1
masthead
24. listopadu 1903. Císlo 321
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
woodský“ se slč. Balákovou v úloze titulní. — V
čtvrtek dne 26. t. m. jest beneliční večer kapelníka
„Uranie“ p. E. Slarého. Pan beneficiant, který nejen
jako dirigent, ale i jako skladatel těší se zvučnému
jménu, zvolil si ku příjmu původní novinku „Český
Hlonza“, zdramatisovanou pohádku od Ledy, k nlž
všechna hudební čísla komponoval. Líslky k tomuto
představení lze v divadle u p. beneficianta obdržeti
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jes
třelí reprisa Mars-Baréovy frašky „Moderní manželé“
s pány Jiřikovským, Kubíkem ml., Lierem, Tábor
ským. Edlem, dámami Jiřikovskou, Táborskou a Foch-
tovou ve hlavních úlohách. Zejtra má svou benelic-
oblíbený komik Švandova divadla p. J. Zdrůbecký a
zvolil k ní burleskní frašku „Ta pravá láska to neníi
Na jevišti jsou denně zkoušky k výpravné frašce „Sy-
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
ceny: „České amazonky aneb: Zenská vojna.“ Fraška
se zpěvy v 8 odděleních od Jos. Kai. Tyla. Zejtra je
lidové představení po páté: „Na dně života.“ Jako nej-
bližší původní novinka připravuje se „Hrdinové make-
čáci
Balákův
E Slarý
beneficiant
Baréův
Jiřikovský
Kubík
Lier
Edl
Jiřikovska
Táborská
Foch
J Zdrůbecký
Král
Fraško
Tyl
Mars
Tábor
Jos
smíchovský divadlo
Švandův divadlo
sa+ Pištěkův lidový divadlo
Český amazonka
Zenská vojna
6
article
Hudba.
Hudba.
+ Tosca. Hudební drama o třech jednáních. Na
prali V. Sardou, L. IIlica, G. Giacosa. Přeložil Olaka
Smička. Hudbu složil Giacomo Puccini.
Drama Sardonovo pohybuje se na samé hranici
kde končí vkus a začíná kriminální krvák. Velký
mistr divadelní machy dovedl balancovati mezi oběma
aniž by byl spadl s ošemelného provazu, jemuž se
říká úspěch. Jeho Tosca znamenala po leckterých
nezdarech — neboť i Sardouovi propadávají kusy
jako každému jinému smrtelníkovi — aspoň úspěch
dne, rozruch aktuality. Jest produklem splše, než
uměleckým dílem; výrobkem virluosity jevištní, vý-
počtem kombinačním, hrou na strunách nebohých
nervů diváka, napínaných do prasknutí, ale přede-
vším také krojem, ušilým na tělo určité velké be-
rečky. Takové věci se vyplácejí. Slavená herečka
americká, Fanny Davenportova, odkoupila si od Sar-
doua rukopis Toscy za sto tisíc franků a doma
v Paříži, vydělávala mu tantiémy Sarah Bernhard
lova, věčně mladá kouzelnice Sarah, řečená la
charmeuse«.
Tosca
V Sardou
L IIlica
G Giacosa
Olak Smička
Puccini
Sardonův
Sardou
Davenportův
Sarah
Bernhard
Sara
Paříž
7
article
Případ, jejž Sardou vybral či vymyslil si k osnově
svého tovaru, je zhola policejní, bez nejmenšího zá
chvěvu poesie, ale také bez osobité kresby charak
lerů, z doby (česven 1800) a z místa (Řím), kdya
a kde smělo se ještě mučiti. Že za jistých podmínek
a v jislém směru smí se mučiti podnes, dokazuje
existence kusn. Konsul zaniklé republiky římské,
Cesare Angelotti, uprchne z vězení Andělského hradu
a skryje se v kapli rodu Atlavanti v chrámě Sant
Andrea del a Valle. Naproli kapli maluje právě malit
Mario Cavaradossi obraz sv. Máří Magdaleny a jsa
tajným přívržencem snah republikánských, dopo
může Angellottovi k dalšímu útěku. Naznačí mu rá
kosím krytou cestu ke své ville a v ní bezpečné
místo, tajnou skrýš uprostřed prohlubně studny za
hraduí. Než policejní ředitel, baron Scarpia, jest již
na stopě uprchlikovi a vnikne do chtámu. Není
k tomu mnoho důvtipu zapotřebí, aby zkombinoval.
že maliř přispěl vězňovi a někde jej přechovává. Dá
jej tedy zatknouti a mučiti, aby prozradil oprchlika.
Sardou
Cesar Angelotti
Cavaradossi
Scarpio
Řím
Santa Andrea del a Vallo
svatý . Máří Magdaléna
8
article
Scarpia sleduje však při tom vedle politického i cíl
jiný, zcela osobní. Je starým chlípníkem a rád by
dosáhl krásné milenky malířovy, slavné zpěvačky
Florie Toscy. Hledí jí zprvu nasaditi červa žárlivosti.
Sestra A gelottova, hraběnka Attavanti, jež chodíe
denně modlit se k soše Madomy před rodinnou
hrobkou, posloužila bezděky modelem k hlavě
Cavaradosslovy Magdaleny, zapomněla v kapli,
ukrývajíc tam klíče pro nešťastného, ve spá-
rech Šcarpiových zmírajícího bratra, svůj vějíř.
Když však probuzená žárlivost není zámyslům
Scarpi vým dosti platna ni v jednom. ni v druhém
směru, vynutí Tosce prozrazení útulku Angelotta
mučemím jejího milence, načež svého soukromého
účelu hodlá dosíci za cenu předstíraného darován
života hrdlem propadlému vězni. Tosca na oko svo
luje, vymůže si listinu, kterou povolen ji s milencen
volný odchod ze státu, v rozhodném okamžiku za-
bodne však Searpiu. Výjev, kdy po vykonané vraždě
dává mrtvole k hlavě svíčky a do rukou krucilix.
mrazi příšernosti. Ještě za svítání spěchá pak na
Andělský hrad, aby sdělila milenci jeho záchranu
poprava bude jen zdánlivá, jakmile vojáci střelí, má
hodně přirozeně padnouti, a když exekuce se vzdáli.
rychle, ještě než rozhlásí se zpráva o zavraždění
Scarpie, vsednou na loď a budou spaseni. Ale Scar
pia debře byl srozuměn se svým zřízencem, kdyi
dával mu rozkaz, aby Cavaradossi zastřelen byl
týmž způsobem jako hrabě Palmieri. Patrně již
v onom případě provedl totéž bídáctví. Když totiž
po odchodu exekventů Tosca vybízí Maria, aby již
vstal, shledává ke svému zděšení, že jest zastřelen
skutečně. V zoufalství skočí s terasy Andělského
hradu.
