2
masthead
V Praze, v pondělí40. února 1908.
Praha
4
article
Na rannt n odpol. lIsty
předrlání se
v Praze v adeinistraet
na měsje
6 K —
na čtvrt. leta
s dvoji donázkoe
na saěal
na čivet leta
ve dlislk ách
měst. . . 2 K S0
Pošlnni
na čtvst keba
dsojí zka ilkee
na čtvrt leta
S Pošlnni
Praha
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Očekávaně zensační události v Bělehradě.
Z Vídně, 10. února. »Sonn. u. Montagsre
vue« sděluje z Pešti: »Zprávy bělehradské jsou
velmi znepokojivé. Situace korun
ního prince jest ohrožena. Čekaj
se v nejbližší době sensační udá
losti a veliká překvapení.e
Náčelník generálního štábu
Z Vídně, 10 února. Šéf generálního
štábu Conrad z Hötzendorfu, který vy
vázl ze zánětu plic, odebral se včera na něko
likanedělní dovolenou do Dubrovníka.
Dr. Lueger.
Z Vídně, 10 února. » Montagsrevue« aděluje
»Stav dra. Luegra jest nepřiznivý. Nemá chuti
k jídlu a časlo vrhne. Lékaři uvádějí tyto
změny v souvislost s jeho původní nemocí
nevétí, že by byly ve spojení s influenzou.
Sily jeho jsou nevalné, jakkoliv se všemožně
namáhá, ba dokonce i vyřízuje důležitá akta.«
Montagsre
doktor
Lueger
Bělehrad
Vídeň
Pešť
Hötzendorf
Dubrovník
Conrad
7
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Agrárníci a drahota masa.
Z Vídně, 9. února. (K. k.) Dnes konal se
zde sjezd zástupců dolnorakou-
ských hospodářských besídek
družstev, svolaný c. k. hospodářskou spo-
lečnosti ve Vídni; na sjezdu přednášel řišský
rylíř Hohenblun o otázce: »Jak třeba se
zachovati vůči agitacím, prováděným
proti agrárníkům v otázce zdražo-
vání potravin a vzhledem k jednánío
uzavření smluvsestáty balkánskými.«
V přijaté resoluci vyzývá se vláda, aby při
jednání o uzavření obchodní s mlouvy
se Srbskem nebo s jinými balkánským
státy neposkytovala žádných ústupků, pokud jde
o dovoz živého nebo třeba jen po-
raženého dobytka.
V druhé resoluci prohlašují se za bezdů
vodné veškeré útoky, podnikané na zemědělce
pro zdražování potravin; vláda a agrární po-
slanci se v resoluci té vyzývají, aby chránili
obyvatelstvo piměřenými opatřenimi před 1i bo
volným stanovením cen potravin
se strany překupníků.
Apanáže srbského koruuního prince.
Z Bělehradu, 9 února. Zu směrodatných
míst se prohlašuje, že korunní prine od-
volal svůj list, zaslaný předsodovi skup-
štiny Jovanovičovi, jako neoportunní, a vyhradil
si zároveň, že apanáži po schválen
ve skupštině buď přijme nebo za-
mítne. Tím odstraněna jest prý příčina k mi
nisterské krisi.
Porta a nové bulharské ministerstvo
Z Cařihradu, 9. února (K. k.) Porla
chová se k novému bulharskému ministerstvu
posud zdrželivě a vyčkává, až dojde úřadní
prohlášení o stanovisku a programu ministerstva
toholo.
Jovanovič
Port
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Cařihrad
8
article
Turecko a Persie.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Sultán
choval se velmi vlídně k perskému velevyslanci
jejž přijal v pátečním slyšení, Na zakročení vele-
výslancovo bylo mu včera z Jildizu a Porlou dnes
sděleno, že bylo vydano irade, aby div i sn
generál Fasyl vrátil se dle roz
kazu s vojskem do Turecka.
Z Urmie, 9. února. (K. k) P. t. a. sdě-
luje: Perská komise odevzdala
dnes turacké komisi list per-
ského hlsvního komisaře, který na-
vrhuje, aby se turecký hlavní komisař odebral
s ním do Saněbulsku a tam na mistě samém
vyšetřil známé události. Tachir paša slibil,že
odpoví v ponděli.
Nový francouzský senator.
Z Pařiže, 9. února. (K. k.) Poslanec Be-
rard, bývalý státní podlajemnik pošt, byl zvolen
v departementu Aix za senatora.
Švédské poselsivo v Cařihradě.
