ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9d6c55b0-7592-11dc-9f86-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 61, person 80, work 1, org 12
1 masthead
Ročník XXXXVIll.
2 masthead
V Praze, v úterý ll. února 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 4.
4 article
ou ailaeb s sifos ce
5 article
No vanut a odpol. Histy nv nae předplání nei v Praza v adninistrai na měede na čtvrt leta . . . s dvoji donáškeu na čivit leta . . . . 7 K 60 k ve stch: 2 K ao na mětko. Poštout ns vtánk 3kei Petert kis! . . . s dvojí vásilko raj o r at
6 article Hrozivý mrak na Východě.
Hrozivý mrak na Východě. Zatím co zřetel Evropy byl upjat k nej západnější končině evropské pevniny, k ma- lému to Porlugalsku, vyvstal nenadále nad nejkrajnějším Východem hrozivý mrak — války Turecka s Ruskem! Z Tiflisu stihly do Petrohradu zprávy opravdu pře- kvapující: V celém Kavkazsku panuje prý postrach z blízkého nájezdu Turkův na ruské území k vůli Persii. A že tu nejde snad jen o liché pověsti, neb o tendenční bur sovní zprávy, svědčí dopis tiflisského do- pisovatele listu tak vážného, jakým jese »Novoje Vremja«, který uvádí tyto pozoru- hodné skutky: »Vojenští úřadové na Kavkaze nelají sobě, že situace jest vážná, že hrozí Rusku srážka s říší osmanskou. Boje započnou asi již v březnu. Na rusko-tureckých hranicích došlo již ke třenicím. Časopisy tu- recké přinášejí již jmenování čelnějších dů- stojníků osmanských plukovními veliteli » pro případ války s Ruskem«. — Gubernátor Kav kazu hrabě Voroncov Daškov projevil se vůči mnoha hodnostům, že nemá sám dostatečné energie, aby troufal se ujati vrchního velení nad vojsky kavkazského bojiště; pobočník jeho generál Šatilov vydal se pak doprovázen náčelníkem ženijního sboru pevnosti batum- ské do Petrohradu, aby na rozhodujících místech podal o stavu pevností ruských v Za- kavkazsku zevrubnou zprávu. Turecko hro- madí v pohraničních krajích neustále větši a větší spousty svého vojska, jehož pohyby proti hranicím ruským nedají se více ukrýti.
Turkův Voroncov Šatilov Evropa Turecko Rusko Tiflis Petrohrad Persie Kavkaz Novoj Vremja
7 article
Jest zřejmo, že turecká akce v Persi k tomu čelí, aby obešla náš ruský bok. Tyto pohyby tureckého vojska zahajují jen nájezd Osmanův proti nám a s tohoto hlediska lze celou akci ihned pochopiti. V provincii karské mohamedánské oby- vatelstvo nadšeně těší se na oče- kůvanou valku, kterouž mullahové turečti již veřejně hlása jí. V krajích daghestanském a batumském vládne dosud smýšlení klidnější. Co se pak tkne našich ruských válečných sil na Kav- kaze, bylo by lze se na ně spolehnouti, pakliže budou vedeni nadanými a ráznými voje- vůdci. Při tom jest však svrehovaná toho potřeba krýti náležitě týl naší kavkazské armády. Neboť domorodé obyvatelstvo kav- kazské nemá nás Rusů rádo, i mohlo by tajně a ükladně pomáhati nepříteli, čímž by chom se ovšem octli v postavení velice ob tížném. Každý bodák, o nějž bychom osla- bili naše kavkazské posádky, každý muž. jejž bychom od nich odeslali na jih do pole proti Turkům, znamenal by posílení a pod nícení odbojného ducha mezi horskými kmeny kavkazskými proti nám. Nechť se prot neprodlěvá a nepromešká ani dne s vydatným sesilováním branné moci Ruska v Kavkazu. Spojitost zadního voje bojující armády naší v Zakavkazsku s ostatní Rusí musi býti naprosto zabezpe- čena a kavkazské obyvatelstvo musí býti střeženo dostatečnou mocí brannou.« — V zápětí těchto tiflisských sensačních zvěstí a jako patrně potvrzení jich podstaty, stihla včera z Petrohradu zpráva, kterak výbor ruské dumy, rokující o vojenské obraně říše ruské právě za velice vla stenecké nálady povolil vládě carské onae doladoste lisslt