Scarpio
Toscy
Attavanti
Cavaradosslův
Magdaléna
Šcarpiový
Tosca
Cavaradossi
Palmieri
Marius
andělský hrad
9
article
Zdali tak suchý a krutý, kriminálně policejní
a ještě spíše absolutisticky inkvisiční děj hodí se
k hudebnímu zpracování, o tom netřeba snad ani
dispulovati. Je to čirý nevkus, hrubé poblouzení jak
se strany librettistů, tak od skladalele, který nuti
hudbu sestupovati do mučírny a malovali popravu.
Co chce hudba, kde znějí neartikulované výkřiky
bolesti a kde třeskají výstřely? V přepracování dra-
malu na libretto ještě jen sesurovuje látka. Zbývají
toliko hrubé kontury děje, trčí tím holejí jeho te
sařsky sroubené lešení. Šcénické obratnosti librettu
uelze upříti. A svrchovaně napinavé je také. Ale ta
napínavost jeho, ta brutální drásavost neláká do di
vadla, ta z něho vyhání. Viděli jsme odcházeti útlo
citnější diváky mezi představením a v duchu dávali
jsme jim za pravdu. Předváděti mučení, vraždy
popravy není úkolem umění. Zvláště když nejedná
se v celé hře o nic jiného ušlechtilejšího a povzná
šejícího, než právě jen o to mučení, vraždění a po
pravování. Začalo v těchto dnech vycházeti pokračo-
vání »Nového Pitavalu«. Pozor, pání libretistéa
skladatelé! Půjdete li ve šlěpějích Sardouovýcha
Pucciniových, naleznete tam kriminálních látek, že
bude se to krví černati v příští operní tvorbě!
Pucciniový
Nový Pitaval
10
article
Za tak nepříznivých podminek není ani jinak
možno, nežli že i hudba Puceiniova sklesá na něco
zcela podružného, ba v celém dramatě vlastně zby
tečného. Drama Sardouovo nevolá po hudebním zpra
cování. Není v něm kouska upřímného citu, trochu
vroucnosti, špetky lyriky, zkrátka toho všeho, c
tvoří vlastní podslalu hudby. Převládá jen raffine
ment, a tudíž i hudba musí zabočili do těch kolejí
Fysiognotnií svou hudba Pucciniova připomíná dřl-
vější jeho »Bohému«; ale kdežto tam připínalas
k látce nepoměrně šťastnější, výrazu hudebnímu při
znivější a mohla v miniatorní své detadlovanost-
rozvinouti dosti půvabu, zde připadá jí polácet
se jen mazi prudkými kontrasty, me i li enou jem
ností a prudkými výbuchy. Na přesvědčivosti scház
oběma. Nedostává se tu vnitřní pravdy, citového
tepla ušlechtilosti ani předmětu ani idey. Ale tak
umělecké provedení, přes mnohé raffinované podrob-
nůstky tu v instrumenlanci, tu v rythmice, kul há.
Stávt se už stereotypním, jak skladatel místa drama-
tická odbýva tremolem, zhusta k straš delnějšímu
effe. tu »sul ponticello«, mísla lyrická kantilénou po
nejvice houslí. K význačnějšímu nějakému projevu
ať dramaličnosti, ať lyriky nedojde, vše drobí sev
invenci známého veristicko mascagniovského lypu.
ale bez její mohutně vzduté linie. Nescházejí ani po
věstné kvinty, které mají líčiti svílání nad Rímem.
Jich zákaz stává se u Pocciního příkazem. Ještě
nejzdařilejším místům náleží závěrek prvého jednání.
ač hudba nemá tu pravého rázu chrámového, pak
zpěv Cavaradossiův a jeho duo s Toskou před po
pravou.
Puceiniův
Sardouův
Toska
Cavaradossiův
11
article
Nejsilnější stránkou opery jsou ze všeho zvony
Zvony reklamy i ty skutečné, které opravdu velm
půvabně a čístě zvučí. Provedení dostalo se dílu
nejpčlivějšího. Režie p. Polákova vykonala v pozado
výjevu chrámového mistrný kus divadelní životnosti
Stejně dovedně scenován jest akt druhý, pravý skři
pec na nervy divákovy. Třeli dějství přináší opět
skvostný pohled na Řím. Operu nastudoval a řídi
p. Kovařovic, dbaje náležitě o plastické vyzvednut
zeškerých jejích detailů. Hlavní úlohy spočívají na
bedrách pí. Maturové, která je výbornvu Toskou.
žhavou v žárlivosti a mohutnou v pathosu, a pp.
Benoního a Mařáka. Scarpia prvnějšího je figura da-
belské zloby a při tom démonické elegance. Cavara
dossi pěkně svědčí mladistvému, sylému tenoru
libě mileneckému zjevu p. Mařákovu, který také pro
mufsta citového vzruchu, jako při zprávě o vítězství
Bonapartově a při shledání se s Toskou na nádvoří
věznice nalezl případný výraz. Menších úloh Ange-
loltiho, kostelníka a policejního agenta Spoletiy zho
stili se pp. Viktorin, Pollert a Krössing. Škoda jen
že tolik nákladu a píle věnováno dílu tak pochybe
ného vkusu.
+- Akademie damského odboru Ústř Matice škol
ské v Praze budí v naší veřejnosti tak veliký zajem
že vělšina sedadel jest již skorem rozprodána; i upo
zorňují se všichni, kdož by se jí chtěli zúčastnitia
tím zároveň pomocnou rukou přispěti našemu noj-
důležitějšímu národnímu ústavu, aby za včas opatřiii
se vstupenkou. Od čtvrtka dána budou zbý vající
sedadla do prodeje závodům: Grosman a Svoboda.
F. Řivnáč. F. Topič, Fr. A. Urbánek a Mojmir
Urbánek.
