1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. ledna 1908.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. Histy
předplání se
v Praza v adminislrasi
na vžsle . . . . . . 9I K
ns Givrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
a měsíe
na čtnt lda . . . . 7 K 00 h
va Hlian řck:
na měsíe . . . . . . 2 K 30k
Poštoui
pa noěs
k dtvt leia . . . . 9 K 60h
s drojí zásilken
na vtěstt
řtvrtnta . . . . 11 K 40k
6
article
Dozvuky rakousko-uherského
vyrovnání.
Dozvuky rakousko-uherského
vyrovnání.
Říšské německé listy ve svých novoročnícl
přehledech politiky zahraničné přičiňují k po-
měrům trojspolkovým některé dosti nápadné
poznámky, jež tuto stručně chceme shrnouti.
»Berl. Rund.«, jež se rozhlíží po světě
s výše Londýna, Nového Yorku a Berlína,
jakožto tři center zahraničné politiky, díá
»Ústrojí trojspolkové osvědčilo se v minulém
roce lépe než o rok dříve — protože nebylo
podrobeno nižádné zkoušce. Je nám sice lito.
že to musíme vysloviti, nechcemeť starou, pa-
mětní budovu ani o minutu dříve rozbořiti, než
pochod času stanovil. Ale nechceme rovněž na-
pomáhati nižádnému sebeklamu o věcné hodnotě
této staré budovy pro nás. My zkrátka se do-
mníváme, že stará její střecha více nesnese
opravdu špatného počasí.« Bursovní »Courier«,
vzpomínaje zápasů o vyrovnání a bojů s Chor-
vaty, praví: Tim, že na těchto událostech zá-
vislým byl osud vyrovnání, nabyly ovšem povahy
mezinárodní politické události; vždyť jimi
znemožněno bylo i uzavření obchodní smlouvy
mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Následky
takto vedeného celního zápasu pociťují se
i z této strany Sávy velmi nepříje mně. Při pře-
vaze krajně agrárních snah jak v Rakousku
tak v Uhrách jest ovšem se obávati, že celn
válka se Srbskem hned tak nebude ukončena.
Dle »Köln. Zigu.« sledovali v Německu
vývoj v Rakousko-Uhersku s oprávněným zájmem.
Ale nový parlament neosvojil si lepších mravů
a způsobů, než kuriátní. Slované mohli útočiti
na pruskou politiku polskou, aniž byli v čas
odkázáni do příslušných mezí. Vybudování
branných sil soustáti, jež se stalo nulným, ne-
mohlo pokračovati, protože vyrovnání nebylo
holovo.
Berl
Courier
Köln
Ziga
Slovan
Londýn
Nový York
Berlín
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Uhry
Německo
7
article
Okolnost, že Slované ozvali se náležitě
vůči přehmatům pruské politiky proti Polákům.
zdá se, že rozmnožila počet událostí, kteréž pr
zápasech o vyrovnání rakousko-uherské »nabyly
mezinárodní politické povahy«. Aspoň se lomu
podobá, že rakousko-uherský velevyslanec v Ber-
lině hr. Szögyenyi-Marich uznal za vhodné
i zvláštním veřejným projevem přispětik
zjstění této okolnosti.
Prohlašujeť v berlínském »Localanz.« toto
o poměru Rakousko-Uherska k Německu: Prá-
telství Rakousko-Uherska k říši německé jest
tak těsné, že vůbec nemůže býti srovnáváno
s pohtickými poměry k jiným stálům. Naž právě
tato intimnost nedovoluje tomu blíže osvětlit
před širšl veřejnosti jednotlivé, zvláš tn
otázky, o nichž vlády naše vyjednávají
Oproti zprávám šířeným s některých nendpo-
vědných stran lze však tvrditi, že dobrá shoda
a srdečná důvěrnost, spočívající na osobní ch
sympatiích, jež náš poměr charakterisují, vůbee
není rušena. Na tuto politiku hodí se opravdu
slovo, že nejlepší manželství jest to, o němž s
málo mluvl.«
I tento projev rakousko-uherského velevy.
slance tvoří zajímavý příspěvek — k dozvukům
rakousko-uherského vyrovnání.