Z Cařibradu, 8. února. (K. k) Členové
švédského zvláštního poselstva, vyslaného, aby
sullánovi oznámilo nastolení švědského krále
Gustava V., sem včera přibyli a byli, jako ob
vykle, uvitáni jako sultánovi hosté.
Vévoda z Connanghlu.
Fasyl
Turecko
Persie
Cařihrad
Urmie
Saněbulsko
Pařiže
Aix
král Gustavo V
Connanghla
Jildiz
Cařibrad
9
article
Z Neapole, 9. února. (K. k.) Vévoda
věvodkyně z Connaughtu odjeli včera večer do
Alexandrie.
Anglická odpověď na hrozby německého loďstva
Z Londýna, 9. února. (K. k.) A dmi rá
John Fisher zaslal jménem lorda Tweed-
montha časopisu »Observer« list, v němž pla
se po jmeně autora článků o loďstvu
otištěných v »Observeru« dne 2. t. m, jakož
i po tom, jakého písemného materiálu k nim
použl.
Admirál Fisher douřá, že vydavatel »Obser
veru« podá mu vysvětlení, protože soudi, že
autor oněch článků dal na veřejnos
tajné, naprosto důvěrné zprávy,
jež byly nepatřičným způsobem
odeizeny, jakož i že uveřejnil podrobně
obsah soukromých porad a usne-
sení admirality.
Vydavatel »Observeru« odpověděl, že jest
sám autorem oněch článků, články ty nezaklá-
dají se prý na úřadních zprávách, nýbrž na
údajích, jež může si každý opatřiti, kdo zabývá
se námořními otázkami.
V řečených článcích »Observeru« se tvrdilo,
že »přestala« doba, kdy vydání na námořnictvo
se omezovalo, poněvadž nynějšl vlád
se usnesla, aby lodstvo zachováno brlo
bezpodmínečně na patřičné výši, a dána
takto silná, dalekosáhlá odpověd
na hrozby německého lodstva.
Fisher
Neapol
Alexandrie
Londýn
Tweed
Observer
10
article
Dementi.
Z Petrohradu, 9. fúnora. (K. k.) »Spb
Ag « jest zmocněna prohlásiti za naprosto bez-
podstatnou pověsť, otištěnou v listech, že rušt
velavyslanci ve Vídni a v Cařihradě přibudou
v brzku do Petrohradu.
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 9. února. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Intrika oposice s následníke
trůnu vyjasněna. Co napověděl před 4 dni ve
skupštině mladoradikálný vůdce Ljubomír Sto-
janovič, že prine se vzdává apanáže, to prine
potvrdil předevčírem dopisem předsedovi skup
štiny. Prine mezi tím druhým dopisem prohlásil,
že není v právu účinkovati na vládu a skupštinu,
zachovává si ale právo vysloviti se později, při-
jme-li apanáží anebo ne. Kolo radikálných po-
slanců usneslo se hlasovati pro apanáži. Opo
sičný tisk, jenž dosud psal proti princi, nyní h
velebí.
Petrohrad
Vídeň
Cařihrad
Srbsko
Bělehrad
Spb Aga
11
article
Po kralovraždě v Portugalsku
Po kralovraždě v Portugalsku
Franco ve Francii.
Z Bordeaux, 9. února (K. k.) Franco ne-
vyšel dnes ze svého zdejšího bytu. Posudse
neví, kdy, nebo kam odjede.
Smuteční bohoslužby
Z Lissabonu, 9. února. (K. k.) Ve čtyř
hodiny odpoledne sloužil patriarcha v chrámě
Sv. Vincence requiem za krále Carlosa a korun-
ního prince. Rakve s jich tělesnými ostatky
budou po jistou dobu veřejně vystaveny.
Pohřeb minnl klidně.
Z Lissabonu, 9. února. (K. k.) O včerej
ším pohřbu neudala se až na nepatrnou nehodu
žádná přihoda.
Na jeden vůz vystoupilo velmi mnoho di
váků. Právě když pohřební průvod ubiral se
kolem, vůz ten pod liží diváků povolil. Několik
osob bylo při tom zraněno, ve-měs však lehce.
Smuteční bohoslužby.
Z Londýna, 9. února. (K. k.) Král s krá-
lovnou, princ Walesský s chotí, lordmayor
četné obecenstvo obcovato dnes zádušním boho-
službám za portugalského krále a korunníh
prince ve chrámu sv. Pavla.
