3
masthead
13. února 1908
5
article
Liluje, že olázka stavby novopazarské dráhy za-
vdala v zahraničním lisku podnět k takovým úvahám
a očekáva, že ministru záležitostí zahraničních se
podaří rozptěliti všecky řečníkovy obavy.
Je přesvědčen, že tato veliká bouře brzy ulichne.
Avšak naše průmyslová a obchodní politika nesmí
býti vedena tak, sby tím mohly býti otřeseny zá-
klady veškeré politiky. Vyslovuje naději, že prohlá-
šení ministrovo o dějinách vzniku myšlenky novo-
pazarské dráhy uklidní delegaci o tom, že soustava,
na které dnes spočívá naše politika balkánská, totit
dohoda rakousko-ruská a dohoda všech mocností ve
příčině oprav v Makedonii, ohlášením stavby dráhy
nebude otřesena. (Hlučná pochvala; řečníku blaho-
Del. Hagenhofer praví, že agrárníci se mus
se vší rozbodností vysloviti proti dovozu masa nebe
dobytka ze Srbska nebo jiných balkánských států.
Přáj by si, aby při uzavírání smluv obchodních s ji-
nými státy balkánskými byly agrární zájmy obyva-
telstva rakouského lépe chráněny, než se slalo při
vyjednávání o sniiouvu obchodní se Srbskem. (Po-
chvala.)
Del. Faidutti pojednává o poměrech konsu-
látních v Levantě a přeje si, by Rakousko-Uhersko,
jako stát katolický, mělo na Východě v Palestině jen
katolické zástupce konsulátní.
Del. ryt. Vukovič polemisuje s ministrovou
poznámkou, že jeho výklad o politických poměrech
v Chorvatsku nepatří do kompetence delegace. Není
pro celé mocnářství a pro mocenské postavení říše
lhostejno, je-li trojjediné království spokojeno nebo
nic. Nesouhlasí s ministrovým prohlášením o posta-
vení Itulie na Balkáně. Lituje, že naše kulturnía
obchodní zájmy v Aibánsku nejsou přiměřeně chrá-
něny a podporovány.
Vukovič
Makedonie
Srbsko
RakouskoUhersko
Palestina
Chorvatsko
Balkán
6
article
A'bánské přístavy nemohou a nesmějí se dostati
do rukou státu, který může překaziti svobodný ob-
chod na Jaderském moři. Chorvaté jsou pro pokojné.
trvalé spolupůsobení s Itatií, nebude li vykoupeno
velikými obětmi a nebudou-li porušeny chorvatské
národní zájmy na Jaderském moři. Pořádek v Make-
donii může býti zjednán jen, když bude zaveden
autonomní správa s křesťanským guverněrem v čele.
Žádá, by uzavřeny byly obchodní smlouvy s balkán-
skými státy.
Ministr baron Aehrentha!: V průběhu roz-
pravy bylo mnoho mluveno o situaci našich dělníků
a o jich vypovídání. Co se týče zacházení s rakou-
skými a uberskými státními přístušníky židovského
vyznání v Prusku, prohlávila německá vláda, že po-
voluje se jim pobyt v Prusku, ale musí míti povo-
lení k pobytu. Jedná se tu o všeobecné opatření
postihující všecky cizozemské židy. Výsledky me
intervence v zájmu našich krajanů nejsou nepří-
znivé.
Chorvat
Aehrentha
Prusko
7
article
Naše konsuláty jsou povinny poskytovat ochranu
a pomoc všem rakouským a uherským příslušníkům
bez ohledu na životní povolání, avšak nejsou jim
známy všechny případy, kde by mohly poskytnouti
ochrany. Kdy a kdokoli však dovolává se jich při-
spění, dojista vynasnaží se přispěti mu co nejvíce.
K otázce, mají-li dělníci, vracející se z Německa.
nárok na další vypláceni úrazových a invalidních
rent, dovolil bych si poznamenati: V důsledku
našich zakročení usnesla se spotková rada německaá
již v roce 1901, že rakouští dělníci i když opustil
Německo, zůstávají v držení požitků svých úrazo-
vých rent, jichž se jim tam dostalo. Nyní se vy
jednává s německou vládou, aby toto právo při
znáno bylo také rakouským dělníkům, kteří v Ně-
mecku nabyli nároku na invalidní renty.
Opatření pruských úřadů nabyvší platnosti dne
1. t. m., platí pro všechny dělníky přicházejleí
z východu, tedy také pro ruské.
Osudy všech našich státních příslušníků leží mi
stejně na srdci, bez ohledu na to, jdou li za prů
myslovým nebo zemědělským zaměstnáním a že
jejich zájmy budu bájiti a zastávati se vším dů
razem.
Ku prohlášení o státoprávních otázkách ve vý-
boru nemám co doložiti a není proč je zde opako-
vati. »Pragmatické společné záležitosti« jsnu ty, jež
rak, zákon ze dne 21. prosince 186? a či. XII. uber.
zák. z r. 1867 krátce označuje za společné. Hrabě
Esterhazy prohlásil ministerským jménem v uherské
delegaci, že nepřekročil obor své působnosti.
Esterhaz
Německo
8
article
Konstatuje, že většina řečníků souhlasí se zá-
klady a cíly naší poliliky. Trojspolek byl zřízen na
ochranu a upevnění evropské rovnováhy, na obranu
proti nebezpečim, která by mohla vzniknouti pro
jednotlivé členy trojspolku jejím posunutím. Se zá
mořskými záležitosími nemá trojspolek co činiti.
O jednotlivých ustanoveních trojspolkových smluv
nebylo ničeho uveřejněno prolo, že byla smluvena
tajnost dohod. Německo má eminentní zájem, aby
Rakousko Uhersko bylo silnou velmocí. Máme stejný
zájem, aby jí také Německo zůstalo. Tento poměr
spočívá tedy na úplné vzájemnosti. Tím přirozeně
není politika úplně vyčerpána. Poukazuji zvláště na
zámořské otázky. Německo má světové postavení.
