ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9dd32150-8d4d-11dc-9771-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 93, place 71, org 16, work 7
1 masthead
23. ledna 1909. Číslo 23.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana a
4 article
Lži o Rusku. Před několika dni dali jsme zde míst zprávé pařižského „Journalu“, že učiněno od- haleni, jak náčelník tajné policie v Petrohrade byl ve spojení s nějakým Aeevem v Paříži, jenž podle jeho zakázky vyhledával mezi mladými nespokojenými Rusy atentátory na rozličné vy soko postavené osobnosti v Rusku, mezi nimi na velikého knížete Sergěje, na ministry Sipjn- gina. Bogoljepova, Pleva a j. Pařížský list psal, že odhalení toto bude předneseno v hosudar- stvenné dumě. Ruská vláda prohlašuje zprávu „Journalu“ za výmysl a my podle obyčeje uveřejňujeme tuto opravu na místě, kde jsme uveřejnili do tyčnou zprávu. Císař Vilém a Bülow. Z Berlína zaznamenává se dnes v někte rých listech zbytečná zvěst, že od známého listopadového slyšení jsou styky mezi císařem Vilémem II. a jeho kaneléřem čistě »úřadního« jen rázu. Zbytečná, neboť dle různých známek byl zjev ten konstatován již opětně také zde.
Rus Sipjn Bogoljepův Pleva Vilém Bülow Rusko Petrohrad Paříž Berlín
5 article
Smír byl by možným, jak praví případně » Petit Parisien«, jen na zádech němeeký ch poplatníků, to jest, kdyby se kancléři zda- řilo provésti velikou finanční reformu a tin zachrániti Německo před — ban- krotem. Avšak konservativci pracují silně ke zmaření reformy té a tím 1 ku pádu kaneléře. Prohlašují, že nelekají se ani jeho výhrůžky, že po jeho pádu nabudou katoličt klerikálové opět velikého vlivu. Na včerejši sehůzi ve Gdánsku prohlásili se znovu proti pozůstalostní dani, na niž Bülow naléhá, a ne- poslali mu tentokrát ani obvyklý telegram z zdvořilosti. »Times« se dnes posmívaji, že » nej- kulturnější« národ Evropy, jak rádí sami sebe zovou Němci, má ze všech národů západa Erropy nejméně vlivu na skutečné vedení státu. List ale míní, že císařství z boží milosti ani v Německu nemůže potrvati věčně a že roz- řešení veliké krise musí se státi záhya to jen ve smyslu lidových požadavků. Demonstrace v Prusku. Vzhledem na pondělní debatu pruského sněmu o volebním právu ohlašují socialiste pruští pro sobotu, neděli a pondělí veliké de- monstrace pouliční i obroval é demonstrační schůze. Nový akt belgického krále proti vlastním dětem. Leopold II. podepsal včera královský akt jimž po své smrti odkazuje své obrazárny a svě velkostatky státu Belgi a vylučuje při tom dcery svě z dědictví Tittoni na odchodu, protože nemůže čeliti proti rakouskému smýšlení. Ilalský ministr vnějších záležilostí Tiltoni hodlá — podle listů italských — po návratu minislerského předsedy Giolitla z jeho plemont- ské cesty, odstoupiti, prolože způsob, jakým r kouská vláda řeší otázky fakulty právnické, zne možňuje mu, aby ve sněmovně uhájil svou do savnůní austrofilskou politiku.
Petit Parisien Bülow Němec Leopold II Německo Evropa Prusko
6 article
Školní stávka ve Francii. V Corcondray, vesnici u Besanconu v jižn Francii, zastavil učitel, zvolav: »Ať žije stávka!e vyučování, poněvadž se obecní zastupitelstv zdráhalo provésti žádanou jim opravu na školní budově. Ježto školní inspektor schvaluje jednán učitelovo, obrátila se obec na ministra vy- učování Klerikální výtržnosti v Paříži. Skoro denně opakují se demonstrace zpá tečnické mládeže v Paříži, která zejmena znepo kojuje svými výtržnostmi přednášky profesora Sorbonny Thalamasa, který se kdysi ne- uctivě vyslovil o »národní svaté« Panně Orleánské. Jak jsme již oznámili, byl při jedné takové výtržnosti zatčen známý monarchistický střeštěnee Gaucher, který byl odsouzen na 2 léta do žaláře pro brubou urážku, které s dopustil při líčení svým výrokem o podvodných soudelch kasačního dvora. V čele výtržníků jsou bonapartističtí žurnalisté bratři Panl a Grey de Cassagnac a známý vůdce »žlutých« děl- níků Biétag, který je zcela oddán věc reakcionářské Jmenovaní tři vůdcové pouličních výstupů byli zatčeni a kromě nich ješlě bylo odvedeno na policejní strážnici přes 100 demon- strantů: Dne 21. t. m. byli skoro všichni zatčení zatím propuštění na svobodu.
