ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9d6529c0-7592-11dc-b320-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 123, place 56, org 11, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
10. února 1908. Císlo 40
4 title
Volební ruch.
5 article
Voliěská sehůze dra. Ant. Schauern v Jičíně, V sobotu 8. února konala se v jičínské sokolovně sehůze navštívená 400 voliči, hlavně z řad inteligence a živnostnictva, svolaná kandi dátem strany mladočeské panem JUDrem. Ant Schauerem. Sehůzi řídil starosta města Jičína pan J. Jírů. Pan dr. Schauer, dosavadní posla- nec za městskou skupinu Jičín, Nový Bydžov měl delší politickou řeč o úkolech sněmu zem- ského a odůvodnil, proč přijal opětně kandida- turu od strany svobodomyslné. Na to představili se kandidáti dvou jiných směrů: JUDr. Jan Lachman a JUDr. Jan Lohař Po poznámkách pp. Našince, Deyla a Lišky při- jata na konec velikou většinou tato resoluce: My občané města Jičína, shromáždění na schůzi dne 8. února 1908, prohlašujeme, vy- slechnuvše řeči tří pp. kandidátů: Každý upřímný Čech musí truchliti nad dnešním hrozným stavem národa našehov ohledu politickém. V tak malé cti a vážnosti jako dnes, nebylo jméno české snad po celou dobu ústavního života. I. V ohledu státoprávním vidíme se žalosti, že posledním vyrovnáním rakousko- uherským, při němž slibována hlavní bitva za nejpalčivější naše potřeby, byl naopak jen utužen dualismus tak, že jednotná monarchie bude brzy jen na papíře. Koruna uherská kroky mílovými spěje ku pouhé personální unii, kdežto koruna česká má utonouti v tak zv. Rakousku, to jest útvaru, jehož právního trvání slavní naši buditelé političtí uznati ne- ehtěli ani za značné ústupky.
JUDr Schauer J Jíra doktor Lachman Lohař Deyl Liška Jičín Nová Bydžov Čechy Rakousko
6 article
Státní právo koruny české jest neměně staré a právě tak platné jako právo koruny uherské: a dnes, po čtyřiceti letech nejen se nemůžeme bouřiti jako kdysi proti výroku, že fundamentálky jsou vlna, která uplynula, dnes vidíme, že staroslavný kdysi sněm království našeho je často méně respektován než některé okresní zastupitelstvo. Za doby Palackých, Grégrů a Sladkovských mluvíval se sněmem král: dnes ho vláda často ani nesvolává, tak že ani rozpočet řádně projednati nemůže. Zákonodárná kompetence sněmu jest i dle prosincové ústavy dosti velká, ale předpotop- ním volebním a jednacím řádem byl jeho význam ponenáhlu stlačen pod ubohost samu, ba ani zákony usnesené vláda nepředkládává k sankci. II. Po stránce hospodářské eitíme, že se stále více ocitáme v područí centralismu, ne bez vlastní viny. Naší zástupcové svolo- vali, bohužel, aby říšská rada usnášela se na rámcových zákonech ve věcech hospodář- ských, které nesporně příslušejí v kom petenei zákonodárství zemského. Země koruny české odvádějí státu ročně přes půl miliardy korun na daních, z čehož se pro jejich účely vrátí asi 15 proc., ostatní pohlii pasivní země a potřeby říšské. Hllu- boce rozrušeni pozorujeme při tom, jak vláda s netajenou tendencí klidně přihlíží k rostou- eímu deficitu zemského hospodářství, který činí každoročně již přes 20 mil. K, takže nejbohatší země mocnářství spěje k finan- čnímu úpadku, ačkoli přirážky zemské do- sáhly úžasné výše. Z peněz našich buduje se silné Rakousko — proti nám, moená ar- máda — s duchem nám nepřátelským, velká Vídeň — eynická politicky a brutální národ- nostně. Potřebám širokých vrstev nevěnuje se ani stý dil té péče.
Palacká Grégr Sladkovský Rakousko Vídeň
7 article
III. V ohledu národním daří se nám pomalu jako v dobách absolutismu. Stre- mayerova nařízení, již 30 let platná, opírajíeí se o staleté zákony, nemíní na dále němečt úřadníci dodržovati, výborně kvalifikovan úřadníci Češi trpí soustavné mravní a hmolné újmy, neboť každý i méně kvalifikovaný Němec má přednost v postupu jen pro svoji národní příslušnost. Člen vlády, německý ministr krajan, prohlašuje svou součinnost se snahami, aby národ český s pomocí zahra- ničního Němectva byl vyhlazen. A skutečně boj proti menšinám dosáhl již forem, které ani v Maďarsku nebyly předstiženy, na př. v případu ervěnickém. Za dnešní éry bylo možno, aby vídeňským Čechům bylo říšským soudem odepřeno právo na veřejné školy, ač dříve Čechům dolno rakouským touž instancí bylo přiznáváno Pro příslušníky našeho národa byly tedy su spendovány státní základní zákony o rovnosti všech občanů před zákonem a o rovném právu národností v úřadě a ve škole. IV. V ohledu kulturním s krajním znepokojením pozorujeme, jak nače školstv všech stupňů jest zanedbáváno, jak vláda, místo aby je přizpůsobovala pokrokům doby hlavním jeho úkolem činí pěstění rakouského vlastenectví a dynastických citů, bezmocne pozorujeme, jak učitelstvo je stále těsněji spoutáváno uniformujícím duchem byrokra- tismu, jak vliv církve na školu ustavičně, b již hrozivě roste. O druhé české université životní podmince našeho rozvoje, se již ani nemluví. To jsme to dopracovali! V. Za poměrů lak hrozných pro nás ve všech směrech vláda a někteří naši politi- kové chtějí praeovati ke smíru s Němei.