Avšak i v Evropě jsou otázky, které se nás netýkají
Kdyby na př. Německo mělo zvláštní zájem v Barti-
ckém nebo Severním moři a kdyby tam vznikly zá-
pletky, nejsou tím dotčeny naše závazky
Ministr zastává se býv. cařibradského valevy.
slance Calice, který konal po 26 let v Cařihradě vy-
nikající prý služby.
Dohoda s Ruskem datuje se od r. 1897 a vznikla
za řecko-turecké války. Tehdy konstatováno, že oba
státy mají stejný zájem na udržení statu quo na
Balkáně a na obou stranách je pevné rozhoduutl.
dbati neodvislosti a sebenrčovacího práva balkán-
ských států. Když v r. 1903 vzniklo nebezpečí ze
zmalků makedonských pro mír na Balkáně. vypra-
přejí.)
Německo
Rakousko
Evropa
Cařihrad
Rusko
Balkán
Bart
9
article
covali jsme s Ruskem, jako nejblíže interesované
velmoci, mürzstegský program a od té doby jsme ho
přiblížili k uskutečnění.
Náš dotaz v Cařihradě o připojení hosenských
drah k síti drah tureckých, nepatří v obor naší do-
hody a mürzstegského programu. Souhlas náš je dů-
sledkem zásady udržení politického statu quo, kdežto
při železničním spojení z Uvce do Mitrovic a při
připojení z Vardišta k srbským drahám jedná se
docela přirozený rozvoj obchodu a dopravy. V oka
mžiku, kdy bosenské východní dráhy byly dosťaveny
a dopravě odevzdány, objevila se olázka jich připo-
jení téměř aotomaticky. Počínáme toliž upravovatí
svoje obchodní styky s balkánskými státy. Sna
bude již co nejdříve uzavřena obchodní smlouva se
Srbskem. Jest naší povinností, abychom se snažil
zajistiti pro náš průmyslový vývoz pokud možno
nejpříznivější podmínky, avšak tyto snahy nesmí se
omezovati pouze na celněstarifní výsady, nýbrž musí
směřovati také k tomu, abychom si zde upravil
pokud možno nové a výhodné cesty. Pomýšlíme-li
na svoje zájmy, plníme tím pouze svoji povinnost
při tom však nejsme egoisty.
Mohu zde sděliti, že loni vyjednávalo se mezi
knížectvím bulbarským a Tureckem a že buiharská
vláda zajínala se o železniční spojení z Kumanova.
Neváhal jsem ani okamžik zasaditi se přátelským
způsobem v Cařihradě o to, aby turecká vláda po-
volila toto železniční připojení. Vyjednávání bylo
přerušeno, ale, když bude zase znovu zahájeno, bu-
du, jestlize bulharská vláda mne o to požádá, pokra-
čovati ve svém úsilí, poněvadž kladu váhu na to, aby
poměry mezi Tureckem a Bulharskem byly dobré.
Rusko
Cařihrad
Mitrovice
Srbsko
Turecko
Kumanovo
Bulharsko
10
article
Je také v zájmu bulharského živlu v Makedonii.
Na otázku, že jsme záležitost železničního při-
pojení vzali zrovna nyní do ruky a dále, zdali jsme
vyjednávali i s jinými stály, chci odpověděli, ž
jsme nevyjednávali s nikým. To jest olázka, klerá
se týká výhradně nás a Turecka. S Ruskem postu-
pujeme v úplné dohodě ve všech fásích a také v otáz-
ce zlepšení součnictví. Nepřestaneme podporovali
všechny snahy, jež přispívají k upevnění silusce
v Evropě. Doufám, že spolupůsobením a dohodou
kabinetů bude zachován stav uklidnění, v němž nyní
žijeme.
Del. ryt. Kozlowski varuje Německo, aby
nepodnikalo se svými trojspolkovými druhy žádné
zalěžovací zkoušky. Nikdo nepoškozuje rakouské
zájmy v Turecku, Italii a Albánsku lak, jako ono.
Doufá, že vyvlastňovací předloha nestane se záko-
nem, neboť věří ve spravedlivost německého lidu.
Ref. markýz Bacquehem troufá, že spole-
hlivost v zahraniční politice zlská nám v Evropě
důvěrné postavení. Naše sympalie provázejí civili-
sační snahy Francie v Marokku a proto smíme také
doufali, že i naše legitimní hospodářské snahy na
Balkáně dojdou spravedlivého ocenění ve velejném
francouzském mínění. Velebí prozíravost rak. refor-
mačních orgánů v Makedonii a doufá, že delegace
schválí rozpočet min. zahraničních věcí. (Souhlas.)
V zevrubném rokování prohlásil del. Selinger,
že má v rukou konkretní data jednotlivých případů
vypovězení z Rumunska a Pruska.
Del. Albrecht přednesl přání úřadníků rodin-
ného, dvorního a státního archivu.
Odb. šéí bar. Cal! poukázal na blahovolné
chování se ministerstva k těmto podnětům, načel
byl rozpočet přijat beze změny i s resolucemi, jež
výbor doporučil.
Příští schůze bude v úterý a na programu
bude řádný vojenský rozpočel.
Kozlowski
Bacquehem
Albrecht
Cal
Makedonie
Turecko
Rusko
Evropa
Německo
Francie
Maroko
Balkán
Rumunsko
Prusko
11
article
V plenární schůzi uherské delegace roko-
valo se dál o vojenském rozpočtu.
Del. Issekutz (str. úst.) důvěřuje ministrov
a bude hlasovati pro zvýšení důstojnických platů,
až předloha bude na jednacím pořadu.
