ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9dbc1630-738b-11dc-aa83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 160, place 37, org 16, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISY
3 masthead
4. ledna 1908. Číslo4.
4 article
tábora nabídnout kapitulaci. Účastníci válečné rady byli tím překvapeni. „Vždyť je to zrada!“ pravil adm. Viren Reisovi. Tehdy toto slovo poprvé bylo vypuštěno Finanční nesnáze říše německé. »Národní Listy« zaznamenaly již, kteral finanění správa říše německé ocitla se v těžkých nesnázích, poněvadž dosavadní její příjmy ani z daleka nestačí na úhradu výdajů. Finanční odborníci v Německu předkládají nyní tamní politické veřejnosti různé návrhy na odstranění německého finančního schodku zavedením no vých přijmů — nikoliv úsporným hospoda řením. S návrhem téhož rázu vystupuje právě řadě říšsko-německých listů současně poslanec říšského sněmu německého prof. dr. Müller. člen svobodomyslné strany lidové. Na počátku své stati praví prof. Mäüller že říšskému ministrovi finanei, který je sice bez práv, má však nejtěžší povinnosti, ukládá s úloha stejně těžká jako rozřešení kvadratury kruhu. Levice — píše dr. Müller — neche žádné daně nepřímé, pravice zavrhuje daně přímé; lihový monopol zavrhuje levice, o dan z doutníků nechce věděti nikdo nic. Mimo to žádá se odstranění nešťastné daně z jízdních lístků, ačkoli zvýšením platů říšského úřadnictva atd. objevuje se ve finančním hospodářství říš- ském mezera asi 250 milionů marek veliká. Souhlasným je pouze mínění, že rozdělení ma- trikulárních příspěvků *) nemá se příště díti ve způsobu daně z hlavy, nýbrž dle platební způ- sobilosti jednotlivých spolkových států. Pro tuto změnu byla by většína říšského sněmu, ale krá- lovství saské podalo proti požadavku tomu obrněný protest. Také měřítko pro vypočítání zmíněné platební způsobilosti není dosud jasno.
Viren Reis profesor doktor Müller Mäüller Německo
5 article
Jedni chtěji, aby základem pro výpočet ten byly hrubé výnosy železnic, jiní navrhují, aby zave- dena byla říšská daň ze jmění a ta aby stala se základem pro výměru platební způsobilosti spolkových států. Do této spleti rozporů a neshod hozena byla myšlenka reformy říšské daně dědieké. Touto myšlenkou zabývá se prof. Müller na zá- kladě podnětů justičního rady Bambergra po- drobněji; je stoupencem jejím. I navrhuje, aby k dědietví oprávněni byli ti, komu majelník jmění odkáže svůj majetek závětí a aby inte- státní dědění *v) bylo obmezeno na určitý stupen příbuzenstva; mimo tento stupeň stal by se v takových případech dědicem stát. Intestátními dědici byli by rodičové zůstavitelovi a jeho děti i sourozenci i částeční, jakož i jeho dítky ne- manželské, za děti však uznané, dále přibuzní druhého stupně. Ještě dále odevzdávati dědictv nepovažuje prof. Müller mravně důvodným, soudě, že neobmezené příbuzenské právo dědi- cké podobá se loterii, jejíž výhry dostává s člověku, který si do loterie ani nevsadil. Finanční výnos svých návrhů považuje prof. Müller pro první čas za těžce vypočíta- telný, myslí však, že navrhovaná jím změna práva dědického vynesla by tolik, že by uhra- dila polovinu nynějšího německého deficitu. Na konec si přeje, aby jeho podněty byly řešeny při celkové reformě říšských financí německých.
profesor Müller Bamberger
6 article
Japonsko-americká bitka ve Vancouveru. Ve Vancouveru v sev. Americe došlo včera k veliké bitce mezi Japonci a bělochy. Jeden z těchto vytloukl v japonském přibytku okna, načež byl Japonci přepaden. Z blízkého přístavu kvapili mu běloši vstříc, ale přesila Japonců je zapudilia. Mnoho bělochů bylo zraněno noži a jeden usmrcen. Rozčilen jest ohromné. Japonci dobře zor- ganisovaní opevňují svou čtvrť. Vlivné osobnosti snaží se zameziti další neštěstí a uli- šiti rozčilení bělochů. Zdá se, že napjetí mezi *) Matrikulárními příspěvky nazývají se pří- spěvky spolkových států na úhradu společných zále žitostí německé říše. Pozn. red. **) T. j. zákonné právo na dědictví po osobách jež zemřely bez poslední vůle. Pozn. red. bělochy americkými a žlutými přistěhovalci po vede ještě k velikým konfliktům mezinárodním Povstání indianské. Moskitští Indiáni, kteří usedlí jsou na vých. pobřeží Nikorague, povstali. Situace jest kri- tická. Britská loď vysadila tam setninu námoř níkův, aby podporovala vojsko gen. Zeloya. Povstání v portugalské Guinei. V portugalské Guinei vzbouřilo se dese kmenů na rozloze 700 mil čtverečních. Zmoe- nili se 50.000 patron ve vládní budově a na- padají nyní sídla bělochův. Došlo již k opět- ným tuhým bitkám s nimi. Povstalci veden jsou společným náčelníkem. Guvernér žádal telegraficky posily a ministerská rada za před- sednictví Francova usnesla se vyslati do osady celou vojenskou výpravu.
