3
masthead
3. ledna 1908 Číslo3
4
article
Podobným způsobem mařili projednávání zá-
kona o autonomném celním tarifu, takže vláda,
vidouc, že proti chorvatské obstrukci vyrovnací
předlohy do stanovené lhůty (Nového roku) ve
sněmovně neprovede, podala dne 22. listopadu
novou předlohu jednoparagrafového
zmocňovaeího zákona, dle něhož celé
rakousko-uherské vyrovnání nabude i v Uhrách
dne 1. ledna 1908 platnosti dle předloh, které
budou podrobně projednány teprve v příštim
roce.
Dne 27. listopadu přerušeno ve sněmovně
rokování o celním tarifu a zahájena debata
o zmocňovaeím zákoně, jenž za stálé chorvatské
obstrukce přijat dne 13. prosince, načež dne
22. prosince přijat i zákon o kvotě. Před
tím podařilo se dokončiti také debatu o celním
tarifu. Když pak i sněmovna magnátů schválila
zmocňovací zákon a zákon kvotový dne 28. pro-
since, bylo celé vyrovnání parlam e nt-
ně vyřízeno i v Uhrách a dne 31. pro-
since všechny zákony, vyrovnání se týkající, vy-
hlášeny v říšských zákonnících obou států.
Uhry
5
article
Nemaďarské národnosti v Uhrách utlačo-
vány za vlády koaliční stejně, jako za předcho-
zích vlád liberálních. Nemluvě o školském zá-
koně Apponyově, jenž bezohledně hlásá vybu-
bení nemaďarských národů ve státě uherském.
pronásledováno každé národní hnutí ať v kra-
jích slovenských neb rumunských a politické
procesy novinářů i vlastenců slovenských a ru-
munských byly stále na jednačím pořadě. Nej-
hlubší dojem po celém vzdělaném světě způso-
bilo však řádění ružemherského služného a jeho
četníků v Černové, kdež za záminkou svěcení
nového kostelíka dne 27. října postříleno zbůh-
darma 12 nevinných Slováků a těžce raněno
přes 20 osob, z nichž tři v brzku skonaly.
Srbský eírkevní sněm v Karlov-
cích zasedal od 23. ledna do 27. ůnora a kromě
různých cirkevních a školských věcí přijal také
resoluci radikální většiny sněmovní, kterouž
patriarcha Jiří Briankovič odsouzen
pro zneužití církevních peněz a vyzván, aby
z rozsudku toho „odvodil důsledky“. Usnesením
timto zabývala se i uherská vláda, dříve však,
než se stalo rozhodnutí, patriarcha zemřel dne
30. července. Obžalobu na něho vznesená, byla
sice důvodná, ale po smrti patriarchově zjištěno,
že za svého života věnoval ze svých prostředků
na církevní, školské a národní potřeby srbské
sumy, mnohokrát převyšující čásíku, pro niž byl
souzen.
Slovák
Briankovič
Uhry
Černo
Karlov
6
article
Čhorvatsko.
Naděje, které chorvatsko-srbská koalice
skládala na svůj přátelský poměr k panující
v Uhrách koalici, zklamaly. Dokud Madaři po-
třebovali chorvatské pomoci ve svém zápase
s Vídní, slibovali Chorvatům všechny svobody a
přesné zachovávání zákonů. Když však uherská
koalice sesílila a viděla, že se obejde i bez po-
moci chorvatské, zapřela staré úmluvy a počala
i v Chorvatsku prováděti politiku pomaďařovací.
Chorvat
Uhry
Vídeň
Chorvatsko
7
article
Chorvatský sněm, jenž se sešel dne 21.
ledna, zápasil dlouhou dobu s obstrukcí starčevi-
čovců, kteří nepřipouštěli schválení koaliční
adresy. Teprve když kompromisem adresa zno-
vu upravena, byla dne 14. února sněmem při
jata a zahájena debata rozpočtová. Sněmovní
deputaci, která přinesla panovníkovi adresu, če-
kalo překvapení. Panovník vyslovil totiž ne-
libost nad tím, že chorvatský sněm vyzval kon-
ferenci dalmatských biskupů, aby neohroženě
hájila práv staroslovanského obřadu proti řím-
ské kurii, čímž prý překročil svou pravomoc-
V březnu sněm vyřídil rozpočet, načež při
jal zákony o neodvislosti soudců, o místních
jmenech v Chorvatsku a nový tiskový zákon
obnovující pravomoc porot při tiskových delik
tech, čímž vráceny zemi některé svobody, zru
šené za vlády hr. Khuena- Hedervára.