Osmanův Rus Turek Rusko Kavkaz Zakavkazsko Petrohrad
8 article
prostředky na vyslání 60.000 mužů vojska k ochrané ruskos ture- ckých hranic. — Přes všechno to nelze nalézti dosti váž ných a bezprostředních příčin, pro něž by Turecko tak náhle odhodlalo se k vůli Persi riskovati válku se sousedem ruským. Vždy Rusko, majíc samo sebou co činit, neohro- žuje ani Turecka, ani Persie, a není také slechu, že by Peršané byli v Cařihradě zá dali o zastání a pomoc tureckou proti »ne bezpečí ruskému«. Sledujeť Rusko v Persii pouze cíle obchodní, hledajíc tam trhy pro své zboží a zakládajíc tam své banky po- dobně jako činí Anglie a Německo Dalo by se tedy myslit, že ten či onen z těchto soků Ruska popouzí sousední Tu- recko, aby jim prokázalo dobrou službu konkurentu ruskému zastoupilo cestu do se- verní Persie. A tu ovšem padá v první řadě stín podezření na konkurenta německého, který tajnou, však úsilovnou prací během dvou desítiletí dosáhl na vládu tureckou vlivu jako nejdůvěrnější její rádce vojenský, jako finanční její přítel a stavitel dráhy bagdad- ské. Kterak ale Němcům na Persii záleží, za jakými dalekosáhlými záměry německá diplomacie a německý finanční svět v říši šachově se nese — postihl již před deseti měsíci berlínský zpravodaj londýnského listu »Standardu«. Tehdejší obsáhlý telegram jeho způsobil světovou sensaci a všechna vášnivá námaha »Kölnische Zeitungu« o seslabení jeho údajů minula se účinkem.
Peršan Němec Turecko Rusko Persie Cařihrad Anglie Německo Kölnische Zeitung
9 article
»Německá orientální banka« oznamoval, zabývá se myšlenkou založiti v Tehe- ranu banku německou, která by se bud přidružila k nově zřízené národní bance per- ské, anebo jako samostatná filiálka vedle ní působíc, hleděla si dobývati v Persii koncesí všelikého druhu. Vliv ředitelů Orientální banky Wittinga a Gutmanna dokázal jmeno- vání německého generálního konsula Stem- richa vyslancem při perském dvoře a něme- cký ten vyslanec jedva se v Teheranu ohiřál, již nabádal vládu berlínskou, by neprome- škala ani okamžiku, ale rázně klestila ně- meckým podnikům v Persii dráhu.
Gutmann Tehe Persie Wittinga
10 article
Na to byl ihned syn ředitele Gutmanna po- slán do Persie. — Jiný krok berlínské vlády záleží v tom, zjednati německému obchodu oporu v zálivu perském a sice získáním pobřeží a území u Bushiru, které by slou- žilo za středisko německému loďstvu obehod- nímu podél břehů Persie a ke spojení jeho s Německem. Však tím není ještě plán pro zvelebení německého obchodu s Peršany vyčerpán: Ale německá ta banka v Te- heranu bude se domáhati na vládě též koncesi ke stavbě drah od Teheranu ke hranicím tureckým, aby tak zjednala spojení s velikými svatynémi sekty Šiah v Kerbele a Hilehu, jižně od Bagdadu, jednak aby bagdadskou dráhu dostavila až k sa- mému moři. Celý program směřuje k tomu, aby stala se německá banka v Persii t ak mocnou jako jest dnes německá banka v Turecku. Jedním z hlavních toušů, kterými doufají Němci v Teheranu vyhráti bude ná- rodní hnutí perské za heslem . »Persie Per šanům !« Chytří Němci vydávati se budou lidu perskému za jeho nejlepší přátele, kteří jej chtějí chránit proti obmyslným a výbojným záměrům Anglie a Ruska!! Nuže, potvrdí li se sensační zprávy z Kavkazu o hrozícím nájezdu Turecka na Rusko, nebude-liž dovoleno tušiti za tímto hazardním činem vlády turecké — radu berlínské politiky orientál ní?
