ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 9db9f1f0-70db-11dc-a126-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 35 celkem · entity: person 154, place 74, org 18, work 12
1 masthead
24. listopadu 1903. Císlo 321
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
woodský“ se slč. Balákovou v úloze titulní. — V čtvrtek dne 26. t. m. jest beneliční večer kapelníka „Uranie“ p. E. Slarého. Pan beneficiant, který nejen jako dirigent, ale i jako skladatel těší se zvučnému jménu, zvolil si ku příjmu původní novinku „Český Hlonza“, zdramatisovanou pohádku od Ledy, k nlž všechna hudební čísla komponoval. Líslky k tomuto představení lze v divadle u p. beneficianta obdržeti + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jes třelí reprisa Mars-Baréovy frašky „Moderní manželé“ s pány Jiřikovským, Kubíkem ml., Lierem, Tábor ským. Edlem, dámami Jiřikovskou, Táborskou a Foch- tovou ve hlavních úlohách. Zejtra má svou benelic- oblíbený komik Švandova divadla p. J. Zdrůbecký a zvolil k ní burleskní frašku „Ta pravá láska to neníi Na jevišti jsou denně zkoušky k výpravné frašce „Sy- + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny: „České amazonky aneb: Zenská vojna.“ Fraška se zpěvy v 8 odděleních od Jos. Kai. Tyla. Zejtra je lidové představení po páté: „Na dně života.“ Jako nej- bližší původní novinka připravuje se „Hrdinové make- čáci
Balákův E Slarý beneficiant Baréův Jiřikovský Kubík Lier Edl Jiřikovska Táborská Foch J Zdrůbecký Král Fraško Tyl Mars Tábor Jos smíchovský divadlo Švandův divadlo sa+ Pištěkův lidový divadlo Český amazonka Zenská vojna
6 article Hudba.
Hudba. + Tosca. Hudební drama o třech jednáních. Na prali V. Sardou, L. IIlica, G. Giacosa. Přeložil Olaka Smička. Hudbu složil Giacomo Puccini. Drama Sardonovo pohybuje se na samé hranici kde končí vkus a začíná kriminální krvák. Velký mistr divadelní machy dovedl balancovati mezi oběma aniž by byl spadl s ošemelného provazu, jemuž se říká úspěch. Jeho Tosca znamenala po leckterých nezdarech — neboť i Sardouovi propadávají kusy jako každému jinému smrtelníkovi — aspoň úspěch dne, rozruch aktuality. Jest produklem splše, než uměleckým dílem; výrobkem virluosity jevištní, vý- počtem kombinačním, hrou na strunách nebohých nervů diváka, napínaných do prasknutí, ale přede- vším také krojem, ušilým na tělo určité velké be- rečky. Takové věci se vyplácejí. Slavená herečka americká, Fanny Davenportova, odkoupila si od Sar- doua rukopis Toscy za sto tisíc franků a doma v Paříži, vydělávala mu tantiémy Sarah Bernhard lova, věčně mladá kouzelnice Sarah, řečená la charmeuse«.
Tosca V Sardou L IIlica G Giacosa Olak Smička Puccini Sardonův Sardou Davenportův Sarah Bernhard Sara Paříž
7 article
Případ, jejž Sardou vybral či vymyslil si k osnově svého tovaru, je zhola policejní, bez nejmenšího zá chvěvu poesie, ale také bez osobité kresby charak lerů, z doby (česven 1800) a z místa (Řím), kdya a kde smělo se ještě mučiti. Že za jistých podmínek a v jislém směru smí se mučiti podnes, dokazuje existence kusn. Konsul zaniklé republiky římské, Cesare Angelotti, uprchne z vězení Andělského hradu a skryje se v kapli rodu Atlavanti v chrámě Sant Andrea del a Valle. Naproli kapli maluje právě malit Mario Cavaradossi obraz sv. Máří Magdaleny a jsa tajným přívržencem snah republikánských, dopo může Angellottovi k dalšímu útěku. Naznačí mu rá kosím krytou cestu ke své ville a v ní bezpečné místo, tajnou skrýš uprostřed prohlubně studny za hraduí. Než policejní ředitel, baron Scarpia, jest již na stopě uprchlikovi a vnikne do chtámu. Není k tomu mnoho důvtipu zapotřebí, aby zkombinoval. že maliř přispěl vězňovi a někde jej přechovává. Dá jej tedy zatknouti a mučiti, aby prozradil oprchlika.
Sardou Cesar Angelotti Cavaradossi Scarpio Řím Santa Andrea del a Vallo svatý . Máří Magdaléna
8 article
Scarpia sleduje však při tom vedle politického i cíl jiný, zcela osobní. Je starým chlípníkem a rád by dosáhl krásné milenky malířovy, slavné zpěvačky Florie Toscy. Hledí jí zprvu nasaditi červa žárlivosti. Sestra A gelottova, hraběnka Attavanti, jež chodíe denně modlit se k soše Madomy před rodinnou hrobkou, posloužila bezděky modelem k hlavě Cavaradosslovy Magdaleny, zapomněla v kapli, ukrývajíc tam klíče pro nešťastného, ve spá- rech Šcarpiových zmírajícího bratra, svůj vějíř. Když však probuzená žárlivost není zámyslům Scarpi vým dosti platna ni v jednom. ni v druhém směru, vynutí Tosce prozrazení útulku Angelotta mučemím jejího milence, načež svého soukromého účelu hodlá dosíci za cenu předstíraného darován života hrdlem propadlému vězni. Tosca na oko svo luje, vymůže si listinu, kterou povolen ji s milencen volný odchod ze státu, v rozhodném okamžiku za- bodne však Searpiu. Výjev, kdy po vykonané vraždě dává mrtvole k hlavě svíčky a do rukou krucilix. mrazi příšernosti. Ještě za svítání spěchá pak na Andělský hrad, aby sdělila milenci jeho záchranu poprava bude jen zdánlivá, jakmile vojáci střelí, má hodně přirozeně padnouti, a když exekuce se vzdáli. rychle, ještě než rozhlásí se zpráva o zavraždění Scarpie, vsednou na loď a budou spaseni. Ale Scar pia debře byl srozuměn se svým zřízencem, kdyi dával mu rozkaz, aby Cavaradossi zastřelen byl týmž způsobem jako hrabě Palmieri. Patrně již v onom případě provedl totéž bídáctví. Když totiž po odchodu exekventů Tosca vybízí Maria, aby již vstal, shledává ke svému zděšení, že jest zastřelen skutečně. V zoufalství skočí s terasy Andělského hradu.
