1
masthead
23. ledna 1909. Číslo 23.
4
article
Lži o Rusku.
Před několika dni dali jsme zde míst
zprávé pařižského „Journalu“, že učiněno od-
haleni, jak náčelník tajné policie v Petrohrade
byl ve spojení s nějakým Aeevem v Paříži, jenž
podle jeho zakázky vyhledával mezi mladými
nespokojenými Rusy atentátory na rozličné vy
soko postavené osobnosti v Rusku, mezi nimi
na velikého knížete Sergěje, na ministry Sipjn-
gina. Bogoljepova, Pleva a j. Pařížský list psal,
že odhalení toto bude předneseno v hosudar-
stvenné dumě.
Ruská vláda prohlašuje zprávu „Journalu“
za výmysl a my podle obyčeje uveřejňujeme
tuto opravu na místě, kde jsme uveřejnili do
tyčnou zprávu.
Císař Vilém a Bülow.
Z Berlína zaznamenává se dnes v někte
rých listech zbytečná zvěst, že od známého
listopadového slyšení jsou styky mezi císařem
Vilémem II. a jeho kaneléřem čistě »úřadního«
jen rázu. Zbytečná, neboť dle různých známek
byl zjev ten konstatován již opětně také zde.
Rus
Sipjn
Bogoljepův
Pleva
Vilém
Bülow
Rusko
Petrohrad
Paříž
Berlín
5
article
Smír byl by možným, jak praví případně » Petit
Parisien«, jen na zádech němeeký ch
poplatníků, to jest, kdyby se kancléři zda-
řilo provésti velikou finanční reformu a tin
zachrániti Německo před — ban-
krotem. Avšak konservativci pracují silně
ke zmaření reformy té a tím 1 ku pádu
kaneléře. Prohlašují, že nelekají se ani jeho
výhrůžky, že po jeho pádu nabudou katoličt
klerikálové opět velikého vlivu. Na včerejši
sehůzi ve Gdánsku prohlásili se znovu proti
pozůstalostní dani, na niž Bülow naléhá, a ne-
poslali mu tentokrát ani obvyklý telegram z
zdvořilosti. »Times« se dnes posmívaji, že » nej-
kulturnější« národ Evropy, jak rádí sami sebe
zovou Němci, má ze všech národů západa
Erropy nejméně vlivu na skutečné vedení státu.
List ale míní, že císařství z boží milosti ani
v Německu nemůže potrvati věčně a že roz-
řešení veliké krise musí se státi záhya
to jen ve smyslu lidových požadavků.
Demonstrace v Prusku.
Vzhledem na pondělní debatu pruského
sněmu o volebním právu ohlašují socialiste
pruští pro sobotu, neděli a pondělí veliké de-
monstrace pouliční i obroval é demonstrační
schůze.
Nový akt belgického krále proti vlastním dětem.
Leopold II. podepsal včera královský akt
jimž po své smrti odkazuje své obrazárny a svě
velkostatky státu Belgi a vylučuje při tom dcery
svě z dědictví
Tittoni na odchodu, protože nemůže čeliti proti
rakouskému smýšlení.
Ilalský ministr vnějších záležilostí Tiltoni
hodlá — podle listů italských — po návratu
minislerského předsedy Giolitla z jeho plemont-
ské cesty, odstoupiti, prolože způsob, jakým r
kouská vláda řeší otázky fakulty právnické, zne
možňuje mu, aby ve sněmovně uhájil svou do
savnůní austrofilskou politiku.
Petit Parisien
Bülow
Němec
Leopold II
Německo
Evropa
Prusko
6
article
Školní stávka ve Francii.
V Corcondray, vesnici u Besanconu v jižn
Francii, zastavil učitel, zvolav: »Ať žije stávka!e
vyučování, poněvadž se obecní zastupitelstv
zdráhalo provésti žádanou jim opravu na školní
budově. Ježto školní inspektor schvaluje jednán
učitelovo, obrátila se obec na ministra vy-
učování
Klerikální výtržnosti v Paříži.
Skoro denně opakují se demonstrace zpá
tečnické mládeže v Paříži, která zejmena znepo
kojuje svými výtržnostmi přednášky profesora
Sorbonny Thalamasa, který se kdysi ne-
uctivě vyslovil o »národní svaté« Panně
Orleánské. Jak jsme již oznámili, byl při jedné
takové výtržnosti zatčen známý monarchistický
střeštěnee Gaucher, který byl odsouzen na
2 léta do žaláře pro brubou urážku, které s
dopustil při líčení svým výrokem o podvodných
soudelch kasačního dvora. V čele výtržníků jsou
bonapartističtí žurnalisté bratři Panl a Grey de
Cassagnac a známý vůdce »žlutých« děl-
níků Biétag, který je zcela oddán věc
reakcionářské Jmenovaní tři vůdcové pouličních
výstupů byli zatčeni a kromě nich ješlě bylo
odvedeno na policejní strážnici přes 100 demon-
strantů: Dne 21. t. m. byli skoro všichni zatčení
zatím propuštění na svobodu.
Thalamasa
Panl
Biétag
Francie
Besancon
Paříž
národní svatá « panna
Grey jít Cassagnac
7
article
Anglo-japonský spolek sesílen
Japonský minislerský předseda Kacura pravi
dle zprávy »Daily Telegraphu« z Tokia včera
ve své řeči při zahájení parlamentu, že, kdežto
ve stycích mezi Japonskem a ostatními stály
jeví se vzrůstající přátelství, anglieko-japonsk
spolek byl ještě více sesllen.
Nejistá situace v Portugalsku.