Del. Lovacay (Košutovec) považuje za ne-
slýcháno, jak možno požadavky v přičině uherských
znsků, praperů a maďarštiny doličovati jako nebez
pečenství pro armádu a mocnářství. Důvěřuje mini
strovi a schvaluje rozpočet.
Del. Bakonyi (Košutovec) odsuzuje popuzo
vání důstojnického sboru proti Uhrám, jež sympatí
suji s požadavky za zlepšení jich platů. Doufá, že d-
stojnický sbor při své lhtoligenci a obezřetnosti uzná
úplně oprávněnost maďarského stanoviska.
Košutovec
Uhry
Issekutz
Lovacay
Bakonyi
12
article
Třeba vybověti národ. tužbám. Rozpočet schva
luje v zájmu pokojného urovnání neshod
Del. Tomišič konstatuje, že chorvatských dů
stojníků ubývá. Přimlouvá se za zřízení nížší vo-
jenské reůlky v Chorvatsku s chorvatským vyučova-
cím jazykém. Lituje, že uherská delegace dává hu-
manní a sociální otázce zvýšení důslojnických platů
sthtoprávně politický ráz. Beze všech politicktých
záměrů bude hlasovati z plného přesvědčení pro zvý-
šení oněch platů, poněvadz je to nutno. Bude hlaso-
vati proti vejenskému rozpočtu
Del. Thaly žádá za úpravu a zvýšení výsluž-
ného tak zv. pensistů starého slohu a poukazuje n
houfný odchod vojenských lékařů.
Del. Nagy je povděčen, že ve vůdčích vojen-
ských kruzích přiměřeně pochopují maďarské snahy
Ohražuje se proti zmince, že Maďaři vytasí se s no-
vými požadavky, budou-li vojenské nyní splněny.
Soustava, kterou hájí koalice, je zárukou stabi-
lity. Od všeobecného volebního práva lze očekávati
pouze dekomposici armády. Bude hlasovati pro roz-
počet.
Del. Medakovič (chorvatsky) odmítá rozpo-
čet v přesvědčení, že za nynější slav v Chorvatsku
jsou zodpovědní uhersků vláda i estatní státní či-
nitelé. Odsuzuje režim nového bána
Del. Babič-Gjalski (chorvatsky) prohlašuje
že armádní správa předstihuje v porušování politi-
Maďar
Babič
Gjalský
Chorvatsko
Naga
13
article
právního postavení Chorvatska chauvinisticko
uhersko-chorvatského ministerstva
Chorvatsko
14
article
ckého
crgáný
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 12. února. (K. k.)
Rozpočtový výbor rokoval dál o pol. »P ří m
daně«.
Posl. Diamand stěžoval si do příkrosti da-
ňových břemen a bezohledného postupu při vymáhánt
daní v Haliči.
Posl. Morsey připomíná, že od orgánů třeh
požadovati vedle dobrých theoretických znalostí
předběžného národohospodářského vzdělání také ochotu
k obyvatelstvu. Velkostatek vděčí svojí poplatní schop-
nost v prvé řadě přičlenění k zemědělskému prů-
myslu. Velké otázky daňové jopravy třeba zůstavit
budoucnosti.
Posl. ryt. Vasilko stěžuje si na berní bře-
mena a prohlašuje, že Rusové nemohou důvěřovati
vládě, zvláště kdy u příležitosti zemských voleb jsou
jich krajané vraždění.
Posl. Matik připomíná, že se pomýšlí na orga-
nisaci nájemníků v celém Rakousko, z čehož by
mohly povstati vládě velmi značné rozpaky.
Posl. dr. Ploj v doslovu očekával od ministra
konkretnější sdělení o reformě domovní daně. Ostatně
prý rokování ukázalo, že sněmovna, zvolená n
demokratickém základě, je si plné vědoma svých po-
vinností.
Při hlasování přijata pol. »Přímé daně« beze
změny.
Přiští schůze bude zejtra.
Posl
Morse
Vasilko
Rus
doktor
Ploj
Vídeň
Halič
Rakousko
15
article
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. února. (Německý hlat
o národním dorozumění.) Starorakou-
ský „Vaterl.“ otiskuje úvodník o řešení národ
nostních sporů, označený značkou n., pod níž
se kryje býv. min. bar. Biegeleben. Jakkoli ani
„Vaterl.“ se neodvažuje uznati právo všech ná-
rodů na úplnou jazykovou rovnoprávnosta
svou oblibu pro německý prostředkovací jazyk
v této stati kryje obratem „praktické hledisk
rozumu, taktu a snášelivosti“, přece, pokud jde
o samosprávu zemskou a národní, sho-
duje se se stanoviskem naším. Pisatel nevěří
že by se t. zv. národní autonomie dala uskuteč-
niti pouhou dohodou mezi stranami. Ale i kdyby
se politické strany dorozuměly o národní auto-
nomii, která by se neohlížela na zřízení zemská
a chtěla hranice zemské prostě smazeti, nemohl
by na takové dorozumění přistoupiti slát. Celé
moderní státnictví stojí totiž a padá se zásadou
territoriálnou. Kdo by chtěl na luto zásadu
vočkovati prinein národnostních správních sborů,
vracel by se do pravěku, do dob nomádských.
kdy národové nebyli ještě poutání ku pevným
sídlům. Žádný státní organism nesnesl by tako-
vého rozvratného živlu. Pisateli, jak sám praví.