Srovnáme-li s tím vším článek bývaléh
polsk ho ministra-krajana hr. Dzieduszyckého
uveřejněný v »Gaz. Narod.«, na nějž jsme včer
upozornili v rubrice zpráv domácích, pokud se
týkal politiky haličské vůči pruské politice proti-
polské, s výroky velevy slance Szögyenye »o jed-
notlivých, zvláštních otázkách, o nichž vlády
vyjednávají«, dospějeme ku přesvědčení, že do-
zvuků vyrovnacích může se dostaviti ještě víe
Slovan
Polák
Rakousko
Uhersko
Německo
Prat
8
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. ledna. (Řešení vojen
ských otázek na řadě?) Jest známo, že
řešení vojenských otázek v Uhrách odročeno na
tak dlouho, dokud nynější koaliční vláda, jež
se sama prohlašuje za provisorní, neprovede ony
úkoly, jež byly přesně vypočítány při jejím na-
stolení a mezi nimiž se nachází i volební oprava
Přes to „Parl. Korr.“ píše se z dobře prý zpra-
vených kruhů vojenských, že celý komplex vo-
jenských otázek má se rozřešiti již během roku
1908. Otázkám těmto byly prý věnovány audi-
once četných vojenských hodnostářů u panov
níka i arciknížete následníka. Rozřešení vojen
ských otázek již letos stává se nezbytným proto
že zvýšení kontingentu nováčků nelze déle od-
kládati a s rozmnožením rekrutů souvisí těsně
řešení všech ostatních vojenských otázek, ježto
dle úmluvy koruny s vládou uherskou vojenské
otázky byly vyloučeny na tak dlouho, dokud vo-
jenská správa nepřijde s požadavky, přesahují
cími normálný rozpočet. Vojenské kruhy čekaly
dokud nebylo hotovo uherské vyrovnáni; nyní,
když hospodářský poměr obou států monarchie
jest upraven, nutno prý učiniti pořádek také
v oboru vojenství. Zvýšení kontingentu nemá se
vykoupiti nějakou jednostrannou koncesí, nýbrž
má se státi podnětem k rozřešení celého kom-
plexu vojenských otázek. O takové definitivné
rozřešení stojí prý zvláště arcikníže následník
a vojenské kruhy s ním souhlasí.
Praha
Uhry
9
article
Současně dotýká se téže otázky „Pesti
Naplo“, jenž dle vídeňské informace tvrdí, že
uherská vláda posune sama již v nejbližší době
do popředí celý komplex vojenských otázek. Po-
tvrzuje, že se již letos letos měl zvýšiti kontin-
gent nováčků, ale že zatím od toho upuštěno.
Na všechen způsob nutno prý se připravili n
nějaké překvapení v oboru vojenském. Otázka
praporů rozřeší se tím, že se na základě ruských
zkušeností v Mandžursku plukovní prapory vů-
bec odstraní. Některé emblemy se podrží a vy
hoví se při nich částečně uherskému požadavku
Také v otázce služebního jazyka má se dle mi-
nění generálního štábu a vojenského minister-
stva částečně vyhověti Maďarům. Potíže dle
Banffova listu vycházejí od následníka, který se
boji, aby se armáda nerozdvojila, jest prý však
naděje, ža generálové jeho obavy rozplýlí a do
jde na jakousi směs německo-maďarského ve-
lení: Mimo to má se při vojenských soudech
v Uhrách připustiti maďarský jednací jazyk.
V Praze, 2. ledna. (Změna uhersk ého
sněmovniho jednacího řádu.) Minist
obchodu Frt. Košut problásil ve své novoroční
řeči, že volební reforma jest nyní prvním úko-
lem uherské vlády a potřebné předlohy že bu-
dou sněmovně podány již na jaře. Z kruhů par-
lamentních sděluje se však „N. P. Journ.“, že
dřive, než se změní volební řád, vláda bude na-
léhati na přiměřenou změnu sněmovního jedna-
cího řádu, aby znemožnila v nové sněmovně
trvalou obstrukci sebe menší poslanecké sku
piny. Touto změnou, která má zabezpečiti klid-
nou sněmovní práci, t. j. rychlé vyřízení všech
vládních předloh, má se pr, upraviti cesta vo-
lební opravě. Není tomu dávno, co strana ne-
odvislosti hájila každou písmenku nynějšího
Pest Napnout
Maďar
Banffův
Košut
Journ
Uhry
Praha
10
article
jednacího řádu jako nejbezpečnější záruku
ústavnosti. Ovšem tehda byla ještě v menšině
a svobodomyslný jednací řád umožnil jí vzdoro-
vati po léta vládám liberálným. Nyní je však ve
většině, je stranou vládnoucí, obstrukce mat
její plány a proto stará bašta ústavnosti může
padnouti. Beztoho se jednací řád přiostří jen
proti Chorvatům a budoucím poslancům národ
nostním, jichž sesílení se v nové sněmovně nija
kými podvody a volebními geometriemi nedá za
meziti.
Z Lublaně, 1. ledna. (Jubileum Prima
Trubara.) Utvořil se zde výbor, v jehož čele
stojí dr. Zbašnik a Iv. Hribar, který si vzal za
úkol důstojně oslaviti 400. narozeniny Prima
Trubara, který v šestnáetém století, jako
přivrženec reformace, počal prvý psáti a tisk-
nouti kníhy v jazyku slovinském. Pr. Trubar
jenž založil v Lublani prvou tiskárnu, a jest
vlastním zakladatelem slovinské literatury, byí
také uvědomělý Slovan a stejně pečoval o šířen
vzdělanosti (ovšem v duchu protestantském) také
mezi Chorvaty a Srby. Trubar narodil se roku
1508 v Rašici v Dolním Kraňsku a zemřel 158e
v Německu.