Bezdrátnou telegrafií byly parnikům, plu-
jícím z jižní Ameriky, dávány klamné zprávy
o siluaci v Portugalsku. Cestujíci nechtěli tudí
přistáti v Lissabonu. Listy útočí na vládu, již
vyčilají, že nestihá šiřitele těchto nepravdivýeh
zpráv, které mohou poškoditi Portugalsko
eizině.
Kacura
Cestujík
Tokio
Japonsko
Portugalsko
jižní Amerika
Daily Telegraph
8
article
Povstání v jižní Africe.
V jižní Africe postupují nyní Angličané
a Němci — stejná ohroženi — společně prot
povstaleckému vůdei Coppesovi. Čety tohoto vy-
palují farmy a ubijí osadníky německé i angli-
cké. I kapský sbor policejní účustní se výpravý
proli povstalcům.
V Persii proklamován nový panovaík. — Tavrin
obležen.
V Ispahanu dal se Samson el Saltani
jskožto potomek Sassanidů, prohlásiti s amo
statným panovníkem. 32 ran z děl vy
páleno na oslavu toho. Z Ispahanu vy
silají do Kumu a Kašanu guvernéry, každého
s 500 muži, aby tam převzali správu. I-paban
se opevňuje na rychlo náspy. V Astrabad
Sepesar prohlásil se rovnéž vládcem a nařídil
sby se daně jemu odváděly. — Za to je T avr iz
sloupenci šachovými úplně obležen a útok n
něj očekává se každé chvile. Turci obsadili Ku
nnšer a postupují dále.
Americký tisk proti Roosevelfovi.
Amercký tisk projevuje stále ostřeji roz
hořčení své proti presidentu Rooseveltovi, že da
stihati pro »urážku vlády« vydavatele novovor
ského »Worldu« Pulitzera. Tisk označuje postup
ten za zeela neúslavní a za krok, kterýž, kdyby
byl strpěn, ohrozil by úplně proslulou tiskovou
svobodu americkou. A tento president Roosevelu
býval přímo miláčkem tisku amerického. Od
chází, jako odešli z úřadu již rovněž kdysi nej
populárnější jiní presidenti americké republiky
Grant, Mac Kinley a Cleveland, jako muž skorem
nenáviděný.
Angličan
Němec
Samson
Turek
Roosevelt
Pulitzer
Roosevela
Mac Kinley
jižní Afrika
Persie
Kuma
Cleveland
9
article
Události v Marokku.
Franeouzský vysl nec Regnault, o jehož
notě k Mulej Hafidovi jsme psali, obdržel obšírn
instrukce, o nichž mluvil ministr zahraničníeh
věcl Pichon ve sněmovně. Podle ministra má
Regnault za úkol dohodnouti se se sultánem
o otázkách, jež zajímají Francii i Marokko. Vse
chna ujednání musí býti učiněna ve smyslu mezi
národních smluv a dosavadních úmluv marocko
francouzských. Bude šetřeno suverenity sultánovy
a francouzský vyslanec položí důraz na ujištění
že jeho vláda nedomáhá se protektorátu nae
Marokkem Nebude nie podniknuto proti rovnosti
obchodní a hospodářské, na kterou činí si ná-
rok všechny mocnosti. Ale musí hájiti zrláštn
situaci, která v některýeh věcech je vyhražena
Francii. Smlcuva a'gecirasská ostává říditkem
a zárukou francouzské poliliky. Zvláštní úmluvy.
týkající se hranic, budou projednány dvěma vy-
sokými komisaři, jmenovanými vládou francouz-
skou a marockou Nový sultán musí svému ko
misaři potvrditi plnou moc, danou mu Abdul
Azizem. Konečně má se R gnault zabývati dvěma
důležstými otázkami: upravením povinné náhrady
Marokka Francii a sice za francouzské operace
vojenské a za, vyprázdnění území Š anju-
Regnault
Pichon
Aziz
Maroko
Francie
10
article
Odstrčená a zapomenutá.
Odstrčená a zapomenutá.
(Ro mán trati č. 12)
Elektrická dráha v Plzeňské třídě na Smíchově
byla jedna z nejpevnějších tratí v obvodu městn
Prahy, klerou kdysi ke zeelebení Klamovky na Smí
chové čp. 151 stavěl jeji majitel M. H aváček, ko-
šlřský starostn.
Po smrti tohoto, když Praha zřizovala v obvodu
svém elektrické dráhy, byla zmlněná dráha koupena
pražskými elektrickými podniky a připojena hned ke
trali Smíchov—Žžkov. Tim docíle o bylo k radosti
veškerého poplatnictva smíchovského, bydlicího na
Plzeňské třidě, účelného spojení s dalším Siníchovem
a Prahou.
Sotva si obecenstvo na t to vhodné spojení
zvyklo, byla dána nevysvětlitelným způsobem fato
dráha do klaby. Jednou z rána byla k nemalému
překvapení prostě od sitě ostatních drah v dopravě
odřiznuta, dány sem staté, nejhorší vozy, a přeložen
rem většmnou zřízenci z trestu od jiných tratí p uze
s nimi několik nováčků.