Thalamasa Panl Biétag Francie Besancon Paříž národní svatá « panna Grey jít Cassagnac
7 article
Anglo-japonský spolek sesílen Japonský minislerský předseda Kacura pravi dle zprávy »Daily Telegraphu« z Tokia včera ve své řeči při zahájení parlamentu, že, kdežto ve stycích mezi Japonskem a ostatními stály jeví se vzrůstající přátelství, anglieko-japonsk spolek byl ještě více sesllen. Nejistá situace v Portugalsku. Bezdrátnou telegrafií byly parnikům, plu- jícím z jižní Ameriky, dávány klamné zprávy o siluaci v Portugalsku. Cestujíci nechtěli tudí přistáti v Lissabonu. Listy útočí na vládu, již vyčilají, že nestihá šiřitele těchto nepravdivýeh zpráv, které mohou poškoditi Portugalsko eizině.
Kacura Cestujík Tokio Japonsko Portugalsko jižní Amerika Daily Telegraph
8 article
Povstání v jižní Africe. V jižní Africe postupují nyní Angličané a Němci — stejná ohroženi — společně prot povstaleckému vůdei Coppesovi. Čety tohoto vy- palují farmy a ubijí osadníky německé i angli- cké. I kapský sbor policejní účustní se výpravý proli povstalcům. V Persii proklamován nový panovaík. — Tavrin obležen. V Ispahanu dal se Samson el Saltani jskožto potomek Sassanidů, prohlásiti s amo statným panovníkem. 32 ran z děl vy páleno na oslavu toho. Z Ispahanu vy silají do Kumu a Kašanu guvernéry, každého s 500 muži, aby tam převzali správu. I-paban se opevňuje na rychlo náspy. V Astrabad Sepesar prohlásil se rovnéž vládcem a nařídil sby se daně jemu odváděly. — Za to je T avr iz sloupenci šachovými úplně obležen a útok n něj očekává se každé chvile. Turci obsadili Ku nnšer a postupují dále. Americký tisk proti Roosevelfovi. Amercký tisk projevuje stále ostřeji roz hořčení své proti presidentu Rooseveltovi, že da stihati pro »urážku vlády« vydavatele novovor ského »Worldu« Pulitzera. Tisk označuje postup ten za zeela neúslavní a za krok, kterýž, kdyby byl strpěn, ohrozil by úplně proslulou tiskovou svobodu americkou. A tento president Roosevelu býval přímo miláčkem tisku amerického. Od chází, jako odešli z úřadu již rovněž kdysi nej populárnější jiní presidenti americké republiky Grant, Mac Kinley a Cleveland, jako muž skorem nenáviděný.
Angličan Němec Samson Turek Roosevelt Pulitzer Roosevela Mac Kinley jižní Afrika Persie Kuma Cleveland
9 article
Události v Marokku. Franeouzský vysl nec Regnault, o jehož notě k Mulej Hafidovi jsme psali, obdržel obšírn instrukce, o nichž mluvil ministr zahraničníeh věcl Pichon ve sněmovně. Podle ministra má Regnault za úkol dohodnouti se se sultánem o otázkách, jež zajímají Francii i Marokko. Vse chna ujednání musí býti učiněna ve smyslu mezi národních smluv a dosavadních úmluv marocko francouzských. Bude šetřeno suverenity sultánovy a francouzský vyslanec položí důraz na ujištění že jeho vláda nedomáhá se protektorátu nae Marokkem Nebude nie podniknuto proti rovnosti obchodní a hospodářské, na kterou činí si ná- rok všechny mocnosti. Ale musí hájiti zrláštn situaci, která v některýeh věcech je vyhražena Francii. Smlcuva a'gecirasská ostává říditkem a zárukou francouzské poliliky. Zvláštní úmluvy. týkající se hranic, budou projednány dvěma vy- sokými komisaři, jmenovanými vládou francouz- skou a marockou Nový sultán musí svému ko misaři potvrditi plnou moc, danou mu Abdul Azizem. Konečně má se R gnault zabývati dvěma důležstými otázkami: upravením povinné náhrady Marokka Francii a sice za francouzské operace vojenské a za, vyprázdnění území Š anju-
Regnault Pichon Aziz Maroko Francie
10 article Odstrčená a zapomenutá.
Odstrčená a zapomenutá. (Ro mán trati č. 12) Elektrická dráha v Plzeňské třídě na Smíchově byla jedna z nejpevnějších tratí v obvodu městn Prahy, klerou kdysi ke zeelebení Klamovky na Smí chové čp. 151 stavěl jeji majitel M. H aváček, ko- šlřský starostn. Po smrti tohoto, když Praha zřizovala v obvodu svém elektrické dráhy, byla zmlněná dráha koupena pražskými elektrickými podniky a připojena hned ke trali Smíchov—Žžkov. Tim docíle o bylo k radosti veškerého poplatnictva smíchovského, bydlicího na Plzeňské třidě, účelného spojení s dalším Siníchovem a Prahou. Sotva si obecenstvo na t to vhodné spojení zvyklo, byla dána nevysvětlitelným způsobem fato dráha do klaby. Jednou z rána byla k nemalému překvapení prostě od sitě ostatních drah v dopravě odřiznuta, dány sem staté, nejhorší vozy, a přeložen rem většmnou zřízenci z trestu od jiných tratí p uze s nimi několik nováčků. Ten malý kousek trati existuje ještě dnes a dáne jí i samostatné jméno liati č. 12: Smíchov—Koslie Kdo dnes jede z Prahy kteroukéli trati na Sii cbov do Plzeňské tříty, musí si to dobře roze sžit učinit jakousi připravu, aby se pak nemusil zlobil »U andela«, kde vystoupí z pražských trati, mus nyní velmi pozorně jako úhoř blátem a hlučnou pa- sáží přes křižovatku velmi opatrně se proplelati n druhou stranu, a když se sťastně přeplshoči, Tů mo pravidelně vůz č. 12 před očima ujede. Tato nemilá okolnost je tak častá, ale není zaviněna zlovůll neb vinou zřízenců, nýbrž jsou to přičiny jiné. Zřízene na této dráze vědí, že jsou stále střeženi svými do hlížiteli a přísně jimi posuzování; proto jakmile ho- dinová ručička skočí, dodržují aotomaticky vešker theorelická nařízení a »cink« — jede se, kdyby od jiných drah sem utíkalo třeba procesí.