Chorvat
Zbašnik
Iva
Hribar
Trubar
Srba
Lublaň
Dolní Kraňsko
Německo
Prima Trubar
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
O slovanském sjozdě v Rusku.
Z „Nového Vremene“ dovidáme se: Odes
ský prof. A. A. Borzenko nedal oněch 100.000
rublů, jež chce věnovati na pořádání slovan-
ských sjezdů v Rusku, P. A. Stolypinu, nýbrž
mu v červnu 1907 pouze oznámil, že by je dal
za uvedeným účelem. Stolypin mu odepsal, že
by peníze odevzdal některému z ruských Slovan-
ských spolků, aby jich užil k uskutečnění my-
šlenky věnovatelovy. Tak si pan Borzenko věc
nepředstavoval. Proto čekal, až se sejde hosu
darstvenná duma, a když se sešla, obrátil se n
tři kluby její: na klub pravých v Ruském so-
brání, na klub umírněných a na klub okťabristů.
Tento klub, v jehož členstvu je také nemále
Poláků, vede nyní korrespondenci s p. Borzen-
kem a navrhuje, aby pro počátek svolán byl
do Petrohradu malý organisační sjezd představi-
telů všech slovanských národů, a to na podzim
r. 1908. Na tomto předběžném sjezdu bude vy
pracován plán velkého sjezdu, který významen
svým mohl by se rovnati slavnému slovanskému
sjezdu r. 1867.
profesor
Borzenko
P A Stolypin
Stolypin
Polák
Rusko
Petrohrad
Slovan
12
article
Jsme povděčni za to, že nezůstala bez po
všimnuti naše poznámka, že příští slovanský
sjezd v Rusku nesmí významem a leskem zůslat
za svým předchůdcem z r. 1867. Takť jest! Mu
síme přece sobě i světu ukázati, že pokraču-
jeme i na poli slovanského uvědomění.
List konstatuje, že slovanská myšlenka má
dost orgánů, které jsou jí speciálně věnovány
ale postrádá mezi nimi jednotu přesvědčení
směru. Postaví-li se podle sebe to, co píše če-
ský „Slovanský Přehled“, nebo polský „Swiat
slowiaňski“, nebo srbský „Slovenskí Jug“, neb
chorvatská „Slovenska Misao“, nebo bulharský
„Slavjanski Glas“, shledáváme, že kromě vše
obecného přání budíti všeplemenné vědomí těžko
v nich najíti jasně vyjádřenou vůdčí myšlenku
byť o nejbližších cestách slovanské kulturn
práce. Není jí ani v ruských „Slovanských Izvě-
stích“. Osvětliti tuto myšlenku, ukázati na tyto
cesty — totě musí být úkolem budoucího slo
vanského sjezdu. A kdo bude pracovati proti ně-
mu, ten buď ještě nedospěl plemenného sebe-
určení, nobo vědomě pracuje ad majorem Ger
manine gloriam
Poslední slova se týkají chladu, s kterým
se k myšlence o slovanském sjezdu v Rusku
chová dosud veřejnost polská.
Slavjanski Glas
Rusko
Jugoslávie
Slovensko
Gera
13
article
Přolíčení pro kapitulaci portarlurskou.
Přelíčení dospělo ke zjištění, jaké náhledy
a návrhy pronesli vůdcové portarturské obrany
v poslední válečné radě, jež byla Stösslem svo
lána na den 16. (29.) prosince, tři dni před
kapitulací. Přítomni byli generálové: Stössel
Smírnov, Fok, Nadějin, Bílý, Nikitin, Gorbatov
ský; kontradmirátové Loščinský a Viren; plu
kovníci a podplukovníci: Reis, Grigarenko
Mochmandarov, Chvostov, Gandurin, Savický
Grjaznov, Poklad, Semenov, Petruša a Dmitrev
ský; kap. Golovaň.
Stössel radu zahájil a vyzval členy její
aby pověděli své míněni, možno-li v obraně po
kračovati.
Kap. Golovaň: „Ještě se držeti mů
žeme“.
Podpl. Dmitrevský: „Pěehoty na po
sicích máme pouze 12.000 m. Zdravotní stav
posádky je velmi špatn,. Naše děla se opotřebo
vala. Pevnost se dlouho držela, ale nyní po
částech odumírá. Avšak brániti se ještě můžeme
Jak dlouho? To závisí od Japonců.
Podpl. Poklad: „Duch našeho vojsk
není už nejlepší, ale držeti se musíme na 1. po
sici, neboť na 2. to není možno.
