Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

20. ledna 1909. Číslo 20.

4 article

jeho slova pozbyla vůbec váhy a celá jeho další pů- sohnost stala by se pouze formální. Na základě příliš lehkověrného svého úsudku o české povolnosti a chabosli naléhají teď Němci zvý- šeným úsilím na vydání pověstného již „Erlassu“ O jeho obsahu proslechlo se onehdy, že Němce heuspokojí úplně, poněvadž neustanovuje vnitřn úřadní němčinu na celé čáře, ale že také Čechy ne- uspokojt. Již tyto zprávy byly povážlivy; dnes všal rozšířeno je v Praze sdělení, jehož obsah vhán lo tváře krev nejprudšího rozhořčení Je to zpráva orgánu posl, dra. Kramáře o „Erlassu“ který pro poštovní ředitelství pražské již připravi německo-nacinální generální ředitel pošt a telegrafo ryt. Wagner Podle „Dne“ obsahuje vynos tato usta- novení: „1. Vnitřní úřadní řečí pošlovního ředi- telství v Práze je výhradně němčina. 2. České poštovní úřady erární a vetk neerární mohou dopisovati pražskému ře- ditelství česky, ale jen v těch případech, nej ed ná-li se o záležitosti dopravní. V těchto přípa- dech jeví prý se překážka českého úřadování v tom že české pošlovní úřady prý úřadují česky s něme ckými pošťovními úřady. 3. Na takto omezené české dopisování českých pošícvních úřadů musí však pražské ředitel ství odpovídati výhradně německy. 4. Ve styku českých poštovních úřadů s jiný mi státními úřady v těchže městech mají če- ské poštovní úřady dopisovati výhradně něme- cky.

Němec Kramář Erlass Wagner Čechy Praha

5 article

5. Výhradně české úřadování připouští se pouze u nejmenších poštovních úřadů a poštoven a dovo- luje se, aby na česká podání pražské ředitelství také česky odpovídalo.“ Takový výnos si troufá vláda vydati a jím v po- směch uvěsti národní věc českou a všecky české po- slance, nyní, po všem, co se stalo? Takový výnos je dynamitová puma a jeho vydání znamenalo by její výbuch, který by rozbil mnohem ví- ce, nežli celou nynější „situaciíl Když zásady připraveného výnosu jsou takové, jak byly právě veřejnosti české sděleny, pak snáze každý český občan pochopí, že Němci napínají všecky svoje síly, by sí vydání jeho vynutili. Dle zprávy. vydaně o včerejší schůzi výkonného výboru nacionál- ního svazu německo-pokrokových poslanců, jež se konala za přítomnosti německého ministra krajana dra. Schreinera, usnesl se výbor ten naléhati, by výnos byl vydán ihned, jinak že německým stra- nám doporučí, by se nez účastnily připravené doroz- umívací ankety vládní. Tu hlásí se o odpověď tato otázka: svolala vláda anketu tuto k vůli Čechům? Zajisté nikoli! K vůli Němcům ji svolala, neboť do jejího programu zařaděny jsou sporné záležitosti a projekty, jichž provedení se Němci ode dávna již Gomáhají. Mimo to Čechové musí přece prováděti po- litiku svoji a česká věc je v právu, žádá-li, by nebyla zkrácena, ha zničena jazyková rovnoprávnest, záko- ny stanovená a zaručená.

Němec Schreiner Čecho

6 article

Zatím co němečti poslanci bojují o vydání ger- manisačního výnosu — titíž poslanci, kteří v jazy kové otázce cestu nařizovací zavrhují — pokra- čují němečtí úřadníci pražského ře- ditelství dále ve své vzpouře. — Pro střednictvím orgánů kasina štvou dnes dále prot presidentu Krausovi. Zástupci vicepresidenta Swobody dv. radovi Pröcklovi přidělil prý jenom některé bez- významné záležilosti — dle ministerského výnosu o úřadní působnosti vicepresidentů mohl si presiden zůstaviti celou agendu vicepresídenfovu — a dosa- vadní referát Swobodův o osobních záležitostech o- řadníků přidělil president Kraus — to je v něme- ckých hlavách další jeho vina — úřadníkovi česke národnosti, sekretáři dru. Parschovi. Jak známo, je úřadní působnost vicepresidentská taxativně a přesně určena ministerským výnosem který vyšel současně se zřízením funkce vicepresi dentské či místoředitelskké. Osobní referát do ní n náleží. Samozřejmě tedy p. Swoboda nemohl jej po- držeti, stav se vicepresidentem; to by nebylo kor rektní. Jestliže však referát ten přidělen byl úřadní koví českému, nestalo se tím pranic nekor rektního, ježto ve smyslu státních základních zákonů není národnost česká žádnou překážkou do- sažení kteréhokoliv úřadu ve státě.