Japonec Indián Francův Japonsko Vancouver
7 article Důležité rozhodnutí c. k. správního soudu pro žurnalistiku.
Důležité rozhodnutí c. k. správního soudu pro žurnalistiku. Žádost za udělení licencí pro drobný prodej novin, podaná vydavatelem listu — hromadně pro mnoho trafik a lokálů obchodních — kolkuje se jako jediné podání kolkem 2 K. Vydavatel periodického časopisu S. podal žádost za povolení drobného prodeje svého listu v obchod- ních místnostech několika živnostníků. V žádosti jeho ze dne 19. prosince 1903 bylo označeno 98 živnostníků a jejich obchodních místností a ke konci připojeno: »Na důkaz souhlasu jmenovaných živ- nostníků připojeny jsou jejich podpisy nebo prohlá- šení.« Žádost hyla podepsána vydavatelem listu 87 živnostníky. Ve druhé žádosti podané 24. prosince 1903 vy- davatelem ténož listu a spolupodepsané 24 živ nost níky za 25 licencí nalézá se vedle bořejší poznámky týkající se souhlasu ještě dodatek: »Všichni lito živnostníci mají již licence ku prodeji periodických časopisů a prosí tudlž o rozšiření prodeje.« Z těchto podání, každého opatřených kolkem za 2 K bylo vy- davateli listu v jeho vlastním jménu a ve jménu do- tyčných trafikaniů, resp. živnostníků předepsáno n zkráceném poplatku podle počtu žadatelů 112kráte po 2 K . . . . . .
8 article
. . . . . 224 K po srážce upotřebených kolků. . . . . . 4 K 220 K a zvýšením . . . . . . . . . . . . 440 Tento předpis byl pořadem instancí schválen konečně též rozhodnulím c. k. ministerstva financí ze dne 3. března 1906 č. 79.041/05 až na to, že trestní zvýšení poplatku sníženo bylo na částku 50 K. Slíž- nost, podaná drem. Aloisem Rašínem, advokátem v Praze, na c. k. správní soud ve Vídni, byla vyří- zena takto: C. k, správní soud rozhodnulím svým ze dne 12. prosince 1907 č. 11.217 rozhodl takto: Rozhodnutí c. k. ministerstva finan- cí ze dne 3. března 1906 č. 79.041/05 v pří- čině kolkování podání de praes. 19. pro- since 1903 č. 20.479 se zrušuje jako neodů- vodněné, oslatek se stížnost jako ne- odůvodněná zamítá. Rozhodnutí své odůvodnil c. k. správní sou- takto:
K Slíž Rašín praes Praha Vídeň
9 article
„De § 3. zákona o tisku ze 17. prosince 1862 č. 6 ř. z. pro rok 1863 má každý volnost buď jie samým, aneb za účasti jiných — avšak dle samoslat- ného plánu, od něho navrženého — sepsaně spisy vlastním nákladem vydávati a ve svém bytě anel v jiné místnosti, k tomu výlučně určeně, na svů účet prodávati a pojímá do sebe právo k vydávání pe riodického tiskopisu léž právo jej nakládati; politická správa zemská může povoliti prodej periodických ti skopisů určitým osobám. Dle § 2. zákona z 9. čer vence 1894 č. 161 ř. z. nemůže býti odepřeno takov povolení tomu, kdo jest oprávněn dle předpisů ž iv. nostenského ládu k samostalnému pro- vozování svobodně živnosti, a může býti odňato pouze z takových důvodů, pro které může úřad dle řádu živnostenského odníti opráv- nění k provozování svobodné živnosti. Z těchto ustanovení zákona plyne, že se může ucházeli o povolení prodeje periodického časopisu v kterýcholi místnostech obchodních jak majitel dotyčné míslnosti obchodní, tak také vydava tel periodického tiskopisu. Dle hořejšího slavu věci jde na jevo, že podán de praes. 19. prosmce 1903 č. 20.479 pouze o stěžovatele jako vydavatele periodického tiskopisu „S.“ podáno bylo a že spolupodpis živnostníků sla se pouze na znamení souhilasu. Proto nelze hle- děti na toto podáí jako na podání více osob, na- opak věc se má právě tak, jako by žádost byla pode- psána pouze slěžovaželem samým a jako by k žádost. bylo bývalo připojeno prohlášení souhlasu podepaa ných živnostníků Poněvadž nevysvítá ani z tohoto podání, ani ji nak, že spolupodepsaní živnostníci zmocnili stě- žovatele k podání v jejich jménu, naopak podán
10 article
podepsáno je od stěžovatele pouze jako vy da- vatele periodického tiskopisu „S.“ beze všeho dodatku, který by vyjadřoval splnomocnění. jeví se býti za daného stavu věcí neodů- vodněným názor rozhodnutí, jemuž stížnost čelí. že zdost podána byla od stěžovatele ve jm- nu živnostníků a trafikantů na ní pode- psaných a následkem toho jest v zákoně neodůvod- něný požadavek o názor ten opíraný, aby byl po- platek z podání tolikráte zaplacen, kolik osob na podání bylo podepsáno, pročež musilo býti rozhodnutí, proti němuž si stěžováno pokud se týkalo podání de praes. 19. prosince 190 — zrušeno. Jinak se má věc v příčině podání de praes. 24. prosince 1903 č. 20.741, neboť v dodatku výše uve- deném, od živnostníků spolupodepsaném, žádají titíž o rozšíření oprávnění prodejových, podávají tudíž v smyslu § 64. č. 5 zákona poplatkového sami žádost a je proto každý z nich povinen zapraviti poplatek z podá ní, Poněvadž pak záležiost — ve které podání bylo učiněno — totiž sklad periodického tiskopisu „Š. jeví se býti v příčině každé prodejové místnosti spo- lečnou záležitostí stěžovatele s majitelem dotyčné místosti — tvoří podání toto společné podání do- tyčných živnostníků a stěžovatele a jest proto též stěžovatel povinen nerozdílnou rukou kolkový po- platek zapraviti. Předpis kolkových poplatků, do něhož jest stíž nost vedena, jest, pokud se týče podání de praes 24. prosince 1903, zákonitě odůvodněným, pročel musila býti stížnost v temto směru zamítnuta, Ve Vídhni, dne 12. prosince 1907.
