ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9db6e610-738b-11dc-851e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 49, person 115, work 4, org 13
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. ledna 1908.
Praha
3 masthead
otni
4 masthead
Číslo 4.
5 article
Na ranní a odpol. Histy předplání se v Praza v adminislrasi na vžsle . . . . . . 9I K ns Givrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou a měsíe na čtnt lda . . . . 7 K 00 h va Hlian řck: na měsíe . . . . . . 2 K 30k Poštoui pa noěs k dtvt leia . . . . 9 K 60h s drojí zásilken na vtěstt řtvrtnta . . . . 11 K 40k
6 article Dozvuky rakousko-uherského vyrovnání.
Dozvuky rakousko-uherského vyrovnání. Říšské německé listy ve svých novoročnícl přehledech politiky zahraničné přičiňují k po- měrům trojspolkovým některé dosti nápadné poznámky, jež tuto stručně chceme shrnouti. »Berl. Rund.«, jež se rozhlíží po světě s výše Londýna, Nového Yorku a Berlína, jakožto tři center zahraničné politiky, díá »Ústrojí trojspolkové osvědčilo se v minulém roce lépe než o rok dříve — protože nebylo podrobeno nižádné zkoušce. Je nám sice lito. že to musíme vysloviti, nechcemeť starou, pa- mětní budovu ani o minutu dříve rozbořiti, než pochod času stanovil. Ale nechceme rovněž na- pomáhati nižádnému sebeklamu o věcné hodnotě této staré budovy pro nás. My zkrátka se do- mníváme, že stará její střecha více nesnese opravdu špatného počasí.« Bursovní »Courier«, vzpomínaje zápasů o vyrovnání a bojů s Chor- vaty, praví: Tim, že na těchto událostech zá- vislým byl osud vyrovnání, nabyly ovšem povahy mezinárodní politické události; vždyť jimi znemožněno bylo i uzavření obchodní smlouvy mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem. Následky takto vedeného celního zápasu pociťují se i z této strany Sávy velmi nepříje mně. Při pře- vaze krajně agrárních snah jak v Rakousku tak v Uhrách jest ovšem se obávati, že celn válka se Srbskem hned tak nebude ukončena. Dle »Köln. Zigu.« sledovali v Německu vývoj v Rakousko-Uhersku s oprávněným zájmem. Ale nový parlament neosvojil si lepších mravů a způsobů, než kuriátní. Slované mohli útočiti na pruskou politiku polskou, aniž byli v čas odkázáni do příslušných mezí. Vybudování branných sil soustáti, jež se stalo nulným, ne- mohlo pokračovati, protože vyrovnání nebylo holovo.
Berl Courier Köln Ziga Slovan Londýn Nový York Berlín Rakousko Uhersko Srbsko Uhry Německo
7 article
Okolnost, že Slované ozvali se náležitě vůči přehmatům pruské politiky proti Polákům. zdá se, že rozmnožila počet událostí, kteréž pr zápasech o vyrovnání rakousko-uherské »nabyly mezinárodní politické povahy«. Aspoň se lomu podobá, že rakousko-uherský velevyslanec v Ber- lině hr. Szögyenyi-Marich uznal za vhodné i zvláštním veřejným projevem přispětik zjstění této okolnosti. Prohlašujeť v berlínském »Localanz.« toto o poměru Rakousko-Uherska k Německu: Prá- telství Rakousko-Uherska k říši německé jest tak těsné, že vůbec nemůže býti srovnáváno s pohtickými poměry k jiným stálům. Naž právě tato intimnost nedovoluje tomu blíže osvětlit před širšl veřejnosti jednotlivé, zvláš tn otázky, o nichž vlády naše vyjednávají Oproti zprávám šířeným s některých nendpo- vědných stran lze však tvrditi, že dobrá shoda a srdečná důvěrnost, spočívající na osobní ch sympatiích, jež náš poměr charakterisují, vůbee není rušena. Na tuto politiku hodí se opravdu slovo, že nejlepší manželství jest to, o němž s málo mluvl.« I tento projev rakousko-uherského velevy. slance tvoří zajímavý příspěvek — k dozvukům rakousko-uherského vyrovnání. Srovnáme-li s tím vším článek bývaléh polsk ho ministra-krajana hr. Dzieduszyckého uveřejněný v »Gaz. Narod.«, na nějž jsme včer upozornili v rubrice zpráv domácích, pokud se týkal politiky haličské vůči pruské politice proti- polské, s výroky velevy slance Szögyenye »o jed- notlivých, zvláštních otázkách, o nichž vlády vyjednávají«, dospějeme ku přesvědčení, že do- zvuků vyrovnacích může se dostaviti ještě víe
Slovan Polák Rakousko Uhersko Německo Prat
