ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9d94ec50-7592-11dc-ab5b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 99, place 111, org 10, work 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
13. února 1908
4 masthead
Císlo 43.
5 article
Liluje, že olázka stavby novopazarské dráhy za- vdala v zahraničním lisku podnět k takovým úvahám a očekáva, že ministru záležitostí zahraničních se podaří rozptěliti všecky řečníkovy obavy. Je přesvědčen, že tato veliká bouře brzy ulichne. Avšak naše průmyslová a obchodní politika nesmí býti vedena tak, sby tím mohly býti otřeseny zá- klady veškeré politiky. Vyslovuje naději, že prohlá- šení ministrovo o dějinách vzniku myšlenky novo- pazarské dráhy uklidní delegaci o tom, že soustava, na které dnes spočívá naše politika balkánská, totit dohoda rakousko-ruská a dohoda všech mocností ve příčině oprav v Makedonii, ohlášením stavby dráhy nebude otřesena. (Hlučná pochvala; řečníku blaho- Del. Hagenhofer praví, že agrárníci se mus se vší rozbodností vysloviti proti dovozu masa nebe dobytka ze Srbska nebo jiných balkánských států. Přáj by si, aby při uzavírání smluv obchodních s ji- nými státy balkánskými byly agrární zájmy obyva- telstva rakouského lépe chráněny, než se slalo při vyjednávání o sniiouvu obchodní se Srbskem. (Po- chvala.) Del. Faidutti pojednává o poměrech konsu- látních v Levantě a přeje si, by Rakousko-Uhersko, jako stát katolický, mělo na Východě v Palestině jen katolické zástupce konsulátní. Del. ryt. Vukovič polemisuje s ministrovou poznámkou, že jeho výklad o politických poměrech v Chorvatsku nepatří do kompetence delegace. Není pro celé mocnářství a pro mocenské postavení říše lhostejno, je-li trojjediné království spokojeno nebo nic. Nesouhlasí s ministrovým prohlášením o posta- vení Itulie na Balkáně. Lituje, že naše kulturnía obchodní zájmy v Aibánsku nejsou přiměřeně chrá- něny a podporovány.
Vukovič Makedonie Srbsko RakouskoUhersko Palestina Chorvatsko Balkán
6 article
A'bánské přístavy nemohou a nesmějí se dostati do rukou státu, který může překaziti svobodný ob- chod na Jaderském moři. Chorvaté jsou pro pokojné. trvalé spolupůsobení s Itatií, nebude li vykoupeno velikými obětmi a nebudou-li porušeny chorvatské národní zájmy na Jaderském moři. Pořádek v Make- donii může býti zjednán jen, když bude zaveden autonomní správa s křesťanským guverněrem v čele. Žádá, by uzavřeny byly obchodní smlouvy s balkán- skými státy. Ministr baron Aehrentha!: V průběhu roz- pravy bylo mnoho mluveno o situaci našich dělníků a o jich vypovídání. Co se týče zacházení s rakou- skými a uberskými státními přístušníky židovského vyznání v Prusku, prohlávila německá vláda, že po- voluje se jim pobyt v Prusku, ale musí míti povo- lení k pobytu. Jedná se tu o všeobecné opatření postihující všecky cizozemské židy. Výsledky me intervence v zájmu našich krajanů nejsou nepří- znivé.
Chorvat Aehrentha Prusko
7 article
Naše konsuláty jsou povinny poskytovat ochranu a pomoc všem rakouským a uherským příslušníkům bez ohledu na životní povolání, avšak nejsou jim známy všechny případy, kde by mohly poskytnouti ochrany. Kdy a kdokoli však dovolává se jich při- spění, dojista vynasnaží se přispěti mu co nejvíce. K otázce, mají-li dělníci, vracející se z Německa. nárok na další vypláceni úrazových a invalidních rent, dovolil bych si poznamenati: V důsledku našich zakročení usnesla se spotková rada německaá již v roce 1901, že rakouští dělníci i když opustil Německo, zůstávají v držení požitků svých úrazo- vých rent, jichž se jim tam dostalo. Nyní se vy jednává s německou vládou, aby toto právo při znáno bylo také rakouským dělníkům, kteří v Ně- mecku nabyli nároku na invalidní renty. Opatření pruských úřadů nabyvší platnosti dne 1. t. m., platí pro všechny dělníky přicházejleí z východu, tedy také pro ruské. Osudy všech našich státních příslušníků leží mi stejně na srdci, bez ohledu na to, jdou li za prů myslovým nebo zemědělským zaměstnáním a že jejich zájmy budu bájiti a zastávati se vším dů razem. Ku prohlášení o státoprávních otázkách ve vý- boru nemám co doložiti a není proč je zde opako- vati. »Pragmatické společné záležitosti« jsnu ty, jež rak, zákon ze dne 21. prosince 186? a či. XII. uber. zák. z r. 1867 krátce označuje za společné. Hrabě Esterhazy prohlásil ministerským jménem v uherské delegaci, že nepřekročil obor své působnosti.
