ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d8ec4a0-738b-11dc-8ff7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 39, person 122, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
laiostt
3 masthead
oV sv i s voa v o
4 masthead
V Praze, v pátek 3. ledna 1903.
Praha
5 masthead
oe pt ol l to vdea oonoa l llon
6 masthead
Číslo 3.
7 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se: v Praze v adminisfrael na měsíe . . . . . na čtvrt lets . . . . 6 K — s droji čonáškou na měsie. . . . . na dint lh . . . . 7 K 50 ve tlIalRšckr na něste . . . . . . 2 K 30h Poštou: na jtyt kia . . . . 9 K o0h s drojí zisilkou na vočsíc . . „ . . . . IKan ne čtvrt ota
KIA Praha
8 article Strachy na Lachy.
Strachy na Lachy. Novoroční projevy politické rozmnožily v uečtém smyslu zásobu příprav k německo- českým smiřovačkám. Z Němců to byl tento kráte bývalý ministr krajan Prade, jenž své smiřovací názory podepřel odvážnými hroz bami, jak oproti státu tak oproti našemu ná- rodu českému. Jeho exekuční klausule vy rovnací zní takto: »Nepodaří-li se ohlášené teď vyrovnací dílo, pak může nastati recidiva německé obstrukce na českém sněmu i na říšské radě. Škodu byl měl jen a jedině stát. kterýž by byl zadržen ve svém vývoji. Na- rodní boj v Čechách by zuřil dále a skonči by vítězstvím hospodářsky mocnějšího něme- ckého lidu, protože 60 milionů Němců zna mená více v boji národa, než šest milionů Čechů.« Takováto předehra smiřovací jest opravdu nejvhodnějším prostředkem, aby srazila v obranný šik nejen všecky Čechy, ale ve škeré neněmecké národy soustáti. Především plyne z hrozeb Pradových. že posavadní vychovávací methoda barona Becka minula se u zdejších Němců naprosto s veškerým účinkem. Stojíť doposud na témz terroristickém stanovisku jak vůči státu, tak vůči nám Čechům, na něž se postavili v r 1897. Ani uklizení sporu Vídně s uherskou koalicí, ani zavedení všeobecného práva hla- sovacího a obrozený jím parlament, ani skon- cované rakousko-uherské vyrovnání nic ne- změnilo na terroristických choutkách něme- ckých politiků rázu Pradova.
Lach Němec Prade Čecho Beck Čechy Vídeň
9 article
Ovšem jest ustavičně couvání vlád ví deňských před německou zvůlí velmi nedo statečný prostředek, naučiti Němce povin nosti, dbáti zákonů a pohybovati se v jejich kolejích. Nešťastné, ve slabé chvílce vídeň ské přiznané jim »veto« krouží Němcům stále v hlavách a činí je zaslepenými jak proti zájmům státu, tak proti rovnému právu neněmeckých národů. Ale jest také vychovací methoda nynější vlády a bar. Becka podle toho, aby přepychu německého přibývalo. Soudní přehmaty na př. v Chebu a chování se vlády k nim, jsou jen jedním článkem nekonečného řetězu udá- losti a případů, v nichž výkonná moc vlády a její rámě spravedlnosti pozbyly všeliké bybnosti. Ale nejen že vláda takovou chabostía mdlobou více a více navnaďuje zdejší Němce, aby pokračovali ve svých útocích na práva národů německých, ona i v říšsko-německých časopisech vychloubá se pomocí svých dů- věrníků, jak tato její methoda podlamuje sebevědomí neněmeckých národů. Tak čteme na př. ve »Voss. Ztgu. «. »Nebudiž to považováno za znehodnocu jící posudek o národech českém a uherském, zaznamená-li se skutečnost, že musil nastat jakýsi úbytek odvahy a znatelný politický ústup mezi těmito národnostmi, aby moh nastati lepší obrat ve věcech rakouských Jakkoliv spočívá mnoho zdatnosti jak v tomto tak v onom národním kmeni, přece bylo možná pozorovati v obou táborech přeceno- vání se a zneuznávání skutečných poměrů. čímž se škodilo nejen celku, ale i dotyč- ným národnostem. I brdost západních Slo vanů zasáhla rána, když nadešly porážky Ruska v Mandzursku, tak že »bohatý strý deev etí ob avaeloa