Scarpio Toscy Attavanti Cavaradosslův Magdaléna Šcarpiový Tosca Cavaradossi Palmieri Marius andělský hrad
9 article
Zdali tak suchý a krutý, kriminálně policejní a ještě spíše absolutisticky inkvisiční děj hodí se k hudebnímu zpracování, o tom netřeba snad ani dispulovati. Je to čirý nevkus, hrubé poblouzení jak se strany librettistů, tak od skladalele, který nuti hudbu sestupovati do mučírny a malovali popravu. Co chce hudba, kde znějí neartikulované výkřiky bolesti a kde třeskají výstřely? V přepracování dra- malu na libretto ještě jen sesurovuje látka. Zbývají toliko hrubé kontury děje, trčí tím holejí jeho te sařsky sroubené lešení. Šcénické obratnosti librettu uelze upříti. A svrchovaně napinavé je také. Ale ta napínavost jeho, ta brutální drásavost neláká do di vadla, ta z něho vyhání. Viděli jsme odcházeti útlo citnější diváky mezi představením a v duchu dávali jsme jim za pravdu. Předváděti mučení, vraždy popravy není úkolem umění. Zvláště když nejedná se v celé hře o nic jiného ušlechtilejšího a povzná šejícího, než právě jen o to mučení, vraždění a po pravování. Začalo v těchto dnech vycházeti pokračo- vání »Nového Pitavalu«. Pozor, pání libretistéa skladatelé! Půjdete li ve šlěpějích Sardouovýcha Pucciniových, naleznete tam kriminálních látek, že bude se to krví černati v příští operní tvorbě!
Pucciniový Nový Pitaval
10 article
Za tak nepříznivých podminek není ani jinak možno, nežli že i hudba Puceiniova sklesá na něco zcela podružného, ba v celém dramatě vlastně zby tečného. Drama Sardouovo nevolá po hudebním zpra cování. Není v něm kouska upřímného citu, trochu vroucnosti, špetky lyriky, zkrátka toho všeho, c tvoří vlastní podslalu hudby. Převládá jen raffine ment, a tudíž i hudba musí zabočili do těch kolejí Fysiognotnií svou hudba Pucciniova připomíná dřl- vější jeho »Bohému«; ale kdežto tam připínalas k látce nepoměrně šťastnější, výrazu hudebnímu při znivější a mohla v miniatorní své detadlovanost- rozvinouti dosti půvabu, zde připadá jí polácet se jen mazi prudkými kontrasty, me i li enou jem ností a prudkými výbuchy. Na přesvědčivosti scház oběma. Nedostává se tu vnitřní pravdy, citového tepla ušlechtilosti ani předmětu ani idey. Ale tak umělecké provedení, přes mnohé raffinované podrob- nůstky tu v instrumenlanci, tu v rythmice, kul há. Stávt se už stereotypním, jak skladatel místa drama- tická odbýva tremolem, zhusta k straš delnějšímu effe. tu »sul ponticello«, mísla lyrická kantilénou po nejvice houslí. K význačnějšímu nějakému projevu ať dramaličnosti, ať lyriky nedojde, vše drobí sev invenci známého veristicko mascagniovského lypu. ale bez její mohutně vzduté linie. Nescházejí ani po věstné kvinty, které mají líčiti svílání nad Rímem. Jich zákaz stává se u Pocciního příkazem. Ještě nejzdařilejším místům náleží závěrek prvého jednání. ač hudba nemá tu pravého rázu chrámového, pak zpěv Cavaradossiův a jeho duo s Toskou před po pravou.
Puceiniův Sardouův Toska Cavaradossiův
11 article
Nejsilnější stránkou opery jsou ze všeho zvony Zvony reklamy i ty skutečné, které opravdu velm půvabně a čístě zvučí. Provedení dostalo se dílu nejpčlivějšího. Režie p. Polákova vykonala v pozado výjevu chrámového mistrný kus divadelní životnosti Stejně dovedně scenován jest akt druhý, pravý skři pec na nervy divákovy. Třeli dějství přináší opět skvostný pohled na Řím. Operu nastudoval a řídi p. Kovařovic, dbaje náležitě o plastické vyzvednut zeškerých jejích detailů. Hlavní úlohy spočívají na bedrách pí. Maturové, která je výbornvu Toskou. žhavou v žárlivosti a mohutnou v pathosu, a pp. Benoního a Mařáka. Scarpia prvnějšího je figura da- belské zloby a při tom démonické elegance. Cavara dossi pěkně svědčí mladistvému, sylému tenoru libě mileneckému zjevu p. Mařákovu, který také pro mufsta citového vzruchu, jako při zprávě o vítězství Bonapartově a při shledání se s Toskou na nádvoří věznice nalezl případný výraz. Menších úloh Ange- loltiho, kostelníka a policejního agenta Spoletiy zho stili se pp. Viktorin, Pollert a Krössing. Škoda jen že tolik nákladu a píle věnováno dílu tak pochybe ného vkusu. +- Akademie damského odboru Ústř Matice škol ské v Praze budí v naší veřejnosti tak veliký zajem že vělšina sedadel jest již skorem rozprodána; i upo zorňují se všichni, kdož by se jí chtěli zúčastnitia tím zároveň pomocnou rukou přispěti našemu noj- důležitějšímu národnímu ústavu, aby za včas opatřiii se vstupenkou. Od čtvrtka dána budou zbý vající sedadla do prodeje závodům: Grosman a Svoboda. F. Řivnáč. F. Topič, Fr. A. Urbánek a Mojmir Urbánek.