Esterhaz Německo
8 article
Konstatuje, že většina řečníků souhlasí se zá- klady a cíly naší poliliky. Trojspolek byl zřízen na ochranu a upevnění evropské rovnováhy, na obranu proti nebezpečim, která by mohla vzniknouti pro jednotlivé členy trojspolku jejím posunutím. Se zá mořskými záležitosími nemá trojspolek co činiti. O jednotlivých ustanoveních trojspolkových smluv nebylo ničeho uveřejněno prolo, že byla smluvena tajnost dohod. Německo má eminentní zájem, aby Rakousko Uhersko bylo silnou velmocí. Máme stejný zájem, aby jí také Německo zůstalo. Tento poměr spočívá tedy na úplné vzájemnosti. Tím přirozeně není politika úplně vyčerpána. Poukazuji zvláště na zámořské otázky. Německo má světové postavení. Avšak i v Evropě jsou otázky, které se nás netýkají Kdyby na př. Německo mělo zvláštní zájem v Barti- ckém nebo Severním moři a kdyby tam vznikly zá- pletky, nejsou tím dotčeny naše závazky Ministr zastává se býv. cařibradského valevy. slance Calice, který konal po 26 let v Cařihradě vy- nikající prý služby. Dohoda s Ruskem datuje se od r. 1897 a vznikla za řecko-turecké války. Tehdy konstatováno, že oba státy mají stejný zájem na udržení statu quo na Balkáně a na obou stranách je pevné rozhoduutl. dbati neodvislosti a sebenrčovacího práva balkán- ských států. Když v r. 1903 vzniklo nebezpečí ze zmalků makedonských pro mír na Balkáně. vypra- přejí.)
Německo Rakousko Evropa Cařihrad Rusko Balkán Bart
9 article
covali jsme s Ruskem, jako nejblíže interesované velmoci, mürzstegský program a od té doby jsme ho přiblížili k uskutečnění. Náš dotaz v Cařihradě o připojení hosenských drah k síti drah tureckých, nepatří v obor naší do- hody a mürzstegského programu. Souhlas náš je dů- sledkem zásady udržení politického statu quo, kdežto při železničním spojení z Uvce do Mitrovic a při připojení z Vardišta k srbským drahám jedná se docela přirozený rozvoj obchodu a dopravy. V oka mžiku, kdy bosenské východní dráhy byly dosťaveny a dopravě odevzdány, objevila se olázka jich připo- jení téměř aotomaticky. Počínáme toliž upravovatí svoje obchodní styky s balkánskými státy. Sna bude již co nejdříve uzavřena obchodní smlouva se Srbskem. Jest naší povinností, abychom se snažil zajistiti pro náš průmyslový vývoz pokud možno nejpříznivější podmínky, avšak tyto snahy nesmí se omezovati pouze na celněstarifní výsady, nýbrž musí směřovati také k tomu, abychom si zde upravil pokud možno nové a výhodné cesty. Pomýšlíme-li na svoje zájmy, plníme tím pouze svoji povinnost při tom však nejsme egoisty. Mohu zde sděliti, že loni vyjednávalo se mezi knížectvím bulbarským a Tureckem a že buiharská vláda zajínala se o železniční spojení z Kumanova. Neváhal jsem ani okamžik zasaditi se přátelským způsobem v Cařihradě o to, aby turecká vláda po- volila toto železniční připojení. Vyjednávání bylo přerušeno, ale, když bude zase znovu zahájeno, bu- du, jestlize bulharská vláda mne o to požádá, pokra- čovati ve svém úsilí, poněvadž kladu váhu na to, aby poměry mezi Tureckem a Bulharskem byly dobré.
Rusko Cařihrad Mitrovice Srbsko Turecko Kumanovo Bulharsko
10 article
Je také v zájmu bulharského živlu v Makedonii. Na otázku, že jsme záležitost železničního při- pojení vzali zrovna nyní do ruky a dále, zdali jsme vyjednávali i s jinými stály, chci odpověděli, ž jsme nevyjednávali s nikým. To jest olázka, klerá se týká výhradně nás a Turecka. S Ruskem postu- pujeme v úplné dohodě ve všech fásích a také v otáz- ce zlepšení součnictví. Nepřestaneme podporovali všechny snahy, jež přispívají k upevnění silusce v Evropě. Doufám, že spolupůsobením a dohodou kabinetů bude zachován stav uklidnění, v němž nyní žijeme. Del. ryt. Kozlowski varuje Německo, aby nepodnikalo se svými trojspolkovými druhy žádné zalěžovací zkoušky. Nikdo nepoškozuje rakouské zájmy v Turecku, Italii a Albánsku lak, jako ono. Doufá, že vyvlastňovací předloha nestane se záko- nem, neboť věří ve spravedlivost německého lidu. Ref. markýz Bacquehem troufá, že spole- hlivost v zahraniční politice zlská nám v Evropě důvěrné postavení. Naše sympalie provázejí civili- sační snahy Francie v Marokku a proto smíme také doufali, že i naše legitimní hospodářské snahy na Balkáně dojdou spravedlivého ocenění ve velejném francouzském mínění. Velebí prozíravost rak. refor- mačních orgánů v Makedonii a doufá, že delegace schválí rozpočet min. zahraničních věcí. (Souhlas.) V zevrubném rokování prohlásil del. Selinger, že má v rukou konkretní data jednotlivých případů vypovězení z Rumunska a Pruska. Del. Albrecht přednesl přání úřadníků rodin- ného, dvorního a státního archivu. Odb. šéí bar. Cal! poukázal na blahovolné chování se ministerstva k těmto podnětům, načel byl rozpočet přijat beze změny i s resolucemi, jež výbor doporučil. Příští schůze bude v úterý a na programu bude řádný vojenský rozpočel.
