ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9d935880-738b-11dc-ae1d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 52, person 100, org 7, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
3. ledna 1908 Číslo3
4 article
Podobným způsobem mařili projednávání zá- kona o autonomném celním tarifu, takže vláda, vidouc, že proti chorvatské obstrukci vyrovnací předlohy do stanovené lhůty (Nového roku) ve sněmovně neprovede, podala dne 22. listopadu novou předlohu jednoparagrafového zmocňovaeího zákona, dle něhož celé rakousko-uherské vyrovnání nabude i v Uhrách dne 1. ledna 1908 platnosti dle předloh, které budou podrobně projednány teprve v příštim roce. Dne 27. listopadu přerušeno ve sněmovně rokování o celním tarifu a zahájena debata o zmocňovaeím zákoně, jenž za stálé chorvatské obstrukce přijat dne 13. prosince, načež dne 22. prosince přijat i zákon o kvotě. Před tím podařilo se dokončiti také debatu o celním tarifu. Když pak i sněmovna magnátů schválila zmocňovací zákon a zákon kvotový dne 28. pro- since, bylo celé vyrovnání parlam e nt- ně vyřízeno i v Uhrách a dne 31. pro- since všechny zákony, vyrovnání se týkající, vy- hlášeny v říšských zákonnících obou států.
Uhry
5 article
Nemaďarské národnosti v Uhrách utlačo- vány za vlády koaliční stejně, jako za předcho- zích vlád liberálních. Nemluvě o školském zá- koně Apponyově, jenž bezohledně hlásá vybu- bení nemaďarských národů ve státě uherském. pronásledováno každé národní hnutí ať v kra- jích slovenských neb rumunských a politické procesy novinářů i vlastenců slovenských a ru- munských byly stále na jednačím pořadě. Nej- hlubší dojem po celém vzdělaném světě způso- bilo však řádění ružemherského služného a jeho četníků v Černové, kdež za záminkou svěcení nového kostelíka dne 27. října postříleno zbůh- darma 12 nevinných Slováků a těžce raněno přes 20 osob, z nichž tři v brzku skonaly. Srbský eírkevní sněm v Karlov- cích zasedal od 23. ledna do 27. ůnora a kromě různých cirkevních a školských věcí přijal také resoluci radikální většiny sněmovní, kterouž patriarcha Jiří Briankovič odsouzen pro zneužití církevních peněz a vyzván, aby z rozsudku toho „odvodil důsledky“. Usnesením timto zabývala se i uherská vláda, dříve však, než se stalo rozhodnutí, patriarcha zemřel dne 30. července. Obžalobu na něho vznesená, byla sice důvodná, ale po smrti patriarchově zjištěno, že za svého života věnoval ze svých prostředků na církevní, školské a národní potřeby srbské sumy, mnohokrát převyšující čásíku, pro niž byl souzen.
Slovák Briankovič Uhry Černo Karlov
6 article
Čhorvatsko. Naděje, které chorvatsko-srbská koalice skládala na svůj přátelský poměr k panující v Uhrách koalici, zklamaly. Dokud Madaři po- třebovali chorvatské pomoci ve svém zápase s Vídní, slibovali Chorvatům všechny svobody a přesné zachovávání zákonů. Když však uherská koalice sesílila a viděla, že se obejde i bez po- moci chorvatské, zapřela staré úmluvy a počala i v Chorvatsku prováděti politiku pomaďařovací.
Chorvat Uhry Vídeň Chorvatsko
7 article
Chorvatský sněm, jenž se sešel dne 21. ledna, zápasil dlouhou dobu s obstrukcí starčevi- čovců, kteří nepřipouštěli schválení koaliční adresy. Teprve když kompromisem adresa zno- vu upravena, byla dne 14. února sněmem při jata a zahájena debata rozpočtová. Sněmovní deputaci, která přinesla panovníkovi adresu, če- kalo překvapení. Panovník vyslovil totiž ne- libost nad tím, že chorvatský sněm vyzval kon- ferenci dalmatských biskupů, aby neohroženě hájila práv staroslovanského obřadu proti řím- ské kurii, čímž prý překročil svou pravomoc- V březnu sněm vyřídil rozpočet, načež při jal zákony o neodvislosti soudců, o místních jmenech v Chorvatsku a nový tiskový zákon obnovující pravomoc porot při tiskových delik tech, čímž vráceny zemi některé svobody, zru šené za vlády hr. Khuena- Hedervára. V polovině roku nastal však obrat v politice uherské vlády a tím i Chorvatsko zahnáno opěí do oposice proti Pešti. Dne 27, června bána hr Pejačeviče, věrného koaliční politice, vystřídal nový bán dr. Alex. Rakodezay, v němž Chorvaté vidí pouhý nástroj uherské vlády, ma jíci zkrotiti oposici celého národa. Dne 30. čer vna všichni tři členové koaliční vlády chorvat ské, Nikolič, Badaj a Rojc podali de- misi, která přijata teprve 6. srpna, ač všichni odborní přednostové odešli hned po demisi „na dovolenou“. Když předseda dr. Medako vič svolal chorvatský sněm na 11. července, bán dr. Rakodezay vymohl si jeho odročení již dne
Pejačevič doktor Alex Chorvat Nikolič Badaj Rojc Medako Rakodezay Chorvatsko Pešť
8 article Hudba.