Polákův Kovařovic Matura Toska Benoní Mařák Mařákův Bonapartův Viktorin Pollert Krössing F Řivnáč A Urbánek Mojmir Urbánek Řím Cavarum Praha Francie Grosman a Svoboda
12 article
+ Koncert Rudolfa Frimla ve prospěch Leopolda Stropnického bude již zejtra dne 25. t. m. o 1/28. hod. večerní ve velkém sále žofínském za spoluúčin kování p Vladimíra Šamberka, pí. Boženy Jeřábkové- Kaclové, pí. Maruše Waradinové, koncertní pěvkyně a sl. Zdenky Frimlovy, pianistky. Program je po- zoruhodný především tím, že tu poprvé na českém koncertním podiu předneseň bude Chopinův » Marche funebre«, k němuž slovní doprovod od K. Ujejského přednese pl. Božena Jeřábková Kaclová. Program páně Frimlův vykazuje dále techn cky obtížnou W gner Lisztovu ouverturu k opeře »Tannhäuser« vlastní umělcovu »Koncertní etudu«, kterou sehrál s velkým úspěchem na nedělním koncertě České Fil- harmonie v Plodinové burse. Pořad svých čísel za- hájí p. Friml improvisací na jakýkoli motiv, po pří- padě někým z obecenstva navržený. Leopold Strop- nický zapěje několik svých českých písní, pí. Wara dinová písně Horníkovy a Frimlovy asp. Vlad. Šam- berk přednese 3. dí) »Buříčů« od Víktora Dyka. Vzhledem k zajímavému programu a humannímu účelu koncertu lze očekávati, že zbývající vstupenky. které jsou v předprodeji u p. Fr. A. Urbánka vedle Nár. divadla a u p. Boh. Lantnera na Václ avském náměstí, budou ve prospřch zasloužilého umělce Leopolda Stropnického vyprodány. Ceny míst: Lože 10 K, křeslo 2 K, I. místo K 1.60, II. místo K.20, místo k stání 60 h, studentský listek 40 h. + Kocián v Pešti. Z Pešti telegra fuje se nám ze včerejška. Ve společnosti zvaných hostů hrál dne Jaroslav Kocián s obrovským úspěchem. 1. ledn bude míti zde samostalný koncert.
Friml Stropnický Šamberk Jeřábek Kacl Waradinová Frimlův Chopinův March K Ujejski Jeřábková Kaclová Lisztův Tannhäuser Leopold Horníkův Vlad Víktora Dyk A Urbánek Kocián avský náměstí Pešť Český Filharmonie národní . divadlo
13 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Jednota učitelek společně a Asylním spolkem českoslovanských učitelek konala mimořádnou valnou hromadu dne 15. t. m, v divčí škole u sv. Jindřicha v Praze. Již před 8. hod. ranní scházely se učitelky hojně, neboť mělo býti jednáno o věci, která se hlu- boce dotýká všeho bytí učitelek. Také hosté se do- stavily. Po projednání formalií i volbách do širšího výboru a po přijetí návrhu, aby Asylní spolek česko- slov. učitelek splynul s J. U., přikročeno k nejdůleži- tějšímu bodu jednání: „Mají-li učitelky prá v na vůdči místa na školách divčích.“ Slova ujímá se nejprva spisovatelka, paní T. Novákov ze ženy-neučitelky. V úvodě jmenuje okolnosti, kter ji nutí dnes promluviti: 1. že s učitelkami jako průkop- nicemi ženských snah vždy cítila a práci jejich schva- lovala: 2. poněvadž po celý život hlásí se k zásadě práva, pravdy a spravedlnosti. Naše moderní doba napsala na svůj štít, že chce bořiti nespravedlivé hráze. Všichni stavové se sbližují, a je zvláštní, že nyní, kdy se má vše urovnat, ve 20. stoleti měla by nastati dívčí válka, již klademe v doby barbar- ské. Rozdíl stavů se vyskytne, když se chtějí ženy plihlásiti k činnosti a uplatniti své schopnosti. Mluži i neipokročilejší stávají se ihned největšími konser- vativci, jakmile dojde k tomu, aby i ženy došly svých práv. Snahy učitelek nejsou výbojně« čelí k tomu.
svatý . Jindřich J U T Novákov Praha Asylní spolek Asylní spolek českýslovit
14 article
aby dosaženo bylo, čeho dosud postrádají, rovnopráv- nosti! Tři nespravedlivé požadavky stoli v cestě sna- hám učitelek, o nichž paní referentka štfe promlouvá, a jež tuto uvádíme: a) podivně maxima, že ženy ne- jsou způsobily pro místa vedoucí! Za stejnou práci stejný plat, při stejné kvalifikaci týž postup — platí vzude, jen ne u učitelek. Paní řečnice dovozujez praxe příklady o nesprávnosti tvrzení, že by učitelky byly neschopny k Hizení škol (pí. Amerlingová a j.); b) nespravedlivý volební řád, který vylučuje ženy z činnosti v politickém životě. Volební právo úzce souvisí se snahami učitelek. Na nás nikomu nezáleží, neboť nemáme volebních hlasů a nejsme proto respek- továny. Žádáme-li volebního práva pro učitelky a ženy vůbec, žádáme jen tolik, co je dáno každému 24letému muži, není-li zhýralý a nepříčetný. Žádný člověk ženám rozumu neupře. Řečnice ukazuje na příkladech, jak dovedou se ženy starati o domácnost, obchod, jak obezřele vedou živnosti atd. Žádáme, abychom ne- byly považovány za děti a neplíčetné, abychom nebyly strkány mezi skvrny lidstva c) Kdo chce míti rovné právo v životě politickém, musi chtiti také rovně právo ve svěm soukromém životě. Paní referentk mluví o celibátě učitelek a přeje jeho brzkého zru- šení. Přednáška vyslechnuta napjatě a s povděkem který se jevil častým polleskem. K téže věci promluvila dále slč. Boh. Sokolova z Prahy svým obvyklým klidem a přesvědčující určitostí. Slečna ukazuje opráv- něnost učitelek na místa učitelek lídících a ředitelek ze zákonů školních. Ukazuje na § 12. z. ř. ze dne 14. května 1869, že nevyžaduje se zvláštní způsobi- losti pro správce škol, pouze školní novella z roku 1883 v § 48 žádá způsobilost k vyučování nábožen- ství onoho vyznání, ke kterému náleží většina žactva.
