Periodikum ALTO Viewer

1

Národní hospodář.

2

Zemaědělstvi

3

Obohod

4

Průmysl

5

Finančnictví

6

Příloha „Národních Listů“ k číslu 123. ze dne 5. května 1909.

7 title

Telegrafické zprávy.

8 article Dividen da.

Dividen da. Z Pešti, 4. května. (K. k.) Ředitelstv uhersa« akc. společnosti cukrovar nické sestavilo dnes bilanci za minulý roh obcbadní a navrhne valné hromadě v nejbližsí době výplatu dividendy 125 K na akcii. Stav osení v Uhrách 1. května. Z Pešti, 4. května. (K. k.) [Zpráva min. orby] Na levém břehu Dunaje je ozimá p še- nice tak špatná, že musila býti zaorána pole oseto jarní pšenici. Tato je v celku uspo- kojiva. Na pravém břehu Dunaje je stav ran- ného osení lepší než poli později obdělaných. Také zde musi se leckde zaorávati. Mezi Du- najem a Tisou je pšenice jen v báčském komi- tátu uspokojivá a dobrá. Na pravém břehu Tisy je většinou slabá, takže se musí dosti mnoho zaorati. Na levěm břehu Tisy jsou pole později obdělaná v celku slabá. Žito je nag levém břehu Dunaje lepší než pšenice, na pravé straně je stav dostatečně dobrý. Mezi Dunajem a Tisou je žito trochu lepší než pšenice. Na pravém břehu Tisy je slabé. Ječmen ozimý na ohou březích Dunaje namnoze vyhynul; jarní je hustý. Mezi Dunajem a Tisou je ječmen slabý. Ječmen jarní je dobrý, na pravém břehu Du- naje jakž takž nebo částečně dobrý, na levém břehu Tisy většinou uspokojivý. Ovels je na levém břehu Dunaje z většího dílu dobrý, na pravém slabší. Na obou březích Tisy jest uspo- kojivý. Řepky jsou většinou velmi slabé. Lze očekávati dobrý vývoj ranné kukuřice. Osevná plocha je opět větší. Brambory zahradní rostliny potřebují počasí mír- nějšího a deště. Chmel je v celku dobrý. Konopí a len dosti dobré. Řopa cukrová a krmná vyklíčily z většího dílu pěkně. Okopá- vání začalo. Plcniny jsou dosti pěkné. N lukách vyrůstá tráva pomalu a nepravidelně. Pastviny jsou rovněž nevalné. Na o vocný ch stromech působí nepříznivé počasí mnoho škod. Réva trpěla dlvuho trvajíeí zimou.

Ječmen Řepka Chmel Pešť Uhry Dunaj Tisa cukrovar nický

9 article

Videňský trh na veplový dobylek. Z Vídně. 4. května. Přivezeno 13.194 prasal: 3003 tučných těžkých a 3479 prostředních a lehkých a 6712 masných. Mezi později dodanými bylo 23 tučných a 1080 masných. Tučných bylo o něcn méně než minulý týden, ale tendence přec jen mdlá takže prima zboží ledva své ceny drželo a prostřední prodávalo se levněji o K 1 až 2. Masných prasai bylo tolik jako před týdnem, trh byl klidný a ceny beze změny. Znamenala: prasata tučná těžká Ia. K 126—128 laké K 129—130, prostřední K 112 122, lebká a špat- nějsí K 96—112, masna K 92—116, také až 120k za 100 kg. Tuky šly málo na odbyt, poptávka byla spe než nabídka. Protože zásob není, ceny udržely se. Znamenala: sádlo vídeňské městské zboží Ia. K 76.— a2 77.—, Ila. K 74 až 75.—. Slanina těžk nedosolená byla po K 72.— až 73.—, těžká bila ta bulová K 69.— až 70.—. Ceny ve velkém za 50 kg skutečné výlohy bez nádoby resp. obalu. st. Z Pešti, 4. května. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 12.000 q o 5 dráže. Platila za 50 kg: pšenice tisské 815 kg K 15.30, 79 5 kg K 15.—, horno- tisská 78.5 kg K 14.85, makovská 78.5 k K 15.071, bačská 78.5 kg K 14 925g. 76.7 k K 14 65 snětivá, 78 kg K 14.30 snětivá, stolno-bělehradská 765 kg K 14.5213. 75.3 kg K 14.40, jelenecká 78.3 kg K 15. 15; ži to (+ 5 h) K 10.05; oves K 8.75 až K 9.25- ječmen K 8.85; kukuřice K 7.70.

Slanina Platil Vídeň Ilo Pešť K 15.071 Tuka kg 77

10 article

Terminový obehod byl na přízni- vější počasí a říjnové terminy poněkud klidnějsí. s jiným zbožím pevný. K večeru znamenala: pšsnic s na květen K 14 15 po K —.—, na říjen K 11.87 po K — —; žito na květen K 9 85, na říjen 9 36; oves na květen K 875, na říjen K 7.55; kukuřice na květen K 7 64, na čeryenec K 7 87, na květen 1910 K 6. 93. řepka na srpen K 14 90. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Bouřka s deštěm. Z Hamburka, 4. května. (Večerní borsa.) Kre- ditky 201 90. Smýšlení klidné. Londýnská bursa. Z Londýna, 4. května. Konsoty (na červen) 853 Rupie 631/s, japon. renta 902/1, španěl, renta 98.5 uherská zlatá renta 96.—, Kanada pac. 185.— diskont 11/4, lombardy 41/2, italská renta 103.25 stříbro 241/, směnky na Vídeň 24.21. — Smýšlení pevné. Bavlna a bavlněná příze. E Llverpoota, 4. května. Telegr.) 4 hod. 10 m. Obraty 8000 žoků. — Denní dovoz —.— žoků. Tenders —. Americké dodávky na květen 5 43. na květen-červen 5.43, na červen červenec 5.48, na červenec-srpen 5.51, na srpen- září 5.48, na září- říjen 5.44, říjen listopad 5.41, na listopad-prosine 5.39, na prosinec-leden 5.38, na leden únor 5.38. na únor-březen 5.38, na březen-duben 5.39. Smýšleni ustálené. Surové železo. Z Clasgova, 4. května. Surové železo (závě rečné smyšlení pevné). Middlesborough pohotové 48 sh 9 d, Middiesborouzh na 3 měsíce 48 sh 2 4/s