praes
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Jak asi dopadne sohůze akčního a šir šího výkonného výboru, slibovaná orgánem před- sedy Národního klubu, následkem chebského případu a jaké bude pravděpodobné dobré zdán právníků a politiků obou korporací o důležitost chebského výpadku pro další taktiku poslaneů národní strany svobodomyslné, lze posouditi ze včerejší opovědi takových sehůzí týmž orgánem Je to zřejmo z pokusů jeho, zlehčiti důleži- tost chebské katastrofy dvěma okolnostmi
sed národní klub
12 article
Předně výtkou na naši adresu, že „když zcela obdobné rozhodnutí vydáno — ovšem stejně ne- správné — v jiné věci exekuční zastupované panem drem. Lhotou, když 14. července 190 nepřipustil soudce v Aši český jazyk při projed- návání trestního případu a také jindy, nebylo stejné rozhodnutí nazýváno katastrofou“. K to- mu připomínáme: a) Mluvíme výhradně o kata strofě „positivní politiky“ v éře „vlivu a moci“, o její katastrofě v období po rakousko-uherském vyrovnání, vyhraženém podle slov dra. Kramáře k energickému řešení nejpalčivějších otázek česko-německého sporu; nemožno bylo tedy mluviti o katastrofě té v červenci, listopadu kdykoli před utvořením vládního Národního klu- bu, nemohlo se o ní mluviti v době, kdy bylo pokládáno za jisto, že poslanci mladočeští po- staví se do rozhodné oposice proti vyrovnání s Uhry. b) Případ směnečné žaloby dra. Lhoty nezasluhuje vůbec označení „kata- strofy“, neboť jest spíše vším jiný m. Nebot stížnost dra. Lhoty, podaná na rozhodnuti krajského soudu chebského, měla za výsledek, že vrchní zemský soud zaslal krajskému soudu chebskému výnos, jímž se vyrozumívá, že jest soud chebský povinen českou směne- čnou žalobu nejen přijmouti, nýbrž také jazykem českým vyříditi, vše co na žalobu tuto se vztahuje ja- zykem českým protokolovati a vy- pracovati a také v podacím proto- kolu zapsati žalobní spis jazykem českým.“ (Viz „N. L.“ ze dne 12. listopadu
Kramář Lhota Lhota Aš Uhry
13 article
1907.) Katastrofální rozhodnutí vrchního zomského soudu ze dne 27. prosince 1907 o od- volání dra. Šebesty v stejné záležitosti směneční dí však, že v záležitosti té „nelze úkolem práva dohledacího ničeho zaříditi“. Ne- mohou tudíž obě rozhodnutí nazvána býti „ob- dobnými“ a „o všem stejně nespráv- nými“, ježto první z nich jest vůbec naprosto správné. Spíše lze vysloviti podivení nad tím kterak může něco podobného napsati orgán dra Kramáře, který v čísle novoročním konstatova výslovně, že svým rozhodnutím ze dne 27. pro since 1907 vrchní zemský soud změnil svů původní názor!“ (proti svému rezhodnutí v zál. dra. Lhoty). — Dalším pokusem zlehčiti vý- znam chebské katastrofy jest námitka orgánu p. dra. Kramáře, že: „Národní Listy““ v pole- míce se Staročechy jednou napsaly: „Máme k radosti Němců obětovati oba své ministry. kdežto Němcům ani nenapadlo, aby svých odvo- lali“, neboť také po rozhodnutí 8. listopadu. které nám bylo příznivo (ut supra!) němečtí mi- nistři neodstoupili.“ K tomu připomínáme: a V nynější situaci musí nám názor Staročechů žalost i radost Němců býti konečně lhostejnou, svrchovaně rozhodnou jest anebo měla by býti především čest národa a jeho prospěch; b) Ně- mečtí ministři neodstoupili, poněvadž jim bylo dáno ujištění, později bar. Beckem opakované i deputaci chebského městského zastupitelstva. „že záležitost tato bude vyřízena ve smyslu Němeům příznivém,“ ja. kož se i stalo!