Gutmann Peršan Němec Persie Bushir Německo Bagdád Turecko Anglie Rusko Kavkaz
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 10. úporá. (K volební re formě v Uhrách.) Dle pešťské korespon dence „Kelet. Ert.“ osnova zákona o všeobee ném volebním právě v Uhrách jest v minister stvě vnitra již úplně vypracována. Ministr hr Andrássy předloží ji ministerské raděl) v nej blíže příští schůzi. Také dlosetičlenné komisi která má znova vzíti v úvahu změnu jednacího řádu, podá ministr vnitra zprávu o svém návrhu Volební právo v Uhrách bude prý vskutku vše obecné a množného hlasování nebude. Hlasovae právo bude míti každý 24letý občan, který um čísti a psáti. Zájmy maďarstva zabezpečíse novým rozdělením volebních okresů. V této věc ministr si vyžádal dobrá zdání stoličných úřadů a dle jejich pokynů přistoupil k sestavování vo- lebních okresů. Nový volební řád uherský ne- zadá prý v ničem říšskému volebnímu řádu ra- kouskému. V Praze, 10. února. (Resignace dra Demla.) Hlavní sloup německého liberalismu na Těšinsku, říšský poslanec dr. Demel, re signoval, jak známo, tyto dni na úřad těšínskéh starosty, kterýžto úřad byl v rodině Demlů dé dičný po několik desetiletí. Dr. Demel neod- chází však se etí ze svého úřadu; jeho resignaee jest počátek jeho politické smrti, která nastoupí.
Andrássy Deml doktor Demel Praha Uhry
12 article
až se vzdá také říšského mandátu, což se stane asi dosti brzy. Dle „Dzien. Cieszyň.“ Demlova resignace jest důsledek finanční tísně, v níž se octnul už před delší dobou a z niž se nýní vy- prostil na útraty země. Zemský výbor zřizuje pro Těšínsko polepšovnu. Osobní přátelé Demlo- vi chopili se této příležitosti a přiměli zemský výbor, aby koupil od Demla stavební pozemek jejž sám Demel nedávno nabízel za 68.000 K za okrouhlou cenu 200.000 K. Přes to, že slo vanští poslanci na sněmě slezském protestoval proti koupi tak nápadně předraženého pozemku smlouva sněmem schválena a Demel vytrhnu z nejhorší tísně. Ale zištné jednání Demlovo od souzeno i německým obyvatelstvem těšínským a postavení jeho zvikláno tak, že byl konečně nucen vzdáti se hodnosti purkmistrovské. Posla- neckého mandátu se dosud nevzdal, ale dlouho jej neudrží, načež dýšínský německý mandáí přejde asi v ruce křesťanských sociálů. Tak p- daji poslední sloupy německého psoudolibera- lismu v tomto státě jeden po druhém.
Demlův Deml Demel Posl Těšínsko Demt
13 article
Ze Záhřeba, 6. února (Volební práv železničních úřadníků.) Stalo se ve třech volebních okresích chorvatských, že želez- niční úřadníci byli škrinuti z volebních listn z toho důvodu, že dle výroku dra. Wekerla nejsou úřadníky státními, nýbrž jen zřízene státního podniku. Na podané odvolání nejvyšš soud chorvatský rozhodl, že železničním úřad níkům v Chorvatsku volební právo příslu st, poněvadž úřadníky uherských státních drah nutno uznávati za společné uhers ko chorvatské úřadníky a těmto volební právo přísluší, i když nejsou příslušníky někter chorvatské obce. Chorvatský vrchní soud zaujal tedy v otázce železničních úřadníků totéž sta- novisko, které proti uherské vládě na směnu pešťském hájili chorvatšlí koaliční poslanci, žá- dajíce, aby železniční úřadníci, jakožto společní mjsí z az zobalmed si e a stánte
Záhřeb Chorvatsko
14 article
úřadníci státní, byli povinni úřadovati Chorvatsku výhradně chorvatsky, jak stanoveno uhersko-chorvatským vyrovnáním z r. 1868
Chorvatsko
15 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 10. února. Účin Aehrenthalova výkladu na mezinárodu politiku. V „Daily Telegraphu“ petrohradský dopiso vatel zaznamenává jakožto nejdůležitější fak v přítomném mozinárodním politickém životě že Rusko rozchází se s Rakouskeu v otázee politiky na Balkáně a že se nedávní spojenei brzy rozejdou Řečí Aehrenthalovou dohoda mürzstegská je zničena a třeba očekávati, že dojde na nove seskupeni velmocí v otázce makedcn- ských reforem, při čemž Rakousko zůstane s N meckem a Rusko přimkne k Anglii Franeji. Řeč bar. Aehrenthala — píše dópisovate dál — vzbudila všude vážné obavy o budou cnost. Jestiť pouze jedna politická myšlenk schopná