Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 5. května 1909.

Praha

3

Číslo 123.

4 article

Na ranni a večerní liety předplácl se V Prane v administraci: 9 K — na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsic. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve Mliálkách na měsle. . . 2 K non Poštou: na měsle. . . . . . B K na čtvrt ieta . . . . 9 K. er0 a dvojí zásilkou ha měsie na čtvrt ista: . . : n k aoi

5 article V hlavním městě Uheř.

V hlavním městě Uheř. Panovník mešká od včerejška v Pešti Budíně, kdež vyslechne názory a návrhy čel- ných politiků uherských o tom, jak by se dala vyřešiti nadešlá krise koaličního mini- sterstva, kteréž bylo prozatím pověřeno dal- ším vedením záležitostí vládních, dokud krise nebude vyřízena. Pobyt panovníkův v hlav- ním městě Uher potrvá asi týden a sotva déle, protože k polovině května jest ohlášen zajezd německého císaře do Vídně, při ná- vratu jeho z ostrova Korfu, a té doby bude již i panovník opět ve Vídní, aby jej přijal Nynější krise uherská vznikla z neshody mezi koalovanými stranami ústavní a neod vislou, či spíše jednou skupinou strany této pro otázku bankovní, propuknutí její zdrželo se však se zřetelem k současným nesnázím jež vznikly z annexe, jejichž uklizením roz pory koaliční nabyly nyní volného chodu. Stanoviska a hlediska v otázce bankovn byla již dříve známa, rovněž známo bylo že vídeňská vláda nepřistoupí na kartelový návrh vlády uherské a proto jest pravdě podobno, že hlubší příčiny krise nutno hle dati jinde, než v odmítnutí návrhu uher ského, a že návrh kartelový sám jen prote byl vládou Wekerlovou podán a hájen, aby poskyti, jsa odmítnut ve Vídni, příležitos k nové úpravě poměrů uherských. Ústavně není nikde nijaké pochybnost o tom, že Uhry mohou zříditi si zvláštní ná rodní banku; náhledy odborníků rozcházely se pouze v tom, zda by její uskutečnění v nynější době, pokud se týče, až uplyne privilej posavadní společné banky, bylo vhodné a svědčilo hospodářským a finan- čním zájmům. Tyto rozpory v názorech byly také důvodem, že panovnik ve slyšení po- skytnutém ministru obchodu Košutovi se vy slovil na ten čas proti zřízení zvláštní banky uherské.

Uher Pešť Budín Vídeň Korf

6 article

Takto tedy nezbývá než ve vnitřních třenicích mezi koaličními stranami hledati vlastní příčiny propuklé krise. V čele ruchu pro samostatnou banku stála skupina neodvislých, označována dle předsedy sněmovny jako skupina Justhova. ale formální usnesení sněmovního výboru. jímž bankovní otázka byla posunuta do po- předí, stalo se na podnět poslance Hollo. jenž náleží ke klerikálnímu křídlu strany ne- odvislé a počítá prý s budoucími poměry — ve Vídni. Ježto dle výroku jiného poslance neodvislého, klerikální koaliční strana lidová. pokud se týče její předák Štěpán Rakovszky. má ode tří let v Uhrách více moci než celá strana neodvislá, jest tím podán i pokyn co do pozadí vzniklých třenic koaličních. Vlast ním vůdcem bojovné části strany neodvislé jest poslanec Holló, a tato skupina pracuje zvláště důsledně na zatlačení strany ústavn z koalice, hlásajíc, že ve spojení tomto t.j se stoupenci vyrovnání z r. 1867 strana ne- odvislá se jen opotřebuje a připravuje o po- pulárnost a nemůže sama převzíti vládu, a má většinu sněmovny pro sebe.

Justhův Hollo Rakovszky Vlasta Vídeň Uhry

7 article

Jest zajímavo, že bývalý první ministr spravedlnosti v koaliční vládě, Polonyi, kterýz připisuje pád svůj ministru vnitra hr. An- drássovi, a kterýž v Pešti zakladá zvláštn odstín strany klerikální, tyto dny v řeči v svém volebním okresu proslovené, rovněž vystoupil proti straně ústavní a také hlása myšlénku, aby strana neodvislá sama pře- vzala vládu. Tyto proudy ovšem jsou si asi vědomy že svými pokyny by dospěly k rozbití strany neodvislé v nynější její formaci, protože opravdoví vůdčí politikové strany této jsou přesvědčeni, že samostatné převzetí vlády neodvislými na ten čas jest věcí nemožnou, a odpůrci její také pokusů těch užívají, aby ji sesměšnili a vylíčili jakožto stranu, kteráž za dosažení vládní moci jest hotova — od- staviti všecky své zásady a ideály.

