ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9daf6710-77e0-11dc-8cc9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 29, place 16, work 1, org 3
1 article
profesora na odBorně šEole pro keramiku a příbuzný umělecký průmysl v Teplicích-Šanově Antonína Wil- lerta ředitelem této školy. Volební oprava v Uhirách. Z Pešti, 25. listopadu. (Uher, tel. kor. kanc.) V dnešní schůzi městské rady podal Eugen Horváth návrh, v němž ohražuje se hla vn město proti plurálnímu volebnímu právu a žádá za zavedení všeobecného taj- ného volebního práva; v tomto smyslu před- kládá poslanecké sněmovně pamětní spis a vyzývá všechny stolice, aby zaujaly stejné stanovisko. Návrh tento byl velkou většinou z amítnut. Vojenská reforma v Belgii. Z Brusselu, 25. listopadu. (K. k.) (Sněmovna) Sněmovna rokovala v dnešní schůzi o vojenské otáz- ce a o včerejším prohlášení ministra vojenství. Woeste (katol.) praví, že jest nápadným, há- jí-li ministr proti většině, o niž se opírá, progran oposice a táže se ministerského předsedy, souhlasí-li s ministrem vojenství? Nesouhlasí-li, pak musí ge- nerál Hellebaut odstoupiti jako jeho předchůdci. Řeč- ník zdráhal se konečně schváliti chystanou reformu. Hubin (soc. dem.) souhlasil s prohlášením ministra vojenství a slíbil, že se jeho strana vše- možně vynasnaží, aby reforma byla zavedena. Potom byla další debata odročena na příští úterý.
Wil Horváth Teplice Šanov Pešť Uhry Belgie Brusel
2 article
Zahraniční politika italské vlády. Z Říma, 25. listopadu. (K. k.) Ke konci zejtřejší sněmovní schůze bude se čisti 14 dotazů po za- hraniční politice vlády. Debata o těchto dotazech počne v pátek. Poslanec Fusinat o podal dnes ve sněmovní kanceláři resoluci jím a 9 jinými poslanci podepsanou, v níž se prohlašuje, že sně- movna zahraniční politiku vlády schvaluje. Resoluci tuto posl. Fusinato odůvodní. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 25. listopadu. (K. k.) (Horní sně- movna.) Earl of Crewe navrhl druhé čtení zá- kona výčepnického. Odsoudil přísně oposici poněvadž předem předlohu zavrhuje a prohlásil, že jednáním tím nepřispěje se k vážnosti sněmovny jako sboru porádního. Lord Landsdowne hájil oposici a prohlásil, že je sám proti zásadám v předloze s zračícím.
Fusinat Landsdowne Řím Londýn Earl of Crew
3 article Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně. Boj s lupiči. M. Z Kolína n/R., 26. listopadu. Dle telegramu, došlého »Köln. Ztg.« ze Skoplje. byli zastřeleni čtyři známílupiči, členové četý Izzy Boletince. Boletina c byl zraněn a uprchl do sousední dědiny. o Ta- mější opevnění a obýdlibyla po- bořena. Vojsko bojovalo velice nesnadno v mlze a za třeskuté zimy. Další pronásledo- vání Izzy Boletince převzali mladoturečtí Albánci, poněvadž na jeho hlavu vypsána jest odměna 5000 franků. Djakovarský sbor dobrovolníků vyžádal si od výboru mladotůreckéhoa vojenské instruktory na výcvik pro případ války.
Köln Izzy Boletince Albánec Balkán Kolín můj / R
4 article Němci a správa zemská.