V polovině roku nastal však obrat v politice
uherské vlády a tím i Chorvatsko zahnáno opěí
do oposice proti Pešti. Dne 27, června bána hr
Pejačeviče, věrného koaliční politice, vystřídal
nový bán dr. Alex. Rakodezay, v němž
Chorvaté vidí pouhý nástroj uherské vlády, ma
jíci zkrotiti oposici celého národa. Dne 30. čer
vna všichni tři členové koaliční vlády chorvat
ské, Nikolič, Badaj a Rojc podali de-
misi, která přijata teprve 6. srpna, ač všichni
odborní přednostové odešli hned po demisi „na
dovolenou“. Když předseda dr. Medako vič
svolal chorvatský sněm na 11. července, bán
dr. Rakodezay vymohl si jeho odročení již dne
Pejačevič
doktor
Alex
Chorvat
Nikolič
Badaj
Rojc
Medako
Rakodezay
Chorvatsko
Pešť
8
article
Hudba.
Hudba.
Dnešní koncer. Spolku českýchi žurnalistě
v Praze v Rudolfinu zahájen bude přesně o 7. hodine
večer, i nutno, aby účastníci zaujali svá místa věa
Dle výsledku včerejší zkoušky, již byli přítomni též
členové Českého kvarteta: Suk, Hofmann
Herold, hud. skladatel Malá: a někteří znalci
hudební, jest jisto, že koncertní obecenstvo vražske
bude velkolepými výkony orchestru vinohradské ope-
ry nejen překvapeno, nýbrž uchváceno — právě jako
včera všichní, kdož byli přítomni zkoušce. Zbylé
vstupenky prodávají se dnes jen do 3. hod.
u hud. firem F. A. Urbánka vedle Národ. divadlaa
Mojmra Urbánka v Jungmannově třídě. — Dodat
sluší, že dvcjzpěv r Malátovy komické opery „Ve-
selé námluvy“ s průvodem orchestru přednesou
pí. M. Čelanská a p. Frt. Jelínek, jenž hl
sem svým dle jednomyslného úsudku kritiky při-
pomíná Mařáka.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hodině večer
Eoná se obvyklý páteční koncert v sále ostrova Žo-
finského. Vstupné po 60 h. rodinný lístek (3 osoby)
po 1 K 60 h před koncertem u pokladny. — K neděl-
nímu symfenickému koncertu v Plodinové burse.
v němž noprvé provedeny budou souborně Dvořá-
kovy symfonické básně, prodávají se vstupenky po
2 K, 1 K a 60 hal. v kanceláři Českého Filharmoni-
ckého Družstva na Václavském nám. č. 53.
Suk
Hofmann
Herold
F A Urbánek
Mojmra Urbánek
Malátův
M Čelanská
Frt
Jelínek
Mařák
Praha
Jungmannův třída
žo
Český Filharmoň
Václavský já
Český filharmonie
9
article
+ Pěvecké sdružení moravských učitelů říze-
ním prof. F. Vacha koncertovalo dne 28. prasince
v Nár. divadle v Záhřebě za ohromného účasten-
ství posluchačů. Veškerá čísla výborně voleného pro
grámu byla bouřlivě aklamována a dirigent prof. P
Vach musel mnohokráte děkovati. Po koncertu uspo-
rádán byl v místnostech „Kolo“ na počest sdružení
bankel, při němž opětně se zpívalo a sice vedle kon-
certistů též pěvecké spolky chorvatské. Každé číslo
bylo vdččně přijato. Za podobných okolností koncer-
tovalo pěvecké sdružení druhého dne, 29. prosince,
v Lublani hotel „Union“; Slovinci nezůstali v ni-
čem za bratry Chorvaty. Byly to krásné dva večery.
bohaté na umělecké požitky, při čemž panovala slav-
nostní nálada a utužující se slovanská vzá jemnost
prišla k plné platnosti. Jak v Záhřebě, tak i v Lu-
blani bylo sdružení na nádraží vři příjezdu vítáno
deputací spolků učitelských a pěveckých, Litovati
jest, že ke koncertu v Terstu nedošlo; sdružení při-
jelo dne 30. prosince ráno do Terstu, kdež je očeká-
vali na nádraží dva čeští krajané. Vypadalo to, ja-
koby v Terstu Slovanů ani nebylo,
profesor
F Vach
P Vach
Slovinec
Chorvat
Záhřeb
Lublaň
Lu
Terst
+ pěvecký sdružený moravský učitel říz
10
article
8. července, aby prý měl dosti klidu k sesta
vení nové vlády. Nenašli se však v celé zemi tři
politikové, ani mezi členy bývalé maďaronské
národní strany, kteří by byli projevili ocholu
vstoupiti do vlády Rakodezayovy, dokud uherská
vláda neodvolá železniční pragmatiky, zjevně
porušující platné vyrovnání z r. 1868.
Po marných pokusech, sestaviti vládu
vládní stranu, bán dr. Rakodezay svolal sněm
na den 12. prosince, prý proto, aby vyřídil za-
tímný rozpočet. Poněvadž však hned v prvé
schůzi chorvatská koalice podala návrh na
obžalobu bánovu, byl sněm téhož dne
královským reskriptem rozpuštěn. Chorvat-
ská oposice však vstupuje do volebního zápasu
s pevnou věrou, že se jí podaři dobýti při vol-
bách většiny na sněmu a přinutiti pak uherskou
vládu k respektování práv Chorvatska a k revisi
vyrovnání z r. 1868, v němž práva ona nejsou
dosti jasně zabezpečena.