Čech Němec Čecho Maďarsko
8 article
Nemáme ničeho, co bychom jim za domněle ústupky mohli nabídnouti jako kompensaci to, v čem nám »ustoupí«, nebude dodrženo jak názorně ukazuje žalostný přiklad morav ského paktu. Němci kladou za první pod- mínku, než přístoupí ke bližšímu jednání o celém komplexu otázek národního vyrov- nání, abychom zásadně připustili rozdělení lisícileté jednoty království českého v ohledu správním. Děsíme se tedy právem pouhého pomyšlení na možnost jakéhokoli vyjednávání za dnešních poměrů, aby snad vláda, vy- slechnouc pro forma obě strany, nevnutila takovým násilím jako na Moravě rozřešen ve smyslu německém, s několika ústupky pro nás, jež zůstanou na papíře. Sněm, zvolený na základě starých voleh- ních řádů, které vylučují ze spolurozhodn- vání nejširší vrstvy lidové, zatím co na tř velkostatkáře připadá ve skupině svěřenskýel velkostatků jeden poslanec, takový pasqui parlamentu nemá mravního oprávnění, aby upravoval poměr dvou národů. To nechť po- nechá sněmu, zvolenému na základě všeobec- ného rovného práva hlasovacího s poměrným zastoupením menšin.
Němec Morava
9 article
VI. Uvažujeme-li o žalostných těchto po- měrech, musime zvolati: jest nejvýš na n, aby nrod nav sořásl se sebe mrákoty ochablosti a důvě- řivého quietismu. Proč byla smetena strana staročeská, když dnes došli vedoueí politikové tam, kde ona před 20 lety skon- čila? Odmítáme nejen jednotlivé názory, ný- brž samu podstatu tak zvané positivní politiky dra. Kramáře, která se jmenuje positi v n snad proto, že vede positivně, bezpečně, ne- mylně od porážky k porážec, od hanby k han- bě, vydávajíc políček za úspěch, potupu za vymoženost. O to právě jest žalostnější než politika staročeská, která aspoň drobečky na- zývala drobečky a ne dobýváním účasti v ří- zení státu. Vládní jest dnes politika vedent mladočeského, ale positivní a rozumnou není.
10 article
Prohlašujeme slavně, že dle slov Havlíčko- vých více spoléháme v mravní sílu národa, dbalého své cti, než v přízeň měnlivých vláda úsměv dvorních kruhů. Věrni jsouce odkazu slavně minulosti našeho národa, žádáme, aby česká politika vrátila se k tradicím velkých našich politických buditelů pokroku doby při- způsobeným. Aby byla ne skrčenou a bez- zásadně kompromisující, ale hrdou a důstoj- nou geniů našeho obrození. S žalem, s bolestí a s rozhořčením nejhlubším pozorujeme, jak se šíří v našem politickém ovzduší mor osob- ního prospěchářství. Národ, bojující za svá práva, potřebuje více ásadovosti, více brdo sti, více nezištnosti: žádáme politiku demo kratickou, upřímně pokrokovou, přesvědčeně státoprávní, politiku věcné oposice, ve sloučen vládě zadarmo. VII. Z těchto důvodů zásndních kandidáta nynějšího vedení strany mladočeské voliti nemůžeme, a vždy ctíme také odchylné mínění je-li čestné a vážíme si hluboce o- půrců bezúhonných a dobře kvali- fikovaných. Vítáme jako čestuý čin. že »Národní Listy«, které mlado- českou stranu založily, dovedly se postaviti politickému zbahnění, a tolikerými osobními svazky a dě jinným vývojem s ní srostly. Kdyby se reorganisované vedení strany mladočeské pokusilo o boykee a ničení »Národních Listů« pro o- chylné sice, ale jistě čestné jejich stanovisko, jak dává veřejně vy- hrožovati, prohlašujeme naopak že lidé čestní všemožně mravně i hmotně budou je podporovati přičiní se, aby živly, zanášející klerikální mstivost do veřejného života, byly ze slušné společnosti vykázány.
11 article
Bouřlívá schůze na Starém městě pražském. »Česká strana pokroková« stanovila na Starém městě dvě kandidatury do sněmu král. českého a příčiny té svolala zde několik schů I, v níž její kan didáli měli se představit voličům. Ve schůzi v ka várně »Savoy« kandidát prof. dr. Masaryk velmi ostř se vyslovil o representaci obce pražské a kurá? rostla, takže ve druhé schůzi, v »Merkuru« šlo t ještě více z ostra, až to u některých voličů roztrp- čení způsobilo. Třetí schůze svolána byla na včerejá odpoledne do Konviktu, kde povstaly velmi hlučné bouřlivé scény. Vylíčíme dle pravdy a skutečnosl průběh schůze, která pro slálý nepokoj musila být předčasně ukončena, takže jeden z pokrokových kan didátů (prof. dr. Masaryk) kandidátní svoji řeč ne mohl dokončit. Schůzi svolal Politický klub české strany pokro kové a pozval k ni všechny kandidáty: své strany (prof. dra. Masaryka a dra, Boučka) a strany svobo domyslnné (dra. Podlipného); pozvání druhému svo bodomyslnému kandidátu p. V. Němcovi bylo omy lem zasláno na jinou adresu. Účastníků z počátku bylo mále, ale později se sál velice naplnil, zejmén také jinochy a občany z jiných částí města i z před- městí. Okolnosť, že do schůze dostavilo se mnoh stoupenců strany pokrokové, kteří nejsou staroměst skými voliči, později zavdala příčinu k hlučné mu protestu a dovozovali skuteční voličové statoměstšt že do schůze neměli míti přístupu nevoličové a ze jména mladici. Do předsednictva schůze zvoleni byli pp. tajem- ník Harmach (pokrok.), dr. Janatk a (svobodom. a Fišer (pokrok.).