Němci a správa zemská. Orgány pražského kasina uveřejňují dnes konec výkladu o známých již čtyřech požadav- cích, jež »Svaz německých poslanců zemských« vytvořil, chtěje prý jimi na zkušební kámen položiti českou smířlivost, které však ve skuteč- nosti nejsou ničím jiným než tím, čím jsme je už nazvali: provokací. Domnělá překvapující obratnost, které se úžasně ulekly některé časo- pisy české, které proti českým lidem vždycky mají energie dost a kritiky nadbytek, záleží prý v tom, že ke splnění požadavků těch není třeba změn ústavních zákonů zemských. Ve skutečnosti však je věc poněkud jinačí. Co hlá- sají Němci od té chvíle, kdy se na sněmě ocitli v menšíně? Hlavně požadavek, aby jejich postavení v zemi bylo stanoveno a zajištěno zákonně, tak aby nebyli odvisli od dobré vůle sněmovní většiny. Jestliže nyní kladou poža- davky výslovně motivované výrokem, že je sta- noví tak, aby na jich splnění nebylo třeba změn zákonů, pak nemůže býti sporu o tom, že výklad ten znamená částečný aspoň obrat dosavadní politiky německé vzhledem ke sněmu zemskému, ale parlamentárně velice vadný, po- něvadž požadavky, jak je Němci vyhlásili, jsou v rozporu s platným dosud principem majority. Svoje požadavky předložili Němci včera písemně nejvyššímu maršálkovi princi Ferd. Lobkovicovi. O požadavku prvním, o změnách v rozdě- lení referátů, obsahujících výkonnou správu zemskou, ve smyslu národnostním, bylo již po- jednáno. Požadavek druhý, zvýšení počtu německých přísedících a jich náhradníků ze dvou na tři, odůvodňuje pamětní spis »Svazu« německého, nejvyššímu maršálkovi odevzdaný, výkladem stejně falešným jako požadavek první. Čechové prý mají nyní 6, Němci pouze dva přisedícía v tom prý záleží vzhledem k počtu a národ- nostnímu poměru obyvatelstva veliká ujma pro
Němec Ferd Lobkovic Čecho
5 article
Němce. Dle poměru toho náležejí Němcům nej- méně tři přísedící. Licoměrnost Němců je jasna: připočítávají velkostatkářské přísedící k počtu českých. To však není správno, poněvadž vel- kostatkářští přísedící organicky k lidovým pří- sedícím českým nenáležejí. Mimo to oba z nich mají náhradníky národnosti německé: jeden z nich konservativce, druhý ústaváka. Jakmile oba tito náhradníci zasedají, na- stává početní rovnost a rozhoduje pouze před- sedající. Nepočítají-li občanští Němci do svého počtu německé zástupce kurie velkých statků, pak přece nemohou jiné zástupce téže kurie počítati do počtu českých a to tím méně, poně- vadž konservativní velkostatek není stranou ná- rodní, nýbrž pouze politickou, kdežto velkostatek ústavověrný (který má v zemském výboru ná- hradníka), je dle svých manifestů stranou něm. národní. Požadavek třetí, volbu dvou německých ře ditelů Zemské banky a dvou německých ře ditelů Hypoteční banky odůvodňuje memoran- dum »Svazu německých poslanců zemskýche opravdu klasicky. Konstatuje totiž, co konstato vati musí každý, kdo zná poměry: ve skuteč- nosti náležejí ze šesti volených ředitelů Zemské banky a Hypot. banky 2 a 2 národnosti německé. Němcům se však nelíbí, že jedním z volených ředitelů Němců v Hypoteční bance je ústavák rytíř Perger, velkostatkář. A to prý je veliký nepoměr. A co tedy Němci ve svém memorandu žádají ? Vlastně zachování dosavadního stavu: aby do šestičlen- ných volených ředitelstev obou finančních ústavů zemských byli bezpodmínečně voleni dva a dva ředitelé a jich náhradníci národnosti německé.
