1
masthead
... 9qos uryujmodzA (-
3
article
npuz noupeA noges
UOJAO SOJ, J0qPN
urys Jeuoy nunop ovAs Iyovqo japou uz as oſna
p juÁsqE [As o[uyas pojod nu pupI uoj10AO
»nyam z ovoupef« meua
8oJnAvuzod oU9u mejo sn ezyuoezd znapozgop
Iutsaods q5As VOqE V51 A 1oJusI Ayuefsám
9ue9 eA eA lÁq uejouod mAs tejuÁsqe puu opz
es efus uO9AO SOL 0q9N q90 oqef a mjouu
Kjáqeu — As tese os KpIS BS OxqIns
zuolu A — Áseo 9oej9un 1 9usyay Iunojep) mefop (au
nu Kjueu m9usÁs nefqo A es JJZIp 'IAEs E PJÁN
ounsou ISI0Á-oAou Izot eoVjud ojoqo sya u Joqpuu
usa uef 1s ez BAOs uOAO ud OU AOUURgO
9ujepií A njozs ousfejfeu oqpas n pupouod es uiqejenn
uo19AO symoJ, uud qoq E sojpn uep ueuo a
noAs nouAs pu qnou IÁq qung zápy
» uO1eAO SmOL ous, jsef qpqozd mgy«
nsOAI[Ivz
9ueznqzA equ es Jz oUe vnp ueAvuz mIos urd
z — 91 pusjd 9s9uuds uaen 91sef j9uz ouef qojsn a u
puop Je[ e) — 9usVA uqo tjonouejd 93ezd u mgupu
-az pas es Aoz ueApn i uejznoyo uequrng
nop je[ E V Aapzod uef Jsloujeuraoyfou u jsleu
-pejyofeu nu nu jonouÁy noqnap u — usad nu jonoussn
sId psár qoume[ nyní nupe[ — Joum A 9j9uemerz
9uáuog jslgusoyzoafou zezqo noges s jesyupo mequsng
Auzo 9A Ap oÍ fu Bu es ÁRAjp KAouo
-18AO 120 ze lyd ueAspajd 9u10J uO10AO Symmo
uud jáq ntu zápy oAzdey mesAo — nouepnojzox uu Aojs
o9u ejmnmez 'jonoued meyuaz es 15q Áqu wp
vnuvod es jo mequng j mpAs juesyjuo od uezoss
pupazisoadzog udnojsa uojeAO syoL uudv
Áseo
Asa VOqE V 51 A 1 oJusI
OU AOUURgO
J 0
Asa o
AO
oJnAvuzod
BS OxqIn
uno 1
Jjzip ' IAEs E Pján ounsa ISI 0 Á
eAO
Joum A 9 být 9
4
article
: tesidyu s
nyueASAu Jseud oue Aqns dnsA oJsyuo oj9ap uu
juydeez 9utefou mo A zÁpy 91 uu uezjuuz oqaí
BAOS q9j1 uu mesgusu s ngu es ejnaqo AysAou
-Jes zyae Auez noyna es qoj1feAUo es jidouo noqjno
nooap s qung juz qnáz jupejsod zápy
feauo
5
article
1qpu out uqoz
uef 2q0, ztpu a 'ues avu HVzA zqp90u
pzA na919A
vaz as Iuíd zuu AIpz9Aq KyjsVí K
1 zjlq ny9pis
Aejn pgos uef nus ozaq mesuvds uleJ
sn nosunouony A
99Sn IS JU A VAVIU VAL fods pnavu A uef
A sn
Vavio Val
JU
6
article
pe 9q9 vz Áq 10AIZ 1 nOAS A91y 9z
py1 uvu 91 yuí jAod puus ugm topis A jU9Aqo o
1 ses uef jpnq 9qo) od Isup 9t A Je1912a 130u p
3s01 KAVz I Izz01 zviqo fva noum opu oIpZ9aq q99
Áq 10 AIZ 1 nOAS A 91 y
Izz 01
7
title
Stránky 25-23 jsou opakovány ze zabaveného čísla 304. odpoledního vydání.
