ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d927b50-7592-11dc-8caa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 55, person 50, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXVIII.
2 masthead
lei
3 masthead
mvten
4 masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. února 1909.
Praha
5 masthead
Číslo 43.
6 article
Na ranní a odpol. HIsty předp liasí se- v Praze v alnlnistraei na . . K — s draji donáškou ntnu . 7 K s0 va flialkéch: a K 80 k na nisle. rošton: z ně nr. . . . . k a0h s drojí zleilkoe 2.. : k o
Praha
7 article Účast českých žen v životě veřejném.
Účast českých žen v životě veřejném. Letošní náš volební ruch, který voleb- ními bitvami 20. a 27. t. m. dosáhne svého vrcholu, oživuje se zajímavým kulturním zjevem: horlivým to hnutím mezi vlastene- ckými českými ženami pro uskutečnění rov- ného politického práva žen s muži v našem životě veřejněm. S pravým nadšeným zápa- lem průkopnic spravedlivé myšlenky, a přece zas s klidem vzdělaných, práva svého i po- vinností svých vědomých vlastenek, četné paní a dívky české používají těchto pro ná- rod náš tak významných voleb sněmovních. aby ženské polovině národa českého vymohly konečně oprávněný hlas i místo náležité v zastoupení vlasti, a tak jí zjednaly zákon nou a platnou účast v záležitostech veřej ných, které za dnešních poměrů národních hospodářských a společenských následky svými týkají se životních zájmů ženy rovněž tak jako zájmů muže. Jest jim ovšem při snaze té překonávati celé horstvo překážek. Nejtužším odpůrcen každě novoty, každého pokroku jest staro- dávný mrav a zvyk společenský, v němi jsme vyrostli, po němž jsme zdědili své ná- zory a předsudky, jež míváme za osvědče nou neklamnou pravdu, vštípenou nám sa mou přírodou. Za takovou »pravdu« poklá- dáno do nedávných desetiletí skoro po všem svělě též slaré mínění, že žena samou přírodou jest odkázána do čtyř stěn rodin ného bytu, že jest povolána jen aby byla manželkou a matkou, to je její úkol nejvlast nější a nejkrásnější. — Zajisté, a každá dívka po tomto úkolu přírodou ženě vyzna čovaném také touží. Než jak zatím vypadá život a skutečnost? Žen jest u všech téměi národů více než mužů, a jelikož poměry životní čím dále tak nepříznivě se utvařují že napořád povážlivěji vzrůstá počet mužů neženatých, nelze dobrým 309/% ženám dosíe přístavu manželského, a tím padá ten důvod »z přírody« čerpaný na celé čáře.
8 article
Třicet procent žen jest poměry da nými na nich nezávislými nuceno, Hiledat sobě jinou budoucnost, jest nuceno vstoupiti v ruch života hospodářského, osvojiti si vě domosti a schopnosti pro různé školy, úřady obchody, živnosti, hospodářství, komptoiry vydělávati si chleb jako lékařky, učitelky hudby, jazyků, výtvarných umění, jako spi sovatelky atd. atd., slovem, státi se jinal užitečnými občankami. Na tisíce a tisíce ta kovýchto samostatných pracovnic v nejrůz nějších povoláních žije po našich městech širém venkově našem. Podtéhají těmže zá- konům, těmže břemenům berním jako muži jsou inteligentní, spořádané, bezůhonné ob- čanky — a přece zvedá se proti nim starý mrav a předsudek tou měrou, že jim odepře přístup do politických jednot i do volebn síně při volbách poslanců říšských. Články politické smí žena do novin psát, i na ve- řejném táboru lidu smí vystoupit na řeč niště a mluvit politickou řeč, ale do politi ckého spolku přijata býti nesmí a hlasovac listek pro volbu do parlamentu neobdrží Dějiny všech dob a národů vypravují o vy nikajících ženách, velikých ba hercických vlastenkách, neb znamenitých kralovnách v historii souvěké na každé stránce nale záme stopy mocných vlivů politických, ja kými zasahovaly a podnes zasahují ženy z tak zv. vyšsích kruhův v osudy států národů, aniž lze tomu zabrániti: oč tedy opírá se důvod, že prý by bezprostřední účast žen v životě veřejném vnesla v tento spíše podrážděnost a vášnivost, nežli mou- drost a sílu.