8 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. ledna. (Řešení vojen ských otázek na řadě?) Jest známo, že řešení vojenských otázek v Uhrách odročeno na tak dlouho, dokud nynější koaliční vláda, jež se sama prohlašuje za provisorní, neprovede ony úkoly, jež byly přesně vypočítány při jejím na- stolení a mezi nimiž se nachází i volební oprava Přes to „Parl. Korr.“ píše se z dobře prý zpra- vených kruhů vojenských, že celý komplex vo- jenských otázek má se rozřešiti již během roku 1908. Otázkám těmto byly prý věnovány audi- once četných vojenských hodnostářů u panov níka i arciknížete následníka. Rozřešení vojen ských otázek již letos stává se nezbytným proto že zvýšení kontingentu nováčků nelze déle od- kládati a s rozmnožením rekrutů souvisí těsně řešení všech ostatních vojenských otázek, ježto dle úmluvy koruny s vládou uherskou vojenské otázky byly vyloučeny na tak dlouho, dokud vo- jenská správa nepřijde s požadavky, přesahují cími normálný rozpočet. Vojenské kruhy čekaly dokud nebylo hotovo uherské vyrovnáni; nyní, když hospodářský poměr obou států monarchie jest upraven, nutno prý učiniti pořádek také v oboru vojenství. Zvýšení kontingentu nemá se vykoupiti nějakou jednostrannou koncesí, nýbrž má se státi podnětem k rozřešení celého kom- plexu vojenských otázek. O takové definitivné rozřešení stojí prý zvláště arcikníže následník a vojenské kruhy s ním souhlasí.
Praha Uhry
9 article
Současně dotýká se téže otázky „Pesti Naplo“, jenž dle vídeňské informace tvrdí, že uherská vláda posune sama již v nejbližší době do popředí celý komplex vojenských otázek. Po- tvrzuje, že se již letos letos měl zvýšiti kontin- gent nováčků, ale že zatím od toho upuštěno. Na všechen způsob nutno prý se připravili n nějaké překvapení v oboru vojenském. Otázka praporů rozřeší se tím, že se na základě ruských zkušeností v Mandžursku plukovní prapory vů- bec odstraní. Některé emblemy se podrží a vy hoví se při nich částečně uherskému požadavku Také v otázce služebního jazyka má se dle mi- nění generálního štábu a vojenského minister- stva částečně vyhověti Maďarům. Potíže dle Banffova listu vycházejí od následníka, který se boji, aby se armáda nerozdvojila, jest prý však naděje, ža generálové jeho obavy rozplýlí a do jde na jakousi směs německo-maďarského ve- lení: Mimo to má se při vojenských soudech v Uhrách připustiti maďarský jednací jazyk. V Praze, 2. ledna. (Změna uhersk ého sněmovniho jednacího řádu.) Minist obchodu Frt. Košut problásil ve své novoroční řeči, že volební reforma jest nyní prvním úko- lem uherské vlády a potřebné předlohy že bu- dou sněmovně podány již na jaře. Z kruhů par- lamentních sděluje se však „N. P. Journ.“, že dřive, než se změní volební řád, vláda bude na- léhati na přiměřenou změnu sněmovního jedna- cího řádu, aby znemožnila v nové sněmovně trvalou obstrukci sebe menší poslanecké sku piny. Touto změnou, která má zabezpečiti klid- nou sněmovní práci, t. j. rychlé vyřízení všech vládních předloh, má se pr, upraviti cesta vo- lební opravě. Není tomu dávno, co strana ne- odvislosti hájila každou písmenku nynějšího
Pest Napnout Maďar Banffův Košut Journ Uhry Praha
10 article
jednacího řádu jako nejbezpečnější záruku ústavnosti. Ovšem tehda byla ještě v menšině a svobodomyslný jednací řád umožnil jí vzdoro- vati po léta vládám liberálným. Nyní je však ve většině, je stranou vládnoucí, obstrukce mat její plány a proto stará bašta ústavnosti může padnouti. Beztoho se jednací řád přiostří jen proti Chorvatům a budoucím poslancům národ nostním, jichž sesílení se v nové sněmovně nija kými podvody a volebními geometriemi nedá za meziti. Z Lublaně, 1. ledna. (Jubileum Prima Trubara.) Utvořil se zde výbor, v jehož čele stojí dr. Zbašnik a Iv. Hribar, který si vzal za úkol důstojně oslaviti 400. narozeniny Prima Trubara, který v šestnáetém století, jako přivrženec reformace, počal prvý psáti a tisk- nouti kníhy v jazyku slovinském. Pr. Trubar jenž založil v Lublani prvou tiskárnu, a jest vlastním zakladatelem slovinské literatury, byí také uvědomělý Slovan a stejně pečoval o šířen vzdělanosti (ovšem v duchu protestantském) také mezi Chorvaty a Srby. Trubar narodil se roku 1508 v Rašici v Dolním Kraňsku a zemřel 158e v Německu.