Polákův
Kovařovic
Matura
Toska
Benoní
Mařák
Mařákův
Bonapartův
Viktorin
Pollert
Krössing
F Řivnáč
A Urbánek
Mojmir Urbánek
Řím
Cavarum
Praha
Francie
Grosman a Svoboda
12
article
+ Koncert Rudolfa Frimla ve prospěch Leopolda
Stropnického bude již zejtra dne 25. t. m. o 1/28.
hod. večerní ve velkém sále žofínském za spoluúčin
kování p Vladimíra Šamberka, pí. Boženy Jeřábkové-
Kaclové, pí. Maruše Waradinové, koncertní pěvkyně
a sl. Zdenky Frimlovy, pianistky. Program je po-
zoruhodný především tím, že tu poprvé na českém
koncertním podiu předneseň bude Chopinův » Marche
funebre«, k němuž slovní doprovod od K. Ujejského
přednese pl. Božena Jeřábková Kaclová. Program
páně Frimlův vykazuje dále techn cky obtížnou
W gner Lisztovu ouverturu k opeře »Tannhäuser«
vlastní umělcovu »Koncertní etudu«, kterou sehrál
s velkým úspěchem na nedělním koncertě České Fil-
harmonie v Plodinové burse. Pořad svých čísel za-
hájí p. Friml improvisací na jakýkoli motiv, po pří-
padě někým z obecenstva navržený. Leopold Strop-
nický zapěje několik svých českých písní, pí. Wara
dinová písně Horníkovy a Frimlovy asp. Vlad. Šam-
berk přednese 3. dí) »Buříčů« od Víktora Dyka.
Vzhledem k zajímavému programu a humannímu
účelu koncertu lze očekávati, že zbývající vstupenky.
které jsou v předprodeji u p. Fr. A. Urbánka vedle
Nár. divadla a u p. Boh. Lantnera na Václ avském
náměstí, budou ve prospřch zasloužilého umělce
Leopolda Stropnického vyprodány. Ceny míst: Lože
10 K, křeslo 2 K, I. místo K 1.60, II. místo K.20,
místo k stání 60 h, studentský listek 40 h.
+ Kocián v Pešti. Z Pešti telegra fuje se nám
ze včerejška. Ve společnosti zvaných hostů hrál dne
Jaroslav Kocián s obrovským úspěchem. 1. ledn
bude míti zde samostalný koncert.
Friml
Stropnický
Šamberk
Jeřábek
Kacl
Waradinová
Frimlův
Chopinův
March
K Ujejski
Jeřábková Kaclová
Lisztův
Tannhäuser
Leopold
Horníkův
Vlad
Víktora Dyk
A Urbánek
Kocián
avský náměstí
Pešť
Český Filharmonie
národní . divadlo
13
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Jednota učitelek společně a Asylním spolkem
českoslovanských učitelek konala mimořádnou valnou
hromadu dne 15. t. m, v divčí škole u sv. Jindřicha
v Praze. Již před 8. hod. ranní scházely se učitelky
hojně, neboť mělo býti jednáno o věci, která se hlu-
boce dotýká všeho bytí učitelek. Také hosté se do-
stavily. Po projednání formalií i volbách do širšího
výboru a po přijetí návrhu, aby Asylní spolek česko-
slov. učitelek splynul s J. U., přikročeno k nejdůleži-
tějšímu bodu jednání: „Mají-li učitelky prá v
na vůdči místa na školách divčích.“ Slova
ujímá se nejprva spisovatelka, paní T. Novákov
ze ženy-neučitelky. V úvodě jmenuje okolnosti, kter
ji nutí dnes promluviti: 1. že s učitelkami jako průkop-
nicemi ženských snah vždy cítila a práci jejich schva-
lovala: 2. poněvadž po celý život hlásí se k zásadě
práva, pravdy a spravedlnosti. Naše moderní doba
napsala na svůj štít, že chce bořiti nespravedlivé
hráze. Všichni stavové se sbližují, a je zvláštní, že
nyní, kdy se má vše urovnat, ve 20. stoleti měla
by nastati dívčí válka, již klademe v doby barbar-
ské. Rozdíl stavů se vyskytne, když se chtějí ženy
plihlásiti k činnosti a uplatniti své schopnosti. Mluži
i neipokročilejší stávají se ihned největšími konser-
vativci, jakmile dojde k tomu, aby i ženy došly svých
práv. Snahy učitelek nejsou výbojně« čelí k tomu.
svatý . Jindřich
J U
T Novákov
Praha
Asylní spolek
Asylní spolek českýslovit
14
article
aby dosaženo bylo, čeho dosud postrádají, rovnopráv-
nosti! Tři nespravedlivé požadavky stoli v cestě sna-
hám učitelek, o nichž paní referentka štfe promlouvá,
a jež tuto uvádíme: a) podivně maxima, že ženy ne-
jsou způsobily pro místa vedoucí! Za stejnou práci
stejný plat, při stejné kvalifikaci týž postup — platí
vzude, jen ne u učitelek. Paní řečnice dovozujez
praxe příklady o nesprávnosti tvrzení, že by učitelky
byly neschopny k Hizení škol (pí. Amerlingová a j.);
b) nespravedlivý volební řád, který vylučuje ženy
z činnosti v politickém životě. Volební právo úzce
souvisí se snahami učitelek. Na nás nikomu nezáleží,
neboť nemáme volebních hlasů a nejsme proto respek-
továny. Žádáme-li volebního práva pro učitelky a ženy
vůbec, žádáme jen tolik, co je dáno každému 24letému
muži, není-li zhýralý a nepříčetný. Žádný člověk
ženám rozumu neupře. Řečnice ukazuje na příkladech,
jak dovedou se ženy starati o domácnost, obchod, jak
obezřele vedou živnosti atd. Žádáme, abychom ne-
byly považovány za děti a neplíčetné, abychom nebyly
strkány mezi skvrny lidstva c) Kdo chce míti rovné
právo v životě politickém, musi chtiti také rovně
právo ve svěm soukromém životě. Paní referentk
mluví o celibátě učitelek a přeje jeho brzkého zru-
šení. Přednáška vyslechnuta napjatě a s povděkem
který se jevil častým polleskem. K téže věci promluvila
dále slč. Boh. Sokolova z Prahy svým obvyklým
klidem a přesvědčující určitostí. Slečna ukazuje opráv-
něnost učitelek na místa učitelek lídících a ředitelek
ze zákonů školních. Ukazuje na § 12. z. ř. ze dne
14. května 1869, že nevyžaduje se zvláštní způsobi-
losti pro správce škol, pouze školní novella z roku
1883 v § 48 žádá způsobilost k vyučování nábožen-
ství onoho vyznání, ke kterému náleží většina žactva.