Kozlowski Bacquehem Albrecht Cal Makedonie Turecko Rusko Evropa Německo Francie Maroko Balkán Rumunsko Prusko
11 article
V plenární schůzi uherské delegace roko- valo se dál o vojenském rozpočtu. Del. Issekutz (str. úst.) důvěřuje ministrov a bude hlasovati pro zvýšení důstojnických platů, až předloha bude na jednacím pořadu. Del. Lovacay (Košutovec) považuje za ne- slýcháno, jak možno požadavky v přičině uherských znsků, praperů a maďarštiny doličovati jako nebez pečenství pro armádu a mocnářství. Důvěřuje mini strovi a schvaluje rozpočet. Del. Bakonyi (Košutovec) odsuzuje popuzo vání důstojnického sboru proti Uhrám, jež sympatí suji s požadavky za zlepšení jich platů. Doufá, že d- stojnický sbor při své lhtoligenci a obezřetnosti uzná úplně oprávněnost maďarského stanoviska.
Košutovec Uhry Issekutz Lovacay Bakonyi
12 article
Třeba vybověti národ. tužbám. Rozpočet schva luje v zájmu pokojného urovnání neshod Del. Tomišič konstatuje, že chorvatských dů stojníků ubývá. Přimlouvá se za zřízení nížší vo- jenské reůlky v Chorvatsku s chorvatským vyučova- cím jazykém. Lituje, že uherská delegace dává hu- manní a sociální otázce zvýšení důslojnických platů sthtoprávně politický ráz. Beze všech politicktých záměrů bude hlasovati z plného přesvědčení pro zvý- šení oněch platů, poněvadz je to nutno. Bude hlaso- vati proti vejenskému rozpočtu Del. Thaly žádá za úpravu a zvýšení výsluž- ného tak zv. pensistů starého slohu a poukazuje n houfný odchod vojenských lékařů. Del. Nagy je povděčen, že ve vůdčích vojen- ských kruzích přiměřeně pochopují maďarské snahy Ohražuje se proti zmince, že Maďaři vytasí se s no- vými požadavky, budou-li vojenské nyní splněny. Soustava, kterou hájí koalice, je zárukou stabi- lity. Od všeobecného volebního práva lze očekávati pouze dekomposici armády. Bude hlasovati pro roz- počet. Del. Medakovič (chorvatsky) odmítá rozpo- čet v přesvědčení, že za nynější slav v Chorvatsku jsou zodpovědní uhersků vláda i estatní státní či- nitelé. Odsuzuje režim nového bána Del. Babič-Gjalski (chorvatsky) prohlašuje že armádní správa předstihuje v porušování politi-
Maďar Babič Gjalský Chorvatsko Naga
13 article
právního postavení Chorvatska chauvinisticko uhersko-chorvatského ministerstva
Chorvatsko
14 article
ckého crgáný Z parlamentních výborů. Z Vídně, 12. února. (K. k.) Rozpočtový výbor rokoval dál o pol. »P ří m daně«. Posl. Diamand stěžoval si do příkrosti da- ňových břemen a bezohledného postupu při vymáhánt daní v Haliči. Posl. Morsey připomíná, že od orgánů třeh požadovati vedle dobrých theoretických znalostí předběžného národohospodářského vzdělání také ochotu k obyvatelstvu. Velkostatek vděčí svojí poplatní schop- nost v prvé řadě přičlenění k zemědělskému prů- myslu. Velké otázky daňové jopravy třeba zůstavit budoucnosti. Posl. ryt. Vasilko stěžuje si na berní bře- mena a prohlašuje, že Rusové nemohou důvěřovati vládě, zvláště kdy u příležitosti zemských voleb jsou jich krajané vraždění. Posl. Matik připomíná, že se pomýšlí na orga- nisaci nájemníků v celém Rakousko, z čehož by mohly povstati vládě velmi značné rozpaky. Posl. dr. Ploj v doslovu očekával od ministra konkretnější sdělení o reformě domovní daně. Ostatně prý rokování ukázalo, že sněmovna, zvolená n demokratickém základě, je si plné vědoma svých po- vinností. Při hlasování přijata pol. »Přímé daně« beze změny. Přiští schůze bude zejtra.
Posl Morse Vasilko Rus doktor Ploj Vídeň Halič Rakousko
15 article
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. února. (Německý hlat o národním dorozumění.) Starorakou- ský „Vaterl.“ otiskuje úvodník o řešení národ nostních sporů, označený značkou n., pod níž se kryje býv. min. bar. Biegeleben. Jakkoli ani „Vaterl.“ se neodvažuje uznati právo všech ná- rodů na úplnou jazykovou rovnoprávnosta svou oblibu pro německý prostředkovací jazyk v této stati kryje obratem „praktické hledisk rozumu, taktu a snášelivosti“, přece, pokud jde o samosprávu zemskou a národní, sho- duje se se stanoviskem naším. Pisatel nevěří že by se t. zv. národní autonomie dala uskuteč- niti pouhou dohodou mezi stranami. Ale i kdyby se politické strany dorozuměly o národní auto- nomii, která by se neohlížela na zřízení zemská a chtěla hranice zemské prostě smazeti, nemohl by na takové dorozumění přistoupiti slát. Celé moderní státnictví stojí totiž a padá se zásadou territoriálnou. Kdo by chtěl na luto zásadu vočkovati prinein národnostních správních sborů, vracel by se do pravěku, do dob nomádských. kdy národové nebyli ještě poutání ku pevným sídlům. Žádný státní organism nesnesl by tako- vého rozvratného živlu. Pisateli, jak sám praví. je pochopitelno, proč se o zásadu národní aute- nomie nejvíce přičiňují právě „nejnebezpečnějš odpůrci dynastie a státu, jimž by podvrácen jeho základů přišlo nejvíce vhod“. Při tom prý