Z Lissabonu, 9. února. (K. k) Po smuteč
ních obřadech odevzdal nejvyšší komoři rakve
patriarchovi se slavnostní příahou, že mrtvoly
skutežně jsou v rakvích; patriarcha vzal pak
klič. Vysocí dvorní hodnostové podepsali potom
jako svědci dvě listiny o odevzdání kliče a rakví
Rakve budou po nějakou dobu vystaveny a obe-
censtvo bude si je moci prohlédnouti. Pak bu-
dou dopraveny do kaple, kde jsou pohřbeni
portugalští vládcové.
Kvašení ve vojsku.
Z Frankfurta, 10. února. Dle zpráv z Lis-
sabonu kvašení ve vojsku a marin
trvá dále. Předevěírem zatčen
bylo několik poddůstojníků pro
buřičství. Také z nejlepšího pramene se
polvrzuje, že po kralovraždě v kasárná ch
16. pěšího pluku po celou noc voj-
sko zápasilo jako v pravidelném
boji navzáje m.
Franco
Vincenc rekviem
Walesský
Portugalsko
Francie
Bordeaux
Lissabon
Londýn
Frankfurt
svatý . Pavel
12
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Napjatá síluace ve Finsku.
Ze Šlokholmu, 9 února. (K. k.) »Svenska Tele-
gramiyrau« dovidá se z Helsingforsu, že ne-
pravdivou jest zpráva jednoho berlinského listu, ja-
koby finský generální gubernátor Ger-
hard byl již požádal za propuštěnou. Rovně
není ve vládních kruzích nic známo, o domnělém
odstoupení finského státního tajemníka v Petrohradě
podmaršálka Langhoffa. Pravdou jest ovšem, že si
tuace je napjatá více nežli kdy jindy.
Langhoff
Rus
Finsko
Šlokholm
Helsingfors
Gera
Petrohrad
Svensko Tela
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. února. (Návrh La tourů
a Schrafflův.) V politické práci tohoto
týdne upoutá asi nejvíce pozornosti středečn
schůze vojenského výboru rakouské delegace,
poněvadž bude nutno rozhodnouti o Latourově
a Schrafflově návrhu, aby se zvýšily platy důstojí
níků a vojenského mužstva, ačkoli předseda
uherské delegace, Barabáš, výslovně už pro-
hlásil, že stane-h se v rakouské delegaci o věci
té nějaké usnesení a bude mu dodáno, položt
je klidně ad acta. Latourův a Schraffiův návrh
byl vytištěn a včera rozeslán členům výboru.
V samotném ná vrhu se žádá, aby se k vojen-
skému rozpočtu na r. 1908 povolil mimořádný
úvěr a sice
1. 6,300.000 K na přídavky důstojníkům
jich zástupcům, kadetům a vojenským úřad
nikům;
2. 360.000 K na přídavky týmž hodnostůn
u námořnictva a
3. 5.300.000 K na zlepšení žoldu vojen-
ského mužstva, kteréžto přídavky mají se vesměs
počitati od 1. ledna t. r. a mají se vyplácet
tak dlouho, až budou platy vojenských oso
upraveny zákonem.
K návrhu tomuto připojena resolu ce,
v níž se vojenská správa vyzývá, aby do řád
ného rozpočtu na r. 1909 vložila již částku
potrebnou na zlepšení platů důstojnictva i mužstv
v týchž rozměrech, jako v návrhu výše uve-
deném. Zvláště se žádá, aby požadavek 5halé-
řového zvýšení stravného pro mužstvo byl
zcela jistě vložen do příštího rozpočtu v úhrnné
částce asi 5 milionů korun a dle možností strava
mužstva zlepšila se z jiných úspor ještě během
tohoto roku. Konečně se v resoluci žádá, aby
se vojenská správa postarala také o zlepšen
platů déle sloužících poddůstojní ků.
Barabáš
Latourův
Schraffiův
Praha
14
article
Z Pešti, 8. února. (Persekuce Ru
munů.) Redaktor rumunského oposičního listu
»Lupta«, Jiří Stoicin, stál dnes před zdejší
porotou pro »bouření proti maďarské národno-
sti« a byl odsouzen na 18 měsíců stát-
niho vězení a 1500 K pokuty. Redaktor
Stoicin byl vzat ihned do vazby.