Hudba. Dnešní koncer. Spolku českýchi žurnalistě v Praze v Rudolfinu zahájen bude přesně o 7. hodine večer, i nutno, aby účastníci zaujali svá místa věa Dle výsledku včerejší zkoušky, již byli přítomni též členové Českého kvarteta: Suk, Hofmann Herold, hud. skladatel Malá: a někteří znalci hudební, jest jisto, že koncertní obecenstvo vražske bude velkolepými výkony orchestru vinohradské ope- ry nejen překvapeno, nýbrž uchváceno — právě jako včera všichní, kdož byli přítomni zkoušce. Zbylé vstupenky prodávají se dnes jen do 3. hod. u hud. firem F. A. Urbánka vedle Národ. divadlaa Mojmra Urbánka v Jungmannově třídě. — Dodat sluší, že dvcjzpěv r Malátovy komické opery „Ve- selé námluvy“ s průvodem orchestru přednesou pí. M. Čelanská a p. Frt. Jelínek, jenž hl sem svým dle jednomyslného úsudku kritiky při- pomíná Mařáka. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hodině večer Eoná se obvyklý páteční koncert v sále ostrova Žo- finského. Vstupné po 60 h. rodinný lístek (3 osoby) po 1 K 60 h před koncertem u pokladny. — K neděl- nímu symfenickému koncertu v Plodinové burse. v němž noprvé provedeny budou souborně Dvořá- kovy symfonické básně, prodávají se vstupenky po 2 K, 1 K a 60 hal. v kanceláři Českého Filharmoni- ckého Družstva na Václavském nám. č. 53.
Suk Hofmann Herold F A Urbánek Mojmra Urbánek Malátův M Čelanská Frt Jelínek Mařák Praha Jungmannův třída žo Český Filharmoň Václavský já Český filharmonie
9 article
+ Pěvecké sdružení moravských učitelů říze- ním prof. F. Vacha koncertovalo dne 28. prasince v Nár. divadle v Záhřebě za ohromného účasten- ství posluchačů. Veškerá čísla výborně voleného pro grámu byla bouřlivě aklamována a dirigent prof. P Vach musel mnohokráte děkovati. Po koncertu uspo- rádán byl v místnostech „Kolo“ na počest sdružení bankel, při němž opětně se zpívalo a sice vedle kon- certistů též pěvecké spolky chorvatské. Každé číslo bylo vdččně přijato. Za podobných okolností koncer- tovalo pěvecké sdružení druhého dne, 29. prosince, v Lublani hotel „Union“; Slovinci nezůstali v ni- čem za bratry Chorvaty. Byly to krásné dva večery. bohaté na umělecké požitky, při čemž panovala slav- nostní nálada a utužující se slovanská vzá jemnost prišla k plné platnosti. Jak v Záhřebě, tak i v Lu- blani bylo sdružení na nádraží vři příjezdu vítáno deputací spolků učitelských a pěveckých, Litovati jest, že ke koncertu v Terstu nedošlo; sdružení při- jelo dne 30. prosince ráno do Terstu, kdež je očeká- vali na nádraží dva čeští krajané. Vypadalo to, ja- koby v Terstu Slovanů ani nebylo,
profesor F Vach P Vach Slovinec Chorvat Záhřeb Lublaň Lu Terst + pěvecký sdružený moravský učitel říz
10 article
8. července, aby prý měl dosti klidu k sesta vení nové vlády. Nenašli se však v celé zemi tři politikové, ani mezi členy bývalé maďaronské národní strany, kteří by byli projevili ocholu vstoupiti do vlády Rakodezayovy, dokud uherská vláda neodvolá železniční pragmatiky, zjevně porušující platné vyrovnání z r. 1868. Po marných pokusech, sestaviti vládu vládní stranu, bán dr. Rakodezay svolal sněm na den 12. prosince, prý proto, aby vyřídil za- tímný rozpočet. Poněvadž však hned v prvé schůzi chorvatská koalice podala návrh na obžalobu bánovu, byl sněm téhož dne královským reskriptem rozpuštěn. Chorvat- ská oposice však vstupuje do volebního zápasu s pevnou věrou, že se jí podaři dobýti při vol- bách většiny na sněmu a přinutiti pak uherskou vládu k respektování práv Chorvatska a k revisi vyrovnání z r. 1868, v němž práva ona nejsou dosti jasně zabezpečena.