profesor doktor Masaryk Bouček Podlipný Janatk Fišer Konvikt Český strana
12 article
Nejprvě ujal se slova kandidát sťrany pokrokov dr. Bouček, který dle svědectví účastníků v so- botní schůzi »Merkuru« velmi ostře posuzoval zále- žitosti obecní. Thema tolo včera opustil a výhradno se zabýval t. zv. vyššími politickými záležitostmi Stačí, když se dolkneme hlavních jeho myšlenek Mluvil o nespravedlivém volebním řádu, o bezcharak- terní šlechtě a polozbankrolělém kavalíru. Princi- piálně stojí proti šlechtě a jestli se fůuká po »na šlechtě«, prohlašuje, že šlechla vůbec nemusí být Volá: »Packy pryč, šlechto, z českého sněmu !« Da vozuje, že doktorský nebo inženýrský diplom ješte nedělá člověka vzdělaným. Jednání Staročechů o vo lební reformě nazval jezovitstvím. Členové buržoa stických stran jsou zanedbaní v politice. Váha sněmu zemského poklesla a vina toho spočívá na jeho česk většině, jíž vytýká, že nepřicházela s reálními n vrhy. Je pro všeobecné právo hlasovací do sněma proti právu pluratnímu, proti kurii šlechlické a do máhá se, aby strana pokroková dostala zastoupení
doktor Bouček
13 article
Ve příčině vyrovnání pravil řečník, že lisícilety spor českoněmecký nebude vyrovnán. Spor ten bude odklizen přirozeným vývojem. Tvrdí, že obon zem- ských jazyků znalých lidí je čím dále méně a dovo zuje to tvrzením ze své domácnosti, že »můj kluk po 6letém učení se němčině na zvolání »Komm her!- zůstane stál jako dřevéný«. Promluvil dále o kleri kální Vídni, kde klerikalismus provozují staré báby aby se kály ze svých hříchů, kleré v mládí natro pily s lokaji. Tvrdil, že rakouská ústava je jako po praskané, záplatované kalhoty. Chebský případ pova žuje za naprostou porážku českých poslanců a Na rodního klubu. Tyrdí dále, že úroveň naší university klesá, poněvadž není dostatečné kritiky a z prolekce že se provádějí habilitace. Takoví čekatelé profesury lehnou sí pak na břícho a nic nedělají. Universita pražská nestačí, to musí slepý vidět, jen ministr t nevidí. To není ministr vyučování, ale ministr oblbo vání, který ze staví proti menšinovým školám.
Komm Vídeň
14 article
Svobodomyslný kandidát a po dvě období po- slanec za Staré město pražské p. dr. Podlipný hlučným potleskem staroméstských voličů pozdra- vený, poděkoval v úvodu za pozvání ke schůzi, na niž s netrpělivostí čekal, neboť byl dychtiv zvěděli. s jakými novými světobornými myšlenkami se přijde. Lituje, že byl ve svém očekávání zklamán, neboť to, co právě slyšel, byly jen útoky na stranu a poví- dání o všem možném, jenom ne o tom, co by se týkalo sněmu král. českého. Řečník podrobně uvádí jaké jest stanovisko jeho oproti Vídni, kterou nemůže nikterak opěvovati a do níž za žádných podmínek nedal se volit. Prohlašuje, že zůstane věrným Praze a českému národu. Co z řeči dra. Boučka bylo pěk- ného, už dávno není nové. On se rozpaloval pro všeobecné právo hlasovací. A kdo to byl jiný, než já, který o tomto požadavku mluvil s balkonu staro- městské radnice? A kdo činil na sněmu návrhy na zavedení tohoto práva? Naše strana svůj program neopustila a vy jste nevynašti nic nového, když tentýž požadavek stanovíte] A teď přicházejí ti noví
doktor Podlipná Bouček Vídeň Praha
15 article
apoštolové, kteží nás podezřívají, že jsme svůj pro- gram zradili. Může to někdo vytýkati mně? (Hla z galerie: »Vy jste smiřoval Husa s Panenkou Marif!- Potlesk.) Dr. Podlipný: Nevím, kdo to zvolal ale jsem povděčen, že na to přišel. Hned mu na to odpovím! Kdyby dotyčný pán znal Husovy spisy vědsl by, že Hus byl velkým ctitelem P. Marie. Ja se do Jokmat nepoušitm a tulik tyrdím, že jsem ne- mluvil o slavnostt položení záklnduo kámene k pomníku Husovu ani o P. Marii, ani o matce bolí nýbrž o matce Kristově. Ať si onen pán přečte teh dejší mé proslovení a uzná zajistě, že jsem nepo věděl nic jiného, než historickou pravdu! Nač tedy tleskáte něčemu, o čem nevíte? Řečník přechází k činnosti své na sněmu a praví, že dávno usiloval o to, co dr. Bouček přednášel. Vyličoval, v jakém směru, zejména v otázkách národních a živnosten- ských staroměstští poslanci na sněmu pracovali a z velkého pollesku se tázal, zda dr Podlipný má za- potřebí nějak zvláště dokazovat své stanovisko oproli Němeům?