Němec Perger
6 article
Němci mluví o bezpodminečnosti zbytečně, ne- boť při volbách těch ani oni, ani Čechové žád- ných podmínek nekladou. Ze všeho toho vidí tedy celý objektivní svět, že se zrovna v tomto oboru Němcům pražádná křivda nestala, ani nehrozi, jako se jim neděje vůbec. Čtvrtý požadavek »Svazu německých po- slanců zemských« týká se obsazování úřadni- ckých a zřízeneckých míst ve službě zemské. Ve svém memorandu žádají Němci, by jedna třetina míst těch byla postupně obsazena ucha- zeči národnosti německé. Dodávají, že se sku- tečností nesrovnává se tvrzení české, že se Němci do služeb zemských nehlásí. Při posled- ním konkursu míst koncipistských sešlo prý se. mezi 42 žádostmi 16 žádosti německých a všichni ti uchazeči doložili prý znalost jazyka českého. Měli-li také stejnou kvalifikaci odbornou, o tom německé memorandum mlčt.1) Memorandum klesá také na pustě pláně nízkosti, tvrdíe, že čeští úřadníci zemského vý- boru, zejmena mladší, jenom nedostatečně ovlá- dají jazyk německý. Naproti tomu dlužno po- staviti tuto skutečnost: poněvadž se sněmu před- kládají všechny zprávy a tiskopisy oboujazyčně, zřídil zemský výbor zvláštní překladatelskou kancelář, která české návrhy a zprávy překládá do němčiny a německé do češtiny. V kanceláři té, kde práce je velice namá havá a nejplnější oboujazyčné kvalifikace vyža- duje, zaměstnáni jsou pouze čeští úřadníci kon- ceptní. Kanceláři té přiděleni byli také němečtí úřadníci zemského výboru, ale všichni odtud s různými záminkami utekli. 2) Jestliže některá funkce, tedy právě tato funkce translatorů do- kazuje nejskvěleji jazýkovou kvaliřikaci českého právnického úřadnictva zemského výboru.
Němec Čecho
7 article
Nízkost hamižná a protivná zeje také z té části memoranda, representujícího všechny ob- čanské německé poslance sněmu českého, ve které podle babského klevetnictví se pošklebují po zemských kancelářich, jakoby byly zaopatřo- vacím ústavem českého úřadnictva. Neméně jsou neupřimní v zakončení svého projevu. Znova vyhlašují zásadu, že každý ná- rodní kmen chce býti spravován vlastními lidmi. Trvájí-li vážně a důsledně na této zásadě, pak se musejí přičiniti o získání svézákonnosti a své- právnosti země české. 1) Zajímavý je případ z nedávné minulosti. Do konceptní služby zemské přijat byl nynější koncipi- sta dr. Slawiček. O tomto úřadníkovi se vypravuje v zemském domě, že si podal k zemskému výboru žádost, českým jazykem sepsanou a to nikoli bez vypočítavosti, která se také zdačila. Mimo to se vy- pravoje, že na známou otázku aktuárskou, která předcházela německé obstrukci na sněmě, byl ně- mecký radikál šl. Stransky upozorněn německými úřadníky zemského výboru předem. Šl. Stransky také při oznámení jmen aktuárů vykřikl, že mezi nimi není žádný Němec, ačkoli sám od sebe sotva znal jejích národnost ) Také pověstný vicesekretář dr. Pankratz, je- hož jméno je výslovně spojeno s německou politickou aférou sněmovních aktuárů. Dokud toho neučiní, nelze jejich výklady pojímati vážně. Nemýlíme se také, řekneme-li, že zástupcové národa českého nemohou za do- savadních poměrů učiniti nic jiného nežli vše- chny požadavky německého memoranda za- mítnouti.
Slawiček Němec doktor Pankratz
8 article Z vysoké školy zemědělské ve Vídni.
Z vysoké školy zemědělské ve Vídni. (Pův. dopis »Národních Listů «.) Klidný doposud život na vysoké škole zeměděl- ské počal v tomto semestru hodně bouřlivě. Ticho bylo tak dlouho, dokud 70% většina neněmeckých národností dala se ovfádati 30% menšinou německou. Avšak na počátku letošního semestru usnesli s všichni Nehěmci, domáhati se zástoupení ve vysoko- školském výboru. Vyslané za tím účelem deputaci rektor slíbil, že bez svolení ostatních národností Něm- cům nedá povolení k volbě výboru. Ale rektor, bývalý buršák, takto synovec od- stouplého p. ministra Marcheta, povolení přece dal. V den volby shromáždili se Neněmci v imposantní většině a volby po dlouhém vyjednávání odloženy. Němci a s nimi rektor, cítíce se v menšině, povolili. Hned na to konaly se ve školní budově dvě schůze: německá a neněmecká. Němci se usnesii, že žádnou jinou národnost do vysokoškolského výboru nepřipustí a Neněmci zase zavrhli návrh prof. Duřiga, aby utvořili sami pro sebe výbor z těch důvodů, po- něvadž ujištění, že oba výbory, jak německý sak i ne- německý budou pokládány za rovnocenné, se při známé strannickosti rektorově nemůže věřiti a za druhé bylo by ponižujícím, aby 70% posluchačů mělo stejná práva jako 30% Tím byl výbor pochována nedostat ho nikdo. Příčinu k nové srážce zavdaly pondělní událost na vídeňské universitě. Že italšťi studenti nebyli přístupni německé kul- tuře a v sebeobraně poranili několík buršů, proto matka Germanie zahalila svou tvář a rozhlásila vše- obecný smutek.