Ten malý kousek trati existuje ještě dnes a dáne
jí i samostatné jméno liati č. 12: Smíchov—Koslie
Kdo dnes jede z Prahy kteroukéli trati na Sii
cbov do Plzeňské tříty, musí si to dobře roze sžit
učinit jakousi připravu, aby se pak nemusil zlobil
»U andela«, kde vystoupí z pražských trati, mus
nyní velmi pozorně jako úhoř blátem a hlučnou pa-
sáží přes křižovatku velmi opatrně se proplelati n
druhou stranu, a když se sťastně přeplshoči, Tů mo
pravidelně vůz č. 12 před očima ujede. Tato nemilá
okolnost je tak častá, ale není zaviněna zlovůll neb
vinou zřízenců, nýbrž jsou to přičiny jiné. Zřízene
na této dráze vědí, že jsou stále střeženi svými do
hlížiteli a přísně jimi posuzování; proto jakmile ho-
dinová ručička skočí, dodržují aotomaticky vešker
theorelická nařízení a »cink« — jede se, kdyby od
jiných drah sem utíkalo třeba procesí.
M H aváček
Žžkov
Koslie
Smíchov
Praha
11
article
Teď jiného nezbývá, leč vsednouti do nového
vozu, který sem právě přijíždí. Veedneme tudíž ko
nečně do něho, ale ten zase nejede, tvrdošijně stoj
na konci trati. Zřízenci sestoupí dolů, přenašej
dvířka, hledají též malé občerstvení pro žaludek
pro oči a čekaji, až od hořejška pojede nový vůz
Ten však brzy nejede, poněvadž ten předešlý tam
musí čekat na křižovatce.
Když konečně jiný vůz shora přijíždí, již je ná
vůz naplnčný, obecenstvo reptá, rafije na hodináel
»u anděla« již skočila a pan revisor pod hodinam
lrpce se tváří. Konečně »cink«, jede se a zase vi
díme, jak utiká přes křižovatku k naš mu odjiždějl-
clmu vozu plno obecenstva, ale narně, musí čekat n
vůz dolů přijíždějící
Dráha jest zde ještě stále jednokolejná a jsliko
se na zastávkách děje velmi rozmaniti křižování, t
konají se k ukrácení dloulé chvile scčny úřadníh
nátěru. Havní osobou bývá zřísenre a pan revis r,
který si vždy najde přčnu, aby horlivost svoj
uplstnil, což někdy dosti trapně vypadá. Často p
udělené výlce u přilomnosti obecenstva zří«enec po
slnšně odsslutuje, zmáčkne rtv, t-hne zvoncem, ale
řidiě zase najede, neboť ta není ještě křiž ovák. Začne
plisnění znova, Zřizenci stávají se omrzslými a těš
se jen na blažený oka nžik, kdy se té »upernsce
zbaví. Trať jest tzk k atičká, že ku projetí celé dělky
její slači každý malý lístek, koupený na jiné dráze
vedouci ku Pízrůské třídě a prote, ačkoli vezou zř.
zenci nahoru plné vozy obenenstva, neprodávnji pra
videlně ani jediného lís ku, tím méně dostávají zpro
ptné. Prace maji dost a tržbu žádnou, to ubirá jim
humoru a chuti k povinnosti.
Prace
12
article
Kdo z obecenstva nezná poměry a neví, že dráha
v Plzeňské lřídě jest dráha smíchovská, činí přečasto
neoprávněně výtky zaslupilelstvu města Košíř, vedle
jehož několika domů trať jest položena a proslovuje
se tak, jakoby vinu svaloval na Košíře.
Perné ty poznamky obecenstva vzbudily nutnos
ohražení se strany Košiř a tu o valné hromadě Ob
čanské besedy přečeli městský tajemník celou spouslu
žádostí a pelic, které byly z Koštř podány v přičině
zlepšení dopravy na dráze v Plzeňské třídě.
Po náležitém vysvětleni, bohužel, přítomní po
znali, že na neblahých poměrech této trati nese od-
povědnost několik vlivuplných pánů, kteří léto dráze
ne řejí, odřiznutí její od drah zmlnénýc h způsobilia
nyní ji svým vlivem boysotuji.
Nedovede nikdo pochopil, proč hlučná, obydlena
Plzeň ká třída, v níž byla první elekirická dráha sta-
věna, nemá dnes ku přání všech její obyvatelů při-
mého spojení s ostatními drahami, kdežto do jin
ulice bazděčně ujiždějí dvoje prázdné vozy jinýcl
dvou drah. Nehledice ješté k tomu, že pražské alek
trické podniky přicházejí tím o ztrátu ročních 70.00
korun, poukazujeme, že dráha tato nekončí v Koši
řích, nýbrž na Smíchově a to lam, kde začíná dne-
úplně nová villová část města Smíchova v údolí ji
nonickém.
Proč se tedy přukáží rozvoji města Smíchov
tam, kde skutečně se přirozeným způsobem rozvijí-
Tomu se má snad špatným spojením dráhy zamezili
Košiř
Košíře
Plzeň
Smíchov
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Ze západočeského obchodu s dětským
dušemi. Orgán německého miniskra krajnna
„Pilsner Tagblatt“, záštiplně píše o nově oto
vřené matičné škole v Krousově u Kašp. Ilor
na niž dne 2. ledna vyučování zahájeno. Pro
hlašuje, že 13 dětí ze žactva školy jsou dět
německé, jiehž rodičové se prý čestným sloven
zavázali, že děli nebudou do české školy posíla
a k vánocům se dali na nicovské němeské
škole z německých peněz (rozuměj zaslaných
berlínským všeobebným Schulvereinem) hiojn
poděliti. Ze stesku „Pilsner Tagblattu“ jesť pa
trna celá morální odporná bída, zanášená ně
meckým „Schulvereinem“ do nezkaženého hor
ského lidu českého. Že rodiče zmíněných dět
nejsou Němci, patrno z toho, že by je jinak ne
bylo třeba čestným slovem zavazovati, aby dět
do české školy neposílali. Významno jest pak.
