2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
10. února 1908. Císlo 40
5
article
Voliěská sehůze dra. Ant. Schauern
v Jičíně,
V sobotu 8. února konala se v jičínské
sokolovně sehůze navštívená 400 voliči, hlavně
z řad inteligence a živnostnictva, svolaná kandi
dátem strany mladočeské panem JUDrem. Ant
Schauerem. Sehůzi řídil starosta města Jičína
pan J. Jírů. Pan dr. Schauer, dosavadní posla-
nec za městskou skupinu Jičín, Nový Bydžov
měl delší politickou řeč o úkolech sněmu zem-
ského a odůvodnil, proč přijal opětně kandida-
turu od strany svobodomyslné.
Na to představili se kandidáti dvou jiných
směrů: JUDr. Jan Lachman a JUDr. Jan Lohař
Po poznámkách pp. Našince, Deyla a Lišky při-
jata na konec velikou většinou tato resoluce:
My občané města Jičína, shromáždění na
schůzi dne 8. února 1908, prohlašujeme, vy-
slechnuvše řeči tří pp. kandidátů:
Každý upřímný Čech musí truchliti nad
dnešním hrozným stavem národa našehov
ohledu politickém. V tak malé cti a vážnosti
jako dnes, nebylo jméno české snad po celou
dobu ústavního života.
I. V ohledu státoprávním vidíme se
žalosti, že posledním vyrovnáním rakousko-
uherským, při němž slibována hlavní bitva za
nejpalčivější naše potřeby, byl naopak jen
utužen dualismus tak, že jednotná monarchie
bude brzy jen na papíře. Koruna uherská
kroky mílovými spěje ku pouhé personální
unii, kdežto koruna česká má utonouti v tak
zv. Rakousku, to jest útvaru, jehož právního
trvání slavní naši buditelé političtí uznati ne-
ehtěli ani za značné ústupky.
JUDr
Schauer
J Jíra
doktor
Lachman
Lohař
Deyl
Liška
Jičín
Nová Bydžov
Čechy
Rakousko
6
article
Státní právo koruny české jest neměně
staré a právě tak platné jako právo koruny
uherské: a dnes, po čtyřiceti letech nejen se
nemůžeme bouřiti jako kdysi proti výroku, že
fundamentálky jsou vlna, která uplynula, dnes
vidíme, že staroslavný kdysi sněm království
našeho je často méně respektován než některé
okresní zastupitelstvo. Za doby Palackých,
Grégrů a Sladkovských mluvíval se sněmem
král: dnes ho vláda často ani nesvolává,
tak že ani rozpočet řádně projednati nemůže.
Zákonodárná kompetence sněmu jest i dle
prosincové ústavy dosti velká, ale předpotop-
ním volebním a jednacím řádem byl jeho
význam ponenáhlu stlačen pod ubohost samu,
ba ani zákony usnesené vláda nepředkládává
k sankci.
II. Po stránce hospodářské eitíme, že
se stále více ocitáme v područí centralismu,
ne bez vlastní viny. Naší zástupcové svolo-
vali, bohužel, aby říšská rada usnášela se na
rámcových zákonech ve věcech hospodář-
ských, které nesporně příslušejí v kom petenei
zákonodárství zemského.
Země koruny české odvádějí státu ročně
přes půl miliardy korun na daních, z čehož
se pro jejich účely vrátí asi 15 proc., ostatní
pohlii pasivní země a potřeby říšské. Hllu-
boce rozrušeni pozorujeme při tom, jak vláda
s netajenou tendencí klidně přihlíží k rostou-
eímu deficitu zemského hospodářství, který
činí každoročně již přes 20 mil. K, takže
nejbohatší země mocnářství spěje k finan-
čnímu úpadku, ačkoli přirážky zemské do-
sáhly úžasné výše. Z peněz našich buduje
se silné Rakousko — proti nám, moená ar-
máda — s duchem nám nepřátelským, velká
Vídeň — eynická politicky a brutální národ-
nostně. Potřebám širokých vrstev nevěnuje se
ani stý dil té péče.
Palacká
Grégr
Sladkovský
Rakousko
Vídeň
7
article
III. V ohledu národním daří se nám
pomalu jako v dobách absolutismu. Stre-
mayerova nařízení, již 30 let platná, opírajíeí
se o staleté zákony, nemíní na dále němečt
úřadníci dodržovati, výborně kvalifikovan
úřadníci Češi trpí soustavné mravní a hmolné
újmy, neboť každý i méně kvalifikovaný
Němec má přednost v postupu jen pro svoji
národní příslušnost. Člen vlády, německý
ministr krajan, prohlašuje svou součinnost se
snahami, aby národ český s pomocí zahra-
ničního Němectva byl vyhlazen. A skutečně
boj proti menšinám dosáhl již forem, které
ani v Maďarsku nebyly předstiženy, na př.
v případu ervěnickém.
Za dnešní éry bylo možno, aby vídeňským
Čechům bylo říšským soudem odepřeno právo
na veřejné školy, ač dříve Čechům dolno
rakouským touž instancí bylo přiznáváno
Pro příslušníky našeho národa byly tedy su
spendovány státní základní zákony o rovnosti
všech občanů před zákonem a o rovném právu
národností v úřadě a ve škole.
IV. V ohledu kulturním s krajním
znepokojením pozorujeme, jak nače školstv
všech stupňů jest zanedbáváno, jak vláda,
místo aby je přizpůsobovala pokrokům doby
hlavním jeho úkolem činí pěstění rakouského
vlastenectví a dynastických citů, bezmocne
pozorujeme, jak učitelstvo je stále těsněji
spoutáváno uniformujícím duchem byrokra-
tismu, jak vliv církve na školu ustavičně, b
již hrozivě roste. O druhé české université
životní podmince našeho rozvoje, se již ani
nemluví. To jsme to dopracovali!