Rakodezayův
doktor
Rakodezay
Chorvat
Chorvatsko
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 2. ledna. (Před volba m
haličskými.) Vypsání nových sněmovních
voleb v Haliči přijaly temější politické strany
s různými pocity. Ačkoli se volby budou konat
na základě starého volebního řádu, v okresích
venkovských dokonce ještě nepřímo pomocí voli-
telů, hledí s největšími obavami na nastávajíe
volební zápas strana, v zemi dosud panující.
konservativně-šlechtická. Z kurie velkostatkářské
obdrží sice opět všechny 44 mandáty, ale jes
pochybno, kolik mandátů se jí podaří uhájit
z oněch 39 mandátů venkovských a několik
městských, které měla dosud, takže sama o sobě
měla ve sněmě většinu. Mandáty městské (28
prohlašují za svou državu demokraté, kteří, slou-
čivše se na říšské radě v »unii«, půjdou bez-
pochyby i do sněmovního zápasu svorně prot
konservativcům a vypudí je úplně z této kurie
V okresích venkovských, jež voli 74 poslance
bude konservativeům zápasiti na západé v kra-
jích polských s lidovci, kteří již minulými ri
skými volbami dokázali, že mají rozhodujíe
vliv na venkově, a mimo to i s klerikální frakc
P. Stojalowského, jenž má za sebou také řadu
okresů polských. Ve východní, ruské části země
kde se o venkovské mandáty s ruskými kandi
dáty dělili podolští šlechtici, poměry se pro tyt
také značně zhoršily, takže Rusové právem oče-
kávají, že se do sněmu vrátí se značně větším
počtem mandátů, než měli dosud (13).
P Stojalowský
Rus
Praha
Halič
12
article
Obě ruské strany vítaji nové volby na zá
kladě starého volebního řádu, poněvadž jsou
přesvědčeny, že nový sněm bude míti zcela jiné
vzezření než starý a proto také volební re
forma, kterou nový sněm musí provésti jako
prvý svůj úkol, bude Rusům mnohem přízni-
vější, než by byla, kdyby ji byl provedl sněm
starý. Volební zápas v ruských okresích bude
neméně vášnivý, než v polských, poněvadž kromě
Poláků budou zde kandidovati obě ruské strany
samostatně. »Galičanin« vylučuje už předem
jakýkoli volební kompromis se stranou ukrajin-
skou, poněvadž by byl jen na škodu dobré věci
strany staroruské.
V Praze, 2. ledna. (Hr. Dziedu s zy-
cki chlácholI polské delegáty.
Rus
Polák
Praha
Hradec
13
article
Polští členové rakouské delegace hlasovali pro
zatímný společný rozpočet, vybradivše si, že o
protipolské politice Německa, spojence říše ra-
kousko-uherské, promluví, až se bude projedná-
vati rozpočet řádný a svým zamítavým votem
projeví nedůvěru ku politice trojspolkové. Byv
polský ministr krajan hr. Vojt. Dziedu s zy
cki cíti se patrně dosud povinným hájiti poli-
tiku společné vlády a proto v »Gaz. Nar.« uve-
řejňuje obšírnou stať o povinnostech haličskýeh
Poláků k Rakousku. Prušáci prý jen na to če-
kají, aby Poláci vstoupili do oposice také prot
vládě rakouské, která dosud podporuje všechny
národní zájmy polské, začež Poláci jsou na-
vzájem bezpečným sloupem Rakouska. Kdyby
však Poláci odepřeli společné vládě rozpočet,
pozbyli by nároků na šetrnost vídeňské vlády
ke svým zájmům a tím by poškodili nejvíce
svůj vlastní národ, při čemž by poznaňským
Polákům v ničem nepomohli. Hr. D ziedu s zy
eki dovoluje sice předsedovi polsk. kola, prol
Glabiňskému, aby v delegacích přednesl stesky
polského národa proti bezohledné politice pruské
která je na škodu také rakouskému spojene
Némecka, ale dále polská oposice prý jíti nesmí
a zejména polšti delegáti nesmějí hlasovati proti
společnému rozpočtu jediného státu, jenž se
k nim chová spravedlivě. Hr. Dzieduszy-
cki očekává, že se dle jeho přání zachovají
nejen delegáti polského kola, nýbrž i přísluš-
níci polské strany lidové, která slibila, že ve
věeech, týkajících se Poznaňska, půjde svorně
s polským kolem.
Polák
Prušák
Německo
Nara
Rakousko
Hradec
Poznaňsko
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 1. ledna.
Praha
16
article
Z Kyjeva.