rozplameniti dřímající nadšení ruského národa, slíti všechny politické strany v jednotný celek a pozdvihnouti sjednoeený tak národ k vy plnění svého dějinného poslání na blízkém Vý chodě. Myšlenka ta jest: osvobození slovanskýeh národností ode všeho jak politického, tak sociál- ného nebo duchovného otroctví. Rakousko skrze svého zahraničného ministra citelně se dotklo hlavní politické struny v duši ruského národa. Rusové v řeči té uviděli nejen roztržení mürz- stegské dohody, nýbrž také, že Rakousko za po- slední tři leta za zády Ruska pracovalo na Bal- káně proti Rusku, několi se slavně zavázalo, že tobo neučiní. A aj, nyní bar. Aehrenthal urbi e orbi prahlašuje, že Rakousko bez vědo mí Ruska vyjednávalo se sultánem aby dal koncesi rakouským železnodražným plá- lve n nům na Balkáně.
Aehrenthalův Rus Praha Rusko Balkán Rakousko Anglie Bala Daily Telegraph
16 article
Dopisovatel přisvědčuje ruskému názoru, že rakousko uherský projekt má hlavní službu pro- kázati Německu, a sám pronáší domněnku, že Rakousko-Uhersko jednalo dle návodu Německa. jež je poučilo, že se sultánem je výhodnější se smlouvat, než se přít. Rusku nyní nezbývá nie jiného, leč pokládati zrušení můrzstegské do hody za dokonanou událost a připojiti se ko společné politice Nnglie a Francie a spolu s nim pračovali proti r'akouskému vlívu v Caři hradě, kde vliv německý je prozatím tal pevný, že se zlomiti nedá. Popis končí tím, čím začíná: předpovědi že makedonská otázka vinou Rakouska způsobilr v mezinárodní politice velikou změnu. ei a Enoyklopedie slavistiky. Na sjezdě ruských filologů, v dubnu roku 1903 v Petrohradě konaném, bylo usneseno vy- dávati encyklopedii slavistiky, vědy o Slovanech Oddil ruské slovesnosti při carské Akademii po žádán, aby dílo bez prodlení zabájil. Akademie požádala svého člena profesora Vatroslava. J - giče ve Vídni, aby převzal redakcic eneyklopedie- a Jagič souhlasil. Když na podzim r. 1903 ma- teriálná stránka na nejbližší dobu byla zabezpé- čena, bylo přikročeno k hledání spolupracovní ků. Tyto přípravy trvaly dvě léta. Koncem r. 1905 Jagič poslal zprávu carské Akademii o výsled eích korespondence se spolupracovníky z oboru slovanské filologie. Ačkoli vyjednávání s nim docela neuspokojilo ani samého redaktora, ko nečný zdar přece mohl býti pokládán za zabez- V drobném pa vucjit ranni čtslo o sobě . . odpolední na ii
Vatroslav J gič Jagič Německo Rakousko Uhersko Rusko Francie Petrohrad Vídeň
17 article
Ve Hlialkách na venkovi raneí čulo. . . . . . . . 10h vdpolodní . . . . . . . . 4k Inserát plati se hotové sapřel. Přelplacení a inserty přijíná zdmlni strače v Mariamské ulici č. a Tam nachárejí se též redake Uiskárnn n eapedice „Narodlnich Liste“ Rukopisy se avvracsjí- pečený. Byl tedy vytištěn prospekt podniku se jmeny všech spolupracovníků. Tu řečeno, že úplný objem všech tří oddílů encyklopedis vy- počten dohromady na 240—300 tickových archů. Revoluce ruská zdržela zahájení tohoto dů- ležitého vědeckého podniku. Nyní konečně vyjde 1. seš. o 10 tiskových arších. Prof. Vatroslav Jagič, aby se mohl slovanské eneyklopedii úplně věnovati, opustil kathedru na vídeňské universitě a v tyto dni vsloupil do výslužby. Bezpochiyby tak učinil i z toho důvodu, že se chce vysvu- boditi z vlivu tak zv. „dvorského slavismu“ ví- deňského. Události v Marokku. Mulej Hafid počiná si velmi rázně, skoro vyzývavě ve své agitaci po Marokku. Tak zaslal řadě marockých vážených osobností, ze- jména hodnostům, dopisy, v nichž jim vyhro- žuje, že dá zatknouti jejich rodiny, dlici v Fezu, a konfiskovati jejich statky, neposlou-li bez meškání prohlašení, že se podrobují Muleji Hafidovi. Dotyční hodnoslové předložili dopisy Torrésovi, zástupei starého sultána v Tangeru, žádajíce ochranu. Torrés jim nemohl nic slíbit omezil se pouze na neurčité hrozby proti zrád cům. Proti Fezu je zatím vláda malomocná. V Tangeru příšlo se na stopu tajně organisace přívrženců Hafidových. V Rabatu je situsce makhzenova celkem uspokojivá. Ale trpí nedostatkem prostředků hrozí mu nebezpečí, že se rabatská mehall rozuleče, poněvadž nedostává žold.