Konsota Londýn Kanada Vídeň 902 / 1

11 article Průmysl pivovarský a zvýšení daně z piva a dopravních sazeb želez-

Průmysl pivovarský a zvýšení daně z piva a dopravních sazeb želez- ničního.

12 article

Ústřední svaz rakouských spolků pivovarských konal tyto dny va Vídní delegační schůzi svoji, obe slanou zástupci všech zemí předlitavských za velmi hojného účastenství. Předmětem jednání byly vládní předlohy finanční: o zvýšení daně z piva a o zvý šení dovozoích tarifů drah. Obě tyto předlohy dotýkají se velice citelně prů myslu pivovarského; nntným důsledkem jejich pro vedení bude opětné zvýšení prodejní ceny piva. Známý již finanční plán ministra financí stanov zvýšení daně z piva po zrušení zemské dávky př. pivé 10 stupňovém ještě o další K 1.90 na hektolitru. při pivě 1istupňovém o K 2.26 a při pivě 12stupůo- vém o K 2.62. Připočítáme-li však, jak také správno okolnosti s tímto zvýšením spojené, totiž zrušení diskonta, zrušení 8 proc. výtraty zemským zákonem povolené, placení daně předem a z toho vznikající ztrátu na úrocích, v zásobách i v úvěru a konečně vyšší cenu výše zdaněného obvyklého 5procentního nádavku, čini zvýšení, jenem pokud jde o správu finanční, při 10stupůovém pivě K 2.33, při 11stupň

Vídeň

13 article

vém pivě K 2.82 a při pívě 12stupňovém K 3.24 připočítáme-li pak ještě, že nové zvýšení daně stáln a inkamerování dávky zemské počítá se z nekvasené mladiny, na níž je ztráta nejméně 6 proc., dospějeme k cifram K 2.45, K 3.10 a K 3.56 Takové finanční zalížení nemůže něsti ani pivo var, ani bostinský a důsledně nutno zvýšení tet převěsti na konsumenty, kteroužto okolnost i sám ministr financí vznává, předpokládaje ve své před loze a v poznámkách k ni »zvýšení daně kon sumní« a uváděje výslovně, že jest »efektivním zatížením piva pro konsumenty« a že »se tato zvý šená cena při obvyklé výčepní míře dá hladce pře- vésti na spotřebovatele«. Tento názor pana ministra financí odpovídá ovšem skotečnosti; je patrno, že i v tomto oberu, arci formou ještě jaksí oslýchavou, sdílí stanovisko ministra stát ního pokladu v Německu, který nepokrytě a v samém návrhu zákona o projektovaném zvýšení daně ze sladu předpisuje pro veškery dodávkové smlouvy, že je bostinský povinen, zvýšenou daň nésti. Vývody ministra Biliňského jsou s amozřejmé, ne- bť není přece člověka nepředpojatého a počítajícího který by neuznal, že jak stav pivovarský, tak stav hostinský dnes již nesnesou ani haléře jakéhokoli zvýšení a že tudiž i pro ten případ, že by ministr mínil požadavky své jakýmikoli úslupky sníižiti, nebo kdyby jej poslanecké kruhy k nějské slevě z poža- davků jeho osnevy dovedly přiměti každé i seb menší zatíženíprůmyslu pivovarského důsleduě a neůprosně vésti musí ke zvýšení výčepní ceny piva. Jestliže něčemu ještě dlužno se podiviti, jest to obdivuhodná samostatnost, s jakou si ministr Bihiňski počíná. Tuto samostatnost projevil již při nedávném zadání státní výpůjčky, bned když se ujal nynějšího svého úřadu a činí tak dnes se zvýšením daně z piva.

Biliňský Německo

14 article

Jak známo, nenadělal ani se zástupci jednotlivých krá- lovství a zemí mnoho řeči o ssnování zemských financí: poslal je zkrátka a s nepořízenou dou ů a ne- dělá ani mnoho řečí s průmyslníky pivovarskými samotnými. Ministrovi financí nemůže přece býti ne- známo, jak důležitý jest průmysl pivovarský, jak spjat je se zemědělstvím naším s četnými jinými obory průmyslovými, jak důležit jest náš vývoz piva. nehledě k důležitosti tohoto lidového napoje; a přece neotázal se ministr po dobrém zdání ani obchodních komor, ani průmyslové rady, tedy institucí a sborá. s nimiž v takových případech veškerá ministerstva vždy vcházejí ve styk, žádajíce za radu, kdykoli ob mýšlejí učiniti rozhodnutí i dosahu mnohem menšíbo než je projektované nyní zvýšení ceny piva. Ale ne- divme se; vždyť ministr nedba ani instituce, utvořené ve vlastním lůně ministerstva financi, totiž poradního sboru pro daň z piva. Jako výsměch zní fakt: dat z piva se zvýšuje, ale poradní sbor pro daň z piva o tom ničeho neví! Za takových poměrů není divu, že finanční ministr pominul s lehkou myslí i samotné zástupce průmyslu, o jehož kůži se jedná a že nepotázal se ani spolků pivovarských v jednotlivých zemích, aby zvěděl názory jejich, v rozdílných zemích patrně se dle poměrů a okolností různící, aniž otázal se říšského ústředního svazu pivovarských průmyslniků o jeho mlnění. Protože věc spěchá, a poněvadž bylo na snadě že otázka parlamentního řízení o předloze pivníje věcí nejhližších dnů, usnesla se delegace Ustředního svazu pivovarníků rakouských vydati proti osnově o zvýšení daně z piva krátké obražení veřejné dříve ještě, než vypracován a ministerstvu finanei odevzdán bude obšírný rozklad o předloze té.