Polonyi Pešť

8 article

Tak rozšiřují se z Vídně i o předse dovi sněmovny Justhovi pověsti, že v pamět- ním spise, jejž podal při své audienci ve Vídni, navrhoval v programu pro budoucí vládu: všeobecné, tajné volební právo, smí národnostní a odevzdání vládní moci do ru- kou strany neodvislé a posměšně se dodává. že tedy převzal hlavní části programu vlády Fějérvarovy a Kristoffovy. Košut a jeho stoupenci ve straně neod vislých dle všeho jsou přesvědčeni, že vý hradné převzetí vlády neodvislými bylo by podobno úskalí, o něž by se ne-li rozbila. tedy svou budouenost ohrozila, a proto do posledního okamžiku hájí posavadní součin- nost koaliční, zejména i hr. Andrásse a stranu ústavní, když pro jejich stanovisko v otázce bankovní útoky na ně se množily, tvrdíce. že pouze v koalici aneb v její nové formaci může se strana neodvislá podjati provedení určitých daných úkolův, aniž by to zname- nalo zřeknutí se vlastního programu a abso- lutní vstoupení na půdu zákonů z r. 1867 jakožto protivu stanoviska z r. 1848. Jinými slovy řečeno: Košut jest přesvědčen, že strana neodvislá všecku moc vladní dosíci nemůže, a že pouze v koalici může jí býti účastna. Snad to znamenala i slova, jež prý pronesi při své nedávné audienci, v níž jej panovník ujistil o své důvěře: »Mám důvěru V. V., za mnou jdou tři čtvrtiny snémovny. a přece jest mi odsoupiti. Zda-li by to ně- kdo jiný takto dovedl?« Srovnáme-li tyto dvojí proudy ve straně neodvislé, dospíváme ku přesvědčení, že ve- dení jejímu na tom záleží, aby nynější krise se nepřiostřila, a aby pokud možná se udr

Justh Košut Vídeň d sněmovna Fějérvarův Kristoffův

9 article

žel posavadní stav, byť snad i poněkud změ- něný, a to aspoň na dobu, než uplyne lhůta posledního hospodářského vyrovnání, to jest do roku 1917. Koalice, jak známo, nesplnila z úkolů převzatých dosud ten nejvýznamnější: totiž provedení volební opravy. Byť se i původně předpokládalo, že koalice své poslání splní ve dvou, třech letech a vláda její trvá již přes tři roky, převládá prý v okolí panov- níkově názor, že koalice přece jen poměrně způsobila uklidnění v Uhrách, že stav tento jest stále žádoucí a protože jsou strany koalované nejen schopny nadále býti oporou ministerstva, ale i povinny — převzaté úkoly dokončiti t. j. provésti volební opravu koaliční vládu obnoviti. V tomto směru zdá se, že jsou hotovy již i určité přípravy pro novou koaliční for- maci, a je-li pravda, že Polonyi tyto dny ve svém okresu mluvil o jistém dorozumění s posavadním předsedou ministerstva We- kerlem, pak by byl již i hotov vládní pro- gram příštího ministerstva, z něhož by snad vystoupil i hr. Andrássy i Košut, kteří by byli nahraženi jinými stoupenci svých stran, ale jádro hlavních stran koalovaných, jak strany ústavní, tak neodvislé, by zůstalo v nové formaci vládních stran, jen že by živly klerikální ještě určitěji v nové vládě postoupily, asi tak jako v nynějším mini sterstvu vídeňském. Kdyby však audience, při nichž pa novník za svého pobytu v Budíně vyslechne mínění všech vůdčích politiků, především i předsedů obou sněmoven, průměrně pak denně asi tri, nevedly k žádoucímu vyjas nění, kdyby, jinak řečeno, krise se přiostřila pověřil by panovník nynější neb nějaké pře chodní ministerstvo úkolem rozpustiti sně movnu a vypsati nové volby. Bude tedy v době nejbližší uherské hlavní město stře diskem politické akce prvního řadu.