Šebesta Němec Lhota
14 article
— Aby rozuměl orgán p. dra. K. Kramáře co je to „neutěšená polemika“, nad níž hořeké v pátečním úvodníku (jeho délku neměříme, jal bývá utěšeným zvykem jeho), upozorňujeme je, právě na jeho včerejší pointu důkazu o tom zdali jsme schválili nynější postup dra. Kra máře článkem svým ze dne 5. března m.r Provedl: řečený list neopatrnost, že otiskl i nej poslednější věty našeho článku, v němž uvá- díme sjezdovou definici poslance dra. Kramáře. dodávajíce, že „pevně věří“ (dr. Kramář), že takovou positivní politikou za nynějších poměrů ve Vídni můžeme nejspíše dojíti vytouženého cíle svého. Poslední dvě věty našeho článku znějí takto: „Odpůrci namítnou, že totéž doufal náš Havlíček r. 1848. Ale nutno změřit rozdí mezi tehdejší a dnešní silou českého národa. kdežto Rakousko jest stranou ko- šutovskou přivedeno dnes bez- mála v stejné nesnáze, jako tehdá.. Popíráme sice, jak dí stará právnická floskule: „z opatrnosti“ stále, že jsme projevili souhla i s postupem dra. Kramáře, přislibovaným sjezdu v březnu, ale jestliže něco jest přímo ubíjejícím důkazem, že dnešní Kramářův postup je docela něčím jiným, než postu p. který prý jsme schvalovali dne 5. března, je t náš výslovný poukaz ke košutovským ne- snázím, kteréž mohly snad prospěti postupu dra. Kramáře, tak jak byl tlumočen sjezdu národní strany svobodomyslné. Jak zkušenost učí, nevyužitkoval dr. Kramář nesnází stranou Košutovou Rakousku připravených ve prospěch českého národa, nýbrž právě naopak hlasy českými pomohl Rakousku recte baronu Beckovi z nesnází, Košutovci mu uchystaných.
K Kramář Havlíček Kramář Beck Vídeň Rakousko
15 article
Učinil tedy něco zcela jiného, než jak jsme před- pokládali dne 5. března m. r. Že musíme ta- kovéto samozřejmosti, na bíledni a na dlani le- žící dokazovat, a že je musíme dokazovat ne jodnou, nýbrž dvakráte, a ne dvakráte, nýbrž pětkráte za sebou a znova a znova, že jsme k tomu nuceni způsobem t. zv. „žurralisti- ckého“ (1!) boje lidového listu svobodomysl- ného, to jest polemika pro nás neutěšená a za takový způsob boje našeho protivníka se intensivně stydíme. Takový způsob boje jest totiž naprosto duchaprázdný, unavuje bezodnou nudou svou nejen nás, ale i čtenáře, otupuje zájem veřejnosti pro veřejný tisk, a připravuje novinář- skou formu o její největší efekt t. j. koncisnost. Takový způsob boje nutí nás, hádat se stále o totéž, věc dosetkráte vyvrácenou vyvracet po jedenácté, to připomíná dětskou hříčku s bezo- vým mužíčkem, který stále vstává kouzlem olo- věného cvočku. Neutěšená polemika jest s pro- tivníkem, který si pomáhá po prvé „tiskovou chybou“, po druhé „uvozovkami špatně umístě nými“. Neutěšená jest polemika s protivníkem. avšak dosti; bezůčelno je nastavovati pole miku o nesprávném postupu strany ve chvíli, kdy spadá protivníku na hlavu takový pádný důkaz jako rozhodnutí vrchního zem ského soudu v chebské záležitosti, kdy jes i pro nejblouznivějšího optimistu zjevno, že po- stupem tímto vrženi jsme jedním dnem o 30 le nazpět, připraveni o platnost Stremayrových na- řízení jazykových, jediný jazykový majetek náš. kdy postupu takovému děkujeme největší ránu. která nás na politickém poli za třicet let stihla. Jak je možná vůbec nějaká utěšená polemika s profivníkem, který v takové chvíli teprve uva- žuje, zdali jest rána tato takové důležitosti, aby nastala úplná změna taktiky!? Při tom všem mluví lidový svob. list o impertinenc ích
16 article
a sám dopouští se takových impertinencí, jake parenthetická poznámka „Nár. Listy“ přece tvrdí, že stojí také na programu naší strany.“ To se opovažuje říci list dra. Kramáře nám, ve chvíli, kdy program strany držíme jemu i jeho stoupencům na oči jako prapor vůdci a vojá- kům, kteří na něj přísahali!? Ano my, „Ná- rodní Listy“, na něm stojíme, ale vy jste z něho odešlil A jak se zdá ne- přivážeme vás, nešťastné politiky vlivu, moei a vnikání do správního mechanismu, ku progra- mu tomu už ani houžvemi! Uvažte jen, probůh, kam jste došli, vy, kteří vyšli jste zjednat ná- rodu náhradu a zadostučinění za odvolání Bade- nových nařízent!! I o Stremayrova jste byli při- — Přípravy k zemským volbám. Schůze důvěrníků okresů karlínského, brandýsského, žižkovského, král.- vinohradského, nuselského a vršo- vického za účelem volby do sněmu králov- ství českého koná se v pondělí dne 6. ledna 1908 (na den Tří králů) v místnostech klubu národní strany svobodomyslné (Měšťanská be- seda) v Praze. Vzhledem k nutnosti ustanoviti konečně kandidáta a za účelem příprav voleb- ních jest přítomnost všech důvěrníků nutná.