je pochopitelno, proč se o zásadu národní aute-
nomie nejvíce přičiňují právě „nejnebezpečnějš
odpůrci dynastie a státu, jimž by podvrácen
jeho základů přišlo nejvíce vhod“. Při tom prý
Biegeleben
Praha
16
article
Schönerera a jeho stoupence pokládá za poctivé
a nikoli nebezpečné odpůrce. (Ovšem! Schöne-
rer byl proti dělení Čech, poněvadž si přál
aby se poněmčily celé Čechy a celé se připra-
vily pro německý žaludek. Pozn. red.) Poněvadž
— praví dále pisatel — národní autonomie je
nemožna se stanoviska státního a také způsobem
zákonodárným jazyková práva se prakticky za-
ručiti nedají, nezbude nic jiného, než zůstati ve
staré ujeté kolejí a valiti s novým namaháním
starý Sisyphův kámen na horu. Talo Sisyphova
práce zamlouvá se pisateli proto, že byrokracie
i parlament se do ní už vžíly a samy zutím jině
cesty nenašly. Ale costa se musí najít; najde ji
„ona rakouská exekutiva, která se zase odváži
učiniti nárok na své dobré právo a svou povin-
nost, která bude samostatně, národně nestranně
říditi věci jazykové ve svých úřadech dle po-
třeby společného blaha a na svou
ústavní zodpovědnost. Až se jazyková otázka
ve všech úřadech od nejnižších do nejvyšších
bude projednávati níkoli podle zkostnatělých
paragrafů (soudní normy ovšem musejí zůstati
v platnosti!), nýbrž s praktických hle-
disek rozumu, taktu a snášelivosti.
jakožto korollar vzájemných styků, až strannické
spory pozbudou vlivu na nejchoulostivější inter-
na výkonné moci, pak bude učiněn důležitý krok
na uklizení národních sporů a zákonodárné
sbory budou sproštěny můry, která jim nejvíce
tísní dech.“
V těchto závěrečných, diplomaticky za-
drhnutých slovech kryje se myšlenka, nedáva
ve „Vaterl.“ již projevená, že vnuco v ati
Schön
Sisyphův
Čechy
Tala
Pearl
17
article
němčinu rakouským národům není už možno
ale že národové sami německý jazyk přijmou z
prostředek dorozumívací jako „potřebu společ-
ného blaha“, bude-li jim nabídnuta taktně.
s praktického hlediska rozumu. Jest to starý.
rakouský názor, jen moderněji formulovaný.
Ze Záhřeba, 9. února. (Vítězství
chorv.srbské koalice.) V Zemuně ko-
naly se právě nové obecní volby. Zemun pokláda
se za domenu srbských radikálů, kteří slouži
nyní Rauchově vládě a mají silnou podporu
v Němcích, jichž jest v Zemuně velmi mnohe
Proto pokládalo se za beznadějný pokus, když
chorvatsko-srbská koalice vystoupila zde se svou
vlastní kandidátní listinou. A hle, spolčení radi-
kálů s bar. Rauchem a Němci mělo dobrý úči-
nek. V prvém sboru zvítězila koaliční listina,
na jedno místo, které připadlo radikálům. Pr
té příležitosti propadl i vůdce radikálů Babič
který v Zemuně vystupuje současně také jak
vládní kandidát sněmovní. V druhém sboru
zvoleni vesměs kandidáti koaliční, takže koalice
má zajištěnu většinu v zastupitelstvě. Zemun-
ské koaliční vilězství je dobrou předzvěstí pr
nastávající volby sněmovní, neboť dokazuje, že
srbsko-chorvstská koalice ziskala půdu i ve vý-
chodní části Chorvatska, kde dosud rozhodovali
radikálové.
V Praze, 11. února. (Změna v zemské
vládě ve Slezsku.) Bar. Karel Heinold-
Udyňski, jenž byl jmenován místodržitelem
pro Moravu, rozloučil se ve čtvrtek a v pátek
se zástupci slezských měst, korporací a s úřad-
nickým sborem a opustil své dosavadní půso-
biště. Nástupce jeho hr. Coudenhove přibyl
v sobotu do Opavy a v neděli převzal správu
zemské vlády.
Rauchův
Němec
Rauch
Babič
Heinold
Udyňski
Coudenhove
Záhřeb
Zemun
Chorvatsko
Praha
Slezsko
Morava
Opava
18
article
V Praze, 11. února. (Uherské plány.
V Londýně vyšla anglická brožura „Tho Hunga-
rian question“ (Uherská otázka), jejíž nejmeno-
vaný pisatel, prý „vynikající uherský publicistaí
zabývá se úkolem maďarsko-národní politiky
v rámci rakousko-uherské říše. Brožura nálež
nepochybně do řady zahraničných maďarských
publikaci, jimiž se má popraviti repulace Ma-
darů, velice pošramocená lonskými persekucemi
národů nemaďarských. Proto pisatel se snaží
dokázati statistickými číslicemi, že Maďaři mají
nepopiratelné právo na nadvládu v Uhrách. Uhry
jsou prý na nejlepší cestě, státi se silným, jedno-
litým státem, kdežto Rakousko pro svou země-
pisnou rozlohu a národnostní poměry jest odsou-
zeno k rozpadnutí ve stát federační. Těžiště
monarchie může se tedy v budoucnosti nalézti
jen v Uhrách, kteréž jako zeměpisně zaokrou-
hlená země s obyvatelstvem národně jedno-
litým (!) mohou se státi oporou věnce drobných
rakouských národností. Bylo by tedy nesprávno
— dodává pisatel — prováděti v Uhrách poli-
tiku rozluky. Takovou politikou rakouské národ-
nosti by se vehnaly do náruče německé a ruské
rozpínavosti. Uhry naopak musejí se vynasna-
žiti, aby se monarchie postavila na pravý základ
a pak by se samy mohly postaviti v čelo nového
státního svazku.
Maďar
Uher
Praha
Londýn
Ma
Uhry
Rakousko
T Hunga
19
title
Politické zprávy zahraničné.
20
article
V Praze, 12. února.
Praha
21
article
Změna v osobě francouzského vyslance v Petro
hradě.
