3
masthead
4. ledna 1908. Číslo4.
4
article
tábora nabídnout kapitulaci. Účastníci válečné
rady byli tím překvapeni.
„Vždyť je to zrada!“ pravil adm. Viren
Reisovi.
Tehdy toto slovo poprvé bylo vypuštěno
Finanční nesnáze říše německé.
»Národní Listy« zaznamenaly již, kteral
finanění správa říše německé ocitla se v těžkých
nesnázích, poněvadž dosavadní její příjmy ani
z daleka nestačí na úhradu výdajů. Finanční
odborníci v Německu předkládají nyní tamní
politické veřejnosti různé návrhy na odstranění
německého finančního schodku zavedením no
vých přijmů — nikoliv úsporným hospoda
řením.
S návrhem téhož rázu vystupuje právě
řadě říšsko-německých listů současně poslanec
říšského sněmu německého prof. dr. Müller.
člen svobodomyslné strany lidové.
Na počátku své stati praví prof. Mäüller
že říšskému ministrovi finanei, který je sice bez
práv, má však nejtěžší povinnosti, ukládá s
úloha stejně těžká jako rozřešení kvadratury
kruhu. Levice — píše dr. Müller — neche
žádné daně nepřímé, pravice zavrhuje daně
přímé; lihový monopol zavrhuje levice, o dan
z doutníků nechce věděti nikdo nic. Mimo to
žádá se odstranění nešťastné daně z jízdních
lístků, ačkoli zvýšením platů říšského úřadnictva
atd. objevuje se ve finančním hospodářství říš-
ském mezera asi 250 milionů marek veliká.
Souhlasným je pouze mínění, že rozdělení ma-
trikulárních příspěvků *) nemá se příště díti ve
způsobu daně z hlavy, nýbrž dle platební způ-
sobilosti jednotlivých spolkových států. Pro tuto
změnu byla by většína říšského sněmu, ale krá-
lovství saské podalo proti požadavku tomu
obrněný protest. Také měřítko pro vypočítání
zmíněné platební způsobilosti není dosud jasno.
Viren Reis
profesor
doktor
Müller
Mäüller
Německo
5
article
Jedni chtěji, aby základem pro výpočet ten byly
hrubé výnosy železnic, jiní navrhují, aby zave-
dena byla říšská daň ze jmění a ta aby stala
se základem pro výměru platební způsobilosti
spolkových států.
Do této spleti rozporů a neshod hozena
byla myšlenka reformy říšské daně dědieké.
Touto myšlenkou zabývá se prof. Müller na zá-
kladě podnětů justičního rady Bambergra po-
drobněji; je stoupencem jejím. I navrhuje, aby
k dědietví oprávněni byli ti, komu majelník
jmění odkáže svůj majetek závětí a aby inte-
státní dědění *v) bylo obmezeno na určitý stupen
příbuzenstva; mimo tento stupeň stal by se v
takových případech dědicem stát. Intestátními
dědici byli by rodičové zůstavitelovi a jeho děti
i sourozenci i částeční, jakož i jeho dítky ne-
manželské, za děti však uznané, dále přibuzní
druhého stupně. Ještě dále odevzdávati dědictv
nepovažuje prof. Müller mravně důvodným,
soudě, že neobmezené příbuzenské právo dědi-
cké podobá se loterii, jejíž výhry dostává s
člověku, který si do loterie ani nevsadil.
Finanční výnos svých návrhů považuje
prof. Müller pro první čas za těžce vypočíta-
telný, myslí však, že navrhovaná jím změna
práva dědického vynesla by tolik, že by uhra-
dila polovinu nynějšího německého deficitu. Na
konec si přeje, aby jeho podněty byly řešeny
při celkové reformě říšských financí německých.
profesor
Müller
Bamberger
6
article
Japonsko-americká bitka ve Vancouveru.
Ve Vancouveru v sev. Americe došlo včera
k veliké bitce mezi Japonci a bělochy. Jeden z
těchto vytloukl v japonském přibytku okna,
načež byl Japonci přepaden. Z blízkého přístavu
kvapili mu běloši vstříc, ale přesila Japonců je
zapudilia. Mnoho bělochů bylo zraněno
noži a jeden usmrcen. Rozčilen
jest ohromné. Japonci dobře zor-
ganisovaní opevňují svou čtvrť. Vlivné
osobnosti snaží se zameziti další neštěstí a uli-
šiti rozčilení bělochů. Zdá se, že napjetí mezi
*) Matrikulárními příspěvky nazývají se pří-
spěvky spolkových států na úhradu společných zále
žitostí německé říše. Pozn. red.
**) T. j. zákonné právo na dědictví po osobách
jež zemřely bez poslední vůle. Pozn. red.
bělochy americkými a žlutými přistěhovalci po
vede ještě k velikým konfliktům mezinárodním
Povstání indianské.
Moskitští Indiáni, kteří usedlí jsou na vých.
pobřeží Nikorague, povstali. Situace jest kri-
tická. Britská loď vysadila tam setninu námoř
níkův, aby podporovala vojsko gen. Zeloya.
Povstání v portugalské Guinei.
V portugalské Guinei vzbouřilo se dese
kmenů na rozloze 700 mil čtverečních. Zmoe-
nili se 50.000 patron ve vládní budově a na-
padají nyní sídla bělochův. Došlo již k opět-
ným tuhým bitkám s nimi. Povstalci veden
jsou společným náčelníkem. Guvernér žádal
telegraficky posily a ministerská rada za před-
sednictví Francova usnesla se vyslati do osady
celou vojenskou výpravu.
Japonec
Indián
Francův
Japonsko
Vancouver
7
article
Důležité rozhodnutí c. k. správního
soudu pro žurnalistiku.