Marchet Němec profesor Duřig Germanie Vídeň Německo
9 article
Němečtí nacionálové na našem ústavě vyslali ďeputaci v úterý dopoledne, aby přednášky byly za- staveny; ale profesorský sbor žádosti nevyhověl. Vždyť nejenom 70 neněmeckých posluchačů, ale i většmna rozumných Němců si toho nepřála. Naši stateční buršové pozvali si tedy na odpo- ledne svoje commillitony z university a počali vy- hánět posluchače ze sálů. Nestranný rektor vyslovil za to Buršům své nej- větsí uznání a slavnostně prohlásil, že vždy bude státi při německých posluchačích. Není divu, že opc- jení nacionálové přijali to s velkým hajlováním a na důkaz, že si váží slov c. k. rektora, zanotovali „Wacht am Rhein!“ Když jim na to odpověděno s neněme- cké strany „Hej Slovaně!“, strhla se malá potyčka. Němci totiž ve svém zápalu podnikli útok, ale schla- zeni, ustoupili. Nastalo zase dlouhé vyjednávánía rektor, maje záminku, o své újmě š kolu na ne- určito za vřel. Rektor, který nerespektuje přání většiny a jedná proti usnesení prof, kollegia, jen aby vyhověl přání několika řvavých německých nacionálů, nehodí se na náš ústav, z převážné většiny slovanský. — Pan Marchet nejlépe udělá, když přikročí od své hrozby, že podá demisi, k činu a skutečně se vzdá! Prof. kollez již se podle toho zařízuje. Jeden jeho člen totiž vyjednává s Němci a druhý s Ne- němci.
Němec Slovana Marchet profesor Wacht be Rhein
10 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Z jazykové praxe u soudů v Čechách. Podle zprávy „Prag. Tagblattu“, z Děčína za- slané, došlo k tamějšímu okresnímu soudu po- dání okr. soudu v Bělé, týkající se výhradně záležitostí vnitřní služby a přes to, že prý jest výslovné nařízení, že všechny záležitosti vnitřní služby mají býti vyřízovány výhradně v něme- ckém jazyce, bylo toto podání „od hlavy až do paty čistě české“. Jak se samo sebou rozumí — píše „P. T.“, bylo podání zasláno krajskému soudu mladoboleslavskému nazpět se žádostí, aby soudu v Bělé byl „zákon“ připomenut. Z Mladé Boleslavi byl však přípis zaslán k lito- měřickému krajskému soudu se žádostí, aby bylo děčínskému soudu uloženo vyříditi podání z Bělé v českém jazyce. To prý také litoměři- cký krajský soud učinil a děčínskému okresní- mu soudu skutečně nařídil, aby české podání nejen přijal, ale i vyřídil. Potuď sdělení „Prag. Tgblttu.“, jež musí ovšem býti dřive potvrzeno, než k němu možno připojovati nějaké úvahy. — Kasiňácký tisk je stále pln urážek praž- ského lidu českého. Tak ve včerejší „Bohemii““ líčí nějaký člen burschenschaftu „Arminie“ své nedělní zkušenosti z tlačenice mezi Zemskou bankou a némeckým kasinem. Líčení jest vel- mi barvité a sám autor jeho, kdyby byly prav- divy všechny rány, jež podle svého vypravování
Praga Čechy Děčín Bělá Mladá Boleslav Bohemia Arminie