Polonyi Andrássy Košut Uhry Budín ministerstvo Ikerl

10 article Říšská rada

Říšská rada Poslanecká sněmovna. (Schůze 148.) Ve Vídnl, 4. května. (Zvláštní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Přímo zarazila prázdnota zasedací síně p celé dnešní první čtení finančně pohtických ospov. drem. Biliňským předložených. Jsou to předlohy, jaké douho a dávno již nebyly posla- necké sněmovně podány. Jejich povážlivost uznávána jest všemi stranami, všemi noviname všemi interesenty a přece jaký nedostatek smy- slu a perozumění ve sněmovně! Jak malá připravenost poslanců ku projed- nání themat všeobecně důležitých! Na výši, jaké vyžadují předlohy, byl tolsko dr. Fiedlor. Jeha výklady, opravdu věcné, žádnou ornamentikou nevyšperkované, dlužno uznati veskrze důvod nými a případnými. Nepostrádaly rozhodných výtek proti státní správě do minulosti a do chvíle přítomné. Bývalý ministr obchodu nepřestal n kritice, na stránce negativní. Sám udal positivni cesty k nápravě financí zemských. Ještě druh, člen české delegace posl. Cha- loupkn ujal se slova. Též on promluvil jak znalec. Prof. dr. Steinwender, o kterém se tvrdí. že chce se státi ministrem financí a kterému se říká ve sněmovně „děvče pro všechno“, poně- vadž propůjčuje se vládě ke každému referátu. pochlubil se, že události daly mu za pravdu, po kud týká se jeho předpovědi v dávných létech že nastane ve státní správě krise.

doktor Fiedlor profesor Steinwender poslanecký sněmovna

11 article

Velice pernou kritiku o zvýšení daní kon- sumních pronesl moravský poslanec sociálně- demrokratický Freundlich. Jenom se žalem možno konstatovati, že za pozdějších řečnín sotva 10 poslanců bylo ve sněmovně. Pochopu- jeme proto pokus vládní strany, chystané roz- pravě učiniti konec, ne-li v pátek, tož najisto v ponděli odpoledne. Pro předlohy neozval se do té chvíle a jediný klub a nenašel se ani jediný řečník, jenž by měl odvahu pověděti, že jest odhodlán hla- sovati pro ně, jak jsou. Vypravuje se, že polo- ženy dru. Biliňskému kolem polským velma čet- né podmínky, bez jejichž splnění není delegaee haličsko-polská nikterak ochotna dáti svůj sou- hlas k elaborátu polského správce státní po- kladny. Mezi podmínkami těmi jest 1. že ne- bude nikterak dotčena pravomoc sněmů zem- ských na bernictví nepřímé; 2. že sníženy budou daně jiné; 3. že stane se něco pro finance měst. Oba německé kluby rokovaly dnes. V obou ozývá se odpor proti předlohám dosti rozhodně. Přes to však myslíme, že nebudeme vyvrácen událostmi pozdějšími, povime-li, že naposlody německé strany a také kolo polské dají své pla- cet k celému finančnímu plánu dra. Biliňského a ke zvýšení konsumních daní, stanou-li se ně které změny. Prof. Masaryk odložil podání svého pilného návrhu v příčině procesu proti Srbům v Záhřeb konanému na konec prvního čtení finaněni před lohy-

Pochop profesor Masaryk Srba Záhřeb

12 article Finanční předlohy Biliň- ského.

Finanční předlohy Biliň- ského. Posl. dr. Fiedler poukazuje na velký význam jejž má zvláště pro Čechy otázka ozdravění zemí ských financí. Schodek země české jest absolutně relativně nejvyšší. Schodky v zemských rozpočtec jsou důsledkem příliš rychle stoupajících potřeb. jichž hlavní příčina tkví v tom, že slátní zákono dárství uložilo zemím velké úkoly, aniž učinil opatření po stránce linanční (při úpra vách řek a melioracích, na př. v oboru zdravotnictví. v oboru humanitním a zemědělském). Obě hlavní položky, školství a záležitosti huma- nitní, jakož i zdravotnictví, dokazují, že země plní nejdůležitější sociální úkoly. Zemím bylo přiznáno

Posl doktor Fiedler Čecho Biliň

13 article

jen právo usnášeli se o přirážkách k daním. Nelze zemím činiti výtku, že nenčinily v čas opatření, aby předešiy finsnční bídě. Země činily pokusy, aby otevřely nové zdroje příjmů, ale výsledek byl jenom skrovný.

14 article Pivní dávka v Čechách.