škola Amerlingová Sokolov Praha
15 article
Zákon školní tedy uznává, že každý řádný a svědomitý učitel může školu řídili. Rád šk. a vyuč. ze dne 20 srpna 1870 mluví o práci správce školy: odpovídá z toho, aby v dobrém stavu chovaly se (viz §§ 33.) a vedly knihy a spisy úřadní, má chovati pečeť školní a vésti inventáře — zajisté zase nic zázračného! Musí zajisté býti osoba, která tlumočí nařízení vyš. úřadů, která váruje napomíná — po školsku řečeno — pozor dává, aby se lád. šk. a vyučovací bedlivě zachovával. §§ 14. zák. ř. ze dne 14. května 1869, že §§ 3. —13. vzlahují se také ke školám divčím. Z toho vysvítá, že zákon uznává učitelky jako správkyně škol, tedy dle § 12. na školách 1třídných ustanovena buď učitelka, a je-li učitelek několik, tedy ustanovená k tomu vrchní učitelka č. nadučitelka. Je to znění jasné, proti němuž nelze mluviti. Těžko je mysliti, aby zákon někoho vylučoval; § 48. téhož zákona mluví důrazně. Absurdní je pak výklad zákona, že na měšť. školách ustanovováni mají býti jen učitelé. Vizme jen § 19. Co je ustanoveno v §§ 4., B., 10. až 14. o školách obec. platnost má též o měšť. školách. Mluví-li se v zákoně o učitelích, nemohou se lím učitelky nemysliti; na př. stojí-li v zákoně, že iná učitel úřad svůj řádně za- stávati — což učitelka ne? Slečna uvádí několik pří- padů k porozumění té logice. Můžeme tedy poznati ze zákonů škol., že nás nevylučují z míst vůdčích.
16 article
Řečnice ukazuje z praktického školního života, že ani inspektoři ve svých inspekčních zprávách nesvědč proti učitelkám. Poukazuje dále k tomu, že právě na měšťanských školách dívčích je mnoho případů, kde se musí projeviti útlocit k žákyni; jindy zase vážná přímost a přísnost. Co pak je cenného na funkci ře- ditelově, to vymyká se působnosti muže proto, že je muž, a skutečný vůdčí význam se soustředí v rukou učitelek. A to je hlavní, co nás opravňuje, ustanovenu býti ředitelkami. Učitelky mají i morální právo; žen- skou správkyní školy přibude i síla blízká učitelkám i žákyním, kde se může její činnost vyvrcholiti. To je zcela přirozeno a nic se nepraví, co by bylo na újmu mužů! Referentka pojednává dále o volné kon- kurenci za poměrů rodinných. Učitelé poukazuji, že jsou ženatí a otci rodin. Vždyť ale i učitelky opatřujl celé rodiny bratří, sester, rodičů. I kdyby toho ne- bylo a zůstalo jim služné jen pro jejich osobu, není správno je od míst vedoucích odstrkovati! To bychom pak nesměly býti ustanovovány ani učitelkami I.a
17 article
II. třídy — existujíť i ženatí učitelé a podučitelé. Ke konci resumuje slč. Sokolova takto: Zákon nám dává k ustanovení za ředitelky plné právo, práce nás opravňuje, poměry paedagogické toho vyžadují, ředi- telky v Čechách i na Moravě ustanovené se osvědčují, a přece jest ustanovování jich výminkou. Konečně pak uvádí příklady z Prahy o obsazování míst vedoucích, ježto jsou jí nejbližší a dokazují, že zde učitelky o vět- ším počtu let neb stejném počlu ustoupiti musily mu- žům, ba i takovým, kteří ani nikdy na dívčí škole ne- učili. K návrhu slč. referentky přijata následující re- soluce: Dovoláváme se poruzumění veškeré české veřej- nosti pro spravedlivý požadavek náš, aby na dívčích obecných a měšťanských školách správkyněmi a ře- ditelkami ustanovovány byly učitelky, zvlástě nyní kdy učitelky mnohaletými zkušenostmi i zásluhami paedagogickými učitelům úplně se vyrovnají. Místo ředitelské jest jen stupněm ve školském úřadě, z ně- hož po zákonech platných nikdo nesmí býti vylučováni proto mají právo stupně toho dosíci též učitelky, jež řádně povolání své plnily. Mnohé mravní i vychovatel- ské důvody a zkušenosti mluví pro to, aby správa dív- čích škol svěřována byle učitelkám. Očekáváme ze- jmena od slavné obce pražské, jež vzácnou štědrosti a blahovolností školství své na vysoký stupeň po- vznáší, že na příště všechna správcovská a ředitelská místa na obecných a měšťanských školách dívčích svěřovati bude učitelkám. Po celých dvacet devět let. co měšťanské dívčí školy v Praze trvají, působí na nich výhradně jen učitelky. Učitelé na nich nikdy neučili, nemají tedy o ně žáných zásluh, a proto ani žádného mravního a paedagogického oprávnění na jich správu
Sokolov Čechy Morava Praha
18 article
V Praze bylo v posledních letech obsazováno 6 míst ředitelských na měšťanských školách, a na všechna ta místa byli ustanoveni páni učitelé, kteří sloužili dotud na chlapeckých školách 19 a 21 let. Učitelek, půso- bících na dívěích školách přes 19 let, jest v Praze 23: těch, které slouží přes 21 let jest 17. Z toho je viděti, že jest v Praze nadbytek učitelek schopných funkce ředitelské; bylo by tudíž pro nás stálým po- kořováním, kdyby místa ředítelská na dívčích ško- lách i na dále učitelům svěřována byla. — O organisaci industriálních učitelek v rámci J. U. referovala ještě řed. Marie Vítková z K. Hory. Ke konci schůze volné návrhy rozvířily klidně až dosud jednání. Kol. F. Plamínkova z Prahy žádá, aby učitelky v prvé řadě přičinily se o zrušení coelibátu. Je v návrhu svém podporována mnohými kollegyněmi, ale na druhé straně jiné učitelky odporují. Slč. Kat. Svobodova, uč. z K. Hory podává formální návrh, aby se jednání o zrušení coelibátu pro ten čas odložilo bez debaty z na- léhavých příčin, jež uvádí. Při hlasování dle jmen při- jat 2/2 většinou návrh na odložení. Menšina diktovala si potom minoritní volum do protokolu. Ver.