Důležité rozhodnutí c. k. správního
soudu pro žurnalistiku.
Žádost za udělení licencí pro drobný
prodej novin, podaná vydavatelem
listu — hromadně pro mnoho trafik
a lokálů obchodních — kolkuje se
jako jediné podání kolkem 2 K.
Vydavatel periodického časopisu S. podal žádost
za povolení drobného prodeje svého listu v obchod-
ních místnostech několika živnostníků. V žádosti
jeho ze dne 19. prosince 1903 bylo označeno 98
živnostníků a jejich obchodních místností a ke konci
připojeno: »Na důkaz souhlasu jmenovaných živ-
nostníků připojeny jsou jejich podpisy nebo prohlá-
šení.« Žádost hyla podepsána vydavatelem listu
87 živnostníky.
Ve druhé žádosti podané 24. prosince 1903 vy-
davatelem ténož listu a spolupodepsané 24 živ nost
níky za 25 licencí nalézá se vedle bořejší poznámky
týkající se souhlasu ještě dodatek: »Všichni lito
živnostníci mají již licence ku prodeji periodických
časopisů a prosí tudlž o rozšiření prodeje.« Z těchto
podání, každého opatřených kolkem za 2 K bylo vy-
davateli listu v jeho vlastním jménu a ve jménu do-
tyčných trafikaniů, resp. živnostníků předepsáno n
zkráceném poplatku podle počtu žadatelů 112kráte
po 2 K . . . . . .
8
article
. . . . . 224 K
po srážce upotřebených kolků. . . . . . 4 K
220 K
a zvýšením . . . . . . . . . . . . 440
Tento předpis byl pořadem instancí schválen
konečně též rozhodnulím c. k. ministerstva financí
ze dne 3. března 1906 č. 79.041/05 až na to, že trestní
zvýšení poplatku sníženo bylo na částku 50 K. Slíž-
nost, podaná drem. Aloisem Rašínem, advokátem
v Praze, na c. k. správní soud ve Vídni, byla vyří-
zena takto:
C. k, správní soud rozhodnulím svým ze dne
12. prosince 1907 č. 11.217 rozhodl takto:
Rozhodnutí c. k. ministerstva finan-
cí ze dne 3. března 1906 č. 79.041/05 v pří-
čině kolkování podání de praes. 19. pro-
since 1903 č. 20.479 se zrušuje jako neodů-
vodněné, oslatek se stížnost jako ne-
odůvodněná zamítá.
Rozhodnutí své odůvodnil c. k. správní sou-
takto:
K Slíž
Rašín
praes
Praha
Vídeň
9
article
„De § 3. zákona o tisku ze 17. prosince 1862
č. 6 ř. z. pro rok 1863 má každý volnost buď jie
samým, aneb za účasti jiných — avšak dle samoslat-
ného plánu, od něho navrženého — sepsaně spisy
vlastním nákladem vydávati a ve svém bytě anel
v jiné místnosti, k tomu výlučně určeně, na svů
účet prodávati a pojímá do sebe právo k vydávání pe
riodického tiskopisu léž právo jej nakládati; politická
správa zemská může povoliti prodej periodických ti
skopisů určitým osobám. Dle § 2. zákona z 9. čer
vence 1894 č. 161 ř. z. nemůže býti odepřeno takov
povolení tomu, kdo jest oprávněn dle předpisů ž iv.
nostenského ládu k samostalnému pro-
vozování svobodně živnosti, a může býti
odňato pouze z takových důvodů, pro které může
úřad dle řádu živnostenského odníti opráv-
nění k provozování svobodné živnosti.
Z těchto ustanovení zákona plyne, že se může
ucházeli o povolení prodeje periodického časopisu
v kterýcholi místnostech obchodních jak majitel
dotyčné míslnosti obchodní, tak také vydava
tel periodického tiskopisu.
Dle hořejšího slavu věci jde na jevo, že podán
de praes. 19. prosmce 1903 č. 20.479 pouze o
stěžovatele jako vydavatele periodického tiskopisu
„S.“ podáno bylo a že spolupodpis živnostníků sla
se pouze na znamení souhilasu. Proto nelze hle-
děti na toto podáí jako na podání více osob, na-
opak věc se má právě tak, jako by žádost byla pode-
psána pouze slěžovaželem samým a jako by k žádost.
bylo bývalo připojeno prohlášení souhlasu podepaa
ných živnostníků
Poněvadž nevysvítá ani z tohoto podání, ani ji
nak, že spolupodepsaní živnostníci zmocnili stě-
žovatele k podání v jejich jménu, naopak podán
10
article
podepsáno je od stěžovatele pouze jako vy da-
vatele periodického tiskopisu „S.“ beze
všeho dodatku, který by vyjadřoval splnomocnění.
jeví se býti za daného stavu věcí neodů-
vodněným názor rozhodnutí, jemuž stížnost čelí.
že zdost podána byla od stěžovatele ve jm-
nu živnostníků a trafikantů na ní pode-
psaných a následkem toho jest v zákoně neodůvod-
něný požadavek o názor ten opíraný, aby byl po-
platek z podání tolikráte zaplacen, kolik
osob na podání bylo podepsáno, pročež
musilo býti rozhodnutí, proti němuž si stěžováno
pokud se týkalo podání de praes. 19. prosince 190
— zrušeno.