že vánoční nadilky českým dětem na něme-
ckých školách neudělují se proto, že děti jsou
teplé obuvi a satstva potřebny, nýbrž že tyto
dárky jsou mzdou za krevní břích, páchaný na
dětech tím, že je jich čeští rodičové dávají do
německých škol. To ostatně nebylo žádným t
jemstvím, ale orgán germanisace na Šumavě vý
slovně to potvrzuje, že na Štědrý den vyplácej
se na německých školách ve formě nadílel
smluvené odměny za duše českých dětí, Ger
manii prodaných. Za to v Albrechtci u Sušice.
kde má býti zřízena rovněž matiční škola, zlep
šily se německé vyhlídky — libuje si „Pilsnen
Tgbltt.“. „Bund der Deutschon in Bölumen“ za
koupil tamější deskový statek a zřídí tam sirotě
osadu pro jiho-západní Čechy; tím posilí něme-
ctví krajiny a zmaří české plány snad na vždy
lí „P. T.“. Uvidíme. Ale umělé posilování ně
mectví krajiny dovozem dětí odjinud, sirotků p
českých příslušnících z německých osad přeee
zřejmě deznánol
Němec
Pilsnen Tgbltt
Krousův u Kašp
Šumava
Gera
Albrechtec
Sušice
Čechy
bund der Deutschon
Pilsner Tagblatt
14
article
— Berlinský »Alldeutscher Verband« vyda
tuto výzvu k proličeskému boykotu:
„AIIdentseher Verband prohlašuje
za nacionální povinnost, zakrečiti
proti českému boykotu německého
zboží, německého obchodu, němee-
kých živnostníků a dělníků celou
silou hospodářské převahy. Zvláště
jest záhodno vyřaditi z německé spo-
třeby onen předmět, jehož výluka na
německé půdě hospodářskou sílu če-
ského národa, jak známo, nejeitelněji
stihne, pivo veškerých plzeň-
ských pivovarů. Nevýhoda, kter
při tom stihne snad některé německé
účastníky dočnsným poškozením, bude
vyvážena hojně tou okolností, že
jenom touto cestou pronikavého ho-
spodářského opatření může býti český
národ přesvědčen o sebevražedné po-
šetilosti slepě zuřivého boje proti
všemu německému.“
Prohlášení toto uveřejněno ve všech říšsko-
německých listech »Alldeutscher Verbandu« pří
stupných. Sdělujíce je české veřejnosti mám
za to, že je zbytečno k němu něco připojovati
poněvadž to, co bychom k němu říci mohlí
způsobilo by, že by se velmi pouč n
řádky vyhlášky »Alld. Verbandu« nedostaly
do rukou čtenářstva. Příslušné naučení odvod
si každý Čech sám.
Alldeutscher Verbanda
Alldeutschry Verband
AIIdentsehry Verband
15
article
— Spoločné agitaco tuzomských a říšsko
německých Všeněmců za společný „vysokoci
pokračují. Na dnešek ustanovena v Postupim
velká schůze, pořádaná Všeněmeckým Verban
dem a Spolkem pro pěstění němeetví za hrani
nomi, svolaná na „protest proli znásilňován
Němců v Rakousku“. Na schůzi řečniti budou
kočovný učitel „Südmarky“ Hoyer ze Št. Hrad
cepo postavení Neníců v Rtakousku“ a pověstný
v Rakousku
— Buštěhradská dráha gormanisuje. V
škerým stanicím této dráhy z Prahy do Milo
stína Kounově, ze Smíchova do Řep, Nov
Kladno-Kralupy, Rakovník a Krupá-Kolešoviee
doručen byl v předchozích dnech výnos, ktorým
gon. ředitel. buštěhradské železnice nařizuje, že
veškeré potvrzeaky o doplatcích na jízdní lístky
musí býti vyholovovány pouze v jazyku
německém! Jestliže by však český cestujíe
přímo žádal, může mu potvrzení o doplatku vy
staveno býti dvojjazyčně, t. j. německy a česky
Němec
Südmarka
Hoyer
št
Postupim
Rakousko
Praha
Smíchov
Řepy
Kralupy
Rakovník
Krupá
Mila stín Kounov
Nova Kladno
16
article
Nehledě k tomu, že českým konduktorům buště
hradské železnice přistupuje tímto nařízením
nová obtíž ve službě, vyhotovováním dvojích
blankelů vzešlá, je celé nařizení křiklavou
ukázkou, jak nestojnoměrně se otázka jazyková
u buštěhradské dráhy praktikuje. Kdežto pro
německé kraje platí výhradně něměina, má pro
české kraje platiti v prvé řadě němčina a te
prve polom jako z milosti může laké češtin
býti upotřebena. Oproti této číré libovůli gene
rálního ředitelsiví buštěhradské železnice nutne
s největším důrazem protestovati! České obe
censtvo bude ovšem svého práva na české po
tvrzenky doplatků dožadovati se co nejenerg
čtěji.
— Praha proti němčině při poštoví
správě. Ve včerejší schůzi městské rady
pražské bylo usneseno protestovati proti
právě vydanému výnosu, jímž zavádí s
výhradně německá vnitřní řeč při poštovní
správě. V téže věci obráti se presidium
městské rady o intervenci na české kruhy
poslanecké a ministra krajana dra. Žáčka.