Kraus Swoboda Pröckl Swobodův Parsch

7 article

Nikoli politický rozum, nýbrž jenom zaslepenost a drzost, za dosavadních poměrů ve státě tolikou Němců možná, osmělí se ještě dnes žádati, co čteme v „Pr. Tagbltu.“: aby činitelé, za správu státua plnění zákonů přísežně zodpovědní jediným sil- ným škrtnutím pěra odstranili z jazykového úřadování při poště vše, co se tam ujalo ve smyslu ústavních zákonů, tudíž plným právem. Vůči takovým zjevům zmnožili se musi u po- slanců národa českého ve Vídní jasné vědomí, že zasfupují tam národ a jeho práva. Vůči útokům n ně, aťsi odkudkoli pochodí, nastává jim především nová povinnost necchvějné pevnosti. Fiat justitia, pereat mundus! Ať se děje spravedlnost, třeba zby- nul světl Z Vídně, P0. ledna. Jak se dovídáme, není ješte žádný výnos, žádný pokyn, žádná instruk ce pro poštovního presidenta Krausa v Brazehotova. Teprve dnes nebo zejíra počne se o nějaké instrukci rokovati, avšak my- slíme, že nebudeme vyvráceni skutečností, povíme-li ze požadavku německému vyhověn nebude. Z Vídně, 20. ledna. Správce ministerstva obchodu dr. Mataja měl dnes poradu s bývalým ministrem obchodu drem. Fiedler e m.

Kraus doktor Mataja Fiedler Vídeň fiat justitia

8 article Uvítání francouzských studentů na staroměstské radnici.

Uvítání francouzských studentů na staroměstské radnici. Dnes dopoledne byli francouzští studenti, klel se zúčastnili oslav kulnohorského dekretu, slavnost- ním způsobem uvítáni na staroměstské radnici, kdež při této přiležitosti opětně byly uluženy česko-tran- couzské styky. V primá torské síni shromáždili se k slavnostnímu tomuto aktu v zastoupení král. hlav města Prahy pp. starosla dr. K. Groš, náměstkové dr. Štych a Jirousek, dále pp. cís. r. Schrötter, dr. Pik, dr. Prachenský, Mattuš, dr. Jeřábek, Březnov- ský, dr. Šupich, Skrčený, Slavík, Brož, Hubáček, dr. Vlček a Zvěřina, dále francouzský konsul p. Colo- mies, rektor české university Karlo-Ferdinandov prof. dr. Heyrovský, prorektor prof. dr. Goll, profe- soři dr. Chodounský, dr. Jarník, děkan filosofické fakulty prof. Polivka, dr. J. Gulh, prof. Pichon, zá- slupcové Spolku pro postavení pomníku M. Jana Husa pp. dr. Pulkrábek a Simonides, lektor L. Feller, zástupcové Svazu českosl, studentstva, spolku „Šu- madija“ a jiných spolků studentských, ředitel technol musea Šetlík, mag. raďové Borůvka a dr. z Čenkova, Schmidt-Beauchez a j. v. Francouzské studenty, kteří měli sokolské od- znsky, představil zástupcům král. hlav. města Prahy francouzský konsul p. Colomies, který v řeči velmi vřelé vzpomenul přátelských styků česko -fran couzských. Vyslovil pevnou naději, že foto přátelství bude dále pokračovati a že se budou častěji opako- vati návšlěvy Čechů ve Francii a Francouzů v Praze a že tyto styky osvědčí nejkrásnější ovoce na poli národohospodářském, uměleckém, literárním a sociál- ním. Děkuje jménem konsulátu a jménem sludentů za vřelé přijetí a pozvedá pohár na zdar král. hlav. města Prahy. Slova pana konsula byla provázena hlučným souhlasem.

K Groš doktor Štych Jirousek Schrötter pik Prachenský Mattuš Jeřábek Březnov Šupich Brož Hubáček Vlček Zvěřina profesor Heyrovský Goll Chodounská Jarník polívka J Gulh Pichon M Hus Pulkrábek Simonides L Feller Šetlík Schmidt Beauchez Colomies Čecho Francouz Praha Čenkov Francie český univerzita KarlaFerdinandov svaz českosl spolek „ Šu