V. Za poměrů lak hrozných pro nás ve
všech směrech vláda a někteří naši politi-
kové chtějí praeovati ke smíru s Němei.
Čech
Němec
Čecho
Maďarsko
8
article
Nemáme ničeho, co bychom jim za domněle
ústupky mohli nabídnouti jako kompensaci
to, v čem nám »ustoupí«, nebude dodrženo
jak názorně ukazuje žalostný přiklad morav
ského paktu. Němci kladou za první pod-
mínku, než přístoupí ke bližšímu jednání
o celém komplexu otázek národního vyrov-
nání, abychom zásadně připustili rozdělení
lisícileté jednoty království českého v ohledu
správním. Děsíme se tedy právem pouhého
pomyšlení na možnost jakéhokoli vyjednávání
za dnešních poměrů, aby snad vláda, vy-
slechnouc pro forma obě strany, nevnutila
takovým násilím jako na Moravě rozřešen
ve smyslu německém, s několika ústupky pro
nás, jež zůstanou na papíře.
Sněm, zvolený na základě starých voleh-
ních řádů, které vylučují ze spolurozhodn-
vání nejširší vrstvy lidové, zatím co na tř
velkostatkáře připadá ve skupině svěřenskýel
velkostatků jeden poslanec, takový pasqui
parlamentu nemá mravního oprávnění, aby
upravoval poměr dvou národů. To nechť po-
nechá sněmu, zvolenému na základě všeobec-
ného rovného práva hlasovacího s poměrným
zastoupením menšin.
Němec
Morava
9
article
VI. Uvažujeme-li o žalostných těchto po-
měrech, musime zvolati: jest nejvýš na
n, aby nrod nav sořásl se
sebe mrákoty ochablosti a důvě-
řivého quietismu. Proč byla smetena
strana staročeská, když dnes došli vedoueí
politikové tam, kde ona před 20 lety skon-
čila? Odmítáme nejen jednotlivé názory, ný-
brž samu podstatu tak zvané positivní politiky
dra. Kramáře, která se jmenuje positi v n
snad proto, že vede positivně, bezpečně, ne-
mylně od porážky k porážec, od hanby k han-
bě, vydávajíc políček za úspěch, potupu za
vymoženost. O to právě jest žalostnější než
politika staročeská, která aspoň drobečky na-
zývala drobečky a ne dobýváním účasti v ří-
zení státu. Vládní jest dnes politika vedent
mladočeského, ale positivní a rozumnou není.
10
article
Prohlašujeme slavně, že dle slov Havlíčko-
vých více spoléháme v mravní sílu národa,
dbalého své cti, než v přízeň měnlivých vláda
úsměv dvorních kruhů. Věrni jsouce odkazu
slavně minulosti našeho národa, žádáme, aby
česká politika vrátila se k tradicím velkých
našich politických buditelů pokroku doby při-
způsobeným. Aby byla ne skrčenou a bez-
zásadně kompromisující, ale hrdou a důstoj-
nou geniů našeho obrození. S žalem, s bolestí
a s rozhořčením nejhlubším pozorujeme, jak
se šíří v našem politickém ovzduší mor osob-
ního prospěchářství. Národ, bojující za svá
práva, potřebuje více ásadovosti, více brdo
sti, více nezištnosti: žádáme politiku demo
kratickou, upřímně pokrokovou, přesvědčeně
státoprávní, politiku věcné oposice, ve sloučen
vládě zadarmo.
VII. Z těchto důvodů zásndních
kandidáta nynějšího vedení strany
mladočeské voliti nemůžeme, a
vždy ctíme také odchylné mínění
je-li čestné a vážíme si hluboce o-
půrců bezúhonných a dobře kvali-
fikovaných. Vítáme jako čestuý čin.
že »Národní Listy«, které mlado-
českou stranu založily, dovedly se
postaviti politickému zbahnění, a
tolikerými osobními svazky a dě
jinným vývojem s ní srostly.
Kdyby se reorganisované vedení
strany mladočeské pokusilo o boykee
a ničení »Národních Listů« pro o-
chylné sice, ale jistě čestné jejich
stanovisko, jak dává veřejně vy-
hrožovati, prohlašujeme naopak
že lidé čestní všemožně mravně
i hmotně budou je podporovati
přičiní se, aby živly, zanášející
klerikální mstivost do veřejného
života, byly ze slušné společnosti
vykázány.
11
article
Bouřlívá schůze na Starém městě
pražském.
»Česká strana pokroková« stanovila na Starém
městě dvě kandidatury do sněmu král. českého a
příčiny té svolala zde několik schů I, v níž její kan
didáli měli se představit voličům. Ve schůzi v ka
várně »Savoy« kandidát prof. dr. Masaryk velmi ostř
se vyslovil o representaci obce pražské a kurá?
rostla, takže ve druhé schůzi, v »Merkuru« šlo t
ještě více z ostra, až to u některých voličů roztrp-
čení způsobilo. Třetí schůze svolána byla na včerejá
odpoledne do Konviktu, kde povstaly velmi hlučné
bouřlivé scény. Vylíčíme dle pravdy a skutečnosl
průběh schůze, která pro slálý nepokoj musila být
předčasně ukončena, takže jeden z pokrokových kan
didátů (prof. dr. Masaryk) kandidátní svoji řeč ne
mohl dokončit.
Schůzi svolal Politický klub české strany pokro
kové a pozval k ni všechny kandidáty: své strany
(prof. dra. Masaryka a dra, Boučka) a strany svobo
domyslnné (dra. Podlipného); pozvání druhému svo
bodomyslnému kandidátu p. V. Němcovi bylo omy
lem zasláno na jinou adresu. Účastníků z počátku
bylo mále, ale později se sál velice naplnil, zejmén
také jinochy a občany z jiných částí města i z před-
městí. Okolnosť, že do schůze dostavilo se mnoh
stoupenců strany pokrokové, kteří nejsou staroměst
skými voliči, později zavdala příčinu k hlučné mu
protestu a dovozovali skuteční voličové statoměstšt
že do schůze neměli míti přístupu nevoličové a ze
jména mladici.