profesor Vatroslav Jagič Hafid Hafidový Mariamský ulice Maroko Tanger
18 article
Dopisovalel »Daily Mai!« uveřejňuje rozmluvu s kaidem Mae Lesnem, který mu ličil své zajetí u Rnisula. Byl vyslán k němu ve jménu sultána, aby ho přiměl k cesté do Fezu. V El Kearu našel synovce lupičova, který ho ujistil, že Raisuli je odhodlán jiti s ním do Fezu, ale musí býti dřive ubezpečen, že mu ne- hrozi nijaké nebezpačí. Raisuli pak přijal Mae Leana s neobyčejnou vlídnosti a přísahal mu při všem, co mu bylo nejsvětějšího, že chová k němu pocity zcela loyální. Ale jakmile s oetl na jeho území a v jeho táboře, tu k své hrůze a hanbě poznal kaid, že vlezl do pasli. Byl zajat. Jako pouliční stradotelo. Způsobil suliánovi nové nepřijemnosti a vzal si to k srdci tak, že se chtěl zabit, aby Raisuli nemohl téžit z jeho zajeti. Mac Lean nemohl být vyprostěn, poněvadž Raisuli si diktoval tak přepjaté podminky, že všechno vyjednávání se zhatilo. Sultán sělil tedy k moci, Bagdadí a El Mroni dostali rozkaz, aby vzali útokem posice Raisulovy, ale neměli úspěchu Mac Lean vylíčil své kruté strádání v zajetí a pravil, že mužstvo Raisulovo se skládá ze zločinců a banditů, odhodlaných ke všemu. Konečně se podařilo britské legaci zjednat po- mínky propuštění kaidova. Raisuli dostal vý- kupné 500 000 franků, byla mu slibena britská ochrana a řadě jeho přívrženců, držaných v za- jeti maghizenově, byla dána svoboda. Jaurésova interpelace o Marokku. Z Paříže se telegrsfuje, že v dnešní schůzi sněmovní podal vůdce socilistů Jaurés do- taz ve příčině posledních události v Marokku, zejména o bitkách u Settatu. Jaurés vidí Francii na neodvratné cestě do vnitrozemí ma- rockého. Jinak nebude možno obnoviti pořá- dek. Postavení Francie stane se směšným a ne- bezpečným, obrátí-li se její ehráněnec Abduí- Aziz na velmoci, podepsavší smlouvu algeciraskou,
Mae Lesn lupičův Raisout Mae Lean Mac Lean Bagdadí Jaurésův Jaurés El Kear Maroko Paříž Francie Daily Mai El Mroň
19 article FEUILLETON
FEUILLETON Suzanne Despres v Praze. Zejtra večer tedy ji uvidíme na prknech Národního divadla, mladou a vzáenou umělkyni, která jakoby ani nepřicházela z Paříže: vždyt její herectví je nejpruděím opakem oně skvělé routiny, která velké většině francouzských protagonístů dopomáhá k hlučným úspěchůs Suzanne Despres je teprve asi deset le dramatickou umělkyní. Život, který žila před touto dobou, byl z počátku dosti střízlivý a těž- ký. Její otec (chudý dělník při Východní dráze) nemohl dceři připraviti pohodlnou budouenosti a tak nenalézajíc jiné cesty, rozhodlav se Su- zanne, že nastoupí život dělnice. Leč její mladá duše byla plna zábadných snů. Zatím co denně vlekla pravidelné okovy vysilující práce, její zraky toužébně hleděly přes střechy činžáků továren, tam někam, kde po boulevardech hu- čela Paříž, rozněcující každý večer v záplavo světel své neodolatelné vlnobití. Těžko se pra- covalo mladé ženě, jež cítila touhu po životě. velkém a hlubokém. A zatím co v duši spřádala své touhy, smutně odkvétala její mladistvá od- vaha, vysílená těžkým bojem o kus chleba: