1
article
E Vídně, 28. Iiáfopadu. K. K) „Wiener Zle
oznamuje: Správce ministerstva železnic jmenoval za
zemřelého člena státní železniční rady Sta-
nislava Kubra členem tohoto sboru říšského a zem-
ského poslance Františka Chaloupku v Libeli
u Častolovic.
Komory práce v Německu.
Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) Říšskému sněmu
byla předložena osnova zákona o komoře práce.
Z Berlína, 27. listopadu. (K. k.) V osnově zá-
kona o komorách práce, podané říšskému
sněmu, pojednává se o zřízení, úkolech a složení těch-
to komor, o právu volebním a o volitelnosti, o voleb-
ním řízení a trvání volebního období, dále o úřado-
vání komor, o kontrole atd. Pro zaměstnavatele a děl-
níky jistého živnostenského odvětví, nebo několika
příbuzných živnestenských odvětvi buďtež, je-li toho
třeba, dle stavu živnostenského vývoje, zřízeny ko-
mory práce, jichž úkolem jest pečovat
o hospodářský mír a o společné živno-
stenské a hospodářské zájmy zaměst-
navatelů a dělníků živnostenských od-
větví v nich zastoupených. Komory zřizují se naříze-
ním zemských ústředních úřadů. Členové komor
skládají se polovicí ze zaměstnavate-
lů, polovicí z dělníků. K účasti na volbách
jsou oprávněni Němci obého pohlaví, dovršivší 25.
rok svého věku, kteří působí v okresu komery a jsou
příslušníky eněch živnostenských odvětví, jako za-
městnavatelé nebo zaměstnanci, pro něž komory
byly zřízeny.
Wiener
Chaloupek
Němec
Vídeň
Libel u Častolovice
Německo
Berlín
2
article
Volitelnými jsou voliči, kteří do-
vršili 30. rok svého věku, patří aspoň rok
k oněm živnostenským odvětvím, jako zaměstnavate-
lé nebo zaměstnanci, pro něž jsou komery zřízeny
a nepožívali v minulém roce žádné chudinské pod-
pory. Volby jsou přímé a tajné a konají se
dle zásad poměrných voleb tím způsobem
že i menšiny jsou dle svého počtu přiměřeně zastou-
peny. Členové komory volí se na 6 roků.
Náklady každé komory hradí se obce-
mi, ležícími v jejím okresu, v nichž nalézají se závody
zastoupených živnostenských odvětví, nebo v nichž
mají dělníci v těchto odvětvích zaměstnaní své by-
dliště. Schůze komor jsou veřejné. Komory
usnášejí se většinou hlasů. Při rovnosti hlasů roz-
hoduje hlas předsedův. Komory jsou podrobeny do-
zoru vyšších okresních správních úřadů.
Ustanovení tato neplatí o podnicíchi vojenské
nebo námořní správy.
Osnova příští ústavy čínské.
Z Petrohradu, 27. listopadu. (K. k.) Došel sem
text čínské ústavní osnovy. V první části
vypočítávají se práva mocnářova. Panování
zaručuje se na věčné časy nynější dynastii. Mocnáři
přísluší zákonná iniciativa. Bez schválení jeho ne-
platí žádný zákon, Mocnář zahajuje a končí parla-
ment. Aby se parlament vměšoval do
správních záležitostí, jest nepřípust-
no. Císař jest nejvyšším velitelem armády a loďstva.
Petrohrad
3
article
Parlament nemá vlivu na vojenské zá-
ležitostí. Císář vyhlašuje válku, uzavírá mlr,
vydává nařízení a může obmeziti svobodu obyvatel-
stva, bude-li toho pezbytně třeba. Ve druhé části
jedná se o právech obyvatelstva. Svobo-
da slova, tisku, svoboda shromažďeva-
cí a spolčovací jest zaručena v zákonných
mezích. Třetí část týká se parlamentu. Parla-
mentu přísluší jenom právo poradní,
on nemá zákonodárné moci a smí se za-
bývati jenom říšskými záležitostmi.
Skládá se ze dvou sněmoven, o jichž volb
mluví se ve čtvrté části. Hlasování jest tajné.
Přesnější vypracování ústavní osnovy ponechává se
budoucnosti
Dále uveřejňuje se císařský výnos o přechod-
ních ustanoveních až do zavedení ústavy
v němž se praví, že v r. 1910 mají býti svoláni čle
nově nového parlamentu, že v r. 1913 bude na zkou-
šku vypracován první žíšský rozpočet a v r. 1916
budou vypsány volby do horní i dolní sněmovny.