Do předsednictva schůze zvoleni byli pp. tajem-
ník Harmach (pokrok.), dr. Janatk a (svobodom.
a Fišer (pokrok.).
profesor
doktor
Masaryk
Bouček
Podlipný
Janatk
Fišer
Konvikt
Český strana
12
article
Nejprvě ujal se slova kandidát sťrany pokrokov
dr. Bouček, který dle svědectví účastníků v so-
botní schůzi »Merkuru« velmi ostře posuzoval zále-
žitosti obecní. Thema tolo včera opustil a výhradno
se zabýval t. zv. vyššími politickými záležitostmi
Stačí, když se dolkneme hlavních jeho myšlenek
Mluvil o nespravedlivém volebním řádu, o bezcharak-
terní šlechtě a polozbankrolělém kavalíru. Princi-
piálně stojí proti šlechtě a jestli se fůuká po »na
šlechtě«, prohlašuje, že šlechla vůbec nemusí být
Volá: »Packy pryč, šlechto, z českého sněmu !« Da
vozuje, že doktorský nebo inženýrský diplom ješte
nedělá člověka vzdělaným. Jednání Staročechů o vo
lební reformě nazval jezovitstvím. Členové buržoa
stických stran jsou zanedbaní v politice. Váha sněmu
zemského poklesla a vina toho spočívá na jeho česk
většině, jíž vytýká, že nepřicházela s reálními n
vrhy. Je pro všeobecné právo hlasovací do sněma
proti právu pluratnímu, proti kurii šlechlické a do
máhá se, aby strana pokroková dostala zastoupení
doktor
Bouček
13
article
Ve příčině vyrovnání pravil řečník, že lisícilety
spor českoněmecký nebude vyrovnán. Spor ten bude
odklizen přirozeným vývojem. Tvrdí, že obon zem-
ských jazyků znalých lidí je čím dále méně a dovo
zuje to tvrzením ze své domácnosti, že »můj kluk
po 6letém učení se němčině na zvolání »Komm her!-
zůstane stál jako dřevéný«. Promluvil dále o kleri
kální Vídni, kde klerikalismus provozují staré báby
aby se kály ze svých hříchů, kleré v mládí natro
pily s lokaji. Tvrdil, že rakouská ústava je jako po
praskané, záplatované kalhoty. Chebský případ pova
žuje za naprostou porážku českých poslanců a Na
rodního klubu. Tyrdí dále, že úroveň naší university
klesá, poněvadž není dostatečné kritiky a z prolekce
že se provádějí habilitace. Takoví čekatelé profesury
lehnou sí pak na břícho a nic nedělají. Universita
pražská nestačí, to musí slepý vidět, jen ministr t
nevidí. To není ministr vyučování, ale ministr oblbo
vání, který ze staví proti menšinovým školám.
Komm
Vídeň
14
article
Svobodomyslný kandidát a po dvě období po-
slanec za Staré město pražské p. dr. Podlipný
hlučným potleskem staroméstských voličů pozdra-
vený, poděkoval v úvodu za pozvání ke schůzi, na
niž s netrpělivostí čekal, neboť byl dychtiv zvěděli.
s jakými novými světobornými myšlenkami se přijde.
Lituje, že byl ve svém očekávání zklamán, neboť to,
co právě slyšel, byly jen útoky na stranu a poví-
dání o všem možném, jenom ne o tom, co by se
týkalo sněmu král. českého. Řečník podrobně uvádí
jaké jest stanovisko jeho oproti Vídni, kterou nemůže
nikterak opěvovati a do níž za žádných podmínek
nedal se volit. Prohlašuje, že zůstane věrným Praze
a českému národu. Co z řeči dra. Boučka bylo pěk-
ného, už dávno není nové. On se rozpaloval pro
všeobecné právo hlasovací. A kdo to byl jiný, než
já, který o tomto požadavku mluvil s balkonu staro-
městské radnice? A kdo činil na sněmu návrhy na
zavedení tohoto práva? Naše strana svůj program
neopustila a vy jste nevynašti nic nového, když
tentýž požadavek stanovíte] A teď přicházejí ti noví
doktor
Podlipná
Bouček
Vídeň
Praha
15
article
apoštolové, kteží nás podezřívají, že jsme svůj pro-
gram zradili. Může to někdo vytýkati mně? (Hla
z galerie: »Vy jste smiřoval Husa s Panenkou Marif!-
Potlesk.) Dr. Podlipný: Nevím, kdo to zvolal
ale jsem povděčen, že na to přišel. Hned mu na to
odpovím! Kdyby dotyčný pán znal Husovy spisy
vědsl by, že Hus byl velkým ctitelem P. Marie. Ja
se do Jokmat nepoušitm a tulik tyrdím, že jsem ne-
mluvil o slavnostt položení záklnduo kámene
k pomníku Husovu ani o P. Marii, ani o matce bolí
nýbrž o matce Kristově. Ať si onen pán přečte teh
dejší mé proslovení a uzná zajistě, že jsem nepo
věděl nic jiného, než historickou pravdu! Nač tedy
tleskáte něčemu, o čem nevíte? Řečník přechází
k činnosti své na sněmu a praví, že dávno usiloval
o to, co dr. Bouček přednášel. Vyličoval, v jakém
směru, zejména v otázkách národních a živnosten-
ských staroměstští poslanci na sněmu pracovali a z
velkého pollesku se tázal, zda dr Podlipný má za-
potřebí nějak zvláště dokazovat své stanovisko oproli
Němeům?