Chorvat Zbašnik Iva Hribar Trubar Srba Lublaň Dolní Kraňsko Německo Prima Trubar
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. O slovanském sjozdě v Rusku. Z „Nového Vremene“ dovidáme se: Odes ský prof. A. A. Borzenko nedal oněch 100.000 rublů, jež chce věnovati na pořádání slovan- ských sjezdů v Rusku, P. A. Stolypinu, nýbrž mu v červnu 1907 pouze oznámil, že by je dal za uvedeným účelem. Stolypin mu odepsal, že by peníze odevzdal některému z ruských Slovan- ských spolků, aby jich užil k uskutečnění my- šlenky věnovatelovy. Tak si pan Borzenko věc nepředstavoval. Proto čekal, až se sejde hosu darstvenná duma, a když se sešla, obrátil se n tři kluby její: na klub pravých v Ruském so- brání, na klub umírněných a na klub okťabristů. Tento klub, v jehož členstvu je také nemále Poláků, vede nyní korrespondenci s p. Borzen- kem a navrhuje, aby pro počátek svolán byl do Petrohradu malý organisační sjezd představi- telů všech slovanských národů, a to na podzim r. 1908. Na tomto předběžném sjezdu bude vy pracován plán velkého sjezdu, který významen svým mohl by se rovnati slavnému slovanskému sjezdu r. 1867.
profesor Borzenko P A Stolypin Stolypin Polák Rusko Petrohrad Slovan
12 article
Jsme povděčni za to, že nezůstala bez po všimnuti naše poznámka, že příští slovanský sjezd v Rusku nesmí významem a leskem zůslat za svým předchůdcem z r. 1867. Takť jest! Mu síme přece sobě i světu ukázati, že pokraču- jeme i na poli slovanského uvědomění. List konstatuje, že slovanská myšlenka má dost orgánů, které jsou jí speciálně věnovány ale postrádá mezi nimi jednotu přesvědčení směru. Postaví-li se podle sebe to, co píše če- ský „Slovanský Přehled“, nebo polský „Swiat slowiaňski“, nebo srbský „Slovenskí Jug“, neb chorvatská „Slovenska Misao“, nebo bulharský „Slavjanski Glas“, shledáváme, že kromě vše obecného přání budíti všeplemenné vědomí těžko v nich najíti jasně vyjádřenou vůdčí myšlenku byť o nejbližších cestách slovanské kulturn práce. Není jí ani v ruských „Slovanských Izvě- stích“. Osvětliti tuto myšlenku, ukázati na tyto cesty — totě musí být úkolem budoucího slo vanského sjezdu. A kdo bude pracovati proti ně- mu, ten buď ještě nedospěl plemenného sebe- určení, nobo vědomě pracuje ad majorem Ger manine gloriam Poslední slova se týkají chladu, s kterým se k myšlence o slovanském sjezdu v Rusku chová dosud veřejnost polská.
Slavjanski Glas Rusko Jugoslávie Slovensko Gera
13 article
Přolíčení pro kapitulaci portarlurskou. Přelíčení dospělo ke zjištění, jaké náhledy a návrhy pronesli vůdcové portarturské obrany v poslední válečné radě, jež byla Stösslem svo lána na den 16. (29.) prosince, tři dni před kapitulací. Přítomni byli generálové: Stössel Smírnov, Fok, Nadějin, Bílý, Nikitin, Gorbatov ský; kontradmirátové Loščinský a Viren; plu kovníci a podplukovníci: Reis, Grigarenko Mochmandarov, Chvostov, Gandurin, Savický Grjaznov, Poklad, Semenov, Petruša a Dmitrev ský; kap. Golovaň. Stössel radu zahájil a vyzval členy její aby pověděli své míněni, možno-li v obraně po kračovati. Kap. Golovaň: „Ještě se držeti mů žeme“. Podpl. Dmitrevský: „Pěehoty na po sicích máme pouze 12.000 m. Zdravotní stav posádky je velmi špatn,. Naše děla se opotřebo vala. Pevnost se dlouho držela, ale nyní po částech odumírá. Avšak brániti se ještě můžeme Jak dlouho? To závisí od Japonců. Podpl. Poklad: „Duch našeho vojsk není už nejlepší, ale držeti se musíme na 1. po sici, neboť na 2. to není možno. Podpl. Chvostov: „Podpl. Dmitrevský správně narýsoval. naše položení. Ono nikteral není dobré, ale držeti se musíme do posledn krajnosti. Podpl. Gandurin: „Souhlasím s podpl Dmitrevským a Chvostovým. Všichni lidé naš hotovi jsou umřít, ačkoli prospěchu z toho ne- bude.“ Pl. Grigorenko: „Výpady činiti už ne můžeme, ale brániti se musíme. Budeme ustupa vati krok za krokem a Japonci musejí každnu píď země vykoupíti potoky své krve.