Biegeleben Praha
16 article
Schönerera a jeho stoupence pokládá za poctivé a nikoli nebezpečné odpůrce. (Ovšem! Schöne- rer byl proti dělení Čech, poněvadž si přál aby se poněmčily celé Čechy a celé se připra- vily pro německý žaludek. Pozn. red.) Poněvadž — praví dále pisatel — národní autonomie je nemožna se stanoviska státního a také způsobem zákonodárným jazyková práva se prakticky za- ručiti nedají, nezbude nic jiného, než zůstati ve staré ujeté kolejí a valiti s novým namaháním starý Sisyphův kámen na horu. Talo Sisyphova práce zamlouvá se pisateli proto, že byrokracie i parlament se do ní už vžíly a samy zutím jině cesty nenašly. Ale costa se musí najít; najde ji „ona rakouská exekutiva, která se zase odváži učiniti nárok na své dobré právo a svou povin- nost, která bude samostatně, národně nestranně říditi věci jazykové ve svých úřadech dle po- třeby společného blaha a na svou ústavní zodpovědnost. Až se jazyková otázka ve všech úřadech od nejnižších do nejvyšších bude projednávati níkoli podle zkostnatělých paragrafů (soudní normy ovšem musejí zůstati v platnosti!), nýbrž s praktických hle- disek rozumu, taktu a snášelivosti. jakožto korollar vzájemných styků, až strannické spory pozbudou vlivu na nejchoulostivější inter- na výkonné moci, pak bude učiněn důležitý krok na uklizení národních sporů a zákonodárné sbory budou sproštěny můry, která jim nejvíce tísní dech.“ V těchto závěrečných, diplomaticky za- drhnutých slovech kryje se myšlenka, nedáva ve „Vaterl.“ již projevená, že vnuco v ati
Schön Sisyphův Čechy Tala Pearl
17 article
němčinu rakouským národům není už možno ale že národové sami německý jazyk přijmou z prostředek dorozumívací jako „potřebu společ- ného blaha“, bude-li jim nabídnuta taktně. s praktického hlediska rozumu. Jest to starý. rakouský názor, jen moderněji formulovaný. Ze Záhřeba, 9. února. (Vítězství chorv.srbské koalice.) V Zemuně ko- naly se právě nové obecní volby. Zemun pokláda se za domenu srbských radikálů, kteří slouži nyní Rauchově vládě a mají silnou podporu v Němcích, jichž jest v Zemuně velmi mnohe Proto pokládalo se za beznadějný pokus, když chorvatsko-srbská koalice vystoupila zde se svou vlastní kandidátní listinou. A hle, spolčení radi- kálů s bar. Rauchem a Němci mělo dobrý úči- nek. V prvém sboru zvítězila koaliční listina, na jedno místo, které připadlo radikálům. Pr té příležitosti propadl i vůdce radikálů Babič který v Zemuně vystupuje současně také jak vládní kandidát sněmovní. V druhém sboru zvoleni vesměs kandidáti koaliční, takže koalice má zajištěnu většinu v zastupitelstvě. Zemun- ské koaliční vilězství je dobrou předzvěstí pr nastávající volby sněmovní, neboť dokazuje, že srbsko-chorvstská koalice ziskala půdu i ve vý- chodní části Chorvatska, kde dosud rozhodovali radikálové. V Praze, 11. února. (Změna v zemské vládě ve Slezsku.) Bar. Karel Heinold- Udyňski, jenž byl jmenován místodržitelem pro Moravu, rozloučil se ve čtvrtek a v pátek se zástupci slezských měst, korporací a s úřad- nickým sborem a opustil své dosavadní půso- biště. Nástupce jeho hr. Coudenhove přibyl v sobotu do Opavy a v neděli převzal správu zemské vlády.
Rauchův Němec Rauch Babič Heinold Udyňski Coudenhove Záhřeb Zemun Chorvatsko Praha Slezsko Morava Opava
18 article
V Praze, 11. února. (Uherské plány. V Londýně vyšla anglická brožura „Tho Hunga- rian question“ (Uherská otázka), jejíž nejmeno- vaný pisatel, prý „vynikající uherský publicistaí zabývá se úkolem maďarsko-národní politiky v rámci rakousko-uherské říše. Brožura nálež nepochybně do řady zahraničných maďarských publikaci, jimiž se má popraviti repulace Ma- darů, velice pošramocená lonskými persekucemi národů nemaďarských. Proto pisatel se snaží dokázati statistickými číslicemi, že Maďaři mají nepopiratelné právo na nadvládu v Uhrách. Uhry jsou prý na nejlepší cestě, státi se silným, jedno- litým státem, kdežto Rakousko pro svou země- pisnou rozlohu a národnostní poměry jest odsou- zeno k rozpadnutí ve stát federační. Těžiště monarchie může se tedy v budoucnosti nalézti jen v Uhrách, kteréž jako zeměpisně zaokrou- hlená země s obyvatelstvem národně jedno- litým (!) mohou se státi oporou věnce drobných rakouských národností. Bylo by tedy nesprávno — dodává pisatel — prováděti v Uhrách poli- tiku rozluky. Takovou politikou rakouské národ- nosti by se vehnaly do náruče německé a ruské rozpínavosti. Uhry naopak musejí se vynasna- žiti, aby se monarchie postavila na pravý základ a pak by se samy mohly postaviti v čelo nového státního svazku.
Maďar Uher Praha Londýn Ma Uhry Rakousko T Hunga
19 title
Politické zprávy zahraničné.
20 article
V Praze, 12. února.