Hla
doktor
Podlipná
Husův
Hus
Marie
Kristův
Bouček
Panenka Marif
16
article
Za podivné považuje dr. Podlipný, že pánové
z pokrokové strany chlějí se dostat do sněmu přes
Prahu a že kandiduji zrovna proti němu, který jest
přece oposičníkem na radnici, o níž se pokrokove
tak ostře vyslovují. Pokrokovci mají letáky, v nichž
se vyslovují o zvýšení platů praesidia a že s
pro písaře nic nestalo. Já však pro zvýšení plate
členů praesidia nehlasoval a za písaře jsem se při-
mlouval. (Pan Roll: Ale praesidium platy vyšší přec
dostalo!) Dr. Podlipný: Kdybyste tam byl, va-
šnosti, seděl, byli by to nedostali! (Veselost.) Dale
vzpomenul dr. Podlipný doby svého starostování, kdy
usiloval o to, aby Prahu učinil opravdou českou (Po-
chvala.) a že se o tom veřejnost šířeji nedověděla
vysvětluje tím, že nemá peněz na vydavání časopisu
a na dluh vydávat noviny nechtěl. Přechází ku po-
jednání o rozdějení referátů v zemském výtoru
praví, že je to zvláštní, když finanční záležitosti ma
doktor
Podlipná
Roll
Dale
Praha
17
article
Němec dr. Eppinger a školské kanovník dr. Burinn
ale to jsme nezavinili my, nýbrž bývalý nejvyšš
maršálek. (Dr. Bouček: Kterého jste po celých Če
chách jmenovali čestným měšťanem!) Dr. Pod-
lipný: Já ho nejmenoval ani po celém královstvi
ani v Praze! Dále pokračoval řečník: Mně bylo po
divné, proč se pánové z pokrokové strany odvážil
na Staré město. Prof. Masaryk, někdejší můj bratr
ze Sokola, potkal mě a pravil otevřeně, že nevěděl,
že na Statém městě kandiduji. Prof, dr. Masaryk se
přiznal v »Savoy«, že nezná obecní záležitosti, ale
on také nevěděl, kdo na sněmu zastupoval Staré
mě to po dvě obdobi! Přicházím k tomu, proč p-
krokovci přišli na Staré město. Zde ucházejí se
israeltské voliče ! Varují židovské soukmenovce před
touto novou přízní pokrokovců! My jako strana svo-
bodomyslná nestáli jsme o rozdíly v náboženství. Já
měl u israelitů vždy mocnou oporu a stalo se, kdyi
jsem na Starém městě nebyl zvolen, že israelité
v páté čtvrti mne zvolili! Vy pokrokovci nemáte
žádnou příčinu rozkol v národě prohlubovat!
Když jste chtěli jít proti radničnímu kompromisu,
měti jste své kandidáty postavit na Novém městě
nikoli na Statém městě, kde vystupuje sám oposič
ník dr. Podlipný. (Boutlivá pochvala).
Němec
Eppinger
doktor
Burinné
Bouček
profesor
Masaryk
Podlipná
Praha
Stará město
Sokol
Savoy
Statý město
18
article
Staroměstští voličové pozorovali při řeči dra
Podlipného stálý nepokoj na různých místech a zji
stili, že nepoko) ten prov zovali jinoši, kleří hlaso
vací právo vůbec nemají a zejmena na Starém mě
stě voliči nejsou. Proto když titíž nevoličové s bouř
pollesku uvítali na podium vystoupivšího prof. dra
Masaryka, žádali voličové, aby nevoličové mlst-
nost opustili a na galerii se odebrali. Hluk a nepo-
koj nabýval takového rozsahu, že po drahnou chvll
prof. dr. Masaryk vůbec se nemohl ujati slova. Proi
dr. Masaryk volal do zástupu: »To je svobodomysl-
nost!« Dr. Podlipný zase: »To je pokrokovost !-
Dr. Pík: »Zde se koná voličská schůze a proto
není správné, aby nás terorisovali účastníci, kteří
nejsou voliči!« Hlasy: »Nevoliči pryč!« Po delši
době zjednal konečně předseda klid a prof. dr. Ma-
saryk mohl promluviti několik slov. Pravil: »Po-
kud mluvil dr. Podlipný, byli ti chlapci dobří !«
už znova začal velký rámus, neboť voličové doka-
zovali, že měli co krotit nevoliče, aby dra. Podlip-
ného nechali domluviti. Hlas: »Podle § 4. nemaj
nevoličové právo na schůzi voličské prodlévatil-
Trvalý nepokoj.
Konečně přece dostal se prof. dr. Masar yk
ke slovo. Pravil, že kandiduje na Starém měste
proto, že to je nejpohodlnější. Komické prý je, když
se tvrdí, že při tom jiné okolnosti hrály roli. Pro
prý nejdem kandidovati proti dru. Grošovi? Kdyby
byl dr. Podlipný oposičník, dalo by se o tom mluvit.
Slyšeli jste, jak se dr. Podlipný vyslovil proti Vídni
ale neslyšeli jste, že by byl dr. Podlipný vrátil řádz
(Hlasy: A vrátil vy jste osobní přídavek od státu
Hlučná veselost.) Tak je to: radikál končí rakouským
řádem a nevrátil ho! (Hlasy: Osobní přídavek dr.
Masaryk od ministra přijal a ten nevrálil !) Prof. dr.