M H aváček Žžkov Koslie Smíchov Praha
11 article
Teď jiného nezbývá, leč vsednouti do nového vozu, který sem právě přijíždí. Veedneme tudíž ko nečně do něho, ale ten zase nejede, tvrdošijně stoj na konci trati. Zřízenci sestoupí dolů, přenašej dvířka, hledají též malé občerstvení pro žaludek pro oči a čekaji, až od hořejška pojede nový vůz Ten však brzy nejede, poněvadž ten předešlý tam musí čekat na křižovatce. Když konečně jiný vůz shora přijíždí, již je ná vůz naplnčný, obecenstvo reptá, rafije na hodináel »u anděla« již skočila a pan revisor pod hodinam lrpce se tváří. Konečně »cink«, jede se a zase vi díme, jak utiká přes křižovatku k naš mu odjiždějl- clmu vozu plno obecenstva, ale narně, musí čekat n vůz dolů přijíždějící Dráha jest zde ještě stále jednokolejná a jsliko se na zastávkách děje velmi rozmaniti křižování, t konají se k ukrácení dloulé chvile scčny úřadníh nátěru. Havní osobou bývá zřísenre a pan revis r, který si vždy najde přčnu, aby horlivost svoj uplstnil, což někdy dosti trapně vypadá. Často p udělené výlce u přilomnosti obecenstva zří«enec po slnšně odsslutuje, zmáčkne rtv, t-hne zvoncem, ale řidiě zase najede, neboť ta není ještě křiž ovák. Začne plisnění znova, Zřizenci stávají se omrzslými a těš se jen na blažený oka nžik, kdy se té »upernsce zbaví. Trať jest tzk k atičká, že ku projetí celé dělky její slači každý malý lístek, koupený na jiné dráze vedouci ku Pízrůské třídě a prote, ačkoli vezou zř. zenci nahoru plné vozy obenenstva, neprodávnji pra videlně ani jediného lís ku, tím méně dostávají zpro ptné. Prace maji dost a tržbu žádnou, to ubirá jim humoru a chuti k povinnosti.
Prace
12 article
Kdo z obecenstva nezná poměry a neví, že dráha v Plzeňské lřídě jest dráha smíchovská, činí přečasto neoprávněně výtky zaslupilelstvu města Košíř, vedle jehož několika domů trať jest položena a proslovuje se tak, jakoby vinu svaloval na Košíře. Perné ty poznamky obecenstva vzbudily nutnos ohražení se strany Košiř a tu o valné hromadě Ob čanské besedy přečeli městský tajemník celou spouslu žádostí a pelic, které byly z Koštř podány v přičině zlepšení dopravy na dráze v Plzeňské třídě. Po náležitém vysvětleni, bohužel, přítomní po znali, že na neblahých poměrech této trati nese od- povědnost několik vlivuplných pánů, kteří léto dráze ne řejí, odřiznutí její od drah zmlnénýc h způsobilia nyní ji svým vlivem boysotuji. Nedovede nikdo pochopil, proč hlučná, obydlena Plzeň ká třída, v níž byla první elekirická dráha sta- věna, nemá dnes ku přání všech její obyvatelů při- mého spojení s ostatními drahami, kdežto do jin ulice bazděčně ujiždějí dvoje prázdné vozy jinýcl dvou drah. Nehledice ješté k tomu, že pražské alek trické podniky přicházejí tím o ztrátu ročních 70.00 korun, poukazujeme, že dráha tato nekončí v Koši řích, nýbrž na Smíchově a to lam, kde začíná dne- úplně nová villová část města Smíchova v údolí ji nonickém. Proč se tedy přukáží rozvoji města Smíchov tam, kde skutečně se přirozeným způsobem rozvijí- Tomu se má snad špatným spojením dráhy zamezili
Košiř Košíře Plzeň Smíchov
13 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Ze západočeského obchodu s dětským dušemi. Orgán německého miniskra krajnna „Pilsner Tagblatt“, záštiplně píše o nově oto vřené matičné škole v Krousově u Kašp. Ilor na niž dne 2. ledna vyučování zahájeno. Pro hlašuje, že 13 dětí ze žactva školy jsou dět německé, jiehž rodičové se prý čestným sloven zavázali, že děli nebudou do české školy posíla a k vánocům se dali na nicovské němeské škole z německých peněz (rozuměj zaslaných berlínským všeobebným Schulvereinem) hiojn poděliti. Ze stesku „Pilsner Tagblattu“ jesť pa trna celá morální odporná bída, zanášená ně meckým „Schulvereinem“ do nezkaženého hor ského lidu českého. Že rodiče zmíněných dět nejsou Němci, patrno z toho, že by je jinak ne bylo třeba čestným slovem zavazovati, aby dět do české školy neposílali. Významno jest pak. že vánoční nadilky českým dětem na něme- ckých školách neudělují se proto, že děti jsou teplé obuvi a satstva potřebny, nýbrž že tyto dárky jsou mzdou za krevní břích, páchaný na dětech tím, že je jich čeští rodičové dávají do německých škol. To ostatně nebylo žádným t jemstvím, ale orgán germanisace na Šumavě vý slovně to potvrzuje, že na Štědrý den vyplácej se na německých školách ve formě nadílel smluvené odměny za duše českých dětí, Ger manii prodaných. Za to v Albrechtci u Sušice. kde má býti zřízena rovněž matiční škola, zlep šily se německé vyhlídky — libuje si „Pilsnen Tgbltt.