ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9dc9f990-8d4d-11dc-8cba-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 48, person 49, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 23. ledna 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 23
4 article
Na ranni a večerní listy přodplácí sa- V Praze v administrani na miěsi na čtort leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsíc. . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkách 2 K30 na měsic. . . Poštou: na měsíe na čtvrt leta . . . . 9 K on dvojí zásilkou na měs na čtvrt ieta
Praha
5 article Výnos o jazykové otázce v poštovnictví českém
Výnos o jazykové otázce v poštovnictví českém přece vydán! Z Vídně, 22. ledna. Správce ministerstva obchodu dr. Ma- tajn, přese všechno ujišťování, že nedojde zatím k žádnému nařízení, kterým by se »upravovala« jazyková otázka v poštovnictv v království českém, vvdal a presidentov poštovního a telegrafního ředitelství v Praze dvor. radovi Krausovi, odevzdal ku pro- vádění tento
ma Kraus Vídeň Praha
7 article
»Až do všeobecného, buď pro zatímního nebo konečného upravení užíván řečí při úřadech v království českém mají pokud jde o užívání zemskýc jazyků v úřadním jednání c.k poštovního a telegrafního řed telstva v Praze, platiti tyto z ásady 1. Ve vnitřním úřadování, při postovním a telegrafním ředitelství samém (par. 1. jednacího řádu), jakož i v styku s jinými zeměpanským ústavy a úřady má, pokud jde o uzí vání obou zemských jazyků, býti rozho- dujícím stav, jaký byl prvého ledna 1907 Totéž má platiti pro styky s pod řízenými poštovními ústavy a po štovními zřízenci. Výjimka jest přípustna potud pokud jde v tomto případě o pošťovn uřady třetí třídy a poštovny Totéž platí také pro exponovan orgány, respektive pro orgány in spekční služby a služby pro revis 2 Ve styku se stranami a samo správnými úřady budiž ve příčině uží vání jazyků postupováno s nejv ě tš ochotou. 3. Zprávy a podání podříze ných orgánů buďtež dle ustanovení bodu prvého řádně vyřizovány. Se zře telem na rozhodující den, vytčený v bodo prvém, pokud jde o užívání jazyků, jakož se zřetelem na připravovanou všeobecnou úpravu užívání jazyků při úřadech v krá- lovství českém, budiž prozatím upuštěno o stižnostína podobne zpravy a podání poku jde o stránku jazykovou, nejde-li o vnitřní záležitosti dopravy. Poukazují tudíž Vaše Blahorodí, abyste ustanovení tohoto výnosu dal neprodleně, plně a svědomitě prováděti- Tímto výnosem, jehož sepsáním pověři dr. Mataja sekčního chéfa Wagnera z Jaureggů, trat.
doktor Mataja Wagner Jauregg Praha
8 article
nařizuje se pro poštovní ředitelství pražské s nepatrnou a to ještě podmínečnou výjimkou u poštovních úřadů III. třídy a poštoven z vnitřní úřadní jazyk němčina! To znamenají slova: »rozhodující stav, jaký byl 1. ledna 1907«l Podmínečně dovoluje se vnitřní úřadní čeština jen úřadům III třídy, čímž sta a sta úřadů II. třídy v ryze českých krajinách (na př. na západní dráze: Radotín, Jince, Hostomice, Lochovice. Nižbor, Stará Huť, Liteň, Holoubkov, Mníšek, Dobřichovice, Cerhovice, Řevnice, Hlubos Mýto, Komárov atd atd.) přinuceno jest při jimati od ředitelství jen německé rozkazy — ovšem není nuceno na ně německy odpovídati. Druhý bod výnosu — o styku se stranami a samosprávnými úřady — může
Radotín Jince Hostomice Lochovice Nižbor Liteň Holoubkov Mníšek Dobřichovice Cerhovice Řevnice Hlubos Mýto Komárov
9 article
se týkati pouze úřadníků něme kých, neboť se strany českých úřadníků bylo vždy s největší ochoto postupováno. Na uspokojení spravedlivých požadavků českých nejen že tedy výnosem ne- učiněno praničeho, nýbrž na celé čáře vyhověno terroru německému a úřadně posilena germanisace i tam, kde dosud nebyla neb živo- řila! JJak tento výnos vyroben o tom oznamuje se z Vídně Včera večer byl sem povolán president dv rada Kraus a výnos mu doručen. Neočekávalo se to ještě dnes. Bývalý ministr dr. Fiedler a nynější mi nistr dr. Žáček podali v posledních dnech do datečný návrh k elaborátu, jenž byl v minister stvu obchodu vypracován. S posl. drem. Kramářem, jenž odpo ledne odjel do Prahy, chtěla vláda ještě vyjedná vati o některých doplňcích. Náhle však se rozhodla pro okamžité jeho vydání. Výnos jest výsledkem dlouhých porad dlouhého jednání správce ministerstva obchodu dra. Mataje a chefa poštovního departementu v ministerstvu obchodu dra. Wagnera s mi- nistrem drem. Žáčkem.