Podlipný
profesor
Masaryk
doktor
Podlipná
ma
Masar
Groš
Vídeň
19
article
Masaryk: Víte, co je s tím přídavkem? Je to
hanba, že to sem přicházt! (Dr. Bouček: To je su-
rové ! Jiný hlas: A kdo sem přivedl záležitost řáduz
Hluk a nepokoj.) Já konstatuji, že 13 let jsem půso-
bil jako mimořádný profeser. Když jsem vypočítal,
jakou ztrátu jsem ulrpěl. vyzval mě ministr Harti,
abych žádal o náhradu. Učinil jsem to a dostal jsem
2000 K ročních přídavků. (Dr. Podlipný: Ty jsi z
to žádal a já o řád nežádal! Hlučná veselost.) Prol.
dr. Masaryk: Na pražské voličstvo je
to přímo hanba, to je ostuda, že se té
věci dotklol (Hlasy: S tím řádem je to od vás
ostuda! To je urážlivý výrok! V tom okamžiku
vzchopili se četní voličové staroměstští a tvrdili, že
v proslovení prof. dra. Masaryka spatřují urážku vo-
ličstva a žádali, aby výrok onen odvolal. Nastaly
velmi bouřlivé a vzrušující scény. Z chnosu bylo
slyšet výkřiky jedněch, kteří si stěžovali, že otázk
přídavku prof. Masaryka byla zavlečena do schůze
druzí opět bránili se a svalovali vinu na dra. Masa-
ryka, že jizlivostí o řádu chtěl se dotknout dra
Podlipného, na Starém městě obecně váženého. Pr
tom opět dostala se na přetřes otázka, že jsou pří
tomni i nevoličové, aneb voličové z jiných čivrtí.
zkrátka přes čtvrt hodiny panoval ohlušující rámus
Mezi křik mísilo se bušení sklenicemi a lácky. Voli-
čové volali do zástupu: S takovou si na Staré město
nepřijdete?)
Předseda zjednav konečně klid, žádá důtklivě
nevoliče, aby se odebrali na galerii a zdrželise
všech projevů.
Masaryk
doktor
Bouček
Hart
Podlipná
Prol
profesor
Podlipný
20
article
Prof. dr. Masaryk: Nechte mně konstatovat
co jsem řekl. Pravil jsem, že nevědoucí toho využit
kovali . . : (Bouřlivý odpor. Hlasy: Urazil jste v
liče, že je to pro ně hanba a ostuda ! To si nedáme
líbit! Odvolat! Trvalý nepokoj.)
Dr. Pedlipný vzhledem k tomu, že se jedná
o zájmy Starého města, žádal, aby voličové z jinýeh
měst opustili místnost. Předseda se k tomuto vy
zvání připojuje, ale bez výsledku. Hluk a nepoko
roste. Zase se hlasně mluvilo o řádu a na to se od-
povídalo neméně hlučně: »C. k. profesor bude uráže
řád!« což velkou veselost vzbudilo.
profesor
doktor
Masaryk
Pedlipný
21
article
Prof. Masaryk: Ja konstatuji... (Bouře od-
poru.) Nepolicajtujte! Já konstatuji ... (Opětný hluk
a nepokoj.) Já řekl: Je to hanba, že takové věci se
sem přinesly. (Hlas: A c. a k. profesor sem přines
řád!) Je to hanba, osobní věci sem zanášet. (Boute
a nepokoj) Předseda přerušuje schůzi a po její
zahájení ujímá se slova prof. dr. Masaryk: Já
konstatuji, že 1. když mně byl hozen přídavek, řekl
jsem těm nevědoucím to, že to vyložím a 2. bylo by
hanbou, kdyby inteligentnímu voličstvu takové věci
se přednášely. (Hlasy odporu, že to řekl jinak. Trvalý
nepokoj.)
Předseda žádá prof. dra. Masaryka, aby
osobních záležitostí se vystříhal. (Hlučné projevy
souhlasu. Hlasy: Tak vidíte, váš stranník je sám tak
spravedlivý, že vás volá k věci!) Prof. dr. Masa-
ryk zmínil su o výpravě sokolské do Francie
uvádí, že tato schůze je nejlepším důkazem našeho
úpadku. (Velký hluk a trvalý nepokoj. Hlasy: Od ny
nějška rozbijeme dru. Podlipnému každou schůzí
Vřava roste, předseda marně usiluje docíliti klid.
Předseda p. Harmach: Pokusy moje, abych
zjednal uklidnění myslí, staly se marnými a za ta-
kového stavu věci končím schůzi! (Velká bouře
Tvoří se skupiny, prudce debatující. Pozvolna a za
stálého hluku prázdní se sál) ...
Z Bechyně. Ve schůzi voličů, kterou svolala dne
6. t m. městská rada a za přítomnosti zástupců ve-
škerých vrstev obyvatelstva byl jednomyslně kandi-
dován pro zemský sněm pan Arnošt Chleborád
odbor. učitel měšť. školy v Bechyni.
profesor
Masaryk
Hlas
Bout
doktor
Podlipný
Chleborád
Francie
Bechyně
22
article
Dr. František Kahlík
Dr. František Kahlík
mrtev.
doktor
Kahlík
23
article
V noef ze soboty na neděli byla dodána
Ústřední Matici školské telegrafleká zpráva, že
zemřel vysoce zasloužilý ředitel českého vyššího
gymnasia v Zábřeze na Moravě dr. František
Kahlik. V zesnulém ztratil ústav zábřežský
svého organisátora, Ústřední Matice školská
jednoho ze svých nejlepších a nejzdatnějších
spolupracovníků, severní Morava svého duchov
ního vůdce, česká literatura svého plodného
spisovatele.