9 article

Na to promluvil v jazyku francouzském primátor měst pražských p. dr. K. Groš takto: „Pánové, naši mladiství přátelé! Zlatá kníh pražské radnice, věnovaná návštěvám významným pro dějiny našeho sílla a naší vlasti, bude obsahovat na prvním listě letošního pamělihodného roku pod- pisy delegátů Jednoty pařížských studentů. Nelze šťastnějším a význačnějším způsobem zahájiti pa- mětnou knihu, jež jest určena k tomu, aby uchovala vzpomínku přátelských návštěv. Člouce spisy svých slavných krajanů, zabývajících se světem slovan- ským a dějinami českými, čtouce Louisa Legera a Arnošta Denisa, kteříž stali se již mistry celé školy skvělých publicistů, seznáte, že přátelská shoda mezi Francil a Čechumi má svoje kořeny utkvělé v hi- storii a že to jest dohoda, přikázaná povelem nut- nosti a poměrů. Ve vašich osobách, drazí a mladiství přátelé, na té cestě, kterouž jsle vykonali českým krajem od hranic až do Prahy, lid náš oslavoval na- dšeně Francii i mohli jste seznati, že ta přátelská shoda, nám tak drahá, byla též zcelena splynutím srdcí. Vaše přítomnost zde, mezi námi, jest nám ujištěním, že historie styků Francie s Čecbami není mrtvou literou, a že mládež uchopuje se pochodně. aby pokračovala v pochodu k pokroku. rov- noprávnesti národů a ke svobodě, aby po- kračovala v těch vznešených snahách, je povždy označovaly historii našich obou vlastí. Po- vznášeje číši na počest delegace Jednoty studentů pa- řížských a jejího váženého předsedy p. Juliena, při- píjím na zdar mládeži francouzské a slavné budouc- nosti Francie! (Hlučná pochvada.) Delší proslovení učinil p. prof. Hantych jmě nem zahraničního odboru Národní rady české a vy slovil nelíčené potěšení nad návštěvou francouzských sludentů v Praze.

K Groš Leger Arnošt Denisa Julien profesor Hantych Praha Francie odbor národní rada

10 article

Rektor české university p. prof. dr. Heyrov- ský promluvil k Francouzským sludentům: Přišl jste k naší slavnosti, která je velmi významná pro universitu českou. Za vaši přízeň a příchylnost, pro- jevenou tím našemu vysokému učení, jsou vám vděč ni nejen profesoři, ale i veškeré studentstvo české Děkuji vám za to a připljím na zdar váš a zdhr vaší staroslavně university pařížské! (Pochvala.) Jménem Svazu českoslovanského studentstva p- děkoval předseda p. Tvrzický zástupcům města Prahy, zástupcům university a ostalním hodnostům za veškeru poctu a přízeň, sludentstvu osvědčovanou Předseda Jednoty francouzských sludentů p. Ju- lien pravil, že studenti přijeli z Paříže, aby se sbra- třili s českými studenty. Ale Čechové aklamovali nás zástupce Francie a byli jsme tím překvapeni, ž ze slavnosti sludentské vyvinula se oslava Francou- zů. V této síni přijali jste již zástupce města Paříže kteří výmluvnějším způsobem vám poděkovali, než tak můžeme učinit my. Dnes vás pozdravuje Francie zejtřka, Francie mladá, která se bratří s českými studenty a s nimi zápasí za pravdu, svobodu a právo.

profesor doktor Heyrov Tvrzický Čecho Praha Paříž Francie svaz českoslovanský studentstvo

11 article

Zeptá-li se nás kdo na dojmy z Prahy, tu my odpo víme s nadšením, že Čechy jsou druhou vlastí Fran- couzů. Děkuje celé vzácné společnosti a vyslovuje přání, aby starosta byl tlumočníkem jejich pocitů obyvatelstvu pražskému. Na zdar velikosti Prahy a další sblížení a sbratření Francouzů s Čechy vůdce výpravy studentů pozvedl pohár. Potom účastnici přistoupili k tabuli, již s jem- ným vkusem vypravil restauratér p. Krátký. Při tom promluvili ještě záslupcové slovanskýchi studentských spolků, a sice bulharských, srbských chorvatských, slovinských a ruských a pronesli přá- telské zdravice kolegům francouzským. Jměnem praž- ské „Alliance Franoaise“ promiuvil její místostarost p. Bř. Šetlík, zmíniv se o snahách Aliance v pro- pagování řeči a literstury francouzské v zemích mi- mofrancouzských. Na všechny tyto zdravice odpověděl velmi pro- cílčnou řečí p. Julien, předseda associace student- ské, vysloviv díky panu starostovi a celé obci pražské za skvělé přijolí, jež převyšovalo veškeré očeká ván. francouzských studentů svou srdečností a svým širo kým lidovým rázem. Nepřítomnost svoji omluvili pp. rektor Bertl, dr. Podlipný, dr. Scheiner, předseda společnosti Národ- ního divadla arch. A. Šimáček, prof. dr. Sedláček prof. dr. Horáček a j.