Pivní dávka v Čechách. V Čechách byl úmysl zavésti dávku pivní v ob- nosu 2 K z 1 hl. Vláda se však ostře postavila proti tomuto úmyslu, poněvadž tento zdro příjmů chtěla si ponechati pro zvý šení státních financí. Teprve po dlouhém úsilí dala se pohnouti k další dávce 1 K 70 hal V r. 1905 nabídia pak vláda zavedení pivní dávky v obnosu 4 K. Nyní však chce se vláda vrátiti k svému původnímu plánu a to ve formě zostřené chce totiž pivní dávku reservovat pro státní příjm . Plán vládní má svůdný nátěr, poněvadž obsa- huje číslice na první pohled osiňujíci, jako že na př král. české má od státu dostati 31 mi korun. Vzdor tomu nemůže se řečník rozehřát pro tento sanační plan. Udčly, které chce vláda po skytnouti zemím, mají býti vykoupeny velkým zvý- šením pivní daně. To ma velký význam pravě pr král. české. Na výnosu pivní daně, který v r. 190 obnášel 76 milionů korun. parlicipovalo král české 33 miilony, tedy 44 procenty. Z toho lz poznati, že zvýšení pivní daně bylo by pro králov ství české nejcitelnější. Takové zvýšení měto by nepříznivý vliv n výrobu, k čemuž druží se ještě zvýšení že lezničních tarifů, jež má býti proveden správní cestou. Mimo to jest velmi pochybným, po daří-li se přesunouti toto zvýšení daní na konsu menly.

Čechy

15 article V Čechách počíná se vařiti pivo po domacku.

V Čechách počíná se vařiti pivo po domacku. Takovým zvýšením vzplanul by též opět b o přesunutí daně mezi pivovary a hostinskými, jako i mezi hostinskými a konsumenty. Druhý důvod, proč nevita plán sanační, tkv v tom, že tyto předlohy jsou pro Čechy nepřízní- vější než nabídka vlády v r. 1905. Nynější úděly poskylovaně Čechám státem, činí 5.8 mil. korun. pivní dávka činí po srážce nákladů, spojených s vy- bíráním dávky té, 13.1 mil. korun, dohromady tudlž 18.9 mil. korun. Čechám má se nyní dostati 31 mi- lionů, totiž plus, činící asi 12 mil. korun, při čemě v tomto údělu obsažen jest též obnos, jejž by obdr- žely Čechy při samostatném zvýšení kořaleční daně což činilo by 5 mihonů korun, takže Čechám dostai by se skutečně 7.5 milionů korun. Nynější schodal čini 23 miliony kor., takže po odečtení 12 milion korun zbývá neuhražený schodek asi 10.5 mil. kor. Čechy ztratily by při tom samostatnou ingerenci n zdanění piva. Další závada záleží v tom, že opomenuta byl otázka obecní pivní dávky, která jest zrovn tak palčivou jako otázka zemské dávky. Z těchlo důvodů nemůžeme tuto předlohu vítati- Soudime, že k ozdravění zemských financí měl b se zvoliti onen způsob, na nějž pukázaly již z em ské výbory většich zemi, totiž, aby stůt převzal částku výdajů na školy. Žadu ta jest úplně oprávněha. Stát napraví potom jen chybu, již spáchat říšským zakon e o obecném školství. O zvýšení pivní daně jímž nebyly by zemské finance úpině a zcela sano vany, nemůžeoe naprosto mluviti. (Hlučná pochval a potlesk. — Řečníku se blaho přeje Posl. Sleinwander praví: Od příznivé periody která byla ukončena v r. 1903, nadělali jsme daleko přes 1 miliardu dluhů.

Čecho Posl Čechy

16 article

Letošní rozpočet, v němž nejsou ještě obsažent hrozicí nám vydání, jest už pasivní obnosem 1 O milionů korun. Výlohy annexe udal ministi financí na 12 milionů korun ročně. Ve skutečnost činí však tyto výlohy 300 milionů korun. K tomu druži se ještě výlohy na nové vá lečné lodi, ktaré jsou rovněž následkem bosen ského dobrodružství. Tyto nové válečné lodi nebud u však státi nás jen peníze, nýbrž také spojenectv s Italií. Novou předlohou vládní nesanují se a n finance státu, ani zemí. Dřívě než posla- necká sněmovna rozhodne o zvýšení daně pivní kořaleční, bude žádati, aby se ji podal finanením mi- nistrem výklad o ohlášené dani z dědictví a ze- jména musí se dozvěděti, zdali v předloze té jes obsažena deklarační povinnost bank. Dale musí se uvažovati o tom, zda nebylo by možno aby se zavedly nové daně. Poukazuje v té příčině na daň z tantiém. na zdanění hypotekárních úroků želez- nic, na zavedení daně z majetku, na zdanění přijmů z rent s přirážkami, na vyšší z daně n neženatých a bezdětných vdovců. Dál kritisuje řečník klíč, dle něhož má se rozděliti e milionů, zemím příkázaných, protože kličem tim jsou obzvláště Čechy, Morava, Slezs ko Dolní Rakousy a Korulsny zkráceny praví, že předleha tato povede k tomu, že jednotlivé země budou dle diktátu říšského zákonodárství, aniž by byly olázány, musit platiti za jiné. Schodku v přítomnosti a v nejbližší budoucnosti nebude lz zajisté zabraniti pivními krejcary, ani haléři, vybíra nými z kořalky. Posl. Freundlich prohlašuje: Daňový plán vlády není ničím jiným, nel bezohlednou loupeživou výpravou na kapsy