Nadějin Nikitin Gorbatov ský Reis Grigarenko Mochmandarov Chvostov Gandurin Savická Grjaznov Semenov Petruša Dmitreva Japonec Chvostův Grigorenko Stössel Smírnov
14 article
Pl. Petruša: „Položení naše je trudné, ale pouze poměrně. Abychom se bez podmínky vzdali další obrany, bylo by předčasné. Pl. Savický: „Kurděje nás mohou při- nutit, abychom zastavili obranu, ale nikoli Ja- ponci.“ Pl. Mechmandarov: „Naše dělostřel ba naproti japonské je chatrná, kusů velkokali berných téměř nemáme, ale brániti se možno.“ Pl. Grjaznov: „Řady naše prořidly, ale duch mužstva je dobrý. Jak dlouho nám třeba se držet, nemůžeme nyní vědět. Voják náš do vede umřít, ale nesmíme mu vzíti všecku na- ději na vysvobození.“ Pl. Semenov: „V obraně musí býti po kračováno. Jsme roztaženi, a linii obrany zkráti nemůžeme. Jsem proto, abychom se dále bránili stůj co stůj. Bude-li třeba, můžeme k obraně užit i nemocných kurdějemi.“ Pl. Irman: „Máme ještě 10.000 bodáků následovně musíme se brániti. Pl. Reis: „Vlastním úkolem Portarturu jest, aby byl útočištěm a základnou pro Tichý okeán. Úkolu tomu Portartur dostával, poku jsme měli lodstvo. Nyní ale loďstva nemáme, ná- sledovně význam Portarturu jakožto útočiště padá sám sebou. Význam Portarturu jako pev- nosti pevninné je nepatrný. Úlohou naší bylo upoutávat sílu nepřátelskou, aby nopřekáželn naší armádě v Mandžurii soustřediti se. Toho
Savická Semenov Irman Reis
15 article
V Praze, 3. ledna.
Praha
16 article
V drobném p. odcji: ranní číslo o robě . . . za cdpolednl . . . . . . sa zh Ve flialkách na venkově- ranní čislo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotově napřel Fřečplapení a Inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejí se t/l redakee tskárna s ezpočice „Národnich Listů“ Rukoplsy se nevraoeji.
17 article
dosaženo. Poutali jsme silnou armádu 150.000 Japonců a 100.000 jsme jich učinili boje ne- schopnými. Co nyní? Bylo nás 35.000, zbylo nás 11.000 bojovníků, ale i oni jsou již utrmá- ceni a vysíleni. Obrana naše není nadějná, Ja- ponci Portarturu dobudou. Jest jen otázka. máme-li dalším marným odporem dráždit jejich útočnost a vztek, aby, až vtrhnou do města, po- rubali občanské obyvatelstvo a raněné i nemoc- né, jichž je 15.000. Rozhodneme-li se pro další obranu, můžeme v ní pokračovati pouze několik dní, snad jen několik hodin. A v takém polo- žení máme vydati v šane tolik lid!? Dnes si mů- žeme ještě vyjednati kapitulaci čestnou a výhod- nou; až Japonci Portarturu dobudou, bude pozdé na jednání o podmínkách. Gen. Gorbatovský: „Jsme velmi slabí, reserv nemáme, ale držeti se je nevyhnutelno. Gen. Nadějin: „Na 2. linii se již brániti nemůžeme, ale na 1. bude to možno ještě dosti dlouho. Gen. Bilý: „Děla naše zvetšela, ale ná- bojů ještě máme k obraně. Na 1. linii se držeti můžeme. Gen. Nikitin: „Předčasno usuzovat, že pevnost odumírá. Bez nábojů nejsme a duch našeho mužstva je stále tak dobrý, jako japon- ského. Zlepšeme bitcům porce a budou se ješté lépe bíti. Na 1. linii se musíme držeti do po- slední možnosti. Musíme bojovati ze zásady, pro ideu a vysvobození se dočkáme. Kontradm. Viren: „V obraně možnos dlužno pokračovati. Kontradm. Loščinský: „Jsem téhož náhledu.o Gen. Fok: „Drželi se můžeme už jen na tvrzi č. 3. Až ona padne, bude pevnosti dobyto v několika hodinách.