Němec Nešťastná Beck Voss Cheb Rusko Mandzursko
10 article
ček«, jak Havlíček označil Rusko, nebyl s to učiniti něco více pro své menší příbuzné na Západě a na Jihu. Také byli Čechové hou- ževnatou a důslednou politikou bývalého předsedy ministerstva Arnošta z Körbrů od- kázáni do svých mezí; neboť on neochvějně — a to proti politické praxi po dvacet let trvající — stál na zásadě. že nesmí býti učiněny nijaké národní ústupky. leč za shody zúčastněných národností (roz- uměj: řídil se německým vetem). Ačkoliv pak Körbrovi samému nepřátelstvím Čechy proti němu vzbuzeným bylo překaženo do- čkati se úspěchů svého působení, prospívá jeho činnost nástupcům jeho, a to nejméně potud, pokud neochvějně trvají na jeho poli tickém hledisku.« Jako v zrcadle jeví se tato vídeňská politika, zastrašená Němci, poslušná jejich veta a upjatá proti ostatním národnostem, jimž ponechává jedinou cestu podrobení se německým povelům, což libozvučněji nazývá »shodou zúčastněných národností«. V tomto osvětlení stává se nám prů- hlednou i nejnovější protistátní hrozba býva- lého německého ministra krajana. Nám Čechům přiznává však Prade oči- vidně více sebevědomí a pevnosti — než Vídni. Proměňujeť se proti nám obratem fráse v řečníka, pověřeného mandátem všech středoevropských — říšských i rakouských Němců — a staví jich 60 milionů proti nám — osamoceným! Hospodářsky prý nás udolají.
Havlíček Čecho Arnošt Němec Rusko západ Körbr Čechy Vídeň
11 article
Zde mluví bývalý ministr vídeňský, jako by mezi říší německou a rakousko-uherskou již nebylo nijakých hraničních sloupů, jako by zdejší Němci byli provedli sjednocen Německa v letech sedmdesátých, a jakoby na světě a v Evropě nebylo již nikoho než Němci a my Čechové.. . Nám Čechům bez Slováků ubral při tom na půl druhého mi lionů příslušníků, a připočteme-li i Slováky ubral nám více než půl čtvrta milionů; by loť nás dle výpočtu prof. Florinského dohro mady koncem roku 1906 přes 9 9 mil. ,a do konce roku 1907 jsme zajisté zaokrouhlil na celých 10 mil. Ale shrnul-li kde jakého Němce do bo jovné pósy proti nám, mohli bychom násle dovati jeho příkladu a vytasiti se také se všemí Slovany sousedních států, a tu by se nás dle prof. Florinského k Novému roku letos nashromáždilo na 150 milionů. Dle toho statistika Pradova není pr nás tak zdreující, jak by si asi rozhodně Ale možno i jinou ještě statistiku sesta- viti. Oněch 60 mil. Němců má složitější účty. než jsou české; má zejména na severu i na západě a zvláště v zámořské Anglii velmi uvědomělé a nebezpečné soupeře, a domnívá se opravdu, že všicci založí ruce v klín My víme, že pouhý polský hospodářský zá- pas stojí Němce jako velká válečná výprava. a zápas ten jest vlastně na počátku a vedl se do nedávna pouze zlomkem polského ná- roda . .. Ostatně nemíníme zapomenouti, že an v říši německé nejsou všichni lidé rázu Pra- dova; připomínáme jen nedávnou epištolu Delbrückovu, který radil zdejším Němcům. aby již vystřízlivěli. Jiný, neměně věhlasny říšský Němec, dr. Vosberg Rekow, jde ještě přál.