“. „Bund der Deutschon in Bölumen“ za koupil tamější deskový statek a zřídí tam sirotě osadu pro jiho-západní Čechy; tím posilí něme- ctví krajiny a zmaří české plány snad na vždy lí „P. T.“. Uvidíme. Ale umělé posilování ně mectví krajiny dovozem dětí odjinud, sirotků p českých příslušnících z německých osad přeee zřejmě deznánol
Němec Pilsnen Tgbltt Krousův u Kašp Šumava Gera Albrechtec Sušice Čechy bund der Deutschon Pilsner Tagblatt
14 article
— Berlinský »Alldeutscher Verband« vyda tuto výzvu k proličeskému boykotu: „AIIdentseher Verband prohlašuje za nacionální povinnost, zakrečiti proti českému boykotu německého zboží, německého obchodu, němee- kých živnostníků a dělníků celou silou hospodářské převahy. Zvláště jest záhodno vyřaditi z německé spo- třeby onen předmět, jehož výluka na německé půdě hospodářskou sílu če- ského národa, jak známo, nejeitelněji stihne, pivo veškerých plzeň- ských pivovarů. Nevýhoda, kter při tom stihne snad některé německé účastníky dočnsným poškozením, bude vyvážena hojně tou okolností, že jenom touto cestou pronikavého ho- spodářského opatření může býti český národ přesvědčen o sebevražedné po- šetilosti slepě zuřivého boje proti všemu německému.“ Prohlášení toto uveřejněno ve všech říšsko- německých listech »Alldeutscher Verbandu« pří stupných. Sdělujíce je české veřejnosti mám za to, že je zbytečno k němu něco připojovati poněvadž to, co bychom k němu říci mohlí způsobilo by, že by se velmi pouč n řádky vyhlášky »Alld. Verbandu« nedostaly do rukou čtenářstva. Příslušné naučení odvod si každý Čech sám.
Alldeutscher Verbanda Alldeutschry Verband AIIdentsehry Verband
15 article
— Spoločné agitaco tuzomských a říšsko německých Všeněmců za společný „vysokoci pokračují. Na dnešek ustanovena v Postupim velká schůze, pořádaná Všeněmeckým Verban dem a Spolkem pro pěstění němeetví za hrani nomi, svolaná na „protest proli znásilňován Němců v Rakousku“. Na schůzi řečniti budou kočovný učitel „Südmarky“ Hoyer ze Št. Hrad cepo postavení Neníců v Rtakousku“ a pověstný v Rakousku — Buštěhradská dráha gormanisuje. V škerým stanicím této dráhy z Prahy do Milo stína Kounově, ze Smíchova do Řep, Nov Kladno-Kralupy, Rakovník a Krupá-Kolešoviee doručen byl v předchozích dnech výnos, ktorým gon. ředitel. buštěhradské železnice nařizuje, že veškeré potvrzeaky o doplatcích na jízdní lístky musí býti vyholovovány pouze v jazyku německém! Jestliže by však český cestujíe přímo žádal, může mu potvrzení o doplatku vy staveno býti dvojjazyčně, t. j. německy a česky
Němec Südmarka Hoyer št Postupim Rakousko Praha Smíchov Řepy Kralupy Rakovník Krupá Mila stín Kounov Nova Kladno
16 article
Nehledě k tomu, že českým konduktorům buště hradské železnice přistupuje tímto nařízením nová obtíž ve službě, vyhotovováním dvojích blankelů vzešlá, je celé nařizení křiklavou ukázkou, jak nestojnoměrně se otázka jazyková u buštěhradské dráhy praktikuje. Kdežto pro německé kraje platí výhradně něměina, má pro české kraje platiti v prvé řadě němčina a te prve polom jako z milosti může laké češtin býti upotřebena. Oproti této číré libovůli gene rálního ředitelsiví buštěhradské železnice nutne s největším důrazem protestovati! České obe censtvo bude ovšem svého práva na české po tvrzenky doplatků dožadovati se co nejenerg čtěji. — Praha proti němčině při poštoví správě. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo usneseno protestovati proti právě vydanému výnosu, jímž zavádí s výhradně německá vnitřní řeč při poštovní správě. V téže věci obráti se presidium městské rady o intervenci na české kruhy poslanecké a ministra krajana dra. Žáčka.