Ze Záhřeba, 8. února. (K opětn
volbě starosty dra. Amruše.) Dnešní
opětná volba dra. Amruše za starostu zá-
hřebského byla předem zajišténa, poněvadž
došlo už dřive ke kompromisu mezi městským
zastupitelstvem a bánem bar. Rauchem. Baron
Rauch oznámil zástupcům měsíské rady, že
nebude činiti námitek proti opětné volbě Amru-
šově, jestliže nově zvolený starosta hned po
volbě ho navštíví a sděli mu »svůj program«
Dr. Amruš, jak známo, vzdal se starostenství
aby nemusil na nádraží uvilati nového bána
To, co omeškal při příjezdě bánově, měl nyn
nahraditi poklonou, kterou složí bar. Rauchovi
jako nově zvolený starosta. Smluvený kompro-
mis dodržel se na obou stranách. Dr. Amruš
zvolen třičtvrtinovou většinou (ostatní hilasovací
listky byly prázdné!) a hned byl vládnín
komisařem vzat do přisahy, čímž jeho volba
schválena. Promluviv ve schůzi městské rady
programovou řeč, dr. Amruš odjel přimo d
bánského paláce a tam »svůj program« sděl
bánovi. Takovým způsobem obešla se nulnost
rozpustiti městské zastupitelstvo.
Stoicin
Rauch
Baron Rauch
doktor
Amruš
Pešť
Záhřeb
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
Události v Marokku.
Události v Marokku.
O posledních bojích marockých, o nich
německý tisk přinesl tendenčně zbarvené zprávy
jež jsme zaznamenali jen s reservou, oznamuje
se teď z francouzských kruhů oficiálních,že
jsou holou smyšlenkou pověsti o porážce
velkých ztrátách, utrpěných Francouzi. Admirál
Philibert telegrafoval, že francouzský tábor
v El Makki byl napaden tlupami ne
podmaněných kmenů Zamba, Mediesta
Aledsaid, Bugiri a Bendau. Nepřátelé mělit
děla. Francouzi odrazili útok a pronásledoval
kmeny až do Seltatu, který leží v ssutinách
Francouzi nerozbili tu tábor, aby nedleli mimno
okruh svých operaci. Měli tři mrtvé a 14 raně
ných. Generál d'Amade vrátil se o půlnoci do
El Makki,
Přinesli jsme zprávu, že Mac Lean by
konečně propuštěn na svobadu. Tangerský do-
pisovatel »Tempsu« telegrafaje, že zprávě l
nevěří a že- nebobý jatd Mac Lesn, che
instruktor armády sultána- Abdul Aziza dosno
upi v zajeli bandity Raisula. Naproti tomu lou-
dýnské a berlinské listy potvrzují, že Mae Lean
dostal se po sedmiměsičním zajelí na svobodu.
Byl vyměněn za přívržence Raisulovy, držené
ve vazbě v Tangeru. Propušténí přivrženci Rai
sulovi odebrali se do tábora Rnisulova, vzdále
ného od města 15 kilomstrů.
Mac Lean, jenž je 60 let stár, ocil se
3. července m. r. následkem zrady Raisulový
v zajeti, v němž velice trpěl a několikrál
onemocněl následkem stálého kočování Raisulova
který požadoval za jeho propuštění přepjst
výkupné. Nyní je Mac Lean opět zdráv, ač jeho
zdravi je oslabeno. Nalezá se na cestěde
Rabatu.
Francouz
Philibert
Mediesta Aledsaid
Bugiri
Bendau
Mac Lean
Mac Lesn
Abdul Aziza
Raisula
Mae Lean
Raisulův
Rnisulův
Maroko
El Makki
Tanger
El Makki
17
article
Manifestace berlínských Poláků.
Z Berlina, 9. února
(Pův. zpráva »Nár. Lislů«.)
„Politický komitét Poláků p
pravém břehu Labe svolal na dnešek
o 2. hodině odpolední do slavnostní dvorany
Kellera velkou schůzi polského lidu, která se
stala manifestačním projevem proti útoku pru-
ské vlády, na existenci polské větve chystaným
vyvlastněním z otcovské půdy. Zároveň došlo
průběhem schůze, které bylo přes 4000 účast
níků přítomno ku projevu lásky a vděčnosti pol
ského lidu k Čechům za jejich okázalé zastán
se věci polské. Schůzi zahájil předseda cheí-
redaktor p. Fr. Krysiak, načež ujali se slova
místupředseda kola polského na říšském sněmu
šlecintic Leo Czarliňski, za jehož řeči ča
stěji zaburácelo dvoranou: „Pryč s Bülowem!“
„Do Afriky s ním!“ Stařičký vlastenec polský
skončil ujištěním, že polský národ nezhyne.