Němec Čecho Slovák profesor Florinský Delbrückův doktor Vosberg Rekow Německo Evropa Anglie Pradov
12 article
dále a radí docela i říšským Němcům, aby svou mohoucnost nepřeceňovali — zejména ne ve věcech hospodářských. Ve svých srov navacích politických a hospodářských studiích (Nation Welt, Berlin 1907) radí svým kra- janům: učme se pilně a měřme na skuteč ných poměrech, v nichž se nalézáme k ostat- ním, aby vlastní přeceňování a neznalost věcí nám nepřipravily náhlé probuzení z příjem- ného snu. Stali jsme se s novou velkou říší velkými a nám samým se zdá býti velikým, co se z nás stalo. Ale nikoliv všem; jestit jich mnoho mezi námi, kdož mají za to, že druhdy byl politický, sociální a duševní život našeho národa cennější; a nás označují jako pouhé epigony nejen oné velké duby vzniku říše, ale i duchovního rozkvětu a hnutí vol- nosti, pomocí jichž rozumová práce osm- náctého století se vtělila u nás ve skutečnos kol polovice století 19. My mladší jsme ochotni míti za to, že konec tohoto hnut nadejde teprve v budoucnosti, my máme ny nější stav za stav velikého, nádherného roz květu. Ale jsou u nás politikové a psycholo gové národní, kteří dovozují, že nikdy v dě jinách jeden a týž národ nedosáhl dvojiho období rozkvětu.
Němec Berlín Nation Welt
13 article
Možná, ba snad i pravděpodobno, že tyto názory jsou správné. — Dále pak praví Naše země jest chudá a fundus, s nímž ho spodaříme, jest přece jen skrovný. Dle stavu věcí již nám nepřipadne první úkol v ob vodu kulturních národů. Spokojme se my šlenkou, že není nejšťastnější ten, kdo toho nejvíce na sebe strhne, kdo jest v držení největšího množství moci, ale ten, komu se podaří, plně užíti schopností přírodou po skytnutých a takto harmonicky utvářeti zá klady vlastní podstaty. — Jak různí se názory tyto od hrozeb Pra dových! Skoro při každé příležitosti připomínaj Němci zdejší a jejich nohsledové, že my ostatní Slované máme se nyní poddati jejich diktátům, protože Rusové neměli úspěchu na dálném Východě. Mnoho se již nabájila ně mecká žurnalistika o tom, co vše v Rusku nastane, a dosud se její předpovědi neosvěd čily. Proč máme právě my a jen my západní Slované podlehnouti takovýmto německým suggescím? Nebylo by už u nás na čase, abychom si zapověděli takové úskočné německé dů vody a připomenuli jim, že zde se jim vy rovnáme téměř ve všem a předčíme je v mnohém. A tu snad neškodí vypomoci si ruskou útěchou: Když bůh nedá — svinja nesjest
Němec Slovan Rus Rusko
14 article Rakousko-uherská říše r. 1907.
Rakousko-uherská říše r. 1907. III.
Rakousko
15 article Uhersko.
Uhersko. Politické udalosti v Uhrách vyvíjely se za koaliční vlády Wekerle-Košutovy a za shody s chorvatskou koalicí od počátku roku 1907 až do poloviny května úplně klidně. Říšský sněm uherský, který se po vánočních sváteích sešel 10. ledna, vyřídil do 23. ledna rozpočet 1. února byl již přijat finanční zákon. Rušivou episodou v lednu bylo neočekávané zakročen
Košutův Uhersko Uhry
16 article
tcr loav tr osne r áon booro
17 article
býv. pešťského starosty Halmoše proti mi nistru spravedlnosti Polonyovi, jehož Hlal moš obvinil ze zištných skutků v době, kdy by val členem městské rady pešťské. Žaloby Hal mošovy sesílil posl. Lengyel celou řadou ob- žalob, rázu dosti špinavého a výsledek byl ten, že Polonyi byl nucen podati demisi a novým ministřem spravedlnosti jmenován dne 2. února dr. Ant. Günther ze strany neodvislosti. V únoru uherská sněmovna vyřídila zá- kony rekrutské a zákon o nemocenském a úrazovém pojišťování dělníků. Malý konflikt s rakouskou vládou vznikl, když národo hospodářský sněmovní výbor přijal v zásadě autonomný celní tarií uherský. Pro střednictvím bar. Aehrenthala spor uklizen úmluvou, že uherská vláda nepřipustí, aby se autonomný celní tarií vyřídil říšským sněmem uherským dřive, než bude smluveno nové vyrov- nání rakousko-uherské, poněvadž v předčasném parlamentním vyřízení celního tarifu Rakousk by musilo spatřovati porušení reciprocity. V březnu dostaly se na jednací pořad sně movní pověstné Apponyovy osno v školních zákonů s tendencí pomaďařovac a národnostem uherským výslovně nepřátelskou Poslanci národnostní všemožně mařili projed nání těchto osnov, ale podlehli zdroující většině maďarské, která 18. března odhlasovala prvou osnovu, týkající se škol státních, a po svátefeh velikonočních 25. dubna druhou osnovu o ško lách konfesijních, jež učitelstvo těchto škol vy dala úplně v ruce maďarské vlády, které při znáno právo odstraniti všechny učitele, kteříse budou zdráhati pomaďařiti svěřenou jim mláde slovanskou neb rumunskou. V posledních dnech dubnových přijata Ko šutova předloha investiční a dodatečni schváleny některé výdaje na společné potřeby říšské, vyplacené předešlými neústavnými vlá dami bez svolení parlamentu.
