1
article
profesora na odBorně šEole pro keramiku a příbuzný
umělecký průmysl v Teplicích-Šanově Antonína Wil-
lerta ředitelem této školy.
Volební oprava v Uhirách.
Z Pešti, 25. listopadu. (Uher, tel. kor. kanc.)
V dnešní schůzi městské rady podal Eugen
Horváth návrh, v němž ohražuje se hla vn
město proti plurálnímu volebnímu
právu a žádá za zavedení všeobecného taj-
ného volebního práva; v tomto smyslu před-
kládá poslanecké sněmovně pamětní spis a vyzývá
všechny stolice, aby zaujaly stejné stanovisko. Návrh
tento byl velkou většinou z amítnut.
Vojenská reforma v Belgii.
Z Brusselu, 25. listopadu. (K. k.) (Sněmovna)
Sněmovna rokovala v dnešní schůzi o vojenské otáz-
ce a o včerejším prohlášení ministra vojenství.
Woeste (katol.) praví, že jest nápadným, há-
jí-li ministr proti většině, o niž se opírá, progran
oposice a táže se ministerského předsedy, souhlasí-li
s ministrem vojenství? Nesouhlasí-li, pak musí ge-
nerál Hellebaut odstoupiti jako jeho předchůdci. Řeč-
ník zdráhal se konečně schváliti chystanou reformu.
Hubin (soc. dem.) souhlasil s prohlášením
ministra vojenství a slíbil, že se jeho strana vše-
možně vynasnaží, aby reforma byla zavedena.
Potom byla další debata odročena na příští
úterý.
Wil
Horváth
Teplice
Šanov
Pešť
Uhry
Belgie
Brusel
2
article
Zahraniční politika italské vlády.
Z Říma, 25. listopadu. (K. k.) Ke konci zejtřejší
sněmovní schůze bude se čisti 14 dotazů po za-
hraniční politice vlády. Debata o těchto
dotazech počne v pátek. Poslanec Fusinat o podal
dnes ve sněmovní kanceláři resoluci jím a 9 jinými
poslanci podepsanou, v níž se prohlašuje, že sně-
movna zahraniční politiku vlády schvaluje. Resoluci
tuto posl. Fusinato odůvodní.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 25. listopadu. (K. k.) (Horní sně-
movna.) Earl of Crewe navrhl druhé čtení zá-
kona výčepnického. Odsoudil přísně oposici
poněvadž předem předlohu zavrhuje a prohlásil, že
jednáním tím nepřispěje se k vážnosti sněmovny jako
sboru porádního. Lord Landsdowne hájil oposici
a prohlásil, že je sám proti zásadám v předloze s
zračícím.
Fusinat
Landsdowne
Řím
Londýn
Earl of Crew
3
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Boj s lupiči.
M. Z Kolína n/R., 26. listopadu. Dle
telegramu, došlého »Köln. Ztg.« ze Skoplje.
byli zastřeleni čtyři známílupiči,
členové četý Izzy Boletince. Boletina c byl
zraněn a uprchl do sousední dědiny. o Ta-
mější opevnění a obýdlibyla po-
bořena. Vojsko bojovalo velice nesnadno
v mlze a za třeskuté zimy. Další pronásledo-
vání Izzy Boletince převzali mladoturečtí Albánci,
poněvadž na jeho hlavu vypsána jest odměna
5000 franků. Djakovarský sbor dobrovolníků
vyžádal si od výboru mladotůreckéhoa vojenské
instruktory na výcvik pro případ války.
Köln
Izzy Boletince
Albánec
Balkán
Kolín můj / R
4
article
Němci a správa zemská.
Němci a správa zemská.