Kraus Fiedler doktor Žáček Wagner Vídeň Praha Mataj
10 article
Pan Wagner, který děkuje za své místo —českým poslancům — byl se svým výnosem hotov hned. V prvotním elaborátu navrhl prostě. aby vrácen byl v Praze v poštovním ředitelství a ve všech poštách celého království stav, jaký byl zaveden 14. řijna 1899, t. j. v ten smysl že pro veškeré styky a jednání poštov- nich úřadů jest platným a přípust- ným jazykem toliko a jedině jazyl německý. Na to také naléhal dr. Schreiner, který v poradách ministerských zastával slanovisko, že vůbee netřeba žádných pokynů pro presi denta Krausa, že nutno pouze mu připome- nouti, že jest povinen říditi se výno sem Clarovým. Budiž konstatováno, že president Kra u sám žádal za instrukce. Sekční chef Wagner, pověřen úkolem ta- kové pokyny sestaviti, sepsati a vydati — byl se svojí prací hotov ihned: prohlásil, že německý jazyk jest výhradně přípust- ným jazykem interní slušby, - 3evelil. v jimku toliko pro pošty 3. třídy, také pro ty však jenom s dodatkem: „pokud vyža- dují toho jazykové poměry při ur čité poště Tím bylo míněno, že připouští se jazyk če ský na poštách 3. třídy jenom tenkráte, pro káže-li správce takové pošty, že jazyka něme- ckého neni mocen. Tím by byl vydán správee takové pošty úplně libovůli dozorčího úřadu po štovního, jemuž by se bylo zůstavilo rozhodo vati a uznávati, je-li kdo jazyka německého mo cen čili nie. Z české strany hájeno bylo stanovisko toto 1. Za žádných poměrů a za žádných okolnosti nemůže a nesmí býti obnoven nižádným výno- sem stav ze dne 14. října 1899.
Wagner Schreiner Clarův Praha
11 article
2. Nižádným způsobem a za žádných okol- nosti nesmí býti vyhlášena němčina výbradnín interním jazykem v poštovnictví království če ského, poněvadž žádného zákona, ž ád- ného nařízení, žádného předpisu není, na základě jakého by se mohl takový diktát vydati. Výnos dra. Mattaje nedovolá v se také ani jediného předpisu platného v pří čině jazykové praxe v poštovních úřadech krá- lovství českého prostě proto, poněvadž žádný neexistoval a neexistuje. Další požadavek z české strany byl, že ve výnosu může býti řeč jen o zemských jazycích obou stejně, jako nebylo nikdy zmínky ve výnosech Badenových a Gautschových « jazyku německém nebo českém, nýbrž jen o jazycích obou a zemských a čtvrtý —: by všechny české pošty mohly dopisovati do Prahy česky a tak navzájem aby dopisy a podání jak úřadům, tak jednoilivým úřadníkům vyřizovaly se jazykem podacím. Jak těmto požadavkům, nejmírnějším vlastně samozřejmému právu bylo vyhověno — čte se v textu výnosu! Výnos byl vydán bez souhlasu Žáčkova. Z Vidně, 22. ledna. Výnos pro poštov ředitelství v Praze vydán byl bez souhlasu ministra dra. Žáčka. Dr. Schreiner trval na tom, aby bez výhrad a podmínek zavedla se vnitřní němčin úřadní,.
Badenův Gautschův Žáčkův doktor Schreiner Praha
12 article Jak dále?
