1
masthead
Ročník XXXVIII.
4
masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. února 1909.
Praha
6
article
Na ranní a odpol. HIsty
předp liasí se-
v Praze v alnlnistraei
na . . K —
s draji donáškou
ntnu . 7 K s0
va flialkéch: a K 80 k
na nisle.
rošton:
z ně
nr. . . . . k a0h
s drojí zleilkoe
2.. : k o
Praha
7
article
Účast českých žen v životě
veřejném.
Účast českých žen v životě
veřejném.
Letošní náš volební ruch, který voleb-
ními bitvami 20. a 27. t. m. dosáhne svého
vrcholu, oživuje se zajímavým kulturním
zjevem: horlivým to hnutím mezi vlastene-
ckými českými ženami pro uskutečnění rov-
ného politického práva žen s muži v našem
životě veřejněm. S pravým nadšeným zápa-
lem průkopnic spravedlivé myšlenky, a přece
zas s klidem vzdělaných, práva svého i po-
vinností svých vědomých vlastenek, četné
paní a dívky české používají těchto pro ná-
rod náš tak významných voleb sněmovních.
aby ženské polovině národa českého vymohly
konečně oprávněný hlas i místo náležité
v zastoupení vlasti, a tak jí zjednaly zákon
nou a platnou účast v záležitostech veřej
ných, které za dnešních poměrů národních
hospodářských a společenských následky
svými týkají se životních zájmů ženy rovněž
tak jako zájmů muže.
Jest jim ovšem při snaze té překonávati
celé horstvo překážek. Nejtužším odpůrcen
každě novoty, každého pokroku jest staro-
dávný mrav a zvyk společenský, v němi
jsme vyrostli, po němž jsme zdědili své ná-
zory a předsudky, jež míváme za osvědče
nou neklamnou pravdu, vštípenou nám sa
mou přírodou. Za takovou »pravdu« poklá-
dáno do nedávných desetiletí skoro po
všem svělě též slaré mínění, že žena samou
přírodou jest odkázána do čtyř stěn rodin
ného bytu, že jest povolána jen aby byla
manželkou a matkou, to je její úkol nejvlast
nější a nejkrásnější. — Zajisté, a každá
dívka po tomto úkolu přírodou ženě vyzna
čovaném také touží. Než jak zatím vypadá
život a skutečnost? Žen jest u všech téměi
národů více než mužů, a jelikož poměry
životní čím dále tak nepříznivě se utvařují
že napořád povážlivěji vzrůstá počet mužů
neženatých, nelze dobrým 309/% ženám dosíe
přístavu manželského, a tím padá ten důvod
»z přírody« čerpaný na celé čáře.
8
article
Třicet procent žen jest poměry da
nými na nich nezávislými nuceno, Hiledat
sobě jinou budoucnost, jest nuceno vstoupiti
v ruch života hospodářského, osvojiti si vě
domosti a schopnosti pro různé školy, úřady
obchody, živnosti, hospodářství, komptoiry
vydělávati si chleb jako lékařky, učitelky
hudby, jazyků, výtvarných umění, jako spi
sovatelky atd. atd., slovem, státi se jinal
užitečnými občankami. Na tisíce a tisíce ta
kovýchto samostatných pracovnic v nejrůz
nějších povoláních žije po našich městech
širém venkově našem. Podtéhají těmže zá-
konům, těmže břemenům berním jako muži
jsou inteligentní, spořádané, bezůhonné ob-
čanky — a přece zvedá se proti nim starý
mrav a předsudek tou měrou, že jim odepře
přístup do politických jednot i do volebn
síně při volbách poslanců říšských. Články
politické smí žena do novin psát, i na ve-
řejném táboru lidu smí vystoupit na řeč
niště a mluvit politickou řeč, ale do politi
ckého spolku přijata býti nesmí a hlasovac
listek pro volbu do parlamentu neobdrží
Dějiny všech dob a národů vypravují o vy
nikajících ženách, velikých ba hercických
vlastenkách, neb znamenitých kralovnách
v historii souvěké na každé stránce nale
záme stopy mocných vlivů politických, ja
kými zasahovaly a podnes zasahují ženy
z tak zv. vyšsích kruhův v osudy států
národů, aniž lze tomu zabrániti: oč tedy
opírá se důvod, že prý by bezprostřední
účast žen v životě veřejném vnesla v tento
spíše podrážděnost a vášnivost, nežli mou-
drost a sílu.
9
article
Zkušenost zemí, kde již připuštěny ženy
nejen k osudí volebnímu, jako v celé řadě
států federace severoamerické, ale i do sborů
zákonodárných, jako ve Finsku, v jehož
sněmovně zasedá, nemýlíme-li se, 17 po-
slankyň, obav podobných nijak nestvrzuje,
nýbrž na dobro vyvrací.
