1
masthead
Románová příloha „Národnich Listů“ k číslu 326. ze dne 26. listopadu 19U8.
3
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V mnichovském žurnále »Kulturfragen
umístěna obšírná stať o ruském humoru poli-
tickém a satiře posledních let. Autor vznik sku-
tečné satiry politické klade správně do r. 1905, kdy
udělením konstituce a náhlým uvolněním dosavadní
censury dána byla možnost založení celé řady sati-
rických listů, letáků, brožurek a tak pod., z nichž
většina ovšem měla život jepicovitý. Tvrdí-li však
německý autor, že do té doby nelze vlastně mluviti
o politické satíře na Rusi, pak se brubě mýlí: bud
je ignorant, anebo chápe pojem »politické satiry« na-
prosto úzce, mělce a ploše, neboť nelze přehlížeti
tak obrovských zjevů silně satiricky založených, jako
byl již Gogol a především Saltykov-Ščedrin.
O humoru a satiře posledních bouřlivých let nelz
ovšem říci mnoho podstatného a zvlášť chvalného,
neboť nevykazuje ani jediného jména, které by s
dalo i jenom z daleka se Saltykovem měřiti.
V Petrohradě zahajuje se v těchto dnech
výstava starého umění výtvarného, nazvaná
»Staryje gody« (Stará léta) za účinné podpory
dvorských kruhů, jichž působením zapůjčeno do ní
velké bohatství soukromých sbírek z různých paláců
a dvorců velkoknížat, obsahující mnoho, co bylo do-
sud téměř nepřístupno. Otevření výstavy projektováno
bylo původně hodně slavnostně velkým koncertem,
ale dvorský smuteklza zesnulého velkoknížete Aleksěje
způsobil, že se od okázalé slavnosti upustilo.
Gogol
Saltykov
Ščedrin
Rus
Petrohrad
4
article
Bulharské Národní divadlo v Sofiji
ocitlo se opětovně v nové krisi, jakou je zmítán tento
ústav v řadě posledních let již periodicky. Nynější
ředitel Národního divadla Penčo Slavejko v po-
dal demisi, nemoha prosaditi svůj názor, aby na této
jediné scéně bulharské většího stylu bylo pěstováno
drama i opera. Ministr osvěty Mušanov de-
misi přijal, ale herci prohlásili se solidárními se Sla-
vejkovem a zahájili stávku, nehod'ajíce vystou-
piti, dokud nebude ředitel znovu dosazen. Přes to
ministr pověřil řízením divadla Michajlova
Stojana, neoblíbeného prý v hereckých kruzích
doufá všechny obtíže překonati.
V Berlíně vyjde v brzku (nákladem firmy
Schuster Löffler) nový svazek dopisů Ri-
charda Wagnera, jejichž význam dán jest již tím,
že jsou psány vesměs jeho bayreuthským umělcům.
Svazek má název »Richard Wagner an sein
Künstler« a obsahuje bezmála 400 dopisů skor
vesměs dosud netištěných, z let 1872—1883. Vyda-
vatelem jest Erich Kloss, známý odborník v li-
teratuře wagnerovské. Významný závěr knihy tvoří
dopisy adresované. H. v. Wolzogenovi, z nej-
zajímavějších v celém svazku jsou listy psané P.
Mottlovi, paní Amalii Maternové, Lilli Lehmannové
Winkelmannovi, Richtrovi a j.
Klobouky a cylindry
vlastní výroby, jakož i klobouky z nej-
přednějších světových továren dopor.
O. F. HESS,
Celetná ul. a Na příkopě.
Ceny v obou závodech jsou stejné.
Mušanov
Schuster Löffler
Ri
Wagner
Kloss
P Mottl
Matern
Lehmann Winkelmann
Richter
O F Hess
Sofija
Berlín
Celetná ulice
národní divadlo
Penčo Slavejko
Michajlův Stojan
5
article
Ze soudu živnostenského.
Ze soudu živnostenského.
Dělník Jan Horáček, zaměstnaný v České graf-
cké společnosti Unii měl za povinnost vedle svého
stálého zaměstnání vždy v sobotu večer stroje vyči-
stiti. Povinnost tuto také dělník po delší dobu konal.
avšak minulé soboty byl již příliš unaven a přes to,
že mu faktor tiskárny p. Ladislav Klíma již před
půl šestou vyčistění strojů nařídil, zdráhal se tak
učiniti, poukazuje na svou únavu, poněvadž prý
delší dobu musil plotny nositi. Poněvadž pak přes
opětovné vyzvání stroje nevyčistil, byl z práce oka-
mžitě propuštěn. S okamžitým propuštěním nebyl
však dělník srozuměn a žaloval závod na zaplacení
náhrady za čtrnáctidenní lhůtu výpovědní v obnosu
28 K uváděje, že byl bezdůvodně propuštěn, poně-
vadž po celodenní těžké a namáhavé práci měl tak
utahané ruce, že absolutně již žádné práce schopen
nebyl. Zástupce a plnomocník žalované firmy na-
mítal, že povinností žalobcovou bylo každou sobotu
stroje vyčistit, aniž by mu to kdo teprve připomínati
musil. O této své povinnosti tudíž žalobce docela
dobře věděl a proto měl také v tomto směru povin-
nosti své zadost učiniti. Žalobce však přes to, že
byl faktorem tiskárny Ladislavem Klímou vyzván
k vyčistění strojů, neučinil tak a ze závodu odešel,
následkem čehož že opustil neoprávněným
způsobem práci a firma mohla jej ve smyslu
§ 82. lit. f. živn. ř. okamžitě z práce propustiti.