Podpl. Chvostov: „Podpl. Dmitrevský
správně narýsoval. naše položení. Ono nikteral
není dobré, ale držeti se musíme do posledn
krajnosti.
Podpl. Gandurin: „Souhlasím s podpl
Dmitrevským a Chvostovým. Všichni lidé naš
hotovi jsou umřít, ačkoli prospěchu z toho ne-
bude.“
Pl. Grigorenko: „Výpady činiti už ne
můžeme, ale brániti se musíme. Budeme ustupa
vati krok za krokem a Japonci musejí každnu
píď země vykoupíti potoky své krve.
Nadějin
Nikitin
Gorbatov
ský
Reis
Grigarenko Mochmandarov
Chvostov
Gandurin
Savická
Grjaznov
Semenov
Petruša
Dmitreva
Japonec
Chvostův
Grigorenko
Stössel Smírnov
14
article
Pl. Petruša: „Položení naše je trudné,
ale pouze poměrně. Abychom se bez podmínky
vzdali další obrany, bylo by předčasné.
Pl. Savický: „Kurděje nás mohou při-
nutit, abychom zastavili obranu, ale nikoli Ja-
ponci.“
Pl. Mechmandarov: „Naše dělostřel
ba naproti japonské je chatrná, kusů velkokali
berných téměř nemáme, ale brániti se možno.“
Pl. Grjaznov: „Řady naše prořidly, ale
duch mužstva je dobrý. Jak dlouho nám třeba
se držet, nemůžeme nyní vědět. Voják náš do
vede umřít, ale nesmíme mu vzíti všecku na-
ději na vysvobození.“
Pl. Semenov: „V obraně musí býti po
kračováno. Jsme roztaženi, a linii obrany zkráti
nemůžeme. Jsem proto, abychom se dále bránili
stůj co stůj. Bude-li třeba, můžeme k obraně
užit i nemocných kurdějemi.“
Pl. Irman: „Máme ještě 10.000 bodáků
následovně musíme se brániti.
Pl. Reis: „Vlastním úkolem Portarturu
jest, aby byl útočištěm a základnou pro Tichý
okeán. Úkolu tomu Portartur dostával, poku
jsme měli lodstvo. Nyní ale loďstva nemáme, ná-
sledovně význam Portarturu jakožto útočiště
padá sám sebou. Význam Portarturu jako pev-
nosti pevninné je nepatrný. Úlohou naší bylo
upoutávat sílu nepřátelskou, aby nopřekáželn
naší armádě v Mandžurii soustřediti se. Toho
Savická
Semenov
Irman
Reis
15
article
V Praze, 3. ledna.
Praha
16
article
V drobném p. odcji:
ranní číslo o robě . . . za
cdpolednl . .
. . . . sa zh
Ve flialkách na venkově-
ranní čislo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát
plati se hotově napřel
Fřečplapení a Inserty přijímá sdmini-
strace v Marianské ulicl č. 3.
Tam nacházejí se t/l redakee
tskárna s ezpočice „Národnich Listů“
Rukoplsy se nevraoeji.
17
article
dosaženo. Poutali jsme silnou armádu 150.000
Japonců a 100.000 jsme jich učinili boje ne-
schopnými. Co nyní? Bylo nás 35.000, zbylo
nás 11.000 bojovníků, ale i oni jsou již utrmá-
ceni a vysíleni. Obrana naše není nadějná, Ja-
ponci Portarturu dobudou. Jest jen otázka.
máme-li dalším marným odporem dráždit jejich
útočnost a vztek, aby, až vtrhnou do města, po-
rubali občanské obyvatelstvo a raněné i nemoc-
né, jichž je 15.000. Rozhodneme-li se pro další
obranu, můžeme v ní pokračovati pouze několik
dní, snad jen několik hodin. A v takém polo-
žení máme vydati v šane tolik lid!? Dnes si mů-
žeme ještě vyjednati kapitulaci čestnou a výhod-
nou; až Japonci Portarturu dobudou, bude
pozdé na jednání o podmínkách.
Gen. Gorbatovský: „Jsme velmi slabí,
reserv nemáme, ale držeti se je nevyhnutelno.
Gen. Nadějin: „Na 2. linii se již brániti
nemůžeme, ale na 1. bude to možno ještě dosti
dlouho.
Gen. Bilý: „Děla naše zvetšela, ale ná-
bojů ještě máme k obraně. Na 1. linii se držeti
můžeme.
Gen. Nikitin: „Předčasno usuzovat, že
pevnost odumírá. Bez nábojů nejsme a duch
našeho mužstva je stále tak dobrý, jako japon-
ského. Zlepšeme bitcům porce a budou se ješté
lépe bíti. Na 1. linii se musíme držeti do po-
slední možnosti. Musíme bojovati ze zásady, pro
ideu a vysvobození se dočkáme.
Kontradm. Viren: „V obraně možnos
dlužno pokračovati.