Nedávno vybídly četné americké jednoty
pro blasovací právo žen guvernéry všech
států Unie, aby pronesli veřejně svůj úsudek
o olázce volebního práva žen do sněmů
státních. K výzvě té odpověděli ze 35 guver
nérů pouze 3 záporně a 6 vyhýbavě, všech
ostatních 26 však za to přiznivě. Z těchto
zajímati nás mohou zvlášť odpovědi guver-
nerů z oněch států, kde již všeobecné
hlasovací právo žen jest zave-
deno. Tak svědčí na př. guvernér státu
Kansasu Hoch doslovně: »Všeobecné hla
sovací právo žen v Kansasu neublížilo ani
ženám, ani státu a lid je s ním úplně spo-
kojen. Nechť ten muž, jenž myslí, že jeho
matka, sestra neb manželka není schopna
přinésti vlasti a její vládě tolik cnostia
inteligence jako on, hlasuje proti. Já sám
však smýšlím o ženách lépe. Zamítat něco
bez předehozích zkušeností jest právě tak
nesprávno v theorii jako v praxi. Odpírá-li
se přece ženám právo na hlas v záležitostech
státu, jehož ženy jsou právě tak dobrými
členy jako muži, nelze toho nijak omluviti.«
John Cutter, guvernér státu Utahu, od-
povídá: »V Utahu zavedeno jest rovné hlaso-
vací právo žen ode dávna a mé zkušenosti
i pozorování vedly mne ku přesvědčení, že
výsledky hlasování žen byly státu vždy pro-
sa nenl
spěšny.«
Stručně, však jadrně svědčí guvernén
státu Colorado: »Od té doby, co ženy
u nás účastny jsou života veřejného, tento
jest rozhodně lepší.«
Cutter
Finsko
Kansas
Utah
Colorado
10
article
»Stát Wyoming honosí se, že byl
prvním severoamerickým státem, jenž udělil
ženám rovné právo s muži« — píše jeho
guvernér Brooks: »A nikdy neměli jsme pří-
činy toho litovati, ježto volební prá vo
žen osvědčilo se vždy prospěšným a
bylo příčinou, že politikové naši snažili se
zaujati povýšenější stanovisko.«
Však byla doba, kdy i naše česke
ženy osvědčily, kterak dovedou si vážiti
politického práva sobě přiznaného. Na po-
čátku let šedesátých minulého století volily
u nás ženy poplatnice ve městech našeho
venkova osobně poslance do sněmu.
Tu pak prokázaly takové poroz-
umění pro význam volby, i konaly všude
svou povinnost s tak vzornou vlasteneckou
svědomitostí, že přímo nadšeně je chválí ve
svém spisu (»Několik myšlenek o českém
státu«) vrstevník tak přísný a konservativní
jako dr. Karel Mattuš.
Pohříchu nepřízeň pozdějších dob olou
pila ženy o toto jich přímě volební právo
a nedopřála jim než podpisovati »plné mocie
in bianco, s nimiž pak provozováno tolik ne-
přístojností při volbách zcela proti volebnímu
řádu sněmovnímu, jenž výslovně káže, že ma
volič vykonati své hlasovací právo osobně
Teprv k letošním volbám sně-
movním odstraněn nešvar plných moci
a ženy poplatnice (jež platí aspoň 8k
Brooks
doktor
Mattuš
Wyoming
11
article
daní přímých) maji po venkově na-
šem opětprávo osobně dostavit
se k volbě. Pouze v Praze a v Li-
berci jsou následkem starých statutů ženy
práva volebního do sněmu zemského vůbe
zbaveny! I tento starý cop musí co nejdříve
padnout, neboť Praha zajisté svého bezmála
šedesátiletého obecního řádu oktrovovaného
jí z Vídně v době reakce dlouho již nesnese
a nestrpí. Jde tedy pionérkám našim pro
rovné právo jen o to, aby užily ženy naše
po celých Čechách svého volebního práva
aktivního při letošních volbách sněmovních
co nejhorlivěji. Ba jde jim o více.
Praha
Vídeň
Čechy
12
article
Dle platného volebního řádu smí být
zvolen do sněmu kdo jest voli čem
a dosáhl 30 let věku. Nikde zákon nepraví.