9 article
Zkušenost zemí, kde již připuštěny ženy nejen k osudí volebnímu, jako v celé řadě států federace severoamerické, ale i do sborů zákonodárných, jako ve Finsku, v jehož sněmovně zasedá, nemýlíme-li se, 17 po- slankyň, obav podobných nijak nestvrzuje, nýbrž na dobro vyvrací. Nedávno vybídly četné americké jednoty pro blasovací právo žen guvernéry všech států Unie, aby pronesli veřejně svůj úsudek o olázce volebního práva žen do sněmů státních. K výzvě té odpověděli ze 35 guver nérů pouze 3 záporně a 6 vyhýbavě, všech ostatních 26 však za to přiznivě. Z těchto zajímati nás mohou zvlášť odpovědi guver- nerů z oněch států, kde již všeobecné hlasovací právo žen jest zave- deno. Tak svědčí na př. guvernér státu Kansasu Hoch doslovně: »Všeobecné hla sovací právo žen v Kansasu neublížilo ani ženám, ani státu a lid je s ním úplně spo- kojen. Nechť ten muž, jenž myslí, že jeho matka, sestra neb manželka není schopna přinésti vlasti a její vládě tolik cnostia inteligence jako on, hlasuje proti. Já sám však smýšlím o ženách lépe. Zamítat něco bez předehozích zkušeností jest právě tak nesprávno v theorii jako v praxi. Odpírá-li se přece ženám právo na hlas v záležitostech státu, jehož ženy jsou právě tak dobrými členy jako muži, nelze toho nijak omluviti.« John Cutter, guvernér státu Utahu, od- povídá: »V Utahu zavedeno jest rovné hlaso- vací právo žen ode dávna a mé zkušenosti i pozorování vedly mne ku přesvědčení, že výsledky hlasování žen byly státu vždy pro- sa nenl spěšny.« Stručně, však jadrně svědčí guvernén státu Colorado: »Od té doby, co ženy u nás účastny jsou života veřejného, tento jest rozhodně lepší.«
Cutter Finsko Kansas Utah Colorado
10 article
»Stát Wyoming honosí se, že byl prvním severoamerickým státem, jenž udělil ženám rovné právo s muži« — píše jeho guvernér Brooks: »A nikdy neměli jsme pří- činy toho litovati, ježto volební prá vo žen osvědčilo se vždy prospěšným a bylo příčinou, že politikové naši snažili se zaujati povýšenější stanovisko.« Však byla doba, kdy i naše česke ženy osvědčily, kterak dovedou si vážiti politického práva sobě přiznaného. Na po- čátku let šedesátých minulého století volily u nás ženy poplatnice ve městech našeho venkova osobně poslance do sněmu. Tu pak prokázaly takové poroz- umění pro význam volby, i konaly všude svou povinnost s tak vzornou vlasteneckou svědomitostí, že přímo nadšeně je chválí ve svém spisu (»Několik myšlenek o českém státu«) vrstevník tak přísný a konservativní jako dr. Karel Mattuš. Pohříchu nepřízeň pozdějších dob olou pila ženy o toto jich přímě volební právo a nedopřála jim než podpisovati »plné mocie in bianco, s nimiž pak provozováno tolik ne- přístojností při volbách zcela proti volebnímu řádu sněmovnímu, jenž výslovně káže, že ma volič vykonati své hlasovací právo osobně Teprv k letošním volbám sně- movním odstraněn nešvar plných moci a ženy poplatnice (jež platí aspoň 8k
Brooks doktor Mattuš Wyoming
11 article
daní přímých) maji po venkově na- šem opětprávo osobně dostavit se k volbě. Pouze v Praze a v Li- berci jsou následkem starých statutů ženy práva volebního do sněmu zemského vůbe zbaveny! I tento starý cop musí co nejdříve padnout, neboť Praha zajisté svého bezmála šedesátiletého obecního řádu oktrovovaného jí z Vídně v době reakce dlouho již nesnese a nestrpí. Jde tedy pionérkám našim pro rovné právo jen o to, aby užily ženy naše po celých Čechách svého volebního práva aktivního při letošních volbách sněmovních co nejhorlivěji. Ba jde jim o více.