Orgány pražského kasina uveřejňují dnes
konec výkladu o známých již čtyřech požadav-
cích, jež »Svaz německých poslanců zemských«
vytvořil, chtěje prý jimi na zkušební kámen
položiti českou smířlivost, které však ve skuteč-
nosti nejsou ničím jiným než tím, čím jsme je
už nazvali: provokací. Domnělá překvapující
obratnost, které se úžasně ulekly některé časo-
pisy české, které proti českým lidem vždycky
mají energie dost a kritiky nadbytek, záleží
prý v tom, že ke splnění požadavků těch není
třeba změn ústavních zákonů zemských. Ve
skutečnosti však je věc poněkud jinačí. Co hlá-
sají Němci od té chvíle, kdy se na sněmě
ocitli v menšíně? Hlavně požadavek, aby jejich
postavení v zemi bylo stanoveno a zajištěno
zákonně, tak aby nebyli odvisli od dobré vůle
sněmovní většiny. Jestliže nyní kladou poža-
davky výslovně motivované výrokem, že je sta-
noví tak, aby na jich splnění nebylo třeba
změn zákonů, pak nemůže býti sporu o tom,
že výklad ten znamená částečný aspoň obrat
dosavadní politiky německé vzhledem ke sněmu
zemskému, ale parlamentárně velice vadný, po-
něvadž požadavky, jak je Němci vyhlásili, jsou
v rozporu s platným dosud principem majority.
Svoje požadavky předložili Němci včera
písemně nejvyššímu maršálkovi princi Ferd.
Lobkovicovi.
O požadavku prvním, o změnách v rozdě-
lení referátů, obsahujících výkonnou správu
zemskou, ve smyslu národnostním, bylo již po-
jednáno.
Požadavek druhý, zvýšení počtu německých
přísedících a jich náhradníků ze dvou na tři,
odůvodňuje pamětní spis »Svazu« německého,
nejvyššímu maršálkovi odevzdaný, výkladem
stejně falešným jako požadavek první. Čechové
prý mají nyní 6, Němci pouze dva přisedícía
v tom prý záleží vzhledem k počtu a národ-
nostnímu poměru obyvatelstva veliká ujma pro
Němec
Ferd
Lobkovic
Čecho
5
article
Němce. Dle poměru toho náležejí Němcům nej-
méně tři přísedící. Licoměrnost Němců je jasna:
připočítávají velkostatkářské přísedící k počtu
českých. To však není správno, poněvadž vel-
kostatkářští přísedící organicky k lidovým pří-
sedícím českým nenáležejí. Mimo to oba z nich
mají náhradníky národnosti německé: jeden
z nich konservativce, druhý ústaváka.
Jakmile oba tito náhradníci zasedají, na-
stává početní rovnost a rozhoduje pouze před-
sedající. Nepočítají-li občanští Němci do svého
počtu německé zástupce kurie velkých statků,
pak přece nemohou jiné zástupce téže kurie
počítati do počtu českých a to tím méně, poně-
vadž konservativní velkostatek není stranou ná-
rodní, nýbrž pouze politickou, kdežto velkostatek
ústavověrný (který má v zemském výboru ná-
hradníka), je dle svých manifestů stranou něm.
národní.
Požadavek třetí, volbu dvou německých ře
ditelů Zemské banky a dvou německých ře
ditelů Hypoteční banky odůvodňuje memoran-
dum »Svazu německých poslanců zemskýche
opravdu klasicky. Konstatuje totiž, co konstato
vati musí každý, kdo zná poměry: ve skuteč-
nosti náležejí ze šesti volených ředitelů Zemské
banky a Hypot. banky 2 a 2 národnosti německé.
Němcům se však nelíbí, že jedním z volených
ředitelů Němců v Hypoteční bance je ústavák
rytíř Perger, velkostatkář.
A to prý je veliký nepoměr. A co tedy
Němci ve svém memorandu žádají ? Vlastně
zachování dosavadního stavu: aby do šestičlen-
ných volených ředitelstev obou finančních ústavů
zemských byli bezpodmínečně voleni dva a dva
ředitelé a jich náhradníci národnosti německé.
Němec
Perger
6
article
Němci mluví o bezpodminečnosti zbytečně, ne-
boť při volbách těch ani oni, ani Čechové žád-
ných podmínek nekladou. Ze všeho toho vidí
tedy celý objektivní svět, že se zrovna v tomto
oboru Němcům pražádná křivda nestala, ani
nehrozi, jako se jim neděje vůbec.
Čtvrtý požadavek »Svazu německých po-
slanců zemských« týká se obsazování úřadni-
ckých a zřízeneckých míst ve službě zemské.