že to smí býti jen muž. Mají tedy podle
smyslu a znění volebního řádu ženy 30leté
požívající volebního práva aktivního též právo
volitelnosti. Že ho po 40 let neužily
mělo svou příčinu jednak v methodě oněch
»plných mocí«, jimiž ženám aktivní právo
volební bylo zpola odpíráno, jednak v nedo
statku politické organisace, zaviněném úpor
ným zákonem o spolcích politických, do nichž
ženy nemají přístupu. Nedostatkem tím trpí
ovšem též první pokus českých žen s ně
kolika kandidaturami po venkově našem
Avšak veřejnost naše srozumí, že jde tu
o pouhé uhájení zásady a práva
platného pro budoucnost, aby totiž při
očekávané změně volebního řádu nemohlo
býti ženám ve královstvím českém toto jich
dané právo prostě vzato za před
stírání, že o ně samy nedbaly a ne
stály. Po našem zdání bylo by snad bý
valo věcí prospěšnější, kdyby se byla posta
vila některá z vynikajících našich žen jako
sčítací kandidatka pro veškery ženy voličky
z celé oblasti našeho národa, čímž byl by
se docílil imposantní součet hlasů. Než, jal
dotčeno, vadil zde pro počátek nedostatel
organisace, prostředkův a času, což však jes
závadou pomíjející a vytrvalou prací napra-
vitelnou. Na té pak jistě mezi uvědomě
lými vlasteneckými ženami českými
budoucně scházeti nebude a nesmí, již vzhle-
dem na organisaci — klerikální a so
ciálně demokratickou. —
13
article
Delega ce.
Delega ce.
Ve Vídni, 12. února.
Předlitavská delegace dojednala ve dlouhé
schůzi, do noci trvající, rozpočet ministerstva
zahraničních záležitostí. Schůze byla nejer
dlouhá, ale také zdlouhavá do usnutí. Skutečn
také několik členů předlitavské delegace oddalo
se na svých mistech libému spánku. Staré ho-
diny delegační Ukají tak jednotvárně, že nen
divu, přemůže-li parlamentáře nuda, která roze
stírá se po sboru deleg ačním.
Z Vídně, 12. února. (K. k.)
V plenární. schůzi rakonské delegace
kovalo se dál o rozpočtu min. zahrani čníel
věcí.
Posl. dr. Bärnreither praví, že zahraničn
politika stala se mnohem obtížnější, poněvadž jev
se tu složení státu z nejrůznějších národností. Hnot
v tom nebo v onom národě může býti oslabeno,
zjedná-li se spolužití jednotlivých národností na zá-
kladé jisté vzájemné úcty národních cilů. Prostředek
ten usnadní situaci a umožní svobodnější úsudek
celkové situaci. Avšak když zahraniční nějaká událost
některý národ poněkud vzruší, nelze z toho odvo
zovat ihned důsledky pro vedení zahraniční poliniky.
Tím nechci říci, že ministr nemá si všimati podob-
ného vzrušení národních citů. Můžeme a musíme žá-
nssnloi sžildlsn odsl ažuf s smil Htavootssa vdih čtsnzsnoveno
o somele
Posl
doktor
Bärnreither
Vídeň
14
article
dati: Kdo počítá s Rakouskem, musí s ním počitat
jako se státem, národnostně složitým. Avšak kur
zahraniční politiky nesmí se měniti dle občasných
úchylek magnetické jehly. Zahraniční politika nesm
kolísati. Zeměpisně a národopisně jsme odkázáni n
obezřetnou polutiku. Ministr učinil vše, co mohl sku
tečně učiniti. Není však pro to, aby setrvalo se bez
podminečně v úzkých obvyklých mezích. Železničním
programem má se Balkán otevříti dopravně politicky.
Ruské, francouzské a italské projevy jsou projeven
úžasu, že Rskousko zahájilo opět politiku hospodař
ského vývoje.
Legitimace k tomuto postupu je dána ber-
línskou smluvou. Nikdo v Rakousku a nejméně mi-
nistr přeje si dobrodružné politiky. Mürzstegsk
úmluvy zůstanou směrnicí naší politiky.
Doufá, že též Uhry budou s námi svorně spolu-
působiti. Německo může při lé příležilosti ryliřskou
odměnou za Algeciras doikázati, že nás se své strany
tak co nejupřímněji a nejdůrazněji podporuje.
K řešení této olázky musili by se příslušnou
orgsnisací producenti a konsumenti mnohem více
sbližiti a překupníci museli by býti vyloučeni. Be
obchodních smluv nelze mluviti o rakousko-uherské
polit ce na Balkáně. Třelím článkem v tomto řetězu
jest obnovení pořádku v Ma kedonii.