doktor Kramář Bade Praha
17 article
Schůze koná se o 10. hod. dopol. — Schůze městských rad volební skupiny měst Humpolce, Polné, Německého Brodu konala se 30. prosince m. r. v zasedaci síni německo- brodské radnice. Schůze zúčastnili se za měst- skou radu humpoleckou p. Jos. Strádal, za Po- litický klub v Humpolcí pp. J. A. Skorkovský a Fr. Jokl, za obchodní gremium p. Václ. Pro- cházka, za cech soukennický p. Dubský, z městskou radu polenskou pp. Losenický, Kraclik a Sedlák, za společenstvo č. II. p. K. Tauer, za společenstvo č. III. p. Ed. Radouš, za měst- skou radu německo-brodskou pp. dr. R. Halík, O. Šmitt, G. Dvořák, Pytlik a Janko, dále dele- gáti živnostenské okresní rady pp. O. Martin a Jos. Sládek a důvěrníci místní organisace ná- rodní strany svobodomyslné pp. O. Spurnýa Záruba. Po zahájení schůze p. drem. Halíkem, zvolen předsedou p. Losenický, který vysvětlil příčinu svolání schůze a požádal dra. Šubrta, aby vyložil poměry pro nové volby do sněmu zemského. Dr. Šubrt tak učinil a zdůraznil potřebu brzkého stanovení kandidáta; pak se ze schůze vzdálil. Pan J. A. Skorkovský pravil, že s uspokojením patřiti možno na činnost dra.
Skorkovský Jokl Václ Dubská Losenický Kraclik Sedlák K Tauer Ed doktor R Halík Šmitt G Dvořák Pytlik Janko Martin O Spurný Záruba Halík Šubrt Humpolec Polná německý Brod Humpolc Francie Jos litický klub
18 article
Šubrta v zemském sněmu a odporučil vřele opětnou jeho kandidaturu. Pan Kracík z Polné připojil se k tomuto přání. Pan Losenický pro- hlásil, že městská rada polenská usnesla se jednomyslně kandidovati dra. Šubrta. Pan dr. Halík konstatoval s potěšením, že všechny měsí- ské rady této volební skupiny přejí si kandida- tury dra. Šubrta. Pan Jos. Strádal z Humpolce žádal, aby dr. Šubrt prohlášen byl též za kan- didáta živnostenského, neboť o živnostnictvo zjednal si velké zásluhy, pročež živnostnictvo chová k němu plnou důvěru. V tomže smyslu promluvil i p. Dubský z Humpolce. Potom dal předseda hlasovati o kandidatuře p. dra. Šubrta. Byla přijata jednohlasně, a když usnesení sděleno bylo přivolanému dru. Šubr- tovi, prohlásil dr. Šubrt, že kandidaturu přijímá. Prohlášení jeho bylo přijato hlučným po- praveni!
Šubrt Kracík Losenický doktor Halík Jos Strádal Dubská Šubr Polná Humpolec
19 article
tleskem. — Svatováclavské lázně se již jubile šedesátého výročí památného »shromáždění svato- václavského« (11. března 1848) nedočkají. Rýč a motyka zhladí již asi do té doby budovu, kde Faster a Trojan přednášeli a vysvětlovali lidu petici k mocnáři, jež by výraz dala přáním a potřebám země české, tak řečené »články svatováclavské« o zřízení konstitučním. Dni bu- dovy, kde také 13. března 1849 Havlíček souzen byl před porotou pro kritiku oktrojírky a slavně uznán za nevinna, jsou sečteny. Ustoupiti musí regulační čáře, která v Praze je již pověstná, že ve své lineálnosti nedovede se vyhnouti ni- čemu památnému. Na pozemcích václavských lázní a zahrady stavěti se bude chemický ústav české techníky, a již začíná se prvou — úprarou: kácejí se krásné stromy svatováclavské zahrady, v jejichž korunách vždy tolik ptactva šveholí-
Faster Trojan Havlíček Praha svatováclavský zahrada
20 article
(Hlustrované) Přeložil Jindřich Vodá k. 11. a 12. (po 30 hal.) Tamtéž. Bohumil Brodský: Sebrané spisy. Seš 120.—122. Sv. IX. Vesnické obrázky. Čásť III. 90 h. V. Kouba v Praze. „Evžen Oněgin.“ Kritická stať V. G. Bělin- ského. (Přelozil Karel Kollman. Kritické knihovny seš. XII.) J. Pelcl. Moravsko-slozská kronika. Roč. XVIII., svaz IV. Cena 1 K. * Obrázky z minulých let. Řaďa II. — „U Křů- palů“, valašská povídka vykládá J. M. Slavičínský 2. vyd., sv. I.—III. — „Kout kopřiv“, napsal Fr Holub. Nakladatel R. Promberger. Olomouc. Celý ročník 3 K., poštou 3 K 50 h. „Studentská revne. Roč. I., čís. 1. — „Věslník České Akademie“ atd. Roč. XVI., čís. 8. Jistopa 1907). — „Světozor“, sešit 10. 1908. — „Moravsko- slezská Revue“. Čís. 2. * Kalendář Národního divadla na r. 1908 vyšel právě nákladem pokladníka F. Šmejkala jako ročník 27. Úhledná hnížečka obaahuje bohatou čásť beletri- stickou s článkem zesnulé Hany Kvapilové v čele a zajímavými příspěvky Karla Maška, Jar. Baláka, Mileše Čtrnáctého, A. Wiesnera, Abigail H. Horá- kové, Ruoffa a K. Horkého a ozdobena jest nejno- vějšími fotograliemi předních umělců Nár. div. dam Laudové a Maturové a pp. Seiferta a Pácala s král- kými daty jich životopisů. Čásť, týkající se repertoiru, vykazuje veškerá na jevišti Nár. div. r. 1907 provo- zovaná představení, seznam veškerých novinek, her nově studovaných, vypravených nebo scénovaných, hor slavnostních, přiležitostných a beneličních a se- znam pohostinských vysloupení cizích umělců n naši scéně. Podstatnou čásť kalendáře tvoří úplný a jedině správný adresář při Nár. div. zaměstnaněho personálu se seznamem členů a správního výboru Společnosti Národního divadla a iniendance v čele.