Jak dále? Nejen v této, nýbrž i v zalitavské polo vině soustátí postavení vlád se podobá blu- dišti, v němž se doposud bezůspěšně tapá po Ariadnině niti, kteráž by vedla k vytou- ženému východisku. Tvrdí se sice tu i tam, že není vlastně nijaké krise, ale v kuloárech obou sněmoven rozmahá se rozčilení a ne- pokoj, parlamenty konají vlastně pouze plané schůze, ba vyskytlo se ve příčině říšské rady již i rčení — o mrtvém parlamentě pověsti o její rozpuštění opět se vynořují. Náleží to ku praxi v Rakousko-Uhersku obvyklé, že nedává se dojíti k současným krisím ve Vídni i v Pešti, že upravuje se jakési střídání jejich. Nyní však ani v Uhrách ani zde vlády nejsou s to vykročiti z dané motanice. V Uhrách značná část strany ne- odvislých, vedená předsedou sněmovny Ju sthem, zde strany německé podporují vzrůst nesnází. Zápas nynější v Uhrách soustře- duje se kol otázky bankovní, zde v této polovině kol sporu česko-německého.
Ariadnin Rakousko Uhersko Vídeň Pešť Uhry
13 article
Co se týká svízele uherské, děje se pokus slyšením četných maďarských státníků vpra- viti stoupencům Justhovým, pokud se týče i Košutovým, přesvědčení, že nynější oka- mžik není vhodný pro řešení olázky ban- kovní ani ve směru bank kartelovaných, ani ve směru samostatné banky uherské. Stej- ného pokynu dostane se prý ve Vídni jak ministru hr. Apponyiovi, tak předsedovi sně- movny Justhovi, v čemž spolu možno vy tušiti poslání, aby ve stejném smyslu půso- Dul na stranů neouvistých. Urgan uberské strany ústavní dnes již prohlašuje, že je ne- zbytno, aby se v Uhrách vzdali nadobro plánu bank kartelovaných a hledali jiné, přijatné řešení bankovní otázky. List sice praví spolu, že na krisi dojíti nesmí a že s musí nalézti prostředek, jenž umožní řešení bankovní otázky; možná, ale prozatím tento prostředek znám není, a nezbude asi, má-li se zažehnati nynější tíseň koaliční vlády, nez užiti téhož prostředku, jako při volební opravě, odročiti prozatím i — otázku ban- kovní, vždyť do konce r. 1910, do kteréžto lhůty trvá posavadní privilej národní banky zbývá ještě slušná doba.
Justhův Košutův Justh Vídeň Dula Uhry
14 article
Takto by se snad dalo zdržeti vypuk nutí krise v Úhrách. V této polovině soustátí stále ještě tvoří »zlobu dne« otázka zamýšlené vídeň skou vládou poradní ankety ve věcech česko-německých. Situace se tu mění co chvíli. Kdežto včera ještě mohlo se míti pro neochotu Němců českých za to, že myšlenka ankety jest tak jakoby pohřbena, nadešla zatím nová okolnost, že vláda přece prý jen vyhoví požadavku německému ve příčině okamžitého vydání výnosu o úřadování př poštách v Čechách, jak jsme jej ve včerej- ším večerníku zaznamenali, čimž patrně chee Němcům vystaviti most do ankety. Porady mezi předsedou ministerstva bar. Bienerthem konane týkaly se prý pouze poštovní zaleži tosti. Jinak prý vláda nynější na svém akčním programu ve příčině království če- ského setrvá. O tom přináší »Fremdenblatte toto prohlášení z kruhů ministerských:O poradě, již měl dne 22. t. m. předseda mi nisterstva bar. Bienerth se zástupci něme ckých poslanců z Čech, šíří se zprávy na- prosto nesprávné. Tvrdí se, že poradat měla za předmět anketu o osnově vládního zákona jazykového při státních úřadecha že předseda ministerstva učinil k zástupcům poslanců pohnuté vyzvání, ale marně, aby přece jen obeslali poradní anketu. Tate
Němec Bienerth Tate Čechy
15 article
zpráva neshoduje se prý se skutečností, jež byla prý takováto: porada se týkala pouze poštovnictví a nikoliv obeslání ankety. V zvání, připisované předsedovi ministerstva příčilo by se prý naprosto názoru vlády kteráž v záměru důvěrné rozpravy zástupeů stran o osnově zákona jazykového — kte rážto rozprava by předcházela podání vlád- ních návrhů — spatřuje pouze skutek ochoty a politické zdvořilosti. Nechtějíli však jedno tlivé strany použiti ochoty vlády, pak poško zují své zájmy aspoň pravě tak, jako zájmy vlády. Nebudouli vladní návrhy, pokud se týče jazykového zákona, vyhovovati po t neb oné stránce přáním té které politické strany, bude možno, až se bude o osnovách jednati v parlamentě, namítati jim, že samy svou neúčastí na anketě znemožnily v po slední chvíli připadnou změnu těchto usta novení. Proto na ně spadá veškerá odpo vědnost Dle tohoto prohlášení trvá vláda na svém akčním programu v záležitostech česko německých, jak jej minulého téhodne dala v úřadním listě na veřejnost.