Rskousko
Uher
Rakousko
Balkán
Německo
Ma
15
article
Ač si vážíme soužití s Ubrami, neznáme strachu
před rozlukou. Hospodářské a sociální olázky také
v r. 1917 zde i tam budou rozhodovati. Zlepšení na-
šeho poměru k Uhrám jest úzce spojeno se zacho-
váním a zlepšením naši situace na venek. (Hluční
pochvala, řečníku blahopřejí)
Del. Seliger protestuje proti instituci dele-
gace. Němečti sociální demokralé v Rakousku jsou
stoupenci trojspolku, přejí si přátetského poměru
k německému národu. Protipolská politika v Pru sku
provádí se třídou, jež vystupovala v dějinách vždy
jako největší odpůrkyně pokroku a občanské svo-
body Upozorňuje ministra na osud rakouských děl
níků v cizině, zejmena v Prusku a lituje, že v te
příčině posud ničeho nepodnikl.
Mnistr má dbát, aby ustanovení obchodní
smlonvy s Německem byla zachovávána také váči
rakouským dělníkům. Liluje, že Rakou sko-Uhersko
nemůže ani Rumunsku zabezpečiti koaliční právo
pro rako iské dělnictvo. Přeje si, aby naše zahra-
niční politika nesloužila jen kapitalistickým zájmům
nýbrž stala se také politikou na ochranu zdraví
hospodářských zájmů Rakušanů v cizině.
Seliger
Rakušan
Uhry
Rakousko
Prusko
Německo
Rumunsko
Raka skýUhersko
16
article
Del. Axmann prohlašuje, že zkáza mocnářství
mohla by býti po případě počátkem evropské války
Pravý maďarský vlastenec nikdy nemohl by účastni
se politiky strany neodvislosti.b
Přimlouvá se za příčnou síť balkánských drah
Varuje dále, aby se působilo na zahraniční tisk ve
prospěch Uher. Křesťanští sociálové očekávají, že
Německo odmění se za pomoc v Algecirasu podporou
naší balkánské politiky. Přejí silidovou zabraničn
politiku velkých obrysů. Mocnářství má provozovat
mírovou politiku, což však není totéž, jako politik
slabošská. (Pochvala.)
Del. Hormuzaki vítá zachovávání spolku
s Německem a s Italil. Pruská protipolská politika
uráži cily Polaků a všech, kdž jsou pro rovnopráv
nost jednotlivých národů. Chceme-li zachovati své
zájmy na Východě, musíme zlskati si sympatie
důvěru balkánských národů, což bude nemožným
pro utiskování národností v Uhrách. Neměla li posu
činnost v Makedonii úspěchu, pak vysvětluje se to
tím, že věnoval se posud malý zájem kulturním po
třebám obyvalelstva v oboru školském a církevním
Jest žádoucím uzavřít obchodní smluvy s balkán-
skými národy a při tom třeba zachovati soulad mez
zájmy průmyslu a zemědělství. Bude hlasovati pro
rozpočet.
Axmann
Polak
Uhry
Německo
Makedonie
17
article
Del. Pacher zastává se spolku s Německem
neboť vyhovuje citům, nadějím a nárokům Němců
O polské politice v Prusku praví, že se Nemcům za-
zlívá, co u jiných národnosti se považuje za samo-
zřejmé. Hájí protipolskou předlohu, již podkládají se
brutální úmysly. Prusové chrání se proti separalisti-
ckým a odlukovým tendencím. Rakousko je výsled-
kem pudu na Východ, kterýž ovládá také Italii. Zalím
neni lepší politiky, než zachovati trojspolek, přede-
vším spolek s Německem. Vyslovuje přání, by spo-
lečná vláda setrvala především při osvědčených zá-
kladech zahraničné poliliky a nedala se od nich od-
vésti rozladěností, jež jeví se na různých stranách.
Správa zahraniční politišy je na dobré cestě a prolu
řečník prosf, by se na ní satrvalo, (Hlučná pochvala.
Del. dr. Kramář mluví o novopazarské dráze
a poukazuje na rozpravu, která pro druhý podkla
naší politiky, dohodu s Ruskem, je byť ne nebezpeč
nou, aspoň ne příjemnou. Nepochybuje o právu, jež
máme jna stavbu svých drah. Onla dráha je nebez
pečnou i se zřelelem na makedonskou reformní a kci
ndh mevoáeí
Pacher
Němec
Del
doktor
Kramář
Německo
Rakousko
Rusko
18
article
v drobném prodejti
20
article
ranní či-lo o scbě
vapelední
Ve álislkách na venkov
ráoní česlo. . . . . . . . 10 b
sdpolodaí . . . . . . . . 4 b
Inserátr
plali se hotově naplel.
Tředplacenl a lnssrt, přljímá zdmini
drape v Marlasne vlici č.a
Ta- nachtejí s tet rešavoe
Vskársa a eapodice „Národnich Liivtá-
Rukopisy se novracsjí.