Praha
21 article
Změna v osobě francouzského vyslance v Petro hradě. Kníže Meščerský ve svém „Graždaninu“ urazil dosavadního francouzského vyslance př ruském dvoře p. Bomparda, jenž se rozhněva a žádal ruskou vládu, aby mu dala zadostučiněn potrestáním kn. Meščerského, publicisty ostatně. jehož význam a vliv je za ruskými hranicem velice přeceňován. Žádost Bompardova byla p - divná, neboť musil věděti, že jí vyhověti nelze a že ruská vláda při panujících zákonech na- může proti novinám a vůbec tisku zakročovati libovolně a ve věcech soukromých; kníže Meš- čerský se neprovinil politicky a proto politické úřady nemohou ničeho proti němu podniknouti; eltí-li se p. Bompard uražena, ať podá na ura- zitele žalobu jako soukromá osoba. Věcí se čile chopil tisk německý a postavil se na stranu p. Bomparda, zdaž by se zaň nepo- stavila francouzská vláda, aby se mezi spojenei vzbudilo nedorozumění; ale Němci se ho ujímali takovým způsobem, že to ani panu Bompardovi osobně neprospělo. V Petrohradě prý mají rádi jen takové představitele cizích moenocí, kteř jsou stkvělými dvořany a do politiky se nemí- chají; těchto vlastností p. Bompard postrádáa proto nevyhověl. „Novoje Vremja“ poučuje Němce, že tak není a že se i v Rusku od XVIII. stol. časy změ- nily, což v Němcích zdají se nevěděti. „Zloba německých novin jest novým důkazem, že i v Rusku, k velikému rozhořčení všelijakých, drobných intrikánů, mezinárodní politika vyšla na širokou dráhu státních zájmů, kde osobné kouzlo jednotlivých diplomatů má více než skromné místo.
Meščerský Bompard Němec Petra Petrohrad Rusko Novoj Vremja
22 article
List dále odmítá klep „L'Indépendance Belge“, že p. Bompard byl v Potrohradě neoblí- ben pro svůj krajní liberalism, a ukazuje na Alexandra III., za něhož se Rusko s Francií spo- jilo, ačkoli je Francie demok atickou republikou. Vyslanec má potud cenu, pokud jest výrazem skutečného smýšlení své vlády. Následovně ne- může Rusku vadit a nevadí, když je francouzský vyslanec dobrým republikánem, ale vadilo by mu, kdyby byl monarchistou, protože by nebyl pravým výrazem své vlády.“ Co učinilo nemožným, aby p. Bompard se- trval na svém úřadě v Petrohradě, byla fada skutků, kterými dokázal, že nevyhovuje úplně požadavkům, které mu mohou býti kladeny ja- kožto představiteli spřáteleného a spojeného státu. „Nejde o jeho politické názory, nýbr o jeho politické skutky. Tím je srozumitelně vyjádřeno, že příčina odchodu p. Bomparda vězí v něm samém a ni- koli v ruské vládě a ruském dvoře. Později se bezpochyby dovíme o tom víe.
L Belge Bompard Alexandr Potrohrad Rusko Francie atický republika Petrohrad spojený stát
23 article
Za p. Bomparda přijde do Petrohradu ad- mirál Touchard. Francouzské listy píší, že va- jenská osobnost byla zvolena pro Petrohrad proto, že podle všeho bude tam vítanější, nez civilista. Novinové intriky německé dosáhly tedy opaku toho, co chtěly: Rusko a Francie nejen se neznesnadily jejich přičiněním, nýbrž Fran- cie vyhledává na úřad svého vyslance v Petro- hradě muže, kterf by tam byl více na místea ktorý by svou politickou činností ruského spo- jence úplně uspokojil. O osobnosti nového francouzského vyslance píše se z Paříže do „Rěči“: Admirál Touchard několikrát byl v Rusku, zamiloval si je a zajímá jej ruský život. On sám to vysvětluje tím, že jeho žena, rodilá Elsasanka, byla vychována v Rusku, kde její otec měl továrnu. Admirál zná ruský jazyk a umí se i vyjádřit. Těší se, ž v Petrohradě nebude mluvit jinak, než rusky, a brzy se v ruském hovoru zdokonalí.