Dale Posl Freundlich Čechy Morava Dolní Rakousy

17 article

pracujícího lidu. Poukazuje na velké požadavky m litarismu a námořniciva, které jsou činěny uprostře největší hospodářské krise, ve které stojíme. Také v oboru starobního zaopatřovaní mi ni- strů, kleří nejsou dosud niklerak slaří nijak se nespoří. Tak dostává dr. Gessma n nikoliv pouze 8000 K, nýbrž 24.000K pense. Finanční ministr zmínil se o 12 milionech korun ročně, ale těmi útraty srbského dobrodružstv nejsou ještě vyčerpány. Sociální demokraté budou tyto zákonné osnovy co nejostřeji potírati. Použií všech parlamentních prostředků, aby tyto osnovy zvrátili, poněvadž spatřují v nich nejen sociáln bezpráví, nýbrž též zločin na širokých vrstvách pracujících tříd obyvatelstva. (H učna pochval u soc demokeatů.) Posl. Ssidel prohlašuje, že v celé předloze ne nalezá ani jediné věty, klerou by mohí schváliti.

doktor Gessm Posl

18 article

Podpisuje všechno, co pravil dr. Sleinwender, al agrárníci nejsou s to, aby blasovali pr zvýšení daně pivní a kořaleční. Vyzývá ministr financí, aby při berní reformě vybověl spravedlivým požadavkům obyvatelstva. (Pochvala u agrárníků.) Posl. Lukaževič považuje za správné a spra- vedlivě, aby stát převzal výdaje na obecní školstv a zdravotnictvl. Bukovinští Rusové vítají celkem akci vlády, protože v jiném případě nastalo by značně zvýšení přirážky, jež venkovské obyvatelstvo nemůže snésti. Definitivní stanovísko ku předloze vyhražují si jeho političtí stoupenci pro druhé čtení: stano visko toto bude závislým na ústupcích, jež jim vláds poskytne. Posl. Chaloupka praví česky: Finanční předlohy. o něž jde, mají největší význam netoliko se stano- viska autonomistického, nýbrž i hospodářského. Vla- dou udávaný účel předlob, sanovati zemské finance. jest poubým pláštíkem pro fiskální přání vlády. D předlohy mají zemské rozpočty podléhati sankci. čímž by zemské sněmy klesly pod úroveň okresnich zastupitejstev a obcí, poněvadž by tím vláda měl

Sleinwender Posl Rus Chaloupek

19 article

možnost, rozpočet neschváliti. Rečník se obává, ž předlohy, o něž jde, jsou pouze počátkem velk berní akce a že po jejich vyřízení badou podán nové předlohy. Když se byl řečník přimlouval z změnu celé berní soustavy, končí prohlášením, žee jeho strana bude z uvedených důvodů hlasovati prot- uzákonění této předlohy. Posl. Hornof dovozuje ve své rovněž české řeči že stalo se v Rakousku samozřejmým, že nové daně jsou uvalovány pouze na nejširší lidové vratvy Neustálým stupňováním nepřímých daní stalo s postavení dělnictva přímo zoufalým a snaží-li s dělnictvo zlepšití si situaci stávkou, pak se přicházh na ně s policií a četnictvem. Ministr financí slíbil ve svém exposé, že v všech resortech bude zavedena úsporná soustava, řečník mu radí, aby s touto úspornou soustavou začal u ministerstva vojenství. Strana řečníkova bude s největší rozhodností potírati podané předlohy. (P chvala.) Posl. Silinger žádá v dotazu ku předsedovi, aby ministr zeměbrany zodpověděl ještě v tomto týdne dotaz řečníkův po zadržení záložníků ve služ bě Bosně, aby záložníci zvěděli, co se s nimí stane. (Pochvala.) Předseda odpovídá, že by bylo žádoucno aby ministr zeměbrany na tento dotaz odpoveděl. Při dodatečné volbě do výboru annekčního byl zvoleni poslanci dr. Kramář a ryt. Vukovič. Příští schůze v pátek v 11 hod. dopo ledne. Jednací pořad: Pokračování v dnešním jednací pořadu. Konec schůze ve 5/46. hod. večer Dotazy podali poslanci: Kroy, dr. Mi chl Weidenhoffer a soudruhové ve příčině nest ného nakládání s jistou skupinou asistentů statníe drah při zlepšení platů v postedních letech. F ilt pinský a soudr, ve příčině potrestání pěti zálo níků po návratu z Bosny. Zamorski a soudr. ve příčině událostí Bílsku dne 3. kvělna.