Národnich
22
article
Provedení justiční reformy je hlavní podmínkou za-
vedení klidu v Makedonii. Žádáme-li nyní od Tu-
recka koncesi pro novopazarskou dráhu, je samo-
zřejmo, že akci a ráznému postupu právě našeho
mocnářství láme se hrot.
Vůči dál. Pacherovi, který poukazoval na jedi-
nou podporu Nemecka v otázce této dráhy, prohla-
šuje, že právě toto jednání je velmi nebezpečné,
neboť nebude-li Německo, které chová se chladně
k akci v Makedonii, nám činiti nyní žádných obtíží,
pak je to velmi povážlivým, poněvadž Rakousko pu-
zeno jest na dráhu, která jest pro Německo po
stránce politické velmi významnou. Může k tomu
dojíti, že Řakousko bude odvráceno od základny
své posavadní politiky, totiž od dohody s Ruskem
o Makedonii, dohody to, která zrovna Německu ne-
byla velmi přijemnou. Bude-li talo dohoda porušena,
je nebezpečí, že dožijeme se v makedonské olázce
seskupení zápídních mocností s Ruskem, a to by
mohlo vésti ke komplikacím, které by nám nebyly
naprosto přijemny, i kdyby Německo šlo s námi.
Pacher
Makedonie
Německo
Rakousko
Rusko
tala dohoda
23
article
Nepochopuje výhody novopazarské dráhy.
O té otázce sluší zrale uvažovat, neboť tím se
nám neotvírá žádné území, které by se dalo hospo-
dářsky vyuiti. My dle všeho nebudeme moci vyvá-
želi tam naše průmyslové výrobky, její vzdálenost
jest ještě vělší než nynější a jest ještě otázka, dá li
se připojiti k dalmatským drahám. Jako jediná vý-
hoda líčí se ve článku drá. Riadla, že by po turské
drá e bya vzdálenost tato krstší, ale neví, zda by
bylo výhodně, abychom sváděli dopravu vší mocí
do Tarstu. Dostačila by dráha, která by kratčeji
spojovala země české koruny a Terstem, ale sou-
střediti hospodářský zájem Německa v Terstu stoj
co stůj, je při nejmenším zbytečné. Spojení Arzáno-
Bugojno k srbské hranici má větší hospodářský vý-
znam a řečník doufá, že vlada postará se, aby ko-
nečně provedena byla stavba, která jest zákony za-
tučena. Myšlenka druhé dráby ze Spiče do Bitolje
by se již řečníku libila více, poněvadž prochází kra-
jem zalidněným a úrodným.
Terst
Německo
Bugojno
kočnít
24
article
Brojí proti názoru, jakoby naše snaha prouikat
železniční technikou na Balkáně znamenala nepřá
telství k balkánským národům. Naše mocnářství
vděčí svůj vznik vnikání orientálních národů resp
Turecka na Západ. Naší dějinnou útohou je zadržet
vnikání na Západ a tím zachrániti rovnovábu
Evropy. Toto vnikání ukazuje se v hospodářské po-
itice Německa na Bilkáně, kterou musíme zadrželi.
Zachování silného mocnářství v srdci Evropy je
světovou otázkou. Našemu mocnářství se ovšem ne
důvěřuje. Rakousko nikdy správně nepostihlo vnitřní
pravdu své politiky.
Provádělo politiku odstrkování všech národů v
prospěch jediného národa, u nás politiku odstrko-
vání, v Uhrách hyní dokonce politiku znásilňování
nemaďarských národnosti Pochybuje, dá-hi některý
zahraniční list na sebe působití, aby psal pro Uhry
Budou li M daři prováděti opravda svobo inou na-
rodnostní poliliku, a budou-li velikost svého státu
spatřovati v šťastném spolužilí všech národnosti, ne
budou potřebovali žádné tiskové kancelaře a žadného
sebevychvalování,
Varuje ministra, aby ničeho nepodnikal, nebot
by kroky jeho musity býti prohlášeny zrovna za
směšné. Spulek s Německem není Slovanům, většině
to říše, ardečnou potřebou. Rakousko nepolřebuje
žádného spolku, nýbrž potřebuje jen se všemi státy
přátelsky vycházeti. Porušuje-li Prusko nyní co nej
bezohledněji city většiny této říše, může s tímto
spolkem velmi špatně pochoditi.
S theorií, že pruská politika polská jest jenom
výronem národního egoismu, nemohou rakouští Slo-
vané se spřáteliti. V okamžiku, kdy se nacionali smus
stává brulalitou, pozbývá všelikého morálního pod-
kladu, stává se přímo skvrnou civilisace. Moderní
nacionalismus, spočívající v pangermanismu a haka-
tismu, je tím, co všecky národy dráždl.