Rakodezayův doktor Rakodezay Chorvat Chorvatsko
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 2. ledna. (Před volba m haličskými.) Vypsání nových sněmovních voleb v Haliči přijaly temější politické strany s různými pocity. Ačkoli se volby budou konat na základě starého volebního řádu, v okresích venkovských dokonce ještě nepřímo pomocí voli- telů, hledí s největšími obavami na nastávajíe volební zápas strana, v zemi dosud panující. konservativně-šlechtická. Z kurie velkostatkářské obdrží sice opět všechny 44 mandáty, ale jes pochybno, kolik mandátů se jí podaří uhájit z oněch 39 mandátů venkovských a několik městských, které měla dosud, takže sama o sobě měla ve sněmě většinu. Mandáty městské (28 prohlašují za svou državu demokraté, kteří, slou- čivše se na říšské radě v »unii«, půjdou bez- pochyby i do sněmovního zápasu svorně prot konservativcům a vypudí je úplně z této kurie V okresích venkovských, jež voli 74 poslance bude konservativeům zápasiti na západé v kra- jích polských s lidovci, kteří již minulými ri skými volbami dokázali, že mají rozhodujíe vliv na venkově, a mimo to i s klerikální frakc P. Stojalowského, jenž má za sebou také řadu okresů polských. Ve východní, ruské části země kde se o venkovské mandáty s ruskými kandi dáty dělili podolští šlechtici, poměry se pro tyt také značně zhoršily, takže Rusové právem oče- kávají, že se do sněmu vrátí se značně větším počtem mandátů, než měli dosud (13).
P Stojalowský Rus Praha Halič
12 article
Obě ruské strany vítaji nové volby na zá kladě starého volebního řádu, poněvadž jsou přesvědčeny, že nový sněm bude míti zcela jiné vzezření než starý a proto také volební re forma, kterou nový sněm musí provésti jako prvý svůj úkol, bude Rusům mnohem přízni- vější, než by byla, kdyby ji byl provedl sněm starý. Volební zápas v ruských okresích bude neméně vášnivý, než v polských, poněvadž kromě Poláků budou zde kandidovati obě ruské strany samostatně. »Galičanin« vylučuje už předem jakýkoli volební kompromis se stranou ukrajin- skou, poněvadž by byl jen na škodu dobré věci strany staroruské. V Praze, 2. ledna. (Hr. Dziedu s zy- cki chlácholI polské delegáty.
Rus Polák Praha Hradec
13 article
Polští členové rakouské delegace hlasovali pro zatímný společný rozpočet, vybradivše si, že o protipolské politice Německa, spojence říše ra- kousko-uherské, promluví, až se bude projedná- vati rozpočet řádný a svým zamítavým votem projeví nedůvěru ku politice trojspolkové. Byv polský ministr krajan hr. Vojt. Dziedu s zy cki cíti se patrně dosud povinným hájiti poli- tiku společné vlády a proto v »Gaz. Nar.« uve- řejňuje obšírnou stať o povinnostech haličskýeh Poláků k Rakousku. Prušáci prý jen na to če- kají, aby Poláci vstoupili do oposice také prot vládě rakouské, která dosud podporuje všechny národní zájmy polské, začež Poláci jsou na- vzájem bezpečným sloupem Rakouska. Kdyby však Poláci odepřeli společné vládě rozpočet, pozbyli by nároků na šetrnost vídeňské vlády ke svým zájmům a tím by poškodili nejvíce svůj vlastní národ, při čemž by poznaňským Polákům v ničem nepomohli. Hr. D ziedu s zy eki dovoluje sice předsedovi polsk. kola, prol Glabiňskému, aby v delegacích přednesl stesky polského národa proti bezohledné politice pruské která je na škodu také rakouskému spojene Némecka, ale dále polská oposice prý jíti nesmí a zejména polšti delegáti nesmějí hlasovati proti společnému rozpočtu jediného státu, jenž se k nim chová spravedlivě. Hr. Dzieduszy- cki očekává, že se dle jeho přání zachovají nejen delegáti polského kola, nýbrž i přísluš- níci polské strany lidové, která slibila, že ve věeech, týkajících se Poznaňska, půjde svorně s polským kolem.
Polák Prušák Německo Nara Rakousko Hradec Poznaňsko
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 1. ledna.