Horáček
Klím
Klíma
6
article
Soud, jemuž rada zemského soudu p. Liebit-
zký předsedal, přiklonil se také k těmto námitkám
a žalobu jako bezdůvodnou zamítl, uznav
takto za právo:
Z vlastního doznání žalobcova seznal soud, že
žalobce zdráhal se čistiti stroje přes to, že to bylo
jeho povinností a že ke konání této povinnosti
faktorem tiskárny Ladislavem Klímou vyzván byl.
Žalobce vymlouvá se na velikou únavu a zejména
poukazuje na to, že musil delší dobu plotny nositi,
takže ruce ani necítil. To však soud neuznal za dů-
vod k odepření práce, poněvadž čistění strojů hadrem
je prací lehkou, kterou snadno i slabá žena může
zastati. Odepřel tudíž žalobce konání své povinnosti
zcela bez zákonného důvodu, pročež byla firma ve
smyslu § 82. lit. f) ž. ř. ve spojení s výnosem mini-
sterstva vnitra ze dne 25. února 1886 č. 1661 opráv-
něna žalobce okamžitě z práce propustiti, aniž tento
nároku má z § 84. ž. ř. Výmluvu žalobcovu na
utahané ruce neuznal soud proto, poněvadž
žalobce mohl si nějakou dobu odpočinouti a pak
přece jen povinnosti své dostáti. Že tak neučinil,
zavinil s ám propuštění své a sám musí tudíž škodu
jemu z toho vzniklou nésti. F rma byla v tom ohledu
úplně v právu, poněva iž v punaní žalobcově spo-
čívá skutečně přestupek § 82. lit. f) ž. ř. (odepření
práce).
Bouřlivé volby do živnostenského soudu v Kar-
líně. (Před okresním soudem karlín-
ským.) Dne 20. září t. r. konaly se v tělocvičně
měšťanské školy v Karlíně doplňovací volby do živ-
nostenského soudu, při nichž rozčilení voličů dostou-
pilo takového stupně, že zástup voličů násilím vy-
razil dvéře volební místnosti, do které pouštěn br
Liebit
Klíma
Karlín
živnostenský soud v Kara
7
article
po padesáti, zde holemi tloukl do stolů a rozbil ka-
lamáře; též několik okenních tabulek bylo rozbito.
Následkem toho byl nucen vládní komisař p. dr. Fr.
Baťha volby přerušiti a odročiti. Dohra bouřlivých
těchto voleb skončena pak v soudní síni s. adj. p.
Hevery u okr. soudu karlínského, kde zodpovídal
se Fr. Sauer, zámečník ze Žižkova, pro přestupek
§§ 312., 491. a V. čl. zák. z r. 1862. Jak žaloba tvrdi-
la, vyskočil mezi volbami z ulice na otevřené okno
volební místnosti vysoký muž, který volal: „To je
škandál! Hanba okresnímu hejtmanu! Tím je vinno
okresní hejtmanství!“ Výzvy komisaře dra. Baťhy,
by voliče ještě více nepobuřoval, neuposlechl a proto
byl policejním inspektorem Wolfem zjištěn; byl to
Sauer. Obžalovaný naproti tomu tvrdil, že od za-
čátku voleb pečoval o pořádek mezi voliči, tyto mírnil
a když stál v okně, kritisoval pouze činnost obecního
úřadu, který nedostatečnou místností a neočíslová-
ním seznamu voličů zavinil nastavší průtahy volby;
výroků proti hejtmanu a hejtmanství se nedopustil.
Po výslechu svědků soudce, vyloučiv vinu přestupku
proti § 312. (urážka úřadní osoby), odsoudil obžalo-
vaného s použitím polehčujících okolností (dosavadní
bezůhonnost, omluvitelné rozčilení) k pokutě 10 K.
Žalovaného hájil p. dr. Meissner
Baťha
Hevera
Sauer
Wolf
doktor
Meissner
Francie
Žižkov
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
*e »Sportovní a humoristický večí-
rek« pořádá těžká sekce Č. A. A. U. v sobotu 28.
t. m. v 8 hodin večer v nádherně zřízených místno-
stech staročeského pivovaru »u Rozvařilů« na Poříčí.
Účinkují přední sportovní a artistické uměl. síly.
Program pestrý a zajímavý. Po vyčerpání programu
tanec, Úbor domácí. Příchod k dvoranám z Florence.