Hla doktor Podlipná Husův Hus Marie Kristův Bouček Panenka Marif
16 article
Za podivné považuje dr. Podlipný, že pánové z pokrokové strany chlějí se dostat do sněmu přes Prahu a že kandiduji zrovna proti němu, který jest přece oposičníkem na radnici, o níž se pokrokove tak ostře vyslovují. Pokrokovci mají letáky, v nichž se vyslovují o zvýšení platů praesidia a že s pro písaře nic nestalo. Já však pro zvýšení plate členů praesidia nehlasoval a za písaře jsem se při- mlouval. (Pan Roll: Ale praesidium platy vyšší přec dostalo!) Dr. Podlipný: Kdybyste tam byl, va- šnosti, seděl, byli by to nedostali! (Veselost.) Dale vzpomenul dr. Podlipný doby svého starostování, kdy usiloval o to, aby Prahu učinil opravdou českou (Po- chvala.) a že se o tom veřejnost šířeji nedověděla vysvětluje tím, že nemá peněz na vydavání časopisu a na dluh vydávat noviny nechtěl. Přechází ku po- jednání o rozdějení referátů v zemském výtoru praví, že je to zvláštní, když finanční záležitosti ma
doktor Podlipná Roll Dale Praha
17 article
Němec dr. Eppinger a školské kanovník dr. Burinn ale to jsme nezavinili my, nýbrž bývalý nejvyšš maršálek. (Dr. Bouček: Kterého jste po celých Če chách jmenovali čestným měšťanem!) Dr. Pod- lipný: Já ho nejmenoval ani po celém královstvi ani v Praze! Dále pokračoval řečník: Mně bylo po divné, proč se pánové z pokrokové strany odvážil na Staré město. Prof. Masaryk, někdejší můj bratr ze Sokola, potkal mě a pravil otevřeně, že nevěděl, že na Statém městě kandiduji. Prof, dr. Masaryk se přiznal v »Savoy«, že nezná obecní záležitosti, ale on také nevěděl, kdo na sněmu zastupoval Staré mě to po dvě obdobi! Přicházím k tomu, proč p- krokovci přišli na Staré město. Zde ucházejí se israeltské voliče ! Varují židovské soukmenovce před touto novou přízní pokrokovců! My jako strana svo- bodomyslná nestáli jsme o rozdíly v náboženství. Já měl u israelitů vždy mocnou oporu a stalo se, kdyi jsem na Starém městě nebyl zvolen, že israelité v páté čtvrti mne zvolili! Vy pokrokovci nemáte žádnou příčinu rozkol v národě prohlubovat! Když jste chtěli jít proti radničnímu kompromisu, měti jste své kandidáty postavit na Novém městě nikoli na Statém městě, kde vystupuje sám oposič ník dr. Podlipný. (Boutlivá pochvala).
Němec Eppinger doktor Burinné Bouček profesor Masaryk Podlipná Praha Stará město Sokol Savoy Statý město
18 article
Staroměstští voličové pozorovali při řeči dra Podlipného stálý nepokoj na různých místech a zji stili, že nepoko) ten prov zovali jinoši, kleří hlaso vací právo vůbec nemají a zejmena na Starém mě stě voliči nejsou. Proto když titíž nevoličové s bouř pollesku uvítali na podium vystoupivšího prof. dra Masaryka, žádali voličové, aby nevoličové mlst- nost opustili a na galerii se odebrali. Hluk a nepo- koj nabýval takového rozsahu, že po drahnou chvll prof. dr. Masaryk vůbec se nemohl ujati slova. Proi dr. Masaryk volal do zástupu: »To je svobodomysl- nost!« Dr. Podlipný zase: »To je pokrokovost !- Dr. Pík: »Zde se koná voličská schůze a proto není správné, aby nás terorisovali účastníci, kteří nejsou voliči!« Hlasy: »Nevoliči pryč!« Po delši době zjednal konečně předseda klid a prof. dr. Ma- saryk mohl promluviti několik slov. Pravil: »Po- kud mluvil dr. Podlipný, byli ti chlapci dobří !« už znova začal velký rámus, neboť voličové doka- zovali, že měli co krotit nevoliče, aby dra. Podlip- ného nechali domluviti. Hlas: »Podle § 4. nemaj nevoličové právo na schůzi voličské prodlévatil- Trvalý nepokoj. Konečně přece dostal se prof. dr. Masar yk ke slovo. Pravil, že kandiduje na Starém měste proto, že to je nejpohodlnější. Komické prý je, když se tvrdí, že při tom jiné okolnosti hrály roli. Pro prý nejdem kandidovati proti dru. Grošovi? Kdyby byl dr. Podlipný oposičník, dalo by se o tom mluvit. Slyšeli jste, jak se dr. Podlipný vyslovil proti Vídni ale neslyšeli jste, že by byl dr. Podlipný vrátil řádz (Hlasy: A vrátil vy jste osobní přídavek od státu Hlučná veselost.) Tak je to: radikál končí rakouským řádem a nevrátil ho! (Hlasy: Osobní přídavek dr. Masaryk od ministra přijal a ten nevrálil !) Prof. dr.