Fran Francouz Čecho Šetlík Julien Bertl doktor Podlipná Scheiner A Šimáček profesor Sedláček Horáček Praha Čechy Alliance Franoais

12 article „Hotel Dira“.

„Hotel Dira“. Dnes v časných hodinách ranních, když hustá mlha rozprostirala se nad Prahou a na několik kroků nebyl rozhled, putovala několikačlenná, reporlérsko bezpečnostní výprava do těch končin, kde nalezá se mohutná stavba »Hotelu Díra«. Označení toto jest úplně přiléhavé a odpovídá přesně zevnějšku vslupu do tajemných podzemních místnosti, slále obydle- ných a začasté velmi přeplněných. Ze vstupu do tohoto »hotelu« rozprostírá se při slunečném jasu znamenitý rozbled do nuselského údolí a na Pankrác Proti Praze zastírá vyhlídku převysoká zeď někdej- ších hradeb, hořejší nové město obkličajících. Tento hotel není ovšem uveden v žádném adre- sáři, také magistrát nedal povolení k jeho užívání, před jeho vchodem nezastavují kočáry a automobily ha za celý den ani lidská noha se zde neobjeví »Hotel Díra« teprve za nočního přítmi přijímá do svých komnat hosty, vesměs toulavý to dorost nu selsko - pankrácko podolsko vršovicko - vinohradsko- pražský. »Hotelem Díra« označen jest brloh m'adistvýc adeptů všelikých neřestí. Brloh rozprostírá se v ně kdejších hradebních kasematech, k nímž vstup rok za rokem se úžil proto, že z bradeb za novou českou dětskou nemocnici shazuje se na nuselské návrší bláto a různé odpadky. A tak za několik let zůži se vstup do kasemat tak, že lze nyní vnitřku do stihnouti pouze lezením po čtyřech a pouze pro návštěvníky slabších objemů tělesných. Nad vcho dem kdosi vytesal do skály označení »Hotel Díra« pod tímto jménem je »hotel« znám v kružích malých tuláků, zlodějů a šibalů.

Praha nuselský údolí Pankrác Brloh Dira

13 article

Policejnímu komisařství pro hoř. Nové město by tento brloh znám už delší dobu, proto žádalo magi strat, aby se postaral o zazdění otvoru. Hradby ne náležely však obci pražské a vojenský erár žadat o provedení potřebného zazdění bylo velmi obtížno A tak se na tento hotel pozapomnělo. V minulých dnech byla vypátrána společnnsí mladistvých zlodějů a tu při výslechu jeden z chlapců prozrazoval tajnosti »hotelu Díra«. Tam se scházívaj všichni chlapci, kteří z domova rodičů uprchnou zařídili se v někdejších kasematech velmi pohodlně. V prostranné místnosti až patnáct pohodlně mohlo přebývati. Zařídili si tam kuchyň, vařili kávu a čaj a potřebné pomůcky k tomu nakradli. Na dnešní jitro byla tedy ustanovena prohlídka tohoto brlohu. Podnikli ji úřadníci bezpečnostníbo oddělení správce Vejřík a koncipista Vaňásek, detek- tivové Pokorný a Pětiletý, dále několik reportérů. V době, kdy hosté tohoto »hotelu« z pravidla pohří- ženi bývají v hluboký spánek, zastavila výprava před podivným vslupem do brlohu.

Vaňásek

14 article

Detektiv Pokorný, jehož táhlá postava hodila se k vplížení se do podzemních lokálů, podnikl tulo ce- stu velmi opatrně. V jedné ruce rozžatou svíčkua v druhé revolver. Kdož mohl předvídati, zda se uvnitř nepostaví někdo na odpor? Za ním vlezl do díry klučina, který učinil u policie pliznání o tajno- stech hradebních místnosti. Ten v pližil se do »hotelu« jako ještěrka. Asi pět metrů od otvoru do »botelu« muselo se lézti po čtyrech. Tomuto prostranství přezdívají nádvoří. odkudž se vslupuje do předpokoje a dále nalézá se salon, velmi prosiranný. Zbytky hodování tam nalezeny — ale žádný cizinec. Dobro- srdečným vypravovatelem byli patrně v čas vyrozu měni, že do hotelu zavílá »vysoká návštěva«. V »sa loně« panuje velmi milé a příjemné teploučko, takže velkou houni, která byla složena v koutě, nocleháři ani nepotřebovali. Galerie sloužila k ukrylí různých věcí. Výprava skončila bez výsledku zadržení nocie- hářů, jimž se už víc asi nepodaří do »hotelu dírae vniknouti, neboť učiněno bylo opalření, aby vstup do »hotelu« definitivně byl zazděn. Za památku zůstane tam jen název hotelu do kamene vytesaný.