Ustřední svaz

15 article

Ohražení to má tento obsah: Ústřední svaz spolků rakouských průmyslníků pivovarských prohlašuje, že provedení předlohy o zvýšení daně z piva, podsné vládou, jest nejen přílišným a nestejnoměrným, tudiž i nespravedlivým zatížením širokých vrslev lidových a nesnesi telným zdražením důležité lidové poživatiny, ale i přímo zkázou veliké části pivovarů i veliké části stavu hostinského. — Ústřední svaz tudíž vznáší k všem vlivným faktorům prosbu o zamítnutí této předlohy, po případě o změnu její v tom směru, aby sice nynější nehospodářský způsob vybírání zemské dávky byl odstranén a vybírání unifisováno avšak finanční zatižení piva přes nynější celkovou výměru aby naprosto nebylo zvýšeno. Při tom vidí se Ústřední svaz nucena, vyslovit bluhoké své politování, že předloha, v níž se jedná o možnosti existence průmyslu pivovarského, byla vládou podána bez předcházejícího dotazu u pivo varníků, a Ustřední svaz očekává, že aspoň nyní nalezne průmysl pivovarský sluchu u vysoké vlády dříve než zákonodarný sbor ve věcné projednáván této předlehy vejde.« Vedle toho usnesl se Ústřední svaz na tom, brát při veškerém svém dalším jednání o nových vlad ních předlohách, průmyslu pivovarského se týkají cících, zvláštní zřetel ku poměrčm malýc pivova rů. K dalším pracím, totiž ku sepsání pamětníh spisu a všemu dalšímu jednání zvolen byl 9členný permanentní komitét, jehož členové ve Vídní zů stanou. Neméně důležilým byl další oddíl jednání dele- gace Ustředního svazu, totiž o druhé předloze vlády o zamýšleném zvýšení tari fů železniční dopravy.

Vídeň Ustřední svaz gace Ustřední svaz

16 article

Tato předloha zdá se býti namířen přímo proti českému průmyslu vůbe a proti českému pivovarsiví zvlášt. Je známo, že pivovary z království českého mají silný odbyt píva na vzdálenosl větší než 100 kilometrů. zejmána pak na jih. do Víddně a do zemí alpských. Odběratelstvo toto je velice znněné vzhledem n celkový vývoz a z valně části sestává ze spotřebitelů. kteří nekupují pivo na celé vagony, nýbež jen určitý objednaný počet hektoliirů; a právě tyto záslky neobsahující celý vagon, pro tyto tak zvaně kusove náklady, je taní tak hrozně zvýšen, že zásslku piva na delší vzdálenosti naprosto znemožňuje: zatižení toto jest ještě tím zhoršeno, že jakékcliv úlevy maji příště míli platnost vůbec jenom za hranice zemské.

17 article

Uváží-li se, že zejména z Čech a z Moravy vy- váží se do Vídně a do jižních zemi na statisíce hekte- litrů piva, neubrání se poudný člověk myšlence, že toto tarifní ustanovení přímo cilí na ubití pi- vovarství Čech a Moravy a na okatý prospěch Vídně a zemí alpských. Jako satyra pak vyznivá koncese nejvýše prý možná: za- řaditi pivo do stejné posice s dobytkem a dřívím Ustanovení tohoto obsahu a způsobu má samo sebou význam nepatrný, a k tomu ještě tím zmenšený. že má platiti též jenom na hranice země! S úpadkem odbytu piva z Čech a Moravy do zemí jižně položených souvisí opětně úpadek výnasu všech s pivovarstvím souvislých odvětví průmyslo- vých, zmenšení zaměstnanosti dělnictva, zmenšená spotřeba surovin, ječmene, chmele a všech jiných potřeh. Proto jest vysoce důležilo, aby oslatní minister- stva vážně si povšimla těchlo okolnosti a aby vší silou se zasadila o pronikavsu změnu také předlohy tarifní. Zejměna záležeti musí krajanskému mini- sterstvu českému, jakož i ministru orby dru. Bráfovi na tom, aby zájmy četných jiných oborů průmysto- vých a stejně zájmy zemědělské nebyly současně cítelně poškozovány.