Petrohrad Rusko Francie Petra Paříž Rěč admirál Touchard
24 article
Amerika a ruský tisk. Amerika začiná prohlédati, že v posled- ních letech sedala na lep různým agitátorům, ano i dobrodruhům, kteří chtějí její veřejné ml- nění podejmout proti Rusku. Mezitím nepřítei Ruska, Japonsko, stal se i nepřitelem Ameriky, a tento společný zájem nutí Ameriku, aby zrovi- dovala svůj poměr k Rusku a své vědomosti o něm. Vědomosti jsou nejchatrnější, ale Amerika. když se pro něco rozhodne, umí energicky do- síci cíle. V New-Yorku pojali myšlenku pozvatis ceiou společnost ruských novinářů, aby je m- formovali o svě vlasti s různých hledisek. Kaž- dá velká ruská redakce bude požádána, aby vy- slala jednoho svého člena. Costa po moři bude bezplatná a v Americe budou hosty komitétu, který se za tím účelem utvořil v New-Yorku. Z New-Yorku povezou Rusy do Washingtonu. Proslýchá se, že za zády amerického komi- tétu stojí politicko-finanční skupiny, které přejí rusko-ameriekému spolku Ohrat v politice německé a hrozící zmatky Dopisovatel »Petit Parisienu« intervie woval vynikajícího diplomata ruského (nejmenovaného). který se vyjádřil, že Německo podporo- valo dle všeho plány Aehrentha- lovy v příčině dráhy mitrovické Německo má zájem na ochlazení styků rusko-rakonských Německo uspoři takto spřátelenému sultánu závazek, provésti v Makedonii reformy. Německo krom toho ale zaměstná Rusko na Balkáně a bude míti tak volnější ruku k řešení problému baltického i jiných otázek. To znamená změnu v poli- tice německé, ale i změna tato hrozí v mezinárodní situaci nový mi zmatky
Costa Rus Petit Amerika Rusko Japonsko NewYork Washington Německo Makedonie Balkán
25 article
otřásla Rabesholmem na konci druhého jednání, nastavá radostné vyjasnění. Veselohra Esmannova má několik pěkných postav, jež podaly hereům vděčnou přiležitos ukázati, co dovedou v realistické karakteristice. Uchopili se příležitosti horlivě, někteří se zda- rem vybočili ze zarmucující a všední cesty ru tiny. Debut slečny Klostermannové byl šťastný. Mladá dáma má hebký a sytý hlas, bude dobrou představitelkou dívčí poenie a křehkých zjevů. Paní Zelenková byla znamenitá jako teta Uranie, Pan Hlavalý, jenž jako režisér podal důkaz usi- lovné práce, byl sympatickým stárnoucím do- brákem Theodorem. V ostatních rolích zazname- náváme zdařilé výkony sl. Veverkové a pí. Jiři- kovské, a pt. Svobodové a p. Urbaná, jenž js- drně sehrál podnikatele Olesena, pp. Boh. Za- kopala, Auerswalda a Vl. Šimáčka. + Paní Olga Theofila Pihkartová zahájí v ne- děli dne 16. února 1908 ve velké městské dvoraně v Hořicích několik seril »uměleckých večerů kon- certní dikce«, naprosté to novinky pro naše umění- milovné obecenstvo. První serie určena jest pro král české. Umělkyně, kterou předchází pověsť mistryně české přednášky a českého slova, po studiích u na tragédky Otylie Sklenářové-Malé, odebrala se do Pa- říže, kde její přednes slavná Sára Bernardová kori govala. Paní Pikhartová jest léž výtvarnou umělkyní absolvovala mallřskou akademii v Mnichově, tak že její malířské umění zračí se na zajímavém kostýmu i na celém jejím uměleckém zjevu.
Esmannův Klostermann Zelenková Uranie Hlavalý Theodor Veverka Jiř Svoboda Urbaná Olesen Auerswald Šimáček Sklenář Malá Bernardová Pikhartová Hořice Mnichov + paní Olga Teofil
26 article Hudba.
Hudba. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večer koná se v Národním domě na Král. Vinohradech ohlášený večer Richarda Wagnera. Vedle ouvertun »Krištoí Kolumbus« a »Polonia« hrány budou ukázky z těchto hudebních dramat: »Rýnské zlato« (vstup bohů do Walhally), »Valkýra« (Wotanovo rozloučení se s Brunhildou a kouzio ohně), »Siegíried« (ko- vářské pisné). »Soumrak bohů« (smuteční pochod) »Norimberští mistři pěvci« (předebra k III. dějství, tanec učňů, průvod mistrů a oslava Hansa Sachsa). Aby se zamezilo návalu u večerní pokladny, prodá- vají se vstupenky po 60 hal., rodinný lístek (3 osoby) po K 1.60 v kanceláři Českého filharm. družstva n Václavském nám. čís. 53 a večer od 7. hod. u po- kladny. — V nedělním symfonickém koncertě v Plodi- nové burse provedena bude po tříleté přestávce báseň v tonech »O věčné touze« od Vítězsl. Nováka. Jako solista účinkovati bude virtuos na housle p. Egon
Wagner Kolumbus Polonius Wotanův Brunhilda Siegíried Vítězsl Novák Egon Walhalla Václavský já Plodi Český filharmonie národní dům na Královský Hansa Sachsa smuteční pochod O věčný touha
27 article
Ledič, postední odchovanec Ševčíkův z pratské kon- servatoře + Hadební jednota poslnchačů vys. škol v Praze koná generální zkoušku na večírek »Svazu česko- slovanského studenlstva« ve čtvrtek dne 13. února Pěvecká zkouška o 6. hod. večer v Karolinu č. III. a orkestrální o 7. hod večer v Karolinu č. IV.