(Bourlivý, dlouho trvající souhlas.) O vyvlast-
ňovací předloze referovali pp.: ldzi Svitala
a Felician Goseinski. Poslední mezi jiným
uvedl za příklad tuhého, nezlomitelného odporu
oproti německé zpupnosti náš český boj. (Bouřli-
vý souhlas. Volání: „Nechť žiji Češi!“ Ze
sta hrdel ozývá se české „Na zdar!“) „Češ
musí býti příkladem polskému odboji a tak jaké
nabylo lze český lid germanisovat,“ končil ře
ník, „tak my nikdy nebudeme Ger
mány.“ (Všoobecné vzrušení.)
Předseda pan Krysiak navrhl následujíe
resoluce: „My na lidové schůzi dne 9. února
1908 v Berlíně shromáždění Poláci osvědču
jeme, že považujeme projekt vyvlastnění na sně
mu pruském v třetím čtení za nezměrnou
křivdu. Cítíme hluboký bol, povstalý z této, n
lidstvu a na milované naší otčině spáchané
křivdy. Popíráme, že by projekt ten mohl za-
končit v polských zemích válku národní, právě
naopak věřime, že bol, povstalý z této křivdy
nutně vytvořit musí ještě větší zostření poměrů
Polák
Keller
Čecho
Czarliňski
Bülow
Goseinski
Čech
Krysiak
Berlín
Afrika
Gera
18
article
Zodpovědnost za budoucí skutky té války svalu
jeme na původce projektu vyvlastnění a na ony
ktoří měli přiliš málo cností občanských, aby se
byli opřeli takovému projektu. Bratry své v kraj
prosíme, k jejich i celku dobru, aby netratil
ducha, zvláště bratry v ohrožených krajích vyzý
váme, aby neopustili rodinného kraje, dále aby
úsilně pracovali na národním uvědomění lidi
a s největší energií starali se, by skupili široké
masy lidu v našich organisacích osvětových.
Resoluce tato byla jednomyslně přijata za
bouřlivého souhlasu. Druhá resoluce týkala se
návrhu, německou vládou na říšském sněmu po-
daného, dle něhož příště má v celém Německu
býti zakázáno na schůzích v jíné řeči mluviti
než v německé.
Resoluce znít
„Protestujeme co nejdůrazněji proti zkrá
cení práv Poláků v paragrafu 7. nové osnovy
říšského spolkového zákona, a vyzýváme kolo
polské, aby vládě německé slavnostně osvědčilo
že i kdyby toto bezpráví mělo býti říšským sné
mem přijato, Polák nikdy se nesta n
Němcem“. Poslední slova resoluce způsobila
ohromně nadšení. Máváno klobouky, voláno,
za takového všeobecného jásotu byla resoluee
též jednomyslně přijata.
V doslovu svém předseda p. Krysiak znov
tlumočil nadšení a obdiv polského lidu v Prusku
nad vytrvalým bojem Čechů za svůj jazyk a sv.
práva. (Opětné projevy.)
Za burácejícího souhlasu končil, že co ny
nější bojující národ nedokoná, mladá, nadějna
národně uvědomělá generace jistojistě dobude
„Čest otčině!“ zvolal.
„Čest!“ zaznělo z tisíce hrdel.
Polák
Němec
Čecho
svatý . práv
Německo
19
article
Lidová beseda k oslavě 100. výroč
narození Jos. K. Tyla.