Podlipný profesor Masaryk doktor Podlipná ma Masar Groš Vídeň
19 article
Masaryk: Víte, co je s tím přídavkem? Je to hanba, že to sem přicházt! (Dr. Bouček: To je su- rové ! Jiný hlas: A kdo sem přivedl záležitost řáduz Hluk a nepokoj.) Já konstatuji, že 13 let jsem půso- bil jako mimořádný profeser. Když jsem vypočítal, jakou ztrátu jsem ulrpěl. vyzval mě ministr Harti, abych žádal o náhradu. Učinil jsem to a dostal jsem 2000 K ročních přídavků. (Dr. Podlipný: Ty jsi z to žádal a já o řád nežádal! Hlučná veselost.) Prol. dr. Masaryk: Na pražské voličstvo je to přímo hanba, to je ostuda, že se té věci dotklol (Hlasy: S tím řádem je to od vás ostuda! To je urážlivý výrok! V tom okamžiku vzchopili se četní voličové staroměstští a tvrdili, že v proslovení prof. dra. Masaryka spatřují urážku vo- ličstva a žádali, aby výrok onen odvolal. Nastaly velmi bouřlivé a vzrušující scény. Z chnosu bylo slyšet výkřiky jedněch, kteří si stěžovali, že otázk přídavku prof. Masaryka byla zavlečena do schůze druzí opět bránili se a svalovali vinu na dra. Masa- ryka, že jizlivostí o řádu chtěl se dotknout dra Podlipného, na Starém městě obecně váženého. Pr tom opět dostala se na přetřes otázka, že jsou pří tomni i nevoličové, aneb voličové z jiných čivrtí. zkrátka přes čtvrt hodiny panoval ohlušující rámus Mezi křik mísilo se bušení sklenicemi a lácky. Voli- čové volali do zástupu: S takovou si na Staré město nepřijdete?) Předseda zjednav konečně klid, žádá důtklivě nevoliče, aby se odebrali na galerii a zdrželise všech projevů.
Masaryk doktor Bouček Hart Podlipná Prol profesor Podlipný
20 article
Prof. dr. Masaryk: Nechte mně konstatovat co jsem řekl. Pravil jsem, že nevědoucí toho využit kovali . . : (Bouřlivý odpor. Hlasy: Urazil jste v liče, že je to pro ně hanba a ostuda ! To si nedáme líbit! Odvolat! Trvalý nepokoj.) Dr. Pedlipný vzhledem k tomu, že se jedná o zájmy Starého města, žádal, aby voličové z jinýeh měst opustili místnost. Předseda se k tomuto vy zvání připojuje, ale bez výsledku. Hluk a nepoko roste. Zase se hlasně mluvilo o řádu a na to se od- povídalo neméně hlučně: »C. k. profesor bude uráže řád!« což velkou veselost vzbudilo.
profesor doktor Masaryk Pedlipný
21 article
Prof. Masaryk: Ja konstatuji... (Bouře od- poru.) Nepolicajtujte! Já konstatuji ... (Opětný hluk a nepokoj.) Já řekl: Je to hanba, že takové věci se sem přinesly. (Hlas: A c. a k. profesor sem přines řád!) Je to hanba, osobní věci sem zanášet. (Boute a nepokoj) Předseda přerušuje schůzi a po její zahájení ujímá se slova prof. dr. Masaryk: Já konstatuji, že 1. když mně byl hozen přídavek, řekl jsem těm nevědoucím to, že to vyložím a 2. bylo by hanbou, kdyby inteligentnímu voličstvu takové věci se přednášely. (Hlasy odporu, že to řekl jinak. Trvalý nepokoj.) Předseda žádá prof. dra. Masaryka, aby osobních záležitostí se vystříhal. (Hlučné projevy souhlasu. Hlasy: Tak vidíte, váš stranník je sám tak spravedlivý, že vás volá k věci!) Prof. dr. Masa- ryk zmínil su o výpravě sokolské do Francie uvádí, že tato schůze je nejlepším důkazem našeho úpadku. (Velký hluk a trvalý nepokoj. Hlasy: Od ny nějška rozbijeme dru. Podlipnému každou schůzí Vřava roste, předseda marně usiluje docíliti klid. Předseda p. Harmach: Pokusy moje, abych zjednal uklidnění myslí, staly se marnými a za ta- kového stavu věci končím schůzi! (Velká bouře Tvoří se skupiny, prudce debatující. Pozvolna a za stálého hluku prázdní se sál) ... Z Bechyně. Ve schůzi voličů, kterou svolala dne 6. t m. městská rada a za přítomnosti zástupců ve- škerých vrstev obyvatelstva byl jednomyslně kandi- dován pro zemský sněm pan Arnošt Chleborád odbor. učitel měšť. školy v Bechyni.
profesor Masaryk Hlas Bout doktor Podlipný Chleborád Francie Bechyně
22 article Dr. František Kahlík
Dr. František Kahlík mrtev.
doktor Kahlík
23 article
V noef ze soboty na neděli byla dodána Ústřední Matici školské telegrafleká zpráva, že zemřel vysoce zasloužilý ředitel českého vyššího gymnasia v Zábřeze na Moravě dr. František Kahlik. V zesnulém ztratil ústav zábřežský svého organisátora, Ústřední Matice školská jednoho ze svých nejlepších a nejzdatnějších spolupracovníků, severní Morava svého duchov ního vůdce, česká literatura svého plodného spisovatele. Dr. František Kahlik byl rodem Moravan narodil se dne 29. ledna 1854 v Poličně; studi gymnasijní konal v Kroměřiži od roku 1866 do reku 1873, kde na tehdejším německém gymnasiu podrobil se s vyznamenáním maturitní zkoušee; vykonav studia na c. k. universitě Karlo-Ferdinandově v Praze, nabyl uči telské způsobilosti pro vyšší gymnasia dne 5. července 1879 ze zeměpisu a dějepisu, jako suplent pů- sobil od 15. září 1876 do 15. září 1883 při c. k. ústavé učitelském v Praze, kde pro své obšírné vědomosti, humanní zacházení s kandi- dáty učitelství, jakož i pro své velké vzdělání všeobecné získal si úcty jak žactva, tak svých kolegů. Roku 1883 stal se profesorem při ma- tičním gymnasiu v Opavě a byl jmenován dne 8. července 1884 výborem Ústřední Matiee školské profesorem tohoto gymnasia. Roku 1886 byl povýšen na doktora filosofie již jako pro- fesor opavský.