Kontradm. Loščinský: „Jsem téhož
náhledu.o
Gen. Fok: „Drželi se můžeme už jen na
tvrzi č. 3. Až ona padne, bude pevnosti dobyto
v několika hodinách.
Japonec
Portartura
Bilá
Nikitin
Viren
18
article
Gen. Smirnov: „Jestliže počet obraneů
sklesl na třetinu a počet děl na polovinu a zá-
soby spíže s roku na měsíc, to vše je položení
normálné. Nemohlo jinak být a nemohli jsme
nic jiného očekávat. Spíže máme ještě na půl
druha měsíce. Až nás ještě více padne, soustře-
díme se uvnitř. Na 2. linii se můžeme držet
ještě týden, na to můžeme se držet na 3. linii
Posléze, kdyby se nám posádka sovrkla na 3000.
můžeme se i s nimi brániti ve vnitřním starém
městě. Kapitulace může býti přivedena pouze
vyčerpáním spíže.
Gen. Fok: „Prakticky to provésti nelze.
Ustupíme-li na 3. linii, vydáme v šanc nemoe-
nice i město na úplné vyhlazení. Lépe by bylo
město vzdáti a s těmi, kteří chtějí v obraně po-
kračovat až do posledního dechu, odejíti na
Laolešan.“
Gen. Stössel: „Na 2. linii se v této dobe
třeskut,ch mrazů drželi nemůžeme. Lidé to ne-
vydrží a budou odcházeti do kasáren. Novou
obrannou linii nyní utvořiti nemůžeme, tím méně
ji vyzbrojiti. Padnout musíme tak jako tak. Ka-
pitulně zachráníme raněné a nemocné, jež ne
přítel pobije, vtrhne-li do města vítězně.
O schůzi válečné rady byl přečten protokol,
jejž psal pluk. Reis. Všichni svědkové potvrzují
jeho správnost. Tody určitý návrh na kapitulaei
učinil Reis a jen Stössel s ním souhlasil, ač se
vyjádřil zakrytě právě tak, jako Fok. Ale Reis
přednesl myšlenky Stösslovy, s nímž byl jako
náčelník jeho štábu jedna ruka.
Válečná rada se rozešla, aby v obraně vedle
usnesení pokračovala. Ale gen. Stössel o svém
umě za topla poslal parlamentáře do japonského
Smirnov
Reis
Stössel
Stösslův
Ka
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literatura.
Keltové a Němci či Slované?
Příspěvek k řešení dávného sporu o národní pří
slešnost nejslatších obyvatelů Cech a Moravy. Na
psal Ph. C. Pavel Papáček. Praha 1902, Nákl
vlastním.
Také chrám posvátných Věd má své záku
lisí. Kují se tu pikle a snují pletky jako v šat
nách divadelních princezen a v alkovnách dvor-
ních paniček. Do zákulisí dnešního »slovanově
dectví« nedávno ostře posvítil vynikající polský
badatel Eduard Boguslavski. Svými ná-
zory o slovanském dávnověku učený svět děl
se celkem na dva tábory. Jedni nacházejí, že
Slované od nepaměti obývají země dnes osazené
(autochihonistě), druzí dokazují, že Slované po
zději a leprv po jiných zaujali svá dnešní sídla
(aníiautochthonisté). Bojiště té chvíle takřka opa
noval a po desetiletí už »drží« druhý tábor
a sice zásluhou zvláštní skupiny učenců něme-
ckých a slovanských t. zv. školy » berlínsko
rakouské«.
Jakým způsobem antiautochthonisté »zvílě
zili«, vysvělluje Boguslawski ve svém »Úvodě
k dějinám Slovanstva.«
— Škola autochthonistů byla překonána
nikoli mocí vědeckých důka zů.
nýbrž tím způsobem, že každé jakékoliv tvrzen
učenců strany odpůrné bylo umlčeno nebo
sesměšněno. Methodu zahájil Roessler, jeho
příkladu následoval Miklosich a za ním se dalo
celé hejno učenců slovanských . . .
Kelt
Němec
Slovan
Pavel Papáček
Boguslavski
Boguslawský
Roessler
Morava
Praha
20
article
Proč se obhájci slovanské pravdy umlčet
dali? I to vysvětluje polský kritik. Věda má
své orgány, své úřady, své stolice učené, ústavy
vědecké, učený tisk. A škola protiautochthonů
měla štěstí anebo byla tak čiperná, že obsadila
všecky »orgány« svými lidmi. Zaujala jaka
úřadní a tím i pro t. zv. vzdělaný svět r oz-
hodující aparát. Vše ostatní se vysvětluje
samo. Ve všech školách a školních pomůckách
do dnes se učí, jakoby bylo jisto jisté, že Slované
západní a jižní sedí na svých místech teprve
někde od 5. století po Kr. Chtěl snad někdo
protější strány něco namítati? Chtěl snud
přicházet s novým světlem do temných otázekt
Chtěl něco vykládat, dokazovat, vyvracet, cos
pánům z »berlinsko-rakouské školy« nehodil
do krámu? Nebylo mu nic platno! Byl v nej
lepším případě odbyt vtipem. Z pravidla neby
vůbec slyšen, nebyl přijat na vědomí panujícím
»vědeckým« aparátem a ku polemice zamýšlené
nebyl — připuštěn.