Stav námořní moci francouzské.
Z Paříže, 27. listopadu. (K. k)) Zpráva senátora
Chautempsa o rozpočtu námořnictva zmi-
ňuje se o prekérní situaci, v jaké se nalézá námoř-
ní moc Francie. Příčinou toho jest, že Francie
zanedbávala velké lodní jednotky ve prospěch kři-
žáků a loďstev, jichž vojenská hodnota se ve Francii
přehání. Zpravodaj konstatuje, že francouzsk
melinitové granáty a nové hořáky, ja-
koží francouzský prach mají převahu
ale naproti tomu lituje jejich nedostatečného množ-
ství, čímž mobilisace reservních křižáků by se
zpozdila. Na konec zpráva konstatuje, že v arsenále
se nedostatečně pracuje a že tam panuje nedostatek
discipliny.
Chautempsa
Svobo
Paříž
Francie
dolní sněmovna
4
article
„Německým studentům v Praze.
„Německým studentům v Praze.
odtímto záhlavím píše berlínský „Deut. Ztg.“
toto: „Jest Rakousko ještě právním státem? Leží
Čechy ještě v zemi (!) evropské kultury? Již po
šesté jsou neděli ec neděli němečtí studenti,
kteří z německého kasina na historickém Pří-
kopě svůj zděděný nedělní buml v couleuru,
v čapce, s trojbarevnou páskou přes prsa pod-
nikají, zastavováni, biti, poplváni a těžce tý-
ráni. Neděli co neděli stojí policie a četnictvo
připraveno k zakročení. Ale zakročují teprve
potom, když dívadlo české spustlo sti
trvalo nejméně hodinu. A potom
obrací se proti přepadeným stu-
dentům, odvádí je na strážnici a
zahání je dokonce s tasenými
šavlemi do německého kasina —
nepochybně proto, že je považuje za původ
protipolicejního pouličnío srocení (1I1). Tohoto
Praha
Rakousko
Čechy
5
article
počínání odvážilo se české uniformované
strážní mužstvo dokonce i té neděle, kteréž ně-
meckým studentům jich prostá nedělní
procházka na Příkopě z vídeňské centrály
výslovně osvědčena byla jakožto jich občanské
a akademické právo. V Praze žádá česká luza,
aby v neděli v poledne žádný německý student
nechodil na procházku. Volný průchod se na
čas přerušuje; také právo, používati na chod-
níku německého jazyka, se zastavuje. Něme-
ckým studentům jsou čapky strhovány, roztrhuji
se jim kabáty, strhují pestré stuhy, kdo utrousí
německé slovo, dostane se všech stran rány
pěstí, brání-li se, odvede jej policie; a žádá-li
policii o zjištění nějakého českého trhana v če-
pici anebo cylindru, všechno se ještě jednou
na něj vrhne, obviňuje jej, že první uhodil, za-
tím však již Čech v cylindru anebo v čepici zmi-
zel, různí Češi prohlašují ochotu dosvědčiti, že
student první sám „útočil“ anebo „prevokoval““
a na konec student i za takového průběhu věcí
odveden jest na policii. Jak se může místo-
držitel v Čechách dívati na tuto kulturne
hanbu, jest věru nepochopitelno. Jak může ví-
deňská vláda trpěti takové znásilnění státo-
občanských a lidských práv, nelze porozuměti.
Čech
Praha
Čechy
6
article
Česká hrůzovláda na ulicích pražských stala
se již naprosto důstojným příkladem camorry
v Neapoli a mafie na Sicilii... Také pr
Němce v německé říši bude na čase, pořádati
protestní shromáždění. Studentstvo lipské a ber-
línské již učinilo počátek, ostatní studentstva
budou nepochybně následovati. Ale snad bude
nutno, aby se v Rakousku vzbudil první dojem,
pořádati politické schůze za účastenství něme-
ekých parlamentníků. Co se v Praze
provádí na pražském Němectvu, počtem tak
slabém, skromném („bescheidenen“ 1!), ale take
houževnatém a statečném, působí přímo jako
urážka citů všeho, co ve středne
Evropě má německou krev. Od 800
set let jest Němectvo v Praze usazeno, téměř
700 let platí tam německé městské právoa
stále ještě dnes leži Praha a celá země Čechy
jako ostrov uprostřed německé zátopy národní.