Ve svém memorandu žádají Němci, by jedna
třetina míst těch byla postupně obsazena ucha-
zeči národnosti německé. Dodávají, že se sku-
tečností nesrovnává se tvrzení české, že se
Němci do služeb zemských nehlásí. Při posled-
ním konkursu míst koncipistských sešlo prý se.
mezi 42 žádostmi 16 žádosti německých a
všichni ti uchazeči doložili prý znalost jazyka
českého. Měli-li také stejnou kvalifikaci odbornou,
o tom německé memorandum mlčt.1)
Memorandum klesá také na pustě pláně
nízkosti, tvrdíe, že čeští úřadníci zemského vý-
boru, zejmena mladší, jenom nedostatečně ovlá-
dají jazyk německý. Naproti tomu dlužno po-
staviti tuto skutečnost: poněvadž se sněmu před-
kládají všechny zprávy a tiskopisy oboujazyčně,
zřídil zemský výbor zvláštní překladatelskou
kancelář, která české návrhy a zprávy překládá
do němčiny a německé do češtiny.
V kanceláři té, kde práce je velice namá
havá a nejplnější oboujazyčné kvalifikace vyža-
duje, zaměstnáni jsou pouze čeští úřadníci kon-
ceptní. Kanceláři té přiděleni byli také němečtí
úřadníci zemského výboru, ale všichni odtud
s různými záminkami utekli. 2) Jestliže některá
funkce, tedy právě tato funkce translatorů do-
kazuje nejskvěleji jazýkovou kvaliřikaci českého
právnického úřadnictva zemského výboru.
Němec
Čecho
7
article
Nízkost hamižná a protivná zeje také z té
části memoranda, representujícího všechny ob-
čanské německé poslance sněmu českého, ve
které podle babského klevetnictví se pošklebují
po zemských kancelářich, jakoby byly zaopatřo-
vacím ústavem českého úřadnictva.
Neméně jsou neupřimní v zakončení svého
projevu. Znova vyhlašují zásadu, že každý ná-
rodní kmen chce býti spravován vlastními lidmi.
Trvájí-li vážně a důsledně na této zásadě, pak
se musejí přičiniti o získání svézákonnosti a své-
právnosti země české.
1) Zajímavý je případ z nedávné minulosti. Do
konceptní služby zemské přijat byl nynější koncipi-
sta dr. Slawiček. O tomto úřadníkovi se vypravuje
v zemském domě, že si podal k zemskému výboru
žádost, českým jazykem sepsanou a to nikoli bez
vypočítavosti, která se také zdačila. Mimo to se vy-
pravoje, že na známou otázku aktuárskou, která
předcházela německé obstrukci na sněmě, byl ně-
mecký radikál šl. Stransky upozorněn německými
úřadníky zemského výboru předem. Šl. Stransky také
při oznámení jmen aktuárů vykřikl, že mezi nimi
není žádný Němec, ačkoli sám od sebe sotva znal
jejích národnost
) Také pověstný vicesekretář dr. Pankratz, je-
hož jméno je výslovně spojeno s německou politickou
aférou sněmovních aktuárů.
Dokud toho neučiní, nelze jejich výklady
pojímati vážně. Nemýlíme se také, řekneme-li,
že zástupcové národa českého nemohou za do-
savadních poměrů učiniti nic jiného nežli vše-
chny požadavky německého memoranda za-
mítnouti.
Slawiček
Němec
doktor
Pankratz
8
article
Z vysoké školy zemědělské ve Vídni.
Z vysoké školy zemědělské ve Vídni.
(Pův. dopis »Národních Listů «.)
Klidný doposud život na vysoké škole zeměděl-
ské počal v tomto semestru hodně bouřlivě. Ticho
bylo tak dlouho, dokud 70% většina neněmeckých
národností dala se ovfádati 30% menšinou německou.
Avšak na počátku letošního semestru usnesli s
všichni Nehěmci, domáhati se zástoupení ve vysoko-
školském výboru. Vyslané za tím účelem deputaci
rektor slíbil, že bez svolení ostatních národností Něm-
cům nedá povolení k volbě výboru.
Ale rektor, bývalý buršák, takto synovec od-
stouplého p. ministra Marcheta, povolení přece dal.
V den volby shromáždili se Neněmci v imposantní
většině a volby po dlouhém vyjednávání odloženy.
Němci a s nimi rektor, cítíce se v menšině, povolili.