Praha
17 article
— Protest českého poštovního úřadnictva proti vydání jazykového výnosu. Na ustavujíc výborové sehůzi spolku poštovních úřadníků v král. českém usneseno jednomyslně všem po- slaneckým českým klubům zaslati následujíe telegram: Výbor spolku českých poštovníe úřadníků v král. českém protestuje proti úto- kům německé žurnalistiky v posledních dneel vůči českému poštovnímu úřadnictvu enýcl a žádá slavný poslanecký klub o náležité za stání se českého poštovního úřadnictva. Poštovní české úřadnictvo protestuje proti vydání vý nosu, kterým stanoví se něměina za výhradní vnitřní úřadní jazyk a prohlašuje, že nikdy neustou od zákonných práv rovnoprávnosti českého j zyka s německým. Fran. Vosolsobě, c. k pošt kontrolor, předseda. Arnošt Novák, c. k. pošt asistent, jednatel. — Kluby oběrnské. „Staroměstský kluě občanů slátoprávních v Praze“ koná v ponděl dne 25. ledna 1909 o 8. hod. večer v Platýze řádnou výroční valnou hromadu.
Fran Vosolsobě Novák Praha Platýz spolek český poštovní úřadník
18 article
— Osobní. Spolek posluchačů strojního inže nýrství na české vysoké škole technické v Praze zvolil na valné hromadě dne 15 ladna 1909 J. Magn proí J. Berlla svým čestným členem jednohlasně. — Úmrtí. Pan Josef Horina, deorní rada v.v kemřel ve čtvitek po krátké nemoci v 67. roce věku Pohřeb koná se dnes o půl 4. hod. ze hrbitov saple na Malvazinkách. — Z Moravské Ostravy. (Paní Marie Matu lová mrtva) České obyvslelstvo moravsko-ostrov ské želí veliké ztráty. Šlechetná žena, paní M a ri M atulová, leditelka dívěí průmyslové školy, v lezasloužilá a nenahraditelná jednatolka spolku „D tromily“, ředitelka obecných a měšťanských ško cemíela va stiedu dne 20. ledna 1909 po kratitk n
J Magn J Berll Horin Marie Mat moravský Ostrava český vysoký škola technický v Praga
19 article
oc huravění a nenadále vyrvána z činorodě nejpilnějš práce pro dobro trpícího lidstva a českou školu, jím oběma život její posvěcen byl. Paní Marie Matulová narodíla se dne 25. srpna 1860 v Kokorách u P rova, kdež olee její pun Antonin Geisler byl naduči telem a po celém okoli svým vlasteneckým působe ním velké vážnosti požíval. Z domu venkovského odešla na učitelský ústav do Olamouce, kdež příbu zenským svazem uvedena byla do rodiny zvěčns lého ředtele Jana Ev. Koslny, jenž svým záralei a ryzí láskou k národu i oddaností k svému úřadu učitelskému na vnimavou duši mladé knndidštky měl vliv rozhodný a trvalý. Z Olomouce odnesla s plnou duši nejvznešenějších idešlů, jimž zůstala věr nou do posledního dechu a jejichž službě pod th u práce podlehla. Do Moravské Ostravy přišla v roce 1884, ledy před 25 lety. Zde věnovala se s horlivost a vytrvaloslí, jež rovné nezná, s láskou a oddanosll jíž schopna jest pouze žena česká, netoliko svéme povolání ve škole, nýbrž i povinnostem česk ženy mimo školu. V dějinách mohutného rozvoj českého školství na Oslravsku, v jeho organisaei i práci jest jméno paní Marie Matulové na předn straně zlatým plsmem zapsěno. Dobročinný ženský spolek „Dobromila“ děkuje svůj vzník i poslání tvo řivému a bystrému dochu paní Marie Matulově. „Že
Matulová Geisler Jan Eva Koslna Matula Dobromil Matulův Kokory Olamouce Olomouc Ostrava
20 article
nin život, posvěcený dohru a blahu lidstva“, říkávala „nesmí obmezen zůstati na úzký kruh rodiny: povin- nost volá ji také ku práci národní, veřejné.“ vý chovu české ženy vedla od nejnižších stupňů mate ské školky přes obecnou a měšťanskou škoiu ku praklické výchově ve škole průmyslové a šlechetní duše její tonula v radostně naději, že se jí poda z organisace télo výchovy vytvořiti úslav, jehož ci- lem činnost „Dobromily“ korunována býti měla. B hužel, jako nedožila se radosti, aby uvedla „svou školu obecnou a měšťanskou do nově budovy, nedo přál jí osud dospěti k uskutečnění této nejkrásněj její myšlenky. Její splnění odkázala českým ženám Budiž její památka v srdcích českých žen a dível vděčně a věčně zachována! — Pohřeb koná se dnet v sobolu o 3. hodině odpol. na hibitov moravsko ostravský — Prvni výroční den úmrtí prof. K. V Zengra Včera dne 22. ledna byl tomu o půl 7. hod. večet právě rok, kdy navždy zavřel oči vynikající český fysik a mecenáš prof. Zenger. Olborné spolky ne české technice uctily jeho památku položením kytice se sluhou na jeho hrob. Za fysikální ústav české lechniky, jehož byl zesnulý zakladatelem a dlouho- ietým chefem, položil kytici na hrob pan prof. dr.v Felix, nástupce Zengrův v úřadě.