Slovan
21
article
»Nichts ist so fein gesponnen, es komm
endlich an die Sonnen!« Spis Boguslawského
podrobně dokumentován, přispěje dojista, aby
poměry časem ozdravěly. Zmiňujeme se tuo
věci, prolože k záslužným pracím, které »úřadní
vědou« byly okázale umlčeny, náleží také při-
tomné dílo. Autor dokazuje střízlivě a přesně
na základě nejbedlivějšího studia, kterak nicotné
jsou postuláty úřadujícího aparátu o dávnověku
slovanském. Kdyby společnost, o kterou běží,
byla opravdovým představitelem »posvátné snahy«
za pravdou, jak si »vědu« vždy představujeme
musila by vůči námitkám odpůrců přiznati
všecko je pochybno, nevíme nie jistého, třeba
pracovati dále, až — bude něco jisto. Tak vel-
kého zájmu pro konečné poznání pravdy však
dle výroku povolaného svědka marně by u »školy
berlínsko rakouské« hledal. Německé její při-
slušníky omlouvá konečně »dobrá víra «. Nema-
jíce potřebných znalostí jazykových, nejsou an
schopni porozuměti výkladu odpůrců. A Slované
mezi nimi? Ani jim snad nelze vyčítati zlou
vůli. Zjev podivného »buntu« na poli vědeckém
lze vysvějliti leda momentem národně-psychologi-
ekým. Jistou části slovanské vědy chvěje ukru-
tánský strach, aby snad svými soudruhy z ně-
meckého tábora nebyla obviněna z národního —
šovinismu. K vůli »svatému pokoji« a za heslem
»mezinárodnosti vědy« přizpůsobuje své stano-
novisko a raději umlči všecku ostatní — slo-
vanskou vědu.
Boguslawský
Nemo
Slovan
22
article
Leč, všeho do času! Opravdová snaha z
pravdou nezná kompromisu! Dle Šafaříka »dě-
jiny Slovanstva může napsati jen Slovan«. Ato
znamená: o svém dávnověku nemohou se Slo-
vané s Němci — smlouvat. Jako občanská
práva, tak i vědecká pravda se musí vybojovat.
Vědeckými sice zbraněmi, ale vždy jen vybo-
jovat! Zde žádný kompromis neplatí a jestl
na čas přece platil, jediný osud jej čeká : bude
rozbit! Skvělý útok polského učence, vedený
čistě vědeckou, ale nejbřitčí zbraní podává zá-
ruku, že »slovanská věda« nezůstane na dlouho
Šafařík
St
Němec
Ata
Slovan
23
article
v poměru nehodné služebnosti vůči své starš
sousedce, v jakém na svoji škodu vlivem po-
měrů několik desltiletí trvala.
Spis Papáčkův skýtá sice čethu nikoliv
snadnou, ale svrchovaně zajímavou a je hoder
nejširší pozornosti slovanského vzdělanstva. Je-
dinou námitku bychom měli a to po stránce —
jazykové. Naše »učená spisba« — se vzácným
leda výjimkami! — vyznamenává se ovšem
okázalým zrovna nedostatkem jakési šetrnějš
péče ke vlastnímu »kulturnímu nástroji« náro
nímu. A spisovatel našeho »přispěvku k řešení-
(Beitrag zur Lösung) nedal si nijak záleželi
aby také byl připočten mezi — výjimky vzácné
Všimněte si jen věty:
— Také zpráva dějepisce počátku
3. stoletI, Diona Cassia, jenž vypráví, ž e L
Domicius, když spravoval jako prefekt římsk
kraje při Dunaji, usidlil Hermundury, kter
hledali si nová sídla v kraji Markomanů, ni
nám není platnal!!..
Namítne se sic, na formě nesejde, obsak
je rozhodující. Však i tu nedostatek smyslu pro
formu, není-li jen opětným důkazem naší infe
riority? A přec je tu i věcná škoda ! Šablona
německé škatulkové věty, vyplněná jen českým
slovíčky, nepřilehá k duchu jazyka, zate
mňuje smysl. Žádá-li duch češtiny, rozčleni
myšlenku, rozdělit věty, proč nepodstoupit tu
malou námahu v zájmu — díla? Prostá, při
lehavá věta snadno se vtiskne čtoucimu a po
slouží — hledané pravdě! Kolik čtenářů by
přibylo, kdyby četba byla snadnější!