Revolucionáři ruští dosud se nevzdali svýcl
plánů na provedení státního převratu. Umějí své
plány i prostředky lépe skrývat, než dřív, ale
laké policie ruská se za poslední tři leta mno-
hému přiučila.
V Kyjevě právě zatčeno mnoho osob, mezi
nimi hlavy tajné revoluční organisace, jež chy-
stala vražedné attentáty na generál. gubernátora,
na ředitele státní ochrany od revoluce, na po
licejního ředitele, ano i na rektora university.
Nalezeny zásoby pum, otrávené koule, brow
ningy, korrespondence, proklamace.
Attentáty měly býti vykonány dne 20. pro
since (2. ledna), načež za nastalého poplachu
měla vypuknouti vzpoura.
Přeličení pro židovský pogrom v říjnu 1905
potvrzuje známé podrobnosti a mnohé jiné zji
šťuje. Židovské povstání bylo tehdy všeobecné
Řada svědků dokazuje, že Židé stříleli ze svýeh
domů i bytů na policii, do vojska i do lidu
Ženy a děti házely kamení.
Monarchisté kyjevští jsou pobouřeni faktem
že před soudnou stolicí pohnáni jsou pouze vin
níci pogromu a že žádný z židovských povstaleů
nebyl ani zatčen, ani vyšetřován, ačkoli je cele
město zná.
Návrat lorda Curzona do života politického.
Jeden z nejtalentovanějších politíků kon
servativní strany anglické lord Curzon, bý
valý místokrál indický, uchází se u pairůi
ských, aby ho přijali mezi sebe za zemřeléh
lorda Kilmaina. 175 zástupců Irska volí 2s
pairů do sněmovny lordů. Lord Curzo
chce se vrátiti do aktivního života politického.
Prohlašuje, že nemohl vejíti do horní sněmovny
obvyklou cestou, poněvadž premiér sir Henry
Campbell-Baunerman lodmítl udělení mu titulu
paira, dovolující mu zasedati v horní sněmovně.
Výpad lorda Curzona na vůdce liberální strany
sir Campbell-Bannermana vzbudil sensaci. Kon-
servativní listy vítají návrat lorda Curzona do
parlamentu.
Attentát
Curzon
Kilmain
Curzo
Campbell
Bannerman
Kyjev
Irsko
Kon
17
article
Memoiry hraběnky Warwickové.
Hraběnka Warwicková je jedna z nejorginál
nějších dam anglické aristokracie. Slovem i pé-
rem zúčastňuje se od několika let sociálně-
demokratické agitace a při posledních volbách
horlivě podporovala kandidáty dělnické strany-
Londýnské listy oznamují, že hraběnka vydá
na jaře své memoiry. Poněvadž je ještě dosti
mladá, vzbuzuje toto poněkud předčasné vydání
její vzpomínek jisté podivení. Hraběnka War-
wicková vysvětluje v jistém londýnském žur-
nále, že vydává své memoiry jen proto, aby
rozmnožila fond velkého žurnálu sociálně-demo-
kratického, který hodlá vydávati. Za týmž úče
lem uspořádá hraběnka — socialistickou před-
nášku v severní Americe,
Události v Marokku.
Podle zpráv pařížských listů z Lolly
Marnie byly učiněny některé změny v plánu
operace proti Beni-Suassenům. Zatím byla vy
slána jen kolona, vedená Félineauem, z tábor
v Ain-Sťa do územl kmene Beni-Kohaledů, ktery
se nechce podrobiti. Nenarazí-li na odpor, spoj
se kolona Félineauova ve dvou dnech s kolonou
Brauliérovou v táboře v Martímprevi.
Jak oznamuje z Tangeru dopisovat
»Tempsu«, vládne v okolí Fezu neklid, ale
město samo je pokojné a od vzpoury 17. pro-
since neudála se větáí výtržnost. V okolí měst
došlo k menším srážkám mezi znepřáteleným
kmeny.
Poněvadž karavany, dopravující zboží d
Fezu, byly napadány loupeživými kmeny, sesta
vili obyvatelé ve Fezu ochranný, ozbrojený sbor
který má na starosti udržovati pořádek v okoll
V městě je rozšířena zpráva, že Muley- Haíi
couvl do Marakeše.
Poslední depeše admirála Philiberta
oznámila do Paříže, že francouzské vojsk
vzalo v novém roze v poledne útokem t vrz
Medinů. Jeden francouzský střelec padl. Tr
vojáci byli poraněni. Pevnost je obsazena
zásobovací služba zabezpečena přes všecky
obtíže,
Warwick
Warwicková
War
Beň
Félineauův
Philibert
Medina
severní Amerika
Maroko
Lolla Marnie
Ain
Sťa
Tanger
Paříž
18
article
Krise v lodním spolku.
Nyní hrozí i vévoda z Oldenburku.