Ševčíkův Praha Karolina svaz českýslovanský
28 article Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny. Začátkem února zemřel v Petrohradě vynikající paedagogický spisovatel a filosoí Nikolaj Niko- lajevič Něpljujev, osobnost zajímavá a origi- nální. Svého času mnoho šumu nadělaly na Rusi jeho nábožensky reformační snahy: Něpljujev totiž snažil se provésti bratrské sjednocení v práci, při- vésti v život ideu spravedinosti, vzájemné závazn pomoci a krestansné smířlivostl. N. N. Něpljujev byl náboženský snílek a utopista v mnohém zajímavější důslednější, než sám Lev Nikolajevič Tolstoj V Černigovské gubernii založil celou síť selských za- čátečních a hospodářských škol, v nichž snažil s vyučování vtisknouti pečet svého filosofického sna- žení. Neboť výchovu mládeže považoval Něpljujev pro budoucnost za nejpodstatnější prvek lepšího křesťanštějšího života. Od r. 1894 existuje i oficiálně »Bratrstvo« ve smyslu zásad Něpljujevových, jemut on ovšem stál v čele. N. N. Něpljujev narodil se r. 1851 a vychováním určen byl původíně ke kariéře diplomalické. Nějaký čas byl skutečně přidělen z- hraničnímu ministerstvu a potom ruskému vyslane- ctvu v Mnichově, ale uvlečen svými filosoficko- politickými a sociálními názory, necbal všeho a še na rodně statky své do Gluchovského újezda v Čer- nigavské gubernii, aby tu očil a vzděláva! selskou mládež. Napsal také řadu filosoficko-náboženských studií a monografií propagačního rázu (»Svědomí«
Nikolaj Niko N N Něpljujev Petrohrad Mnichov Čer Lev Nikolajevič Tolstoj
29 article
»Chléb vezdejší«, »Pracovní bratrstva«, »Bratrské svazy«, »Co je pravda« a j.) Jedno z pešťských divadel vypraví v nej- bližších dnech maďarskou novinku, jejiž autorem jest Emerich Földes. Drama má název »C- sařští vojáci« a jeho lendence obrací se velmi vehementním způsobem proti vrakušáckému« duchu ve společné armádě. Pešťské vojenské velitelství z té příčiny zakázalo veškerým důstojníkům návštěv tohoto divadla, čímž jest o náležitou reklamu kusu předem důkladně postaráno. Telegramy přinášejí poplašnou zprávu o vážném ochuravění amerického humoristy Mark Twaina. Bližší podrobnosti dosud scházejí. Ve Vídni zemřel včera vynikající dvorní heree Fritz Krastel, bývalý znamenitý milovník, po- zději režisér dvorní činohry. 8. února zemřel v Záhřehě dr. Marijan De renčin, znamenitý chorvatský právník, politika činitel veřejný. Dr. Derenčin býval před lety tak
Földes Twain Krastel doktor renčin Derenčin Vídeň
30 article
intendantem Národního divadla čhorvatského v Zá- hřebě a napsal sám i přeložil řadu dramati ckých prací pro toto divadlo. V letoch 1891 -1896 brály se »Tri braka« (Tři manželství), »Primadonnae, »Sliepčeva žena«, »Ladanjska oppozi- cija«. Na nepřekonatelný odpor censury narazila dramata jeho »Zadruga Malovide a »Iva ili Jovan«, pozotuhodná práce, která velmi bystře a s porozuměním osnována je na podkladě národ- nostních sporů srbo-chorvatských, jak před lety zvláš živě se projevovaly. Marijan Derenčin narodil se ve Rěce r. 1836. Edmond Rostand. slavený autor »Cyrana« napsal dle pařížských zpráv nového »Fausta« Básník zamýšlí pro svoje dílo nabídnouti ku provo- zování pařížské »Comědie francaise«. Conriedovo místo ředitele noravořzskeno etrůpě!i!áh-Opera- House bude napříště obsazeno třemi řediteli. První z nich jest Gusta Mahler, bývalý ředitel dvorní opery vídeňské (především pro repertoir wagnerovský), druhý Ar- turo Toscanini, dlouholelý dirigent milánského Teatro de la Scala, třetí také Vlach, známýz působení při témž renomovaném divadle, Giulio Galti-Cafa zza.
Zadrug Malovide Iva it Jovan Derenčin Rostand Cyrano Faust Mahler Toscanini Vlach Galti Zá národní divadlo Tri braka Teatro jít le Scala
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = O zkáze armékiské čtvrti ve Vanu. Z Caři- hradu, 11. února. (K. k.) Z Vanu došly telegramy že v tamějším arménském kostele přihodilo se velik. neštěstí. Nalezeno tam množství beden s ručni- cemi, náboji a dynamitem. Když vojáci bed- ny odváželi, byli napadeni arménskými revolucio- náři. Strhla se prudká šarvátka, v níž prý vojác způsobili výbuch dynamitu. Arménská čtvrť vyletěla prý do povětří a i okolí by- lo poškozeno. Zahynulo prý přitom vel- mi mnoho lidí. = Neštěstí v horách. Z Grindelwaldu, 12 února, Mrtvela Evžena Wolfa nalezena ve hloubce asi 60 m. Pohřeb bude v Praze, kde bydlí Wolfovi rodiče. = Loupež v haličské spořifelně. Ze. Lvo va. 12. února. V Horodence vnikli minulé noci lupiči do okresní spořítelny, vypáčili železné dvéře místnosti, ve které jsou pokladny a pokoušeli se vniknouti d jednotlivých pokladen. Protože se jim to nepodařilo, vypáčili všechny stolky úřadníků a uloupili z nich 140.000 K. Bylo zavedeno ihned přísné vyšetřování. ale po pachatelích není posud stopy. Policie soudí, že se jedná o loupež spoluvinníků Wasiňského. = Nehoda terstského parníku. Z Terstu, 12. února. Obchodní parník „Kněžna Christiana“, nále- žející zdejší Všeobecné paroplavební společnosti Ge- rolimičově, vjel cestou z Cařihradu na mantolské po- břeží za bouře na mělčinu. Příď parníku velmi se nahnula a jedno skladiště, naplnilo se vodou. Posádka není ohrožena.