Praha
17
article
— Protest českého poštovního úřadnictva
proti vydání jazykového výnosu. Na ustavujíc
výborové sehůzi spolku poštovních úřadníků
v král. českém usneseno jednomyslně všem po-
slaneckým českým klubům zaslati následujíe
telegram: Výbor spolku českých poštovníe
úřadníků v král. českém protestuje proti úto-
kům německé žurnalistiky v posledních dneel
vůči českému poštovnímu úřadnictvu enýcl
a žádá slavný poslanecký klub o náležité za
stání se českého poštovního úřadnictva. Poštovní
české úřadnictvo protestuje proti vydání vý nosu,
kterým stanoví se něměina za výhradní vnitřní
úřadní jazyk a prohlašuje, že nikdy neustou
od zákonných práv rovnoprávnosti českého j
zyka s německým. Fran. Vosolsobě, c. k pošt
kontrolor, předseda. Arnošt Novák, c. k. pošt
asistent, jednatel.
— Kluby oběrnské. „Staroměstský kluě
občanů slátoprávních v Praze“ koná v ponděl
dne 25. ledna 1909 o 8. hod. večer v Platýze
řádnou výroční valnou hromadu.
Fran
Vosolsobě
Novák
Praha
Platýz
spolek český poštovní úřadník
18
article
— Osobní. Spolek posluchačů strojního inže
nýrství na české vysoké škole technické v Praze
zvolil na valné hromadě dne 15 ladna 1909 J. Magn
proí J. Berlla svým čestným členem jednohlasně.
— Úmrtí. Pan Josef Horina, deorní rada v.v
kemřel ve čtvitek po krátké nemoci v 67. roce věku
Pohřeb koná se dnes o půl 4. hod. ze hrbitov
saple na Malvazinkách.
— Z Moravské Ostravy. (Paní Marie Matu
lová mrtva) České obyvslelstvo moravsko-ostrov
ské želí veliké ztráty. Šlechetná žena, paní M a ri
M atulová, leditelka dívěí průmyslové školy, v
lezasloužilá a nenahraditelná jednatolka spolku „D
tromily“, ředitelka obecných a měšťanských ško
cemíela va stiedu dne 20. ledna 1909 po kratitk n
J Magn
J Berll
Horin
Marie
Mat
moravský Ostrava
český vysoký škola technický v Praga
19
article
oc huravění a nenadále vyrvána z činorodě nejpilnějš
práce pro dobro trpícího lidstva a českou školu, jím
oběma život její posvěcen byl. Paní Marie Matulová
narodíla se dne 25. srpna 1860 v Kokorách u P
rova, kdež olee její pun Antonin Geisler byl naduči
telem a po celém okoli svým vlasteneckým působe
ním velké vážnosti požíval. Z domu venkovského
odešla na učitelský ústav do Olamouce, kdež příbu
zenským svazem uvedena byla do rodiny zvěčns
lého ředtele Jana Ev. Koslny, jenž svým záralei
a ryzí láskou k národu i oddaností k svému úřadu
učitelskému na vnimavou duši mladé knndidštky
měl vliv rozhodný a trvalý. Z Olomouce odnesla s
plnou duši nejvznešenějších idešlů, jimž zůstala věr
nou do posledního dechu a jejichž službě pod th u
práce podlehla. Do Moravské Ostravy přišla v roce
1884, ledy před 25 lety. Zde věnovala se s horlivost
a vytrvaloslí, jež rovné nezná, s láskou a oddanosll
jíž schopna jest pouze žena česká, netoliko svéme
povolání ve škole, nýbrž i povinnostem česk
ženy mimo školu. V dějinách mohutného rozvoj
českého školství na Oslravsku, v jeho organisaei
i práci jest jméno paní Marie Matulové na předn
straně zlatým plsmem zapsěno. Dobročinný ženský
spolek „Dobromila“ děkuje svůj vzník i poslání tvo
řivému a bystrému dochu paní Marie Matulově. „Že
Matulová
Geisler
Jan Eva
Koslna
Matula
Dobromil
Matulův
Kokory
Olamouce
Olomouc
Ostrava
20
article
nin život, posvěcený dohru a blahu lidstva“, říkávala
„nesmí obmezen zůstati na úzký kruh rodiny: povin-
nost volá ji také ku práci národní, veřejné.“ vý
chovu české ženy vedla od nejnižších stupňů mate
ské školky přes obecnou a měšťanskou škoiu ku
praklické výchově ve škole průmyslové a šlechetní
duše její tonula v radostně naději, že se jí poda
z organisace télo výchovy vytvořiti úslav, jehož ci-
lem činnost „Dobromily“ korunována býti měla. B
hužel, jako nedožila se radosti, aby uvedla „svou
školu obecnou a měšťanskou do nově budovy, nedo
přál jí osud dospěti k uskutečnění této nejkrásněj
její myšlenky. Její splnění odkázala českým ženám
Budiž její památka v srdcích českých žen a dível
vděčně a věčně zachována! — Pohřeb koná se dnet
v sobolu o 3. hodině odpol. na hibitov moravsko
ostravský
— Prvni výroční den úmrtí prof. K. V Zengra
Včera dne 22. ledna byl tomu o půl 7. hod. večet
právě rok, kdy navždy zavřel oči vynikající český
fysik a mecenáš prof. Zenger. Olborné spolky ne
české technice uctily jeho památku položením kytice
se sluhou na jeho hrob. Za fysikální ústav české
lechniky, jehož byl zesnulý zakladatelem a dlouho-
ietým chefem, položil kytici na hrob pan prof. dr.v
Felix, nástupce Zengrův v úřadě.