Dr. František Kahlik byl rodem Moravan
narodil se dne 29. ledna 1854 v Poličně; studi
gymnasijní konal v Kroměřiži od roku 1866
do reku 1873, kde na tehdejším německém
gymnasiu podrobil se s vyznamenáním maturitní
zkoušee; vykonav studia na c. k. universitě
Karlo-Ferdinandově v Praze, nabyl uči telské
způsobilosti pro vyšší gymnasia dne 5. července
1879 ze zeměpisu a dějepisu, jako suplent pů-
sobil od 15. září 1876 do 15. září 1883 při
c. k. ústavé učitelském v Praze, kde pro své
obšírné vědomosti, humanní zacházení s kandi-
dáty učitelství, jakož i pro své velké vzdělání
všeobecné získal si úcty jak žactva, tak svých
kolegů. Roku 1883 stal se profesorem při ma-
tičním gymnasiu v Opavě a byl jmenován dne
8. července 1884 výborem Ústřední Matiee
školské profesorem tohoto gymnasia. Roku 1886
byl povýšen na doktora filosofie již jako pro-
fesor opavský.
doktor
Kahlik
Moravan
Zábřeh
Morava
Kroměřiž
Praha
Opava
univerzita KarlaFerdinandov
24
article
Když bylo zřízeno lidu severomoravskému
Ústřední Maticí školskou a Gymnasijní Matieí
zábřežskou matiční gymnasium v Zábřeze, po-
volán byl dr. Kahlík za ředitele nového ústavu
a ujal se řízení a organisace jeho s energií sobě
vlastní. Profesorům ústavu nebyl přísným před-
staveným, nýbrž spíše oteovským rádcem, žactvu
byl přímo duševním otcem. Kouzlo jména Ka
hlikova bylo takové, že rodiče i z dalekých
krajin si žádali, aby byly dítky jejich přijaty
na ústav Kahlikem řízený, ovšem žádostem po-
dobným mohlo býti jenom výminečně vy
hovováno.
Za svou činnost školskou obdržel již na
pasdagogiu pražském uznání od c. k. zemské
školní rady, od výboru Ústřední Malice školské
pak dostalo se mu několikráte uznání pochval-
ných. Gymnasium zábřežské pak za jeho řízen
dosáhlo pověstí nejlepšího českého gymnasia n
Moravě. O velkém vzdělání Kahlikově svědčí
že vedle češtiny a němčiny ovládal i jazyk
francouzský, anglický, polský, ruský, vedle děje-
pisu a zeměpisu vyučoval laké filosofické pro-
paedeutice. Při své namáhavé a odpovědné
práci matiční nepřál si oddechu a věnoval volné
chvíle činnosti literární. Již roku 1884 vydal
»Kritický rozbor pramenů a spisů o dějinách
českých«, roku 1888 spis »Australie ve světle
výzkumův«.
Kahlík
Kahlikův
Zábřeh
český gymnázium můj Morava
Austrálie
ústřední Malice
25
article
Obě tyto publikace jsou rozebrány. Velkých
zásluh získal si vydáním »Kytice z luhův slo-
vanských i cizích«. Knihy této vyšly tři roč-
níky, poslední z roku 1895 obsahuje pod heslem
»Královna nebeská« lidové legendy o Matce
Boží. Čistý zisk věnoval z tohoto díla Matici
školské. I toto dílo jest rozebráno. Články jeho
vědecké jsou roztroušeny ve Květech, Osvětě.
v »Paedagogiu«, v Zlaté Praze, v Zeměpisném
sborníku, ve Sborniku učitolském, v Učitelské
Besedě, v Programech gymnasia opavského
zábřežského. Četné články Kahlikovy jsou v čl-
tankách pro střední školy, jakož i pro školy
měšťanské, obocné a jinde. Zesnulý, ačkoli býval
pevného zdravi, poslední léta cítival na sobě
jistou únavu a hledával osvěžení v lázních,
Loni v prázdninách na cestě z Karlových
Varů byl stížen záchvatem mrtvice a když již
byla naděje, že úplně se uzdraví a ujme se ří-
zení ústavu, jemuž tolik lásky a péče věnoval,
zesnul k žalu všech, kdož poznali jeho blaho-
dárnou, neunavnou činnost a jeho krásnou
ušlechtilou povahu. Gymnasium zábřežské, jež
Kahlik organisoval a které od začátku letošního
roku vede Ústřední Matice školská na účet
státu, bude nejkrásnějším pomníkem jeho životn
činnosti a lidu severomoravskému, pro něhož
pracoval, bude ten kousek české půdy severo-
moravské, o který tak urputný vede se boj, tím
dražší, tím světější, že bude v sobě chovati tě-
lesné pozůstatky muže, který svá nejlepší léta
zasvětil duševnímu probuzení a záchrané naší
národnosti na severní Moravě. S těžkými pře-
kážkami bylo Kahlikovi zápasiti, avšak na konee
opouští svůj lid severomoravský jako vítěz, za-
nechávaje mu po sobě památku nejkrásnější,
vzorný zkvétající ústav. Pohřeb zesnulého bude
v úlerý o 3. hod. odpol. Budiž čest památee
zvěčnělého.
Kahlikův
Kahlik
zlatý Praha
Karlová Vary
Morava
legenda o matka boží
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německo-nacionální nespokojenost s ně-
meckými ministry. „Deutschnat. Corr.“ přináší
zajímavý lyrický výlev, v němž ujišťuje, že ve
vůdčích kruzích německo-nacionálních panuje
nesmírné udivení nad tím, že se tolik „rámusu
tropí“ s domnělým rozladěním proti vládě panu-
jícím prý právě ve svazu německo-nacionálním
Z porad devitiělenného německého výboru vyšlo
prý na jevo, že skutečné nespokojenosti
anebo rozladu není. „Nahodilé výroky a bez
významné události, kteréž však snad se zřetelem
k lokálním poměrům doznaly ostřejšího posou-
zení, nabyly váhy, jaká jim při bystřejší úvaze
nijak nenáleží a věc potom vyložena tak, jako
kdyby mezi svobodomyslnými stranami a něme-
ekými ministry panovalo rozladění“, vypravuje
anděl míru v „Deutsch. Corr.“, která označuje
za původce těchto pověstí jenom ty živly, jimž
na tom záleží, aby postavením německých mi-
nistrů bylo otřeseno. Živly tyto sledují prý své
zvláštní zájmy a proti tomu mělo by se vystoupiti
s největším důrazem. Jak se zdá, o nejspolehli
vějším léku proti takovým nesnázím ví sám
bar. Beck, snad se mu podaří vynálezem nových
odborných ministerstev naladiti rozladění mez
německými ministry a témi, již by se ljimi
rádi stali.