Jinak se má věc v příčině podání de praes. 24.
prosince 1903 č. 20.741, neboť v dodatku výše uve-
deném, od živnostníků spolupodepsaném, žádají titíž
o rozšíření oprávnění prodejových, podávají tudíž v
smyslu § 64. č. 5 zákona poplatkového sami žádost
a je proto každý z nich povinen zapraviti poplatek
z podá ní,
Poněvadž pak záležiost — ve které podání bylo
učiněno — totiž sklad periodického tiskopisu „Š.
jeví se býti v příčině každé prodejové místnosti spo-
lečnou záležitostí stěžovatele s majitelem dotyčné
místosti — tvoří podání toto společné podání do-
tyčných živnostníků a stěžovatele a jest proto též
stěžovatel povinen nerozdílnou rukou kolkový po-
platek zapraviti.
Předpis kolkových poplatků, do něhož jest stíž
nost vedena, jest, pokud se týče podání de praes
24. prosince 1903, zákonitě odůvodněným, pročel
musila býti stížnost v temto směru zamítnuta,
Ve Vídhni, dne 12. prosince 1907.
praes
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Jak asi dopadne sohůze akčního a šir
šího výkonného výboru, slibovaná orgánem před-
sedy Národního klubu, následkem chebského
případu a jaké bude pravděpodobné dobré zdán
právníků a politiků obou korporací o důležitost
chebského výpadku pro další taktiku poslaneů
národní strany svobodomyslné, lze posouditi ze
včerejší opovědi takových sehůzí týmž orgánem
Je to zřejmo z pokusů jeho, zlehčiti důleži-
tost chebské katastrofy dvěma okolnostmi
sed národní klub
12
article
Předně výtkou na naši adresu, že „když zcela
obdobné rozhodnutí vydáno — ovšem stejně ne-
správné — v jiné věci exekuční zastupované
panem drem. Lhotou, když 14. července 190
nepřipustil soudce v Aši český jazyk při projed-
návání trestního případu a také jindy, nebylo
stejné rozhodnutí nazýváno katastrofou“. K to-
mu připomínáme: a) Mluvíme výhradně o kata
strofě „positivní politiky“ v éře „vlivu a moci“,
o její katastrofě v období po rakousko-uherském
vyrovnání, vyhraženém podle slov dra. Kramáře
k energickému řešení nejpalčivějších otázek
česko-německého sporu; nemožno bylo tedy
mluviti o katastrofě té v červenci, listopadu
kdykoli před utvořením vládního Národního klu-
bu, nemohlo se o ní mluviti v době, kdy bylo
pokládáno za jisto, že poslanci mladočeští po-
staví se do rozhodné oposice proti vyrovnání
s Uhry. b) Případ směnečné žaloby dra. Lhoty
nezasluhuje vůbec označení „kata-
strofy“, neboť jest spíše vším jiný m. Nebot
stížnost dra. Lhoty, podaná na rozhodnuti
krajského soudu chebského, měla za výsledek,
že vrchní zemský soud zaslal krajskému soudu
chebskému výnos, jímž se vyrozumívá, že jest
soud chebský povinen českou směne-
čnou žalobu nejen přijmouti, nýbrž
také jazykem českým vyříditi, vše
co na žalobu tuto se vztahuje ja-
zykem českým protokolovati a vy-
pracovati a také v podacím proto-
kolu zapsati žalobní spis jazykem
českým.“ (Viz „N. L.“ ze dne 12. listopadu
Kramář
Lhota
Lhota
Aš
Uhry
13
article
1907.) Katastrofální rozhodnutí vrchního
zomského soudu ze dne 27. prosince 1907 o od-
volání dra. Šebesty v stejné záležitosti směneční
dí však, že v záležitosti té „nelze úkolem
práva dohledacího ničeho zaříditi“. Ne-
mohou tudíž obě rozhodnutí nazvána býti „ob-
dobnými“ a „o všem stejně nespráv-
nými“, ježto první z nich jest vůbec naprosto
správné. Spíše lze vysloviti podivení nad tím
kterak může něco podobného napsati orgán dra
Kramáře, který v čísle novoročním konstatova
výslovně, že svým rozhodnutím ze dne 27. pro
since 1907 vrchní zemský soud změnil svů
původní názor!“ (proti svému rezhodnutí v zál.
dra. Lhoty). — Dalším pokusem zlehčiti vý-
znam chebské katastrofy jest námitka orgánu
p. dra. Kramáře, že: „Národní Listy““ v pole-
míce se Staročechy jednou napsaly: „Máme
k radosti Němců obětovati oba své ministry.
kdežto Němcům ani nenapadlo, aby svých odvo-
lali“, neboť také po rozhodnutí 8. listopadu.
které nám bylo příznivo (ut supra!) němečtí mi-
nistři neodstoupili.“ K tomu připomínáme: a
V nynější situaci musí nám názor Staročechů
žalost i radost Němců býti konečně lhostejnou,
svrchovaně rozhodnou jest anebo měla by býti
především čest národa a jeho prospěch; b) Ně-
mečtí ministři neodstoupili, poněvadž jim bylo
dáno ujištění, později bar. Beckem opakované
i deputaci chebského městského zastupitelstva.
„že záležitost tato bude vyřízena
ve smyslu Němeům příznivém,“ ja.
kož se i stalo!
Šebesta
Němec
Lhota
14
article
— Aby rozuměl orgán p. dra. K. Kramáře
co je to „neutěšená polemika“, nad níž hořeké
v pátečním úvodníku (jeho délku neměříme, jal
bývá utěšeným zvykem jeho), upozorňujeme je,
právě na jeho včerejší pointu důkazu o tom
zdali jsme schválili nynější postup dra. Kra
máře článkem svým ze dne 5. března m.r
Provedl: řečený list neopatrnost, že otiskl i nej
poslednější věty našeho článku, v němž uvá-
díme sjezdovou definici poslance dra. Kramáře.
dodávajíce, že „pevně věří“ (dr. Kramář), že
takovou positivní politikou za nynějších poměrů
ve Vídni můžeme nejspíše dojíti vytouženého
cíle svého. Poslední dvě věty našeho článku
znějí takto: „Odpůrci namítnou, že totéž doufal
náš Havlíček r. 1848. Ale nutno změřit rozdí
mezi tehdejší a dnešní silou českého národa.
kdežto Rakousko jest stranou ko-
šutovskou přivedeno dnes bez-
mála v stejné nesnáze, jako tehdá..