škola
Amerlingová
Sokolov
Praha
15
article
Zákon školní tedy uznává, že každý řádný a svědomitý
učitel může školu řídili. Rád šk. a vyuč. ze dne 20
srpna 1870 mluví o práci správce školy: odpovídá
z toho, aby v dobrém stavu chovaly se (viz §§ 33.)
a vedly knihy a spisy úřadní, má chovati pečeť školní
a vésti inventáře — zajisté zase nic zázračného! Musí
zajisté býti osoba, která tlumočí nařízení vyš. úřadů,
která váruje napomíná — po školsku řečeno — pozor
dává, aby se lád. šk. a vyučovací bedlivě zachovával.
§§ 14. zák. ř. ze dne 14. května 1869, že §§ 3. —13.
vzlahují se také ke školám divčím. Z toho vysvítá, že
zákon uznává učitelky jako správkyně škol, tedy dle
§ 12. na školách 1třídných ustanovena buď učitelka,
a je-li učitelek několik, tedy ustanovená k tomu
vrchní učitelka č. nadučitelka. Je to znění jasné, proti
němuž nelze mluviti. Těžko je mysliti, aby zákon
někoho vylučoval; § 48. téhož zákona mluví důrazně.
Absurdní je pak výklad zákona, že na měšť. školách
ustanovováni mají býti jen učitelé. Vizme jen § 19.
Co je ustanoveno v §§ 4., B., 10. až 14. o školách obec.
platnost má též o měšť. školách. Mluví-li se v zákoně
o učitelích, nemohou se lím učitelky nemysliti; na př.
stojí-li v zákoně, že iná učitel úřad svůj řádně za-
stávati — což učitelka ne? Slečna uvádí několik pří-
padů k porozumění té logice. Můžeme tedy poznati
ze zákonů škol., že nás nevylučují z míst vůdčích.
16
article
Řečnice ukazuje z praktického školního života, že ani
inspektoři ve svých inspekčních zprávách nesvědč
proti učitelkám. Poukazuje dále k tomu, že právě na
měšťanských školách dívčích je mnoho případů, kde
se musí projeviti útlocit k žákyni; jindy zase vážná
přímost a přísnost. Co pak je cenného na funkci ře-
ditelově, to vymyká se působnosti muže proto, že
je muž, a skutečný vůdčí význam se soustředí v rukou
učitelek. A to je hlavní, co nás opravňuje, ustanovenu
býti ředitelkami. Učitelky mají i morální právo; žen-
skou správkyní školy přibude i síla blízká učitelkám
i žákyním, kde se může její činnost vyvrcholiti. To
je zcela přirozeno a nic se nepraví, co by bylo na
újmu mužů! Referentka pojednává dále o volné kon-
kurenci za poměrů rodinných. Učitelé poukazuji, že
jsou ženatí a otci rodin. Vždyť ale i učitelky opatřujl
celé rodiny bratří, sester, rodičů. I kdyby toho ne-
bylo a zůstalo jim služné jen pro jejich osobu, není
správno je od míst vedoucích odstrkovati! To bychom
pak nesměly býti ustanovovány ani učitelkami I.a
17
article
II. třídy — existujíť i ženatí učitelé a podučitelé. Ke
konci resumuje slč. Sokolova takto: Zákon nám dává
k ustanovení za ředitelky plné právo, práce nás
opravňuje, poměry paedagogické toho vyžadují, ředi-
telky v Čechách i na Moravě ustanovené se osvědčují,
a přece jest ustanovování jich výminkou. Konečně pak
uvádí příklady z Prahy o obsazování míst vedoucích,
ježto jsou jí nejbližší a dokazují, že zde učitelky o vět-
ším počtu let neb stejném počlu ustoupiti musily mu-
žům, ba i takovým, kteří ani nikdy na dívčí škole ne-
učili. K návrhu slč. referentky přijata následující re-
soluce: Dovoláváme se poruzumění veškeré české veřej-
nosti pro spravedlivý požadavek náš, aby na dívčích
obecných a měšťanských školách správkyněmi a ře-
ditelkami ustanovovány byly učitelky, zvlástě nyní
kdy učitelky mnohaletými zkušenostmi i zásluhami
paedagogickými učitelům úplně se vyrovnají. Místo
ředitelské jest jen stupněm ve školském úřadě, z ně-
hož po zákonech platných nikdo nesmí býti vylučováni
proto mají právo stupně toho dosíci též učitelky, jež
řádně povolání své plnily. Mnohé mravní i vychovatel-
ské důvody a zkušenosti mluví pro to, aby správa dív-
čích škol svěřována byle učitelkám. Očekáváme ze-
jmena od slavné obce pražské, jež vzácnou štědrosti
a blahovolností školství své na vysoký stupeň po-
vznáší, že na příště všechna správcovská a ředitelská
místa na obecných a měšťanských školách dívčích
svěřovati bude učitelkám. Po celých dvacet devět let.
co měšťanské dívčí školy v Praze trvají, působí na nich
výhradně jen učitelky. Učitelé na nich nikdy neučili,
nemají tedy o ně žáných zásluh, a proto ani žádného
mravního a paedagogického oprávnění na jich správu
Sokolov
Čechy
Morava
Praha
18
article
V Praze bylo v posledních letech obsazováno 6 míst
ředitelských na měšťanských školách, a na všechna ta
místa byli ustanoveni páni učitelé, kteří sloužili dotud
na chlapeckých školách 19 a 21 let. Učitelek, půso-
bících na dívěích školách přes 19 let, jest v Praze
23: těch, které slouží přes 21 let jest 17. Z toho je
viděti, že jest v Praze nadbytek učitelek schopných
funkce ředitelské; bylo by tudíž pro nás stálým po-
kořováním, kdyby místa ředítelská na dívčích ško-
lách i na dále učitelům svěřována byla. — O organisaci
industriálních učitelek v rámci J. U. referovala ještě
řed. Marie Vítková z K. Hory. Ke konci schůze
volné návrhy rozvířily klidně až dosud jednání. Kol.