Jindřich Vodat Brodská V Kouba Oněgin Bělin Kollman J Pelcl Slavičínský Kout R Promberger Světozor F Šmejkal Kvapil Mašek Balák Mileš Čtrnáctý A Wiesner Abigail H Lauda Matura Seifert Pácal Praha Olomouc Moravsko Věslník Český akademie národní divadlo U Kř
21 article
Ke konci připojen jest plánek divadla s cenami den- ního prodeje, návod o vydávání vstupenek a pravidla o záznamném. Oblihenou tuto příručku nejen členo Nár. div, ale i návštěvníků možno koupiti buď u po- kladny Nár. div. nebo v knihkupectví F. A. Urbánka (vodle Nár. divadla). „Dřovo“, první českoslov. odborný časopis pro řemesla a dřevní průmysl, obchod a odvětví přibuzná Ročníku VI., číslo 1. obsahuje vedle ilustrovaně při- lohy a 5 obrazků v texlu hojnost rozličných odborně poučných článků a pokynů, ze všech odvětví dřevař- ských a zpřízněných. Čisla ukázková zasílá na požá- dání zdarma administrace „Dřeva“ ve Vodňanech. * „Svět Zviřat“, poučný i zábavný a hojně ilu- sírovaný čtrnáctidenník. Vydavatel a zodpovědný re daktor Václav Fuchs v Praze, „nad Klamovkou“ Ročník XII. Na rok 10 K. Číslo lednové má vétš články. Vyskytuje se nervosila také mezi zvířaty? o dr. T. Zella a Zvířala v přítomné době vymřelá o dra. J. Křepely. Hojně zpráv odborných i všeobecně poučných „Rozkvět“. Obrázkový čtrnáclidenník. Vydává tiskařské a vydavalelské družstvo rolnické v Praze
F A Urbánek Fuchs J Křepel Vodňany Praha Klamovka
22 title
Redaktor Josef V ra n ý. Na rok 6 k
Josef
23 article
„Máj“. Vánoční dvojitě číslo, bohatě vypra- veno: Ant. Klášterský: Vánoční nálada. J. Dělina Štědrovečerní trilogie. R. J. Kronbauer: Pan prei dent... Jaromír Borecký: Snih, Jos. D. Konrán Zlaté prasátko. Šaty pro panenku. Fr. Horites: Bukač Historie o démant, náhrdelníku. Kar. V. Prokop Bouře. Feuilleton: Christina Rossetti: Vánoční večer Dr. D. Panýrek: Vánoční literatura. Z čes. života. — Ilustrace: Kard. Rohan. Král, královna a dauphin Hraběnka de la Motte. Paní z Campanu. Zatýkaci lis pro bastilu. Cagliostro. A. Papáček: Z horské zimy Fr. Beran. Vnitřek rus. kostela. *„Sládek“, neodvislý týdenník pivovarský (Pra hn, Podsdralská tř. 1982), uveřejňuje v č. 46. pro pivov. odborníky pozoruhodné články o posled ních akcích, podniknutých za ozdra věním pivovarského obchodu a v č. 47 (poslední m. r.) uveřejní vedle zpráv domácích a bur sy obšírnou úvahu „České pivovarství r. 1907“, v které nustíněn úplný přehled nejdůležitějších událost. v pivovarství se udavších al v obor obchodu, tech- níky, daní a nobo stavovského a sociálního hnut spadajících. Nákladem „Sládka“ vydána byla pro letošní rok bezplatná premie, nádherný obraz Mikuláše Aleže „Život na českém pivovaře (provedená v barvách fou. Husník Häusler). „Sůva a „Klapačka“, sylvestrovské denníky světového jména, vycházející jednou do roka redakc Ježkovou, nákladem B. A. Keila, knihkupce v Chru- dimi, vyšly lelos zase s příspěvky Vrchlického, dra Pippicha, dra. Quise, Ad. Heyduka, Ignáta Herrman- na, dra. Nováka, Votruby, Meinharda-Vílkovce a j Jeden výtisk za 23 hal. poštou od nakladatele.