Zengr profesor Zenger doktor Zengrův Felix
21 article
— Z měslské rady pražské. Ve včerejší schůz bylo usneseno vypsati veřejné ofertní řízení n stavbu stoky ve třídě Podskalské, a sice na základ projeklu, přeloženého kanalisační kanceláři. — Dale sděleno vyjádření okresního výboru vinohradskéh v záležitosti připojení Nuslí ku Praze. —— Schvále projekt stavebního úřadu na opravu mostu Karlov mezi X. a XI pilířem (na Kan pě) —. Schváleno aby na kongres betonového spolku do Vídně vyslán byl inženýr stavebního úřadu p. Menel, jenž zabývá se v lom směru odbornými studiemi a jest původ cem alternativy projeklu na most hetonový na Štva- nici. — Spravní radě plynáren přikázán byl návrh p. měst. r Hubátka, aby ulice Haštalská byla lep osvětlena a urgence p Vacl. Novolného, aby usku tečněn byl jeho návrh, by zřízeno bylo provisorn vsvěllení na komunikaci ve směru Belcrediovy třídy poděl kostela do Buben. — Pan Vaňha žádal, ahy mgováno bylo sehválení regulačního plánu Prahy VIII. (pro portii Malých Hlesovie Piup žádsl, aby ředitelství severozápadní dráhy by ázným anůsnhen 4adáno.ahy kunečně přízniv projednalo zřízení přechodu přes trať v ulici Prima lorské. — Dík italského vyslance pražské obci. Ve věe rejší schůzi městské rady pražské byl na vědom vzat dopis, zaslaný p. staroslovi dru. Grošovi; listem Úm král. vyslanec italský ve Vidní sdělil, že podpor 2.00 K, věnovaná obci pražskou ve prospěch lidu postiženého katastrofou zemětřesení, zaslána bud- předsedovi ministerstva v Římě. Zároveň ve smy slu instrukci, telegraficky mu daných, vyslovil diky zn účast v zármutku Ilalie a žádal, aby také radě městské vysloven byl dík královské vlády, jež vysoee si cení důkazu lidumilné solidarity, tímto darem pro jevené.
Menel Hubátka Vacl Vaňha Groš Nusle Praha Karlov Kanada Vídeň Belcrediův třída Bubno Praha VIII Řím
22 article
— Z obel předměstských. Občanská be seda v PodoliDvorelch koná valnou hro madu ve středu 27. t. m. o 7. hod. več. »na Zav dilee«, na které promluví p. dr. Zd. Tobolka o poli tické siluaei — Z Vysokého Mýta. (Projev proti Ax mannovu zákonu) V posledním zasedání sněm arcivévodství dolnorakouského přijat byl návrh z kona, jimž má býti na všech obecných a měšťa ských školách v Dol. Rakousích zavedena němčine jako výhradný jazyk vyučovací. Zákon tento příčí se základním zákonům státním, jimiž každému občane státnímu zaručeno jest neporušilelné právo na zacho- vání a pěstování jeho národnosti a jazyka (§ 19 zákl, zák. stát. o všeobecných právéch občanů stát ních), a byli by jím postiženi četní příslušníci obe zdejšího okresu v Dal. Rakousích trvale usazení k rozkvětu této země pilnou svou praci přispívající Z důvodů těchto prohlašuje okresní výbor zákon anen za neslýchaný útok na práva státních občane ústavou zaručená, tedy za útok na samy základy státu a za pokus vyhubiti českou národnost v cel jedné koranni zemi a v hlavním městě říše př zraky ústřední vlády, jež hájiti má stejné právo všech národů říši obývajících. Okresní výbor jak zákonem povolaný orgán k projevu mínění obyvatel stva zastupitelského okresu vysokomýtského tlumo veřejnosti rozhořčení oby vatelstva okresu nad nedo statkem citu pro právo a spravedlnost na sněme dolnorakouském a žádá důrazně vládo, povolanou k hájení ústavy a práv všem občanům státním úsla vou zaručených, aby zákou sněmem dolnorakouským usnesený císaři k sankci nepředložila.