Hal mošův Polonyi doktor Antonín Günther uherský sněmovna
18 article
Chorvatská delegace na sněmě pešťském držíc se loňských úmluv s koaliční vládou, pod porovala dosud všechny vládní předlohy, anel jim aspoň nečinila oblíží (jako při zákonee školních). Poněvadž však uherská vláda stále otálela splniti starší, zejména jazykové požadav ky chorvatské, jež dříve sama uznala za opráv něné, Chorvaté se sami přihlásili a zahájeny kon- ference mezi vládou uherskou s jedné, vládou chorvatskou a poslanci chorvatskými s druh strany. Chorvaté domáhali se zejména uzná- ní, že na území království chorvatsko- slavonského může býti jazykem státním a tedy i jazykem společných úřadů pouze jazyk srbsko- chorvatský. Požadavek tento mířil proti stále se vzmáhajícímu šíření maďarštiny v úřadech chor- vatských, zvláště na poštách a železnicích. Uherská vláda nabízela Chorvatům různé výhody hospodářské, jako podíl v lihovém kon tingentu, podporu průmyslu atd., ve vzhledě ja zykovém, pak chorvatské názvy na železnicíel a poštách před maďarskými, zevní chorvatsko úřadování na drahách, dvojjazyčné tiskopisy po štovní, dosazování Chorvatů i do společných úřadů atd. Práv maďarštiny na území chorvat ském vzdáti se však nechtěla. Do rozhořívajícího se sporu chorvatsko- uherského nalil oleje min. obchodu Fr. Košut když dne 14. května podal sněmovně návrh že- lezniční pragmatiky, upravující platya úřadní jazyk železničních úřadníků a ukládajíeí též úřadníkům při železnicích chorvatských po- vinnou znalost maďarštiny. Chorvatě v osnově
Chorvat Košut Francie
19 article Košutově spatřovali právem porušení úmluvy
Košutově spatřovali právem porušení úmluvy V drobném paodejí? ranní číalo o sobě . . . za 8h odpeleční . . . . . . . za 2 h Va flialkách na vonkově: ranní čislo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4 b Inserály platí se hotově napřež. Předplscení a lnserty přijíná ndmlsl- stracu v Marlanské ulici č. 3. Tam nachárají as též redakee tiskirna a ezpsdice Národnicha Listl“ Bukoplsy se novnacsjí.
Košutův Bukoplsa Virginie Marlanský ulice
20 article
uzavřené loni mezi Chorvaty a maďarskou ko- alicí a spolu porušení platného uhersko-chorvat- ského vyrovnání z r. 1868, jež na území chor- vatském zná pouze jeden úřadní jazyk a sice chorvatský. Uherský výklad, že železniční úřadníci nejsou úřadníci státní, nýbrž jen zřízenci státního podniku, Chorvaté neuznali. Právě, když Košutova pragmatika dána na jednací pořad sněmovní, přibyl do Pešti panov- ník, aby byl dne 8. června přítomen při oslavě 40letého jubilea uherské koruno- vace. Oslava tato byla nápadně prostá. Zále- žela ve slavnostní mši v chrámě sv. Matějea v přijeti předsednictva obou sněmoven uher- ského říšského sněmu. Pozornosti neušlo, že následnik arcikn. Frant. Ferdinand zdržel se za této příležitosti v Pešti pouze jeden den. Pa- novník opustil Pešť 11. června. Když po jubilejní slavnosti sněmovna zahá- jila opět svou činnost, Chorvaté počali obstruovati Košutovu pragmatiku. Na vy- zvání Wekerlovo, aby bán hr. Pejačevič působil na chorvatské poslance a odvrátil je o obstrukce, hr. Pejačevič odpověděl de- misí, jež byla bned přijata a novým bánem 27. června jmenován v Záhřebě nenáviděný býv. státní zástupce a potom předseda nejvyššího soudu dr. Alexandr Rakodez av. Dne 3. července, vida, že proti chorvatské obstrukci své pragmatiky v parlamentě nepro- vede, Košut odvolal celou předlohu a ž na prvý paragraf, do něhož vložil ustanoveni o znalosti maďarštiny i v Chorvatsku. Chorvatská delegace podala dne 4. července proti tomuto úskoku ústy posl. Supila protest a odešla ze sněmovny, načež maďarská většina zákor dne 5. června přijala v 3. čtení. Podobně zachovali se chorvatští delegáti ve sněmovné magnátské, jež Košutovu pragmatiku schválila dne 11. června. Téhož dne se říšský uherský sněm odročil do 10. října.