16 article
Dále v nynějším svém prohlášení opírá se vláda názoru, jakoby nebylo zapotřebí již nijaké předchozí poradní ankety o její ná- vrzích, protože stanoviska jednotlivých stran jsou jí davno již známa z projevů dřívěj ších. Proti tomu, zní další projev vladní nutno uvésti, že otázka jazyková u státních úřadů a otázka zřízení krajských úřadů za dřívějších příležitostí nebyla předmětem roz prav. Zřízení pak samosprávných zastupitel- stev krajských jest vůbec něco naprosto no vého, o čemž se stranami dosud ještě nikdy se nepojednávalo. Ale ať prý to jsou věc nové nebo staré, ať se o nich ještě nikdy nebo již stokráte jednalo, buď jak buď, jsou nabvva pro voudvn alrolo statní tak důležité, že jest za všech okol- ností nejen účelno, ale přimo povinností stran, aby se nevyhybaly opětnému poroko- vání o nich, a nevymykaly se vzájemné rozpravě. Žádná strana prý se nyní nemůže vyzouvati ze zodpovědnoosti za další postup otázky jazykové. Podání vládníc předloh by se samozřejmo tím nezamezilo ani neoddálilo, kdyby sešlo s ankety zamýšlené.
17 article
Toto opětné ujišťování, že bar. Bienertl buď jak buď bude dále postupovati v záleži- tostech česko-německých dle programu pře- dem stanoveného a na veřejnost daného, jest jenom důsledkem známého názoru na postavení lidového parlamentu, že strany s musí podříditi vládnímu vedení a výchově. Bude asi i po tomto novém osvědčen vládním málo pochybno, že by ministerstvu nebyly známy názory a stanoviska stran z jednání, jež se vedlo již dřívějšími vlá- dami, zejména za ministerstva Beckova. jehož je vlastně jazyková osnova přímým dědictvím; rovněž ve známém listopadovém sbližovacím večeru, z něhož by málem bylo vyšlo nové koaliční ministerstvo, uvedeny byly podmínky zúčastněných stran na přetřes Ale vládě patrně na tom zaleží, aby mohla při postupu svém dovolávati se poradních vot, jí samé přímo podaných a takto se zabezpečiti závazkem neb slibem účastníků V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za s večerní . . . . . . . za 4h Ve úliálkách na venkovi ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napře Předplacení a inserty administrace v Marianské ul., 5. Tam nacházají ve též redakce, tiskárna a expedice „Národních Listů- Rukopisy se novracsji
18 article
dotýčné politické strany zastupujících. Jinými slovy, chce si zabezpečiti pro své návrhy spolehlivou většinu hlasů, ale všechnu od- povědnost svaliti na účastníky — ač si ve známém výkladu o pěti osnovách zákonů ve věcech česko-německých výslovně vyhradila. že podané poradní hlasy pro ni nebudou závazné a že případně rozhodne dle vlast- ního uznání. Jsou pak to zejména zástupci Němců z Čech, kteříž nijakým poradním votem před svým voličstvem si nechtějí zadati, ale jinak neostýchají se ukládati vládě, aby sama o své újmě akci zamýšlenou — ve výhradný pro- spěch německý provedla. Ba Němci by nej- raději, aby vláda jejich povelům vyhověla bez spolupůsobení parlamentu: má prý si opatřiti potřebné zmocnění, aby i bez par- lamentu vybředla z nynější anarchie ke spo- řádaným poměrům!