Bráf Čechy Morava Vídeň

18 article

Toto upozornění českých kruhů průmyslových nebudiž bráno na lelskou váhu! Jestliže doprava jednoho hektolitru piva zvýšena bude nejméněa v případě nejpříznivějším, připočílaje zpátečný dovoz prázných sudů, téměř o korunu, do něktorých stálých našich odbytišť však až přes 4 K, pak tím přece ob- chod pivní bude vůbec a naproslo znémožněn! Sečteme-li všechny nesnáze, které se na prů- mysl pivovarský v nejnovější době shrnují, vidíme teprve jasně úbonu, která nám hrozí; novými tarily zdraží se pivovarům nejen rozvážení piva a zpětný přívoz prázdných nádob, ale sovčasně zdražen bude též přívoz všech surovin, ječmene, chmele, bednář- ského dříví, smoly, zvláště pak uhlí, a protože tiheu zvýšených barifů železničních trpěti budou též seu- časně veškery oslatní vrstvy výrobní, zdraží pivova- rům vše, co pivovar kubuje. Z loho následuje; ve vážně dlužno počítati s celkovým zatížením 1 hekto- litru píva výčopného, 10stupňového při nejmenšín třemi korunai a zvýšení ceny výčepní v hostincleh téhož piva o 4 h na litru. Při úvaze, jaká hospodářská situace kyne pivo- varům po zavedení změn daňových a tarifnich, v sou- boru stížených poměrův ostatních, dlužno uvážiti, ž naslano pokles výstavu, avšak ne pouze pokles 10pro- centní, jaký ministr financí „pro první čas“ připouští Loni činil pokles v alpských zemích téměř 40 procení a letcs, bez zvýšení damě z piva, jenom následkem špalných konjunktur, čítáme pokles již nyní většo než 10procentový.

19 article

Pokles výroby pak bude za nezbylný následek míti zvýšení nákladů režijních; i s tím dlužno počítati. Veškeré náklady, vyjímaje pouze slad a chmel, dolehnou tlakem svým na ostatní zmenšenou výrobu a musejí na ni býti rozdělenv Veškerý inveslovaný kapitál účaston jest pak stemně poněvadž nemůže být zredukován; udržování slaveb strojů, nádob a l. p. zůstane stejné, ale i úvěrové milony u odběratelstva stanou se méně výnosnými Úvaha se stanoviska národohespodářského opod- statňuje tedy dokonale požadavek, adresovaný všem vážným činitelům, zejména vládě i sborům zákuno- dárným: aby především zabráněno bylo jednak jaké- mukoliv, i sebe menšímu zvýšení daně z piva formuu jakoukoli, jednak aby zabráněno bylo nešťastnému zvýšení dopravních tarifů. Souvisle se vším tímje třeba, by konečně zmizela chorobná vidina, je jim vlivem příslušní činitelé vžddly a stálo mají před očima jen pive a pouze pivo! Je žádoucno, by zřetel jejich obrátil se také k nápojům — jde-li již o zvýšení dane z lihu — které obsahují více lihu než pivo, tohž k vínu, jebož stálé favorisování má nápadnou příchut stranění krajům je produkujícím. Zároveň pak nutno jest. učiniti již jednou radikální přítrž věčnému zatě- žování lidového nápoje, totiž piva, obocními příráž

20 article

Účelem těchlo řádků jest objasniti, že vyšší zda- nění piva není a nebude vinou průmyslníků pivo varských, ani živnosti hostinské, a' že kterékoli z obou řečených zatížení, pivovarům hrozicí, i kdyby byl jen částečně uplatněno a provedeno, musí a bue za nezbytný následek míti značné zvýšení výčepn ceny piva, jak bylo dostalečně objasněno a ospr- vedlněno. Jest tudíž věcí každého jednoflivce, zvláště všal příslušných činitelů, by před jakýmkoliv zatíženm pivoverského průmyslu varovali, vliv svůj ve směru tom uplatnili, a aby v případě potřeby vší mocí s F. H. mu opřeli, kami

21 article

Z brhů peněžsích, 4 května. (Zvl. zpr. »Nár. La Dle včerejšího výkazu Řlšské banky ně me- cké je letošní zhoršení stavu banky ke konci dubna proti loňsku asi o 46 mil. mk. větší. Banka jest v daňové povinnosti s 13.2 mil. mk. bankovek. Zlatý poklad banky klesl o 42 mil, mk. Bankovky jsou nyní kryty asi s 49% zlatem proti 55 29% v týdnu předchozím. Praha. Dnešní bursa minula zcela bez obchodu při kursech celkem nezměněných; pouze akcie »Mer kuru«, směnárenské akciové společnosti, získaly dvě koruny a znamenány K 606.—, jinak podáváno za akcie: České průmyslová banky K 416.—, Hospo- dářské úvěrní banky K 403.—, Pražské úvěrní banky K 606—, České banky »Union« K 245.—, Zajišt- vací banky K 198.-, Živnostenské banky K 242.50.

4 květen Praha Hospo Zajištátný Řlšský banka Český průmyslový banka úvěrní banka Český banka živnostenský banka

22 article

První české akciové pojišťovny na živst K 265.— Králo-hradeckého úvěrního ústavu K 444.—, Akcioví továrny na vyrábění uměl, hnojiv a lučebnin v Ko- Iině K 390.—, Kolfnské továrny na kávové náhra žky K 780.—, Podolské cementárny K 202.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 190.—, pivovaru v Českých Budějovicích K 880.—, strojírny Daňkovy K 412.—, Elektro-technické ake. společnosti dříve Kolben a spol. K 395.—, První česko-moravské strojírny K 200. . Škodových závodů K 283.— První české akc. továrny orient, cukrovinek K 225.— Západo českých továren kaolin. a šamot. K 495.— peníze. Vídeň. Stoupání kursů na počátku dnešn bursy zase pokročilo jednak příznivým stavem osení jednak pevným smýšlením na novoyorské burse Vzhledem na uherskou krisi jest ovšem zdrželivos a jenom jednotlivé papíry vynikly živějším smýšle- ním. Zejména alpinky a banky pro země rakouské ve šraňku pak akcie uherské hypoteční banky Lloydu stouply. Jinak bylo klidno. Na polední burse nastalo poněkud slabší smýšlení, protože z Berlínn ohlášeno ochabnutí a stejné z Paříže. Došlo ku pro- dejům zejména alpinek a ke konci byla všeobecná chabost, ale renty se celkem upevnily. Valuty jenom nepatrně změněny. Na eskomptním trhu peníze ne- změněny: 31/14—1/2 proe.