J Dělin R J Kronbauer Borecká Snihlava D Konrán Šata František Horites V Prokop Christina Rossetti doktor D Panýrek Rohan Král Motte Campana Cagliostro A Papáček Beran Sládek Mikuláš Alež Husník Häusler Sůva Ježkův A Keil Vrchlický Pippich Quis Ada Heyduk Herrman Novák Votruba Meinhard Vílkovec Francie Chr Jos Český pivovarství
24 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Cvičná scéna Národního divadla. Rozkošnou intimní domácí slavností zasvěcena byla filiální scéna Národního divadla v přízemní, zevně zrovna nepříli úhledné budově bývalé strojovny na Žofínském ostro- vě. Za to uvnitř jednoduchým a nenákladným, al důmyslným způsobem rozřešeno sestrojení zkušeb ného jevíště, jehož jako sůl polřebuje činohra Národ- ního divadla. Do toholo sálu sezvala včera na 10 hod večerní divadelní správa členy Společnosti Nár divadla, členy činohry i opery. Významnou slavnos poctili svou návštěvou mimo jiné také purkmist pražský dr. Groš a intendant divadla posl. d Herold. Shromážděné uvítal srdečnými slovy místopřed seda Společnosti prof. dr. Hlava, vylíčiv stručně historii snah, které od let již nutkaly divadelní sprá vu, aby při stísněných poměrech umělecké činnost v Národním divadle hledala přihodné místnosti pre zkoušky, zvláště když rostouci požadavky repertoiru pečlivé výprávy scénické i souhry čímn dále nedosl tek místa v divadelní budově samé zdůrazňovaly Po různých překážkách a nezdařených plánech sna- žila se správa divadelní loni získati budovu bývalé jízdárny v paláci hraběte Sylva-Taroucca na Přík opě. avšak pod suggestivním vlivem velkolepého sletu so- kolského zvítězila myšlenka, zachovati sál pro jízdní Sokol pražský. (Zatím, zdá se, myšlenka tak horlivě hájená úplně usnula. Pozn. ref.) Blahovůli obce praž- ské a zejména přičiněním nynějšího starosty dra.
doktor Groš profesor Taroucca národní divadlo divadlo posl . d Herold
25 article
Groše a náměstka dra. Štycha získán konečně zde políebný prostorný sál, a řečnik děkuje všem činitelům, kteří se o rychlou a vhodnou adaplaci jeho přičinili, odevzdává jej artistické správě divadelní a přeje nejlepší úspěchy umělecké. (Pollesk) Ředitel G. Schmoranz ocenil pok výhody, jež si on i všichni umělečtí činitelé Národního di- vadla slibují od cvičebního jeviště, po němž tak dlou- ho toužili. Ukazuje na úkoly a obtiže umělecké práce na přední representační scéně, líči výmluvně, jaké překážky tu bylo posuď překonávali, jak zejména či- nohra byla Popelkou, která ve sborovém sále — je- diné větší zkušební místnosti Národního divadla — anebc na jevišti ve chvatu mohla odbývati svoje zkou- šky pouze tenkráte, kdy opera tu byla se svými ve- likými a nezbytnými úkoly hotova. Od pohotovost nového zkušebného sálu slibuje si velmi mnoho, stu- dování nevých i přestudování starších repertoirních prací Bude tu velmi usnadněno, neboť dostatečn prostornost, výhodná úprava a výborná akustika jeho dovolují tu připraviti běžný repertoirní materiál téměi úplně; také operní, vyjímaje zkoušky orchestrální. Doufá, že dalum, kdy zkušební jeviště zahajuje v nej- větší blizkosti Národního divadla — (akřka pod stře- chou jeho — svoji činnost k podpoře uměleckého programu a poslání přední české scény divadelní zůstane trvale významným v historii českého diva- delnictví, a s tím spolu spojeno z jménem nynějš artistické správy divadelní. (Eotlesk) Po tomto oficiálním aktu následoval umělecký program, napolo improvisovaný. Dámy Bobkov a Klánová, pánoré Šork a David zazpívali několik písní, doprovázeni kapelníkem Pick ou pp. Hašler, Hurt, Váňa, Mušek, Deyl, Kat- ka a Zintl sehráli skvostnou travestii „Oresteiu“ přistřiženou z nedávné antické novinky Národníh dívadla Karlem Šípkem.
Groš Štych G Schmoranz Popelka Bobkov Klánová Šork David Hašler Hurt Váňa Deyl Zintl Národníh Šípek národní divadlo Pick ou Oresteia
26 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Z Mnichova dochází tato zpráva ze vče- rejška: Při koncertu známého Kaimova orchestru došlo k pustým scénám. Po první větě Beethove- novy D-dur symfonie prohlásili hudebníci, že ne- budou dále hráli, dokud hudební referene »Münchener Neueste Nachrichlen« Ru- dolf Louis neopustí sál. Mezi obecenstvem nastalo pochopitelné vzrušení, čásť jeho zaujala stano- visko volnosti kritické, čásť přizvukovala nedůtklivým členům orchestru. Když došlo k výjevům velmi bouřlivým, ustoupil kritik násilí a odešel. Teprv po dlouhé době, když se rozčilení utišilo, mohlo se pokračovati v koncertním pořadu. Bude zajímavo sledovati, jak se zachová v tomto případě a jaké důsledky z něho vyvodí redakce listu — jednoho z předních listův evropských — a vůbee hudební kruhy německé.
Kaimův Louis Mnichov Münchener Neueste Nachrichlen Beethovnov Ddur
27 article Hudba.
Hudba. + Slečna Anuše Budilova, dceruška ředitel městského divadla plzeňského p. Vendelina Budila. vzbudila již před několika lety pozornost našeho obecenstva v představeních, kde jí svěřeny byly role dětské. Její překvapující divadelní talenť byl už tehdáž předmělem obdivu. Slečna od té doby konala pilná studia též v oboru hudebním. Osvědčila se jako obratná pianistka na podiu koncertním a posledního dne minulého roku přijela do Plzně, aby se pochlu- bila pokrokem svých pěveckých studií na pražské konservatoři hudby. Jak čteme v »Plz. Listech« zpí- vala koloraturní píseň Ofenbachovy »Olympies z »Hoffmannových povídek« a delikátní francouzskou romanci s průvodem harfy. Slečnin hlas je dosti velký, až nad normál a požadavky koloraturníci sopranů. Zpěvní erudice jeví se zejména v pěkném staccatu, čistém a zvučném, i v bezpečném ovládání hlasového rejstříku až do nejvyšších poloh. Přidanou romanci zapěla slečna francouzsky. Vkusně ji před nášela a zpívala ji muzikálně se zajímavými rhyt mickými zvláštnostmi, jimž se páně Kličkův harfový průvod dovedně akkomodoval.