Zengr
profesor
Zenger
doktor
Zengrův
Felix
21
article
— Z měslské rady pražské. Ve včerejší schůz
bylo usneseno vypsati veřejné ofertní řízení n
stavbu stoky ve třídě Podskalské, a sice na základ
projeklu, přeloženého kanalisační kanceláři. — Dale
sděleno vyjádření okresního výboru vinohradskéh
v záležitosti připojení Nuslí ku Praze. —— Schvále
projekt stavebního úřadu na opravu mostu Karlov
mezi X. a XI pilířem (na Kan pě) —. Schváleno
aby na kongres betonového spolku do Vídně vyslán
byl inženýr stavebního úřadu p. Menel, jenž zabývá
se v lom směru odbornými studiemi a jest původ
cem alternativy projeklu na most hetonový na Štva-
nici. — Spravní radě plynáren přikázán byl návrh
p. měst. r Hubátka, aby ulice Haštalská byla lep
osvětlena a urgence p Vacl. Novolného, aby usku
tečněn byl jeho návrh, by zřízeno bylo provisorn
vsvěllení na komunikaci ve směru Belcrediovy třídy
poděl kostela do Buben. — Pan Vaňha žádal, ahy
mgováno bylo sehválení regulačního plánu Prahy
VIII. (pro portii Malých Hlesovie
Piup žádsl, aby ředitelství severozápadní dráhy by
ázným anůsnhen 4adáno.ahy kunečně přízniv
projednalo zřízení přechodu přes trať v ulici Prima
lorské.
— Dík italského vyslance pražské obci. Ve věe
rejší schůzi městské rady pražské byl na vědom
vzat dopis, zaslaný p. staroslovi dru. Grošovi; listem
Úm král. vyslanec italský ve Vidní sdělil, že podpor
2.00 K, věnovaná obci pražskou ve prospěch lidu
postiženého katastrofou zemětřesení, zaslána bud-
předsedovi ministerstva v Římě. Zároveň ve smy slu
instrukci, telegraficky mu daných, vyslovil diky zn
účast v zármutku Ilalie a žádal, aby také radě
městské vysloven byl dík královské vlády, jež vysoee
si cení důkazu lidumilné solidarity, tímto darem pro
jevené.
Menel
Hubátka
Vacl
Vaňha
Groš
Nusle
Praha
Karlov
Kanada
Vídeň
Belcrediův třída
Bubno
Praha VIII
Řím
22
article
— Z obel předměstských. Občanská be
seda v PodoliDvorelch koná valnou hro
madu ve středu 27. t. m. o 7. hod. več. »na Zav
dilee«, na které promluví p. dr. Zd. Tobolka o poli
tické siluaei
— Z Vysokého Mýta. (Projev proti Ax
mannovu zákonu) V posledním zasedání sněm
arcivévodství dolnorakouského přijat byl návrh z
kona, jimž má býti na všech obecných a měšťa
ských školách v Dol. Rakousích zavedena němčine
jako výhradný jazyk vyučovací. Zákon tento příčí se
základním zákonům státním, jimiž každému občane
státnímu zaručeno jest neporušilelné právo na zacho-
vání a pěstování jeho národnosti a jazyka (§ 19
zákl, zák. stát. o všeobecných právéch občanů stát
ních), a byli by jím postiženi četní příslušníci obe
zdejšího okresu v Dal. Rakousích trvale usazení
k rozkvětu této země pilnou svou praci přispívající
Z důvodů těchto prohlašuje okresní výbor zákon
anen za neslýchaný útok na práva státních občane
ústavou zaručená, tedy za útok na samy základy
státu a za pokus vyhubiti českou národnost v cel
jedné koranni zemi a v hlavním městě říše př
zraky ústřední vlády, jež hájiti má stejné právo
všech národů říši obývajících. Okresní výbor jak
zákonem povolaný orgán k projevu mínění obyvatel
stva zastupitelského okresu vysokomýtského tlumo
veřejnosti rozhořčení oby vatelstva okresu nad nedo
statkem citu pro právo a spravedlnost na sněme
dolnorakouském a žádá důrazně vládo, povolanou
k hájení ústavy a práv všem občanům státním úsla
vou zaručených, aby zákou sněmem dolnorakouským
usnesený císaři k sankci nepředložila.
Zav
doktor
Zdeněk
Vysoký Mýto
Dolo
Rakousy
Axa
23
article
— Pražská pošta germanisuje. S věrohod e
strany se nam sděluje, že sl. Antonie Pauliková
poštovní manipulantka v příhrádkovém oddělení na
blavní poště v Praze, zdráha se českým stranám
vydavali konsignace, sepsané v řeči české.
— Násilí německé v Úrazové pojišťovně při eb-
nazování místa loditele. Oznamuje se nám: Po od-
stoupivším řediteli Haubnerovi obsazovalo se věer
místo ředilele v představenstvu Úrazovny. Den pře
tím, 21. t. m., konal správní výbor schůzi a uslanovi
následující pořadí ze sekrelářů Úrazovny: Lederer
Ifolajšovský a Maršner. Referent ředitei Steiner ve
spuávě své uvedl, že správní výbor uznává všechny
Iři za stejně kvalifikované a ponechává představen
svu volnost, aby samo z tohoto terna ředitele zvolil
Profi tomuto referátu namítnuto s české strany, že
jest nejasný a neúplný a zvláště akcentována okol-
nost, že ač správní výbor uznává všechny třiz
slejně kvalifikovaně, nopřihlíží naproste na skutečn
ásluhy nejstaršího sekretáře, který má to neštěst
že jcst Čechem. Němci společně se sociálním
demokraty, českými i německými, svorně posfávil
se proti českému sekreláři, který dvacet let jež v Úra
zovně k bahu toholo úslavu pracuje a zvolili ředie
lem nejmla dšího sekretáře Maršnerá, jen proto,
Pauliková
Haubner
Maršner
Steiner
Ir
Profi
Čecho
Němec
Praha
Úrazovna
Lederer Ifolajšovský
24
article
jest Němcem. Při télo volbě nejsmutněji vypa-
dal zástupce vlády, který ačkoliv česky neumí, jes
přece zástupcem místodržitelství v Úrazovně a voli
svorně s Němci, nic se neolilížeje na úladníka nej
staršího a nejschopnějšího. Tímto násilím nemenv.