Posl Hornof doktor Kramář Vukovič Kroa Weidenhoffer Rakousko Boseň Bosna Bílsko

20 title

Z parlamentních výborů.

21 article

Z Vidně, 4. května.

22 article

Vláda bar. Bienertha byla dnes večer v zá- ležitosti vydání 220 milionů pokladničních po- ukázek bez předchozího souhlasu parlament zachráněna, byla však zároveň odsouzena. Roz- počtový výbor všemi hlasy přijal pr áv n ohražení proti postupu jejímu. To byta důska do minulosti. Pro přítomnost vyava ji 24 hlasy proti 18, by podala indem nitu. Slalo se tak po dvouhodinném rokování d- krajní míry pustém a směšném. Když byla de- bata již uzavřena, hodili do diskuse posl. d Steinwender a dr. Kuranda návrh, který sie vládě vyslovoval nelibost, ale přece byl pron lanem záchrany. Žádalo se, aby o návrzích těeh zahájila se rozprava. Formální návrh byl však zamitnut. Konst- tujeme, že posl. bar. d'Elvert a dr. Kuranda měl tolik slušnosti a loyality pro zachování forem jednacího řádu, že hlasovali s oposicí pro de- batu. Když však později vyšlo na jevo, že oba podněty jsou neslučitelny, ujal se slova minist dr. Biliňski, který dříve zdráhal se promluviti Tím byla debata, jak se v parlamentě říká, zase otevřena. Rokovalo se pravidelně a řádně o ní- vrzích obou, které poměrem nahoře vzpomenu tým byly schváleny. Většina, kterou se to stalo naní velká. Jest sotva šestihlasová. 9 členů vý boru při hlasování scházelo. Byli to sbéhové z vládního tábora, kteří prchli, nechtějíce pře vziti zodpovědnost za celou akci. Posl. dr. Kra mář a Seitz ohlásili minoritní votum. Věc do stane se ještě do sněmovny, pro kterou byl ust noven zpravodaj prof. dr. Steinw ender.

Bienerth doktor Kuranda Elvert jítbat Biliňski Posl Seitz profesor Steinw

23 article

Ve skutečnosti a beze všeho líčení na krás no jest bez odporu votum rozpočtového výbor přece jen třeba nesmělým přijetím stanoviska které zastávala spojená oposice česká a sociálné- demokratická, že totiž vydáním pokladničních poukázek bez předebozího souhlasu parlamen- tem byla porušena jeho práva. Vláda vidoue že jest v tísni, dala se na ústup. Dala se spasit svou většinou polsko-německou. Ta navzájem postíhla, že nemůže před velkou veřejnos schváliti byrokratický čin vlády, nýbrž že může pomoci kubinetu jenom, dá-li mu pokárání z to, co se stalo a vyzve-li ji, by požádala z absolutorium. Kdy bude se o tomto v plenu jed nati, nelze ani příbližně odhadovati. Není vy loučena možnost, že věc bude odložena poku možno na dobu neurčitou. Hned potom začala rozprava o řádném roz počtu na r. 1909 při resortu nejnevinnějším p rozpočtu ministerstva pro veřejné práce. Do místnosti, ve které se schůze výboru rozpočtového konala, dostavilo se také dnes vel ké množství poslanců, kteří členy rozpočtového výboru nejsou.