Japonec Portartura Bilá Nikitin Viren
18 article
Gen. Smirnov: „Jestliže počet obraneů sklesl na třetinu a počet děl na polovinu a zá- soby spíže s roku na měsíc, to vše je položení normálné. Nemohlo jinak být a nemohli jsme nic jiného očekávat. Spíže máme ještě na půl druha měsíce. Až nás ještě více padne, soustře- díme se uvnitř. Na 2. linii se můžeme držet ještě týden, na to můžeme se držet na 3. linii Posléze, kdyby se nám posádka sovrkla na 3000. můžeme se i s nimi brániti ve vnitřním starém městě. Kapitulace může býti přivedena pouze vyčerpáním spíže. Gen. Fok: „Prakticky to provésti nelze. Ustupíme-li na 3. linii, vydáme v šanc nemoe- nice i město na úplné vyhlazení. Lépe by bylo město vzdáti a s těmi, kteří chtějí v obraně po- kračovat až do posledního dechu, odejíti na Laolešan.“ Gen. Stössel: „Na 2. linii se v této dobe třeskut,ch mrazů drželi nemůžeme. Lidé to ne- vydrží a budou odcházeti do kasáren. Novou obrannou linii nyní utvořiti nemůžeme, tím méně ji vyzbrojiti. Padnout musíme tak jako tak. Ka- pitulně zachráníme raněné a nemocné, jež ne přítel pobije, vtrhne-li do města vítězně. O schůzi válečné rady byl přečten protokol, jejž psal pluk. Reis. Všichni svědkové potvrzují jeho správnost. Tody určitý návrh na kapitulaei učinil Reis a jen Stössel s ním souhlasil, ač se vyjádřil zakrytě právě tak, jako Fok. Ale Reis přednesl myšlenky Stösslovy, s nímž byl jako náčelník jeho štábu jedna ruka. Válečná rada se rozešla, aby v obraně vedle usnesení pokračovala. Ale gen. Stössel o svém umě za topla poslal parlamentáře do japonského
Smirnov Reis Stössel Stösslův Ka
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. Keltové a Němci či Slované? Příspěvek k řešení dávného sporu o národní pří slešnost nejslatších obyvatelů Cech a Moravy. Na psal Ph. C. Pavel Papáček. Praha 1902, Nákl vlastním. Také chrám posvátných Věd má své záku lisí. Kují se tu pikle a snují pletky jako v šat nách divadelních princezen a v alkovnách dvor- ních paniček. Do zákulisí dnešního »slovanově dectví« nedávno ostře posvítil vynikající polský badatel Eduard Boguslavski. Svými ná- zory o slovanském dávnověku učený svět děl se celkem na dva tábory. Jedni nacházejí, že Slované od nepaměti obývají země dnes osazené (autochihonistě), druzí dokazují, že Slované po zději a leprv po jiných zaujali svá dnešní sídla (aníiautochthonisté). Bojiště té chvíle takřka opa noval a po desetiletí už »drží« druhý tábor a sice zásluhou zvláštní skupiny učenců něme- ckých a slovanských t. zv. školy » berlínsko rakouské«. Jakým způsobem antiautochthonisté »zvílě zili«, vysvělluje Boguslawski ve svém »Úvodě k dějinám Slovanstva.« — Škola autochthonistů byla překonána nikoli mocí vědeckých důka zů. nýbrž tím způsobem, že každé jakékoliv tvrzen učenců strany odpůrné bylo umlčeno nebo sesměšněno. Methodu zahájil Roessler, jeho příkladu následoval Miklosich a za ním se dalo celé hejno učenců slovanských . . .
Kelt Němec Slovan Pavel Papáček Boguslavski Boguslawský Roessler Morava Praha
20 article
Proč se obhájci slovanské pravdy umlčet dali? I to vysvětluje polský kritik. Věda má své orgány, své úřady, své stolice učené, ústavy vědecké, učený tisk. A škola protiautochthonů měla štěstí anebo byla tak čiperná, že obsadila všecky »orgány« svými lidmi. Zaujala jaka úřadní a tím i pro t. zv. vzdělaný svět r oz- hodující aparát. Vše ostatní se vysvětluje samo. Ve všech školách a školních pomůckách do dnes se učí, jakoby bylo jisto jisté, že Slované západní a jižní sedí na svých místech teprve někde od 5. století po Kr. Chtěl snad někdo protější strány něco namítati? Chtěl snud přicházet s novým světlem do temných otázekt Chtěl něco vykládat, dokazovat, vyvracet, cos pánům z »berlinsko-rakouské školy« nehodil do krámu? Nebylo mu nic platno! Byl v nej lepším případě odbyt vtipem. Z pravidla neby vůbec slyšen, nebyl přijat na vědomí panujícím »vědeckým« aparátem a ku polemice zamýšlené nebyl — připuštěn.