Praha
16 article
Z Kyjeva. Revolucionáři ruští dosud se nevzdali svýcl plánů na provedení státního převratu. Umějí své plány i prostředky lépe skrývat, než dřív, ale laké policie ruská se za poslední tři leta mno- hému přiučila. V Kyjevě právě zatčeno mnoho osob, mezi nimi hlavy tajné revoluční organisace, jež chy- stala vražedné attentáty na generál. gubernátora, na ředitele státní ochrany od revoluce, na po licejního ředitele, ano i na rektora university. Nalezeny zásoby pum, otrávené koule, brow ningy, korrespondence, proklamace. Attentáty měly býti vykonány dne 20. pro since (2. ledna), načež za nastalého poplachu měla vypuknouti vzpoura. Přeličení pro židovský pogrom v říjnu 1905 potvrzuje známé podrobnosti a mnohé jiné zji šťuje. Židovské povstání bylo tehdy všeobecné Řada svědků dokazuje, že Židé stříleli ze svýeh domů i bytů na policii, do vojska i do lidu Ženy a děti házely kamení. Monarchisté kyjevští jsou pobouřeni faktem že před soudnou stolicí pohnáni jsou pouze vin níci pogromu a že žádný z židovských povstaleů nebyl ani zatčen, ani vyšetřován, ačkoli je cele město zná. Návrat lorda Curzona do života politického. Jeden z nejtalentovanějších politíků kon servativní strany anglické lord Curzon, bý valý místokrál indický, uchází se u pairůi ských, aby ho přijali mezi sebe za zemřeléh lorda Kilmaina. 175 zástupců Irska volí 2s pairů do sněmovny lordů. Lord Curzo chce se vrátiti do aktivního života politického. Prohlašuje, že nemohl vejíti do horní sněmovny obvyklou cestou, poněvadž premiér sir Henry Campbell-Baunerman lodmítl udělení mu titulu paira, dovolující mu zasedati v horní sněmovně. Výpad lorda Curzona na vůdce liberální strany sir Campbell-Bannermana vzbudil sensaci. Kon- servativní listy vítají návrat lorda Curzona do parlamentu.
Attentát Curzon Kilmain Curzo Campbell Bannerman Kyjev Irsko Kon
17 article
Memoiry hraběnky Warwickové. Hraběnka Warwicková je jedna z nejorginál nějších dam anglické aristokracie. Slovem i pé- rem zúčastňuje se od několika let sociálně- demokratické agitace a při posledních volbách horlivě podporovala kandidáty dělnické strany- Londýnské listy oznamují, že hraběnka vydá na jaře své memoiry. Poněvadž je ještě dosti mladá, vzbuzuje toto poněkud předčasné vydání její vzpomínek jisté podivení. Hraběnka War- wicková vysvětluje v jistém londýnském žur- nále, že vydává své memoiry jen proto, aby rozmnožila fond velkého žurnálu sociálně-demo- kratického, který hodlá vydávati. Za týmž úče lem uspořádá hraběnka — socialistickou před- nášku v severní Americe, Události v Marokku. Podle zpráv pařížských listů z Lolly Marnie byly učiněny některé změny v plánu operace proti Beni-Suassenům. Zatím byla vy slána jen kolona, vedená Félineauem, z tábor v Ain-Sťa do územl kmene Beni-Kohaledů, ktery se nechce podrobiti. Nenarazí-li na odpor, spoj se kolona Félineauova ve dvou dnech s kolonou Brauliérovou v táboře v Martímprevi. Jak oznamuje z Tangeru dopisovat »Tempsu«, vládne v okolí Fezu neklid, ale město samo je pokojné a od vzpoury 17. pro- since neudála se větáí výtržnost. V okolí měst došlo k menším srážkám mezi znepřáteleným kmeny. Poněvadž karavany, dopravující zboží d Fezu, byly napadány loupeživými kmeny, sesta vili obyvatelé ve Fezu ochranný, ozbrojený sbor který má na starosti udržovati pořádek v okoll V městě je rozšířena zpráva, že Muley- Haíi couvl do Marakeše. Poslední depeše admirála Philiberta oznámila do Paříže, že francouzské vojsk vzalo v novém roze v poledne útokem t vrz Medinů. Jeden francouzský střelec padl. Tr vojáci byli poraněni. Pevnost je obsazena zásobovací služba zabezpečena přes všecky obtíže,
Warwick Warwicková War Beň Félineauův Philibert Medina severní Amerika Maroko Lolla Marnie Ain Sťa Tanger Paříž
18 article