J U Vítková K Hora Plamínkův Svobodův Praha
19 article Ze soudní slně.
Ze soudní slně. Spory sv.-václávské záložny. Zprávy o lom, že mnozí vkladatelé svváclavské záložny obdrželi plné zaplacení svých vkladů, nemálo pobouřily ty vkla- datele, kteří knížky své za 50% záložně prodali. Jedna z vkladatelek a sice pl. A. V., měla 4 vkladní knížky na 15.000 K, jež prý švakr bez jejího souhlasu zá- ložně za 50% prodal. Poněvadž tím dle svého tvrzení byla poškozena, poďala žalobu u obchodního sou- du. Po provedeném líčení byla žaloba zamítnuta poněvadž žalobkyně nemohla potvrdit, že byla uve- dena v omyl v příčině pravé ceny svého vkladu. Z Litoměřic, 23. listopadu. (C B.) Nádenník Václav Heller z Úštěku, odsouzený pro zavraždění své milenky Roziny Kühulovy k smirti provazem. dostal milost a vyměřen mu trest dvacetiletéh žaláře. Pobvrzený rozsudek. Z Trulnova se oznamuje Jak jste svého času byli sdělili, byl zdejší německý zuřivec, účetní Josef Siegel, odsouzen okresním soudem k pokutě 40 korun, protože při výletu sokol- ském pokřikoval na nádraží na náchodského advo- káta a okresního starostu p.“dra. Čížka „Servus Bře- zina!“ a posmíval se přítomným Čechům. Pan dr. Čížek nespokojil se s tímto rozsudkem a odvolal se ke krajskému soudu v Jičíně, jehož odvolaci senát z ru- šil rozsudek I. stolice a vyměřil Sieglovi čty řne- dělní tuhé vězení. Že tento zajisté spravedlivý rozsudek zdejší Němce notně — mrzí, lze si řomy- sliti. ze soudů cizích.
Heller Kühulův Siegel Čecho doktor Čížek Siegl Němec Litoměřice Úštěk Jičín
20 article
Hrabšuka Kwilecká před porotou. Do porotní síně byl včera nebývalý nával. Davy lidu navzdor trva- lému dešti tísnily se před vchodem do soudní budovy a když jim konečně vrata olevřena, hrnuly se o překo dovnitř a rázem přeplnily auditorium. Na vyhraženém místě pozorovati bylo také pruského ministra spravedlnosti. Zahajuje líčení, sdělil předseda, že řady svědků nebylo lze se dopátrati. Na dnešek obeslaný rakouský setník šl. Ziegler oblásil písemně, že nepřijde. protože prý by vyměřeným svědečným neuhradil ce- stovní něklad. Ze svědků vyslýchán dnes syn zemřelé porodní báby Cwelové z Varšavy, jenž potvrdil celkem údaje kriminálního komisaře Treskova Na dotaz předsedův prohlásil, že snad matka proto zatajila výnosnou inter- venci při porodu berlínském, aby jí děti neříkalye peníze. Dle podobizny, již svědek předkládá, seznává dr. Rosiňski lotožnost oné báby, která byla v kri- tické chvíli u hraběnky. Na dolaz jednoho porotce uvádí obžalovaný h Kwilecki, že porodní bábě zaplaceno 800 marek. Dr. Rosiňski vysvětluje, že u polských magná- tů bývá zvykem bábu odměňovati tak štědře, narodí-l se majorátní dědic. Na to průvodní řízení skončeno a před- seda přečeti otázky pro porolu. Pokud jde o hraběnku Isahelu Kwileckou znějí na podvržení dítěte a na padělá n listin v zištném úmyslu. Řeknou-li porotni ano, bude jim zodpověděli ještě dodatečnou otázku: lze-li hraběnce přiznati polehčující okolnosti. U ostatních obžalovaných týkají se otázky křive přísahy, nadržování a účasti při pod- vržení dítěte. Na to nastala delší přestávka, po níž zahájeny plaidoyery.
Davy Ziegler doktor Rosiňski Isahela Kwilecka Varšava
21 article Sokolský věstník.
Sokolský věstník. Ze »Sokola« pražského Jednota zúčastní se pohřbu dlouholetéhu zakládajícího člena br. Josefa Mergla, který se koná dnes v úlerý 24. t. m. o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Cyrilla a Methoděje v Karlíně. — Mimořádná schůze správního výboru ko- nala se 20. listopadu. V příčině Husova domku,k jehož důkladné opravě plány byly předloženy, uči- něno usnesení, týkající se úhrady nákladu na ni Dle zprávy br. náčelníku cvičilo ve 14 hodinách 1494 členů, průměrem 107 v hodině cvičební, dorostu ve čtyřech hodinách 366, průměrem 91 v hodině. Uděleno 30 míst stipendijních; seznam žadatelů, jimž místa ta udělena, vyvěšen jest v šatně. Vzato na vědomí, že jednotu naši navštívili pan Prevost se 2 Francouzi a ruští umělci vedeni p. Sukenniko- vem. Oznámeno, že nedostávající se čásť na pomník br. Reegera jest již uhražena. O dušičkách položeny věnce na rovy našich předáků. V příčině šibřinek usneseno, že na vslupenky bude se lepiti kolek Ná- rodního divadla v Brně, a že dámy budou platiti vstupné, jehož výši ustanoví zábavní výbor. Ke třicetiletému jubileu Unie gymnastů francouzských zaslán te egram.