Praha Vídeň Čechy
12 article
Dle platného volebního řádu smí být zvolen do sněmu kdo jest voli čem a dosáhl 30 let věku. Nikde zákon nepraví. že to smí býti jen muž. Mají tedy podle smyslu a znění volebního řádu ženy 30leté požívající volebního práva aktivního též právo volitelnosti. Že ho po 40 let neužily mělo svou příčinu jednak v methodě oněch »plných mocí«, jimiž ženám aktivní právo volební bylo zpola odpíráno, jednak v nedo statku politické organisace, zaviněném úpor ným zákonem o spolcích politických, do nichž ženy nemají přístupu. Nedostatkem tím trpí ovšem též první pokus českých žen s ně kolika kandidaturami po venkově našem Avšak veřejnost naše srozumí, že jde tu o pouhé uhájení zásady a práva platného pro budoucnost, aby totiž při očekávané změně volebního řádu nemohlo býti ženám ve královstvím českém toto jich dané právo prostě vzato za před stírání, že o ně samy nedbaly a ne stály. Po našem zdání bylo by snad bý valo věcí prospěšnější, kdyby se byla posta vila některá z vynikajících našich žen jako sčítací kandidatka pro veškery ženy voličky z celé oblasti našeho národa, čímž byl by se docílil imposantní součet hlasů. Než, jal dotčeno, vadil zde pro počátek nedostatel organisace, prostředkův a času, což však jes závadou pomíjející a vytrvalou prací napra- vitelnou. Na té pak jistě mezi uvědomě lými vlasteneckými ženami českými budoucně scházeti nebude a nesmí, již vzhle- dem na organisaci — klerikální a so ciálně demokratickou. —
13 article Delega ce.
Delega ce. Ve Vídni, 12. února. Předlitavská delegace dojednala ve dlouhé schůzi, do noci trvající, rozpočet ministerstva zahraničních záležitostí. Schůze byla nejer dlouhá, ale také zdlouhavá do usnutí. Skutečn také několik členů předlitavské delegace oddalo se na svých mistech libému spánku. Staré ho- diny delegační Ukají tak jednotvárně, že nen divu, přemůže-li parlamentáře nuda, která roze stírá se po sboru deleg ačním. Z Vídně, 12. února. (K. k.) V plenární. schůzi rakonské delegace kovalo se dál o rozpočtu min. zahrani čníel věcí. Posl. dr. Bärnreither praví, že zahraničn politika stala se mnohem obtížnější, poněvadž jev se tu složení státu z nejrůznějších národností. Hnot v tom nebo v onom národě může býti oslabeno, zjedná-li se spolužití jednotlivých národností na zá- kladé jisté vzájemné úcty národních cilů. Prostředek ten usnadní situaci a umožní svobodnější úsudek celkové situaci. Avšak když zahraniční nějaká událost některý národ poněkud vzruší, nelze z toho odvo zovat ihned důsledky pro vedení zahraniční poliniky. Tím nechci říci, že ministr nemá si všimati podob- ného vzrušení národních citů. Můžeme a musíme žá- nssnloi sžildlsn odsl ažuf s smil Htavootssa vdih čtsnzsnoveno o somele
Posl doktor Bärnreither Vídeň
14 article
dati: Kdo počítá s Rakouskem, musí s ním počitat jako se státem, národnostně složitým. Avšak kur zahraniční politiky nesmí se měniti dle občasných úchylek magnetické jehly. Zahraniční politika nesm kolísati. Zeměpisně a národopisně jsme odkázáni n obezřetnou polutiku. Ministr učinil vše, co mohl sku tečně učiniti. Není však pro to, aby setrvalo se bez podminečně v úzkých obvyklých mezích. Železničním programem má se Balkán otevříti dopravně politicky. Ruské, francouzské a italské projevy jsou projeven úžasu, že Rskousko zahájilo opět politiku hospodař ského vývoje. Legitimace k tomuto postupu je dána ber- línskou smluvou. Nikdo v Rakousku a nejméně mi- nistr přeje si dobrodružné politiky. Mürzstegsk úmluvy zůstanou směrnicí naší politiky. Doufá, že též Uhry budou s námi svorně spolu- působiti. Německo může při lé příležilosti ryliřskou odměnou za Algeciras doikázati, že nás se své strany tak co nejupřímněji a nejdůrazněji podporuje. K řešení této olázky musili by se příslušnou orgsnisací producenti a konsumenti mnohem více sbližiti a překupníci museli by býti vyloučeni. Be obchodních smluv nelze mluviti o rakousko-uherské polit ce na Balkáně. Třelím článkem v tomto řetězu jest obnovení pořádku v Ma kedonii.