doktor Kahlik Moravan Zábřeh Morava Kroměřiž Praha Opava univerzita KarlaFerdinandov
24 article
Když bylo zřízeno lidu severomoravskému Ústřední Maticí školskou a Gymnasijní Matieí zábřežskou matiční gymnasium v Zábřeze, po- volán byl dr. Kahlík za ředitele nového ústavu a ujal se řízení a organisace jeho s energií sobě vlastní. Profesorům ústavu nebyl přísným před- staveným, nýbrž spíše oteovským rádcem, žactvu byl přímo duševním otcem. Kouzlo jména Ka hlikova bylo takové, že rodiče i z dalekých krajin si žádali, aby byly dítky jejich přijaty na ústav Kahlikem řízený, ovšem žádostem po- dobným mohlo býti jenom výminečně vy hovováno. Za svou činnost školskou obdržel již na pasdagogiu pražském uznání od c. k. zemské školní rady, od výboru Ústřední Malice školské pak dostalo se mu několikráte uznání pochval- ných. Gymnasium zábřežské pak za jeho řízen dosáhlo pověstí nejlepšího českého gymnasia n Moravě. O velkém vzdělání Kahlikově svědčí že vedle češtiny a němčiny ovládal i jazyk francouzský, anglický, polský, ruský, vedle děje- pisu a zeměpisu vyučoval laké filosofické pro- paedeutice. Při své namáhavé a odpovědné práci matiční nepřál si oddechu a věnoval volné chvíle činnosti literární. Již roku 1884 vydal »Kritický rozbor pramenů a spisů o dějinách českých«, roku 1888 spis »Australie ve světle výzkumův«.
Kahlík Kahlikův Zábřeh český gymnázium můj Morava Austrálie ústřední Malice
25 article
Obě tyto publikace jsou rozebrány. Velkých zásluh získal si vydáním »Kytice z luhův slo- vanských i cizích«. Knihy této vyšly tři roč- níky, poslední z roku 1895 obsahuje pod heslem »Královna nebeská« lidové legendy o Matce Boží. Čistý zisk věnoval z tohoto díla Matici školské. I toto dílo jest rozebráno. Články jeho vědecké jsou roztroušeny ve Květech, Osvětě. v »Paedagogiu«, v Zlaté Praze, v Zeměpisném sborníku, ve Sborniku učitolském, v Učitelské Besedě, v Programech gymnasia opavského zábřežského. Četné články Kahlikovy jsou v čl- tankách pro střední školy, jakož i pro školy měšťanské, obocné a jinde. Zesnulý, ačkoli býval pevného zdravi, poslední léta cítival na sobě jistou únavu a hledával osvěžení v lázních, Loni v prázdninách na cestě z Karlových Varů byl stížen záchvatem mrtvice a když již byla naděje, že úplně se uzdraví a ujme se ří- zení ústavu, jemuž tolik lásky a péče věnoval, zesnul k žalu všech, kdož poznali jeho blaho- dárnou, neunavnou činnost a jeho krásnou ušlechtilou povahu. Gymnasium zábřežské, jež Kahlik organisoval a které od začátku letošního roku vede Ústřední Matice školská na účet státu, bude nejkrásnějším pomníkem jeho životn činnosti a lidu severomoravskému, pro něhož pracoval, bude ten kousek české půdy severo- moravské, o který tak urputný vede se boj, tím dražší, tím světější, že bude v sobě chovati tě- lesné pozůstatky muže, který svá nejlepší léta zasvětil duševnímu probuzení a záchrané naší národnosti na severní Moravě. S těžkými pře- kážkami bylo Kahlikovi zápasiti, avšak na konee opouští svůj lid severomoravský jako vítěz, za- nechávaje mu po sobě památku nejkrásnější, vzorný zkvétající ústav. Pohřeb zesnulého bude v úlerý o 3. hod. odpol. Budiž čest památee zvěčnělého.