Slovan
21 article
»Nichts ist so fein gesponnen, es komm endlich an die Sonnen!« Spis Boguslawského podrobně dokumentován, přispěje dojista, aby poměry časem ozdravěly. Zmiňujeme se tuo věci, prolože k záslužným pracím, které »úřadní vědou« byly okázale umlčeny, náleží také při- tomné dílo. Autor dokazuje střízlivě a přesně na základě nejbedlivějšího studia, kterak nicotné jsou postuláty úřadujícího aparátu o dávnověku slovanském. Kdyby společnost, o kterou běží, byla opravdovým představitelem »posvátné snahy« za pravdou, jak si »vědu« vždy představujeme musila by vůči námitkám odpůrců přiznati všecko je pochybno, nevíme nie jistého, třeba pracovati dále, až — bude něco jisto. Tak vel- kého zájmu pro konečné poznání pravdy však dle výroku povolaného svědka marně by u »školy berlínsko rakouské« hledal. Německé její při- slušníky omlouvá konečně »dobrá víra «. Nema- jíce potřebných znalostí jazykových, nejsou an schopni porozuměti výkladu odpůrců. A Slované mezi nimi? Ani jim snad nelze vyčítati zlou vůli. Zjev podivného »buntu« na poli vědeckém lze vysvějliti leda momentem národně-psychologi- ekým. Jistou části slovanské vědy chvěje ukru- tánský strach, aby snad svými soudruhy z ně- meckého tábora nebyla obviněna z národního — šovinismu. K vůli »svatému pokoji« a za heslem »mezinárodnosti vědy« přizpůsobuje své stano- novisko a raději umlči všecku ostatní — slo- vanskou vědu.
Boguslawský Nemo Slovan
22 article
Leč, všeho do času! Opravdová snaha z pravdou nezná kompromisu! Dle Šafaříka »dě- jiny Slovanstva může napsati jen Slovan«. Ato znamená: o svém dávnověku nemohou se Slo- vané s Němci — smlouvat. Jako občanská práva, tak i vědecká pravda se musí vybojovat. Vědeckými sice zbraněmi, ale vždy jen vybo- jovat! Zde žádný kompromis neplatí a jestl na čas přece platil, jediný osud jej čeká : bude rozbit! Skvělý útok polského učence, vedený čistě vědeckou, ale nejbřitčí zbraní podává zá- ruku, že »slovanská věda« nezůstane na dlouho
Šafařík St Němec Ata Slovan
23 article
v poměru nehodné služebnosti vůči své starš sousedce, v jakém na svoji škodu vlivem po- měrů několik desltiletí trvala. Spis Papáčkův skýtá sice čethu nikoliv snadnou, ale svrchovaně zajímavou a je hoder nejširší pozornosti slovanského vzdělanstva. Je- dinou námitku bychom měli a to po stránce — jazykové. Naše »učená spisba« — se vzácným leda výjimkami! — vyznamenává se ovšem okázalým zrovna nedostatkem jakési šetrnějš péče ke vlastnímu »kulturnímu nástroji« náro nímu. A spisovatel našeho »přispěvku k řešení- (Beitrag zur Lösung) nedal si nijak záleželi aby také byl připočten mezi — výjimky vzácné Všimněte si jen věty: — Také zpráva dějepisce počátku 3. stoletI, Diona Cassia, jenž vypráví, ž e L Domicius, když spravoval jako prefekt římsk kraje při Dunaji, usidlil Hermundury, kter hledali si nová sídla v kraji Markomanů, ni nám není platnal!!.. Namítne se sic, na formě nesejde, obsak je rozhodující. Však i tu nedostatek smyslu pro formu, není-li jen opětným důkazem naší infe riority? A přec je tu i věcná škoda ! Šablona německé škatulkové věty, vyplněná jen českým slovíčky, nepřilehá k duchu jazyka, zate mňuje smysl. Žádá-li duch češtiny, rozčleni myšlenku, rozdělit věty, proč nepodstoupit tu malou námahu v zájmu — díla? Prostá, při lehavá věta snadno se vtiskne čtoucimu a po slouží — hledané pravdě! Kolik čtenářů by přibylo, kdyby četba byla snadnější!