Pokorná

15 article

Denní zprávy. — »Bohemia« má dnes politickou remi niscenci o uplatnění jazyka českého při poštov- ním ředitelství pražském. Je z ní zřejmo, že Němci již loni v červnu dobře věděli, jakse tam úřaduje v oboru jazykovém. Tvrdíce, že ministři obehodu, nejprve dr. Fořt a po něm dr. Fiedler, vyložili příslušným činitelům praž- ským ústně svoje stanovisko o jazykové stránce vnitřního úřadování na poštovním ředitelství pražském — rozumi se ovšem ve smyslu plné rovnoprávnosti obou jazyků — žádali němeči poslanci tehdejšího ministerského předsedu bur. Becka, by ona jazyková opatření Fořtova Fiedlerova zrušil přikazem písemným. Ale bar- Beck nevyhověl této žádosti vzhledem na udržení Čechů v koalici (nejen proto, nýbrž také z té příčiny, že platnost úřadní češtiny via facti uznal nejen při poště, nýbrž i u soudů a u jiných ještě úřadů — red.) a proto píše »Boh.« dále — »velmi proti své vůli mu- sili se českoněmečtí poslanci spokojiti s kon cesí německého vicepresidenta pro poštovní ře- ditelství pražské«. Proč, vykládá »Boh. « takto »Českoněmečtí poslanci byli tehdy totiž o sa- moceni a kdyby byli zabájili obstrukci proti koaliční vládě bar. Becka, byli by bývali opuštěni nejenom alpskými, nýbrž pravdě- podobně i německými poslanci z Moravy a z

Němec Fořt Fiedler Beck Fořtův Fiedlerův Čecho Morava Bohemia

16 article

Slezska. O tom nebyli tehdy zůstaveni v po- chybnostech«. Proto, jak »Boh.« dodává, upustili v červnu minulého roku od obstrukce za známé koncese Jmenování německého viceprasidenta poštovního ředitelství pražského mělo býti pro- vázeno — vypravuje »Boh.« na konci — »ústními opatřeními, jimiž postavení p. Swobody mělo býti posilněno proti českému ředitelovi pošt a nižším úřadníkům. Tato ústní opatření nemohl již bar Beek vydati, protože dříve padl. Mini- sterstvo Bienerthovo váhalo uvázati se v toto dědictví, chce však nyní, tak aspoň ministerský předseda prohlašuje, dohoniti, co bylo omeškánn.«

Swoboda Min Bienerthův Beek

17 article

Mnohonásobně poučná je tato vzpominka » Boh.«, s konečným odhalením stanoviska Blenerthova spojená; nejpoučnější je pro posouzení vládního poměru k německé politice. Dr. Fořt dr. Fiedler jako ministři obchodu sdělili — jistě ne bez souhlasu celé té které vlády — pre- sidiu poštovního ředitelství svoje právní pře- svědčení o jazykové podstatě vnitřního úřado- vání při poštovním ředitelství; tento projev právního přesvědčení českých ministrů měl býti samým ministerským předsedou plsemně odvo- lán; naproti tomu chtěli titíž Němei, aby praž- skému poštovnímu vicepresidentovi dán byl týmž ministerským předsedou do jedné ruky klíč ke vzpouře proti představenému presidentovi a do druhé ruky bič na podřízené úřadníky a když tento čin zvůle neprovedl minulý, má jej usku- tečniti nynější ministerský předseda. Snad již ani nejde o nelogičnost a nesmyslnost německé politíky, z řečeného protikladu zjevné; ale o to jde, že je dosud možno, aby státníci na nej- zodpovědnějším místě postaveni takové protimy- slné sliby dávaly a pro jejich provedení praco- vali. Je-li tato říše státním celkem nižšího řádu, stává se jím za takové soustavy vnitropolitické, o jaké svědčí politické děje právě vzpomenuté