Kolfnský Daňkův Škodův Lloyd Krát ko Český Budějovice Vídeň Paříž úvěrní ústav první český akciový

23 article

Obchodni a živnostenská komora v Prazo m třetí všeobecnou mimořádnou schůzi v pátek 7. t. m o 5. hod. odpol. Na pořadu je návrh obou sekcí na udělení zlaté medaile komorní členu komory panu Jesefu Sobotkovi u příležitosti dovršeného čtyřiceti- letého jeho členství komorního; návrhy obou sekcí na udělení komorních vyznamenání; navrh ovaci volba dvou členů a dvou náhradníků státní rady že- lezniční; doplňovací volba jednoho člena kuratorin umělecko-průmyslového musen komorního; doplňo- vací volba jednoho člena školního výboru odborné a pokračovací školy pro zlatníky; zpráva živnosten- ské sokre o zřízení odborné školy obuvnické ve vý- chodních Čechách; zpráva živnostenské sekce o or- ganisaci péče » živnostenskou mládež: zpráva obou sekcí o chystané nové úpravě stát. údělů zem. fon- dům a spojeném s tím zvýšení daně z piva a lihu a vládních projeklech nových daní; zpráva obchodn sekce o navrhované úpravě pracovní doby v obcho- dech, jakož i o době otvírání a zavírání krámů zpráva komitélu o návrhu zákona o zřízení uživacích práv pro elektrická vedení a schvalování zařízení pro vedení elektřiny a zpráva komitétu o předloze novely k hornímu zákonu.

Jesef Sobotka Čechy

24 article

Pražská bursovní komera Při dnelní plenární schůzi, které předsedal p. Max Kahler a pi kler intervenoval bursovní komisař dv. rada Josef Novol- ný, podal předseda zprávu o průběhu ankety, jež se konala za účelem stanovení zvyklostí pro odpadky bavlněné a odpadkovou přízi a vyslovil panu Evženu svob. pánu z Kubinzkých za jeho věcně a obratně vedení iednání při anket), jkož i referemžům pp. M Schickovi a Bedřichu Perutzovi vřelý dík. — Výce závěrky v akoiích Pražské železářské společnosti byla snížena s 25 kusů na 10. — Vzhledem k tomu, že návrh nových sazeb železničních poskytuje zvláštní výhody pro vývoz cukru přes Terst do Švýcarska na Balkán a při závěrkách na novou kampaň po- vstati mohly pochybnosti o vypočítání dovozného vydává se příslušná vyhláška. Pledseda poukázal n to, že nové sacby dopravní obeahují některé body jež jsou rozhodně na újmu domácímu průmyslu cu- kernímu, obzvláště českým rafineriím, usneseno po- dati v télo záležitosti žádost o nápravu na minisler- stvo železnični. Průběhem schůze bylo sděleno, ž bursa přesídlí do nových mísiností, naproti nynějšl se nscházejících, během příštího týdne. Za účelem zastoupení různých odvětví obchodu a průmyslu, jež se obrací na rozhodčí soud Pražské bursy, usnesla se bursovní komora schváliti eventužiní zvýšení počlu rozhodců. Konečně byla slar.ovena výše záznamného na rok 1909.

Kahler Novol Evžen svobodník Schick Perutz Pledseda Terst Švýcarsko Balkán

25 article

Vzajomný obchod nakomské-ubiorský. Uveřejni jsme již hlavní číslice, znázorňující letošní vzájemný obchod mezi Předlitavskem a Uhrami. Dodáváme tedy ještě hlavní podrobné čístice oboru toho za první čtvriletí letoška. Dovozu bylo: obilí za 45.8 mil. k (o 3.2 mil. K měně, než za první čtvrtletí lonské a to pšenice za 16.6 (— 1.9), ječmene za 8.3 (++ 0.0), kukuřice za 12.8 (— 1.0), mouky za 44.1 (+ 7.5), jatečního a tažného dobytka za 43.6 (+. 5.9) a to skolu za 23.6 (+ 4.4), vepřového dobylka za 10.3 ( 1.0) a vína za 9.2 (+ 3.8) mil. kor. Vývozu Bylot uhlí a koksu za 8.2 mil. kor. (+ 0.8 mil. kor.), bavl- něného zhoží za 61.8( 3.5), vlněného zhoží za

Předlitavsko Uhry

26 article

32.3 (+ 3.9), hedvábného zboží za 12.5 (P 2.0) lněného, konopného a jutového zboží za 7.4 (— 0.g). konfekcionářského zboží za 25.8 ( 1.7), železného zboží za 11.9 (— 0.9) a strojů a přístrojů za 9. 1.6) mil. kor. O severočnské hnědoulelné lšMařstvo se sídlem v Praze jeví se veliký zájem. Důkazem toho je zvlá- ště čilá účast při upisování jeho podílů, jichž značná čásť jest již upsána; jednotlivei, ponejvíce odborníci, upisují i více celých podílů po 6000 K. Zájem o tento nový podnik jest též zcela vysvětlitelný, ježto přoce jest všeobecně známo, že uhelné podníky jsou výnosné. Dohrou výnosnost lze očekávati též z dolů Severočeským těžařstvem získaných, ježto podník tento nejpřednější autority v oboru tom jako velice výnesný označují a docela až na 29 čistý zisk jeho odhadují. Mimo tuto vyso- kou dividendu má každý podílník nárok na levnější uhlí z dolů těch za ceny ve velkém, tudíž za cenu loco důl 45 K za jeden vagon, kte- rážto výhoda může u některých jednotlivců činiti ročně i několik set korun. Těžba v získaných dolech přejdo na těžařstvo již po 15. květnu t r., takže již za rok letošní lze očekávatí divi- dendu.