Balkán
Turecko
Evropa
Německo
Bilkán
Rakousko
Uhry
Slovan
Prusko
25
article
Je neštěstím, že za vším, co na Balkáně se
podniká, hledá se úmysl, jehož skulečně není.
V rakouském parlamantě nikdy se nenalezne většina.
jež by schválila expansivní politiku na Balkáně.
Ta é v Uhrách je vůdčí myšlenkou: Balkán Bal-
kánu! Věčný strach před námi v cizlně je neopráv-
něný. Aby v cizině zavládla důvěra k nám třeba
změniti vnitřní poměry. Nemůžeme býti jednolným
německým stálem. Mame historické poslání uspoko-
jiti různé národy v tumto státě a připoutati je ke
stálu tak, aby v něm spatřovaly nejen splnění svých
národních idešlů, ale i svých polřeb hospodářských
Jen takový stál můte provuzovali dobrou zahra tční
politiko, a chceme-li na Balkaně postupovati čianěji,
muslme především svou vnitřní politikou dokázati,
že je skutsčně pravdivým naše ujišťování, že ne
chesme dělati poliliku sxpansivní.
Balkán
Uhry
Balkán Bala
27
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Včera vystoupila v Národním dívadl
poprvé společnost pařižského »de l'Oeuvre «. Se
hrána Ibsenova »Nora«. Průběh večera skvělý
Psní Suzanna Desprěs i náčelník společ
nosti Lůgně Poě ve hlavníeh úlehách velmi za-
jímali Také druzí členové souboru se zamluvili
+ Hožký osud. Drama o čtyrech děj
stvích. Napsal Alexéj F. Pisemskij. Pře
lož1 Vinceno Červinka. Režisér Jaroslav Kvapil-
Ať v románě nebo v dramatě, vždycky
zají Rusové nejbliže u těla zasáhnout
živola pravdu! Co bylo sporů na Západě
bilvy vražedné sváděny k vůli olázce: až
kam smí a kam nesmí pravda života pro
niknout do sféry umění? Kolik přirody je do
voleno obnažit na jevišti a co není dovoleno
V Peřiži v letech šedesálých a sedmdesátých
v Německu v osmdesátých, u nás odrazem
v devadesátých zuřily proto celé obrazové
bouře a parlizánské výpravy. A na Rusi?
Dávno před tím rozřešeno hotovým skutkem
silného talentu. Písemského »Hořký osud« ja
z konce let padesátých. Ideou i dějem, jest
tzkořka předložkou proslulé Tolstého »Vlády
tmy«. Však ides, děj rozhodují li o ceně umě
leckého dila? Přibuznost látky a podnělu
zase různost pojetí i postupu obou dramatiko
bylo by vděčno srovnávati
Však se otázek tolik tlačí!
Zůstaňme při prvé: co je dovoleno na je
višti a co není?
Mužika zradila žena. Zapletla se mu s pá
nem. Muž ve chvíli zkypělého vzteku strašně se
zapomene. Vyrve z kolébky dítě a rozbijí o pe
lesť malou lebku, až to chrupne od měkkých
kosli. A všecko na jevišti, před tváří obecen-
stra! Jenom záslonou lehce odděleno!
Brutálný efekt! Hledištěm projel mráz fy
sické hrůzy. Je-li co uměleckého na prolite
krvi? Zápasy gladiátorů, dráždivé výjevy
z mensžerií, vyceněný chrup a pazour šelmy.
má-li to vše hodnotu uměleckou?
Oeuvre
Ibsenův
Nora
F Pisemskij
Jaroslav
Rus
Tolstý
Drama
Vincit Červinka
západ
Německo
Rus
28
article
Správná pochybnost! Užito li »nahé pří-
rody«, »surové pravdy«, »bestiálnosti« a pod.
jen proto, aby se pohnuly divákovy nervy
smysly, je prostředek hanebný. Humží se tako-
vého zboží v lileratuře i po galeriích. Právem
zvedaly se bouře proti nehodně spekulaci pod
zástěrkou »umění«.
A tu je výsost a ryzota ruské umělecké
práce
Nikdo ani z daleka se neopováží, ať Tol-
stému či Pisemskému vyčítat spekulaci! Jste
svědky strašlivého výjevu. Snad se otřásly vaše
nervy! Však především jste mravně hluboce po-
hnuti. Přišlo vše, jak musilo přijít, nemohlo ani
jinak! A jen se tak mihlo všecko, jako když se
zatočí hlava a zapomenou se smysly. Vraha už
znáte! Ananij Jakovlev, dobrá duše, naveskrz
poctivý chlap. Zamilovali jste si jeho přímou
tvrdost. Jste do nejhlubší míry dojati jeho osudem.