Chorvat Košutův Matěje František Ferdinand Wekerlův Pejačevič doktor Rakodez Košut Pešť Záhřeb Chorvatsko
21 article
Letní prázdniny sněmovní byly vyplněny vleklým vyjednáváním obou vlád o nové vyrov- nání, které dne 8. října podepsáno. V den za- hájení sněmu socialisté uspořádali v Pešti, Zá- hřepě i ve všech větších městech venkov- ských velikou manifestaci ve pro- spěch moderní volební opravy, jež provedena všude s důstojným klidem. Den na to prvé zasedání říšského sněmu zakon- čeno a královským reskriptem zahájeno hned za- sedání nové, které počalo 12. října. Do presidia kromě stálého předsedy dra. Justha ze strany neodvislosti zvoleni opět za stranu ústavní Navay a za stranu lidovou Rako v sz k y. Dne 16. října min. předs. Wekerle před- ložil sněmovně zákony o vyrovnání a min. vnitra hr. Andrássy osnovy záruk ústavno- sti. Zárukami těmito rozšiřuje se pravomoe správního soudu, zřizuje se zvláštní nejvyšší soud pro řešení sporů o kompetenci úřadů, zru- šuje se starý zákon Szapáryův, jimž postátněno stoliční úřadnictvo a stoliční úřadníci se srovná- vají v platech a právech s úřadníky státními. Předlohy o vyrovnání, zejména zvýšení uherské kvoty o 2% a odročení semostatné ce- dulové banky uherské měly za následek exodus některých členů ze strany neodvislosti s Edm. Barthou v čele. Celkem vystoupilo ze strany asi 20 poslaneů, kteří pak utvořili zvláštní oposiční klub. Když dne 8. listopadu sněmovna přijala zá- kony, zaručující ústavnost a počala projednávati zatímní rozpočet. Chorvaté chopili se opět obstrukce, mluvíce dlouhé, chorvatské řeči.
Justh Andrássy Chorvat Pešť Zá Rako
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. JosefFoerstor. (K prvnímu výročí jeho úmrtí.) Then theres kope a grrat nanle memer my outlive nls life iialf a pear Hamlet. Syn venkovského učitele, jenž nevyšel z slínu kostelní věže své rodné vísky, oeitl se čestnáctiletý v Praze. Velké město, o němž byl tolik vábného slýchal a četl, leželo před ním tajemné a plné kouzla. V chudičké dílně ševcov- ské mistra, u něhož jej byl ubytoval pečlivý ale jmění prosty otec, sedával s knihou v ruce eny jehoesly se za cílem tak vysokým, tak vzdáleným a nedostupným, že si jej pouze sám sobě přiznával ve chvílích nejsmělejšího rozpjet sil: neztratiti se v tom moři jako vlna, jež pře- letí lehce po hladině, nýbrž jako taková, která vystoupivši a vznesši se nad jiné zčeří hladinu, vytryskne a tříští se v tisíce skvělých slzí. z nichž v každé zaskví se slunce v celé své vznešené kráse. A ten chudý hoch mohl právem tak sníti.
