unii, načež teprve o ní hlasovati bude senát Unie. Rooseveltův návrh, aby haagský soud smírěi o tom rozhodl, jakou část dluhu kolumbijského má nová republika převziti, slibuje mírné roz- řešení sporu. Povstání v republice San Domingo končí tak, jak v pondělí jsme již naznačili. Nyní dle depeší dnešních také hlavní město její před po- vstalci kapitulovalo a president její dosavadní, Gil, uprchl. Jest ovšem, jak jsme již dříve byli vytkli, na dále pochybno, zdaž Unie vítězícího vůdce povstalců Ximenesa za hlavu nové repu- bliky uzná.

Rooseveltův Gil San Domingo

26 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Rozpuštění říšské rady. Pan dr. Körber po každé, když je v úzkých, dá svými agenty vyvěsiti do svého čertova sádečku strašáka roz- puštění říšské rady. Tím domnívá se že oppo- sicí otřese a že přinuti ty, kteří se mu v cestu staví, aby od svého počínání ustali a kajícně se vrátili do jeho ovčince. Rozumní lidé táží se ovšem, co by si tím pan dr. Körber pomohl kdyby provedl, čím vyhrožuje? Na struktuře sněmovny, pokud nejde o české poslance, mu asi málo sejde. V té by se ostatně také veliké změny neudály, leda že by německým stranám konservativným a té tak zvané hofrátské straně německé poslanců ubylo, za to ale radikálným stranám jich přibylo. Pokud jde o nás, není snad pan dr. Körber tak naivní, aby se domníval, že by čeští voličové vyslali do Vídně zástupce mírnější, povolnější, s nimiž dalo by se lépe jednat, než s poslanci nyněj- šími. Kdyby se ve složení české delegace něco stalo, stalo by se to výhřadně jen v tom směru, že by vrátila se rozhodnější a úplnější, než je delegace nynější. Byla by to tedy špatná speku- lace. Kdyby měl dr. Körber dosti tak zvaného rakouského vlastenectvi, neposílal by domů par- lament, nýbrž zachoval by se dle rady, kterou mu dal na konec své řeči poslanec hr. Dzie- duszycki a šel by sám. Čím dřive tím lépe. Neboť jemu čeští poslanci neustoupí a ustoupili nemohou, poněvadž nemohou nečestně ustoupiti před chefem vlády, je nž prohlásil a nevzal dosud nazpět, aniž byl objasnil výrok svůj, že nám v žádné otázce nepovolí dříve, dokud Němci nedaji k tomu svolení.

doktor Körber Němec Vídeň

27 article

— Novinářské komentáře ke združení če- ských stran neutuchají. Němcům na zemském sněmu království českého stačilo na sebe takřka jen mrknout, jejich koalice byla hotova a ihned v nejúspěšnější činnosti. V táboře českém vy- měňují se už čtrnácte dní navzájem mínění o tom, zdali vůdčí zásady sdružení jsou upřímně míněny, vzniklo-li vyzvání k českým stranám mimo sdružení dosud stojícím z dobré vůle, není-li sdružení, vzniklé pod neodolatelným, přímo hydraulickým nátlakem okolností, veškerou společnou českou věc ohrožujícím — spiknutím proti budoucnosti radikálních stran.

Němec

28 article

Ještě dnes — soudě podle včerejšího čísla orgánu strany státoprávní — pan dr. Baxa není ukonejšen o základní jasnotě sdružení a ještě dnes stoji na tom, že o základech společného postupu všech stran na říšské radě zastoupených dlužno jest radikálním stranám dorozuměti se nikoli ve sdružení samém, nýbrž veřejnou novi- nářskou potyčkou. Slušné a uspokojivé vysvětlení není prý soukromou záležitostí radikálnícha sdružených stran, nýbrž dotýká se prý bezpro- středně valné části uvědomělých Čechů a těm tedy prý nějaké vysvětlení náleží. Pan dr. Baxa se mýlí, domnívá-li se, že projednává soukromou svou záležitost, učiní-li jako poslanec svých voličů jakýkoli krok v prospěchu české věci — vyžaduje-li toho povaha záležitosti nebo taktický ohled — s vyloučením zvučné veřejnosti. A co se týče zájmu valně části uvědomělých Čechů, bude zajisté včasně obstarán i tenkráte, když informace pana dra. Baxy a ostatních radikálních poslanců, u pramene získané, jim nevyhoví, a když radikální pánové vyloží své důvody zcela bez ostychu veřejně. Potom takové rozklady nemohou už nic zkaziti, když by vše co nej- důkladněji bylo zkaženo. Jak se dnes věci mají, jest v sázce věc veliká, věc srdce i rozumu českého a připis radikálníeh poslanců českých, sdružení zaslaný, ukazoval by, že ji lze získati.

doktor Baxa Čecho

29 article

Věčná škoda, kdyby si někdo z rozhodujících činitelů umínil stůj co stůj ji zkaziti! Už to je na pováženou, že je zapotřebí takové lopotné práce pakami všeho druhu. — Naproti tvrzení listu p. dra. Hajna, že jsme sobě i národu vy- kládali přípis radikálních poslanců jakožto při- stoupení ke koalici, namítáme, že se nesrovnává s pravdou. Přípis ten vykládali jsme jakožto nejcennější přispěvek k diskusi o koalici stran a vymezili jej jakožto přihlášku ke společnému postupu v krajním boji. — Neuvěřitelno! Pražský „Herrenfecht- club“ rozhodl se pořádati v březnu příštího roku mezinárodní turnaj šermířský, spojený s akademii i pozval k tomu konci, za příčinou stanovení podmínek zástupce všech šermiřských klubů v Praze. Za české kluby dostavily se „Da- čický“, „Rieg!“ a „Český šermířský klub“. Po- řadatel turnaje, „Herrenfechtelub“, jehož jed- nací řeč jest německá, měl tolik taktu k zástup- cům českých šermířských klubů, vyplývajícího ostatně z pozvání samého, že veškery proposice byly projednávány německy a česky, nebo měl přirozeně za to, že v případě opačném, české kluby poděkují se za účastenství. Leč, co se nestalo! Ohled přirozené slušnosti „Herren- fechtelubu“ zdál se českým klubům „Riegl“a „Dačický“ přílišným i — učinili zástupci obou klubů návrh, aby od čtení proposic v jazyce českém — bylo upuštěno! Jenom ráz- nému zakročení zástupců „Českého šermířského

Hajn Rieg Herren Riegl Praha Herrenfecht Český šermířský klub