Budilův Vendelin Budil Olympies Hoffmannův Kličkův Plzeň
28 article
+ První souborné provedení symfonických básní Dvořákových uskutečněno bude zejtra dne 5. ledna o 4. hod. odpol. v Plodinové burse va 12. symfoni- ckém koncertě České Filharmonie. Jak známo, vy- plnila tvorba symfonické básně poslední léta životu mistrova a dala vzniknouti pěti dílům, oplývajícím hudebními krásami prvního řádu a skvělou instru- mentační výzdobou. Čtyři symí. básně vážily látku z Erbenovy »Kytice«: »Vodník«, »Polednice«, »Zlatý kolovrat« a »Holoubek«; »Píseň bohatýrská«, jež nemá blíže vyznačeného sujetu, je posledním orche- strálním dílem Dvořákovým vůbec. — Vstupenky po 2 K, 1 K a 60 h prodávají se v kanceláři Českého filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53 + Populární koncert Frant. Ondříčka uspořádán bude dne 19. t. m. o 7. hod. več. v Rudolfinu. Před prodej lístků jest velice živý, i doporučuje se kaž- dému, kdo chce dostati výhodnější místa, aby si listek co nejdříve zakoupil. Ceny jsou dvojí a sice v celém parketu a na I. tribuně po 2 K a na II. tribuně po K 1.20, místa ke stání K 1.— a 60 hal., lože 12 K. Vstupenky lze dostati výhradně v hudebním a klavír- ním závodě Mojmíra Urbánka, Praha, Jungmannova třída č. 14, Hlávkův palác. + Musica saora. V pondělí 6. t. m. 1/210. hod dopol. v chrámu na Strahově provedeno bude: Karel Douša: Missa solemnis pro soli, sbor, varhanya orkestr; J. Mitterer: Graduale; J. Trecet: Offerto- rium; J. Wowes: Pange lingua. Dirigent J. Wowes.
Dvořákův Erbenův Holoubek František Ondříček Urbánek Hlávkův Douša J Mitterer Graduale J Wowes Pange Václavský já Rudolfinum Praha Jungmannův třída Strahov Český filharmonie Český filharmonický družstvo palác . + Musica saor Misso
29 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Důstojnické drama v Allensteinu. Dalším vyšetřováním záhadného zločinu v Allen- steinu vyšly na jevo okolnosti, jež nasvědčují, že vrahem majora šl. Schönebecka byl přece selník šl. Goeben. Jak již sdělenc, koupil 24. prosince u vlá- senkáře masku, které prý chtěl použiti na první vá- noční svátek ve společnosti ve vile majorově. Zále- želo mu na tom, aby maska měla hodně velkě otvory pro oči. Na nádvoří starého zámku blíže vily Schönebeckovy stojí v noci stráž. Ta slyšela v noci na druhý svátek po 12. hodině ve směru vily výstřel, ale nezahlédla nikoho. Hodinu na to při- blížil se k domu pán v civilu, jenž se muže na stráži stojícího tázal na čas. Bylo 11/4 hod. Pán šel pak k domu Schönebeckovu a zde narazil na hlídku, jež měla vystřídti stráž v zámku. Pán v civilu, jehož celý popis bedí se na setníku šl. Goebena, skryl se do temného kouta vily. Svobodníku zdál se pode- zřelý, pročež šel k neznámému, jenž na jo rychle utekl do měsla,
Schönebeck Allenstein Allen
30 article
Dle toho a dle výpovědí selníkových udál se zločin ve vílle asi takto: Setník šl. Goeben byl sku- tečně ve společnosti u majora na první svátek, ovšem bez masky s velkýma očima, tu měla paní Schöne- becková ukrytou v hořejších pokojích. Dříve ještě, než hosté majorovi krátce po 11. hododešli, rozloučil se selník šl. Goeben, jenž pil mnoho vína, s hostite- lem, otevřel domovní dvéře a silně je přirazil, jako by vyšel na ulici, ve skutečnosti vystoupil však tiše do prvního patra a skryť se v pokojich paní Schöne- beckové. Brzy na to odešel major do své ložnice, po- něvadz měl ráno jíti se šl. Goebenem na hon. Ještě v polosnění zaslechl pak podezřelý šramot, chopil svůj revolver a za okamžik vystoupil proti němu neznámý s maskou. Než se vzpamaloval, střelil jej šl. Goeben do čela. To bylo kolem 12. hodiny. Vrah prchl pak oknem do svého bytu, kdaž ohlekl civilní oděv a klepal také na svého souseda, snad aby si zajistil alibi. Na to chtěl se vrátiti do vily, aby mrtvolu majorovu hodil do nedaleko te- koucí řeky Aly. Při prudkém spádu řeky mohla býti mrtvola daleko odnesena a nalezena třeba až za ně- kolik dní. Nebylo pak vyloučono, že by se bylo soua
Schön Goeben Al