Blenerthův doktor Fořt Fiedler

18 article

— Němci pro rozdělení Čech. Včera radil ze v Vídni výkonný výbor německo-nacionálníhio svazu říšských poslanců o politických záležitostech, Klere se mají řešiti v parlamentním zasedání, dnes počí- najícím. Náleží mezi ně, jak známo, též další akc postátňovací. Referuje o ní v řečené poradé, spojil s ní dr. Pergelt opět známý již požadavek německý. t. i. národnostně rozhraničených ředilelství státních drah v král. českém. Jak se k tomuto požadavku za- chovali Němci mimočeští, nebylo dosud německým tiskem sděleno. mšalev nmt eo — Jmesování zemského úřadnictva. V dnešn sehůzi zemského výboru, kťerá na tu chvíli prohlá šena byla za důvěrnou, povýšeni byli konečně čelnt úřadníci zemské účtárny. Vrchními účetními rady jmenováni byli: Vil. Kress, Václ. Slawiček a Jos. Křiž (vesměs Něme!); účetními rady jmenování rovidenti: Jaroslav Jeřábek, Al. Suchý, Kar. Dvořák a Fr. Hampl; titul rady dostal Lad. Mattuš; revi denty jmenování oficiálové: Ant. Marek, Fr. Rödling Rud. Secký, Jan Kroulich, Fr. Kaigl a Ant. Ulrich oficiály jmenováni asistenti: Jarosl. Čáslavský, Št Budín, Fr. Pangrác, Jos. Hofmann a Vinc. Golínek asistenty praktikanti: Fr. Šorm. Václ. Jelínek, Jos Špičák. Gust. Lormann, Oldř. Pražák. Jarosl. Kono- pásek, Fr. Mašíček a Kar. Šelepa. U bypoteční banky král. českého jmenování: vrchním úřadníkem V. pla- tební třídy Jos. Matějka, VI. Al. Kraus, dále E gen ryt. Merki a Ot. Kallus extra statum, úřadníkem VII. třídy Řud. Novák, VIII. tř. dr. Rudolf Palkrábek IX. Frant. Dvořák, X. Jos. Schol!e, XI. Váci. Letovský a XII. Kripner.

Němec Pergelt Václ Křiž Jeřábek Al Dvořák Hampl Mattuš Secká Kroulich Kaigl Ulrich oficiál Čáslavský Pangrác Jos Hofmann Vinc Šorm Jelínek Jos špičák Mašíček Šelepa Matějek Kraus Otakar Kallus Novák doktor Palkrábek František Vác Kripner Čechy Vídeň Kara Francie Kona Schol Kress štátný Budín Kara U bypoteční banka

19 article

— Osobní změny u pražského poštovního řed felství. Dnešním dnem byly následující osobní změný v úřadech poštovního ředitelství v Praze provedeny V presidiální kanceláří místo sekretáře Hübnera (Němce) ustanoven sekrotář Elias (Čech) a s ním zároveň ještě druhý sekreřář Salomou (Němec) Vedení departementu I a), jež měl dosud vicepresi- dent Swoboda, svěřeno nyní sekretáři dru. P ar- schovi, depart. I b) místo Parsche svěřen sekre- táři dru. Hübnerovi. Na místo sekretaře Eliase. který měl dohled nad hlavním poštovním úřadem nad pražským nádražními poštami, ustanoven se kretář dr. Brejcha. — Osobní. Ministr zemské obrany polní pod- maršálek Giorgi odjel z Prahy do Vídně. — Úmrti. V Hořicích zemřela dne 19. led s a po krátké nemoci v 17. roce věku svého slečna Libuše Sedláčkova, dcera po c. k. poštovním kontroloru Pohřeb zesnulé koná se ve čtvrtek dne 21. ledna t.r o 3. hod. odpolední z domu úmrtí čís. 856, Kliepe- rova ulice, na městský hřbitov.

Hübner Němec Elias Čo Swoboda Parsch doktor Brejcha Giorgi Sedláčkův Praha Vídeň Úmrt Hořice Libuš rov ulice Kliepe

20 article

— Vrati do přísaby. U zemského výboru král českého složili dnes úřadní přísahu pp.: MUDr. Ham- za jako ředilel král. zemského ústavu pro léčení skro- fulosních dětí v Luži, dr. Bedř. Wirth jako profeson hosp. akademie v Libverdě a Eberh. Rousek jako vrch. zohradník pomologického ústavu v Troji. — Nová výpůjčka obce pražské. Ve včerejší schůzi své schválil zemský výbor po zprávě a ná- vrhu p. přísedícího dra. Pinkasa 5,636.183 K novo výpůjčky obce pražské na úhradu investičního schoů- ku v obecním rozpočtu na rok 1909. — Vlaslenecké odkazy. V posledních okamžicích života pamatovali na Národní jednolu severočeskou v poslední vůli tito šlechetní zesnulí: Pan Vojtěch Budecius, c. k. profesor v. v. a vládní rada v Hradci Králové 1000 K, pan Josef Koplík, soukromník Praze-III. 500 K, pan Václav Rubeš, em. sládek mčštan pražský 300 K. slečna Františka Truksova

Luža doktor Bedř Wirth Rousek Budecius Koplík Rubeš Truksův Libverda Trója Hradec Králové Praha MUDr . Hama