Zav doktor Zdeněk Vysoký Mýto Dolo Rakousy Axa
23 article
— Pražská pošta germanisuje. S věrohod e strany se nam sděluje, že sl. Antonie Pauliková poštovní manipulantka v příhrádkovém oddělení na blavní poště v Praze, zdráha se českým stranám vydavali konsignace, sepsané v řeči české. — Násilí německé v Úrazové pojišťovně při eb- nazování místa loditele. Oznamuje se nám: Po od- stoupivším řediteli Haubnerovi obsazovalo se věer místo ředilele v představenstvu Úrazovny. Den pře tím, 21. t. m., konal správní výbor schůzi a uslanovi následující pořadí ze sekrelářů Úrazovny: Lederer Ifolajšovský a Maršner. Referent ředitei Steiner ve spuávě své uvedl, že správní výbor uznává všechny Iři za stejně kvalifikované a ponechává představen svu volnost, aby samo z tohoto terna ředitele zvolil Profi tomuto referátu namítnuto s české strany, že jest nejasný a neúplný a zvláště akcentována okol- nost, že ač správní výbor uznává všechny třiz slejně kvalifikovaně, nopřihlíží naproste na skutečn ásluhy nejstaršího sekretáře, který má to neštěst že jcst Čechem. Němci společně se sociálním demokraty, českými i německými, svorně posfávil se proti českému sekreláři, který dvacet let jež v Úra zovně k bahu toholo úslavu pracuje a zvolili ředie lem nejmla dšího sekretáře Maršnerá, jen proto,
Pauliková Haubner Maršner Steiner Ir Profi Čecho Němec Praha Úrazovna Lederer Ifolajšovský
24 article
jest Němcem. Při télo volbě nejsmutněji vypa- dal zástupce vlády, který ačkoliv česky neumí, jes přece zástupcem místodržitelství v Úrazovně a voli svorně s Němci, nic se neolilížeje na úladníka nej staršího a nejschopnějšího. Tímto násilím nemenv. ností a preterováním byl nejstarší úřadník odkopnu jen prolo, že jest Čechem. Nedivíme se německým socialním demokratům, avšak smutné bylo podívání na české sociální demokraty, kleří s největšími ka pilalisty německými svorně volili Němce, jen aly českému úřadníku neslalo se po právu. Marně dov lávali se čeští zástupci sociálních demokratů. by hleděli na arcienitu, schopnost a dvacetileté úřada- vání, nic nepomohlo toto dovolávání se spravedin sti, tajemník Lederer zvolen býti nesměl, poněvad sociální demokratě s Němci uzavřeli kompromis ubití českého úřadníka. Čeští členové v představen stvu usnesli se podati proti této volbě protest, poně- vadž ústav v sechalesáti procentech české členstv mě a musí být po právu a českými příslušníky z chá zenc — Měšťanská beseda v Praze. Daev v sobou dne 23. ledna je divadelní a zábavní vetsr, jejk obstarají vesměs členové besedního dramatického sdružení, a sice dámy: Bergrová, Chocholoušenvá Kretšíová, Krylová; pp. Jirásos. Pešek, Rudlo fl. Rue uický, Semanský, Strach, Švejda, Vosyka. Sehrane budou salonní veselohra »Krasojezdkyně« oda Pohla a dvonaktová satyra z pražského životi »Modrá krev« od Jaroslava Distla. Kromě toho ono hacen program solovými výstupy slč. Bergrovy, po. Rudlofl« a Vosyky. Režie obou aktovek je v osvěd- čených rukou pp. Rudleffových; výpravu obstaraj pan Štolba a Strach. Zábava koná se při stolech Přišti věneček je v sobotu dne 6. února. Rostýmn merenda dne 20). února.
Němec Čecho Lederer Bergrová Krylová Pešek Rudla fl Semanský Švejda Vosyka Pohl Distl Bergrův Štolba Strach Praha Chocholoušenvá Kretšíová Rue uický
25 article
— Výdej trafových líslků na soukromých místníeh drahách se slátním provozem. S okamžilou platnost jsou zavedeny traťové listky na soukromých, ve stál- ním provozu jsoucích místních drahách v obvodu c. k. ředitelství státních drah v Praze, vyjma n místní dráze liberecko jablonecko tannvaldsko grůn- tálské. Ceny lěchto lístků na jeden kalendářní měsí tvoří se na vzdálenosti až do 10 km. započlením ceny za 40 jednotlivých jízd, na vzdálenosti až do 20 km. za 35 jízd a na další vzdálenosti za 30 jl zd, při čemž vypadající ceny zaokrouhlí se na celé ko- runy. Traťové listky vydávají se s platnosti pro tři šest a dvanáct měsíců, zapraví-li se Iroj-, šesti- dvanáctinásobný obnos za jeden měsíe. Ohledně vý- deje zmíněných lístků platí uslanovení v osobním tarifu c. k rak. státních drab, dílu II., oddil III. D pro traťové listky dané. Na místní dráze liberecko- jablonecko-tannvaldsko g üntálské jsou již zavedeny zvláště sníženě předplatní listky. Bližší vysvětlení o nově zavedených traťových lísteích udíli c. k. ředli- telství státních drah v Praze, jakož i c. k. dopravní a staniční úlady.
Praha II km
26 article
— Volonská taza. Taxáti, podléhající taxe vojen- ské, pokud 1. ledna 1909 bydleli v Praze, maj se na přislušném blankelu do konce měsíce led- na 1909 hlásili k taxe vojenské u magistrátu v Pra- ze I., 146, Malá Karlova ulice, nebo dle bydliště v magistrátní úřadovně v Holešovicích nebo v Libni Při tom není žádného rozdílu v tom, zdali taxál při- sluší do Prahy nebo do jiné obce, zdali má roční příjem nad nebo pod 1200 K. Zde rozhoduje pouze okolnost, že 1. ledna 1909 bydlel v Praze. Přihlášku lze podati písemně (poštou) neho ústně v úludovně Taxáli, do Prahy příslušní, kleří bydli v ze- mích uherské koruny nebo v cizině, maje se hlásiti buď (písemně) poštou nebo plnomocpfkem (přibuzným, známým atd.) přímo u magistrálu Praze I., 146, Malá Karlova ul. Taxáti pak, bydlíce v cižině, do jiné obce příslušní, mají se přihlásili přímo u svě domovské obce nebo u lé obce, za kterou se k odvodu stavěli. Pro nepodání přihlášky ve lhůlě shora uvedené ukládá se pokula do 50 K a v při- Tav vojenská zavedena byla v náhradu za to, že taxáti nejsou povinni sloužili ve zbrani, a trvá rovněž jako branná povinnost z pravidla 12 let, tudíž z pravidla do 35. roku od 24 do 35). Povinnost k laxe počíná 1. lednem po uplynutí tohoto roku, kdy branec sla- věl se posledně k odvodu. Kteří se neslavěli Uřikrále nýbrž pouze jednou, počnou plalili již od 22. roku a platí naposled ve věku 33 let. Pro rok 1909 podaj přihlášku poprvé ti, kteří se v r. 1908 voslcdně sl věli (z pravidla narození r. 1885) a posledně se hlás ti, kteří 12. rok taxou vojenskou se vyměřují (z pra- vidla narození roku 1874).