Papáčkův
Hermundur
Markoman
Dunaj
Beitraga zur Lösung
Diona Cassio
ž e L Domicius
24
article
Naše novinky
* Kůrovci (Ipidae) v Čechách a na Moravě žijícl
Napsal Romuald Formanek. (Se 73 obrázky
v textu.) Cena 1 K 60 h. V Praze 1907. Nákladen
„České společnosti entomolozické“
Přítomný spis tvoři třeti příručku, jež vydáv
čilá „Česká společnost entomologická“ (hmyzozpylná
v Praze. Je to spis pro lesníky hospodáře a majitel
lesů důležitý, neboť seznamuje s největšími škůdníky
stromů, s brouky „kůrovci“, z nichž lýkozrout je jistě
každému znám.
V Americe, v této zemi pokroku, vydávajís
co rok velké sumy k udržování entomologických ústa
vů a stanic, aby se mohl biologicky studovati lesům
polím a zahradám škodný hmyz. Tam již dávno po
znali, jak je důležito pro lesníka a hospodáře, znát
život tohoto hmyzu a rozeznávati jeho druhy, nebo
jenom tak lze najíti prostředků k omezení, ne-li o
vrácení, někdy přímo katastrofalních škod na mna
jetku národním
U nás děje se v tom směru málo a proto je tín
záslužnější činnost České společnosti entomologické.
jež mimo jiné vydala spis, jimž může i needborník
podle snadných klíčů brouky kůrovce určiti dle rouí
i druhů a poučiti se, jak predejíti a zamezili škody
jimi působeně.
Jak velikou škodu mohou kůrovci způsobiti
o tom poučuje nás nejlépe největší z katastrof, ků-
rovci v minulém stoleti přivoděných, jež stihla Šu-
mavu v lelech 1872—1875. V dobu tu bylo jenom
v obvodu čtyr okr. hejtmanství 104.100 ha lesa na
padeno. Aby se omozilo rozmnožení kůrovců, praco-
valo 7000 demácích a 1400 ilalských dělníků. Aby
se zamezilo napadňní stojících stromů, bylo pora
ženo 300.000 smrků, jichž upotřebeno jako lapáků
Spisu vhora uvedeného nelze interosentům dosl
vrele doporučiti
Karel Woinfurter.
Z cizleh literatur.
Romuald Formanka
Šu
Woinfurter
Čechy
Morava
Praha
Amerika
Nákladen
Český společnost
25
article
* J. Peisker. Die šlteren Beziehungen de
Slawen zu Turkolalaren und Germanen und ihre se
zialgeschichtliche Bedeulung. Derlin-Stuttgart-Lipsko
1905
Z nedoslalku psaných zpráv o slovanském dávno
věku příslušl slovo vědám pomocným, archaeologii
linguislice, sociologii. V oboru těchto dvou koná ji
po léla záslužná studia krajan náš pan J. Peisk
nyní kustos univ. knihovny v Štyrském Hradci, je-
muž podařilo se již osvititi touto cestou mnohou tem-
nou stránku ve starožitnostech slovanských, mime
jiné i původ srbské zádrugy. Byv vyzván, aby p
soudil Lippertovu „Sozialgeschichte von Böhmen“
obrátil pan Peisker zření své k nejstarším stykům
Slovanů se západními a východními sousedy, ond
s Germány, tu s Turkotatary, při čemž budiž dolo
ženo, že přímé sousedstvi Slovanů ve východní Evro
pě usedlých dolvrzuje již Hlérodol, nebo jeho Iyrkov
jinak naprosto neznámí, jsou patrně Turkové, koču
jící tehdy po obou stranách Urálu. S obdivuhodno
pílí snesl pan Peisker ohromný materiál linguistický
z něhož dokazuje, že slova do slovanštiny přejati
a sociolozicky nejdůležilější nejsou ani gothská, a
staronordická, jakoz obyčejně bylo tvrzeno, nýbrž
západogernánská. Zvláště významná jsou mezi nim
s'ova přiug, mlěko, nuta a se vší pravděpodob-
ností i skot. Sousedy Slovanů byli tudížza dob před-
historických Západogermaně, kteří také časem nad
Slovany panství provozovali. Pak ovšem není ne-
možno shledávati původ jména „Němec“ ve jméně
Nemetů. Poněvadž tato západogermanská slova jsou
předgothská, dlužno klásti dobu slovanského a zápa-
dogermanského sousedství do dob předkřesťanských
J Peisker
Bedeulung
J Peisk
Lippertův
Peisker
Germán
Turková
koč
Němec
Nemet
Beziehungen jít Slawno
Stuttgart
Lipsko
Turkotatara
Štyrský Hradec
Slovan
Turkolalare und Germanen und ihre
Sozialgeschichte on Böhmen
26
article
Avšak i na východě v sousedství tureckých kme
nů zřejmé jest cizí působení u Slovanů. Peisker z
stop tohoto působení vystihuje, že Slovaně nebyli
s to, aby provozovali chov dobytka, a tak vedle po
krmů vegelabilných bylo jim přestávati toliko na ry
bách a výtěžku lovu. Poměry tyto byly účinkem po
roby, již na Slovany uvalili Turkolafaři. Tito bu
přijížděli ob čas, aby Slovany vyloupili, aneb usadi
se mezi nimi a provozovali pode jménem „županů“
panství nad nimi bezprostředně. Peisker s velikým
úsilim shlodává všechny stopy těchto původně t
reckých, ale později poslovaněných županů, v Krani
v jižním Štyrsku, u nás i mezi Milčany, a dovozuje.