Krise v lodním spolku. Nyní hrozí i vévoda z Oldenburku. že přeruší styky své s lodním s polkem, ač-li se nedostane z Berlína satis fakce princi Ruprechtovi. Prine Ruprecht dle o Novém roce v Berlině při obvyklém novoroč ním přijímání generality, ale ke všeobecnému překvapení Vilém k genéršlům nepromluvi tentokrát a tím méně tedy zaujal určité stano visko ke sporu v lodním spolku Nový předseda ministerstva v Belgii. Jak již telegram sdělil, zemřel v Brusselu náhle předseda vlády de Trooz. Nástupcem jeho státi se má předseda snémovny Scholinert, o něhož očekává se rázné rozřešení konžské olázky na rozdíl od Trooze, jenž se každému konfli ktu vyhýbal. Zesnulý Trooz narodil se r. 1857 v Louvainu. Sněmovně náležel od r. 1889 ne- přetržitě. Roku 1899 jmenován byl ministrem vnitra v ministerstvu Smet da Nayerově, i zůsta v postavení tom do r. 1907, kdy jmenován byl (v dubnu) ministerským předsedou. De Trooz byl klerikálem mírného směru i povedlo se mu utvořiti vládu, zastupujíe všechny klerikální frakce. Byl dlouho stoupen- cem krále Leopolda II. ve všech jaho podnicieh i v otázce konžské, když ale k vůli tomu hro- zila frakce Bernaertova postaviti se proti vládě Trooz od krále odbočil a zamezil tím ministen- skou krisi. Tím rozřešení konžské otázky od- dálil, ale jistě ne na dlouho. A nástupce jeho rázný Schollaert, bude se tím méně úplnému roztětí gordického uzlu vyhýbati.
Ruprecht Vilém Trooz Trooha Leopold II Berlín Belgie Brusel Louvain zil frakce
19 title
U našich vězňů.
20 article Dr. Alois Kolísek.
Dr. Alois Kolísek. Ve Vácově. Štědrý večer a ráno Hodu vánočního ztrávi jsem v Pešti. Vzpomínkami na návštěvu vězno segedinských byl jsem jak omámen, předsta- vami, jak asi vše dopadne ve Vácově, by jsem znepokojován a neměl jsem zájmu anio známý či pověstný život peštský, ani o město Vzpomněl jsem si ovšem na slovenskou spievanku, v níž dívča o Pešti velmi výstižně a charakteristicky zpívá: V tej Pešti je dobre, v tej Pešti je zdravo, ale je v tej Pešti poctivosti málo. Bodaj do tej Pešti sedem hromov bilo keď ma toho roku do nej nechybilo. Radšej ma, mať moja, živů pochovajte, len ma do tej Pešti víac neposielajte.
doktor Kolísek Vácův Hoda Pešť mať moja
22 article
O tej dobrote a zdravote v Pešti nemě jsem dlouho příležitosti se přesvědčovati, aleo tom málu poctivosti, zvláště ve věcech politiekých a kulturníeh, jsme dojista všichni přesvědčeni, nepotřebujíce ani do Pešti jezdili. Právě Segedin a Vácov se slovenskými vězni jsou toho patrným důkazem. O půl 10. hod. dopol. vyjel jsem z Pešt směrem k Vídni do Vácova. Není to z Pešt daleko; osobním vlakem 52 minut, 5 stanie (poslední před Vácovem Szöd), rychlíkem 33 minut bez zastávky. Vácov jest obyčejné město venkovské, po vozy však po velkoměstsku drahé. Státní vězení lze však snadno najíti i bez povozu, jak jsem se později přesvědčil. Ani není příliš vzdáleno. Od nádraží vede přímá. pohodlná cesta až na náměstí, zde odbočuje hlavní třída na pravo, tou třeba jítí stále ž k velkému komplexu budov žlutě natřenýeh před jakýmsi triumfálním obloukem, jenž klene se přes silnici právé před Allam fogházem.
Segedin Vácov Vácův Pešť Vídeň Vácov Szöd
23 article
Jako v Segedině tak i ve Vácově dlužno jíti nejprve do budovy všeobecné trestnice k ředi- telství pro »Látogatási engeděly« — svolení k návštěvě. V Segedině byl úřadník civilní, ve Vácově zavedl mne voják (strážník) do úřadovny ředitelství, kdež mne přijal vojenský důstojník. Představil jsem se německy a žádal o dovolenou k návštěvě Jurigy, Porubského, Albina. Da- stojník uměl málo německy, dotazoval se stále maďarsky — výzkumy jako v Segedině: Odku znám vězně, odkud jsem atd. Chování důstojníkovo bylo ještě upjatějs a odměřenější nežli úřadníkovo v Segedině, ale docela slušné. Dostal jsem jediný listek pro návštévu všech tří vězňů na dobu od 11 do el 12 hod. Několik minut před 11. hod. příšel jsem k triumfálnímu oblouku císaře Františka a vešel do přízemní střízlivé budovy, která mi od stráž- níka v trestnici byla označena jako Allamfogház Zde jsem se najednou zalekl; vidím před sebou dvorek a v něm několik vězňů v trestaneckém obleku. Co to? V Segedině chodí naší vězňové přece ve svém obleku, kněží v kněžském ostalní v civilním a zde že by měli trestanecké šaty? Věc se mi brzy vysvětlila: nebyl jsem ve státním vězení (politickém), nýbrž v ml- nějším oddělení vězení trestaneckého. Strážník nebylo tu ani viděti; jeden z trestanců podíva se na můj lístek a poukázal mne, abych vyše na ulici, obrátil se kolem rohu přímo k Dunaj a vešel do téže budovy, kde jsme, ale s druhé strany, s dolejší, od Dunaje, tam že je Allam- fogház.