Rskousko Uher Rakousko Balkán Německo Ma
15 article
Ač si vážíme soužití s Ubrami, neznáme strachu před rozlukou. Hospodářské a sociální olázky také v r. 1917 zde i tam budou rozhodovati. Zlepšení na- šeho poměru k Uhrám jest úzce spojeno se zacho- váním a zlepšením naši situace na venek. (Hluční pochvala, řečníku blahopřejí) Del. Seliger protestuje proti instituci dele- gace. Němečti sociální demokralé v Rakousku jsou stoupenci trojspolku, přejí si přátetského poměru k německému národu. Protipolská politika v Pru sku provádí se třídou, jež vystupovala v dějinách vždy jako největší odpůrkyně pokroku a občanské svo- body Upozorňuje ministra na osud rakouských děl níků v cizině, zejmena v Prusku a lituje, že v te příčině posud ničeho nepodnikl. Mnistr má dbát, aby ustanovení obchodní smlonvy s Německem byla zachovávána také váči rakouským dělníkům. Liluje, že Rakou sko-Uhersko nemůže ani Rumunsku zabezpečiti koaliční právo pro rako iské dělnictvo. Přeje si, aby naše zahra- niční politika nesloužila jen kapitalistickým zájmům nýbrž stala se také politikou na ochranu zdraví hospodářských zájmů Rakušanů v cizině.
Seliger Rakušan Uhry Rakousko Prusko Německo Rumunsko Raka skýUhersko
16 article
Del. Axmann prohlašuje, že zkáza mocnářství mohla by býti po případě počátkem evropské války Pravý maďarský vlastenec nikdy nemohl by účastni se politiky strany neodvislosti.b Přimlouvá se za příčnou síť balkánských drah Varuje dále, aby se působilo na zahraniční tisk ve prospěch Uher. Křesťanští sociálové očekávají, že Německo odmění se za pomoc v Algecirasu podporou naší balkánské politiky. Přejí silidovou zabraničn politiku velkých obrysů. Mocnářství má provozovat mírovou politiku, což však není totéž, jako politik slabošská. (Pochvala.) Del. Hormuzaki vítá zachovávání spolku s Německem a s Italil. Pruská protipolská politika uráži cily Polaků a všech, kdž jsou pro rovnopráv nost jednotlivých národů. Chceme-li zachovati své zájmy na Východě, musíme zlskati si sympatie důvěru balkánských národů, což bude nemožným pro utiskování národností v Uhrách. Neměla li posu činnost v Makedonii úspěchu, pak vysvětluje se to tím, že věnoval se posud malý zájem kulturním po třebám obyvalelstva v oboru školském a církevním Jest žádoucím uzavřít obchodní smluvy s balkán- skými národy a při tom třeba zachovati soulad mez zájmy průmyslu a zemědělství. Bude hlasovati pro rozpočet.
Axmann Polak Uhry Německo Makedonie
17 article
Del. Pacher zastává se spolku s Německem neboť vyhovuje citům, nadějím a nárokům Němců O polské politice v Prusku praví, že se Nemcům za- zlívá, co u jiných národnosti se považuje za samo- zřejmé. Hájí protipolskou předlohu, již podkládají se brutální úmysly. Prusové chrání se proti separalisti- ckým a odlukovým tendencím. Rakousko je výsled- kem pudu na Východ, kterýž ovládá také Italii. Zalím neni lepší politiky, než zachovati trojspolek, přede- vším spolek s Německem. Vyslovuje přání, by spo- lečná vláda setrvala především při osvědčených zá- kladech zahraničné poliliky a nedala se od nich od- vésti rozladěností, jež jeví se na různých stranách. Správa zahraniční politišy je na dobré cestě a prolu řečník prosf, by se na ní satrvalo, (Hlučná pochvala. Del. dr. Kramář mluví o novopazarské dráze a poukazuje na rozpravu, která pro druhý podkla naší politiky, dohodu s Ruskem, je byť ne nebezpeč nou, aspoň ne příjemnou. Nepochybuje o právu, jež máme jna stavbu svých drah. Onla dráha je nebez pečnou i se zřelelem na makedonskou reformní a kci ndh mevoáeí
Pacher Němec Del doktor Kramář Německo Rakousko Rusko
18 article
v drobném prodejti
20 article
ranní či-lo o scbě vapelední Ve álislkách na venkov ráoní česlo. . . . . . . . 10 b sdpolodaí . . . . . . . . 4 b Inserátr plali se hotově naplel. Tředplacenl a lnssrt, přljímá zdmini drape v Marlasne vlici č.a Ta- nachtejí s tet rešavoe Vskársa a eapodice „Národnich Liivtá- Rukopisy se novracsjí.