Papáčkův Hermundur Markoman Dunaj Beitraga zur Lösung Diona Cassio ž e L Domicius
24 article
Naše novinky * Kůrovci (Ipidae) v Čechách a na Moravě žijícl Napsal Romuald Formanek. (Se 73 obrázky v textu.) Cena 1 K 60 h. V Praze 1907. Nákladen „České společnosti entomolozické“ Přítomný spis tvoři třeti příručku, jež vydáv čilá „Česká společnost entomologická“ (hmyzozpylná v Praze. Je to spis pro lesníky hospodáře a majitel lesů důležitý, neboť seznamuje s největšími škůdníky stromů, s brouky „kůrovci“, z nichž lýkozrout je jistě každému znám. V Americe, v této zemi pokroku, vydávajís co rok velké sumy k udržování entomologických ústa vů a stanic, aby se mohl biologicky studovati lesům polím a zahradám škodný hmyz. Tam již dávno po znali, jak je důležito pro lesníka a hospodáře, znát život tohoto hmyzu a rozeznávati jeho druhy, nebo jenom tak lze najíti prostředků k omezení, ne-li o vrácení, někdy přímo katastrofalních škod na mna jetku národním U nás děje se v tom směru málo a proto je tín záslužnější činnost České společnosti entomologické. jež mimo jiné vydala spis, jimž může i needborník podle snadných klíčů brouky kůrovce určiti dle rouí i druhů a poučiti se, jak predejíti a zamezili škody jimi působeně. Jak velikou škodu mohou kůrovci způsobiti o tom poučuje nás nejlépe největší z katastrof, ků- rovci v minulém stoleti přivoděných, jež stihla Šu- mavu v lelech 1872—1875. V dobu tu bylo jenom v obvodu čtyr okr. hejtmanství 104.100 ha lesa na padeno. Aby se omozilo rozmnožení kůrovců, praco- valo 7000 demácích a 1400 ilalských dělníků. Aby se zamezilo napadňní stojících stromů, bylo pora ženo 300.000 smrků, jichž upotřebeno jako lapáků Spisu vhora uvedeného nelze interosentům dosl vrele doporučiti Karel Woinfurter. Z cizleh literatur.
Romuald Formanka Šu Woinfurter Čechy Morava Praha Amerika Nákladen Český společnost
25 article
* J. Peisker. Die šlteren Beziehungen de Slawen zu Turkolalaren und Germanen und ihre se zialgeschichtliche Bedeulung. Derlin-Stuttgart-Lipsko 1905 Z nedoslalku psaných zpráv o slovanském dávno věku příslušl slovo vědám pomocným, archaeologii linguislice, sociologii. V oboru těchto dvou koná ji po léla záslužná studia krajan náš pan J. Peisk nyní kustos univ. knihovny v Štyrském Hradci, je- muž podařilo se již osvititi touto cestou mnohou tem- nou stránku ve starožitnostech slovanských, mime jiné i původ srbské zádrugy. Byv vyzván, aby p soudil Lippertovu „Sozialgeschichte von Böhmen“ obrátil pan Peisker zření své k nejstarším stykům Slovanů se západními a východními sousedy, ond s Germány, tu s Turkotatary, při čemž budiž dolo ženo, že přímé sousedstvi Slovanů ve východní Evro pě usedlých dolvrzuje již Hlérodol, nebo jeho Iyrkov jinak naprosto neznámí, jsou patrně Turkové, koču jící tehdy po obou stranách Urálu. S obdivuhodno pílí snesl pan Peisker ohromný materiál linguistický z něhož dokazuje, že slova do slovanštiny přejati a sociolozicky nejdůležilější nejsou ani gothská, a staronordická, jakoz obyčejně bylo tvrzeno, nýbrž západogernánská. Zvláště významná jsou mezi nim s'ova přiug, mlěko, nuta a se vší pravděpodob- ností i skot. Sousedy Slovanů byli tudížza dob před- historických Západogermaně, kteří také časem nad Slovany panství provozovali. Pak ovšem není ne- možno shledávati původ jména „Němec“ ve jméně Nemetů. Poněvadž tato západogermanská slova jsou předgothská, dlužno klásti dobu slovanského a zápa- dogermanského sousedství do dob předkřesťanských