Němec Čechy
19 article
Zajímavo jest, že i polští blíženci kře- sťanských socialů pevně jsou přesvědčeni. že baron Bienerth zamýšlenou akci provede V orgánu svém prohlašují, že vláda si již vytkla dráhu k dalšímu postupu a že nesmí dbáti výstředních stanovisk ani na německé. ani na české straně. Jedná prý se již jenom o to: vymeziti, v jakém rozsahu a na jakém územním obvodu má se zavésti vnitřní úřadní jazyk český. A tu prý musí vláda sama rozhodnouti; znáť prý důkladně po- měry a ví nejlépe, jaké hranice vytýčiti ná- rodní expansi v Čechách. Jen ať prý jedná rychle, odvážně a rozumně. Srovnáme-li způsob, v jakém se pokračuje v odklizovaní nesnází v Uhrách a v této polovině soustátí, neubráníme se pocitu, že tam se všecko úsilí soustřeďuje v myšlence, aby nedospélo k ostré krisi, kdežto zde za mýšlí se akce bez ohledu, jaké budou její následky. Či opravdu jest již lidový par- lament mrtvý a hledá se jenom záminka. aby po případě i bez něho se provedly dle čl. 14 vládní nezbytnosti ostatní, se sporem česko německým nesouvisle
Bienerth Čechy Uhry
20 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 196) Ve Vídni, 22. ledna (Zvlášiní lelaf snráva. »Nár Iiistů a. Dlouhá byla dnešní schůze poslanecké sně- movny. Trvala do 7. hod. večerní, možno však o ní pronésti se zcela stručně: jako včera byl zase boj o rovné právo mezi Němci na straně jedné a Slovany a Vlachy na straně druhé. Když byla zamitnuta pilnost návrhu dra. Müblwertha ve příčině srážek s vlašskými po- sluchači vídeňské university, zahájena společná rozprava o několika pilných návrzích: o Wol- fově ve přičiné »ustavičného ohrožování něme- ckých studentů a německé menšiny vůbec praž- skou pouliční luzou«, o návrhu Freslově ve pří čině pronásledování české menšiny na severo západě království českého, o návrhu Chocově ve příčině sesazení hr. Coudenhova, o návrhu Sternbergově ve příčině zápovědi barevných od- znaků pro celé Rakousko, konečně o návrhu Lysého ve příčině pronásledování českých menšin na severo-východě království českého. Navrho- vatelé promluvili toliko dva. Panu Wolfovi nedařilo se dnes valně. Srazil se hned počátkem schůze napřed s místopřed- sedou Steinwendrem, potom s českými poslanei katolicko-národními. Řekl jim, že si počínají drze a že jsou sprosťáci. Řeč jeho přerušena byla českými poslanci na několik minut, takže sám vicepresident dr Sleinwender nemohl mu zjednati poslech. Později dal mu sám důtku. Pokárati však posl. Stranského Ed. za to, že předvělrem mluvil o svinstvech a padoušstvech Prahy, zdráhal se p. Steinwender, vymlouvaje se, že urážky ty staly se již ve sehůzi před-
Trval Němec Freslův Coudenhove Sternbergův Wolf Sleinwender Steinwender Vídeň západ Rakousko Praha poslanecký sněmovna národní Iiistus a
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 22. ledna 1909. H. (Karneval.) Nejsme již tak veselí jako bývalo v dřivějších dobách, kdy pestrý mumraj masopustní bouřil na parketách tančiren po dlažbě ulic, kdy všichni, mladi i staří bohatí i chudi, oddávali se bezstarostně blázni- vému kvasu Djonisia a Biecha. Zlá se, jakoby dnešní lidstvo bylo opravdovějším nebo unave- nějším Není již té radosti ze života, jaké bylo vgalantní době rokoka a neuvěřitelnou legandou ni teď vypravování o karnevalu benátském, Herý ještě v době Cagliostrově, krátce př tpndkem rozmařilého a zářivého másta na lagu- sšeh, trval několik měsíců. Celé Benátky tančily iřly, milovaly, piazza skvělá, třpylná nádher hlbedrály a svých paláců, byla celý den salo- nn, kde se nepřelržitě taněllo a kuly milostn jetky a benátské