Praha

27 article

Z akclové společnosti mlýnů v Praze. Předevčí- rem skončena byla s úplným zdarem subskripce akcil II. emisse této společnosti. Akciový kapitál dosáhl 2,000 000 K Obě nové státní půjčky německé, jak známo, n 800 milionů marek znějící, byly ne zcela dvojnásoh upsány: na říšskou půjčku upsalo se 800 míl. mk. na státní půjčku pruskou asi 700 mil. mk.; podobným poměrem byly upsány hodnoty 31/2% a 49%. N vázané hodnoty bylo upsáno necelých 500 mil. mk. volných dostanou upisovatelé asi 339 Z organisace německého průmyslu. Konvence sdružených dolnorýnských mlýnů lněného oleje byla 1. t. m. prodloužena do konce r. 1911. — Pily v Porýni a Vestfálsku uzavřely dohodu pro stavební dříví k úpravě výroby a cen. Celá výroba je kontin- gentována. Výkaz ruské státní banky z 29. dubna udává zlatý poklad na 1235 mil, rublů proti 1232.2 mil před týdnem; z tobo bylo 131.1 (proti 132.1) mil v cizině. Oběh bankovek klesl a 1048.2 na 1035 mi rublů.

Praha Porýni Vestfálsko

28 article

Depulace rakomských pivovarníků u minislrá Deputace zástupců Ústředního svazu rakouských spolků pivovarských dostavila se dne 3. t. m. k mi- nisterstvům železnic a obchodu ve příčině reformy tarifů. Odborný předncsta Rledel v zastoupení mini- stra obchodu přislíbil deputaci zájmy pivovarníků s stanoviska národohospodářského u ministerstva že- leznic podporovati. Deputace odebrala se potom do ministemstva železnic, kdež přijata byla ministrem Wrbou u přítomnosti odborného přednosty Schonky Vyslechnuv přání deputoce, ministr železnic slíbi věnovati jim plnou pozornost, připomenuv, že aspo částečně ostři předlohy, pokud se pivovarství týče budou zmírněna. Deputace odebrala se pak k mini- stru linanci rytíři Biliňskému, aby mu vysvětlna že pivovarství naprosto není s to, další zvýšení dan na se vzíti, nýbrž že bude nuceno je na konsumeni přesunouti, Ministr financí odvětil deputaci, že jes nezbytno k udržení rovnováhy státního rozpočtu vy- hledati nové příjmy a že rozhodnutí o přijmnutí před- lohy, zejména pokud se týče výše daně, spočívá ovšem v rukou poslanců sněmovny Insolvenco. Dle zprávy vídeňského spolku věři- telského jsou insolventní: Ludvik Brauch, kupec v Temešváru, Ignacz Vermes, kupec v Ostřihomu.

Wrba Biliňský Ludvik Brauch Ignacz Vermes Temešvár Ostřihom spolek věr

29 article

Adolí Hckach, krejčí v Lučenci, J. Leskovar, kup v Ozalji, Arnold Munk, kupec v Nagyszebenu, Fran Havránek, výrobce obuvi v Borohrádku, Ant. Schei- berta a spol. továrna motorů, společnost s o. r. v Vídni, Gebührer Šulim, obchodník s cídícím zbožím ve Stanislavi, Francesco Mlekůs, kupec v Terstu Pavel Hoffner, maj. závodu s obuví v Bukurešti. Mili- voj Živkovič, kupec ve Vel. Gradišce, Antonije Požko- vič, kupec v Sorljigě, A. Bary, prot. výrobce kravat ve Vídhni I., Josefa Engelová, výrobkyně prádla ve Válni XVl., Frant. Schaul, krejčí ve Vídni VI., Jos. Herrgeseil, kupec ve Varnsdorfu, F. Berkovič, kupee v Záhřebě, B. Pauka obchodní závod v Zala Eger- szezu, Ant. Ottopal ve Vídni XIV. a Alois Kovalčí v Mor. Ostravě.

J Leskovar Munk Fran Havránek Antonín Francesco Mlekůs Pavel Hoffner Živkovič Vídhni I Engelová František F Berkovič Ottopal Alois Kovalčet Mor Lučenec Ozalja Nagyszeben Borohrádek Vídeň Terst Bukurešť Vela Válni XVladislav Jos Varnsdorf Záhřeb Zala Eger Ostrava Adolit Hckach Antonijá Požko