Kníže Meščerský ve svém „Graždaninu“
urazil dosavadního francouzského vyslance př
ruském dvoře p. Bomparda, jenž se rozhněva
a žádal ruskou vládu, aby mu dala zadostučiněn
potrestáním kn. Meščerského, publicisty ostatně.
jehož význam a vliv je za ruskými hranicem
velice přeceňován. Žádost Bompardova byla p -
divná, neboť musil věděti, že jí vyhověti nelze
a že ruská vláda při panujících zákonech na-
může proti novinám a vůbec tisku zakročovati
libovolně a ve věcech soukromých; kníže Meš-
čerský se neprovinil politicky a proto politické
úřady nemohou ničeho proti němu podniknouti;
eltí-li se p. Bompard uražena, ať podá na ura-
zitele žalobu jako soukromá osoba.
Věcí se čile chopil tisk německý a postavil
se na stranu p. Bomparda, zdaž by se zaň nepo-
stavila francouzská vláda, aby se mezi spojenei
vzbudilo nedorozumění; ale Němci se ho ujímali
takovým způsobem, že to ani panu Bompardovi
osobně neprospělo. V Petrohradě prý mají rádi
jen takové představitele cizích moenocí, kteř
jsou stkvělými dvořany a do politiky se nemí-
chají; těchto vlastností p. Bompard postrádáa
proto nevyhověl.
„Novoje Vremja“ poučuje Němce, že tak
není a že se i v Rusku od XVIII. stol. časy změ-
nily, což v Němcích zdají se nevěděti. „Zloba
německých novin jest novým důkazem, že i
v Rusku, k velikému rozhořčení všelijakých,
drobných intrikánů, mezinárodní politika vyšla
na širokou dráhu státních zájmů, kde osobné
kouzlo jednotlivých diplomatů má více než
skromné místo.
Meščerský
Bompard
Němec
Petra
Petrohrad
Rusko
Novoj Vremja
22
article
List dále odmítá klep „L'Indépendance
Belge“, že p. Bompard byl v Potrohradě neoblí-
ben pro svůj krajní liberalism, a ukazuje na
Alexandra III., za něhož se Rusko s Francií spo-
jilo, ačkoli je Francie demok atickou republikou.
Vyslanec má potud cenu, pokud jest výrazem
skutečného smýšlení své vlády. Následovně ne-
může Rusku vadit a nevadí, když je francouzský
vyslanec dobrým republikánem, ale vadilo by
mu, kdyby byl monarchistou, protože by nebyl
pravým výrazem své vlády.“
Co učinilo nemožným, aby p. Bompard se-
trval na svém úřadě v Petrohradě, byla fada
skutků, kterými dokázal, že nevyhovuje úplně
požadavkům, které mu mohou býti kladeny ja-
kožto představiteli spřáteleného a spojeného
státu. „Nejde o jeho politické názory, nýbr
o jeho politické skutky.
Tím je srozumitelně vyjádřeno, že příčina
odchodu p. Bomparda vězí v něm samém a ni-
koli v ruské vládě a ruském dvoře. Později se
bezpochyby dovíme o tom víe.
L Belge
Bompard
Alexandr
Potrohrad
Rusko
Francie
atický republika
Petrohrad
spojený stát
23
article
Za p. Bomparda přijde do Petrohradu ad-
mirál Touchard. Francouzské listy píší, že va-
jenská osobnost byla zvolena pro Petrohrad
proto, že podle všeho bude tam vítanější, nez
civilista.
Novinové intriky německé dosáhly tedy
opaku toho, co chtěly: Rusko a Francie nejen
se neznesnadily jejich přičiněním, nýbrž Fran-
cie vyhledává na úřad svého vyslance v Petro-
hradě muže, kterf by tam byl více na místea
ktorý by svou politickou činností ruského spo-
jence úplně uspokojil.
O osobnosti nového francouzského vyslance
píše se z Paříže do „Rěči“: Admirál Touchard
několikrát byl v Rusku, zamiloval si je a zajímá
jej ruský život. On sám to vysvětluje tím, že
jeho žena, rodilá Elsasanka, byla vychována
v Rusku, kde její otec měl továrnu. Admirál zná
ruský jazyk a umí se i vyjádřit. Těší se, ž
v Petrohradě nebude mluvit jinak, než rusky,
a brzy se v ruském hovoru zdokonalí.
Petrohrad
Rusko
Francie
Petra
Paříž
Rěč
admirál Touchard
24
article
Amerika a ruský tisk.
Amerika začiná prohlédati, že v posled-
ních letech sedala na lep různým agitátorům,
ano i dobrodruhům, kteří chtějí její veřejné ml-
nění podejmout proti Rusku. Mezitím nepřítei
Ruska, Japonsko, stal se i nepřitelem Ameriky,
a tento společný zájem nutí Ameriku, aby zrovi-
dovala svůj poměr k Rusku a své vědomosti o
něm. Vědomosti jsou nejchatrnější, ale Amerika.
když se pro něco rozhodne, umí energicky do-
síci cíle.
V New-Yorku pojali myšlenku pozvatis
ceiou společnost ruských novinářů, aby je m-
formovali o svě vlasti s různých hledisek. Kaž-
dá velká ruská redakce bude požádána, aby vy-
slala jednoho svého člena. Costa po moři bude
bezplatná a v Americe budou hosty komitétu,
který se za tím účelem utvořil v New-Yorku.
Z New-Yorku povezou Rusy do Washingtonu.