— Počešťováni státních úřadů v Praze.
Německé denníky pražské „znepokojily“ včera
opět svoje čtenářstvo hrůzostrašným odhalením,
jak prý se v Praze státní úřady „počešťují“. Vy-
počitávají na odůvodnění svého poplašného
Deutsch
Beck
Německo
Praha
27
article
nářku, kolik je v účetních departemer-
tech pražského místodržitelství, finančního
zemského ředitelství a poštovního ředitelstv
úřadniků a aspirantů české národnosti a dospí-
vají k výsledku, že je tu Čechů několikráte
tolik, co Němců. To prý je nejpádnější důkaz,
jan sntn prava
češťuje a české národnosti všude nadržuje. Or-
gány pražského kasina vyzývají tedy německé
poslance, aby této záložitosti pozornost věnovali
a soustavnému počešťování úřadů přítrž učinili.
— Není pochybnosti, že je to zase prskavka
z dílny německé národní rady a již proto bude
potřebí číselná data jojí podrobiti jakési revisi.
Avšak i když je v účtárnách jmenovaných
pražských úřadů silná většina českých úřadníků,
hoví to povaze města a potřebě úřadní agendy;
kromě toho pak vysvětluje se věc okolností, že
se němečti mladí páni dosud do takových pod-
řízených odborů hrubě netlačili a ti, kteří
se hlásili, že namnoze neměli nutné jazykové
znalosti. Zajímavo je, že německé orgány s mra-
venčí pílí sčitají české úřadníky vle vedlej-
ších a pomoených odborech, že však se
nikterak nezmiňují o vyšších a vysoký ch
kategoriích státních úřadníků a o hodno-
stech presidentských, kteréž přece úřadům rázu
dodávají a o povaze jich rozhodují. My bychom
s Němci ochotně měnili: ať si obsadí většinou
svými lidmi účtárny a pomocné odbory, nám
pak ať zůstavi hodnosti vrohních radů, dvorních
radů a presidentů, jež dosud proti právu a spra-
vedlnosti, ba i proti praktické potřebě a žádoueí
dělnosti příslušných úřadů zaujímají jejich lidě
a strannici.
Čecho
Němec
Or
28
article
— Osobní. Profesoři na českých vysokých ško-
lách technických Bohumil Živna a Josef Schnei-
der v Praze, Leop. Grimm a Frant. Hasav
Brně jmenováni byli odborně technickými členy pa-
tentního soudu na dobu pěti let. — Hutní správce
Příbrami Frant. Čáslek jmenován byl adjunktem
při učitelské stolici pro nauku o železe, kovech
hutnictví na vysoké škole hornické tamtéž. — Notár
Ign. K lepsch, ve Volarech přeložen byl do Plané.
— Dvorní rada předseda kraj. soudu Jan Blümel
Mostu dostal bezplatně rytíř. kříž řádu Leopoldova.
— Promoce. Pan Ph. Mr. Olakar Štěpánek
z Král. Vinohradů, byl dne 8. února na c. k. české
universitě Karlo-Ferdinandově doktorem filosofie ve-
řejně prohlášen.
— Ministr krajan K. Prášek přijel včera odpo-
ledne českou severní dráhou z Řivna do Prahya
odpoledním rychlíkem Františkovy dráhy odjel do
Vídně.
— Úmrtí. V Hlinsku zemřela v neděli dne 9.
února paní Kateřina Malinsků, vdova po továr-
níku, matka pp. MUDra. Františka Malinského, ma-
jilele továrny v Ronově n. Sáz. a JUDra. Antonína
Malinského, advokáta v Hlinsku, v požehnaném věku
80 let. Pohřeb této vzorné paní české konán bud
v úterý dne 11. února o 3. hod. odpol. na hebitov
hlinecký
— Kontrolor Hofhansel zemřel. Ve všeobecn
nemocnici zemřel včera Jan Hofhansel 50letý kon-
trolor u potravní daně, který před několika dny
v sebevražedném úmyslu skočil s druhého patra
svého bytu v Žitné ulici č. 26 na dlažbu a těžce s
poranil. Mrtvola byla převezena do ústavu pr
soudní pitvu.
Schnei
Grimm
František
Blümel
Mister
Olakar
Štěpánek
Král
Ferdinandův
K Prášek
Františkův
Kateřina Malinsk
Mudra
Malinský
Hofhansel
Praha
Příbram
Volary
Planá
Most
Leopoldov
Vídeň
Hlinsko
Ronov
Žitná ulice
technický Bohumil živnout
Hasav Brno
Notár Igny
univerzita Karla
29
article
— Zpráva časopisecká. Třetí číslo »Českého Se-
veru«, vycházejícího v Libochovicích, ze dne7.
února, bylo při dopravě tak poškozeno, že nemohl
vůbec býti vydáno. Náhradní číslo vyjde ve středu
dne 12. t. m.