Popíráme sice, jak dí stará právnická floskule:
„z opatrnosti“ stále, že jsme projevili souhla
i s postupem dra. Kramáře, přislibovaným sjezdu
v březnu, ale jestliže něco jest přímo ubíjejícím
důkazem, že dnešní Kramářův postup
je docela něčím jiným, než postu p.
který prý jsme schvalovali dne 5. března, je t
náš výslovný poukaz ke košutovským ne-
snázím, kteréž mohly snad prospěti postupu
dra. Kramáře, tak jak byl tlumočen sjezdu
národní strany svobodomyslné. Jak zkušenost
učí, nevyužitkoval dr. Kramář nesnází
stranou Košutovou Rakousku připravených ve
prospěch českého národa, nýbrž právě naopak
hlasy českými pomohl Rakousku recte baronu
Beckovi z nesnází, Košutovci mu uchystaných.
K Kramář
Havlíček
Kramář
Beck
Vídeň
Rakousko
15
article
Učinil tedy něco zcela jiného, než jak jsme před-
pokládali dne 5. března m. r. Že musíme ta-
kovéto samozřejmosti, na bíledni a na dlani le-
žící dokazovat, a že je musíme dokazovat ne
jodnou, nýbrž dvakráte, a ne dvakráte, nýbrž
pětkráte za sebou a znova a znova, že jsme
k tomu nuceni způsobem t. zv. „žurralisti-
ckého“ (1!) boje lidového listu svobodomysl-
ného, to jest polemika pro nás neutěšená a
za takový způsob boje našeho protivníka se
intensivně stydíme. Takový způsob boje jest
totiž naprosto duchaprázdný, unavuje bezodnou
nudou svou nejen nás, ale i čtenáře, otupuje zájem
veřejnosti pro veřejný tisk, a připravuje novinář-
skou formu o její největší efekt t. j. koncisnost.
Takový způsob boje nutí nás, hádat se stále
o totéž, věc dosetkráte vyvrácenou vyvracet po
jedenácté, to připomíná dětskou hříčku s bezo-
vým mužíčkem, který stále vstává kouzlem olo-
věného cvočku. Neutěšená polemika jest s pro-
tivníkem, který si pomáhá po prvé „tiskovou
chybou“, po druhé „uvozovkami špatně umístě
nými“. Neutěšená jest polemika s protivníkem.
avšak dosti; bezůčelno je nastavovati pole
miku o nesprávném postupu strany
ve chvíli, kdy spadá protivníku na hlavu takový
pádný důkaz jako rozhodnutí vrchního zem
ského soudu v chebské záležitosti, kdy jes
i pro nejblouznivějšího optimistu zjevno, že po-
stupem tímto vrženi jsme jedním dnem o 30 le
nazpět, připraveni o platnost Stremayrových na-
řízení jazykových, jediný jazykový majetek náš.
kdy postupu takovému děkujeme největší ránu.
která nás na politickém poli za třicet let stihla.
Jak je možná vůbec nějaká utěšená polemika
s profivníkem, který v takové chvíli teprve uva-
žuje, zdali jest rána tato takové důležitosti, aby
nastala úplná změna taktiky!? Při tom všem
mluví lidový svob. list o impertinenc ích
16
article
a sám dopouští se takových impertinencí, jake
parenthetická poznámka „Nár. Listy“ přece
tvrdí, že stojí také na programu naší strany.“
To se opovažuje říci list dra. Kramáře nám, ve
chvíli, kdy program strany držíme jemu i jeho
stoupencům na oči jako prapor vůdci a vojá-
kům, kteří na něj přísahali!? Ano my, „Ná-
rodní Listy“, na něm stojíme, ale
vy jste z něho odešlil A jak se zdá ne-
přivážeme vás, nešťastné politiky vlivu, moei
a vnikání do správního mechanismu, ku progra-
mu tomu už ani houžvemi! Uvažte jen, probůh,
kam jste došli, vy, kteří vyšli jste zjednat ná-
rodu náhradu a zadostučinění za odvolání Bade-
nových nařízent!! I o Stremayrova jste byli při-
— Přípravy k zemským volbám. Schůze
důvěrníků okresů karlínského,
brandýsského, žižkovského, král.-
vinohradského, nuselského a vršo-
vického za účelem volby do sněmu králov-
ství českého koná se v pondělí dne 6. ledna
1908 (na den Tří králů) v místnostech klubu
národní strany svobodomyslné (Měšťanská be-
seda) v Praze. Vzhledem k nutnosti ustanoviti
konečně kandidáta a za účelem příprav voleb-
ních jest přítomnost všech důvěrníků nutná.