Proslýchá se, že za zády amerického komi-
tétu stojí politicko-finanční skupiny, které přejí
rusko-ameriekému spolku
Ohrat v politice německé a hrozící zmatky
Dopisovatel »Petit Parisienu« intervie woval
vynikajícího diplomata ruského (nejmenovaného).
který se vyjádřil, že Německo podporo-
valo dle všeho plány Aehrentha-
lovy v příčině dráhy mitrovické
Německo má zájem na ochlazení
styků rusko-rakonských Německo uspoři
takto spřátelenému sultánu závazek, provésti
v Makedonii reformy. Německo krom toho ale
zaměstná Rusko na Balkáně a bude míti tak
volnější ruku k řešení problému baltického
i jiných otázek. To znamená změnu v poli-
tice německé, ale i změna tato
hrozí v mezinárodní situaci nový mi
zmatky
Costa
Rus
Petit
Amerika
Rusko
Japonsko
NewYork
Washington
Německo
Makedonie
Balkán
25
article
otřásla Rabesholmem na konci druhého jednání,
nastavá radostné vyjasnění.
Veselohra Esmannova má několik pěkných
postav, jež podaly hereům vděčnou přiležitos
ukázati, co dovedou v realistické karakteristice.
Uchopili se příležitosti horlivě, někteří se zda-
rem vybočili ze zarmucující a všední cesty ru
tiny. Debut slečny Klostermannové byl šťastný.
Mladá dáma má hebký a sytý hlas, bude dobrou
představitelkou dívčí poenie a křehkých zjevů.
Paní Zelenková byla znamenitá jako teta Uranie,
Pan Hlavalý, jenž jako režisér podal důkaz usi-
lovné práce, byl sympatickým stárnoucím do-
brákem Theodorem. V ostatních rolích zazname-
náváme zdařilé výkony sl. Veverkové a pí. Jiři-
kovské, a pt. Svobodové a p. Urbaná, jenž js-
drně sehrál podnikatele Olesena, pp. Boh. Za-
kopala, Auerswalda a Vl. Šimáčka.
+ Paní Olga Theofila Pihkartová zahájí v ne-
děli dne 16. února 1908 ve velké městské dvoraně
v Hořicích několik seril »uměleckých večerů kon-
certní dikce«, naprosté to novinky pro naše umění-
milovné obecenstvo. První serie určena jest pro král
české. Umělkyně, kterou předchází pověsť mistryně
české přednášky a českého slova, po studiích u na
tragédky Otylie Sklenářové-Malé, odebrala se do Pa-
říže, kde její přednes slavná Sára Bernardová kori
govala. Paní Pikhartová jest léž výtvarnou umělkyní
absolvovala mallřskou akademii v Mnichově, tak že
její malířské umění zračí se na zajímavém kostýmu
i na celém jejím uměleckém zjevu.
Esmannův
Klostermann
Zelenková
Uranie
Hlavalý
Theodor
Veverka
Jiř
Svoboda
Urbaná
Olesen
Auerswald
Šimáček
Sklenář
Malá
Bernardová
Pikhartová
Hořice
Mnichov
+ paní Olga Teofil
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. večer
koná se v Národním domě na Král. Vinohradech
ohlášený večer Richarda Wagnera. Vedle ouvertun
»Krištoí Kolumbus« a »Polonia« hrány budou ukázky
z těchto hudebních dramat: »Rýnské zlato« (vstup
bohů do Walhally), »Valkýra« (Wotanovo rozloučení
se s Brunhildou a kouzio ohně), »Siegíried« (ko-
vářské pisné). »Soumrak bohů« (smuteční pochod)
»Norimberští mistři pěvci« (předebra k III. dějství,
tanec učňů, průvod mistrů a oslava Hansa Sachsa).
Aby se zamezilo návalu u večerní pokladny, prodá-
vají se vstupenky po 60 hal., rodinný lístek (3 osoby)
po K 1.60 v kanceláři Českého filharm. družstva n
Václavském nám. čís. 53 a večer od 7. hod. u po-
kladny. — V nedělním symfonickém koncertě v Plodi-
nové burse provedena bude po tříleté přestávce báseň
v tonech »O věčné touze« od Vítězsl. Nováka. Jako
solista účinkovati bude virtuos na housle p. Egon
Wagner
Kolumbus
Polonius
Wotanův
Brunhilda
Siegíried
Vítězsl
Novák
Egon
Walhalla
Václavský já
Plodi
Český filharmonie
národní dům na Královský
Hansa Sachsa
smuteční pochod
O věčný touha
27
article
Ledič, postední odchovanec Ševčíkův z pratské kon-
servatoře
+ Hadební jednota poslnchačů vys. škol v Praze
koná generální zkoušku na večírek »Svazu česko-
slovanského studenlstva« ve čtvrtek dne 13. února
Pěvecká zkouška o 6. hod. večer v Karolinu č. III.
a orkestrální o 7. hod večer v Karolinu č. IV.
Ševčíkův
Praha
Karolina
svaz českýslovanský
28
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Začátkem února zemřel v Petrohradě vynikající
paedagogický spisovatel a filosoí Nikolaj Niko-
lajevič Něpljujev, osobnost zajímavá a origi-
nální. Svého času mnoho šumu nadělaly na Rusi
jeho nábožensky reformační snahy: Něpljujev totiž
snažil se provésti bratrské sjednocení v práci, při-
vésti v život ideu spravedinosti, vzájemné závazn
pomoci a krestansné smířlivostl. N. N. Něpljujev byl
náboženský snílek a utopista v mnohém zajímavější
důslednější, než sám Lev Nikolajevič Tolstoj
V Černigovské gubernii založil celou síť selských za-
čátečních a hospodářských škol, v nichž snažil s
vyučování vtisknouti pečet svého filosofického sna-
žení. Neboť výchovu mládeže považoval Něpljujev
pro budoucnost za nejpodstatnější prvek lepšího
křesťanštějšího života. Od r. 1894 existuje i oficiálně
»Bratrstvo« ve smyslu zásad Něpljujevových, jemut
on ovšem stál v čele. N. N. Něpljujev narodil se
r. 1851 a vychováním určen byl původíně ke kariéře
diplomalické. Nějaký čas byl skutečně přidělen z-
hraničnímu ministerstvu a potom ruskému vyslane-
ctvu v Mnichově, ale uvlečen svými filosoficko-
politickými a sociálními názory, necbal všeho a še
na rodně statky své do Gluchovského újezda v Čer-
nigavské gubernii, aby tu očil a vzděláva! selskou
mládež. Napsal také řadu filosoficko-náboženských
studií a monografií propagačního rázu (»Svědomí«
Nikolaj Niko
N N Něpljujev
Petrohrad
Mnichov
Čer
Lev Nikolajevič Tolstoj
29
article
»Chléb vezdejší«, »Pracovní bratrstva«, »Bratrské
svazy«, »Co je pravda« a j.)