F. Plamínkova z Prahy žádá, aby učitelky v prvé
řadě přičinily se o zrušení coelibátu. Je v návrhu svém
podporována mnohými kollegyněmi, ale na druhé
straně jiné učitelky odporují. Slč. Kat. Svobodova,
uč. z K. Hory podává formální návrh, aby se jednání
o zrušení coelibátu pro ten čas odložilo bez debaty z na-
léhavých příčin, jež uvádí. Při hlasování dle jmen při-
jat 2/2 většinou návrh na odložení. Menšina diktovala
si potom minoritní volum do protokolu.
Ver.
J U
Vítková
K Hora
Plamínkův
Svobodův
Praha
19
article
Ze soudní slně.
Ze soudní slně.
Spory sv.-václávské záložny. Zprávy o lom, že
mnozí vkladatelé svváclavské záložny obdrželi plné
zaplacení svých vkladů, nemálo pobouřily ty vkla-
datele, kteří knížky své za 50% záložně prodali. Jedna
z vkladatelek a sice pl. A. V., měla 4 vkladní knížky
na 15.000 K, jež prý švakr bez jejího souhlasu zá-
ložně za 50% prodal. Poněvadž tím dle svého tvrzení
byla poškozena, poďala žalobu u obchodního sou-
du. Po provedeném líčení byla žaloba zamítnuta
poněvadž žalobkyně nemohla potvrdit, že byla uve-
dena v omyl v příčině pravé ceny svého vkladu.
Z Litoměřic, 23. listopadu. (C B.) Nádenník
Václav Heller z Úštěku, odsouzený pro zavraždění
své milenky Roziny Kühulovy k smirti provazem.
dostal milost a vyměřen mu trest dvacetiletéh
žaláře.
Pobvrzený rozsudek. Z Trulnova se oznamuje
Jak jste svého času byli sdělili, byl zdejší německý
zuřivec, účetní Josef Siegel, odsouzen okresním
soudem k pokutě 40 korun, protože při výletu sokol-
ském pokřikoval na nádraží na náchodského advo-
káta a okresního starostu p.“dra. Čížka „Servus Bře-
zina!“ a posmíval se přítomným Čechům. Pan dr.
Čížek nespokojil se s tímto rozsudkem a odvolal se
ke krajskému soudu v Jičíně, jehož odvolaci senát z ru-
šil rozsudek I. stolice a vyměřil Sieglovi čty řne-
dělní tuhé vězení. Že tento zajisté spravedlivý
rozsudek zdejší Němce notně — mrzí, lze si řomy-
sliti.
ze soudů cizích.
Heller
Kühulův
Siegel
Čecho
doktor
Čížek
Siegl
Němec
Litoměřice
Úštěk
Jičín
20
article
Hrabšuka Kwilecká před porotou. Do porotní síně
byl včera nebývalý nával. Davy lidu navzdor trva-
lému dešti tísnily se před vchodem do soudní budovy
a když jim konečně vrata olevřena, hrnuly se o překo
dovnitř a rázem přeplnily auditorium. Na vyhraženém
místě pozorovati bylo také pruského ministra
spravedlnosti.
Zahajuje líčení, sdělil předseda, že řady svědků
nebylo lze se dopátrati. Na dnešek obeslaný rakouský
setník šl. Ziegler oblásil písemně, že nepřijde.
protože prý by vyměřeným svědečným neuhradil ce-
stovní něklad.
Ze svědků vyslýchán dnes syn zemřelé porodní
báby Cwelové z Varšavy, jenž potvrdil celkem údaje
kriminálního komisaře Treskova Na dotaz předsedův
prohlásil, že snad matka proto zatajila výnosnou inter-
venci při porodu berlínském, aby jí děti neříkalye
peníze. Dle podobizny, již svědek předkládá, seznává
dr. Rosiňski lotožnost oné báby, která byla v kri-
tické chvíli u hraběnky.
Na dolaz jednoho porotce uvádí obžalovaný h
Kwilecki, že porodní bábě zaplaceno 800 marek.
Dr. Rosiňski vysvětluje, že u polských magná-
tů bývá zvykem bábu odměňovati tak štědře, narodí-l
se majorátní dědic.
Na to průvodní řízení skončeno a před-
seda přečeti otázky pro porolu.
Pokud jde o hraběnku Isahelu Kwileckou
znějí na podvržení dítěte a na padělá n
listin v zištném úmyslu. Řeknou-li porotni
ano, bude jim zodpověděli ještě dodatečnou otázku:
lze-li hraběnce přiznati polehčující okolnosti.
U ostatních obžalovaných týkají se otázky křive
přísahy, nadržování a účasti při pod-
vržení dítěte.
Na to nastala delší přestávka, po níž zahájeny
plaidoyery.
Davy
Ziegler
doktor
Rosiňski
Isahela Kwilecka
Varšava
21
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze »Sokola« pražského Jednota zúčastní se
pohřbu dlouholetéhu zakládajícího člena br. Josefa
Mergla, který se koná dnes v úlerý 24. t. m. o 3.
hod. odpol. z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v
Karlíně. — Mimořádná schůze správního výboru ko-
nala se 20. listopadu. V příčině Husova domku,k
jehož důkladné opravě plány byly předloženy, uči-
něno usnesení, týkající se úhrady nákladu na ni
Dle zprávy br. náčelníku cvičilo ve 14 hodinách
1494 členů, průměrem 107 v hodině cvičební, dorostu
ve čtyřech hodinách 366, průměrem 91 v hodině.
Uděleno 30 míst stipendijních; seznam žadatelů,
jimž místa ta udělena, vyvěšen jest v šatně. Vzato
na vědomí, že jednotu naši navštívili pan Prevost
se 2 Francouzi a ruští umělci vedeni p. Sukenniko-
vem. Oznámeno, že nedostávající se čásť na pomník
br. Reegera jest již uhražena. O dušičkách položeny
věnce na rovy našich předáků. V příčině šibřinek
usneseno, že na vslupenky bude se lepiti kolek Ná-
rodního divadla v Brně, a že dámy budou platiti
vstupné, jehož výši ustanoví zábavní výbor. Ke
třicetiletému jubileu Unie gymnastů francouzských
zaslán te egram.