že udrželi se v privilegovaném svém postavení a
do novějších dob a sice zvlášlě lam, kde Slovane
Němcům podlehli Župan stal se tudíž nástrojem nž-
mecké poroby. V některých krajích, jako v Korutan-
sku a u nás v Čechách, zdařila se reakce slovan-
ského rolnického živlu, župané odstraněni a místo
jejich zaujali rolničtí knížata, u nás zvláště Přemy-
slovci. Duchaplným způsobem zkoumá Peisker zprá-
vy o rolnickém charakteru i českého knížectví Pře-
myslovcův i věvod korutanských, z nichž tito, i když
vystřídáni byli nástupci, německého původu, bedlině
zachovávali obřad instalační, rolnický podklad moci
jim na oči uvádějící
V naší době, kdy úsilně ve všech slovanských
vlastech bádá se o původních kmenových osobito-
stech slovanských, jest dílo Peiskrovo, plod veliké
učennosti a hlubokého přemýšlení, knihou velevíta-
Dr. J. V. Prášek.
nou,
Peisker
Slovana
Milčan
Němec
Župan
Peiskrův
doktor
J V Prášek
Štyrsko
Korutany
Čechy
Slovan
28
article
* Knihovna mladých auforů, svazek 2.: Maryš
B. Šárecká: „Stin padl na duši...“ Tiskárna Th
Venty v Praze,
„Knihat“. Orgán společenstva knihařů atd
Ročník VIII., seš,1
* F. J. Čečetka: „Nad západem“. Historické
novely. Ilustrovat J. O. Štěrba. Tiskem a nákladem
Ed. Leschingra v Praze.
* F. V. Krejčí: „Karsl Hynsk Mácha“. Kniha
o českém básníku. Nákladem Grosmana a Svobody
v Praze
Stin
F J Čečetka
Štěrba
F V Krejčí
Grosman
Praha
Maryša B
Th Venta
Karsl Hynsk Mácha
29
article
Emil Tréval: „Antiky“. Tiskem Ed. L
Emil Tréval: „Antiky“. Tiskem Ed. L
schingra v Prage
„Básně Jaroslava Evapila“. 1888—1908. Vy
dání delinilivní. Grosman a Svoboda v Praze
A d. Boh. Dostal: „Po stopách krásy“
Grosman a Svoboda v Praze
* Gaius Snllustius Crispus: Válka
s Jugurthou. (Z laliny přeložil Rudolí Schenk.
Světová knihovna. Č. 635.—636. Za 40 hal. Jan Otlo
v Praze-
* Milota Zdirad Polák: Cesta do Ilalie.
III. svazek. (Vydal Jo sef Bradáč.) Tamléž. Čí.
633.—634.
* Francois de Curel: Rub světice. (Jepti-
ška.) Hra o třech dějstvích. ( Přeložil F r. Seka ni-
na.) J. Oho v Prage. 1 K.
* Prof. dr. Arnošt Kraus: Dánsko, jeho
hmotná a duševní kullura. (Sbírka přednášek a roz-
prav. Serie V. Výbor lidových přednášek české uni-
versity.) J. Otto 1908. Kurs šestipřednáškový.
* J. Arbes: Sebrané spisy, díl XXIV. Z ovzdušt
umění. Seš. 6., 7. a 8. Tamtéž. — Jar. Vrchli-
ckého: Souborné vydání básnických spisů: sešity
338.—340. Barevné střepy. (Vydání definilivní.) Tam-
též. — Spisy Adolía Heyduka, seš. 175. —171.
Okřich a Božena, idyla, čtvrté vydání. Bohalýři, zpě-
vy historické, 2. doplněné vydání. Tamléž. — Ca-
milie Flam nario n: Konec svěla. Drulié vydán
Tréval
Ed
Evapil
Grosman
Gaius Snllustius
Jugurtha
Schenk
Jan Otla
Milota
Jo
Francois Curel
Seka
profesor
doktor
Kraus
Otta
J Arbes
Adolía Heyduk
Božena
Praha
Č . 635
Ilalie
Dánsko
Ca