21 article

industr. učitelka ve Skuhrově 200 K a pan Eduar Kluch, soukromník v Praze, 200 K. Tím zůslavili šlechelní dárci zajisté nejlepší památkuí — Výtöžok plvní dávky v král. českém. Ve dnešn schůzi zemského výboru sdělil přísedící dr. Eppin ger jako finanční zpravodaj, že pivní dávka zemske vynesla za minulý rok přes 13 milionů korun. — Staroměstský občanský klub v Praze má člen- skou schůzi ve čtvrtok dne 21. ledna o 8. hod. večern v restaurantu pana Sochůrka v „Kopmance“. Na po- řadu se nalézá přednáška pana JUDra, a Ph. dra Bohumila Baxy: „Bosna, Hercegovina a poměry Bal- kánské.“ Uvedení hosté jsou víláni. — Dvacáté výročí úmrti dr. Františka Fáčka. Dne 20. ledna r. 1889 zemřel v Německém Brodě bývalý sekretář mag strátu kr. hl. města Prahya pozdější c. k. notář jindřichohradecký JUDr František Fáček, rodák počátecký, jenž se tam r. 1826 narodil. — Po svých vykonaných právní- ckých studiích věnoval se státní službě. Ale pro své vlastenecké přesvědčení brzy z ní vystoupila přijat byl do služeb pražského magistrátu, kdež delší dobu působil jako obratný sekretář. Jsa v službě města, provozoval i právnickou praxi v Praze a byl jsko obbájce ve věcech trestních velmi vyhledáván pro svůj široký rozhled. Časopis »Právník« nalezl v něm vedle jeho povolání horlivého přispívatele Když později jako notář v Jindř. Hradci byl zvolen poslancem zemským, mandát svůj dovedl vždy čestné obhájiti před tváří svých voličů. I za poslance d říšské rady byl zvolen, ale mandát tento nepřijal. Dues, kdy naplnilo se dvacet let od jeho úmrtí, vzpomínáme tímto jeho všestranné činnosti.

Eduar Kluch doktor Eppin Sochůrek JUDr Baxa Fáček Skuhrov Praha Bosna Hercegovina Bala Jindřichův Hradec staroměstský občanský klub

22 article

— Kuratoriu okresní vychovatelny na Král. Vi nohradech, po případě okresnímu výboru vinohrad- skému adresován budiž tento oprávněný stesk: Již jednou uveřejněna byla stížnost na nešvar, kterým velice trpí veškeré obecenstvo mezi vino hradskou vodárnou a pivovarem sidlící — neblahým vlivem a paličatostí jediného snad jen člověka. V okresní vychovatelně jest studna, ze které dlouho bylo do- voleno čerpati vodu obyvatelstvu z okolí. Z důvodů všeho odsouzení hodných — jak jsme informováni, šlo jen o pohodlí některých činitelů — bylo zaká- záno obecenstvu vodu odtud čerpali a znamenitá ta pilná voda, jež nemá v širém okolí rovna, zůstává již skoro rok ležeti bez užitku k nemalé zajisté své škodé. Jak je toto počínání trestuhodné, může se přesvědčiti snadno každý, kdo před polednem v tu dobu do těchto končin zavítá. Uzří lidi pobíhati s prázdnými konvemi od domu k domu a zoufalé již téměř marným úsilím, někde se frochy vody do píditi. Nechat za takových okolností výbornou vodu jen o několik kroků dále hnit — to jsou poměry turecké, možné jen tam, kde stavi se v čelu našim humanitním ústavům — a tim je bez odporu okresn vychovatelna — lidé, mající na mysli všecko možné. jen ne dobro těch, jichž vůlí na místech těch se blý- skaji. A nakládati takto s majstkem poplatníků — vžnyí snad vychovatelna nepatři ani kuratoriu ani jeho panu předsedovi — je snad přece jen trestuhodné a snad se přece jen najde cesta, aby byl přistup k vodě vynucen, bude-li kuratorium i nadále igno- rovati dobro poplatnictva. Tolik je jisto, že takováto »tvrdá palice« přestává být přednosti.