Národnich
21 article
rol vbo oen
22 article
Provedení justiční reformy je hlavní podmínkou za- vedení klidu v Makedonii. Žádáme-li nyní od Tu- recka koncesi pro novopazarskou dráhu, je samo- zřejmo, že akci a ráznému postupu právě našeho mocnářství láme se hrot. Vůči dál. Pacherovi, který poukazoval na jedi- nou podporu Nemecka v otázce této dráhy, prohla- šuje, že právě toto jednání je velmi nebezpečné, neboť nebude-li Německo, které chová se chladně k akci v Makedonii, nám činiti nyní žádných obtíží, pak je to velmi povážlivým, poněvadž Rakousko pu- zeno jest na dráhu, která jest pro Německo po stránce politické velmi významnou. Může k tomu dojíti, že Řakousko bude odvráceno od základny své posavadní politiky, totiž od dohody s Ruskem o Makedonii, dohody to, která zrovna Německu ne- byla velmi přijemnou. Bude-li talo dohoda porušena, je nebezpečí, že dožijeme se v makedonské olázce seskupení zápídních mocností s Ruskem, a to by mohlo vésti ke komplikacím, které by nám nebyly naprosto přijemny, i kdyby Německo šlo s námi.
Pacher Makedonie Německo Rakousko Rusko tala dohoda
23 article
Nepochopuje výhody novopazarské dráhy. O té otázce sluší zrale uvažovat, neboť tím se nám neotvírá žádné území, které by se dalo hospo- dářsky vyuiti. My dle všeho nebudeme moci vyvá- želi tam naše průmyslové výrobky, její vzdálenost jest ještě vělší než nynější a jest ještě otázka, dá li se připojiti k dalmatským drahám. Jako jediná vý- hoda líčí se ve článku drá. Riadla, že by po turské drá e bya vzdálenost tato krstší, ale neví, zda by bylo výhodně, abychom sváděli dopravu vší mocí do Tarstu. Dostačila by dráha, která by kratčeji spojovala země české koruny a Terstem, ale sou- střediti hospodářský zájem Německa v Terstu stoj co stůj, je při nejmenším zbytečné. Spojení Arzáno- Bugojno k srbské hranici má větší hospodářský vý- znam a řečník doufá, že vlada postará se, aby ko- nečně provedena byla stavba, která jest zákony za- tučena. Myšlenka druhé dráby ze Spiče do Bitolje by se již řečníku libila více, poněvadž prochází kra- jem zalidněným a úrodným.
Terst Německo Bugojno kočnít
24 article
Brojí proti názoru, jakoby naše snaha prouikat železniční technikou na Balkáně znamenala nepřá telství k balkánským národům. Naše mocnářství vděčí svůj vznik vnikání orientálních národů resp Turecka na Západ. Naší dějinnou útohou je zadržet vnikání na Západ a tím zachrániti rovnovábu Evropy. Toto vnikání ukazuje se v hospodářské po- itice Německa na Bilkáně, kterou musíme zadrželi. Zachování silného mocnářství v srdci Evropy je světovou otázkou. Našemu mocnářství se ovšem ne důvěřuje. Rakousko nikdy správně nepostihlo vnitřní pravdu své politiky. Provádělo politiku odstrkování všech národů v prospěch jediného národa, u nás politiku odstrko- vání, v Uhrách hyní dokonce politiku znásilňování nemaďarských národnosti Pochybuje, dá-hi některý zahraniční list na sebe působití, aby psal pro Uhry Budou li M daři prováděti opravda svobo inou na- rodnostní poliliku, a budou-li velikost svého státu spatřovati v šťastném spolužilí všech národnosti, ne budou potřebovali žádné tiskové kancelaře a žadného sebevychvalování, Varuje ministra, aby ničeho nepodnikal, nebot by kroky jeho musity býti prohlášeny zrovna za směšné. Spulek s Německem není Slovanům, většině to říše, ardečnou potřebou. Rakousko nepolřebuje žádného spolku, nýbrž potřebuje jen se všemi státy přátelsky vycházeti. Porušuje-li Prusko nyní co nej bezohledněji city většiny této říše, může s tímto spolkem velmi špatně pochoditi. S theorií, že pruská politika polská jest jenom výronem národního egoismu, nemohou rakouští Slo- vané se spřáteliti. V okamžiku, kdy se nacionali smus stává brulalitou, pozbývá všelikého morálního pod- kladu, stává se přímo skvrnou civilisace. Moderní nacionalismus, spočívající v pangermanismu a haka- tismu, je tím, co všecky národy dráždl.