30 article

Banky, záložuy a spořitelny. Zemská banka král. českého. Stav 30. dubna 1909: Základní fond závodní 15,000. 000 K. Vklady: a) na běžné účty K 53,063.5 19 23, b) na pokl. poukázky K 7,479 800.—, c) na vkladní knížky K 15,547 393.10, úhrn. K 76 090. 712.33 Vklady z obchodů zápůjčkov. K 35,234. 281.70 Komunální dlužní úpisy v oběhu 424.010. 200k Meliorační úpisy v oběhu K 18,611 800.— Železniční úpisy v oběhu K 129,088 200.— Komunální zápůjčky K 424.710 378.32. Melio- rační zápůjčky K 20. 661. 406 16. Železniční zápůjčky K 129,189 337.25. Hypoteční zápůjčky K 8,175 111 17. Stavební úvěry K 500.000.— Zásoba směnek K 37.763 781.96. Zálohy na cenné papíry K 95.425.—. Zálohy a úvěry v běžíeích účtech K 15,320 659 22. Zásoba cenných papírů K 49.322. 068.51. Cenné pa- píry reservního fondu 2,124.750.—. Cenné pa - píry pensijního fondu 450 440.—. Rakonské stální pokladní poukázky a salinky 10.003. 580. 10. Deposita v uschování a ve správě korun 263,643 414.19. Měsíční výkaz českých ústavů peněžních. České spořiteiny a záložny uveřejňují právě výkaz svých vkladů a výplat za duben t. r. Dle něho měly: spořitelny na Král. Vinohradech 1,097.961 971.748 + 126.212 král. města Plzně . 1,556.226 806.524 + 749.702 + e6ss 38.004 375.370 chrudímská *. . . + 841e 229. 752 221.336 kralohradecká . . . + 63.331 360.211 296 880 v Pardubicích . .. — 28.77 238.899 267.673 ve Slaném . . . . — 19. 041 158 389 177.431 v Roudnici n. L. . + 128.751 450.783 321.982 v Domažlicích . . + 10.745 148.625 154. 370 král. m. Nymburka. + 106.32 162.831 269. 173 v Benešově . . . — 13 442

Král Pardubice Roudnice Domažlice Nymburk Benešov zemský banka ss

31 article

180.260 167.517 v Poděbradech .. 42.694 — 2321 40.363 města Bakova . . . + 14.87 349.151 334 481 na Mělníce + 53.600 124..003 140. 403 v Mnichově Hradišti + 16 679 86.354 62. 675 města Lysé n. L. + 26.169 153.261 127.092 v Kralupech n. Vit. — 117.900 104583 222.483 v Novém Slrašecí 13.730 v Pečkách n. dr. . záložny Malostranská záložna v Praze . . . . Uč. zál. »Komenský« Ústř. zál, učitelstva českoslov. v Praze Zál. Remesl. živnost. v Žižkově Frvní zál. ve Vys. Mýtě Zál. v Hradci Králové Obč. zál, ve Slaném » » v Ce rudimi „ » v Náchodě „ » v Nymburce „ » v Přelouči » » v Chocní. okr. hosp. záložny: na Smíchově . . . v Nymburce . ..

doktor Komenský Zál Poděbrady Bakov Mělník Mnichov 675 město Lysá můj Kralupy Nový Slrašecí Pečky můj Praha Žižkov Hradec Králové Náchod Nymburk Přelouč Choceň Smíchov malostranský záložna

32 article

vkladů výplat vkladů váě

34 article 66.147 79.87

66.147 79.87 175.795 220.087 68.874 52 323

35 article

44.292 + 16.481

36 article

140017 80.648 + 59.36 99,975 106.710 — 6735 44.197 949.402 993.539 — 33.680 115.028 — 31.39 83.115 284.268 201 223 — 388.816 387.742 — 93.169 109.190 — 17.121 140.961 171.611 — 30.650 87 872 102.192 — 14.320 84 428 69 518 + 14.980 200.968 250.724 — 49.758 100.793 55.831 44.96

37 article

Prhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 4. května. Oficiální zaznamy znějl- Zástavní listy české hyp. banky 59v „. . „ „ 3v/2 Žákladní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes, zem, b. (ve zl.) 49 % » » , » (v K) 40% Mel. úpisy » . » (ve zl.) 490 » » » „ » (vK) 49% Žel. » » . „ Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . . 49% Dlužní úpisy. Živnost. banky 41/2 Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 4 % Zást. listy Hyp. ústavu Městské spořitelny pražské . . . . 490 Zástavní listy mor. hyp. banky 5 Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy , . » 4 0 Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/2 „ . bal, zem. banky 41/ 2 Kom dl. úpisy . . „ 4 0. Zeleznič. , , , , 4 % Žást, listy Hal. ake, hyp. banky 4 1nr »» Rak. -uherské banky 4 0 „ „ Dolnorak. byp. ústavu 4 % » „ . , 31/22 0 Kom. dl. úp. . . „ 4% „ » 31/a2 0 Zástavní listy Rak. hyp. banky 499 Prior. obl. spol. rak, míst. drah 30 Ruská státní půjčka z r. 1906 5 Únorová společná renta (v pap.) 4.29 Dubnová , „ (ve stř.) 4.2 Květnová . , (v pap.) 4 Červencová spol. renta (ve stř.) 4 % Rakouská zlatá renta . . . 490 korunová renta. . . 4% investiční . . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česka banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . . Česká zajišťovací banka . . . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka. . . Pražska úvěrní banka . . .. První česká akc. pojišť. na život Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Haličská akc. bypoteční banka. Rakousko uherská banka . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . ..

Hal Červencová Daňkův Praha Zala Hradec Králové Rakousko Český průmyslový městský spořitelna Český eskontní banka Česko banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka úvěrní banka eskontní banka živnostenský banka bypoteční banka uherský banka Komo 4 1 Dubnová květnový