Taxáťa Praha Karlov ulice Holešovice Libeň magistrála Praga I
27 article
— Z Českoslovanské jednety. Po Čechách šíří se fak zvaná lavínová sbírka ve prospěch jisté slovenské školy. Na Českoslovanskou jednotu došla řada do- tazů, jak zachovati se k léto sbírce. Doporučujeme. aby sbírka ta byla zastavena a dolyčné dopisy by zaslány byly přímo do kanceláře Českoslovanské jednoty. Praha II., stará škola u sv. J ndřicha a to již z toho důvodu, te adresa d tyčně školy rozší- řena jest v podobě naprasto zkomolené Za 83 K měsíčně přednostou slátního úřadu Ke článku, pod tímto nadpisem uveřejněnému, sole- luje se nám ještě násťedující: C. k. evidenční geo- metři jsou onou kategorii slátního úřadnictva, na níž spravedlnost slátu rakouského nejlépe lze sludo- vati. Každému prostěmu člověku, jenž naučil se tro- chu psát a počítat a prodělal 12 roků rakouské sol- datesky, zaručuje stát po šestiměsíční praxi XI. hod- nostní třídu slátních úradníků. Evidenční geomeii však k jejímu dosažení potřebuje kromě maluritn zkoušky na střední škole reálné a státn zkoušky na vysoké škole technické plné čtyři roky praxe, z nichž první rok musí konati úplně zdarma. A přímo nápadným jest, že téměř ze všech zemí rakouských nejbídnější postup mají Čechov v Čechách a na Moravě. Haličský elév dosáhine Xl tr. již po praxi 14měsíční. Snad myslil by někdo, že v Čechách brání tomu veliký příliv žadatelů. Ale lomu není tsk. V XI. tř. systemisováno jest 15 míst, z nichž však pouze 8 jest obsazeno, ač měřické okresy j-ou bez úradníků a než obsadi se jeden okres. trvá to vždy nejméně půl roku. Fo tu dobu svěři se vykonávání úřadu substitutu za adjulum
Čechov Čechy Morava Praha II
28 article
83 K měsíčně. To jsou poměry neexistující u žádné jiné kategorie a mladši úřadnictvo evidence kalastru musí se snažiti tento slav, kvalitu jeho poškozující, za každých ckolností odstraniti. Též poslup do ostat- ních třid, zejména do osmé není o nic lepším, b přesluhováním pánů v osně a sedmé třídě stává s stále ještě horším. Bude-li pak ještě c. k. zemské finanění ředitelství v Praze přijímati protesly něme- ckých měst, kdy mohou techničti úřadníci dosáhnout odměny za své namáhavé studium a za těžkcu práci, u těchto úřadů vykonávanou? — »Žácbrana,« ústřední výbor ženský pro mládež, uspořádala ve svém cyklu přednášek o prácí ochranné pro mládyž zanedbanou a opu- štěnou dne 21. t. m. přednášku pí. Emilie Bičišťové o známém nechanickém otrokářství. Paní přednášející na základě zkušenosti svých, získa- ných mnohaletým pobytem v krajině tamější, podala věrný obraz každoročního vyvážení děti do ciziny na výdělek batfenictvím (de facto prostitucí). Před- náška časová nabyla zvláštní ceny tím, že bylo nejen radikálně sáhnuto až na samé kořeny této rakoviny na národním těle našem, ale že řečnice udala i prostředky velmi vhodné, jimiž bylo by lze odstraniti tolo zlo, prováděné po celá desetiletí beztreslně moderními otrokáři na vlastní obohacení a na pohanu lidu českého Tato studie pí Emilie Bičišťové je velice cenným doplňkem publikací dra.
Bičišťová Praha
29 article
Štolby a dra. Gebanera o témž předmětu, a zejména vývody jeji o poměrech dělnictva zemo- dělského, do nichž vnikla s obzvláštním poroa uměním a láskon, zasluhují obseného povšigedutí Přednáška těšila se návštěvě tak hojnk že uni dvotana Ú. sp. č. ž. nestačila. Za napjaué pozornosti poddávalo se obečenstvo všech vrašv varušujícím dojmům, vzbuzeným líčením sagických zjav v jejichž důsledeích učiní »Záckrána« další kroky — Studentský věstnik Přednášku posl. prot. Hráského »O nynější krší vodoce lné« pořádá stu. ofgamsace nár. stradíy svobodomyslně již da s o 7 Hod. večer v »Platýze«. Vstup volný. Stud. organisace pdť strany svohodomysíné koná pro členy vyclážku do Živnostenské banky, kdež laska e vý- klad podá p. řed. JUUr. Přeis. Sehůsha v pondelí Klub před 3. bodinou n Ž vnostenské bank A ČIžsk koná B n ve
Štolba Hráský živnostenský banka Ž vnostenský banka ČIžsk