Jedno z pešťských divadel vypraví v nej-
bližších dnech maďarskou novinku, jejiž autorem
jest Emerich Földes. Drama má název »C-
sařští vojáci« a jeho lendence obrací se velmi
vehementním způsobem proti vrakušáckému« duchu
ve společné armádě. Pešťské vojenské velitelství z té
příčiny zakázalo veškerým důstojníkům návštěv
tohoto divadla, čímž jest o náležitou reklamu kusu
předem důkladně postaráno.
Telegramy přinášejí poplašnou zprávu o vážném
ochuravění amerického humoristy Mark Twaina.
Bližší podrobnosti dosud scházejí.
Ve Vídni zemřel včera vynikající dvorní heree
Fritz Krastel, bývalý znamenitý milovník, po-
zději režisér dvorní činohry.
8. února zemřel v Záhřehě dr. Marijan De
renčin, znamenitý chorvatský právník, politika
činitel veřejný. Dr. Derenčin býval před lety tak
Földes
Twain
Krastel
doktor
renčin
Derenčin
Vídeň
30
article
intendantem Národního divadla čhorvatského v Zá-
hřebě a napsal sám i přeložil řadu dramati ckých
prací pro toto divadlo. V letoch 1891 -1896 brály se
»Tri braka« (Tři manželství), »Primadonnae,
»Sliepčeva žena«, »Ladanjska oppozi-
cija«. Na nepřekonatelný odpor censury narazila
dramata jeho »Zadruga Malovide a »Iva
ili Jovan«, pozotuhodná práce, která velmi bystře
a s porozuměním osnována je na podkladě národ-
nostních sporů srbo-chorvatských, jak před lety zvláš
živě se projevovaly.
Marijan Derenčin narodil se ve Rěce r. 1836.
Edmond Rostand. slavený autor »Cyrana«
napsal dle pařížských zpráv nového »Fausta«
Básník zamýšlí pro svoje dílo nabídnouti ku provo-
zování pařížské »Comědie francaise«.
Conriedovo místo ředitele noravořzskeno
etrůpě!i!áh-Opera- House bude napříště
obsazeno třemi řediteli. První z nich jest Gusta
Mahler, bývalý ředitel dvorní opery vídeňské
(především pro repertoir wagnerovský), druhý Ar-
turo Toscanini, dlouholelý dirigent milánského
Teatro de la Scala, třetí také Vlach, známýz
působení při témž renomovaném divadle, Giulio
Galti-Cafa zza.
Zadrug Malovide
Iva it
Jovan
Derenčin
Rostand
Cyrano
Faust
Mahler
Toscanini
Vlach
Galti
Zá
národní divadlo
Tri braka
Teatro jít le Scala
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O zkáze armékiské čtvrti ve Vanu. Z Caři-
hradu, 11. února. (K. k.) Z Vanu došly telegramy
že v tamějším arménském kostele přihodilo se velik.
neštěstí. Nalezeno tam množství beden s ručni-
cemi, náboji a dynamitem. Když vojáci bed-
ny odváželi, byli napadeni arménskými revolucio-
náři. Strhla se prudká šarvátka, v níž prý vojác
způsobili výbuch dynamitu. Arménská
čtvrť vyletěla prý do povětří a i okolí by-
lo poškozeno. Zahynulo prý přitom vel-
mi mnoho lidí.
= Neštěstí v horách. Z Grindelwaldu, 12
února, Mrtvela Evžena Wolfa nalezena ve hloubce
asi 60 m. Pohřeb bude v Praze, kde bydlí Wolfovi
rodiče.
= Loupež v haličské spořifelně. Ze. Lvo va.
12. února. V Horodence vnikli minulé noci lupiči do
okresní spořítelny, vypáčili železné dvéře místnosti,
ve které jsou pokladny a pokoušeli se vniknouti d
jednotlivých pokladen. Protože se jim to nepodařilo,
vypáčili všechny stolky úřadníků a uloupili z nich
140.000 K. Bylo zavedeno ihned přísné vyšetřování.
ale po pachatelích není posud stopy. Policie soudí,
že se jedná o loupež spoluvinníků Wasiňského.
= Nehoda terstského parníku. Z Terstu, 12.
února. Obchodní parník „Kněžna Christiana“, nále-
žející zdejší Všeobecné paroplavební společnosti Ge-
rolimičově, vjel cestou z Cařihradu na mantolské po-
břeží za bouře na mělčinu. Příď parníku velmi se
nahnula a jedno skladiště, naplnilo se vodou. Posádka
není ohrožena.
Van
Wolf
Nehoda
Christian
Grindelwald
Praha
Horodenka
Terst
Cařihrad
carhrad
32
article
= Carusova žalobkyně zatčena. Z Novéh
Yorku se sděluje: Hanna Stanhopeová, která
byla před 1/4 rokem v opičím domě novoyorského
ústředního parku domněle Carusem oblěžována, byla
zatčena pro nepřistojné chování a odsouzena k po-
kutě 1 centu. Strážník zastihl ji časně ráno v prud-
kém pěstním zápase s jinou dámou a když nevyho-
věla vyzvání, aby odešla, zatkl ji. Policejní soudce
tázal se ji, je-li onou ženou, která podala žalobu na
Carusa. Odvětila: Caruso přivedl moje jméno do no-
vin, ale nikdy jsem v jeho záležilosti nebyla u soudu.