doktor
Kramář
Bade
Praha
17
article
Schůze koná se o 10. hod. dopol. —
Schůze městských rad volební skupiny měst
Humpolce, Polné, Německého Brodu konala se
30. prosince m. r. v zasedaci síni německo-
brodské radnice. Schůze zúčastnili se za měst-
skou radu humpoleckou p. Jos. Strádal, za Po-
litický klub v Humpolcí pp. J. A. Skorkovský
a Fr. Jokl, za obchodní gremium p. Václ. Pro-
cházka, za cech soukennický p. Dubský, z
městskou radu polenskou pp. Losenický, Kraclik
a Sedlák, za společenstvo č. II. p. K. Tauer,
za společenstvo č. III. p. Ed. Radouš, za měst-
skou radu německo-brodskou pp. dr. R. Halík,
O. Šmitt, G. Dvořák, Pytlik a Janko, dále dele-
gáti živnostenské okresní rady pp. O. Martin a
Jos. Sládek a důvěrníci místní organisace ná-
rodní strany svobodomyslné pp. O. Spurnýa
Záruba. Po zahájení schůze p. drem. Halíkem,
zvolen předsedou p. Losenický, který vysvětlil
příčinu svolání schůze a požádal dra. Šubrta,
aby vyložil poměry pro nové volby do sněmu
zemského. Dr. Šubrt tak učinil a zdůraznil
potřebu brzkého stanovení kandidáta; pak se ze
schůze vzdálil. Pan J. A. Skorkovský pravil,
že s uspokojením patřiti možno na činnost dra.
Skorkovský
Jokl
Václ
Dubská
Losenický
Kraclik
Sedlák
K Tauer
Ed
doktor
R Halík
Šmitt
G Dvořák
Pytlik
Janko
Martin
O Spurný Záruba
Halík
Šubrt
Humpolec
Polná
německý Brod
Humpolc
Francie
Jos
litický klub
18
article
Šubrta v zemském sněmu a odporučil vřele
opětnou jeho kandidaturu. Pan Kracík z Polné
připojil se k tomuto přání. Pan Losenický pro-
hlásil, že městská rada polenská usnesla se
jednomyslně kandidovati dra. Šubrta. Pan dr.
Halík konstatoval s potěšením, že všechny měsí-
ské rady této volební skupiny přejí si kandida-
tury dra. Šubrta. Pan Jos. Strádal z Humpolce
žádal, aby dr. Šubrt prohlášen byl též za kan-
didáta živnostenského, neboť o živnostnictvo
zjednal si velké zásluhy, pročež živnostnictvo
chová k němu plnou důvěru. V tomže smyslu
promluvil i p. Dubský z Humpolce. Potom dal
předseda hlasovati o kandidatuře p. dra. Šubrta.
Byla přijata jednohlasně, a když
usnesení sděleno bylo přivolanému dru. Šubr-
tovi, prohlásil dr. Šubrt, že kandidaturu přijímá.
Prohlášení jeho bylo přijato hlučným po-
praveni!
Šubrt
Kracík
Losenický
doktor
Halík
Jos
Strádal
Dubská
Šubr
Polná
Humpolec
19
article
tleskem.
— Svatováclavské lázně se již jubile
šedesátého výročí památného »shromáždění svato-
václavského« (11. března 1848) nedočkají. Rýč
a motyka zhladí již asi do té doby budovu,
kde Faster a Trojan přednášeli a vysvětlovali
lidu petici k mocnáři, jež by výraz dala přáním
a potřebám země české, tak řečené »články
svatováclavské« o zřízení konstitučním. Dni bu-
dovy, kde také 13. března 1849 Havlíček souzen
byl před porotou pro kritiku oktrojírky a slavně
uznán za nevinna, jsou sečteny. Ustoupiti musí
regulační čáře, která v Praze je již pověstná,
že ve své lineálnosti nedovede se vyhnouti ni-
čemu památnému. Na pozemcích václavských
lázní a zahrady stavěti se bude chemický ústav
české techníky, a již začíná se prvou — úprarou:
kácejí se krásné stromy svatováclavské zahrady,
v jejichž korunách vždy tolik ptactva šveholí-
Faster
Trojan
Havlíček
Praha
svatováclavský zahrada
20
article
(Hlustrované) Přeložil Jindřich Vodá k. 11. a 12.
(po 30 hal.) Tamtéž.
Bohumil Brodský: Sebrané spisy. Seš
120.—122. Sv. IX. Vesnické obrázky. Čásť III. 90 h.
V. Kouba v Praze.
„Evžen Oněgin.“ Kritická stať V. G. Bělin-
ského. (Přelozil Karel Kollman. Kritické knihovny
seš. XII.) J. Pelcl.
Moravsko-slozská kronika. Roč. XVIII., svaz
IV. Cena 1 K.
* Obrázky z minulých let. Řaďa II. — „U Křů-
palů“, valašská povídka vykládá J. M. Slavičínský
2. vyd., sv. I.—III. — „Kout kopřiv“, napsal Fr
Holub. Nakladatel R. Promberger. Olomouc. Celý
ročník 3 K., poštou 3 K 50 h.
„Studentská revne. Roč. I., čís. 1. — „Věslník
České Akademie“ atd. Roč. XVI., čís. 8. Jistopa
1907). — „Světozor“, sešit 10. 1908. — „Moravsko-
slezská Revue“. Čís. 2.
* Kalendář Národního divadla na r. 1908 vyšel
právě nákladem pokladníka F. Šmejkala jako ročník
27. Úhledná hnížečka obaahuje bohatou čásť beletri-
stickou s článkem zesnulé Hany Kvapilové v čele
a zajímavými příspěvky Karla Maška, Jar. Baláka,
Mileše Čtrnáctého, A. Wiesnera, Abigail H. Horá-
kové, Ruoffa a K. Horkého a ozdobena jest nejno-
vějšími fotograliemi předních umělců Nár. div. dam
Laudové a Maturové a pp. Seiferta a Pácala s král-
kými daty jich životopisů. Čásť, týkající se repertoiru,
vykazuje veškerá na jevišti Nár. div. r. 1907 provo-
zovaná představení, seznam veškerých novinek, her
nově studovaných, vypravených nebo scénovaných,
hor slavnostních, přiležitostných a beneličních a se-
znam pohostinských vysloupení cizích umělců n
naši scéně. Podstatnou čásť kalendáře tvoří úplný
a jedině správný adresář při Nár. div. zaměstnaněho
personálu se seznamem členů a správního výboru
Společnosti Národního divadla a iniendance v čele.