A tu by neměla snad česká drzost a brutálnost
pociťována býti jako urážka veškerého
Němec
Neapol
Sicílie
Rakousko
Praha
Evropa
Němectvo
7
article
Němectva? Tu že by nesměli pravou-
ci (H) německých (11!) základatelů něme-
ckého městského práva, německého umění a
německého řemesla ani už německy na ulici
mluviti? Říšsko-německé studentstvo pěstuje,
jak doufáme, pečlivě osobní styky s pražskými
studenty. Až jen jednou generální kon-
sul německý bude nucen vésti
stížnost na ztýrání nějakého říš-
ského Němce, p tom snad vídeňská
vláda pozná, co jest aspoň nejprostší po-
vinností kulturního státu. Niěmecké situ-
dentstvo v Praze nechť však cítí, že tady
v říši na ně pamatujeme. Lze doufati.
Němec
Praha
8
article
že se nad nimi brzy smiluje také německý mi-
nistr krajan ve vídeňském kabi-
netu.“ — Můžeme zůstaviti tuto berlínskou
snůšku lží a překrucování, převzatých z orgánů
pražského kasina z „Prager Tagblattu“, „Bohe-
mie“ a „Montagsblattu“ bez poznámký: Holá
ničemnost v líčení výjevů při bumlu na Příkopě,
falšování celému světu známých fakt v příčině
chování policie a četnictva v berlínském listě
bije přes příliš v oči, než aby bylo třeba
zvláště na ně upozorňovati, anebo ještě dokon-
ce je vyvraceti. Praha za toto šestinedělní hano-
bení svého národního karakteru, za tuto bez-
meznou potupu své poroby, nečestné uvržení
pod choutku mizivé menšiny obyvatelstva, kte-
rou musí snášeti s pohrůžkou nejkrajnějších
opatření použitím zbraní, jest sídlem — ca-
morry a maffie! Spílá-li nám berlínský publi-
cista, který s jedenácti pražskými konnacionál-
ními kolegy tvoří tueet lhářů, je nám konečně
lhostejno, ale narážka berlínského listu na za-
kročení německého generálního konsula pro
ztýrání říšského Němce, jest zjevným pokynem,
že takový případ má býti uměle vyvolán. Je
známo, že k oslavě Rede a Lesehalle chystá
se návštěva z říše. Pro pana místodržitele o dů-
vod více, aby v poslední zhvíli tuto nebetyčnou
provokaci, která má býti Praze, na kraj zoufal-
ství vydrážděné, vnucena — zakázal.
Prager
Němec
Praha
Rede
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nemohou se obejíti bez nadávek če-
skému lidu ani při slavnosti Včera bylo
v německém divadle představení na oslavu
»jubelfestu« »Rede- a Lesehalle«. Alexandn
Richter, sčítací kandidát Němců pražských, uví-
tal výbor Redehalle ve vestibulu dívadelním
řečí, která hned po několika blahopřejných
slovech se octla v nadávkách. Mlinulé
těžké dny nebudou prý žádným listem slávy
v historii tohoto města a němečtí studenti
v Praze, hrdinným způsobem (za hradbou bo-
dáků) německou (jenom 23% Redehalle jsou
Němci!) statečností a věrností odmítli »brutální
ničemné útoky« a uhájili své dobré právoa
část nacionálního života všem Němcům k srdci
přirostlou Pan Richter mluvil také k hostům
německých studentů z Vídně, Berlína, Štut-
gartu a Štrasburku a upozorňoval je na vy-
tlučená okna v německém divadle: »Roz-
bitá okna tato mluví k vám ovšem
docela jiným idiomem, kterýž nemás
naší mateřskou řečí nic společ-
ného, ale přece vám bude sroz-
umitelným,« pravil pan Richter. Nuže, pan
Richter ví dobře, že rozbitá okna v jeho ně-
meckém divadle jsou jenom odpovědí danou
Němcům v nejčistší jich mateř š'ti ně.