Když Caruso o zatčení zvěděl, pravil: „Nyní jsem
ospravedlněn přod celým světem. Již dávno jsem se
necítil tak šťastným
= Srážka lodí. Z Londýna, 12. února. Včere
večer srazil se nedal Doweru Karnk hambursgo-
ámerlcké linie „Virginia“ s anglickou lodí „Twi-
lightem“. Německý parník anglickou loď přímno v půli
rozřízl, takže mužstvo musilo skočiti do vody, aby
uniklo jisté smrti. Záchranné práce trvaly ž4 hodiny
= Maliř Wildhagen zatčen. Z Berlína, 12.
února. Dnes dopoledne byl zatčen umělecký malír
Wildhagen, jenž po delší dobu obtěžoval nestydatým
způsobem ženy a dívky. Wildhagen žil dříve v tropi-
ckých krajích a provázel také státního sekreláře
Dernburga na jeho loňské cestě do Afriky.
Carusův
Hanna Stanhopeová
Caruso
Dowera Karnk
Wildhagen
Novéh York
Londýn
Virginia
Berlín
Afrika
cent
33
article
— Výbuch třaskavin. Z Ottavy, 11. února-
(K. k.) V závodu Standard-Explosives- Company ve
Vaudreuilu u Montrcalu udál se prudký výbuch nitro-
glycerinu, při čemž budovy a měsírny vyle-
těly do povětří. 9 osob bylo usmreeno
četné zraněny. — Z Pařiže, 12. únor
V Bordeauxu nastal včera silný výbuch v domě, jenž
sloužil již po delší dobu za skrýši anarchistů. Vše-
chna okna byla roztříštěna a dům tak otřesen v zá-
kladech, že musil býti podepřen. Jeden sluha byl těž-
ce zraněn. V posledních měsících bylo v onom do-
mě při čelných prohlidkách nalezeno 7 petard. Dle
všeho nastal výbuch při plnění petardy.
=. Balonem z Frankfurtu do Uher. Z Frank-
furtu, 12. únera. Balon frankfurtské fysikální spo
lečnosti vykonal před několika dny zajímavou plavbu
z Frankfurtu do Pětikostelí na uhersko-srbských hra
nicích, 1200 km dlouhou, za 25 hodin. Průměrn
urazil 50 km za hedinu. Účastník plavby dr. Kurt We
goner sděluje o plavbě: Vypluli jsme v 9 hod. ráno
při nejistém počasí. Nejprve obrátil se balon k se
verovýchodu, později k jihovýchodu a ocitl se o 1/48
hod nad Šumavou. O půlnoci byl nad Vídní, vzná-
šeje se ve výši 2000 m; vzdušné víry ohrozily dalš
plavbu. Ráno v 148. hod. přepluli vzduchoplavci Du
naj a za hodinu po tom spatřili pohoří na hranicíel
uhersko-srbských, které neodvážili se přeplouli, ma
jíce nedostatek přítěže. Sestup udál se hladce u Pěti
kostelí v Uhrách. Pohraniční obyvatelé, jakož i pěti
kostelská posádka 43. pěšího pluku peskylli vzducho
plavcům pomoci, důstojníci posádky doprovodi
vzduchoplavce k nádraží
Frank
doktor
Ottawa
Vaudreuil
Montrcal
Frankfurt
Uhry
Pětikostelí
Šumava
Vídeň
ExplosiveCompany
km
34
article
Německá loď válečná stopuje oskadru
americkou?
Americké listy odhalují, že německý křižák
»Bremy« pluje za velikou americkou eskadrou
tichomořskou a že stopuje její směr a jeji po-
čínání. Vyplul z Ria de Janeiro 22. ledna,
v den, kdy admirá! Evans 8 loďsívem svým
přístav ten opustil. Německé listy to popírají a
tvrdí, že loď tato připluje 27. t. m. do vod
venezuelských.
Evans
Rio jít Janeiro
35
article
Německá knížata spolková a cís. František
Německá knížata spolková a cís. František
Josef I
Popírá se, že by Vílém II. byl již nyni
dal podnět k tomu, aby veškerá spolková
knížata německá vykonala korporati v nt
návštěvu císaři rakouskému v době jeho jubilea.
Zajisté prý mu ale knížata osvědčí v slavnostní
době oné pozornost zcela zvláštní. Nelze po-
příti, že jí nynější císař rakouský po opoře,
kterou prokázal německé pohtice, od ně-
meckých knížat spolkových zasluhuje. Tito
vděčiti mu budou zajisté okázale, že nezapomněl
nikdy výroku, kterýž učinil před jich sjezdem
frenkfurtským r. 1863: »Já jsem kníže
německýe
Kanoléř Bülow na odchodu?
Politické kruhy zabývají se stále více
kynouci demissí kaneléře. Bülowu nemůže se
především doposud podařiti nalézti nástupre z
šl. Stengla pro finance. Dostává stále košikem,
protože sám vládní blok nemůže se shodnouti
o nápravě financí. Ty jsou přímo zoufalé.
Letošní zchodek říše německé činiti bude
asi 200 millionů, jež nezbude záse nežl
půjčkou opatřiti. Pro lodní plán, pro zvýšení
platů úřadnických a ke kryti úbytku, snížením
eukerní daně vznikajícího, bude ale zapolřebí
na 300 mill. marek nových daní. Kromě toho
tlakem voličstva levé křídlo jest stále na skoku
z vládního bloku. Mluví se o tom již, z
František
Josef
Vílý II
Kanoléř Bülow