že přeruší styky své s lodním
s polkem, ač-li se nedostane z Berlína satis
fakce princi Ruprechtovi. Prine Ruprecht dle
o Novém roce v Berlině při obvyklém novoroč
ním přijímání generality, ale ke všeobecnému
překvapení Vilém k genéršlům nepromluvi
tentokrát a tím méně tedy zaujal určité stano
visko ke sporu v lodním spolku
Nový předseda ministerstva v Belgii.
Jak již telegram sdělil, zemřel v Brusselu
náhle předseda vlády de Trooz. Nástupcem jeho
státi se má předseda snémovny Scholinert, o
něhož očekává se rázné rozřešení konžské olázky
na rozdíl od Trooze, jenž se každému konfli ktu
vyhýbal. Zesnulý Trooz narodil se r. 1857
v Louvainu. Sněmovně náležel od r. 1889 ne-
přetržitě. Roku 1899 jmenován byl ministrem
vnitra v ministerstvu Smet da Nayerově, i zůsta
v postavení tom do r. 1907, kdy jmenován
byl (v dubnu) ministerským předsedou.
De Trooz byl klerikálem mírného směru
i povedlo se mu utvořiti vládu, zastupujíe
všechny klerikální frakce. Byl dlouho stoupen-
cem krále Leopolda II. ve všech jaho podnicieh
i v otázce konžské, když ale k vůli tomu hro-
zila frakce Bernaertova postaviti se proti vládě
Trooz od krále odbočil a zamezil tím ministen-
skou krisi. Tím rozřešení konžské otázky od-
dálil, ale jistě ne na dlouho. A nástupce jeho
rázný Schollaert, bude se tím méně úplnému
roztětí gordického uzlu vyhýbati.
Ruprecht
Vilém
Trooz
Trooha
Leopold II
Berlín
Belgie
Brusel
Louvain
zil frakce
20
article
Dr. Alois Kolísek.
Dr. Alois Kolísek.
Ve Vácově.
Štědrý večer a ráno Hodu vánočního ztrávi
jsem v Pešti. Vzpomínkami na návštěvu vězno
segedinských byl jsem jak omámen, předsta-
vami, jak asi vše dopadne ve Vácově, by
jsem znepokojován a neměl jsem zájmu anio
známý či pověstný život peštský, ani o město
Vzpomněl jsem si ovšem na slovenskou
spievanku, v níž dívča o Pešti velmi výstižně
a charakteristicky zpívá:
V tej Pešti je dobre, v tej Pešti je zdravo,
ale je v tej Pešti poctivosti málo.
Bodaj do tej Pešti sedem hromov bilo
keď ma toho roku do nej nechybilo.
Radšej ma, mať moja, živů pochovajte,
len ma do tej Pešti víac neposielajte.
doktor
Kolísek
Vácův
Hoda
Pešť
mať moja
22
article
O tej dobrote a zdravote v Pešti nemě
jsem dlouho příležitosti se přesvědčovati, aleo
tom málu poctivosti, zvláště ve věcech
politiekých a kulturníeh, jsme dojista všichni
přesvědčeni, nepotřebujíce ani do Pešti jezdili.
Právě Segedin a Vácov se slovenskými vězni
jsou toho patrným důkazem.
O půl 10. hod. dopol. vyjel jsem z Pešt
směrem k Vídni do Vácova. Není to z Pešt
daleko; osobním vlakem 52 minut, 5 stanie
(poslední před Vácovem Szöd), rychlíkem 33
minut bez zastávky.
Vácov jest obyčejné město venkovské, po
vozy však po velkoměstsku drahé.
Státní vězení lze však snadno najíti i bez
povozu, jak jsem se později přesvědčil. Ani
není příliš vzdáleno. Od nádraží vede přímá.
pohodlná cesta až na náměstí, zde odbočuje
hlavní třída na pravo, tou třeba jítí stále ž
k velkému komplexu budov žlutě natřenýeh
před jakýmsi triumfálním obloukem, jenž klene
se přes silnici právé před Allam fogházem.
Segedin
Vácov
Vácův
Pešť
Vídeň
Vácov Szöd
23
article
Jako v Segedině tak i ve Vácově dlužno
jíti nejprve do budovy všeobecné trestnice k ředi-
telství pro »Látogatási engeděly« — svolení
k návštěvě. V Segedině byl úřadník civilní, ve
Vácově zavedl mne voják (strážník) do úřadovny
ředitelství, kdež mne přijal vojenský důstojník.
Představil jsem se německy a žádal o dovolenou
k návštěvě Jurigy, Porubského, Albina. Da-
stojník uměl málo německy, dotazoval se stále
maďarsky — výzkumy jako v Segedině: Odku
znám vězně, odkud jsem atd.
Chování důstojníkovo bylo ještě upjatějs
a odměřenější nežli úřadníkovo v Segedině, ale
docela slušné. Dostal jsem jediný listek pro
návštévu všech tří vězňů na dobu od 11 do
el
12 hod.