signory chodily i do trhů ma- ovány, kavárny a osterie hemžily se bláz- ími a fanlastickými kroji a všechen ten lid. sskomyslný, frivolní, hýřil v nekonečném op í A jak jsou dnes Benátky smutné i v bech masopustních ! Těch pár děvčat z ara slu a námotníků v křiklavých hadrech nezmírn lancholii mrtvého města. Velkolepá dekora vdoby Tízianovy, Aretinovy i Tiepolovy o stala, h jeviště spustlo. Kdysi byl slavný karneval v Paříži i v Nizze. ia pařížské boulevardy ani o hlučný den »m- ěnu« nemají ten střeštěný vzruch a pestr V jakým ohlušovaly a oslňovaly v době, k
Herý Cagliostrův Tízianův Aretinův Tiepolův Praha Benátky Paříž Nizza salaNN
22 article
Gavarní kreslil své pikantní episody z orgie pa- řížské a kdy Offanbachův kvapík z »Orfeae faseinoval elegantní obecenstvo v zaniklém pa- láci rozkoše a labužnictví »Maison dorée« kdy cancan, ještě nevytlačený cake-walkem, roz- jařoval studenty a grisetky. Teď pařížský kar- neval vrcholi ve slavnostním allegorickém prů- vodu, který činí dojem ledabyle vypravené féerie divadelní a bujnost »mi carěmi« omezuje se na tlačenici v boulevardech, kde přecházejí huláka- jicí davy, jež si házejí do obličeje a za krk konfetly- Do tlačenice se vmisují Pepíci z předměstí, obávaní Apačové a opili roznášeči novin a svou hantýrkou a svým řevem šiří zdéšení mezi do- brými měšťáky a ovšem dodávaji slavnosti ja- kési grotesknější barvitosti. Kdysi slavný »bal d'Opěra«, maškarní ples ve Velké Opeře, kde světáci z doby romantické a z druhého ceísa řství, dandyové románů Balzacových, zapřádali dobro- družné intriky s krásnými světačkami, ztratily svůj bývalý půvab, svou originální eleganei Tuším, že vůbec zanikly. V posledních letech — byl jsem na jednom takovém plesu operním — lišily se od našich redut jen velkolepostí sce- nerie a okázalosti kostýmů, ale ton a »esprit« se valně nelišily. Bylo to vlastně noční tržište Pařiže, jež se baví.. . Karneval v Nizze, jeho »bílé reduty«, květinová korsa jsou velmi pe- strou a elegantní podívanou, ale schází zde též divoká, plesná verva, unášející hýřivá lehkost mysli. Pozorujete, že těm krásným dámám v květinami zasypaných a obalených kočárech a automobilech jde především o to, aby uplat- nily své drahocenné toiletty a aby se o nich druhého dne psalo v novinách. Velké dámy hlodají především reklamu a ty druhé, jesté
Gavarní Offanbachův Maison Apač Balzacův Nizza Velká opera
23 article
snad brilantnější, jdou jen za svým cbchodním zájmem. Praha měla též svůj pouliční rej maso- pustní. Ale velmi skromný a více vulgární nežl zábavný. V pivovarských bospodách slavili »Ba chusa« a bodrý lid, malí řemeslníci a dělnici. kuchařky a švadleny oddávali se tém hlučným radovánkám, při nichž hlavní roli hrálo několik chlapíků, ověšených pestrými cáry. Obrovský tlustý Bachus seděl v hospodě na sudě, obklo pený svým schátralým dvořanstvem, šaškya paňšci, vesměs nachmelenými. Před hospodou stáli jsme my kluci, vracející se v těch dnech vždy pozdě domů ze školy, tvořili jsme publi- kum a s velikým pokřikem jsme vítali paňacu neb harlekýna, který vyběhl před hospodu a okouzloval nás svým křepčením a chraplavým zpěvem a pokřikováním. Tato prostomyslná zá- bava Pražsnů zanikla již před mnoba lety a zmizel; též skoro všechny ty starobylé, male pivovary s klenutými, lemnými sehody a niz- kými výčepy, naplněnými vlhkým, kyselým zá- pachem a špínou. Do lelošního pražského masopustu zazně ohlas posledních bouřiivých události pražskýeh a to ho neučinilo veselejším. Politická píseň, dle Gnetha »ošklivá píseň« vpadla ostrým tonem do taklu valčiku a mazurky. Chtěli jsme si za- manifestovati na velkých plesech representačních Na ulici jsme musili ustoupiti zvůli a vyzýva vosti německých buršáků, kteří za protekce nej vyššího správce zemské administrace a poo ochranou policie a četníků jsou neobmezeným pány nejpřednější třídy pražské. Náš český pro- test byl umičen dragounskými šavlemi a bodaky četnickými a nad našimi stižnostmi a žalobam krčelo rameny panstvo na Mlalé straně iv