Balkán Turecko Evropa Německo Bilkán Rakousko Uhry Slovan Prusko
25 article
Je neštěstím, že za vším, co na Balkáně se podniká, hledá se úmysl, jehož skulečně není. V rakouském parlamantě nikdy se nenalezne většina. jež by schválila expansivní politiku na Balkáně. Ta é v Uhrách je vůdčí myšlenkou: Balkán Bal- kánu! Věčný strach před námi v cizlně je neopráv- něný. Aby v cizině zavládla důvěra k nám třeba změniti vnitřní poměry. Nemůžeme býti jednolným německým stálem. Mame historické poslání uspoko- jiti různé národy v tumto státě a připoutati je ke stálu tak, aby v něm spatřovaly nejen splnění svých národních idešlů, ale i svých polřeb hospodářských Jen takový stál můte provuzovali dobrou zahra tční politiko, a chceme-li na Balkaně postupovati čianěji, muslme především svou vnitřní politikou dokázati, že je skutsčně pravdivým naše ujišťování, že ne chesme dělati poliliku sxpansivní.
Balkán Uhry Balkán Bala
26 title
FEUILLETON.
27 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Včera vystoupila v Národním dívadl poprvé společnost pařižského »de l'Oeuvre «. Se hrána Ibsenova »Nora«. Průběh večera skvělý Psní Suzanna Desprěs i náčelník společ nosti Lůgně Poě ve hlavníeh úlehách velmi za- jímali Také druzí členové souboru se zamluvili + Hožký osud. Drama o čtyrech děj stvích. Napsal Alexéj F. Pisemskij. Pře lož1 Vinceno Červinka. Režisér Jaroslav Kvapil- Ať v románě nebo v dramatě, vždycky zají Rusové nejbliže u těla zasáhnout živola pravdu! Co bylo sporů na Západě bilvy vražedné sváděny k vůli olázce: až kam smí a kam nesmí pravda života pro niknout do sféry umění? Kolik přirody je do voleno obnažit na jevišti a co není dovoleno V Peřiži v letech šedesálých a sedmdesátých v Německu v osmdesátých, u nás odrazem v devadesátých zuřily proto celé obrazové bouře a parlizánské výpravy. A na Rusi? Dávno před tím rozřešeno hotovým skutkem silného talentu. Písemského »Hořký osud« ja z konce let padesátých. Ideou i dějem, jest tzkořka předložkou proslulé Tolstého »Vlády tmy«. Však ides, děj rozhodují li o ceně umě leckého dila? Přibuznost látky a podnělu zase různost pojetí i postupu obou dramatiko bylo by vděčno srovnávati Však se otázek tolik tlačí! Zůstaňme při prvé: co je dovoleno na je višti a co není? Mužika zradila žena. Zapletla se mu s pá nem. Muž ve chvíli zkypělého vzteku strašně se zapomene. Vyrve z kolébky dítě a rozbijí o pe lesť malou lebku, až to chrupne od měkkých kosli. A všecko na jevišti, před tváří obecen- stra! Jenom záslonou lehce odděleno! Brutálný efekt! Hledištěm projel mráz fy sické hrůzy. Je-li co uměleckého na prolite krvi? Zápasy gladiátorů, dráždivé výjevy z mensžerií, vyceněný chrup a pazour šelmy. má-li to vše hodnotu uměleckou?
Oeuvre Ibsenův Nora F Pisemskij Jaroslav Rus Tolstý Drama Vincit Červinka západ Německo Rus
28 article
Správná pochybnost! Užito li »nahé pří- rody«, »surové pravdy«, »bestiálnosti« a pod. jen proto, aby se pohnuly divákovy nervy smysly, je prostředek hanebný. Humží se tako- vého zboží v lileratuře i po galeriích. Právem zvedaly se bouře proti nehodně spekulaci pod zástěrkou »umění«. A tu je výsost a ryzota ruské umělecké práce Nikdo ani z daleka se neopováží, ať Tol- stému či Pisemskému vyčítat spekulaci! Jste svědky strašlivého výjevu. Snad se otřásly vaše nervy! Však především jste mravně hluboce po- hnuti. Přišlo vše, jak musilo přijít, nemohlo ani jinak! A jen se tak mihlo všecko, jako když se zatočí hlava a zapomenou se smysly. Vraha už znáte! Ananij Jakovlev, dobrá duše, naveskrz poctivý chlap. Zamilovali jste si jeho přímou tvrdost. Jste do nejhlubší míry dojati jeho osudem. Nazíráte do spleti okolností spolučinných, do všech souvislostí života a v tom je tragika děje shledali jste povahy osob a věcí a poznávále, nemohlo přijít jinak!