ností a preterováním byl nejstarší úřadník odkopnu
jen prolo, že jest Čechem. Nedivíme se německým
socialním demokratům, avšak smutné bylo podívání
na české sociální demokraty, kleří s největšími ka
pilalisty německými svorně volili Němce, jen aly
českému úřadníku neslalo se po právu. Marně dov
lávali se čeští zástupci sociálních demokratů. by
hleděli na arcienitu, schopnost a dvacetileté úřada-
vání, nic nepomohlo toto dovolávání se spravedin
sti, tajemník Lederer zvolen býti nesměl, poněvad
sociální demokratě s Němci uzavřeli kompromis
ubití českého úřadníka. Čeští členové v představen
stvu usnesli se podati proti této volbě protest, poně-
vadž ústav v sechalesáti procentech české členstv
mě a musí být po právu a českými příslušníky z
chá zenc
— Měšťanská beseda v Praze. Daev v sobou
dne 23. ledna je divadelní a zábavní vetsr, jejk
obstarají vesměs členové besedního dramatického
sdružení, a sice dámy: Bergrová, Chocholoušenvá
Kretšíová, Krylová; pp. Jirásos. Pešek, Rudlo fl. Rue
uický, Semanský, Strach, Švejda, Vosyka. Sehrane
budou salonní veselohra »Krasojezdkyně« oda
Pohla a dvonaktová satyra z pražského životi
»Modrá krev« od Jaroslava Distla. Kromě toho ono
hacen program solovými výstupy slč. Bergrovy, po.
Rudlofl« a Vosyky. Režie obou aktovek je v osvěd-
čených rukou pp. Rudleffových; výpravu obstaraj
pan Štolba a Strach. Zábava koná se při stolech
Přišti věneček je v sobotu dne 6. února. Rostýmn
merenda dne 20). února.
Němec
Čecho
Lederer
Bergrová
Krylová
Pešek
Rudla fl
Semanský
Švejda
Vosyka
Pohl
Distl
Bergrův
Štolba
Strach
Praha
Chocholoušenvá Kretšíová
Rue uický
25
article
— Výdej trafových líslků na soukromých místníeh
drahách se slátním provozem. S okamžilou platnost
jsou zavedeny traťové listky na soukromých, ve stál-
ním provozu jsoucích místních drahách v obvodu
c. k. ředitelství státních drah v Praze, vyjma n
místní dráze liberecko jablonecko tannvaldsko grůn-
tálské. Ceny lěchto lístků na jeden kalendářní měsí
tvoří se na vzdálenosti až do 10 km. započlením
ceny za 40 jednotlivých jízd, na vzdálenosti až do
20 km. za 35 jízd a na další vzdálenosti za 30 jl zd,
při čemž vypadající ceny zaokrouhlí se na celé ko-
runy. Traťové listky vydávají se s platnosti pro tři
šest a dvanáct měsíců, zapraví-li se Iroj-, šesti-
dvanáctinásobný obnos za jeden měsíe. Ohledně vý-
deje zmíněných lístků platí uslanovení v osobním
tarifu c. k rak. státních drab, dílu II., oddil III. D
pro traťové listky dané. Na místní dráze liberecko-
jablonecko-tannvaldsko g üntálské jsou již zavedeny
zvláště sníženě předplatní listky. Bližší vysvětlení
o nově zavedených traťových lísteích udíli c. k. ředli-
telství státních drah v Praze, jakož i c. k. dopravní
a staniční úlady.
Praha
II
km
26
article
— Volonská taza. Taxáti, podléhající taxe vojen-
ské, pokud 1. ledna 1909 bydleli v Praze, maj
se na přislušném blankelu do konce měsíce led-
na 1909 hlásili k taxe vojenské u magistrátu v Pra-
ze I., 146, Malá Karlova ulice, nebo dle bydliště v
magistrátní úřadovně v Holešovicích nebo v Libni
Při tom není žádného rozdílu v tom, zdali taxál při-
sluší do Prahy nebo do jiné obce, zdali má roční
příjem nad nebo pod 1200 K. Zde rozhoduje pouze
okolnost, že 1. ledna 1909 bydlel v Praze. Přihlášku
lze podati písemně (poštou) neho ústně v úludovně
Taxáli, do Prahy příslušní, kleří bydli v ze-
mích uherské koruny nebo v cizině, maje
se hlásiti buď (písemně) poštou nebo plnomocpfkem
(přibuzným, známým atd.) přímo u magistrálu
Praze I., 146, Malá Karlova ul. Taxáti pak, bydlíce
v cižině, do jiné obce příslušní, mají se přihlásili
přímo u svě domovské obce nebo u lé obce, za kterou
se k odvodu stavěli. Pro nepodání přihlášky ve lhůlě
shora uvedené ukládá se pokula do 50 K a v při-
Tav
vojenská zavedena byla v náhradu za to, že taxáti
nejsou povinni sloužili ve zbrani, a trvá rovněž jako
branná povinnost z pravidla 12 let, tudíž z pravidla
do 35. roku od 24 do 35). Povinnost k laxe počíná
1. lednem po uplynutí tohoto roku, kdy branec sla-
věl se posledně k odvodu. Kteří se neslavěli Uřikrále
nýbrž pouze jednou, počnou plalili již od 22. roku
a platí naposled ve věku 33 let. Pro rok 1909 podaj
přihlášku poprvé ti, kteří se v r. 1908 voslcdně sl
věli (z pravidla narození r. 1885) a posledně se hlás
ti, kteří 12. rok taxou vojenskou se vyměřují (z pra-
vidla narození roku 1874).