včerojšího dne ve velkém sále Žofínského ostroví
konaná, stola se imposanlním projevem lásky a vděě
nesli plíslušníků stavu hereckého, ochotnictva, lite
rátů a širokých vrstev našcho lidu k jednomu z nej
zasloužilejších našich buditelů národních. — Záhy p
9. hodině počal se sál žofmnský, vyzdobený v čele
velkým poprsím Jos. K. Tyla od akad. sochaře
Krouského, plniti tax, že o 10. hod. všechny prostory
i zalerie naplněny byly deputacemi a ctiteli slavnéh
pracovníka národního. Beseda zahájena po 10. hod
sborem „Sláva Tobě, velký vlasti synu“, jejž za ri
zení sbormistra svého prof. Ad. Piskáčka vzlejně za
pěl 50členný sbor zpěváckého spolku „Hlahol“
Praze Polom ujal se slova red. „Národ. Listů“ p. Jos
Anýž, aby promluvil „O významu Jos. K. Tyla
Slovy, svědčicími nejen o naprosté znalosti živol
Tylova, ale i o hluboké lásce a pravém pochopen
jeho velkých snah a cílů rozvinul řečník před poslu
chači obraz doby pohtických a společenských po
měrů, v nichž nadšenému Tylovi bylo zápasili n
jodně střaně se zavilou nepřizní tehdejší byrokracie
jednak i s nepechoponím a podneňováním ve vlast
ních řaděch probouzející se fchdy české společnosti
K Tyl
Krouský
Sláva Toba
Ada
Anýž
Tylův
Tyl
Jos
zpěvácký spolek
Hlahol
Praga Polom
20
article
Se stcupajícím zájmem a napjatou pozornost
sledována byla slova řečníkova a na několika m
stech vývody jeho vystihujíci, čím Tyl našemu ná
rodu byl, co pro jeho znovuzrození vykonal, vzbudi
houři pollesku a souhlasu; stejně tak trcfná zmínk
o významu národní naší hymny Tylovy písně „Kdo
domov můj?“ jež nejen v dobůách probuzení těmě
zázraěnou mecí působila na široké vrstvy lidové, alo
jež až dosud nejlépe odpovidá citu hudebního na
šeho ná roda. — Zmíniv se o významu Tylově, o zá
sluhách jeho, jakých si získal o české divadelniclvi
vřele doporučil ochotnictvu českoslovanskému horli
vou podporu zádných společností hereckých, poně
vadž jedině vzájemná součinnost může přiněsti če
skému divadelnictví žádoucího zdaru i tam, kde tot
jest dosud Popelkou. — Téměř hodinu trvající svoj
píednášku zakenčil řečník několika slokami Tylovy
básně k mlšdeži. — Bouře nadšeného pollesku byl
důkazem, že krásná přednáška vryla se do srdcí všenl
účastníko
A co říci teprvě o hlubokém dojmu, jaký v sr
cích všech účastníků vzbudily prosté, ale (klivé upo
mínky, předneseně současnici Jos. K. Tyla, pan
Marií Ryšavou, členem činohry Národ. divadla
— Když umčlkyně za nadšeného pollesku vysloupil
na podium, mimoděk zachvělo se srdce každého. Vy-
stoupením jejím, jakoby úsly jejími přenesen byl v
shromáždění i zářný duch velkého Tyla. — Paní Ry-
šavá rocitovala nejprve báseň Tylovu „Matka Sláva“
načež vyprávěla způsobem prostým a nehledaným
o stycích svých s rodinou Tylovou. — Uvedla ze-
jména: Tyl, zbaven svého skremného poslavení
Praze, takika vyšíván, staral se všemožně dosíci stá-
lého zaměstnání, aby uživil rodinu svou, však mar
ně. Posléze najal od německého ředitele Kulasa d
vadelní koncesi, schnal herce a vydal se na pouťp
české vlast.
Tyl
Popelka
Tylův
K Tyl
Ryšavá
Jos
Praha
Tylův píseň
21
article
Byl to odvážný krok, který podnikl beze všecl
hmolných prostředků, ale jeho usilovnou vytrvalost
a prací bylo aspaň o ten vezdejší chlehíček posla-
ráno. Společnost byla dobrá; měl několik výborných
sil jako: Šimanovský, Krumlovský, Kramuele, Čízei
a Tyl sám. Ačkoliv jsem často v pozdější době za
slechla s mnohé strany poznámku, ž. Tyl nebyl do
brým hercem, dovoluji si podolknouti, že tvrzení tole
jest mylné. Tyl byl dobrým hercem, žil pro divadle
a lnul k němu celou duší.
Tyla a jeho rodinu poznala jsem osebně, kdyz
přistoupila jsem jako člen k jeho společnosti. Přijele
jsem 16. května do Tábora, byla jsem celou společ
nestí plátelsky uvitána, zvláště pak rodinou Tylo
vou, zejména cholí jeho pí. Majdalenou Tylovou
její sestrou Annou Rajskou, zemřelou pí. Turnov
skou. Později byla jsem považována za člena rodiny
U Tyla a pod jeho správou poznali jsme všichni, c
divadlo jest a jaký účel a význam má pro českou
Tyl byl obezřelý a dobrý ředitel, byl přítelen
všech členů a přímným jich rádcem — a proto byl
jsme všichni spokojeni a žili jako jedna rodina.
Bohužel, netrvalo to dlouho. Nepříznivý osu
který Tyla pronásledoval, dílem také jeho nepřátel
kterých měl došti, postarali se o zákaz provozovan
divadelních předslav ení.