Vácův Juriga Albin František Dunaj
24 article
Přijdu ke dveřím, byly zamčeny, na mů tlukot se otevřely a tu již slyším volání: »Sláva Na zdar! Vítajte !« Byl jsem jako u vytrženl Před sebou přísné staré vojančisko, ale v po zadí dvoru na chodbě vidím celou naši sloven- skou »posádku na Dunaji« s Ferdišem Jurigou v čele. Uvědomil jsem jej, v kterou dobu hod lám je navštíviti, proto čekali již připraveni. Bylo to vílání, vyptávání, radosti, veselí Uvedli mne do přijímací jizby, ve které byla také dvě lože pro nadpočetné věz ně. Strážník však dal pokyn, že nesmějí býti všichn tři vězni se mnou zároveň, nýbrž že na lístk dovolovaeím je doba rozměřena pro každého zvlášť. Zůstal tedy nejprvé Juriga. Usedli jsme ke stolu, na němž byl — vánoční stromek, krásná jedle, ale po- divně ozdobena: bez oříšků zlatých, bez stříb ného sněhu, bez dárků; ověšena byla slo- venskými novinami a to bylo jistě pře krásnou ozdobou vánočního stromku věznů kteří Vánoce slaví v žaláři k vůli novinám slovenským: Juriga je odsouzen na dve leta pro dva články v »Lludových Novinách“ Porubský pro článek ve »Slovenském Týžden níku«, Albini pro článek v »L'ud. Nov.«, Polák pro článek v »Národním Hlasniku«. Juriga je sice při svém starém, zdravém humoru, ale zdá se mi, že život vězenský přece zanechává na něm stopy. Hovořili jsme sloven- sky, přítomen byl strážník — vysloužilý voják Šanta z Trenčanské stolice, Slovák.
Sláva Ferdiš Juriga Juriga Albin Polák Šanta Slovák Dunaj národní Hlasnik L ' ud
25 article
Juriga ve vězení pilně studuje: naučil s již rusky a chorvatsky, nyní bude se učiti bulhar sky a slovinsky. Studium slovanských řečí jest mu velikou potěchou. Pak napíše doktorsko dissertaci. Již před nastoupením vězení složil všechna theologická rigorosa, nyní vypracuje dissertaci a bude pak promován na doktor bohoslovt. Za thema zvolil si: »Mravno-právne základy národnej lásky« (= De liceitate amoris nationalitatis). Žádal mne, abych sdělil, že pro úplnou zaujatost studiem neodpovídá na pře- hojné dopisy, pohlednice a pozdravy. Vyžádal si zasílání nějakého přirodovědeckého časopisu českého. Naznačil také jistý druh práce pro slovenský lid aspoň v kraji jemu blízkém. Z vánočního stromku měl radost: »Sobrali sme si ai každy vetvičku do izby, aby tam rozváňala...« Minuty prchly jako blesk. Strážník s hodinkami v ruce dává znamení. Polibení pokoje... rozloučení . s Ferdišem. Přicház Dušan Porubský. Diví se, že jsem dostal do- volení k návštěvě. Nedávno přišel do Vácova Vladimír Hurban, bratr básníka Vajanského, evang. farár v Pazovej v Chorvatsku, žáda o dovolení k návštěvě vězňů, ale byl odmítnut protože prý je — cizozemec. A přece n druhé straně zase Maďaři křičí, že Chorvatsk patří k Uhrám.