Praha
24 article
Vídni. Do poslední chvíle stojí první zástupee stální autorily v Praze i správce bezpečnosti na straně hrstky provokatérů, kteří nejhanebnějším způsobem Prahu urážejí Když nemůžeme demonstrovat na ulici, po mýšlelo se na to, abychom si zademonstrovali na našich velkých plesech národních. Bylo by to taková pěkná, elegantní demonstrace na lesk lých parkelách žofinských. Myšlenka vyhnout se jistým vysokým osobnostem, jež paraduj obyčejně v plné slávě svých titulů, erbů a řádo na estradě při elitních bálech českých, prone- sená též na tomto místě, byla sympabicky uví- tána, došly nás důkazy souhlasu, aby aspor timto společenským boykotem projevilo se ml nění české společnosti, roztrpčené nepřetržitou řadou nespravedlnosti a potup. Ale pouze v ojedinělých případech bylo porozuměno příkazu jakési národní kázně sebevědomi. Naše plesy, v jejichž popředí jsou starostliví mužové, dbalí vysoké přízně a toužicí po hodnostech a vyznamenáních, neodvážily se nepozvati ony vysoké osobnosti, o nichž by bylo opovážlivé tvrditi, že jsou nějak v českém svět oblibeny. A jako každoročně měl i tentokráte náš první elitní ples »Narodní beseda« svůj obvyklý, okázalý, slavnostní, ponížený a starověký ráz Na estrádě nescházel nikdo z nejvyšších osob ností úřadních a hrabě Coudenhove přijíma hold české distingované společnosti. A dole v sále opakovala se stará a komická ceremonie předlančení.
Coudenhove Vídeň Praha Narodní beseda
25 article
Náš první, vlastenecký ples, měl při ve škeré své eleganci a skvělosti, vždy ráz jakési plebejské uelivosti před privilegovanými kastami před vysokými pány efektních uniforem, zvuě ných titulů. Zde jednou za rok měl přiležitos český měšťan selkati se s českým aristokratem. Naše šlechta, jež zanedbává naše divadlo, nemá porozumění pro náš kulturní život, nedovede správně mluvit ve své mateřštině a jak eli s námi i v záležitostech veřejných, dokázala při nedávném famosním hlasování v zemském výboru, jednou do roka vyjde ze své španělsky pyšné uzavřenosti a sestupuje k davu, ovšem k velmi uhlazenému davu, kde závodí dámy naší společnosti nádherou toilet i přepychem šperků s urozenými aristokratkami. V tomto ovzduší pokusiti se o nějaký pro- jev vlasteneckého sebevědomí a roztrpčenosti, bylo by ovšem krajně pošetilé. Bylo by t hrozné! To by znamenalo převrat, konec světa, jako tehdy, kdy na sklonku »starého režim« přišel ministr Roland ke dvoru v Tuilleriích ve střevících bez pentlí: »Ach, pane, vše je ztra ceno!« zvolal jistý dvořan, uzřevší toto poru šení etikety. Povznesená a urozená nálada našeho prvního elitního plesu byla tedy neporušena. Na estradě shovivavě vyměnili potomei slavných rodů pár slov lámanou češtinou s předními representanty vlastenecké společnosti a tím opět na rok učinili naši neodolatelní velmoži zadost své národní povinnosti. Ovšem někteří z nich ještě jinak se zúčastní vlastenecké činnosti, ten za- hajuje dobytčí výstavu, jiný zase vodí procesí k Marianskému sloupu na Staroměstském ná- městí a jiný, který má trochu fantasie, impro- visuje parodie parlamentních řeči a haranguje veselé dámy u Bradyho ve Vídni
Roland Brady Vídeň