Mergl
Cyrill
Husův
Prevost
Francouz
Karlín
Sokol
Jednota
rodní divadlo v Brno
22
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Přednáška. Dnes koná se o 8. hod. večerní
v Obchodnickém spolku „Merkur“ (Václavské nám
č. 51 n.) poučná přednáška professora Pražského ob
chodního ústavu, pana Lad. Kuthana, „Jak užiti lze
obchodních knih při fassích daňových“
* Společenstvo lakýrníků, malilů písma a natěračů
v Praze bude míti ve středu dne 25. listopadu o 7. hod
večerní v místnostech Řemeslnicko-živnostenské be-
sedy v Praze na Františkově nábřeží čís. 20 členskou
schůzi, na které se jednati bude: O zřízení samostatné
nemocenské pokladny pro mistry. O založení odbor-
ného časopisu.
Stávky.
R Z Paříže, 23. listopadu. V St. Quentinu pro
hlášen byl stav obležení. V městě, zvláště mezi děl
níky jest veliké rozčilení. Jsou obavy před nepokoji
Lada
Kuthan
Quentin
Václavský já
Praha
Františkov
Paříž
St
řemeslnickýživnostenský be
23
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry.
** V neděli ve Vídni porazil »Wiener Atbletic
Sport Club« v poměru 5:1 »I. Vienna Football
Club«. »Vienna Cticket and Foutball Club«, který
v neděli má hráti se »Slavif«, hrál nerozhodně v
poměru 4 4 s »Graplii«. Zápas posledních dvou
klubů skončen o 14 minut dříve pro nastalé šero.
** V Lipsku porazil »Ballspielklub« v poměru
210 »Bewegungsspieler« při zápasu o pokál sportov
ního závodiště
** V Berlfně hrál »F. C. Britania« nerozhodně
v poměru O20 proti »F. C. Unione
Z cyklistského ruchu.
*e Český klub sportovní »Karlín 1885« pořáda
dne 26. listopadu o 8. hodině večerní ve velkém sále
velkorestaurace su města Petrohradu« v Karlíně přá-
telský večírek na počest svého čestného člena a za
sloužilého předsedy pana Augusta Vondřicha staršího
Wiener
Ballspielklub
F C
Augusta Vondřich
Vídeň
Lipsko
Karlín
Petrohrad
Atbletic sport klub
Vienna Cticket and Foutball klub
e Český klub sportovní
O 20
24
article
Masopustní věstník.
Masopustní věstník.
Z výboru plesu českých techniků. Pátý večírel
koná se dne 24. t. m. na Žofině a jest prodloužený
Šestý večírek bnde prodloužený a kotillonový.
Žofina
25
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty pošumavsk
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
24. listopadu, o 1/27. hod več. v místnostech jednoty
ve Vodičkově ulici čís. 36, v domě Národní kavárny
Z Národní jednoty severočeské
Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý
25. listopadu o 6. hod. več. v místnostech jednoty
ve Ferdinandově třídě čís. 33.
Čech, který v Liberci měl pěkný závod krej
čovský, avšak bovkotem Němců přišel o veškert
práci, ocitl se nyní v bídě. Hledá jakékoli zaměst
nání, které by mu poskytlo nejnutnější výživu. Adresu
sděli Národní jednota severočeská v Praze, ve Ferdi
nandově třídě č. 33.
Němec
Vodičkův ulice
Ferdinandov třída
Čechy
Liberec
Praha
dům národní kavárna
27
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Z Peštl, 23. lislopadu (C. B.) Posl. Bedöhazy
ličil poměry ve volebním okresu ugerském, kde
m-p. hr. Tisza officiálně kandiduje. V jeho zájmu
je mobilisován celý správní aparát. Jeden kandidál
byl zatčen, avšak propuštěn a vypovězen. Jinému
bylo bráněno promluviti programní řeč. Okres jest
obsazen vojskem. Řečník žádá ministra vnitra, by
učinil opatření, aby zajistila se volná volba.
M p. hr. Tisza prohlásil, že bude pokládati
za svou úřadní povinnost jednati rovněž tak, jakoby
nekandidoval v ugerském okresu on, nýbrž někde
jiný. Dosud nezvéděl o nijaké stížnosti nebo žalobe
z okresu, pročež neměl ještě příležitosti učiniti ně
jakého opatření. Kdyby došly ho nějaké žaloby, za-
kročí přísně, tolik může prohlásiti ale určitě, že po-
kojní občané mohou na něj spolehati v důvěře, že
jejich svoboda volební bude chráněna proti všeli
kému terrorismu.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a po
kračuje v jednání o braneckém kontin-
gentu.
Posl. Pap (košutovec) mluvil až po přerušen
debaty ve 3/43. hod. odpol.
Ministr obchodu podal předlohu o zatímne
úpravě obchodních poměrů s Italií, je
bude vytištěna, rozdána a dána svým časem na jed
nací pořad.
Předseda sdělil král. reskripto svolán
delegací, načež posl. Kubik navrhl, aby se da
vytisknout a porokovalo se o něm v některé z pří
štích schůzí.
Posl
Tisza
Kubik
Peštl
Pap
poslanecký sněmovna
28
article
M p. hr. Tisza odpověděl na to, že akt, re
skriptem žádaný, je vytčen zákonem. Doposud brávai
se taký reskripť na vědomí s homagiální úctou
bez debaty.
Poslanec Ugron (Szederkenyova frakce) prohla
šuje, že jeho strana bere reskript na vědomí. Odpo
ruje výroku předsedy minislerstva, že takové debaty
níkdy nebylo. Jest proti bezodkladnému vyřízení
věci, neboť třeba dokázati vojsku, že je pouze ozbro
jeným sluhou, ale ne pánem země. Tuze vyplná s
a proto musí dostati »na pamětnou«. Věc musí se
uvážiti důkladně. Je pro Kubikův návrh.
Předseda ministerstva hr. Tisza opakuje, že
většina, považuje-li reskriptní debatu za nutnou.
učiní, čeho třeba, ale jinak vezme reskript prostě na
vědomí.
Poslanec Ho1ló podává dva návrhy: 1. n
adresu ke králi, aby svolání delegací bylo odročeno.
až bude branecký kontingent zákonně ustanoven
2. aby volilo se budoucně 50 delegátů poslaneckou
a jen 10 panskou sněmovnou, protože členové této
snémovny podléhají dvorním vlivům.
Po řečí poslance Ratkaye oznámil předseda
že mu podána písemná žádost více než 20 poslanců
by se hlasovalo v zejtřejší schůzi dle jmen o Kubi-
kově a Hollově návrhu a této žádosti dle jednacíh
řádu musí se vyhověti.