J Peisker Bedeulung J Peisk Lippertův Peisker Germán Turková koč Němec Nemet Beziehungen jít Slawno Stuttgart Lipsko Turkotatara Štyrský Hradec Slovan Turkolalare und Germanen und ihre Sozialgeschichte on Böhmen
26 article
Avšak i na východě v sousedství tureckých kme nů zřejmé jest cizí působení u Slovanů. Peisker z stop tohoto působení vystihuje, že Slovaně nebyli s to, aby provozovali chov dobytka, a tak vedle po krmů vegelabilných bylo jim přestávati toliko na ry bách a výtěžku lovu. Poměry tyto byly účinkem po roby, již na Slovany uvalili Turkolafaři. Tito bu přijížděli ob čas, aby Slovany vyloupili, aneb usadi se mezi nimi a provozovali pode jménem „županů“ panství nad nimi bezprostředně. Peisker s velikým úsilim shlodává všechny stopy těchto původně t reckých, ale později poslovaněných županů, v Krani v jižním Štyrsku, u nás i mezi Milčany, a dovozuje. že udrželi se v privilegovaném svém postavení a do novějších dob a sice zvlášlě lam, kde Slovane Němcům podlehli Župan stal se tudíž nástrojem nž- mecké poroby. V některých krajích, jako v Korutan- sku a u nás v Čechách, zdařila se reakce slovan- ského rolnického živlu, župané odstraněni a místo jejich zaujali rolničtí knížata, u nás zvláště Přemy- slovci. Duchaplným způsobem zkoumá Peisker zprá- vy o rolnickém charakteru i českého knížectví Pře- myslovcův i věvod korutanských, z nichž tito, i když vystřídáni byli nástupci, německého původu, bedlině zachovávali obřad instalační, rolnický podklad moci jim na oči uvádějící V naší době, kdy úsilně ve všech slovanských vlastech bádá se o původních kmenových osobito- stech slovanských, jest dílo Peiskrovo, plod veliké učennosti a hlubokého přemýšlení, knihou velevíta- Dr. J. V. Prášek. nou,
Peisker Slovana Milčan Němec Župan Peiskrův doktor J V Prášek Štyrsko Korutany Čechy Slovan
28 article
* Knihovna mladých auforů, svazek 2.: Maryš B. Šárecká: „Stin padl na duši...“ Tiskárna Th Venty v Praze, „Knihat“. Orgán společenstva knihařů atd Ročník VIII., seš,1 * F. J. Čečetka: „Nad západem“. Historické novely. Ilustrovat J. O. Štěrba. Tiskem a nákladem Ed. Leschingra v Praze. * F. V. Krejčí: „Karsl Hynsk Mácha“. Kniha o českém básníku. Nákladem Grosmana a Svobody v Praze
Stin F J Čečetka Štěrba F V Krejčí Grosman Praha Maryša B Th Venta Karsl Hynsk Mácha
29 article Emil Tréval: „Antiky“. Tiskem Ed. L
Emil Tréval: „Antiky“. Tiskem Ed. L schingra v Prage „Básně Jaroslava Evapila“. 1888—1908. Vy dání delinilivní. Grosman a Svoboda v Praze A d. Boh. Dostal: „Po stopách krásy“ Grosman a Svoboda v Praze * Gaius Snllustius Crispus: Válka s Jugurthou. (Z laliny přeložil Rudolí Schenk. Světová knihovna. Č. 635.—636. Za 40 hal. Jan Otlo v Praze- * Milota Zdirad Polák: Cesta do Ilalie. III. svazek. (Vydal Jo sef Bradáč.) Tamléž. Čí. 633.—634. * Francois de Curel: Rub světice. (Jepti- ška.) Hra o třech dějstvích. ( Přeložil F r. Seka ni- na.) J. Oho v Prage. 1 K. * Prof. dr. Arnošt Kraus: Dánsko, jeho hmotná a duševní kullura. (Sbírka přednášek a roz- prav. Serie V. Výbor lidových přednášek české uni- versity.) J. Otto 1908. Kurs šestipřednáškový. * J. Arbes: Sebrané spisy, díl XXIV. Z ovzdušt umění. Seš. 6., 7. a 8. Tamtéž. — Jar. Vrchli- ckého: Souborné vydání básnických spisů: sešity 338.—340. Barevné střepy. (Vydání definilivní.) Tam- též. — Spisy Adolía Heyduka, seš. 175. —171. Okřich a Božena, idyla, čtvrté vydání. Bohalýři, zpě- vy historické, 2. doplněné vydání. Tamléž. — Ca- milie Flam nario n: Konec svěla. Drulié vydán
Tréval Ed Evapil Grosman Gaius Snllustius Jugurtha Schenk Jan Otla Milota Jo Francois Curel Seka profesor doktor Kraus Otta J Arbes Adolía Heyduk Božena Praha Č . 635 Ilalie Dánsko Ca