Juriga Ferdiš Dušan porubský Vácův Hurban Vajanský Maďar Chorvatsko Uhry
26 article
Porubský překládá do slovenčiny spis Björn- sonův »Synnöve solbakken«. Někdy napíše ně- jaký ovšem nevinný článek do novin. Čas prchá, přichází Martin Albini, mladík obchodní příručí, můj bývalý žák z reálky ho- donské. Je radosti všechen rozechvěn, dává m větvičky z vánočního stromku na památku, těšt se, že po odpykání trestu půjde do Prahy na odborné studie aspoň na rok. Bije dvanáctá hodina, strážník dává zna- mení k odchodu. Na dvoře seskupili se všichni vězňové — také ne-Slováci, ze slovenských pak i šohaj šumný, mladý — Ign. Polák a pak Baňári, od souzený pro neoprávněné prý posuzování madar skěho učitele. Stisk ruky, pozdrav, odeházím. V tom ozvo se zase volání: Sláva, Na zdar, ať žijel Strážník otvírá mi dvéře na ulici a ji stojím na březích Dunaje, v pozadí obrysy jakéhosi pohoři .. Hod Boží vánoční — u vězňů . .
Björn Synnöve Albin Slovák Polák Praha Bija Dunaj
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Sloupce orgánu pana dra. Kramáře patrně již nestačí na polemiku s naším listem, proto ji přenášejí nově organisovaní členové mladočeské strany i do »České Revue«. Není však možno tvrdit, že by tím co do tónu po- lemika získala, aneb že by důvody proti nám uváděné byly zde věcnější a správnější nežli v oí- ciálním obhájci vládní politiky. Sebevědomí pánů, kteří reorganisují mladočeskou stranu tak, že z ní již přes polovici stoupenců vyhnali, jev se i ve zprávě »Boj o positivní politiku«, uve řejněné v posledním čísle »Č. R. «. Sebevědom a optimismus! Jest zajisté třeba nolné dávky obého ke tvrzení, že positivní politika jest sic nepopulární, velice zodpovědná, ale národu na- šemu jedině prospěšná, a napsati to po událostech poslední doby! Jest třeba notné dávky sebevědomí ke tvrzení, že boj, který se vede v naší straně, stal se bojem
Kramář Český revue
28 article
za disciplinovanost národní stra- ny svobodomyslné a utužení jeje organisace. Ti, kteří hlásají, že předvče- rejší usnesení nemá již dnes platnosti — ačkoli se situace v ničem nezměnila — ti, kteří dnes schvalují na sjezdu program, zejtra však jej zřejmě porušují, prý bojují za »disciplinovanost strany«. Témto výtečným humoristům může se dokazovat tři-, čtyřikráte za sebou, že dnešní politika strany není v souhlase ani s minulost strany, ani s její programem, že neodpovídá po- sledním usnesením strany — oni přes to stále hudou svou: »V celém nynějším politi- ekém postupu strany nebylo nejmenšího formál- ního pochybení.« Předložite jim poslední dvě usnesení širšího výkonného výboru) strany, jež si očividně odporují, poněvadž v jednom se praví, že »poslanci svobodomyslní mohou pod- porovati jen takovou vládu, která starati se bude o splnění spravedlivých požadavků českého ná- roda«, v druhém pak se schvaluje vstoupení do téhož ministerstva, bez splnění těchto poža- davků a zcela bez slibů, poukážele na tuto zřej- mou nedůslednost ... a co se vám odpoví nejprve v oficiálním obhájci vládní politiky potom v »Č. R.«? »V celém nynějším politi- ckém postupu strany nebylo atd. . . .« Tu ovšem každý důkaz, každé přesvědčování je marným.
29 article
Pokud se týče dalších tvrzení »Č. R. «, mezi jiným výtky, že »členové redakce »Nár. Listů« a zvláště p. Prokop Grégr, neuznali za vhodno, aby tam, kam byli povoláni jako členové orgánu, slouží- cího národní straně svobodomyslně, pokusili se hájiti své stanovisko, od dnešního stanoviska strany odchylné,« odkazujeme »Č. R. « na to, co jsme již dříve a jasně napsali. Poukazujeme v té věci na článek »Chcete důkaz«, uveřej- něný v »Nár. Listech« 22. prosince a doufáme, že přečte-li jej pisatel zprávy v »Č. R.«, pře- stane snad nadále papouškovat, že »Nár. Listy« měly »pokusiti se hájiti nové stanovisko« v lůně strany. Pisatel zmíněné zprávy v »Č. R « lituje »postavení se »Nár. Listů« proti nynější politice národní strany svobodomyslně« a praví, že »přece nelze zapomínati na to, že veliká tradiee »Nár. Listů« z doby jejich vreholu jest to, která projevům »Nár. Listů« stále ještě dodává určitého významu« a myslí, že poměr strany k listu našemu se dá vyjasnit, ale »nemělo by se to státi jinak, leda jen za podmínek, že
Prokop Grégr
30 article
»Nár. Listy« vstoupí v určitý, pevn stanovený organisační poměr ke straně.« Děkujeme uctivě za tuto nabídku a za dobrou vůli, nám jest lépe bez těchto okovů a volněji se svědomím, nezatiženým zod- povědností před národem za politiku, jež se může pochlubit dosud pouze výsledky negativ- nimi a jež čím dále tím více se osvědčuje tak neblahým způsobem. Tvrdí-li za těchto okol- ností pisatel zprávy »Č. R.«, že »v přítomn době stanovisko vedení strany svobodomyslné znamená snahu po lepší budoucnosti a novém životě národní strany svobodomyslné,« pak za- jisté se může honosit humorem věru šibeničním Že si rád zužertuje, o tom svědčí zakončení jeho zprávy: »A není nic charakterističtějšího pro dnešní dobu, nežli že v jednom a tomtéž táboře . . . nacházejí se: »Národní Listy«, p Klořáč, p. Březnovský, p. dr. Ant. Hajn a — »Čas«. Ovšem při tom zápomněl dodat: a vět- šina přivrženců národní strany svobodomyslné, těch aspoň, kteří jsou věrni programu a zá- sadám dra. Julia Grégra a — veliká většina naší české veřejnosti, zkrátka všichni, k dož správně rozpoznalí, že za nynějších poměrů v tomto státě a za této vlády nelze provádět politiku t. zv. positivní, správně řečeno vládní, politiku služeb vládě a státu, za niž jsou našemu národu odměnou — rány pěs tí.