Předseda přečeti též demissní list míst
předsedy Daniela. Neobsahuje žádného dů
vodu: Daniel děkuje pouze za osvědčenou důvěru.
Volba vykoná se svým časem
Konec schůze o 4. hodině odpol.; příští bud
zejtra.
Ministerská rada.
Z Pešti, 23. listopadu. C.-B.) V dopolední mini
sterské radě m. p. hr. Tisza podal zprávu o svo
vídeňské cestě a oznámil, že místopředseda posla
necké sněmovny Damel vzdal se svého úřadu.
Tisza
Ugron
Kubikův
Ratkay
Hollův
Daniel
Pešť
29
article
Volba.
Z Pešti, 23. listopadu. (C. B.) Ve volebním okresu
Tur. Kaniže byl zvolen dnes ministr orby Tasli an
jednohlasně říšským poslancem. Výsledek volby by
uvítán ovacemi.
Konference lidové strany.
ch. Z Pešti, 23. listepadu. Ve schůzi strany li-
dové (kle rikáln!) přečlěny byly přípisy předsedy hr
Zichye a místopředsedy Rakovszkého, kterým
vzdávají se svých hodností. Bude usneseno, vyzvati
oba, by resignace své odvolali. Zatímním vedením
strany pověřen byl hr. Aladar Zichy.
Uherská volba do delegací.
Z Pašli, 23. listopadu. V zejířejší schůzi posla-
necké sněmovny navrbne president Perczel, aby
volba do delegací vykonala se ve středu. Návrhu
tomu opře se opposice. Při něm mluviti mohou pouze
4 řečníci.
Liberální strana.
Z Pešti, 23. listopadu. (C.-B.) V zejtřejší večern
konferenci budou jmenováni členové delegace
kandidát místopředsednictví poslanecké sněmovny.
Zichy
Rakovszký
Aladar Zich
Perczel
Pešť
Pajít
poslanecký sněmovna
30
article
Balkán.
Balkán.
O relormy.
(Dopis „Nár. Listů“
Balkán
31
article
Z Cařihradu, 19. listopadu. Porta na určité pro-
memoria Ruska a Rakouska dosud nedala určité od-
povědi. V diplomatických kruzích cařihradských nen
tajemstvím, že se o to přičiňuje zdejší německý vyslane
Biberstein, jenž jak sultanovi, tak Portě dává rady
aby s určitou odpovědí nepospíchali, tím méně s pro-
vedením reforem. Toto intrigování proti Rusku a Ra-
kousku nedatuje se ode dneška, ani od včerejška. Již
v únoru, když spolčené velmoci podaly prvý projek
reforem, císař Vilém II. poslal sultánovi na návštěvu
své dva syny, a nyní, v době odevzdání nového pro-
jektu, poslal mu zajistě, aby jej trochu ulěšil, školský
válečný koráb „Moltke“, jehož důstojníci byli v Ca-
řihradě hostěni a prováděni plných 10 dní. Turci
tuto, jakož i únorovou německou návštěvu považovali
za nový důkaz „pravého“ přátelství Německa. Nový
důkaz přátelství podal císar Vilém sultánovi tyto
dni, poslav mu darem čtyři vzácné hřebce. Není ne-
zajímavo zaznamenati následující episodu při nejno-
vějším německém daru. Sultán byl rozhořčen, kdyz
mu Ferid paša pověděl, že i Biberstein podporoval
reformné požadávky společných velmocí a „Nord-
deutsche Allzemeine Zeitung“ a „Kölnische Zeitung
v stejném smyslu hudou. Současně sultánovi oznámili
že mu císař Vilém poslal 4 krásné hřebce. Sultán byl
tak rozhněván, že zvolal: „Nechci jich ani viděti, ne-
řku přijmouti, nechci ničeho od žádného ďaura nebot
všichní ďauři jsou stejně falešní a žádný z nich se
Biberstein
Vilém II
Moltke
Turek
Vilém sultán
Vilém
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Ca
Německo
Nord
Allzemeine Zeitung
Kölnische Zeitung
32
article
nesmí pochvastati, že sultán Abdul Hamid vzal od
něho bakšiš.“ Ale hněv sultánův se utišil, když mu
maršálek Biberstein vysvětlil, že Německo souhlas
s reformami dalo pouze pro forma, aby „Moškov“ ne-
podezíral, že Němec jej zrazuje a slouží Turku. Když
kyl německý vyslanec sultána ještě v příčině něme-
cké falše upokojil a vštípil mu, že by si na ni mohly
stěžovati leda křesťanské státy, ne však Turecko, sul-
lán se uklidnil a hřebce přijal.
Vyslancové ruský a rakouský musili na to zas
na odpověď čekati. Nabaživše se toho, poslali před-
včírem své dragomany na Portu s ústným vzkazem,
že očekávají hned určitou a přesnou odpověď na svou
reformovou notu. Zajímavo je, že vyslanci ani přit
příležitosti nezmínili se o záporné odpovědi Porty, ja
koby nebyla bývala dána. Není pochyby, že to Turky
velmi zabolelo.
Známí turečtí politikové, jež rádi vídají na ruském
a rakouském vyslanectvu, snaží se otálení Porty vy-
světliti a osprávedlniti domnělou velkovezírskou kriší.
ale ty výmluvy nemají místa, neboť se ví, že takov
krise skutečně nebylo. Pověsti o tělo krisi vznikly
z osobního rozstrku mezi velkým vezírem Feridem
pašou a prvým tajemníkem sultánovým Taksimem
pašou. Z toho vznikly a do cizích novin se dostaly
zprávy, jakoby velký vezir byl svržen anebo požádal
za propuštěnou. Ale zatím neshody byly vyrovnánya
pověsti o krisi nemají arci v nich mělkého základu.
Jak známo, sultán se nejvíce opírá tomu bodu
reformového projektu, ve kterém je řeč o kontrole nad
prováděním reforém a o evropských pomocnících.
kteří by dáni byli k ruce Hilmi pašovi, jakož i cizích
důstojnících v žandarmerii. Sultán praví, že na tyto
body přistoupiti nemůže ani kdyby chtěl, protože
všechen moslemský svět vzbouřil by se proti němu.