Nazíráte do spleti okolností spolučinných, do
všech souvislostí života a v tom je tragika děje
shledali jste povahy osob a věcí a poznávále,
nemohlo přijít jinak!
Pisemskij
Ananij Jakovlev
Tolo
29
article
Tak mluví pravé umění! Tak musí a bude
vždy dovoleno mluvit, protože sám za sebe tal
mluví tajemný smysl všech věcí !
A jiná stopa trag iky
Poslední akt se odehrává v soudní síni
Dojemný obraz zuboženého výkonu světského
práva. Vlastně genrový obraz plný směšností
Drama se vrší, dobrým lidičkám běží o životy
duše se vám chvěje soustrasti, jste pohnuti du
hlubin, pobouřeni, ale nomůžete odolat, smějete
se! Všechen bolestný děj je přec tak neskonale
směšný! Jenom podivuhodný ruský talent má
sllu a smělost tak věrně zopáčit komiku v tra-
gice života! Znl vám v ušich známé heslové
úsudky, kolportované u nás po Západě o zví
řeckostech ruského mužíka, o nemravnosti ma-
jetných vrstev, o zločinnosti ruského činovnictva
a ruské vlády a tu se přesvědčujete o jiném
Vidite sám život, nahý a bezvinný, ale formami
obklopen jako těžkou látkou, kierá nepřiléha
30
article
doomi
k tělu, jak bídně se potácí, klopýtá a mate
V tom drama »Hořký osud« stojí na výš
autorova románu »Rozbouřené moře«. Dva mi
strovské obrazy životných hloubek a souvislost
tajemných l
Hra měla svůj silný účinek na jevišt
Všecko s láskou a pochopením ujalo se úloh
Nelze ovšem říci, že by dojem předstihoval
sama sebe. Máme s ruskými kusy svě zkuše
nosti na jevišti, Aspoň s některými, jak bylo p
Tolstého »Vládě tmy«, při Gogolu a jiných
Vše se pilně a věrně nacvičí, mrav i způsob je
s pěčí ušetren, psrehelegieká síránka vystihnuta
i odvážena, a přec! Někde nějaké něco vždycky
zas se postaví mezi vás a plný dojem díla
Kterak postavit na jeviště tu nehoráznost při
rody ruského mužíka, bezednou hloubku jeho
bytosti mravní a zase prostoduchou nevinnost
jeho zvířecích pudů? Kde vzíti barvu a tón, aby
vše zatanulo dechem skutečného živola ? Slyšíme
pořád jen hlasy našich známých, pozorujeme
krutý zápas s přetvářkou, kterou si poctivě uminili
ale škraboška co chvili se sveze! Kdež je ži
votná podoba a pravda ! Je nám příliš vzdálen
duše ruského venkova, otevřená až ke dnu
prapřírody člověka ! Mnohem volněji se citim
v moderním městském ovzduší ruském! Vanou
tu západnické výpary kulturní a tu se bned cí
time málem jako doma. Technická obralnost
s jakou náš soubor na př. se zmocní hry Če
chovovy, je nápadna vedle zjevné rozpačitosti
v jaké se ocitá vůči hře neporušeného ruskéh
venkoval
Tolstý
Gogol
rozbouřený moře
31
article
Jinak všecko uznání představitelům obou
nositelů děje, originálních soků v lásce, stateč
ného Anenije Jakovleva, pana Vávry, i žalost
ného Čechlova, páně Deylova. Také postrann
úlohy, mužské i ženské, episodky dojemné i ko
mické, sukovité postavy i měkké jako máslo
duše snaživě jsou představeny. 8.
danal shodo
+ Městské divadlo na Král. Vinohradech
Starý domov. Veselohra o 3 dějstvích.
Dánsky napsal Gustav Esmann. Přel. Huge
Kosterka. Vystavil režisér F. IIlavatý.
Anenij Jakovlev
Vávra
Deylův
Esmann
Huge Kosterka
Dánsko
+ městský divadlo na Královský
32
article
Trochu jsme okráli po banálních ducha-
plnostech francouzských frašek při úterním
představení roztomilé dánské veselohry. Tak
jako bychom z dusného a parfumovaného ovzduš
pařížského baru nebo chambre separše vyšl
do libezně svěžesti jarního jitra v kveloucí za-
hradě. Veselohra, dánského básníka, má tak
solidní ráz, je obrazem tak ušlechiuilých mravů.
má tak milou a cnostnou naivnost a je do
jemně morální, že by se při ni mohl smát
i ctibodný a přisný puritán p. dr. Laichtr.