ne- bylo naděje, že bude lépe. Leč touha, živená neuhasitelným plamenem hladové duše, explodo- vala náhle odvážným skutkem: mladé děvč uteklo z domova a vskočilo střemhlav do života pařížské bohémy. Bylo to v dobách mont- martresské renaissance, kdy pařížští bohémiens. opustivše krěmy v Quartier latin, rozbili svůj tábo r na montmartresských výšinách. Bývalo tehdy živc v Cafěs na Place-Pigalle, neb Place- Blanche, kde umělecký proletariát ohlušoval každé noci svou bídu a své bolesti ironickým pathosem, rozpustilým vtipem neb geniální ne- zbedností. A Suzanne Despres překvapenaa omámena novým světem s divokou chtivosti pokouší se žít dle zákonů bohémské svobody plnými doušky pije z volného proudu života.
Despres Pigalle Praha Paříž Blanche národní divadlo
20 article
Trpi hlad a má své lásky. S naivním pocitem opojné svobody nedbá bídy a nevidí propastí cíti pouze, že nalezla, po čem toužila: vroue a sytou aimosferu »kutečného, nespoutaného žl zo ta. Avšak mladistvá Despres naslouchá už také jinému evangeliu. Duše její zároveň jest zasažena uměleckými dojmy. Stojí mode lem známému pařížskému pastellistovi, je dů věrně spřátelena s „malou Fanny“ (nejproslu lejší modelkou Montmartru, jejíž měkkou a něž nou krásu zvěčnil Léandre ve známém albu) navštěvuje cabarety Tréteau de Tabarin a Boite Fursy, a přichází do kruhů, v nichž zneuznaní geniové při sklence absmthu ironicky debatují o hudbě a literatuře. Mladé Suzanně otvírají se tu pojednou nové perspektivy; umění stává se jí vůdčí hvězdou a ukazuje cestu na jasné vy- šiny tvůrčí umělecké práce. Jakmile duše její přeplněná dojmy, pokrytá jizvami bolestí a záři- cími políbky vášní, konečně si uvědomila, že život nebývá vždy posledním účelem naší exi- stence, nýbrž pouze látkou, která pod dotekem tvůrčí ruký stává se uměleckou hodnotou, od té chvíle pociťuje Despres neuhasitelnou touhu. aby bohatství citů a myšlenek, nastřádaných na Montmartru, mohla přejít a přecítit v projevy ryzího umění.
Fanny Tabarin Boit Fursa Despres Montmartre
21 article
Bývalo tehdy zvykem, že na zkouškách a premiérách divadla L'Oeuvre vždy byla pří tomna téměř všecka obec bohémů. Neboť tat intimní scéna byla vedle Antoinova „Thoatre libre“ ohniskem nového jevištního umění. Umě- leckým vůdcem tohoto odvážného podniku byl Lugné-Poč, znamenitý herec a jeden z nejnada- nějších zakladatelů nové regie. Z počátku pěsto- val na svých prknech mladý naturalismus, hrál Zolu, Strindberga, Björnsona, Haupmanna a sou- stavně propagoval (za přispěni hraběte M. Pro- zora) i dramata Ibsenova. Nestal se však „kon- sekventním naturalistou“, nýbrž se stejným nadšením rozžehl později na svých prknech pochodeň mladého symbolismu, uvedl na fran couzská prkna Maeterlincka a první se odvážil ke scénické produkci Wildeovy „Salome“. Lugné Poč byl vždy naklonén bojovati po boku rodí- cího se umění proti ztrnulým tradicim. Nen divu, že jeho jméno, populární zejména po krč- mách umělců montmartresských, připoutalo k sobě i pozornost Suzanninu, a dovedlo vzbu- diti v její duši hlubokou lásku k jevištnímu tve- ření.