Hamid
Biberstein
Němec
Turek
Port
paša
Hilmi paša
Německo
Turecko
33
article
Skutečně v Cařihradě i všude po moslemském venkově
konají se v mečelách schůze proti reformám. Od-
volávaje se na to, sultán skrze Bibersteina vzkazuje
vyslancům ruskému a rakouskému přání, aby se ony
body změnily tak: Hilmi pašovi, inspektoru nad re-
formami, budou k ruce dáni dva pomocníci.
ruský a rakouský, kteříž přijmou tu-
recké poddanství. Podobně při organisátoru
žandarmerie. To by, podle mínění sultánova, mohlo
uspokojit i Rusko a Rakousko, i moslemský svět
„Změna byla by pouze pro forma,“ dodává Bibe
stein, „a na podstatě reforem nic by se nezměnilo.“
Z německých diplomatických kruhů dověděl jsem
se, že Rusko a Rakousko nepřistoupí na žádné smlou-
vání a státi budou na tom, aby Turecko přijalo re-
formy šmahem, bez nejmenší změny.
Bolfourova energická řeč o reformách spadla na
Turky jako ledová sprcha a zvláště jeho slova, že
„reformy musejí býli provedeny třeba i násilím“. Turci
jsou nyní více rozhořčeni na „Indjeleze“, než n
„Moškovy“ a „Šváby“. Zde se ví, že Anglie působil
i na Italii, aby na Portě podporovala reformové po-
žadavky Ruska a Rakouska. Tím Anglie maří turecké
výpočty na nesvornost velmocí.
Vyskytují se již jména kandidátů na úřad ru-
ského koutrolora reforem. Je to nejprvě p. Čarykov
vyslanec v Cařihradě, Jakovljen, konsul v Jerusalemě
a Giers, konsul v Solunu. Nejvíce se mluví o prvém.
Kandidatura knížete Dolgorukova odpadla. Ale za-
znamenávám to pouze jako pověsli
O kandidátech rakouských dosud nic se nepro-
slýchá, leda, že organisátorem makedonské žandar-
merie jmenován bude gen. Cveličanin, známý ze svého
sloužení v Bosně.
Biberstein
Bolfourův
Turek
Italia
Dolgorukův
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Turecko
Anglie
Jeruzalém
Boseň
Soluna
Hilmi paša
34
article
Všichni rakouští konsulové v Makedonii byli po-
voláni do Vídně, aby referovali. Byli tam i ruští kon-
sulové Giers a Maškov. Zde v Cařihradě nyní meškají
konsulové ruský a rakouský z Bitolie a očekávají se
ostatní.
Z vnitra turecké říše přicházejí zlé zvěsti.u
Kočan v Makedonii svedena přes nepohodu bitva.
v níž oddělení tureckého vojska bylo od povstalců po-
raženo.
U Erzerumu byly krvavé bitky mezi tu, sckým
vojskem a arménskými četami, které tam přešly z ru-
slého Kavkazu. V Jemenu mizí stopa jednoho tu-
reckého praporu za druhým a v Bassoře právě vy-
puklo povstání arabských kmenů. V sandžaku min-
tefickém, vilajetu bassorského, Arabové porazili tu-
recké vojsko, jemuž musily býti poslány posily z poč-
ského sandžaku v Starém Srbsku, kde Arnauté pře
několika dni zavraždili srbského popa Kostu Ščekiče
z Goraždevce (i jeho předchůdce pop Protič padl a.-
nautskou rukou). A vůbec docházejí zprávy o úplné
anarchii, již nade vše jiné vyznačuje, že Arnauté již
přepadají i turecké vojsko. I tam byly poslány posily.
Turecku není souzeno ani v zimě, aby mělo pokoy.
Včera sem přibyl nový srbský vyslanec Djordje
Dojčin.
Simič a dnes uvázal se v úřad.
Kočan
Kosta Ščekič
Protič
Dojčin
Simič
Makedonie
Vídeň
Cařihrad
Kavkaz
Jemen
Srbsko
Turecko
Goraždevka
35
article
Sarafov.
k. Z Bělehradu, 22. listopadu. Zdejší lis
»Ujedinenje« uveřejňuje pozdrav Sara-
fova Srbům, v němž ohlašuje také brzkou
návštěvu svou.
R. Ze Sofije, 22. listopadu. Dle »Bulgarie
označil sám Sarafov nynější stav makedonského
hnutí za velmi nepříznivý.
Reformní nota.
m. Z Cařihradu, 23. listopadu. Měsíc r
mazanu v sobotu počal. Vyslanci ruský a ra-
kouský oznámili však sultánu a Portě, že n
ramazan nemohou míti žádných ohledů a od-
pověď Porty na notu reformní i provedení re-
form nesmí býti zdržovány. Velvezír přišel v noci
o půl 12. hod. na ruské vyslanectvi, aniž ale
mohl s vyslancem mluviti. Soudí se, že sultán
Telegramy.
č. Ze Sofie, 23. listopadu. Smělé přepadení
provedli dva komiti makedonští proti bývalému
bulharskému ministru financí, millionáři Gešovu.
Pod záminkou, že jsou učitely z jeho volebního
okresu, vnikli do jeho pracovny, nasadili mu
dva revolvery na prsa a hrozili mu, že vyhodí
dům jeho dynamitem, obsaženým v přinesené
schránce, do povětří, nepodepíše-li 2 šeky na
40.000 a 10.000 franků ve prospěch makedon-
ského bnuti. Gešov žádal potvrzenku od make-
donského komitétu, byl ale na konec nucen
šeky vydati. Když den na to důvěrník komitů
oněch přišel do jedné banky, aby peníze vy-
zvedl, byl dvěma zeti Gešova přemožena
zatčen. Komiti oba ale uprehli.
Ze Sofie, 23. listopadu. (Ag. Tél. Bulg.)
Ondy přihlásilo se 14 uprchliků k návratu
do Makedonie a zdejší turecký komisariát vy-
stavil jim řádné průvodní listy. Na jeho radu
vraceli se do Makedonie přes Srbsko, ale na
srbských hranicích u Zibevče byli zadrženi.
Jmeniny princezny Klemen-
tiny koburské oslaveny dnes intimní snídaní,
na níž prine Filip August pronesl přípitek
jménem rodiny, kníže Ferdinand jménem bulhar-
ského národa a vojska.
Sar
Srba
Filip August
Ferdinand
Bělehrad
Cařihrad
Sofie
Makedonie
Srbsko
Sofij