»l'homme qui ne rit pas« e
»Starý domov« je půvabným dramatickým
ebrazem, jehož poetická náladovost byla by ne-
odolatelná, kdyby byla tlumočena umžlci takor
sensibility a tak drobné realistické postřehovosti.
jakou vynikali členové moskevského divadi
uměleckého a kdyby byla ovládána jemnou
přesnou rukou režisérskou. Ale i tak, jak byo
podán »Starý domov« na vinohradském jevišti
se svědomitým napjetím všech prostředků, měl
ten obraz své smavé barvy a učinil vlidný
dojem.
doktor
Laichtr
33
article
Ve »Starém domově«, v zapadlém, fichém
statku blíže Kodaně, ovanutém idylickou něž
nosti starých dobrých časů, obklopeném zbuj
nělým, od dávných let zarostlým parkem a jak
staromodní, odkvetlá krasavice koketně upra-
veněm v empirovém slohu, odehrává se odvěký
konílikt dvou světů. Mládi, nový živol se svýma
překolnými, sobeckými požadavky derou se do
odlehlé samoty, kde neůprosně vládne představi
telka starých časů, energická a neústupná stará
panna v krinolině Uranie Rabová, jež je jaks
hlavou rodiny, komanduje svého dobráka a sla-
bocha bratra, je autoritou v očich své neteře
celého domu.
Je to známý, oblibený sujet románů i di-
vadla, takové střetnutí dvou generací. Gustav
Esmann zpracoval jej s lehkým, shovívavě iro-
nickým úsměvem. Proti vládě tety Ursnie vzepře
se její synovec Erik, který s úspěchem dokonči
své zkoušky a téhož dne, kdy již vracejíclho
se s diplomem slavnostně očekávají na Rabes-
holmu, tak se zové »starý domov«, přicház
s divkou, s kterou se zasnoubil. Teta nedůvě-
řivě se dívá na vetřelkyni, jež má nenuicenou
eleganci dívky městské a inteligantní. Snoubenka
Erikova studuje archilekturu a ke zděšení sfaro-
světské tyranky v Rabesholmu vykládá, sotva
že se trochu poohlědla, jak by se dalo upravit
zanedbané okolí statku, kde by se mohlo stavět.
Rabová
Esmann
Ursnie
Erik
Erikův
Kodaň
34
article
Statek je ohrožen. Erik chce být samostatným,
potřebuje peníze a je nutno prodati statek, jenž
jako celek a zemědělský podník nie nenese, ale
jenž jako předmět spekulace s pozemky je velmi
cenným objektem a sprostředkovatel prodeje
realit přichází s výhodnou nabidkou. Teta Uranie
vzdoruje. Ale naráži všude na oposici. I dobrák
bratr se vzepře konečně proti tyranii, která
zdusila jeho životní touhy. Nedostudoval, ne-
oženil se, smutně pozoruje neužitočně a poho-
dlně prolenošený život. Do událostí ve statku
rázně zasáhne podnikatel Olesen, ujec Erikův,
jenž ho podporuje v jeho záměru a jenž omše-
lému, nad zmařeným životem hořekujícímu do-
brákovi bratrovi Theodorovi ukáže kvetoucího
studentika, svého svěřence Fritze a prozradí
mu: »To je tvůj. syn.« Historie z Theodorova
mládí. A resignovaný starý mládensc plesá.
Přece nežil nadarmol
Uranie s tragiekou brdostí čeká krutou
ránu. Vedle se radí rodina o prodeji Rabes-
holmu. Uranie pociťuje všechnu bolest odlou-
čení se od půdy dávných vzpomínek a rodi-
ných tradic a dojati, sdilime tu bolest starých
lidi ve Rabesholmu od mládí žijících. Ve chvíli
kruté přistupuje slečna Asta, na niž se divala
Uranie jako na nejnebezpečnějuí modernistku,
která zaviňuje pád slávy a krásy starého do-
mova a nabizí prostředek k zachránění Rabes-
holmu. Navrhuje Uranii, aby spolu zak oupily
statek. Asta má peníze, ani se o tom nezmiňo-
vala Elikovi. A má smysl pro vše, co činí
Rabesholm tak drahým starým lidem. Mla též.
estelický cit pro půvaby starého domova. Svou
modernost a své architektonické záliby a stavi-
telské podníky uskuteční ve vzdálenějším ob-
vodu pozemků, patřicích ke statku. Sarý domov
je zachráněn z rukou parcelářů. Staří l dé jsou
sťastní. Mládí se s nimi smiřuje. Po bouři, jež
Erik
Olesen
Erikův
Theodor
Fritz
Uranie
Rabesholm
Asta
Uranie
Asta