Novoročním darem obdržel Tyl rozkaz, že nesm
déle na německou koncesi česká předslavení pořádat
s podolknutím, že zákaz má okamžitou platnost. Mar-
ně se Tyl ucházel o vlastní, českou koncesi — z mi
losti byla mu povolena lhůta do květné neděle
Bylo to v Klalovech, kde nás zdreující rána t
zasáhla. Teď bylo zle. Tyl byl zoulalý.
věc. —
Šimanovský
Kramuele
Čízei
Tyl
Tylův
Rajská
Tábor
Turnov
Mar
c divadlo
Klalovy
U Tyl
22
article
V drobném prodejít
ranní číslo o sobě . . . za
odpolodní
. . za l
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpelední, : 1 1 1 . . . .-
Inseráf
platí se hotové napřel.
Předplacení a iaserty plijímá ndminl-
strace v Marianské ulici č. s.
Tam nacházejí se těž redskne
Uiskárna a expešice , Národnich Listá“
Eukopisy se nevraceji.
Národnich Listat
23
article
Bylo ustanoveno, aby, než přijde písemné povo-
lení her do květné neděle, dávalo se několik něme-
ckých předslavení. Konečně povolení došlo. Jeli jsme
do Domažlic, kde jsme do květné neděle hráli a po-
tom rozešli se členové společnosti do všech kouto
Tyl a Čížek zůstali v Domazlicích přes celé
léto. Jak bídně tam celou dobu tu přežili, nedá se
slovy vyjádiiti. Tyl jel několikráte do Prahy v na-
ději, že tam se něco vyskylne, co by jej z bídy vy-
trhlo, ale marně; rozumí se, že konal cesty ony pě-
šky, na povoz nebylo, nebylo ani na nejnutnější po-
třeby cestovní, ale vždy se vrátil bez naděje zpět
Konečně v září sestavoval Štandera na kon-
cesi Zöllnerovu společnost a přijal Tyla jako režiséra,
dramaturga a herce, jeho choť pro první obor matek
a Rajskou pro první obor damský — bylyť obě vý-
borné horočky. Témto třem silám platil 90 zl. mě-
síční gáže; na Tylovi spočívala všechna slarost
přece musil často slyšet, jakým je břemenem, jak
velkou gáži dostává. Jak to na jeho útlocit účínko-
valo, může si každý domyslili.
U Šlandery-Zollnera jsem se opět s rodinou Ty-
lovcu sešla; Štandera, který měl velmi dobré ob-
chody, zacházel s Tylem nešelrně. A přece by! Tyl
duší padniku a věnoval mu celou svou sílu. Tyl byl
sice povahou nezlomnou, ale příliš skromný a tichý.
nikdy se netřel do popředí, nehledal slávy, ale tehdej-
ší poměry, velmi krušné, k tomu neúmorná práce —
psalt on do únavy — všeliké strádání, boznadějná
budoucnost, námaha a útrapy účinkovaly zhoubně
na jeho zdraví, takže začal churavěti. Posledně hrál
„Chudého kejklíte“ v Budějovicích, kde po předsta-
vení omdlel.
Tyl
Zöllnerův
Rajská
Štandera
Domažlice
Praha
Šlandera
Zollner
Budějovice
24
article
Odvezli jej domů a více z lůžka nepovslal.
Tužbou jeho bylo příjlli do Plzně, spatřit ješt
jednou město, kde jako mladík hrával — bylo jeho
jediným přáním: snad tušíl, že v Plzni nabude klidu
— a také ho došel
Z Vodňan jeli jsmě do Plzně s těžce nemocným
Tylení. Po příjezdu zdálo se, že je svěžejší — ale
pouze na okamžik; bylo mu stále hůře a žádná na-
děje na uzdhiavení.
Jednoho dne přišel navštívit Tyla slepý profesor
Smelana. Byl to bolný okamžík. Smetana dal se do-
vésti k lůžku Tylově a pravil: „Já, ubshý slepec, ne-
moha vás viděti, přicházím vám ruku stisknouti“ —
načež skoro již umírající Tyl mu odvětil: „A jáu-
bohý umírající člověk, nemohu s vámi promluvit“
— tehdy viděla jsem oba muže slzeti — a za dva
dny na to skonal Tyl, dne 11. července 1856 o pů
jedné s poledne.