Kahlikův Kahlik zlatý Praha Karlová Vary Morava legenda o matka boží
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německo-nacionální nespokojenost s ně- meckými ministry. „Deutschnat. Corr.“ přináší zajímavý lyrický výlev, v němž ujišťuje, že ve vůdčích kruzích německo-nacionálních panuje nesmírné udivení nad tím, že se tolik „rámusu tropí“ s domnělým rozladěním proti vládě panu- jícím prý právě ve svazu německo-nacionálním Z porad devitiělenného německého výboru vyšlo prý na jevo, že skutečné nespokojenosti anebo rozladu není. „Nahodilé výroky a bez významné události, kteréž však snad se zřetelem k lokálním poměrům doznaly ostřejšího posou- zení, nabyly váhy, jaká jim při bystřejší úvaze nijak nenáleží a věc potom vyložena tak, jako kdyby mezi svobodomyslnými stranami a něme- ekými ministry panovalo rozladění“, vypravuje anděl míru v „Deutsch. Corr.“, která označuje za původce těchto pověstí jenom ty živly, jimž na tom záleží, aby postavením německých mi- nistrů bylo otřeseno. Živly tyto sledují prý své zvláštní zájmy a proti tomu mělo by se vystoupiti s největším důrazem. Jak se zdá, o nejspolehli vějším léku proti takovým nesnázím ví sám bar. Beck, snad se mu podaří vynálezem nových odborných ministerstev naladiti rozladění mez německými ministry a témi, již by se ljimi rádi stali. — Počešťováni státních úřadů v Praze. Německé denníky pražské „znepokojily“ včera opět svoje čtenářstvo hrůzostrašným odhalením, jak prý se v Praze státní úřady „počešťují“. Vy- počitávají na odůvodnění svého poplašného
Deutsch Beck Německo Praha
27 article
nářku, kolik je v účetních departemer- tech pražského místodržitelství, finančního zemského ředitelství a poštovního ředitelstv úřadniků a aspirantů české národnosti a dospí- vají k výsledku, že je tu Čechů několikráte tolik, co Němců. To prý je nejpádnější důkaz, jan sntn prava češťuje a české národnosti všude nadržuje. Or- gány pražského kasina vyzývají tedy německé poslance, aby této záložitosti pozornost věnovali a soustavnému počešťování úřadů přítrž učinili. — Není pochybnosti, že je to zase prskavka z dílny německé národní rady a již proto bude potřebí číselná data jojí podrobiti jakési revisi. Avšak i když je v účtárnách jmenovaných pražských úřadů silná většina českých úřadníků, hoví to povaze města a potřebě úřadní agendy; kromě toho pak vysvětluje se věc okolností, že se němečti mladí páni dosud do takových pod- řízených odborů hrubě netlačili a ti, kteří se hlásili, že namnoze neměli nutné jazykové znalosti. Zajímavo je, že německé orgány s mra- venčí pílí sčitají české úřadníky vle vedlej- ších a pomoených odborech, že však se nikterak nezmiňují o vyšších a vysoký ch kategoriích státních úřadníků a o hodno- stech presidentských, kteréž přece úřadům rázu dodávají a o povaze jich rozhodují. My bychom s Němci ochotně měnili: ať si obsadí většinou svými lidmi účtárny a pomocné odbory, nám pak ať zůstavi hodnosti vrohních radů, dvorních radů a presidentů, jež dosud proti právu a spra- vedlnosti, ba i proti praktické potřebě a žádoueí dělnosti příslušných úřadů zaujímají jejich lidě a strannici.
Čecho Němec Or
28 article
— Osobní. Profesoři na českých vysokých ško- lách technických Bohumil Živna a Josef Schnei- der v Praze, Leop. Grimm a Frant. Hasav Brně jmenováni byli odborně technickými členy pa- tentního soudu na dobu pěti let. — Hutní správce Příbrami Frant. Čáslek jmenován byl adjunktem při učitelské stolici pro nauku o železe, kovech hutnictví na vysoké škole hornické tamtéž. — Notár Ign. K lepsch, ve Volarech přeložen byl do Plané. — Dvorní rada předseda kraj. soudu Jan Blümel Mostu dostal bezplatně rytíř. kříž řádu Leopoldova. — Promoce. Pan Ph. Mr. Olakar Štěpánek z Král. Vinohradů, byl dne 8. února na c. k. české universitě Karlo-Ferdinandově doktorem filosofie ve- řejně prohlášen. — Ministr krajan K. Prášek přijel včera odpo- ledne českou severní dráhou z Řivna do Prahya odpoledním rychlíkem Františkovy dráhy odjel do Vídně. — Úmrtí. V Hlinsku zemřela v neděli dne 9. února paní Kateřina Malinsků, vdova po továr- níku, matka pp. MUDra. Františka Malinského, ma- jilele továrny v Ronově n. Sáz. a JUDra. Antonína Malinského, advokáta v Hlinsku, v požehnaném věku 80 let. Pohřeb této vzorné paní české konán bud v úterý dne 11. února o 3. hod. odpol. na hebitov hlinecký — Kontrolor Hofhansel zemřel. Ve všeobecn nemocnici zemřel včera Jan Hofhansel 50letý kon- trolor u potravní daně, který před několika dny v sebevražedném úmyslu skočil s druhého patra svého bytu v Žitné ulici č. 26 na dlažbu a těžce s poranil. Mrtvola byla převezena do ústavu pr soudní pitvu.