Jindřich Vodat
Brodská
V Kouba
Oněgin
Bělin
Kollman
J Pelcl
Slavičínský
Kout
R Promberger
Světozor
F Šmejkal
Kvapil
Mašek
Balák
Mileš Čtrnáctý
A Wiesner
Abigail H
Lauda
Matura
Seifert
Pácal
Praha
Olomouc
Moravsko
Věslník Český akademie
národní divadlo
U Kř
21
article
Ke konci připojen jest plánek divadla s cenami den-
ního prodeje, návod o vydávání vstupenek a pravidla
o záznamném. Oblihenou tuto příručku nejen členo
Nár. div, ale i návštěvníků možno koupiti buď u po-
kladny Nár. div. nebo v knihkupectví F. A. Urbánka
(vodle Nár. divadla).
„Dřovo“, první českoslov. odborný časopis pro
řemesla a dřevní průmysl, obchod a odvětví přibuzná
Ročníku VI., číslo 1. obsahuje vedle ilustrovaně při-
lohy a 5 obrazků v texlu hojnost rozličných odborně
poučných článků a pokynů, ze všech odvětví dřevař-
ských a zpřízněných. Čisla ukázková zasílá na požá-
dání zdarma administrace „Dřeva“ ve Vodňanech.
* „Svět Zviřat“, poučný i zábavný a hojně ilu-
sírovaný čtrnáctidenník. Vydavatel a zodpovědný re
daktor Václav Fuchs v Praze, „nad Klamovkou“
Ročník XII. Na rok 10 K. Číslo lednové má vétš
články. Vyskytuje se nervosila také mezi zvířaty? o
dr. T. Zella a Zvířala v přítomné době vymřelá o
dra. J. Křepely. Hojně zpráv odborných i všeobecně
poučných
„Rozkvět“. Obrázkový čtrnáclidenník. Vydává
tiskařské a vydavalelské družstvo rolnické v Praze
F A Urbánek
Fuchs
J Křepel
Vodňany
Praha
Klamovka
22
title
Redaktor Josef V ra n ý. Na rok 6 k
Josef
23
article
„Máj“. Vánoční dvojitě číslo, bohatě vypra-
veno: Ant. Klášterský: Vánoční nálada. J. Dělina
Štědrovečerní trilogie. R. J. Kronbauer: Pan prei
dent... Jaromír Borecký: Snih, Jos. D. Konrán
Zlaté prasátko. Šaty pro panenku. Fr. Horites: Bukač
Historie o démant, náhrdelníku. Kar. V. Prokop
Bouře. Feuilleton: Christina Rossetti: Vánoční večer
Dr. D. Panýrek: Vánoční literatura. Z čes. života. —
Ilustrace: Kard. Rohan. Král, královna a dauphin
Hraběnka de la Motte. Paní z Campanu. Zatýkaci lis
pro bastilu. Cagliostro. A. Papáček: Z horské zimy
Fr. Beran. Vnitřek rus. kostela.
*„Sládek“, neodvislý týdenník pivovarský (Pra
hn, Podsdralská tř. 1982), uveřejňuje v č. 46. pro
pivov. odborníky pozoruhodné články o posled
ních akcích, podniknutých za ozdra
věním pivovarského obchodu a v č. 47
(poslední m. r.) uveřejní vedle zpráv domácích a bur
sy obšírnou úvahu „České pivovarství r. 1907“, v
které nustíněn úplný přehled nejdůležitějších událost.
v pivovarství se udavších al v obor obchodu, tech-
níky, daní a nobo stavovského a sociálního hnut
spadajících. Nákladem „Sládka“ vydána byla pro
letošní rok bezplatná premie, nádherný obraz
Mikuláše Aleže „Život na českém pivovaře
(provedená v barvách fou. Husník Häusler).
„Sůva a „Klapačka“, sylvestrovské denníky
světového jména, vycházející jednou do roka redakc
Ježkovou, nákladem B. A. Keila, knihkupce v Chru-
dimi, vyšly lelos zase s příspěvky Vrchlického, dra
Pippicha, dra. Quise, Ad. Heyduka, Ignáta Herrman-
na, dra. Nováka, Votruby, Meinharda-Vílkovce a j
Jeden výtisk za 23 hal. poštou od nakladatele.
J Dělin
R J Kronbauer
Borecká
Snihlava
D Konrán
Šata
František
Horites
V Prokop
Christina Rossetti
doktor
D Panýrek
Rohan
Král
Motte
Campana
Cagliostro
A Papáček
Beran
Sládek
Mikuláš Alež
Husník Häusler
Sůva
Ježkův
A Keil
Vrchlický
Pippich
Quis
Ada
Heyduk
Herrman
Novák
Votruba
Meinhard
Vílkovec
Francie
Chr
Jos
Český pivovarství
24
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Cvičná scéna Národního divadla. Rozkošnou
intimní domácí slavností zasvěcena byla filiální scéna
Národního divadla v přízemní, zevně zrovna nepříli
úhledné budově bývalé strojovny na Žofínském ostro-
vě. Za to uvnitř jednoduchým a nenákladným, al
důmyslným způsobem rozřešeno sestrojení zkušeb
ného jevíště, jehož jako sůl polřebuje činohra Národ-
ního divadla. Do toholo sálu sezvala včera na 10
hod večerní divadelní správa členy Společnosti Nár
divadla, členy činohry i opery. Významnou slavnos
poctili svou návštěvou mimo jiné také purkmist
pražský dr. Groš a intendant divadla posl. d
Herold.