Tyl
Smelan
Smetan
Plzeň
Vodňany
25
article
Byl to truchlivý pohřební průvod! Za rakví ubí-
ralo se 6 dítek: Otakar, nejslarší, 12 let, Stáňa 10
Marie 8, Vojtěch 6, Eliška 4 a František, zemřelý
inspicient Národního divadla, 2 lela, miláček otcův
Den po pohřbu o polednách vybízel malý Fran-
tík matku: „Maminko, pojď, poneseme tatínkovi oběd
na hřbitov, bude míti hlad!“
Na rakvi spočíval nádherný vavřínový věnec.
který při kladení télo do hrobu spadl do hrobu. Prav-
divá byla tedy slova písně prof. Smelany k Tylově
úmrtí sepsané: „Milovaný pěvče náš, na vavřinu
spočíváš!“
Tak skončil trnilou svou dráhu zivolní muž
klerý pro ideu rpěl bídu, hlad, ústrky a svízele, kterí
celý svůj živol zasvětil národu, jehož heslem do po
sledního dechu bylo. Všechny naše kroky musí věst
láska k národu a jeho štčstil
Když ličila setkání jeho s prof. Smelanou a po-
slední okamžiky jeho v Pizni, nebylo téměř jediného
oka nezaroseného. Za nadšeného pollesku spěchal
mnozí z účastníků, aby vřelým stisknutím ruky uměl-
kyni prolevili vřelý svůj dík. Nadšení dostoupilo
vrchole, když velehné zvuky národní naší hymny
„Kde domov můj?“ zavzněly prostorami Žofín.
Důslojné oslavy, porádané Ústř. jednotou čes.
hereciva, Ústř. Matici div. ocholnictva a korporacemi
literárními zúčastnily se čelné deputace: na prvém
míslě byl to zástupce rady král. hl. města Prahy pan
Václ. Březnovský.
Otakar
Vojtěch 6
Eliška 4
František
profesor
Smelana
Tylův
Smelaný
Václ
Březnovská
Pravy
Žofín
Praha
národní divadlo
rada král
Stáňa 10 Marie
Důslojný oslava
26
article
Všestranné pozornosti vedle současnice J. K. Tyl
paní Marie Ryšavé těšil se i přitomný stařičký
venkovský herce pan Merhaut, jenž od společnosti
— t. č. v Slaném dlicí, kdlež do vysokéhio sláři 80 le
posud jest činným, přišel, aby zúčastnil se oslav
druha svého na pouti herecké. Také přitomnostu-
směvavého a svěžího mistra Mošny byla důkazem.
s jakou láskou a úctou největší naší herci vzhližejí
ku památce Tylově. Ú. J. Č. II. zastoupena byla čel
nými členy všech pražských divadel v čele s předse-
dou Ed Vojanem, jednatelem E. F ochtem
čestným členem jednoly panem Buckem.
Ze členů Národního divadla byli přílomni ještě
pí. Laudová, pp. Želenský, Váňa a Gerli-
eký. Většma členů nemohla se dostaviti, prolože ře-
ditelství, ačkoli k této oslavě Tylově bylo pozváno.
nejen zástupce svého k ní nevyslalo, nýbrž na tuté
hodinu ustanovilo zkoušku!
Tyl
Ryšavá
Merhaut
Mošna
Tylův
Vojan
E F
Bucek
Laudová
Želenský
Váňa
Gerli
národní divadlo
27
article
Za měsíské divadlo Král. Vinohradů přítomen byí
p. ředitel F A. Šubrt a dramalurg Jar. Kam pr
z herců pak A. Charvát. Za „Uranii“ ředitel Ven-
dulák, režisér p. Počepický a J. Chalupník
Za divadla smíchovská pp. Lier, Kaň kov ský.
Housa, Bina, Edl, Mařík, Konrád a sl
Langrova. Z Pištčkova divadla p. A. Svobod
a p. Marek a řada jiných herců, i venkovských
jež nelze všechny vyjmenovati
Mimo to z literárních a uměleckých kruhů př-
tomni byli pp. Herites, škol. rada Baušo, spiso-
vatel Kamínek. Kredha a sochař Amort. —
Kromě toho došla řada tclegramů a plípisů.
Ochotnictvo pražské dostavilo se z více
jak 40 jednot počtem imposaníním, v čele s celým
správním výborem svého střodiska, jemuž přisluš
také zásluha o uskutečnění této besedy
Jako trvalcu upomínku odnášeli si účastníci be-
sedy slavnostní číslo časopisu „Divadlo“, vyzdo-
bené přílohou „Poslední návštěva herců u Jos. Kaj.
Tyla“ a množstvím vyobrazení předních českých
herců v typických úlohách her Jos. K. Tyla.
Král
A Šubrt
A Charvát
Počepický
J Chalupník
Lier
Housa
Bina
Edl
Mařík
Konrád
Langrův
Marek
Herites
Amort
K Tyl
Jos
Pištčkov divadlo p . A . Svoboda
škola . rada Baušo
divadlo