Březnovská doktor Antonín Hajn Grégr
31 article
—Stanovisko velmi pohodlné a také velmi zohytralé zaujal v otázce česko-německého vy- rovnání list pana ministra Práška, zastupujícího v kabinetě Beckově jednu z českých posic vlivu a moci. Názor ústředního orgánu agrárního jest, že se „o tom smiřování“ píše nyní mnoho a cel- kem prý zbytečně. „Rozšlapávati nadarmo tuto otázku“ pokládá ministerský list za „mar- nost a utráceni času“. Němci prý dosud ne- zmoudřeli a stále představují si pod smírem na- pálení Cechů, a to i ti nejmírnější, „za takých poměrů nemáme my ani příčiny hnáti se do ně- jakého smíru, jehož útraty bychom sami musil naposled zaplatiti,“ di pražsko-venkovský orgán a dodává: „Ať si Němci lámou hlavu otázkou touto sami (!!), my už dříve dosti se jí obírali a bezvýsledně. Všecky návrhy české padaly na půdu skalnatou! Ted čekejme a bystře, ale při tom mlčky stopujme, co se kolem děje, abycbom nebyli nena- dále překvapeni! Nic by tak nemohlo nás v celé té záležitosti poškodit, jako ukvapená mnohomluvnost. O tom přece máme doklady z dob minulých.“ Pan ministr Prášek doporučuje tedy taktiku moltkeovskou, anebo lépe řečeno v případě tomto — eppingrovskou, kterousi hned po vánoční anketě „Prag. Tagblattu“ tak poliboval — řka, že má pan dr. Eppinger ještě nejlepší rozum ze všech Němců, když varuje před předčasným ventilováním této otázky, ježto každým projednáváním jejím dělá se nálada pro anebo proti. Tehdy ve svém čísle ze dne 24. m. m. dodal orgán ministra Práška, že z tako- vého tajnůstkářství může se snadno vyklubati tichý, ale ostrý výpad do těla českého, A nyní sám doporučuje „nerozšlapávati“ tuto otázku?
Prášek Němec Ted čekat doktor Eppinger Praga
32 article
Jost ovšem snadno srozumitelno, že situaciJ Excellence mnohem prospěšnější bude tax zv. „tiché šlapání“, neboť čím déle bude stran agrární ušetřena předčasného ventilování této otázky, jak dí Eppinger, neb čím déle bude do- voleno ministru strany agrární, bystře a co hlav- ního: mlčky čekati, tím déle dovolí mu strana českého venkova, který před sedmnácti lety vel- mi zhurta rozšlápl první česko-německé smiřo- vačky, setrvati v jeho — ministerské po- sicil Ale pan K. Prášek není jen pouhým agrárnickým ministrem, nýbrž předovším jiným českým ministrem krajanem, jejž nejkompetentnější muž v příčině českých ministrů dr. Kramář označil přímo za českého důvěrníka v radě koruny, aby se o velkých věcech česko- německého vyrovnání nerozhodovalo o nás, aby byl od samého prvopočátku při sdělání předloh tohoto vyrovnání. Čím dále, tím zřejměji vy- chází na jevo, že smiřovačky č. II. budeu hanebnější než staročeské [unk- tace a jedním z nejspolehlivějších pramenů k takovému posouzení nadílky, jež nás čeká
K Prášek doktor Kramář tichý šlapání