24 article

Z Vídně 4. května. (K. k.) Ve večerní schůzi rozpočtového výboru za pře sednictví Chiarova, již zúčastnili se ministersky předseda a ministři financí a veřejných prací, byl především dokončeno jednání o pokladních poukázkách. Ref, dr. Steinwender shrnul návrhy svůj. Ku randův a Wittkův a podal tento návrh: V úvaze. že v úvěrové operaci, provedené vydáním 220 mi. kor. pokladních poukázek, sluší spatřovati pře- kročení kompetence správy. avšnk tute operaci bylo lze ospravedlniti zahraničními a vnitř- ními politickými poměry a byla v zájmu státní financi: usnaší se sněmovna uděliti vladě pro její postup dodatečné schválení s právn výhradou a doporučiti tuto předlohu: Zákon . . . . . o schválení emise říšských po kladních poukázek v obnosu 220 mil. korun. Z souhlasu obou sněmoven říšské rady nařizuji : Čl 1 Vládě uděluje se ve příčině emise říšských poklad ních poukázek provedené v březnu 1909 dodalečné schválení. Č. 2. Provedením tohoto zákona jest p- věřen ministr financí. Posl. Seitz protestoval, aby byl předmělem hla- sování návrh formulovaný zpravodajem teprve p skončeném rokování v jeho doslov Ref. dr. Sleinwender namítal, že v navrženém textu jde pouze o recipování dřívějších návrhů. Návrh dr. Ellenbogena na obnovení debaty propadl. Potom rozvinula se debata o formální postupu při hlasování o jednotlivých odstavcieh Steinwendrova návrhu. V drobném prodejií ranni čislo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 k Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 19 večerní . . . . . . . . 5h lnseráty platí se hotově napřed- Předplscení a inserty přijímá ndministrace v Marisnské ul., a Tam nacházejí se těl redakce, tiskárna s sxpedice „Národnich Listů Rukopisy se novracejl

Chiarův doktor Steinwender Wittkův Posl Seitz Ref Sleinwender Ellenbogen Vídeň Marisnský ulice

25 article

Na dotaz posl. Wolfa prohlásil ministr financí ryt. Biliňski že vláda navrženou předlohou nemůže se považovati za zmocněnu emitovati novou půjčku 220 mil. To by bylo vyloučeno už proto, že komise pro kontrolu státního dluhu takovou půjčku nepode- píše. Vláda je pouze zmocněna refundovati pokladní poukázky emisí renty t. j. pokladní poukázky splatiti výnosem renty. Zasábnutím ministrovým do diskuse byla meri- torní debata opět obnovena a zúčastnili sa jí poslanci dr. Adler, dr. Kramář. Maštálka Seitz, Wolf a referent Steinwender. Poslanec dr. Kramář konstatoval, že ve Stein- wenderově návrhu je vlastně vysloveno, co jinými slovy praví jeho vlastní návrh. Ten netýká se jen formální stránky otázky, že na místě vydání renty. dle názoru vlády oprávněného, byly vydány pokladní poukázky, nýbrž i toho, že vláda shrnula propadlé úvěry a chtěla na základě toho učiniti novou půj- čkovou operaci, což přece zpravodaj potvrzuje. T je vlastně úpiné vítězství oposice a nemů- žeme než vysloviti povděk, že jednání vlády, třebas po dlouhém hledání slov, nejméně bolestných, byl tak otevřeně prohlášeno za příčící se zákonu. Jeho strana bude hlasovati pro první část zpravodajova návrhu.

Wolf doktor Adler Kramář Maštálek Seitz Steinwender Stein

26 article

Poslanec Seitz navrhl stylistickou změnu prvé věty návrhu zpravodajova, dle níž by tato věta měl zniti: »V zadání 220 mil. K pokladních poukázek je obsaženo prekročení kompetence správy. Při hlasování propadl především návrh Kramářův — »Vydáním státních pokladních poukázek v obnos 200 mil. K, nařízeným vládou, byly porušeny prae- rogativy, říšské radě ústavně zaručeně.« — 24 hlasy proti 18. Změňovací návrh Seitzův rovněž propadl prvý odslavec zpravodajova návrhu přijat všemi hlasy proti 2, ostatek většinou. Rovněž příjata byls osnova, zpravodajem navržená. Poslanci dr. Kramář a Seitz ohlásili své návrhy jako minoritní vota. Zpravodajem pro sněmovnu byl určen poslanee dr. Steinwender. Na to pokračovalo se v zevrubné debatě o státním rozpočtu na rok 1909 a projednávala se především kap. »Ministerstv veřejných pracíe Posl. S chmidt podával zprávu o tit. »Ústředna«, ryt. Wittek »0 záležitostech patentních«, Stan ěk o tit. »Služba cejehovní«, načež rokování přerušeno. Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dopol.