Hned na to konaly se ve školní budově dvě
schůze: německá a neněmecká. Němci se usnesii, že
žádnou jinou národnost do vysokoškolského výboru
nepřipustí a Neněmci zase zavrhli návrh prof. Duřiga,
aby utvořili sami pro sebe výbor z těch důvodů, po-
něvadž ujištění, že oba výbory, jak německý sak i ne-
německý budou pokládány za rovnocenné, se při
známé strannickosti rektorově nemůže věřiti a za
druhé bylo by ponižujícím, aby 70% posluchačů mělo
stejná práva jako 30% Tím byl výbor pochována
nedostat ho nikdo.
Příčinu k nové srážce zavdaly pondělní událost
na vídeňské universitě.
Že italšťi studenti nebyli přístupni německé kul-
tuře a v sebeobraně poranili několík buršů, proto
matka Germanie zahalila svou tvář a rozhlásila vše-
obecný smutek.
Marchet
Němec
profesor
Duřig
Germanie
Vídeň
Německo
9
article
Němečtí nacionálové na našem ústavě vyslali
ďeputaci v úterý dopoledne, aby přednášky byly za-
staveny; ale profesorský sbor žádosti nevyhověl.
Vždyť nejenom 70 neněmeckých posluchačů, ale
i většmna rozumných Němců si toho nepřála.
Naši stateční buršové pozvali si tedy na odpo-
ledne svoje commillitony z university a počali vy-
hánět posluchače ze sálů.
Nestranný rektor vyslovil za to Buršům své nej-
větsí uznání a slavnostně prohlásil, že vždy bude
státi při německých posluchačích. Není divu, že opc-
jení nacionálové přijali to s velkým hajlováním a na
důkaz, že si váží slov c. k. rektora, zanotovali „Wacht
am Rhein!“ Když jim na to odpověděno s neněme-
cké strany „Hej Slovaně!“, strhla se malá potyčka.
Němci totiž ve svém zápalu podnikli útok, ale schla-
zeni, ustoupili. Nastalo zase dlouhé vyjednávánía
rektor, maje záminku, o své újmě š kolu na ne-
určito za vřel.
Rektor, který nerespektuje přání většiny a jedná
proti usnesení prof, kollegia, jen aby vyhověl přání
několika řvavých německých nacionálů, nehodí se
na náš ústav, z převážné většiny slovanský. — Pan
Marchet nejlépe udělá, když přikročí od své hrozby,
že podá demisi, k činu a skutečně se vzdá!
Prof. kollez již se podle toho zařízuje. Jeden
jeho člen totiž vyjednává s Němci a druhý s Ne-
němci.
Němec
Slovana
Marchet
profesor
Wacht be Rhein
10
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Z jazykové praxe u soudů v Čechách.
Podle zprávy „Prag. Tagblattu“, z Děčína za-
slané, došlo k tamějšímu okresnímu soudu po-
dání okr. soudu v Bělé, týkající se výhradně
záležitostí vnitřní služby a přes to, že prý jest
výslovné nařízení, že všechny záležitosti vnitřní
služby mají býti vyřízovány výhradně v něme-
ckém jazyce, bylo toto podání „od hlavy až do
paty čistě české“. Jak se samo sebou rozumí —
píše „P. T.“, bylo podání zasláno krajskému
soudu mladoboleslavskému nazpět se žádostí,
aby soudu v Bělé byl „zákon“ připomenut.
Z Mladé Boleslavi byl však přípis zaslán k lito-
měřickému krajskému soudu se žádostí, aby
bylo děčínskému soudu uloženo vyříditi podání
z Bělé v českém jazyce. To prý také litoměři-
cký krajský soud učinil a děčínskému okresní-
mu soudu skutečně nařídil, aby české podání
nejen přijal, ale i vyřídil. Potuď sdělení „Prag.
Tgblttu.“, jež musí ovšem býti dřive potvrzeno,
než k němu možno připojovati nějaké úvahy.
— Kasiňácký tisk je stále pln urážek praž-
ského lidu českého. Tak ve včerejší „Bohemii““
líčí nějaký člen burschenschaftu „Arminie“ své
nedělní zkušenosti z tlačenice mezi Zemskou
bankou a némeckým kasinem. Líčení jest vel-
mi barvité a sám autor jeho, kdyby byly prav-
divy všechny rány, jež podle svého vypravování
Praga
Čechy
Děčín
Bělá
Mladá Boleslav
Bohemia
Arminie