Schnei Grimm František Blümel Mister Olakar Štěpánek Král Ferdinandův K Prášek Františkův Kateřina Malinsk Mudra Malinský Hofhansel Praha Příbram Volary Planá Most Leopoldov Vídeň Hlinsko Ronov Žitná ulice technický Bohumil živnout Hasav Brno Notár Igny univerzita Karla
29 article
— Zpráva časopisecká. Třetí číslo »Českého Se- veru«, vycházejícího v Libochovicích, ze dne7. února, bylo při dopravě tak poškozeno, že nemohl vůbec býti vydáno. Náhradní číslo vyjde ve středu dne 12. t. m. — Pro obchodní nemocnici v Praze. Ke »Spolku pro zřízení a vydržování Jubilejní obchodní nemoc- nice v Prazev přihlásili se během posledního týdn lito další noví členové: A) Skuteční a příspěvkemK 300.—: Zikmund Ascher, velkoobchodník se zbožím hedvábným, Moritz Glaser, velkoobchod se zbožím vlněným a rukodilným, F. Schmiti, sklad c. k. ptiv. továrny na zboží vlněné; Filiálka c. k. priv. banky pro země rakouské a Obchodní a záložní družinav Praze. B) přispívající s ročním příspěvkem K 20.— pp. M. Zadák, velkoobchodník v Praze a Vincene Kühn, prokurista na Král. Vinohradech. C) činní ročním příspěvkem K 10.—: pp. Antonín Faller, zá- stupce firmy Blaschka Comp. a Vend. Bíčák, zá- stupce firmy Blaschka Comp. v Praze. D) činní s ročním příspěvkem K 5.— p. Rudolf Severa, ob- chodník v Praze. Dále ve prospěch spolkových účelu složila Živnostenská banka pro Čechy a Moravu ob- nos K 500.—, firma Blaschka Comp. v Praze k 300.—. Spolkové míslnosti nalézají se v Praze, Ma- rianská ulice č. 32—II. (mezipatro) — Buml buršáků a nový uliční řád pražský. Ji loni, když jsme uveřejnili osnovu nového jízdního řádu pražského, upozornili jsme, že řád ten dotkne se také buršáckých bumlů, které prostě nedovoluje.
Ascher Moritz Glaser Kühn Král Faller Severa Buml Libochovice Praha Čechy Morava spolek pro zřízený Blaschek živnostenský banka Ma
30 article
Ustanovení toto zůstalo v platnosti ve vydaném jízd- ním řádu a tak stojí v § 21.: »Také sevřené řady chodců nesmějí používati chod- níků!« Buršácké bumly nebyly ničím jiným než sevřenými řadami chodců, nebe ť nikdo nemohl projít do domu nebo do průchodu, když narazil na řadu buršáků. Očekávalo se tedy, že nový jízdní a uliční řád bude stejně svědomilě plněn nejen proti mlékař- ským vozům a jiným vehiklům, ale zejmena také k vůli nestrannosti i proti bumlům. Ale chyba lávky. Včera dopoledne, vzdor nevlídnému počasí, buršáci přišli bumluvat a že to byly »řady sevřené«, mohli se přesvědčit i policejní úřadníci, pod jichž záštituu buršáci bumlovali, bez nejmenšího respektu nového uličního řádu. Kdy pak konečně bude Praha zbaven této čepičkové pouliční ostudyv — O počasí v Praze. Vichřice včera ráno zuřil v Praze velmi prudce. O 10. hod. dopol. přihnaly s na oblohu černé mraky, z nichž počal se sypati sníh a za krátko byla Praha zahalena sněhem. Př tom stále vichřice zuřila, takže na četných místech vůbec byla chůze znemožněna. Odpoledne sníh roztál. Dnes klesla rtuť teploměru na bod mrazu z včerejších + 3° Č. — Podlaha hořela. Včera o 10. hod. v noci byu automatem povolání hasiči do Podskalské třídy, kde vzniklo nebezpečí ohně v domě čp. 407—II. v prvém patře. Trámy, do komína zazděné, se vzňaly a o nich chytila podlaha. Hasiči z vyšehradské pobočky oheň uhasili, Přijeli také hasiči z hoř. Nového města, z Nuslí a ze Smíchova.
Podlaha Praha Nusle Smíchov
31 article
— Konfident zalčen pro účastenství na krádeži Zmínili jsme se již o tom, že zatčen byl Kamii Žižka, který dělal bezpečnostnímu oddělení dobro- volné služby v drobných věcech, ale ve větších po- nechal užitek pro sebe. V sobotu byla u Žižky, ja- kož i u domovnice Alžběly Brauerové v čís. 804—1.. kde bydlel, provedena domovní prohlídka a nalezeno několik ubrusů, nová perka, břitvy a pytel různých mosazných součástek. Jak se zjistilo, pocházela perka z krádeže u obuvníka Frant. Škvora v čís. 680—I., jemuž dne 4. února bylo z výkladní skříně odcizeno za 280 korun obuvi. Žižka ovšem tvrdil, že krádež neprovedl. Břitvy byly odcizeuy holiči p. Robertu Petákovi v čís. 532—VII., jemuž neznámí zloději dne 21. ledna způsobili citelnou škodu. Ubrusy a součástky mosazné odcizeny z hostinc p. Em. Eckhardta v Žižkově č. 324. Vysloveno pode- zření, že Žižka byl ve spojení se známými zloději trubek z hostinských sklepů, Sylvestrem Štichou J. Bohuslavským. Právě když deteklivové vykoná vah u Žižky domovní prohlídku, přišel tam na návštěvu revertent Frant. Javorský a loť se rozumí, že byl neprodleně vzat do úřadního uschování. Javorský zúčastnil se v nocí na den 7. února s Ant. Karasem a Václ. Stakorským vloupání do hostince p. Josefa Jungmanna v čís. 1208—II., kde náhodou byli vy- plašení a utekli. Také Karas byl zatčen a po Sta- korském zahájeno pátrání. Celá tato zlodějská spo- lečnost, v čele a dobrovolným konfidentem Žižkou, byla včera dopravena k trestnímu soudu do vazby. — Už mou milou do kostela vedou . . . Z Bos- kovic se sděluje: Obuvnický pomocník Josef Kohou- tek z Bojiště u Ledče v Čechách udržoval v dřívější době s Josefou Alexovou milostný poměr, který ne- zůstal síce bez následků, avšak narozené nemanžei-
Žižek Brauer František Škvor Peták Sylvestr Šticha J Bohuslavský Václ Jungmann Karas Žižka Koha Alexův Žižkov Ledeč Čechy