Vstupné 60 h. Předprodej u všech sportovních klubů
a v representačních místnostech restaurace. Podnik
zajisté bude dostaveníčkem sportovních kruhů a jich
přátel.
** Německé rekordy v chůzi snížil dva-
krát v minulých dnech P. Gunia z berlínské Teu-
tonie. Při prvých pokusech překonal časem 4: 34
světový rekordna 1 km, který měl do té doby
Dán Kleist. Mimo to utvořil tyto nové německé
rekordy: 2 km za 2: 28.2, 3 km za 12: 55.5, 4 km
za 17: 25.4, 5 km za 21: 46.3. Za týden potom ata-
koval svůj vlastní světový rekord na 1000 m s pl-
ným úspěchem, neboť potřeboval pouze 3: 56.9. Od-
počinuv si půl hodiny, vyšel na hodinový re-
kord německý. I tentokrát s úspěchem; za hodi-
nuušel 13 km 9 m. Částečné časy byly : 6000 m
za 27:05, 7000 m za 31: 43.3, 10 km za 45 : 43.5.
— Pozdě honí bycha Němci, naříkajíce, že Guniu
neposlali na Olympiádu.
Olympické hry.
** Ve schůzi Českého výboru pro
hry olympické referoval předseda dr. Jiří Gutb
A A
Rozvařil
Dán
Kleist
Němec
Gunio
doktor
Gutb
Florenc
Teu
km
km 9
10
article
A v prsou jeho srdce jeho marně se mořilo otáz-
kami. »Musím mluviti s paní Francisovou. Marie bude
jisté psáti.« Avšak dny minuly a Marie Ashtonová ne-
psala přece.
Francisová
Marie
Ashtonová
11
article
(Ptáčkové k oškubání. — Mefisto a Faust
— Yachta staršího společníka firmy.)
(Ptáčkové k oškubání. — Mefisto a Faust
— Yachta staršího společníka firmy.)
Tomáš Overton zůstal několik dní po zmizení Marie
Ashtonové v úplném úkrytu. Čilý mozek jeho zabýval se
neustále plány, o nichž kromě něho nikdo zatím neměl
Nerušená samota Rileyova hostince poskytovala To-
máši Overtonovi vhodnou posici, aby podle zpráv, denně
přijímaných, sledoval rostoucí divý nepokoj Abela Crama.
Den za dnem zpronevěřilý příručí přicházel se zrakem
strhaným, aby sledoval udaje telegrafických proužků a den
za dnem ptával se plaše, nedošly-li do hostince žádné
dopisy z Denveru.
»Přimáčknu jej hodně ke zdi,« rozhovořil se jednou
pan Overton sám k sobě. »Musí se státi ještě divějším,
musí býti úplně vyhladověn.«.
Tomáš usmíval se pošklebně, když četl mezi osob-
aími návěštími v »New York Heraldu« několik srdcervou-
věděti.
Mefisto
Faust
Yachta
Tomáš Overton
Ashtonová
Cram
Overton
Tomáš
Denver
New York Herald
12
article
»Fanči,« děl Overton drsně, chopiv se černošky za
rámě. »Přeji si ihned mluviti s velitelkou tvojí. A jen
žádných nesmyslů!« houkl si ještě, když si všiml vypou-
lených a z široka otevřených očí ustrašené dívky. »Vzbud
ji ihned a dones jí kávy. Já počkám v salonu.«
Rozloživ se pohodlně na divan, Overton zapálilsi
doutník.
V pěti minutách Marie Ashtonová s bledou a strha-
nou tváři, se rty jako bez krve, vklouzla do komnaty.
Oděna jsouc v bohaté a přilehavé roucho bělostné, vydě-
sila Overtona — neboť zjevila se tak před ním jako
pravý duch.
»To bude bouře!« pomyslil si hráč v duchu.
»Katuško, vyslechni mne pozorně!« počal Overton
vážně, podávaje jí démantový náhrdelník a s ním i pět
bankovek po stu dollarech. »Musíte ještě dnes opustiti
místo toto.«
Marie Ashtonová zapotácela se ke stolici svojí:
»Opustiti místo toto!« zamumlala.
»Ano,« odpověděl rozhodně Overton. »Naleznu vám
bezpečnější útulek mnohem dále v jiné části Harlemu,«
»A proč?« tázala se žena i skryla tvář svou v dla-
ních svých. V hlase jejím chvěly se odpor i nedůvěra.
»Proto,« opáčil Overton, »že jest zde muožství
mužů z Denveru. Vědí o mně přiliš mnoho a mohli příliš
mnoho vyžvatlati také o tvojí roztomilé minulosti — moje
velectěná!«
»Proto si toho přejete?« děla Marie pomalu.
»Morton, starší společník firmy, má teď lidi ty všude
s sebou. A já nechci, aby ten pošetilec Burnham zkazil
mně moji hru. Morton zvláště má peníze v bance. Nechci
Čaroděíka-
Fanča
Overton
Ashtonová
Katuška
Marie
Morton
Burnham
Overton
Harlem
Denver