Praha
23 article
Byloť v jeho nitru vzácné bonatství velikého na- dání r nescházela mu energie, aby dovedl bojo- vati a trpěti až by břivnu sobě svěřenou náležitě uplatnil. Ty trpké doby studia v chudobě a bídě- v dusné dílně za dlouhých zimních večerů, kdy. jak často vyprávěl, světlo procházející koulemi naplněnými vodou jen skrovně ozařovalo knihu. v niž četl sedě za zády učedníka za stolem pra- cujícího! Té únavné práce jinocha, jenž již po třech letech vyšel jako premiant z ústavu učitel- ského i varhanické školy! V obou ústavech stal se miláčkem ředitelů. V Budči zamiloval si jej dr. Karel Amerling, ve škole varhanické ředitel Karel Pietsch. První poznal záhy jeho sehop- nosti paedagogické i jeho vzácneu píli, druhý ocenil skvělé nadání hudební, jež se projevovalo nejzřetelněji při volné improvisaci. Bylo určeno, že mlad, varhaník zůstane v Praze, ale v rodin- né radě uzavřeno jinak. Tak ocitnul se sotva ze školy vyšlý v klášteře vyšobrodském jako var haník, de pod dozorem strýce, kněze řádu ci- stereiáckého, žil plných pět voků. V tichu klá- štera ve styku se členy učeného řádu, užívaje výhod rozsáhlé a bohaté knihovny, poměrně zolný, pracoval pilně na svém vzdělání, ale přes
doktor Amerling Pietsch Budeč Praha
24 article
to cítil vždy určitěji, že zde v té samotě a od loučenosti nedojde nikdy k onomu cíli, kterýs byl vytknul. A tak vidíme jej, když byl po pěti letech strý zemřel, vracejícího se do Prahy a zde záhy za- městnaného. Otcovští přátelé Amerling a Pietscl opatřili svému žáku, jehož byli nezapomněli, místa učitele hudby na paedagogiu a varhaník v kostele u sv. Mikuláše na Malé straně. Také řada soukromých hodin se časem nalezia, tím spíše, jelikož mladý hudebník nevynikal jen jako dovedn, varhaník a výborný theoretik, ale i jako pianista skvělé techniky a vzácnější bu- debnosti. V jedné z těchto hodin našel ve svě žákyni svoji nevěstu a rozhodný ve všem, za rok pojal ji za chot. Záhy nastala starost o r- dinu. Ale zdá se, že čím více přibývalo povin- ností, tím více přibývalo i síly a nadšení. Z var- haníka stal se ředitel kůru, z učitele hudby na „ústavě čekatelů“ profesor na konservatoři hudby. Byly to tehdy ovšem jen titule, varhanik požival plných 10 zlatých měsíčního platu stejně veliká suma vyplácena byla mladému pro- fesoru konservatoře první den každého měsíce. Již tehdy zahájil Foerster svoji reformator- skou činnost vypracováním a vydáním sbírky duchovních písní. Naplnilo jej bolestí, když byl nucen v Praze doprovázeti krásné naše zpěvy, zkomolené melodicky, nechápané harmonicky.
Amerling Pietscl Mikuláš Foerster Praha
25 article
To venku v rodné vísce zpívalo se jinak. Tam dbal otec, přísný učitel a vážený v celém okolí hudebník, jeden ze starých našich učitelů vzor- ných, ovládající téměř všechny hudební nástroje. aby písně kostelní byly dětem vštěpovány ve svě čistotě a ryzosti. A mladému nadšenci nedalo pokoje, pokud nevyhledal spolehlivé prameny, neopravil písně v jejich původní znění melodické a jako výborný znalee starých tónin, nezpracoval i harmonický podklad jednotlivých zpěvů. Tak vznikla sbírka „Katolický varhanik“, jež způs - bila blahodárný obrat a zlepšení vkusu, tak uči- něn první krok pozdějšího reformátora kostelní hudby. V téže době objevily se z péra Foersterova první články v našich hudebních listech, první jeho hudební referáty, vynikající znalostí a věe- ností, vzácným rozhledem i formou vždy ušlech- tilou. Zatím vědělo se již v Praze, že kůr u sv. Vojtěcha v Jirchářích, jak se fehdy ještě po starén
Foersterův svatý . Vojtěch Praha
26 article
českém způsobu říkalo, vyniká krásnými výkony že mladý jeho ředitel provozuje pouze skladby hudebně cenné a vkus neurážející. A jelikož Foerster stál již tehdy v samém středu hudeb- ního cechu, nebylo divu, když se na kůru obje- vovali i vzácní hosté. Na větší svátky zpívali o velké u sv. Vojtěcha snad všichní naši velcí pěvci a prostorami chrámu zněly dojemné zvuk všech nástrojů, vyluzované nejlepšími pražský mi umělci. Vecko a Souček, Sebesta a Paleček Lev, Čech, Vávra, dámy Siltová, Čermáková Hebdová, Fibichová, Alizarová, Ehrenbergová Bennewitz-Miková, v pozdějších dobách i čle- nové mladé generace až po Bertu Lautererovou. z hudebních umělců Bennewitz, Pisařovie, Hegenbart, König, Staněk, Sládek vystřídali se a pultů svatovojtěšských. Byli zde hosty i Bedřieh Smetana a Blodek, přicházel Zvonař, Lukes Heller, Rozkošný a Šebor, a tehdy ještě neznámý Antonin Dvořák byl dokonce varhaníkem u sv Vojtěcha. A zavítal-li slavný světový umělec do Prahy, stalo se nezřídka, že byl návštěvou i na kůru u sv. Vojtěcha.