Několik minut před 11. hod. příšel jsem
k triumfálnímu oblouku císaře Františka a vešel
do přízemní střízlivé budovy, která mi od stráž-
níka v trestnici byla označena jako Allamfogház
Zde jsem se najednou zalekl; vidím před sebou
dvorek a v něm několik vězňů v trestaneckém
obleku. Co to? V Segedině chodí naší vězňové
přece ve svém obleku, kněží v kněžském
ostalní v civilním a zde že by měli trestanecké
šaty?
Věc se mi brzy vysvětlila: nebyl jsem ve
státním vězení (politickém), nýbrž v ml-
nějším oddělení vězení trestaneckého. Strážník
nebylo tu ani viděti; jeden z trestanců podíva
se na můj lístek a poukázal mne, abych vyše
na ulici, obrátil se kolem rohu přímo k Dunaj
a vešel do téže budovy, kde jsme, ale s druhé
strany, s dolejší, od Dunaje, tam že je Allam-
fogház.
Vácův
Juriga
Albin
František
Dunaj
24
article
Přijdu ke dveřím, byly zamčeny, na mů
tlukot se otevřely a tu již slyším volání: »Sláva
Na zdar! Vítajte !« Byl jsem jako u vytrženl
Před sebou přísné staré vojančisko, ale v po
zadí dvoru na chodbě vidím celou naši sloven-
skou »posádku na Dunaji« s Ferdišem Jurigou
v čele. Uvědomil jsem jej, v kterou dobu hod
lám je navštíviti, proto čekali již připraveni.
Bylo to vílání, vyptávání, radosti, veselí
Uvedli mne do přijímací jizby, ve které byla
také dvě lože pro nadpočetné věz ně.
Strážník však dal pokyn, že nesmějí býti všichn
tři vězni se mnou zároveň, nýbrž že na lístk
dovolovaeím je doba rozměřena pro každého
zvlášť. Zůstal tedy nejprvé Juriga.
Usedli jsme ke stolu, na němž byl —
vánoční stromek, krásná jedle, ale po-
divně ozdobena: bez oříšků zlatých, bez stříb
ného sněhu, bez dárků; ověšena byla slo-
venskými novinami a to bylo jistě pře
krásnou ozdobou vánočního stromku věznů
kteří Vánoce slaví v žaláři k vůli novinám
slovenským: Juriga je odsouzen na dve
leta pro dva články v »Lludových Novinách“
Porubský pro článek ve »Slovenském Týžden
níku«, Albini pro článek v »L'ud. Nov.«, Polák
pro článek v »Národním Hlasniku«.
Juriga je sice při svém starém, zdravém
humoru, ale zdá se mi, že život vězenský přece
zanechává na něm stopy. Hovořili jsme sloven-
sky, přítomen byl strážník — vysloužilý voják
Šanta z Trenčanské stolice, Slovák.
Sláva
Ferdiš Juriga
Juriga
Albin
Polák
Šanta
Slovák
Dunaj
národní Hlasnik
L ' ud
25
article
Juriga ve vězení pilně studuje: naučil s
již rusky a chorvatsky, nyní bude se učiti bulhar
sky a slovinsky. Studium slovanských řečí jest
mu velikou potěchou. Pak napíše doktorsko
dissertaci. Již před nastoupením vězení složil
všechna theologická rigorosa, nyní vypracuje
dissertaci a bude pak promován na doktor
bohoslovt. Za thema zvolil si: »Mravno-právne
základy národnej lásky« (= De liceitate amoris
nationalitatis). Žádal mne, abych sdělil, že pro
úplnou zaujatost studiem neodpovídá na pře-
hojné dopisy, pohlednice a pozdravy. Vyžádal
si zasílání nějakého přirodovědeckého časopisu
českého. Naznačil také jistý druh práce pro
slovenský lid aspoň v kraji jemu blízkém.
Z vánočního stromku měl radost: »Sobrali
sme si ai každy vetvičku do izby, aby tam
rozváňala...« Minuty prchly jako blesk. Strážník
s hodinkami v ruce dává znamení. Polibení
pokoje... rozloučení . s Ferdišem. Přicház
Dušan Porubský. Diví se, že jsem dostal do-
volení k návštěvě. Nedávno přišel do Vácova
Vladimír Hurban, bratr básníka Vajanského,
evang. farár v Pazovej v Chorvatsku, žáda
o dovolení k návštěvě vězňů, ale byl odmítnut
protože prý je — cizozemec. A přece n
druhé straně zase Maďaři křičí, že Chorvatsk
patří k Uhrám.
Juriga
Ferdiš
Dušan porubský
Vácův
Hurban
Vajanský
Maďar
Chorvatsko
Uhry
26
article
Porubský překládá do slovenčiny spis Björn-
sonův »Synnöve solbakken«. Někdy napíše ně-
jaký ovšem nevinný článek do novin.
Čas prchá, přichází Martin Albini, mladík
obchodní příručí, můj bývalý žák z reálky ho-
donské. Je radosti všechen rozechvěn, dává m
větvičky z vánočního stromku na památku, těšt
se, že po odpykání trestu půjde do Prahy na
odborné studie aspoň na rok.