38 article

Rustonova strojírna . . . . El.-tech. ake sp. dř. Kolben a sp. Česká spole nost cukerní . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementarna . . .. Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Mlodřanech » tov. ortent. cukrov. Vídeňská bursa. z. Z Vídně, 4. května. (Telefgr. »Nár. Listů-.) Po burse. Kreditky 642.— po —.—, uherské kre- ditky 753.50, anglobanka 303.—, bankovní jednota 532 50, onionka 553.—, länderbanka 453.—, statní dráha 707.50, jižní dráha 107.75, polabská draha 463 50, severozáp. dráha 463.50, turecké tabákové 344.50, rýmavsko muráňské 573 50, alpinky 650.50 po .—, květnová renta 96.65, uherská korunová 93.50, turecké losy 187.—, marky za hotové 117.11, ultimo 117.17. Smýštení slabší. x Z Vídaě, 4. května. (Telfgram. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží) Amsterodam šek a krátké ih. 100 hol. zl. K 198.60, 198.80, Bukurešť na krátké Ihiůty 94.60, 94 90, Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—, —.— Brnssel na delší ih. —.— —, Německo šek na krátké lhůty za 100 mk. 117 021/2, 117.221/2, Německ na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh a 10 lib. št. 239.521/2, 239.821/2, Londýn na delšl lh —.—, Nový York za 100 doltarů —.— —.—, Italie šek a krátké ihůty za 10u lir 94. 65, 94.80, italie na delší lbůty —.—, —.—, Petrohrad a ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů 251.75, 252.25, Petrohrad delší lhůta —.—. —.—, Paříž šek na králké lh. za 100 fr. 95.20, 95.35, Paříž del —, Curých a Basilej šek a krátké ln. 95.171/2, 95.321/2, na delší lhůty —.—, —.—, Svýcary šek a krátké in. 95.171/2, 95..321/2, na delší lh. —.—,

Rustonův Kolben Poldin Č . Budějovice Vídeň Bukurešť Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Basilej El železářský společnost Německ Italia šek

39 article Zastavní listy: 4. května 3. května

Zastavní listy: 4. května 3. května 4proc. Hypot. banky kr. českého 97 85 97. 70 31aproc. Hynot. banky kr. českého 89.75 89 75 4proc. kom. dl. úp. zem banky kr. č. 96.15 96 15 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 96 25 36 25 4vproe. bank. dl. úp. čes. pr. banky 416.— 416.— 40/% zást. listy Měst. spoř. v Praze 97..50 97.50 Úsiřední banka čes. spořitslen 4% 100.— 100.— Z Berlina, 4. května. (K. k.) V 1 hod. 15 min. Kreditky 202.10, státní dráha 152. 10, lombardy 17.60. Smýšlení klidné. Z Baslina, 4. května. K. k.) Kreditky 201.90, berlínská obchodní 174.50. darmštadiská banka 133.40, německá banka 243.40, diskonto komand. 189 50 drážďanská banka 151.70, národní banka 123.— státní dráha 152.—, lombardy 17 40. Kanada 179.60. Baltimore 11470, draha Henri 128 60, bochumske 225.90, dortioundské 63.—, Lauřmna huť 195.20. Consolidace —.—, gelsenkirchenské 187 10, harpens 196.10, Hibermia —.—, Packet 119.40. Lloyd 93.20 dynam. trust 166.40. Smýšlení seslabené. Z Praaklnrtn. 4. května. (Te egr zavěr. kursy.) Uvěrní akcit 202.10, skcie společn osti státní dráhy 152.20. lombardy 17.75, papír. tenia —.—, stři- brna rsnta 100.40 rak. zlatá renta 100.25, 49% rak. korun. renia 97.30, uberská zlatá renta 96.—, uher. korunová repta 94.—. Smýšlení volné. Z Frankfurtu, 4. května. (Dodateč, bursa.) Úvěrní akcie 202 —, státní draha 152.20. lombardy 17.75.

Henri Lloyd 93.20 Praha Berlín Kanada Baltimore Frankfurt Úsiřední banka německý banka drážďanský banka 151.70 národní banka 123 Lauřmn huť 195.20 Packet 119.40

40 article

Pařížská bursa. Z Pařiše, 4. května. (Počatecn. bursa.) 3procentm renta 26.—. Smýšlení klidné. Z Paříže. 4. května. (Telegr. závěrečné kursy.) Bproc. renta 97.40, italská renta —.—, rakouseý pozemkový úvěr. ústav —.—, státní dráha —.— lombardy —.—, eheky na Londýn 25.141/2, rako- ská zlatá renta 100.40, uherska zlata renta 98.30, otomanská banka 719.—, tabákova režie 359.— roské 1906 104 25, turecké losy 175.25. — Smýšleni ubájené. Trhy na zboki Plodinová bursa. V Praze, 4. května. ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšeníc česká 1908 77—81 kg 14.70, 15 15, rakouská —.—, —, německá —.— —, uberská — kg —.— —.—; žito české nové 1908 72—75 kg 10.15, 10 50; ječmen výběr —.—, —.—, I. jakosti 0.—, —.—, střední 0.—, 0.—, merkant. 0.—, 0.— : o vea

Paříž Londýn Praha kg

41 article

Peníze Zboží 101.50 102. 50 97.70 93.70 99.50/ 100r.50 96 15 97.15 96.15 97.15 97 15 96.15 97.15 96 15 96.25 97. 25

99.50 / 100

42 article

90.— 91 —

43 article

100°75 100.75

44 article

99.75 99.7 100.— 100.30 97 50 1033 25 96.35 95.80 95.60 100.50 96 50 100.— 94.40 99.25 98 30 88.25 96.75 88 25

45 article

98.50 97.35 96 8 96 60 101.50 100.70 95.40 99.75 99 30 89.25 97.75 89.25 78 25

46 article

79.25 59 8 100.— 10U.15 96 85 117.50 96.65

47 article

99 9 96.65

49 article

96.6 117.30 96.45 86.9 245.— 416.— 198.—

50 article

87.15 246.— 420.— 200.— 405.— 403.—

51 article

606.—/ 611.—

52 article

444.— 455.— 242.50 248. 50 586- 59hU.— 1776 1766 412 — 414.— 395.— 405.— 190.— 193.— 880.— 940.— 390.— —.— 202.— 205.— 460.— 465.— 2590 2610 255.— 225.—

53 article

Závěročné kursy