Pisemskij Ananij Jakovlev Tolo
29 article
Tak mluví pravé umění! Tak musí a bude vždy dovoleno mluvit, protože sám za sebe tal mluví tajemný smysl všech věcí ! A jiná stopa trag iky Poslední akt se odehrává v soudní síni Dojemný obraz zuboženého výkonu světského práva. Vlastně genrový obraz plný směšností Drama se vrší, dobrým lidičkám běží o životy duše se vám chvěje soustrasti, jste pohnuti du hlubin, pobouřeni, ale nomůžete odolat, smějete se! Všechen bolestný děj je přec tak neskonale směšný! Jenom podivuhodný ruský talent má sllu a smělost tak věrně zopáčit komiku v tra- gice života! Znl vám v ušich známé heslové úsudky, kolportované u nás po Západě o zví řeckostech ruského mužíka, o nemravnosti ma- jetných vrstev, o zločinnosti ruského činovnictva a ruské vlády a tu se přesvědčujete o jiném Vidite sám život, nahý a bezvinný, ale formami obklopen jako těžkou látkou, kierá nepřiléha
30 article
doomi k tělu, jak bídně se potácí, klopýtá a mate V tom drama »Hořký osud« stojí na výš autorova románu »Rozbouřené moře«. Dva mi strovské obrazy životných hloubek a souvislost tajemných l Hra měla svůj silný účinek na jevišt Všecko s láskou a pochopením ujalo se úloh Nelze ovšem říci, že by dojem předstihoval sama sebe. Máme s ruskými kusy svě zkuše nosti na jevišti, Aspoň s některými, jak bylo p Tolstého »Vládě tmy«, při Gogolu a jiných Vše se pilně a věrně nacvičí, mrav i způsob je s pěčí ušetren, psrehelegieká síránka vystihnuta i odvážena, a přec! Někde nějaké něco vždycky zas se postaví mezi vás a plný dojem díla Kterak postavit na jeviště tu nehoráznost při rody ruského mužíka, bezednou hloubku jeho bytosti mravní a zase prostoduchou nevinnost jeho zvířecích pudů? Kde vzíti barvu a tón, aby vše zatanulo dechem skutečného živola ? Slyšíme pořád jen hlasy našich známých, pozorujeme krutý zápas s přetvářkou, kterou si poctivě uminili ale škraboška co chvili se sveze! Kdež je ži votná podoba a pravda ! Je nám příliš vzdálen duše ruského venkova, otevřená až ke dnu prapřírody člověka ! Mnohem volněji se citim v moderním městském ovzduší ruském! Vanou tu západnické výpary kulturní a tu se bned cí time málem jako doma. Technická obralnost s jakou náš soubor na př. se zmocní hry Če chovovy, je nápadna vedle zjevné rozpačitosti v jaké se ocitá vůči hře neporušeného ruskéh venkoval
Tolstý Gogol rozbouřený moře
31 article
Jinak všecko uznání představitelům obou nositelů děje, originálních soků v lásce, stateč ného Anenije Jakovleva, pana Vávry, i žalost ného Čechlova, páně Deylova. Také postrann úlohy, mužské i ženské, episodky dojemné i ko mické, sukovité postavy i měkké jako máslo duše snaživě jsou představeny. 8. danal shodo + Městské divadlo na Král. Vinohradech Starý domov. Veselohra o 3 dějstvích. Dánsky napsal Gustav Esmann. Přel. Huge Kosterka. Vystavil režisér F. IIlavatý.