Antoinův Thoatre libre Lugné Zola Strindberg Björnson Haupmann Ibsenův Maeterlinck Wildeův Salome Uma premiéra divadlo L ' Oeuvre
22 article
Jednoho dne navštívila Suzanne Lugně- Poča a tvrdošijně se dožadovala zkoušky. Bylo jí vyhověnc a mladá uchazečka deklamovala ja- kýsi monolog, prý naprosto pochybeně, ale k konci vyšlehla pojednou z jejích slov podivu hodná vlna citového bohatství. Poznav její na dání, dal jí Lugné-Poš vycvičiti na konservatoři a když ani stenému Wormsi nepodařilo se po kaziti její vlohy, vrátila se Despres, technicky vyevičena a debutovala na divadle L. Oeuvre ve hře Maeterlinekově. Odlud její umělecký vývo se již prudce zdvihá od úspěchu k úspěchu. P způsobu pařižských hereček vystřídala záhy ně kolik předních scén: hrála na „Theštre Antoin“ „Gymnase“, „Port-Saint-Martin“ a nějako dobu byla i členem „Thoatre Franenis“. Nejvěl ších vítězství dobyla jako Gervaisa, Routička Petra a Nora. Rovněž i ve hrách Bernsteinových dovedla si vynutiti nadšené applausy. Přod ne kolika lety vdala se za svého uměleckého vůdeo a náleží nyní k ensemblu svého chotě. R. 1907 odhodlala se ku prvnímu towrnée do ciziny, ktero i u berlínské zlomyslné krítiky (Th. Wotl Holzbock a j.) způsobilo stopy upřímného a vře- lého obdivu. Konečné přichází i k nám, a Ná rodní divadlo první ze slovanských scén pr půjčuje prkna tomuto zajímavému uměleckému 1r zjevu.
Suzanne Lugn Poč Lugné Poš Despres L Oeuvre Thoatre Franenis Petro Bernsteinův SaintMartin Maeterlinekov Theštre Antoin Gymnas Ná rodný divadlo
23 article V x srentiatna v zoteiz
V x srentiatna v zoteiz Despres je umělecký antipod který jednoduchostí stylu, přiro- zeným pojetím a tvůrčí primitiv- ností protestuje a překonáv vnější virťuositu pařížské stars školy, jak jsme ji typicky vtělenou poznali ve výkonech Bernhardtové, Granierově, Réja- nové, Hadingové nob Bartetově. Ačkoliv úspěchy těchto div pobouřily kdysi obeeenstvo stnrél i nového světa, přec celá tato skupina má p stránce umělecké značně dutý zvuk a znamen (po velké epoše Talma Coquelin) pro vývoj fran couzského hercetví nebezpečné zplošení a změl- čení jeho myšlenkových proudů. Neboť tyto dámy, vyučené na duchaplném dialogu Seribe a Dumasa a literárně živené bezcennými kome- diemi Sardoua a Feuilleta, pohybují se v živote i na jevišti výlučně jen v salonním ovzduší cizo ložných dramat neb koketních veseloher a ne znají ze života nic, než parfum galantních frás a rozředěnou sladkost boudoirních polibků Oblékají roby podivuhodně komponované u Don cota neb Pacquina, překvapují noblessou slova i gesta, jsou však nekonečně vzdáleny hrůz zmatků života. Neníto styl, ale manýra která je pojí v jednu skupinu. A proti této generaci, jež úzkostlivě pěsle vala kult dislinguované a napudrované krásy bojuje Suzanne Despres svým uměleckým návratem ku přírodě a jednodu- chosti. Vyrostši z generace jevištních natur listů a jsoúe nějen pravé ditě lidu, nýbrž i pln. krevnou bohěmkou, vskočila na prkna, aby tvo řila opět přirozené a sytě životné ženy a vaš nivý tlukol svého srdce vyzpívala v prostých ale vysoce pravdivých slokách. Jsoue však rovně umělkyní s jemně vyvinutým smyslem pro kri su, nestala se „konsekventní naturalistkou“, ný brž vytvořila si svůj individuální styl, podivu hodně jednoduchý a přirozený, leč živený prvky nejčistšího idealismu.