Seitz Kramářův Seitzův doktor Kramář Steinwender Posl Wittek

27 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 4. května. (Sněmovní volby v alpských zemích.) Kromě Korutan, v nichž nové sněmovní volby již vykonány, volí se v květnu ještě do sněmů štyrského, horno- rakouského, solnobradského a vorarlberského, vesměs dle nového volebníhe řádu, jímž ve všech těchto zemích zřízena také všeobecná vo- ličská kurie, po připadě kurie voličů, nemajících volebního práva v žádné jiné kurii. Květnové velby započaly v pondělí v Horních Rakousíeh a Solnohradsku, kde volily všeobecné kurie. V Horních Rakousích volilo se 14 po- slanců, a sice doset v okresích venkovských, z nichž každý volí zvlášť jednoho poslance, čtyii pak ve společném volebním okrese městském, pro nějž je zavedeno poměrné zastou pe- ní. Výsledek voleb bude znám teprve ve středu, poněvadž teprve ve středu se koná skrutinium O mandáty ucházeli se kandidáti liberálných klerikálných Němců, pak sociální demokraté.

Němec Praha Korutany Solnohradsko Horní Rakousy

28 article

V Solnohradsku zvoleno hned př prvé volbě všech šest poslanců. V hlavním mě- stě a v městské skupině na venkově zvoleni dn sociální demokraté, Proksch a Preuszler; v venkovských skupinách čtyři křesťanští sociá- Ve Štyrsku započnou volby v pátek dne 7. t. m. ve všeobecné kucii, ve Vorarlber- sku dne 10. t. m. V Praze, 4. května. (Sanace zem- ských financí.) Prof. Steinwende má v „N. W. Tgbl.“ úvahu o nových finančních předlohách ryt. Biliňského. Pokud jde o sanaci zemských financí, vytýká předloze, ž je nedostatečna. Ryt. Biliňski nabízí zemím z vý- těžku nových spotřebních daní 401/2 milionu korun, t. j. asi tolik, kolik obnáší nynější scho- dek v zemských rozpočtech řádných. Oněch 40 milionů chce rozděliti tak, že by 20 milionu rozdělil dle počtu obyvatelstva jednotlivých ze- mí, 10 milionů dle jejich spotřeby piva a 10 m- lionů dle spotřeby lihovin. Ministr financí spou- ští však při svém sanačním plánu úplně se zře- tele, že korunní země mají vedle řádného defi- citu 40 milionů ještě schodek v mimořád- ném ozpočtu, obnášející 27 milionů korun.

Proksch Preuszler Steinwende N W Tgbl Ryt Solnohradsko Praha

29 article

Prof. Steinwender si přeje, aby stát poskytl ze- mím příspěvek také na uhražení tohoto mim- řádného schodku. A poněvadž na sanaci se m přispívati z výtěžku spotřebních daní, navrhuje, aby se veškero nové břímě neuvalovalo jen n pivo a lihoviny, nýbrž aby se zemím přispělo také z výtěžku dalších dvou hlavních spotřeb- ních daní, cukerné a tabákové. Kdyby se z cukerní daně věnovalo zemím dle jejich spotřeby cukru dalších 15 milionů korun a z vý- těžku tabákového monopolu opět dle zemské spotřeby také 15 milionů, uhradil by se i mimo- řádný schodek v zemských financích a potom by dle mínění Steinwendrova nová přirážka n pivo a na kořalku nebyla tak nenáviděna, jako je nyní. Ze Záhřeba, 2. května. (Kdybude skhon- čeno přelíčení s „velezrádci?) Pře- líčení se Srby, obviněnými z velezrády, započalo dne 3. března, trvá tedy dva měsíce. Za tu dobu vyslechnuti 53 obžalovaní a v posledních dnech několik svědků, průměrně čtyři za den, ačkoli je jich všech na dvě stě. Dr. Šime Mazzura vypočitává v „Obzoru“ dle dosavadního chodu přelíčení, že proces, půjde-li tak dále, jako nyní, nebude ukončen ani do konce roku. I kdyby ee výslech svědků, vedených žalobcem, urychlil, bude trvati do konce června. Výslech korunníh svědka, Nastiče, potrvá aspoň dvě neděle Pak budou žalovaní a obhájci žádati za vyslech- nutí vývodních svědků, jichž je nabíd- nuto asi 350. I když soud připustí z nich pouze 150, potrvá jich výslech téměř do konce srpna. Pak bude nutno čísti- Nastičovy brožury „Me aféry“ a „Finale“, celou řadu jiných, v obžalubě citovaných knih, časopisů, dopisy, zabavené ža- lovaným, zápisníky o prohlídkách a výelechu

profesor Steinwender Srba doktor Šime Mazzura Nastičův Záhřeb