Anenij Jakovlev Vávra Deylův Esmann Huge Kosterka Dánsko + městský divadlo na Královský
32 article
Trochu jsme okráli po banálních ducha- plnostech francouzských frašek při úterním představení roztomilé dánské veselohry. Tak jako bychom z dusného a parfumovaného ovzduš pařížského baru nebo chambre separše vyšl do libezně svěžesti jarního jitra v kveloucí za- hradě. Veselohra, dánského básníka, má tak solidní ráz, je obrazem tak ušlechiuilých mravů. má tak milou a cnostnou naivnost a je do jemně morální, že by se při ni mohl smát i ctibodný a přisný puritán p. dr. Laichtr. »l'homme qui ne rit pas« e »Starý domov« je půvabným dramatickým ebrazem, jehož poetická náladovost byla by ne- odolatelná, kdyby byla tlumočena umžlci takor sensibility a tak drobné realistické postřehovosti. jakou vynikali členové moskevského divadi uměleckého a kdyby byla ovládána jemnou přesnou rukou režisérskou. Ale i tak, jak byo podán »Starý domov« na vinohradském jevišti se svědomitým napjetím všech prostředků, měl ten obraz své smavé barvy a učinil vlidný dojem.
doktor Laichtr
33 article
Ve »Starém domově«, v zapadlém, fichém statku blíže Kodaně, ovanutém idylickou něž nosti starých dobrých časů, obklopeném zbuj nělým, od dávných let zarostlým parkem a jak staromodní, odkvetlá krasavice koketně upra- veněm v empirovém slohu, odehrává se odvěký konílikt dvou světů. Mládi, nový živol se svýma překolnými, sobeckými požadavky derou se do odlehlé samoty, kde neůprosně vládne představi telka starých časů, energická a neústupná stará panna v krinolině Uranie Rabová, jež je jaks hlavou rodiny, komanduje svého dobráka a sla- bocha bratra, je autoritou v očich své neteře celého domu. Je to známý, oblibený sujet románů i di- vadla, takové střetnutí dvou generací. Gustav Esmann zpracoval jej s lehkým, shovívavě iro- nickým úsměvem. Proti vládě tety Ursnie vzepře se její synovec Erik, který s úspěchem dokonči své zkoušky a téhož dne, kdy již vracejíclho se s diplomem slavnostně očekávají na Rabes- holmu, tak se zové »starý domov«, přicház s divkou, s kterou se zasnoubil. Teta nedůvě- řivě se dívá na vetřelkyni, jež má nenuicenou eleganci dívky městské a inteligantní. Snoubenka Erikova studuje archilekturu a ke zděšení sfaro- světské tyranky v Rabesholmu vykládá, sotva že se trochu poohlědla, jak by se dalo upravit zanedbané okolí statku, kde by se mohlo stavět.
Rabová Esmann Ursnie Erik Erikův Kodaň
34 article
Statek je ohrožen. Erik chce být samostatným, potřebuje peníze a je nutno prodati statek, jenž jako celek a zemědělský podník nie nenese, ale jenž jako předmět spekulace s pozemky je velmi cenným objektem a sprostředkovatel prodeje realit přichází s výhodnou nabidkou. Teta Uranie vzdoruje. Ale naráži všude na oposici. I dobrák bratr se vzepře konečně proti tyranii, která zdusila jeho životní touhy. Nedostudoval, ne- oženil se, smutně pozoruje neužitočně a poho- dlně prolenošený život. Do událostí ve statku rázně zasáhne podnikatel Olesen, ujec Erikův, jenž ho podporuje v jeho záměru a jenž omše- lému, nad zmařeným životem hořekujícímu do- brákovi bratrovi Theodorovi ukáže kvetoucího studentika, svého svěřence Fritze a prozradí mu: »To je tvůj. syn.« Historie z Theodorova mládí. A resignovaný starý mládensc plesá. Přece nežil nadarmol Uranie s tragiekou brdostí čeká krutou ránu. Vedle se radí rodina o prodeji Rabes- holmu. Uranie pociťuje všechnu bolest odlou- čení se od půdy dávných vzpomínek a rodi- ných tradic a dojati, sdilime tu bolest starých lidi ve Rabesholmu od mládí žijících. Ve chvíli kruté přistupuje slečna Asta, na niž se divala Uranie jako na nejnebezpečnějuí modernistku, která zaviňuje pád slávy a krásy starého do- mova a nabizí prostředek k zachránění Rabes- holmu. Navrhuje Uranii, aby spolu zak oupily statek. Asta má peníze, ani se o tom nezmiňo- vala Elikovi. A má smysl pro vše, co činí Rabesholm tak drahým starým lidem. Mla též. estelický cit pro půvaby starého domova. Svou modernost a své architektonické záliby a stavi- telské podníky uskuteční ve vzdálenějším ob- vodu pozemků, patřicích ke statku. Sarý domov je zachráněn z rukou parcelářů. Staří l dé jsou sťastní. Mládí se s nimi smiřuje. Po bouři, jež
Erik Olesen Erikův Theodor Fritz Uranie Rabesholm Asta Uranie Asta