Despres Bernhardtová Granierův Réja Talma Sardou Feuillet
24 article
Despres je umělecká individualita, jež sebe védomě vzdorujíc hřichům rafinované rassy, ne pozbyla ženského vkusu a gallské krasechuti Není podobného zjevu ve francouzském herectví Neboť duše fancouzské ženy, přesycená na je- višti zářící machinerií složité vnější, techniky ralinovanými nuancemi slova i těla, vyslovil: v Despres poprvé touhu po návratu ku pro- stému výrazu, k neumělé, ale vysoce umělecké primitivnosti. Uprostřed nervosního dneška, je- hež ženství, předrážděné a zrafinované, pokouži se na jevišti o výrazy nejsložitější psychologie a psychopathie pomoci uměle kombinovaných pohybů a impresionisticky viděných barev zvu- kových, uprostřed oslňujíeí záře podivně lám- ného scénického svěfla, dráždivě parfumovaný eli nálad, sensací a hypervirtuosních hereckých triků — stojí Despres v anticky jednoduché půse a podává se zcela bezprostředně, nediva- dolné, v klasieky prostých tónech a jednosl- bičně výmluvných čarách. Není herečkou jevišt- ního ornamentu, přetékající drobnokresby činoherní koloratury: rozevírá naopak na jevišti svou duší s pocitem dětské důvěry a kresli i nej- složitější duševní stavy kouzelně výmluvnými konturami. Vždyť nenávidí routinu, pathos a lež. a mituje prostou krásu přírody. o Leč ačkoliv miluje pravdu a přirozenost. přec zůslává vyslovenou herečkou lyri oko u Neboť je přílis ženou, aby nečerpnla sve
Despres
25 article
nejvyšší tvůrčí sny z citových ložisek své duše Avšak její lyrismus není románsky temperamen ní, hýřicí prudkymi výkřiky a dramátickou po hyblivostí. Nekulminuje v koloritu a rhytmech Neplýtvá barvani a nenásobí tělesnou rušnost Miluje naopak noblessu umělecké šedí a výrazy stručné pasivity. Sanguinická rušnost gallského plemene klesá v její hře do kamenně klidnýeh forem, jež ve volném tvůrčím rhytmu vyjadřujo všechny prvky důševního života nikoliv okamži tými, oslepujícími výbuchy, nýbrž dlouhými lyriekými požáry tlumených barev a mrazivě se chvějicích plamenů. Její výkony jsou prozářeny oním uměleckým klidem, jímž odpoutává tvůree zmatené a udýchané životní postřehy od nízku skutečnosti a povznáší je do průzračně nehyb- ného vzduchu umělecké vise. Svěžím půvabem této lyriky jest podivuhodné bohatství citu, rdou- sené bolestné němou pasívitou výrazu. N klidné hladině její hry zrcadlí se ocelovým le- skem nuka i hoře inferpretovaných osob, jichž profily bývají oblěvány vyrovnaným zvukem ná- lady, jakoby jediným proudem stříbrného světla.
26 article
Je prostě obdivuhodné, jak tato umělkyně do- vede z tlumené hudby svého náladového a cit - vého ženství učiniti si doprovod k melodim svých výkonů Je ovšem samozřejmé, že tento styl nehod se ke všemu. Nieméně Despres, přes všechny výtky francouzské kritiky (že neni dosti elegani- ní a temperamentní) náleží přec mezi nejpozoru- hodnější zjevy francouzského herectví. Vždyt sama Eleonora Duseova, jsoue kdysi přítomna v Paříži její Noře, napsala jí po představení tato vznešená slova: Sibelle! Sibelle! S bellel (Jak krásná!) Je tai suivie eha- que parole, ame ame — ot je sujs tout tremblante et si heurese — et tellement a toi! (Sledovala jsem Tě při každém slově, moje duše šla s Tvou — a chvěji se ještě na celém těle, a jsem tak šťastna — náležím úplně Tobě). llsseny v Myslím, že si Despres i u nás najde rychle cestu k chápajícím srdefm. Neboť má ryze slo- vanskou zadumanost a měkkou pasivitu naši rasy. Jakoby ani nebyla Francouzkou. . . Jan Jaroslav Bor.
Despres Vždyt Duseův Sibelle Francouzka Jan Jaroslav Bor Paříž