Foerster Vojtěch Vecka Souček Sebesta Paleček Lev Čo Vávra Čermáková Hebdová Fibichová Alizarová Miková Lautererová Bennewitz Pisařovie Hegenbart König Staněk Sládek Bedřieh Smetan Blodek Lukes Heller Rozkošná Šebor svatý Vojtěch svatý . Vojtěch Praha Ehrenbergová Bennewitz
27 article
Nejednou prosil jsem, aby všechny ty vzáe- né vzpomínky na nejdůležitější dobu českého umění hudebního byly sepsány. Otec můj byo jedním z těch, kdož žili ve stálém a přátelském styku s prvními našimi umělci, viděl první kroky Smotunovy i Dvořákovy, byl jedním z oněch. kdož podepsali památnou listinu pro Smetanu proti tehdejšímu ředitelstvi českého divadla z těch, kdož přivítali v Praze Berlioze, Liszta Wagnera, přítel Bülovův, Joachimův, Wuer- stův, Wittův... Nestalo se a dnes je pozdě že- ... Nejen jako zpravodaj, ale i jako vý konný umělec zúčastnil se Foerster hudebního ruchu. Oblíbiv si harmonium snažil se získati tomuto málo známému a dosud nedoceněnému nástroji širší kruhy. Z té příčiny pořádal po ně- kolik let koncerty, v nichž přednášel na barmo- niu celý velký pořad prací klasických i moder ních, jež byl pro nástroj svůj upravil. Bach Beethoven, Mozart, Dusík, Schubert a Schuman byli hlavními prameny, z nichž čerpal vedle n rodní písně. Také v těchto koncertech vystupo- vala řada našich vynikajících umělců, s nichž chovám zvláště dvě nezapomenutelné pěvkyně u vděčné paměti: sl. E. Bubeníčkovu a pí. Marlu Procházkovou. leti.
Smotunův Dvořákův Berlioz Liszt Wagner Bülovův Joachimův Wittův Foerster Bach Beethoven Mozart Schubert Schuman E Bubeníčkův Procházkův Praha Wuer
28 article
Zatím pronikla i k nám reforma hudby chrámové a Forster byl prvním, jenž se ji jal prakticky prováděti. A tak došel kůr u sv. Vo- těcha nové slávy. Rada vynikajících pěvců, mez nimi i všichni členové slavné „Kytary“, pod- volila se pod řízením nadšeného vůdce úmorným zkouškám po několik měsíců, a odměnou byly výkony vzorné. Není jistě hudebníka z té doby, jenž by si byl nikdy nezašel do chrámu sv. Voj těcha, kde během několika roků provedena byln všechna vynikající vrcholná díla staré periody kontrapunktistů s Palestrinou v čele, i skladby moderní, komponované v duchu reformačním A jako za dob hudby instrumentální při- cházeli i nyní nejvzácnější naši hosté do staré svatyně v Jirchářích. Mezi jinými byl zde Ca- mille Saint-Saens, a úsudek, který tehdy pro- nesl, zůstal všem v milé paměti a pýchou ře- ditele i sboru sv.-Vojtěšského kůru.