Mergl Cyrill Husův Prevost Francouz Karlín Sokol Jednota rodní divadlo v Brno
22 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Přednáška. Dnes koná se o 8. hod. večerní v Obchodnickém spolku „Merkur“ (Václavské nám č. 51 n.) poučná přednáška professora Pražského ob chodního ústavu, pana Lad. Kuthana, „Jak užiti lze obchodních knih při fassích daňových“ * Společenstvo lakýrníků, malilů písma a natěračů v Praze bude míti ve středu dne 25. listopadu o 7. hod večerní v místnostech Řemeslnicko-živnostenské be- sedy v Praze na Františkově nábřeží čís. 20 členskou schůzi, na které se jednati bude: O zřízení samostatné nemocenské pokladny pro mistry. O založení odbor- ného časopisu. Stávky. R Z Paříže, 23. listopadu. V St. Quentinu pro hlášen byl stav obležení. V městě, zvláště mezi děl níky jest veliké rozčilení. Jsou obavy před nepokoji
Lada Kuthan Quentin Václavský já Praha Františkov Paříž St řemeslnickýživnostenský be
23 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** V neděli ve Vídni porazil »Wiener Atbletic Sport Club« v poměru 5:1 »I. Vienna Football Club«. »Vienna Cticket and Foutball Club«, který v neděli má hráti se »Slavif«, hrál nerozhodně v poměru 4 4 s »Graplii«. Zápas posledních dvou klubů skončen o 14 minut dříve pro nastalé šero. ** V Lipsku porazil »Ballspielklub« v poměru 210 »Bewegungsspieler« při zápasu o pokál sportov ního závodiště ** V Berlfně hrál »F. C. Britania« nerozhodně v poměru O20 proti »F. C. Unione Z cyklistského ruchu. *e Český klub sportovní »Karlín 1885« pořáda dne 26. listopadu o 8. hodině večerní ve velkém sále velkorestaurace su města Petrohradu« v Karlíně přá- telský večírek na počest svého čestného člena a za sloužilého předsedy pana Augusta Vondřicha staršího
Wiener Ballspielklub F C Augusta Vondřich Vídeň Lipsko Karlín Petrohrad Atbletic sport klub Vienna Cticket and Foutball klub e Český klub sportovní O 20
24 article Masopustní věstník.
Masopustní věstník. Z výboru plesu českých techniků. Pátý večírel koná se dne 24. t. m. na Žofině a jest prodloužený Šestý večírek bnde prodloužený a kotillonový.
Žofina
25 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Z Národní jednoty pošumavsk Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 24. listopadu, o 1/27. hod več. v místnostech jednoty ve Vodičkově ulici čís. 36, v domě Národní kavárny Z Národní jednoty severočeské Schůze ústředního výboru koná se dnes v úterý 25. listopadu o 6. hod. več. v místnostech jednoty ve Ferdinandově třídě čís. 33. Čech, který v Liberci měl pěkný závod krej čovský, avšak bovkotem Němců přišel o veškert práci, ocitl se nyní v bídě. Hledá jakékoli zaměst nání, které by mu poskytlo nejnutnější výživu. Adresu sděli Národní jednota severočeská v Praze, ve Ferdi nandově třídě č. 33.
Němec Vodičkův ulice Ferdinandov třída Čechy Liberec Praha dům národní kavárna
26 title
Uherské poměry
27 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Z Peštl, 23. lislopadu (C. B.) Posl. Bedöhazy ličil poměry ve volebním okresu ugerském, kde m-p. hr. Tisza officiálně kandiduje. V jeho zájmu je mobilisován celý správní aparát. Jeden kandidál byl zatčen, avšak propuštěn a vypovězen. Jinému bylo bráněno promluviti programní řeč. Okres jest obsazen vojskem. Řečník žádá ministra vnitra, by učinil opatření, aby zajistila se volná volba. M p. hr. Tisza prohlásil, že bude pokládati za svou úřadní povinnost jednati rovněž tak, jakoby nekandidoval v ugerském okresu on, nýbrž někde jiný. Dosud nezvéděl o nijaké stížnosti nebo žalobe z okresu, pročež neměl ještě příležitosti učiniti ně jakého opatření. Kdyby došly ho nějaké žaloby, za- kročí přísně, tolik může prohlásiti ale určitě, že po- kojní občané mohou na něj spolehati v důvěře, že jejich svoboda volební bude chráněna proti všeli kému terrorismu. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a po kračuje v jednání o braneckém kontin- gentu. Posl. Pap (košutovec) mluvil až po přerušen debaty ve 3/43. hod. odpol. Ministr obchodu podal předlohu o zatímne úpravě obchodních poměrů s Italií, je bude vytištěna, rozdána a dána svým časem na jed nací pořad. Předseda sdělil král. reskripto svolán delegací, načež posl. Kubik navrhl, aby se da vytisknout a porokovalo se o něm v některé z pří štích schůzí.
Posl Tisza Kubik Peštl Pap poslanecký sněmovna
28 article
M p. hr. Tisza odpověděl na to, že akt, re skriptem žádaný, je vytčen zákonem. Doposud brávai se taký reskripť na vědomí s homagiální úctou bez debaty. Poslanec Ugron (Szederkenyova frakce) prohla šuje, že jeho strana bere reskript na vědomí. Odpo ruje výroku předsedy minislerstva, že takové debaty níkdy nebylo. Jest proti bezodkladnému vyřízení věci, neboť třeba dokázati vojsku, že je pouze ozbro jeným sluhou, ale ne pánem země. Tuze vyplná s a proto musí dostati »na pamětnou«. Věc musí se uvážiti důkladně. Je pro Kubikův návrh. Předseda ministerstva hr. Tisza opakuje, že většina, považuje-li reskriptní debatu za nutnou. učiní, čeho třeba, ale jinak vezme reskript prostě na vědomí. Poslanec Ho1ló podává dva návrhy: 1. n adresu ke králi, aby svolání delegací bylo odročeno. až bude branecký kontingent zákonně ustanoven 2. aby volilo se budoucně 50 delegátů poslaneckou a jen 10 panskou sněmovnou, protože členové této snémovny podléhají dvorním vlivům. Po řečí poslance Ratkaye oznámil předseda že mu podána písemná žádost více než 20 poslanců by se hlasovalo v zejtřejší schůzi dle jmen o Kubi- kově a Hollově návrhu a této žádosti dle jednacíh řádu musí se vyhověti. Předseda přečeti též demissní list míst předsedy Daniela. Neobsahuje žádného dů vodu: Daniel děkuje pouze za osvědčenou důvěru. Volba vykoná se svým časem Konec schůze o 4. hodině odpol.; příští bud zejtra. Ministerská rada. Z Pešti, 23. listopadu. C.-B.) V dopolední mini sterské radě m. p. hr. Tisza podal zprávu o svo vídeňské cestě a oznámil, že místopředseda posla necké sněmovny Damel vzdal se svého úřadu.