Bije dvanáctá hodina, strážník dává zna-
mení k odchodu.
Na dvoře seskupili se všichni vězňové —
také ne-Slováci, ze slovenských pak i šohaj
šumný, mladý — Ign. Polák a pak Baňári, od
souzený pro neoprávněné prý posuzování madar
skěho učitele.
Stisk ruky, pozdrav, odeházím. V tom ozvo
se zase volání: Sláva, Na zdar, ať žijel
Strážník otvírá mi dvéře na ulici a ji
stojím na březích Dunaje, v pozadí obrysy
jakéhosi pohoři ..
Hod Boží vánoční — u vězňů . .
Björn
Synnöve
Albin
Slovák
Polák
Praha
Bija
Dunaj
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Sloupce orgánu pana dra. Kramáře
patrně již nestačí na polemiku s naším listem,
proto ji přenášejí nově organisovaní členové
mladočeské strany i do »České Revue«. Není
však možno tvrdit, že by tím co do tónu po-
lemika získala, aneb že by důvody proti nám
uváděné byly zde věcnější a správnější nežli v oí-
ciálním obhájci vládní politiky. Sebevědomí
pánů, kteří reorganisují mladočeskou stranu tak,
že z ní již přes polovici stoupenců vyhnali, jev
se i ve zprávě »Boj o positivní politiku«, uve
řejněné v posledním čísle »Č. R. «. Sebevědom
a optimismus! Jest zajisté třeba nolné dávky
obého ke tvrzení, že positivní politika jest sic
nepopulární, velice zodpovědná, ale národu na-
šemu jedině prospěšná, a napsati to
po událostech poslední doby! Jest
třeba notné dávky sebevědomí ke tvrzení, že
boj, který se vede v naší straně, stal se bojem
Kramář
Český revue
28
article
za disciplinovanost národní stra-
ny svobodomyslné a utužení jeje
organisace. Ti, kteří hlásají, že předvče-
rejší usnesení nemá již dnes platnosti — ačkoli
se situace v ničem nezměnila — ti, kteří dnes
schvalují na sjezdu program, zejtra však jej
zřejmě porušují, prý bojují za »disciplinovanost
strany«. Témto výtečným humoristům může se
dokazovat tři-, čtyřikráte za sebou, že dnešní
politika strany není v souhlase ani s minulost
strany, ani s její programem, že neodpovídá po-
sledním usnesením strany — oni přes to
stále hudou svou: »V celém nynějším politi-
ekém postupu strany nebylo nejmenšího formál-
ního pochybení.« Předložite jim poslední dvě
usnesení širšího výkonného výboru) strany, jež
si očividně odporují, poněvadž v jednom se
praví, že »poslanci svobodomyslní mohou pod-
porovati jen takovou vládu, která starati se bude
o splnění spravedlivých požadavků českého ná-
roda«, v druhém pak se schvaluje vstoupení do
téhož ministerstva, bez splnění těchto poža-
davků a zcela bez slibů, poukážele na tuto zřej-
mou nedůslednost ... a co se vám odpoví
nejprve v oficiálním obhájci vládní politiky
potom v »Č. R.«? »V celém nynějším politi-
ckém postupu strany nebylo atd. . . .« Tu ovšem
každý důkaz, každé přesvědčování je marným.
29
article
Pokud se týče dalších tvrzení »Č. R. «, mezi jiným
výtky, že »členové redakce »Nár. Listů« a zvláště
p. Prokop Grégr, neuznali za vhodno, aby tam,
kam byli povoláni jako členové orgánu, slouží-
cího národní straně svobodomyslně, pokusili se
hájiti své stanovisko, od dnešního stanoviska
strany odchylné,« odkazujeme »Č. R. « na to,
co jsme již dříve a jasně napsali. Poukazujeme
v té věci na článek »Chcete důkaz«, uveřej-
něný v »Nár. Listech« 22. prosince a doufáme,
že přečte-li jej pisatel zprávy v »Č. R.«, pře-
stane snad nadále papouškovat, že »Nár. Listy«
měly »pokusiti se hájiti nové stanovisko« v lůně
strany. Pisatel zmíněné zprávy v »Č. R « lituje
»postavení se »Nár. Listů« proti nynější politice
národní strany svobodomyslně« a praví, že
»přece nelze zapomínati na to, že veliká tradiee
»Nár. Listů« z doby jejich vreholu jest to,
která projevům »Nár. Listů« stále ještě dodává
určitého významu« a myslí, že poměr strany
k listu našemu se dá vyjasnit, ale »nemělo by
se to státi jinak, leda jen za podmínek, že
Prokop Grégr
30
article
»Nár. Listy« vstoupí v určitý, pevn
stanovený organisační poměr ke
straně.« Děkujeme uctivě za tuto nabídku
a za dobrou vůli, nám jest lépe bez těchto
okovů a volněji se svědomím, nezatiženým zod-
povědností před národem za politiku, jež se může
pochlubit dosud pouze výsledky negativ-
nimi a jež čím dále tím více se osvědčuje
tak neblahým způsobem. Tvrdí-li za těchto okol-
ností pisatel zprávy »Č. R.«, že »v přítomn
době stanovisko vedení strany svobodomyslné
znamená snahu po lepší budoucnosti a novém
životě národní strany svobodomyslné,« pak za-
jisté se může honosit humorem věru šibeničním
Že si rád zužertuje, o tom svědčí zakončení
jeho zprávy: »A není nic charakterističtějšího
pro dnešní dobu, nežli že v jednom a tomtéž
táboře . . . nacházejí se: »Národní Listy«, p
Klořáč, p. Březnovský, p. dr. Ant. Hajn a —
»Čas«. Ovšem při tom zápomněl dodat: a vět-
šina přivrženců národní strany svobodomyslné,
těch aspoň, kteří jsou věrni programu a zá-
sadám dra. Julia Grégra a — veliká většina
naší české veřejnosti, zkrátka všichni, k dož
správně rozpoznalí, že za nynějších
poměrů v tomto státě a za této
vlády nelze provádět politiku t. zv.