8
article
(* » opaenoen om ox«
9
article
Ralf usmál se skorem něžně, když sladké tmavé
oči její připomněly staré doby. »Musím vás prositi o pro-
minutí, Klárko«, rozhovořil se se zvláštním nervosním pří-
zvukem. »Víte, povolání —«. Té obvyklé lzi-
Pronikavý zrak Klárky Mortonové pálil jej až do
duše samé, když dívajíc se tak pravila zároveň: »Vi-
dáme vás velmi, velmi zřídka. Jindřich jest ponořen
vždycky jen do svých záležitostí a vy víte, Ralfe, že
musí mně býti smutno a nudno, když jest on na schůz-
kách ředitelstva a když i mnohé jiné starosti jeho vyža-
dují jeho přítomnosti v noci.«
Burnhamova tvář svraštila se. Stará, prastará
historie! Ředitelské schůzky v noci! Znavenost, omr-
zelost, nuda, falše a přetvářka! Nuže, on znal vybá-
jené omluvy muže, kterýž byl mu vítězoslavně urval
lásku mladých jeho let! Tak tomu bývá vždy a všude,
v celém světě!
»Mám jedině vás, o jehož přátelství se opírati
mohu, Ralfe. Nechovejte se tak cize k nám l«
Burnham zamyslil se nad rozkošnou ženou tou, se-
dící o samotě ve zlaté klícce její, a mysl jeho spěla
nazpět do starých, zlatých časů — ke dni jednomu, na
věky nezapomenutelnému ! Podívav se plaše do její krás-
ných hnědých očí, připomněl si verše Longfellowovy:
Kdys pěl jsem dávnou báj
jíž žila souš i moře kraj,
tu zrakem sladkým máj
v mé mysli vzpučel zas“
A jako bílé hvězdy svit
se Norska hájem kmit“
tak v duší mou a cit
těch očí lil se jas.
Ralf
Klárka
Morton
Jindřich
Burnhamův
Burnham
Longfellowův
Norsko
10
article
jí vzdalovati, dokud nezapomene bláhovostí minulých let,
Leč návštěvu z povinnosti musím jí vykonati. Ano,
přisám bůh, půjdu tam ještě dnes, odpoledne a musím
ji viděti. Musím mladičkou ženušku tu přece poněkud
vzpružiti«
Když ještě vyřizoval množství obchodních dopisů na
stole svém, Burnham, noře se při tom v dýmu doutníku
svého opět ve snění, tázal se náhle maně sebe: Bylo
by to příliš záhy snad, kdybych u Marie Ashtonové ode-
vzdal navštívenku svoji.
Nad stezkou, let jeho ztracených — kdy na ni
zářil sladký zrak Klárky Mortonové — Burnham viděl
plápolat safírový lesk oči neobyčejných. A ozvěna měk-
kého hlasu chvěla se znovu v sluchu jeho: Tak tedy na
shledanou jen!
Procházeje sem tam pracovnou svojí, nervosně
třímaje doutník svůj, Burnham otevřel prudce okno a
shlédl tak lépe jen krásnou, solidní jakous cihlovou stavbu
před sebou.
»Vyhledám starého a vezmu si na den dovolenou«
v tato slova vtělil konečně myšlenky svoje. »Pošlu
Kláře květiny — a — a —«
Neodvážil se sledovati dále stoupající let myšlenek
svých. A konečně rozhodl se v duchu jako na pouhém
kompromisu: »Projedu se parkem«.
Pět minut na to Burnham s tváří na pohled klid-
nou vešel do kanceláře staršího společníka, když Seth
Wise, finanční velikán na odpočinku, hovořil vážněo
aferách dne s věčně čilým Mortonem.
Usednuv si do křesla, Burnham kývl oběma na po-
zdrav a tvářil se, jakoby se s velikým zájmem vnořil do
obchodní rubriky » Heraldu«.
„Čarodějka.-
Burnham
Ashtonová
Morton
Klára
Seth Wise
Herald
11
article
Pěstění
Pěstění
plet