Tisza Ugron Kubikův Ratkay Hollův Daniel Pešť
29 article
Volba. Z Pešti, 23. listopadu. (C. B.) Ve volebním okresu Tur. Kaniže byl zvolen dnes ministr orby Tasli an jednohlasně říšským poslancem. Výsledek volby by uvítán ovacemi. Konference lidové strany. ch. Z Pešti, 23. listepadu. Ve schůzi strany li- dové (kle rikáln!) přečlěny byly přípisy předsedy hr Zichye a místopředsedy Rakovszkého, kterým vzdávají se svých hodností. Bude usneseno, vyzvati oba, by resignace své odvolali. Zatímním vedením strany pověřen byl hr. Aladar Zichy. Uherská volba do delegací. Z Pašli, 23. listopadu. V zejířejší schůzi posla- necké sněmovny navrbne president Perczel, aby volba do delegací vykonala se ve středu. Návrhu tomu opře se opposice. Při něm mluviti mohou pouze 4 řečníci. Liberální strana. Z Pešti, 23. listopadu. (C.-B.) V zejtřejší večern konferenci budou jmenováni členové delegace kandidát místopředsednictví poslanecké sněmovny.
Zichy Rakovszký Aladar Zich Perczel Pešť Pajít poslanecký sněmovna
30 article Balkán.
Balkán. O relormy. (Dopis „Nár. Listů“
Balkán
31 article
Z Cařihradu, 19. listopadu. Porta na určité pro- memoria Ruska a Rakouska dosud nedala určité od- povědi. V diplomatických kruzích cařihradských nen tajemstvím, že se o to přičiňuje zdejší německý vyslane Biberstein, jenž jak sultanovi, tak Portě dává rady aby s určitou odpovědí nepospíchali, tím méně s pro- vedením reforem. Toto intrigování proti Rusku a Ra- kousku nedatuje se ode dneška, ani od včerejška. Již v únoru, když spolčené velmoci podaly prvý projek reforem, císař Vilém II. poslal sultánovi na návštěvu své dva syny, a nyní, v době odevzdání nového pro- jektu, poslal mu zajistě, aby jej trochu ulěšil, školský válečný koráb „Moltke“, jehož důstojníci byli v Ca- řihradě hostěni a prováděni plných 10 dní. Turci tuto, jakož i únorovou německou návštěvu považovali za nový důkaz „pravého“ přátelství Německa. Nový důkaz přátelství podal císar Vilém sultánovi tyto dni, poslav mu darem čtyři vzácné hřebce. Není ne- zajímavo zaznamenati následující episodu při nejno- vějším německém daru. Sultán byl rozhořčen, kdyz mu Ferid paša pověděl, že i Biberstein podporoval reformné požadávky společných velmocí a „Nord- deutsche Allzemeine Zeitung“ a „Kölnische Zeitung v stejném smyslu hudou. Současně sultánovi oznámili že mu císař Vilém poslal 4 krásné hřebce. Sultán byl tak rozhněván, že zvolal: „Nechci jich ani viděti, ne- řku přijmouti, nechci ničeho od žádného ďaura nebot všichní ďauři jsou stejně falešní a žádný z nich se
Biberstein Vilém II Moltke Turek Vilém sultán Vilém Cařihrad Rusko Rakousko Ca Německo Nord Allzemeine Zeitung Kölnische Zeitung
32 article
nesmí pochvastati, že sultán Abdul Hamid vzal od něho bakšiš.“ Ale hněv sultánův se utišil, když mu maršálek Biberstein vysvětlil, že Německo souhlas s reformami dalo pouze pro forma, aby „Moškov“ ne- podezíral, že Němec jej zrazuje a slouží Turku. Když kyl německý vyslanec sultána ještě v příčině něme- cké falše upokojil a vštípil mu, že by si na ni mohly stěžovati leda křesťanské státy, ne však Turecko, sul- lán se uklidnil a hřebce přijal. Vyslancové ruský a rakouský musili na to zas na odpověď čekati. Nabaživše se toho, poslali před- včírem své dragomany na Portu s ústným vzkazem, že očekávají hned určitou a přesnou odpověď na svou reformovou notu. Zajímavo je, že vyslanci ani přit příležitosti nezmínili se o záporné odpovědi Porty, ja koby nebyla bývala dána. Není pochyby, že to Turky velmi zabolelo. Známí turečtí politikové, jež rádi vídají na ruském a rakouském vyslanectvu, snaží se otálení Porty vy- světliti a osprávedlniti domnělou velkovezírskou kriší. ale ty výmluvy nemají místa, neboť se ví, že takov krise skutečně nebylo. Pověsti o tělo krisi vznikly z osobního rozstrku mezi velkým vezírem Feridem pašou a prvým tajemníkem sultánovým Taksimem pašou. Z toho vznikly a do cizích novin se dostaly zprávy, jakoby velký vezir byl svržen anebo požádal za propuštěnou. Ale zatím neshody byly vyrovnánya pověsti o krisi nemají arci v nich mělkého základu. Jak známo, sultán se nejvíce opírá tomu bodu reformového projektu, ve kterém je řeč o kontrole nad prováděním reforém a o evropských pomocnících. kteří by dáni byli k ruce Hilmi pašovi, jakož i cizích důstojnících v žandarmerii. Sultán praví, že na tyto body přistoupiti nemůže ani kdyby chtěl, protože všechen moslemský svět vzbouřil by se proti němu.