Forster svatý Palestrina Ca SaintSaens
29 article
„Konečně slyšel jsem Palestrinu tak, jak jej představují. V Italii zpívají jeho hudbu v ta- nečním tempu, u nás ve Francii jej nesnesitelně vlekou, zde má jeho hudba duši. K tomuto výroku francouzského mistr dlužno poznamenati, že staří skladatelé nepsali do partitury žádných údajů ve příčině tempa a dynamiky, že tedy pojetí a pochopení jejich skladeb vyžaduje samostatné umělecké indivi- duality. Roku 1887 povolán Foerster za ředitele chrámové budby na dóm sv. Víta a je s dostatek známo, že zde dostoupily dokonalost provozo- vání i výcvik sboru vrehole. Zde povstala i velká řada skladeb, zde největší a nejpokrokovější jeho dílo „Missa solemnis“. „Skladby Foersterovy náleží k nejznamenitějším výkvětům, jež kom- posice doby reformní vůbec vypučela, majíce i v literatuře zahraniční málo soupeřův““, píše o nich Karel Stecker ve svých dějinách hudby. A stejně neskrblili kritikové němečtí, píšíce činnosti Foersterově nejvyšší chválou. Na konservatoři odchoval celé generace če- ských hudebníků a nesčetní žáci vzpomínají vděčně svého přísného, ale dobrého učitele- přítele. Výchovná činnost na tomto ústavu při měla Foerstera ke sepsání „Nauky o harmonii“, díla ve svém oboru vynikajícího. Po plných dva a čtyřicet letech vzdal se starý umělec učitel- ského místr na konservatoři s těžkým srdcem. Ale uvyklý činnosti, jal se studovati vlaštinu
Palestrina Foerster svatý . Vít Foersterův Stecker Francie Misso
30 article
V mužném věku, chápaje, že jen skladatel v du- cha jazyka vniknuvší může se zdarem pracovati, osvojil si latinu, stařeček obrátil se k řečí hudeb- Jednoho jest co nejvíce litovati, že Foerste- ovo vynikající umění improvisatorské nezacho- valo se přes moderní vynálezy. Komu je známo, jak vzácný a od skladatelského nadání odlišný je tento dar nebes a jak poměrně zhusta se do- sud vyskytuje mezi našimi hudebniky, pochop význam přání, jež zde pronáším. Zachovejte potomstvu improvisaci Steckerovu, Kličkovu, Treglerovu, když již jsme musili ztratiti v tomto oboru umělecké výkony Foersterovy, Smolíkovy a Hartlovy. Takořka do posledního dne byl vyplněn život Foersterův prací. Ač choroba zabraňovala úsilovnou činnost, sledoval přece vývin moderní hudby až do její nejmladších hnutí se zájmem nezmenšeným a porozuměním, jež při jeho věku překvapovalo. Tak jako se při studiu theorie ne- uzavíral novým proudům, ale pilně a vážně pro- četl Helmholtze a Riemanna, Skuherského Strouhala, tak, nemaje síly navštévovati kon- certy, obíral se doma novými zjevy na poul skladby. Jeho staří učitelé a přátelé Amerling a Pietsch byli mu životními vzory. Ještě několik měsíců před smrtí pracoval na poslední skizze a do posledních dnů všímal si krásné literalury. S velkou zálibou četl zvláště Jiráska a Raisa, již oživovali v jeho srdci tisíce krásných vzpo- mínek z mladosti. Odešel tiše, jak byl žil, vzorný muž, karak ter, duše krásné a srdce ryzího.
Steckerův Kličkův Treglerův Foersterův Smolíkův Hartlův Helmholtz Riemann Skuherský Strouhal Amerling Pietsch Jirásek Raisa
31 article
Vedle mne tiše, jakoby z minulosti, bijí malé anglické hodiny, ty, jež měřily svým mír- ným, ale neúprosným hlasem poslední dny toho drahého života. A oči mé zasněné čtou slova Hamletova, jež jsem vepsal v čelo článku. „Tak tedy jest naděje, že památka velkého muže snad přečká jeho živobytí o půl roku.“ Leč nyní, kdy jsem ve vzpomínce znovu prošel tím živo- tem tak bobatým prací i výsledky, nepociťuji již jejich trpkosti. Vždyť vím, že byl drahý můj otec z těch vyvolených, kteři jako učitelé i umělci sili ímě budoucích úrod.
Hamletův