— Pro obchodní nemocnici v Praze. Ke »Spolku
pro zřízení a vydržování Jubilejní obchodní nemoc-
nice v Prazev přihlásili se během posledního týdn
lito další noví členové: A) Skuteční a příspěvkemK
300.—: Zikmund Ascher, velkoobchodník se zbožím
hedvábným, Moritz Glaser, velkoobchod se zbožím
vlněným a rukodilným, F. Schmiti, sklad c. k. ptiv.
továrny na zboží vlněné; Filiálka c. k. priv. banky
pro země rakouské a Obchodní a záložní družinav
Praze. B) přispívající s ročním příspěvkem K 20.—
pp. M. Zadák, velkoobchodník v Praze a Vincene
Kühn, prokurista na Král. Vinohradech. C) činní
ročním příspěvkem K 10.—: pp. Antonín Faller, zá-
stupce firmy Blaschka Comp. a Vend. Bíčák, zá-
stupce firmy Blaschka Comp. v Praze. D) činní
s ročním příspěvkem K 5.— p. Rudolf Severa, ob-
chodník v Praze. Dále ve prospěch spolkových účelu
složila Živnostenská banka pro Čechy a Moravu ob-
nos K 500.—, firma Blaschka Comp. v Praze k
300.—. Spolkové míslnosti nalézají se v Praze, Ma-
rianská ulice č. 32—II. (mezipatro)
— Buml buršáků a nový uliční řád pražský. Ji
loni, když jsme uveřejnili osnovu nového jízdního
řádu pražského, upozornili jsme, že řád ten dotkne
se také buršáckých bumlů, které prostě nedovoluje.
Ascher
Moritz Glaser
Kühn
Král
Faller
Severa
Buml
Libochovice
Praha
Čechy
Morava
spolek pro zřízený
Blaschek
živnostenský banka
Ma
30
article
Ustanovení toto zůstalo v platnosti ve vydaném jízd-
ním řádu a tak stojí v § 21.: »Také sevřené
řady chodců nesmějí používati chod-
níků!« Buršácké bumly nebyly ničím jiným než
sevřenými řadami chodců, nebe ť nikdo nemohl projít
do domu nebo do průchodu, když narazil na řadu
buršáků. Očekávalo se tedy, že nový jízdní a uliční
řád bude stejně svědomilě plněn nejen proti mlékař-
ským vozům a jiným vehiklům, ale zejmena také
k vůli nestrannosti i proti bumlům. Ale chyba lávky.
Včera dopoledne, vzdor nevlídnému počasí, buršáci
přišli bumluvat a že to byly »řady sevřené«, mohli
se přesvědčit i policejní úřadníci, pod jichž záštituu
buršáci bumlovali, bez nejmenšího respektu nového
uličního řádu. Kdy pak konečně bude Praha zbaven
této čepičkové pouliční ostudyv
— O počasí v Praze. Vichřice včera ráno zuřil
v Praze velmi prudce. O 10. hod. dopol. přihnaly s
na oblohu černé mraky, z nichž počal se sypati
sníh a za krátko byla Praha zahalena sněhem. Př
tom stále vichřice zuřila, takže na četných místech
vůbec byla chůze znemožněna. Odpoledne sníh
roztál. Dnes klesla rtuť teploměru na bod mrazu z
včerejších + 3° Č.
— Podlaha hořela. Včera o 10. hod. v noci byu
automatem povolání hasiči do Podskalské třídy, kde
vzniklo nebezpečí ohně v domě čp. 407—II. v prvém
patře. Trámy, do komína zazděné, se vzňaly a o
nich chytila podlaha. Hasiči z vyšehradské pobočky
oheň uhasili, Přijeli také hasiči z hoř. Nového města,
z Nuslí a ze Smíchova.
Podlaha
Praha
Nusle
Smíchov
31
article
— Konfident zalčen pro účastenství na krádeži
Zmínili jsme se již o tom, že zatčen byl Kamii
Žižka, který dělal bezpečnostnímu oddělení dobro-
volné služby v drobných věcech, ale ve větších po-
nechal užitek pro sebe. V sobotu byla u Žižky, ja-
kož i u domovnice Alžběly Brauerové v čís. 804—1..
kde bydlel, provedena domovní prohlídka a nalezeno
několik ubrusů, nová perka, břitvy a pytel různých
mosazných součástek. Jak se zjistilo, pocházela
perka z krádeže u obuvníka Frant. Škvora v čís.
680—I., jemuž dne 4. února bylo z výkladní skříně
odcizeno za 280 korun obuvi. Žižka ovšem tvrdil,
že krádež neprovedl. Břitvy byly odcizeuy holiči p.
Robertu Petákovi v čís. 532—VII., jemuž neznámí
zloději dne 21. ledna způsobili citelnou škodu.
Ubrusy a součástky mosazné odcizeny z hostinc
p. Em. Eckhardta v Žižkově č. 324. Vysloveno pode-
zření, že Žižka byl ve spojení se známými zloději
trubek z hostinských sklepů, Sylvestrem Štichou
J. Bohuslavským. Právě když deteklivové vykoná vah
u Žižky domovní prohlídku, přišel tam na návštěvu
revertent Frant. Javorský a loť se rozumí, že byl
neprodleně vzat do úřadního uschování. Javorský
zúčastnil se v nocí na den 7. února s Ant. Karasem
a Václ. Stakorským vloupání do hostince p. Josefa
Jungmanna v čís. 1208—II., kde náhodou byli vy-
plašení a utekli. Také Karas byl zatčen a po Sta-
korském zahájeno pátrání. Celá tato zlodějská spo-
lečnost, v čele a dobrovolným konfidentem Žižkou,
byla včera dopravena k trestnímu soudu do vazby.
— Už mou milou do kostela vedou . . . Z Bos-
kovic se sděluje: Obuvnický pomocník Josef Kohou-
tek z Bojiště u Ledče v Čechách udržoval v dřívější
době s Josefou Alexovou milostný poměr, který ne-
zůstal síce bez následků, avšak narozené nemanžei-
Žižek
Brauer
František
Škvor
Peták
Sylvestr Šticha
J Bohuslavský
Václ
Jungmann
Karas
Žižka
Koha
Alexův
Žižkov
Ledeč
Čechy