Hamid Biberstein Němec Turek Port paša Hilmi paša Německo Turecko
33 article
Skutečně v Cařihradě i všude po moslemském venkově konají se v mečelách schůze proti reformám. Od- volávaje se na to, sultán skrze Bibersteina vzkazuje vyslancům ruskému a rakouskému přání, aby se ony body změnily tak: Hilmi pašovi, inspektoru nad re- formami, budou k ruce dáni dva pomocníci. ruský a rakouský, kteříž přijmou tu- recké poddanství. Podobně při organisátoru žandarmerie. To by, podle mínění sultánova, mohlo uspokojit i Rusko a Rakousko, i moslemský svět „Změna byla by pouze pro forma,“ dodává Bibe stein, „a na podstatě reforem nic by se nezměnilo.“ Z německých diplomatických kruhů dověděl jsem se, že Rusko a Rakousko nepřistoupí na žádné smlou- vání a státi budou na tom, aby Turecko přijalo re- formy šmahem, bez nejmenší změny. Bolfourova energická řeč o reformách spadla na Turky jako ledová sprcha a zvláště jeho slova, že „reformy musejí býli provedeny třeba i násilím“. Turci jsou nyní více rozhořčeni na „Indjeleze“, než n „Moškovy“ a „Šváby“. Zde se ví, že Anglie působil i na Italii, aby na Portě podporovala reformové po- žadavky Ruska a Rakouska. Tím Anglie maří turecké výpočty na nesvornost velmocí. Vyskytují se již jména kandidátů na úřad ru- ského koutrolora reforem. Je to nejprvě p. Čarykov vyslanec v Cařihradě, Jakovljen, konsul v Jerusalemě a Giers, konsul v Solunu. Nejvíce se mluví o prvém. Kandidatura knížete Dolgorukova odpadla. Ale za- znamenávám to pouze jako pověsli O kandidátech rakouských dosud nic se nepro- slýchá, leda, že organisátorem makedonské žandar- merie jmenován bude gen. Cveličanin, známý ze svého sloužení v Bosně.
Biberstein Bolfourův Turek Italia Dolgorukův Cařihrad Rusko Rakousko Turecko Anglie Jeruzalém Boseň Soluna Hilmi paša
34 article
Všichni rakouští konsulové v Makedonii byli po- voláni do Vídně, aby referovali. Byli tam i ruští kon- sulové Giers a Maškov. Zde v Cařihradě nyní meškají konsulové ruský a rakouský z Bitolie a očekávají se ostatní. Z vnitra turecké říše přicházejí zlé zvěsti.u Kočan v Makedonii svedena přes nepohodu bitva. v níž oddělení tureckého vojska bylo od povstalců po- raženo. U Erzerumu byly krvavé bitky mezi tu, sckým vojskem a arménskými četami, které tam přešly z ru- slého Kavkazu. V Jemenu mizí stopa jednoho tu- reckého praporu za druhým a v Bassoře právě vy- puklo povstání arabských kmenů. V sandžaku min- tefickém, vilajetu bassorského, Arabové porazili tu- recké vojsko, jemuž musily býti poslány posily z poč- ského sandžaku v Starém Srbsku, kde Arnauté pře několika dni zavraždili srbského popa Kostu Ščekiče z Goraždevce (i jeho předchůdce pop Protič padl a.- nautskou rukou). A vůbec docházejí zprávy o úplné anarchii, již nade vše jiné vyznačuje, že Arnauté již přepadají i turecké vojsko. I tam byly poslány posily. Turecku není souzeno ani v zimě, aby mělo pokoy. Včera sem přibyl nový srbský vyslanec Djordje Dojčin. Simič a dnes uvázal se v úřad.
Kočan Kosta Ščekič Protič Dojčin Simič Makedonie Vídeň Cařihrad Kavkaz Jemen Srbsko Turecko Goraždevka
35 article
Sarafov. k. Z Bělehradu, 22. listopadu. Zdejší lis »Ujedinenje« uveřejňuje pozdrav Sara- fova Srbům, v němž ohlašuje také brzkou návštěvu svou. R. Ze Sofije, 22. listopadu. Dle »Bulgarie označil sám Sarafov nynější stav makedonského hnutí za velmi nepříznivý. Reformní nota. m. Z Cařihradu, 23. listopadu. Měsíc r mazanu v sobotu počal. Vyslanci ruský a ra- kouský oznámili však sultánu a Portě, že n ramazan nemohou míti žádných ohledů a od- pověď Porty na notu reformní i provedení re- form nesmí býti zdržovány. Velvezír přišel v noci o půl 12. hod. na ruské vyslanectvi, aniž ale mohl s vyslancem mluviti. Soudí se, že sultán Telegramy. č. Ze Sofie, 23. listopadu. Smělé přepadení provedli dva komiti makedonští proti bývalému bulharskému ministru financí, millionáři Gešovu. Pod záminkou, že jsou učitely z jeho volebního okresu, vnikli do jeho pracovny, nasadili mu dva revolvery na prsa a hrozili mu, že vyhodí dům jeho dynamitem, obsaženým v přinesené schránce, do povětří, nepodepíše-li 2 šeky na 40.000 a 10.000 franků ve prospěch makedon- ského bnuti. Gešov žádal potvrzenku od make- donského komitétu, byl ale na konec nucen šeky vydati. Když den na to důvěrník komitů oněch přišel do jedné banky, aby peníze vy- zvedl, byl dvěma zeti Gešova přemožena zatčen. Komiti oba ale uprehli. Ze Sofie, 23. listopadu. (Ag. Tél. Bulg.) Ondy přihlásilo se 14 uprchliků k návratu do Makedonie a zdejší turecký komisariát vy- stavil jim řádné průvodní listy. Na jeho radu vraceli se do Makedonie přes Srbsko, ale na srbských hranicích u Zibevče byli zadrženi. Jmeniny princezny Klemen- tiny koburské oslaveny dnes intimní snídaní, na níž prine Filip August pronesl přípitek jménem rodiny, kníže Ferdinand jménem bulhar- ského národa a vojska.
Sar Srba Filip August Ferdinand Bělehrad Cařihrad Sofie Makedonie Srbsko Sofij