Shromážděné uvítal srdečnými slovy místopřed
seda Společnosti prof. dr. Hlava, vylíčiv stručně
historii snah, které od let již nutkaly divadelní sprá
vu, aby při stísněných poměrech umělecké činnost
v Národním divadle hledala přihodné místnosti pre
zkoušky, zvláště když rostouci požadavky repertoiru
pečlivé výprávy scénické i souhry čímn dále nedosl
tek místa v divadelní budově samé zdůrazňovaly
Po různých překážkách a nezdařených plánech sna-
žila se správa divadelní loni získati budovu bývalé
jízdárny v paláci hraběte Sylva-Taroucca na Přík opě.
avšak pod suggestivním vlivem velkolepého sletu so-
kolského zvítězila myšlenka, zachovati sál pro jízdní
Sokol pražský. (Zatím, zdá se, myšlenka tak horlivě
hájená úplně usnula. Pozn. ref.) Blahovůli obce praž-
ské a zejména přičiněním nynějšího starosty dra.
doktor
Groš
profesor
Taroucca
národní divadlo
divadlo posl . d Herold
25
article
Groše a náměstka dra. Štycha získán konečně
zde políebný prostorný sál, a řečnik děkuje všem
činitelům, kteří se o rychlou a vhodnou adaplaci jeho
přičinili, odevzdává jej artistické správě divadelní
a přeje nejlepší úspěchy umělecké. (Pollesk)
Ředitel G. Schmoranz ocenil pok výhody,
jež si on i všichni umělečtí činitelé Národního di-
vadla slibují od cvičebního jeviště, po němž tak dlou-
ho toužili. Ukazuje na úkoly a obtiže umělecké práce
na přední representační scéně, líči výmluvně, jaké
překážky tu bylo posuď překonávali, jak zejména či-
nohra byla Popelkou, která ve sborovém sále — je-
diné větší zkušební místnosti Národního divadla —
anebc na jevišti ve chvatu mohla odbývati svoje zkou-
šky pouze tenkráte, kdy opera tu byla se svými ve-
likými a nezbytnými úkoly hotova. Od pohotovost
nového zkušebného sálu slibuje si velmi mnoho, stu-
dování nevých i přestudování starších repertoirních
prací Bude tu velmi usnadněno, neboť dostatečn
prostornost, výhodná úprava a výborná akustika jeho
dovolují tu připraviti běžný repertoirní materiál téměi
úplně; také operní, vyjímaje zkoušky orchestrální.
Doufá, že dalum, kdy zkušební jeviště zahajuje v nej-
větší blizkosti Národního divadla — (akřka pod stře-
chou jeho — svoji činnost k podpoře uměleckého
programu a poslání přední české scény divadelní
zůstane trvale významným v historii českého diva-
delnictví, a s tím spolu spojeno z jménem nynějš
artistické správy divadelní. (Eotlesk)
Po tomto oficiálním aktu následoval umělecký
program, napolo improvisovaný. Dámy Bobkov
a Klánová, pánoré Šork a David zazpívali
několik písní, doprovázeni kapelníkem Pick ou
pp. Hašler, Hurt, Váňa, Mušek, Deyl, Kat-
ka a Zintl sehráli skvostnou travestii „Oresteiu“
přistřiženou z nedávné antické novinky Národníh
dívadla Karlem Šípkem.
Groš
Štych
G Schmoranz
Popelka
Bobkov
Klánová
Šork
David
Hašler
Hurt
Váňa
Deyl
Zintl
Národníh
Šípek
národní divadlo
Pick ou
Oresteia
26
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Z Mnichova dochází tato zpráva ze vče-
rejška: Při koncertu známého Kaimova orchestru
došlo k pustým scénám. Po první větě Beethove-
novy D-dur symfonie prohlásili hudebníci, že ne-
budou dále hráli, dokud hudební referene
»Münchener Neueste Nachrichlen« Ru-
dolf Louis neopustí sál. Mezi obecenstvem
nastalo pochopitelné vzrušení, čásť jeho zaujala stano-
visko volnosti kritické, čásť přizvukovala nedůtklivým
členům orchestru. Když došlo k výjevům velmi
bouřlivým, ustoupil kritik násilí a odešel.
Teprv po dlouhé době, když se rozčilení utišilo,
mohlo se pokračovati v koncertním pořadu. Bude
zajímavo sledovati, jak se zachová v tomto případě
a jaké důsledky z něho vyvodí redakce listu —
jednoho z předních listův evropských — a vůbee
hudební kruhy německé.
Kaimův
Louis
Mnichov
Münchener Neueste Nachrichlen
Beethovnov Ddur
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Slečna Anuše Budilova, dceruška ředitel
městského divadla plzeňského p. Vendelina Budila.
vzbudila již před několika lety pozornost našeho
obecenstva v představeních, kde jí svěřeny byly role
dětské. Její překvapující divadelní talenť byl už tehdáž
předmělem obdivu. Slečna od té doby konala pilná
studia též v oboru hudebním. Osvědčila se jako
obratná pianistka na podiu koncertním a posledního
dne minulého roku přijela do Plzně, aby se pochlu-
bila pokrokem svých pěveckých studií na pražské
konservatoři hudby. Jak čteme v »Plz. Listech« zpí-
vala koloraturní píseň Ofenbachovy »Olympies
z »Hoffmannových povídek« a delikátní francouzskou
romanci s průvodem harfy. Slečnin hlas je dosti
velký, až nad normál a požadavky koloraturníci
sopranů. Zpěvní erudice jeví se zejména v pěkném
staccatu, čistém a zvučném, i v bezpečném ovládání
hlasového rejstříku až do nejvyšších poloh. Přidanou
romanci zapěla slečna francouzsky. Vkusně ji před
nášela a zpívala ji muzikálně se zajímavými rhyt
mickými zvláštnostmi, jimž se páně Kličkův harfový
průvod dovedně akkomodoval.