positivní, správně řečeno vládní,
politiku služeb vládě a státu, za
niž jsou našemu národu odměnou
— rány pěs tí.
Březnovská
doktor
Antonín
Hajn
Grégr
31
article
—Stanovisko velmi pohodlné a také velmi
zohytralé zaujal v otázce česko-německého vy-
rovnání list pana ministra Práška, zastupujícího
v kabinetě Beckově jednu z českých posic vlivu
a moci. Názor ústředního orgánu agrárního jest,
že se „o tom smiřování“ píše nyní mnoho a cel-
kem prý zbytečně. „Rozšlapávati nadarmo
tuto otázku“ pokládá ministerský list za „mar-
nost a utráceni času“. Němci prý dosud ne-
zmoudřeli a stále představují si pod smírem na-
pálení Cechů, a to i ti nejmírnější, „za takých
poměrů nemáme my ani příčiny hnáti se do ně-
jakého smíru, jehož útraty bychom sami musil
naposled zaplatiti,“ di pražsko-venkovský orgán
a dodává: „Ať si Němci lámou hlavu otázkou
touto sami (!!), my už dříve dosti se jí obírali
a bezvýsledně. Všecky návrhy české padaly na
půdu skalnatou! Ted čekejme a bystře,
ale při tom mlčky stopujme, co se
kolem děje, abycbom nebyli nena-
dále překvapeni! Nic by tak nemohlo nás
v celé té záležitosti poškodit, jako ukvapená
mnohomluvnost. O tom přece máme doklady
z dob minulých.“ Pan ministr Prášek doporučuje
tedy taktiku moltkeovskou, anebo lépe řečeno
v případě tomto — eppingrovskou, kterousi
hned po vánoční anketě „Prag. Tagblattu“ tak
poliboval — řka, že má pan dr. Eppinger ještě
nejlepší rozum ze všech Němců, když varuje
před předčasným ventilováním této otázky, ježto
každým projednáváním jejím dělá se nálada pro
anebo proti. Tehdy ve svém čísle ze dne 24.
m. m. dodal orgán ministra Práška, že z tako-
vého tajnůstkářství může se snadno vyklubati
tichý, ale ostrý výpad do těla českého, A nyní
sám doporučuje „nerozšlapávati“ tuto otázku?
Prášek
Němec
Ted čekat
doktor
Eppinger
Praga
32
article
Jost ovšem snadno srozumitelno, že situaciJ
Excellence mnohem prospěšnější bude tax zv.
„tiché šlapání“, neboť čím déle bude stran
agrární ušetřena předčasného ventilování této
otázky, jak dí Eppinger, neb čím déle bude do-
voleno ministru strany agrární, bystře a co hlav-
ního: mlčky čekati, tím déle dovolí mu strana
českého venkova, který před sedmnácti lety vel-
mi zhurta rozšlápl první česko-německé smiřo-
vačky, setrvati v jeho — ministerské po-
sicil Ale pan K. Prášek není jen pouhým
agrárnickým ministrem, nýbrž předovším jiným
českým ministrem krajanem, jejž
nejkompetentnější muž v příčině českých ministrů
dr. Kramář označil přímo za českého důvěrníka
v radě koruny, aby se o velkých věcech česko-
německého vyrovnání nerozhodovalo o nás, aby
byl od samého prvopočátku při sdělání předloh
tohoto vyrovnání. Čím dále, tím zřejměji vy-
chází na jevo, že smiřovačky č. II. budeu
hanebnější než staročeské [unk-
tace a jedním z nejspolehlivějších pramenů
k takovému posouzení nadílky, jež nás čeká
K Prášek
doktor
Kramář
tichý šlapání