Van Wolf Nehoda Christian Grindelwald Praha Horodenka Terst Cařihrad carhrad
32 article
= Carusova žalobkyně zatčena. Z Novéh Yorku se sděluje: Hanna Stanhopeová, která byla před 1/4 rokem v opičím domě novoyorského ústředního parku domněle Carusem oblěžována, byla zatčena pro nepřistojné chování a odsouzena k po- kutě 1 centu. Strážník zastihl ji časně ráno v prud- kém pěstním zápase s jinou dámou a když nevyho- věla vyzvání, aby odešla, zatkl ji. Policejní soudce tázal se ji, je-li onou ženou, která podala žalobu na Carusa. Odvětila: Caruso přivedl moje jméno do no- vin, ale nikdy jsem v jeho záležilosti nebyla u soudu. Když Caruso o zatčení zvěděl, pravil: „Nyní jsem ospravedlněn přod celým světem. Již dávno jsem se necítil tak šťastným = Srážka lodí. Z Londýna, 12. února. Včere večer srazil se nedal Doweru Karnk hambursgo- ámerlcké linie „Virginia“ s anglickou lodí „Twi- lightem“. Německý parník anglickou loď přímno v půli rozřízl, takže mužstvo musilo skočiti do vody, aby uniklo jisté smrti. Záchranné práce trvaly ž4 hodiny = Maliř Wildhagen zatčen. Z Berlína, 12. února. Dnes dopoledne byl zatčen umělecký malír Wildhagen, jenž po delší dobu obtěžoval nestydatým způsobem ženy a dívky. Wildhagen žil dříve v tropi- ckých krajích a provázel také státního sekreláře Dernburga na jeho loňské cestě do Afriky.
Carusův Hanna Stanhopeová Caruso Dowera Karnk Wildhagen Novéh York Londýn Virginia Berlín Afrika cent
33 article
— Výbuch třaskavin. Z Ottavy, 11. února- (K. k.) V závodu Standard-Explosives- Company ve Vaudreuilu u Montrcalu udál se prudký výbuch nitro- glycerinu, při čemž budovy a měsírny vyle- těly do povětří. 9 osob bylo usmreeno četné zraněny. — Z Pařiže, 12. únor V Bordeauxu nastal včera silný výbuch v domě, jenž sloužil již po delší dobu za skrýši anarchistů. Vše- chna okna byla roztříštěna a dům tak otřesen v zá- kladech, že musil býti podepřen. Jeden sluha byl těž- ce zraněn. V posledních měsících bylo v onom do- mě při čelných prohlidkách nalezeno 7 petard. Dle všeho nastal výbuch při plnění petardy. =. Balonem z Frankfurtu do Uher. Z Frank- furtu, 12. únera. Balon frankfurtské fysikální spo lečnosti vykonal před několika dny zajímavou plavbu z Frankfurtu do Pětikostelí na uhersko-srbských hra nicích, 1200 km dlouhou, za 25 hodin. Průměrn urazil 50 km za hedinu. Účastník plavby dr. Kurt We goner sděluje o plavbě: Vypluli jsme v 9 hod. ráno při nejistém počasí. Nejprve obrátil se balon k se verovýchodu, později k jihovýchodu a ocitl se o 1/48 hod nad Šumavou. O půlnoci byl nad Vídní, vzná- šeje se ve výši 2000 m; vzdušné víry ohrozily dalš plavbu. Ráno v 148. hod. přepluli vzduchoplavci Du naj a za hodinu po tom spatřili pohoří na hranicíel uhersko-srbských, které neodvážili se přeplouli, ma jíce nedostatek přítěže. Sestup udál se hladce u Pěti kostelí v Uhrách. Pohraniční obyvatelé, jakož i pěti kostelská posádka 43. pěšího pluku peskylli vzducho plavcům pomoci, důstojníci posádky doprovodi vzduchoplavce k nádraží
Frank doktor Ottawa Vaudreuil Montrcal Frankfurt Uhry Pětikostelí Šumava Vídeň ExplosiveCompany km
34 article
Německá loď válečná stopuje oskadru americkou? Americké listy odhalují, že německý křižák »Bremy« pluje za velikou americkou eskadrou tichomořskou a že stopuje její směr a jeji po- čínání. Vyplul z Ria de Janeiro 22. ledna, v den, kdy admirá! Evans 8 loďsívem svým přístav ten opustil. Německé listy to popírají a tvrdí, že loď tato připluje 27. t. m. do vod venezuelských.
Evans Rio jít Janeiro
35 article Německá knížata spolková a cís. František
Německá knížata spolková a cís. František Josef I Popírá se, že by Vílém II. byl již nyni dal podnět k tomu, aby veškerá spolková knížata německá vykonala korporati v nt návštěvu císaři rakouskému v době jeho jubilea. Zajisté prý mu ale knížata osvědčí v slavnostní době oné pozornost zcela zvláštní. Nelze po- příti, že jí nynější císař rakouský po opoře, kterou prokázal německé pohtice, od ně- meckých knížat spolkových zasluhuje. Tito vděčiti mu budou zajisté okázale, že nezapomněl nikdy výroku, kterýž učinil před jich sjezdem frenkfurtským r. 1863: »Já jsem kníže německýe Kanoléř Bülow na odchodu? Politické kruhy zabývají se stále více kynouci demissí kaneléře. Bülowu nemůže se především doposud podařiti nalézti nástupre z šl. Stengla pro finance. Dostává stále košikem, protože sám vládní blok nemůže se shodnouti o nápravě financí. Ty jsou přímo zoufalé. Letošní zchodek říše německé činiti bude asi 200 millionů, jež nezbude záse nežl půjčkou opatřiti. Pro lodní plán, pro zvýšení platů úřadnických a ke kryti úbytku, snížením eukerní daně vznikajícího, bude ale zapolřebí na 300 mill. marek nových daní. Kromě toho tlakem voličstva levé křídlo jest stále na skoku z vládního bloku. Mluví se o tom již, z
František Josef Vílý II Kanoléř Bülow