Budilův
Vendelin Budil
Olympies
Hoffmannův
Kličkův
Plzeň
28
article
+ První souborné provedení symfonických básní
Dvořákových uskutečněno bude zejtra dne 5. ledna
o 4. hod. odpol. v Plodinové burse va 12. symfoni-
ckém koncertě České Filharmonie. Jak známo, vy-
plnila tvorba symfonické básně poslední léta životu
mistrova a dala vzniknouti pěti dílům, oplývajícím
hudebními krásami prvního řádu a skvělou instru-
mentační výzdobou. Čtyři symí. básně vážily látku
z Erbenovy »Kytice«: »Vodník«, »Polednice«, »Zlatý
kolovrat« a »Holoubek«; »Píseň bohatýrská«, jež
nemá blíže vyznačeného sujetu, je posledním orche-
strálním dílem Dvořákovým vůbec. — Vstupenky po
2 K, 1 K a 60 h prodávají se v kanceláři Českého
filharmonického družstva na Václavském nám. č. 53
+ Populární koncert Frant. Ondříčka uspořádán
bude dne 19. t. m. o 7. hod. več. v Rudolfinu. Před
prodej lístků jest velice živý, i doporučuje se kaž-
dému, kdo chce dostati výhodnější místa, aby si listek
co nejdříve zakoupil. Ceny jsou dvojí a sice v celém
parketu a na I. tribuně po 2 K a na II. tribuně po
K 1.20, místa ke stání K 1.— a 60 hal., lože 12 K.
Vstupenky lze dostati výhradně v hudebním a klavír-
ním závodě Mojmíra Urbánka, Praha, Jungmannova
třída č. 14, Hlávkův palác.
+ Musica saora. V pondělí 6. t. m. 1/210. hod
dopol. v chrámu na Strahově provedeno bude: Karel
Douša: Missa solemnis pro soli, sbor, varhanya
orkestr; J. Mitterer: Graduale; J. Trecet: Offerto-
rium; J. Wowes: Pange lingua. Dirigent J. Wowes.
Dvořákův
Erbenův
Holoubek
František
Ondříček
Urbánek
Hlávkův
Douša
J Mitterer
Graduale
J Wowes
Pange
Václavský já
Rudolfinum
Praha
Jungmannův třída
Strahov
Český filharmonie
Český filharmonický družstvo
palác . + Musica saor
Misso
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Důstojnické drama v Allensteinu.
Dalším vyšetřováním záhadného zločinu v Allen-
steinu vyšly na jevo okolnosti, jež nasvědčují, že
vrahem majora šl. Schönebecka byl přece selník šl.
Goeben. Jak již sdělenc, koupil 24. prosince u vlá-
senkáře masku, které prý chtěl použiti na první vá-
noční svátek ve společnosti ve vile majorově. Zále-
želo mu na tom, aby maska měla hodně velkě
otvory pro oči. Na nádvoří starého zámku blíže
vily Schönebeckovy stojí v noci stráž. Ta slyšela
v noci na druhý svátek po 12. hodině ve směru vily
výstřel, ale nezahlédla nikoho. Hodinu na to při-
blížil se k domu pán v civilu, jenž se muže na stráži
stojícího tázal na čas. Bylo 11/4 hod. Pán šel pak
k domu Schönebeckovu a zde narazil na hlídku, jež
měla vystřídti stráž v zámku. Pán v civilu, jehož
celý popis bedí se na setníku šl. Goebena, skryl se
do temného kouta vily. Svobodníku zdál se pode-
zřelý, pročež šel k neznámému, jenž na jo rychle
utekl do měsla,
Schönebeck
Allenstein
Allen
30
article
Dle toho a dle výpovědí selníkových udál se
zločin ve vílle asi takto: Setník šl. Goeben byl sku-
tečně ve společnosti u majora na první svátek, ovšem
bez masky s velkýma očima, tu měla paní Schöne-
becková ukrytou v hořejších pokojích. Dříve ještě,
než hosté majorovi krátce po 11. hododešli, rozloučil
se selník šl. Goeben, jenž pil mnoho vína, s hostite-
lem, otevřel domovní dvéře a silně je přirazil, jako
by vyšel na ulici, ve skutečnosti vystoupil však tiše
do prvního patra a skryť se v pokojich paní Schöne-
beckové. Brzy na to odešel major do své ložnice, po-
něvadz měl ráno jíti se šl. Goebenem na hon. Ještě
v polosnění zaslechl pak podezřelý šramot, chopil
svůj revolver a za okamžik vystoupil proti němu
neznámý s maskou. Než se vzpamaloval, střelil jej
šl. Goeben do čela. To bylo kolem 12. hodiny.
Vrah prchl pak oknem do svého bytu, kdaž
ohlekl civilní oděv a klepal také na svého souseda,
snad aby si zajistil alibi. Na to chtěl se vrátiti do
vily, aby mrtvolu majorovu hodil do nedaleko te-
koucí řeky Aly. Při prudkém spádu řeky mohla býti
mrtvola daleko odnesena a nalezena třeba až za ně-
kolik dní. Nebylo pak vyloučono, že by se bylo soua
Schön
Goeben
Al