Taxáťa
Praha
Karlov ulice
Holešovice
Libeň
magistrála Praga I
27
article
— Z Českoslovanské jednety. Po Čechách šíří se
fak zvaná lavínová sbírka ve prospěch jisté slovenské
školy. Na Českoslovanskou jednotu došla řada do-
tazů, jak zachovati se k léto sbírce. Doporučujeme.
aby sbírka ta byla zastavena a dolyčné dopisy by
zaslány byly přímo do kanceláře Českoslovanské
jednoty. Praha II., stará škola u sv. J ndřicha a to
již z toho důvodu, te adresa d tyčně školy rozší-
řena jest v podobě naprasto zkomolené
Za 83 K měsíčně přednostou slátního úřadu
Ke článku, pod tímto nadpisem uveřejněnému, sole-
luje se nám ještě násťedující: C. k. evidenční geo-
metři jsou onou kategorii slátního úřadnictva, na
níž spravedlnost slátu rakouského nejlépe lze sludo-
vati. Každému prostěmu člověku, jenž naučil se tro-
chu psát a počítat a prodělal 12 roků rakouské sol-
datesky, zaručuje stát po šestiměsíční praxi XI. hod-
nostní třídu slátních úradníků. Evidenční geomeii
však k jejímu dosažení potřebuje kromě maluritn
zkoušky na střední škole reálné a státn
zkoušky na vysoké škole technické plné čtyři
roky praxe, z nichž první rok musí konati úplně
zdarma. A přímo nápadným jest, že téměř ze všech
zemí rakouských nejbídnější postup mají Čechov
v Čechách a na Moravě. Haličský elév dosáhine Xl
tr. již po praxi 14měsíční. Snad myslil by někdo,
že v Čechách brání tomu veliký příliv žadatelů. Ale
lomu není tsk. V XI. tř. systemisováno jest 15 míst,
z nichž však pouze 8 jest obsazeno, ač měřické
okresy j-ou bez úradníků a než obsadi se jeden
okres. trvá to vždy nejméně půl roku. Fo tu dobu
svěři se vykonávání úřadu substitutu za adjulum
Čechov
Čechy
Morava
Praha II
28
article
83 K měsíčně. To jsou poměry neexistující u žádné
jiné kategorie a mladši úřadnictvo evidence kalastru
musí se snažiti tento slav, kvalitu jeho poškozující,
za každých ckolností odstraniti. Též poslup do ostat-
ních třid, zejména do osmé není o nic lepším, b
přesluhováním pánů v osně a sedmé třídě stává s
stále ještě horším. Bude-li pak ještě c. k. zemské
finanění ředitelství v Praze přijímati protesly něme-
ckých měst, kdy mohou techničti úřadníci dosáhnout
odměny za své namáhavé studium a za těžkcu práci,
u těchto úřadů vykonávanou?
— »Žácbrana,« ústřední výbor ženský pro
mládež, uspořádala ve svém cyklu přednášek
o prácí ochranné pro mládyž zanedbanou a opu-
štěnou dne 21. t. m. přednášku pí. Emilie Bičišťové
o známém nechanickém otrokářství. Paní
přednášející na základě zkušenosti svých, získa-
ných mnohaletým pobytem v krajině tamější, podala
věrný obraz každoročního vyvážení děti do ciziny
na výdělek batfenictvím (de facto prostitucí). Před-
náška časová nabyla zvláštní ceny tím, že bylo
nejen radikálně sáhnuto až na samé kořeny této
rakoviny na národním těle našem, ale že řečnice
udala i prostředky velmi vhodné, jimiž bylo by lze
odstraniti tolo zlo, prováděné po celá desetiletí
beztreslně moderními otrokáři na vlastní obohacení
a na pohanu lidu českého Tato studie pí Emilie
Bičišťové je velice cenným doplňkem publikací dra.
Bičišťová
Praha
29
article
Štolby a dra. Gebanera o témž předmětu, a zejména
vývody jeji o poměrech dělnictva zemo-
dělského, do nichž vnikla s obzvláštním poroa
uměním a láskon, zasluhují obseného povšigedutí
Přednáška těšila se návštěvě tak hojnk že uni
dvotana Ú. sp. č. ž. nestačila. Za napjaué pozornosti
poddávalo se obečenstvo všech vrašv varušujícím
dojmům, vzbuzeným líčením sagických zjav
v jejichž důsledeích učiní »Záckrána« další kroky
— Studentský věstnik Přednášku posl. prot.
Hráského »O nynější krší vodoce lné« pořádá stu.
ofgamsace nár. stradíy svobodomyslně již da s
o 7 Hod. večer v »Platýze«. Vstup volný. Stud.
organisace pdť strany svohodomysíné koná pro členy
vyclážku do Živnostenské banky, kdež laska e vý-
klad podá p. řed. JUUr. Přeis. Sehůsha v pondelí
Klub
před 3. bodinou n Ž vnostenské bank
A ČIžsk koná B n ve
Štolba
Hráský
živnostenský banka
Ž vnostenský banka
ČIžsk