Alexandn Richter
Němec
Richter
Praha
Vídeň
Berlín
Štut
Štrasburk
Redehall
10
article
Což rozbíječi oken českých besed a českých
škol matičních jsou snad Češi? Vytloukání
oken v českých vyučovacích ústavech a spole-
čenských střediskách je přece německou zave-
deností v Čechách a naši kulturträgři upouštějí
od této části nacionálního, k srdci jich přirost-
lého života, od rozbíjení českých oken, když
mohou rozbíjeti české lebky v plnění Mommse-
nova odkazu . . . Pan Alexandr Richter spílal
v řeči nevázané, po něm vystoupil herec Onno,
který přednášel »báseň« od obvyklého barda
pražského Němectva Klaara - Karpelesa. Pan
Karpeles nadává už ve třetím verši svého po-
emu, ba již ve druhém řka, že co duch zbu-
doval na výšinách, vzbuzuje závist nízkých a
»luzy drzá surovost rve na každé
svaté stuze.« Pak to jde už v básni, bohem
znamenaného pěvce jako v prose »Prager Tag-
blattu« chodívá: »luza« střídá se se »smečkou«,
cantus Karpelesův jest pln »surovosti«, » jedo-
vatého dechu«, »furií, jež nepovalí hrdou Halli
nadšení.« Kde prý příroda své svaté »budiž« —
horuje korunovaný tento poeta — vetkla
v matku zemi, tam prý »zločinné moci nikdy
nezabrání barevnému tvoření« atd. Teprvé když
se pan Klaar-Karpeles ústy pana Onnona do
sytosti vynadával, spustili studenti » Gaudeamus«
a potom došlo k představení Mozartovy »Kou-
zelné flétny«.
— Okresní hejtmanství v Duchoově. Zpr-
va naše o správci okresního hejtmanství v Duch-
cově dru. Frankovi uveřejněna ťala do ži-
vého; osobní orgán jeho, všeněmecký plátek
„Deutsche Volkswacht“, který o německém cí-
saři píše „náš císař“, pana dra. Franka omývá,
čímž nejlépe dokazuje, jakým úřadníkem dr.
Čech
Richter
Onno
Karpeles
bůh
Prager
Karpelesův
Klaar
Onnon
Mozartův
Franco
Čechy
Kou
Němectva Klaar
Deutsche Volkswacht
11
article
Frank je. My přibíjíme zatím, že dr. Frank ja-
kožto předseda okresní školní rady v konferenci
německých uěitelů uvítán pozdravem „Heil“,
výslovně o sobě řekl, že on je úřadník em
německým. Pan dr. Frank také zavádí
vnější úřadní řeč německou a vyřizuje české
podání německy. Tak na příklad vyřídil né-
mecky český přípis obee Přeštic.
V okresu duchcovském, kde je 45 českého
obyvatelstva, by měl býti v čele úřadu člověk,
který český jazyk ovládá, aby se mohl s občany
domluviti. Dr. Frank však absolutně česky ne-
umí a má-li snad ve kvalifikaci, že česky zná,
pak je to holá nepravda. Vždýť neumí zkonci-
povati v českém jazyku ani ohlášky sňatků ci-
vilních a vydává i na české žádosti vyhlášky ta-
kové německy. Bylo by také záhodno, aby v ta-
kových pohnutých dobách, jak bylo na počátku
listopadu, zejména dne 2. listopadu, z Duch-
cova za evou zábavou neodjížděl — týž den
bylo jeho přítomnosti velice potřebí a to k za-
kročení proti Němcům. Ovšem by si je snad
rozhněval a proto slavně ujel. Takový úřadník,
jako je pan dr. Frank, mohl by nejvýše jako
nesamostatný referent fungovati, kde by byl
pod dohledem, za samostatného správce úřadu
se naprosto nebodí.
doktor
Frank
Němec
Přeštice
12
article
— Městská rada v Novém Jičíně dal. poli-
cií vykliditi a uzavříti dvě třidy české školy.
Poněvadž Ústřední Maticí školskou vystavěná
budova pro dítky nestačila, musil se řídíci uči-
tel z budovy školní vystěhovati, aby se bytu
jeho použiti mohlo jako učeben. Správa školy
učinila o tom městskému úřadu oznámení,
městský stavitel Glaser místnosti prohlédl a pro-
tože písemné vyřízení nedošlo, začalo se po
prázdninách v místnostech vyučovati. Přes dva
měsíce se vyučovalo bez překážky; včera o 3.
hod. odpol. vnikl městský tajemník dr. Horak
s dvěma městskými strážníky mezi vyučováním
do školy, vyhnali z nových dvou tříd učitele a
děti, třídy zamkli a odešli. Jako důvod tohote
neslýchaného násilí udává městská rada, že prý
městský úřad stavební nekonal ve škole komisi
a neudělil povolení k vyučování. Jak však
Glaser
doktor
Horak
Nový Jičín