Král okresní výbor vinohrad

23 article

—Cešti soudcové do Bukoviny. Píše se nám z kruhů soudcovských: V Bukoviné panují zvláštní poměry v soudnictví. Kdežto u nás je takový nad- bytek absolvovaných právníků, že nelze většině žá dostí o přijetí do bezplatné soudní služby a za udělení míst bezplalných právních praktikantů vyhověti, nedostává se tam ani uchazečů o místa soudců (dřívějších soudních adjunktů 9. tř. hodnostní). Jak se dovídáme, nebylo by závady, aby se ucházeli o taková místa soudcové české národnosti, totiž právní praktikanli a soudní auskultanti s odbytou zkouškou soudcovskou. V Bukovině úřaduje se vlastně německy, v řeči té se sepisují prolokoly a vyřízuji podání. Še stranami ovšem su též jedná buď po ru- sínsku neb po rumunsku. Témlo řečem nebo aspoň jedné z nich nutno jest se tedy přiučiti, k čemuž se jednoroční doba povoli. Kdu by tedy do soudcovské služby v Bukoviné vstoupiti mrnil, ať jako právní praklikant, auskultant, nebo jako soudce (9 tř. hod nostuí), nechť podá doloženou žádost k presidiu vrchního zemského soudu ve Lvově. Je již několik příkladů, kde se úřadníci, tam se osvědčivší, dočinili pěkného postavení — Kurs nauky občanské pořádaný Ústředním spolkem českých žen, započne dne 4. února o 7. b. večerní. Přednáškami z nauk občanských docilí se, že i dnešní žena pozná úkoly státu, jeho nejdůleži- tější zákony, podmínky hospodářského života, svá práva, ale i své povinnosti. Dnes, kdy i naše ženy počinají si všímat veřejného života, přijde kurs právě projektovaný našim ženám vhod. l'řihlášky možno učiniti v kanceláři spolkové ve Spálené ul. č. 34.

Bukovina Lvov

24 article

— Elektrotechnika. Ohromný rozvoj elektrotech- nického průmyslu vzbudil v cizině za poslední dva cítiletí celou řadu odborných škol. Německo mimo celou řadu vysokých škol technických má přes 3 tak zvaných »elektrotechnikum«, které vesměs na- větávovány jsou tak četně, že dochází stále k rozši- řování jich a k zakládání nových. Pro nás Slovany jest nejvíce významnou ta okolnost, že jsme po této stránce byli až posud téměř üplně odkázání n ústavy cizozemské, hlavné německé. Tak jen ve zná mém elektrotechnikum Mitwejaa zapsáno jest každo ročně na 500 Slovanů, hlavně Rusů, Poláků, Čechů a podobně i v oslatích zmíněných ústavech tvoří Slované takočka třetinu všech studujících. S potěše- ním můžeme tedy upozornili časké a slovanské kruhy vůbec, že založena byla a v činnosli jest od 1. květua 1908 Odborná škola elektrotechnicki v Praze s českým jakykem vyučovacím. Škola tato nachází se v rukou osvědčených odborniků a může zajisté podati posluchačům nemenší odborné vzdělaní než školy německé. Ba více, škola la řízena jest, jak se dovídáme, v čistě moderním duchu; při vyučování dbáno jest hlavně praxa, žáci nejsou přetěžováni zbytečnými theuriomi, za to však učí se samostat- nosti a praktickému používání nabytých vědomostí. Jest se nadlti, že nový tento ústav se všech stran podporován bude, jak toho vskutku zasluhuje. Počá tek nových běhů jest vždy 1. března a 1. října Rližší sdělí ředitelství ústavu v Pra ze V., Josefovská třída 56. — Českoslovanská jednota. Schůze ústředního výboru koná se ve čivrtek. dne 21. t. m v míst- nosti spolkové v Praze II., Stará škola u sv. Jindři- cha, o 6. hod. večer.

Rus Polák Čecho Slovan Německo Praha svatý . Jindr Slovan

25 article

— Nezaměstnaní dělníci přišli dnes dopoledne ke staroměstské radnici a vyslali do presidiální kan- celáře deputaci, aby přednesla žadost o poskylnut zaměstnání. Pražským příslušníkům v zástupu byla opatřena jednak práce, jednak dostali známky n oběd a přípověď brzkého zaměstnání — Vylákané kolky. Neznámý šibal přišel do trafiky Emilie Polakové v č. 376—VII a předložil dva objednací lístky firmy M. Schniz a synové v Holešo- vicích na vydání kolků v obnusu 109 korun. Proda- vačka kolky vydala a teprve později zjišténo, že objednávka byla padělána. Po šibalovi zahájeno pátrání. — Velkou výtržnost provedlo v noci na dnešek několik opilých hostů v hostinci čís. 40 v Sokolské třídě. Když se hostům a personálu nepodařilo zjed- nati klid, zavolána na pomoc policejní hlídka, která po dlouhém úsilí dopravila tli největší zuřivce na strážnici v Salmovské ulici. Zde tloukli do slolu hulákali a chovali se tak výstředně, že byli odve- dení do separace. Tam ale teprve způsobili hluk Rozbili dvéře, poškodili prkenná lože a řádili tak, že musili být spoutání. Potom konečně ulehli na pryčnách a spali celé dopoledne.

Polak Holešo Salmovská ulice

26 article

Zlodějské historky. Frant. Goldschmidtovi v Soukenické ulici č. 10 bydlicímu, byl z předsíně odcizen zimník. — Do předslně bytu Ludvíka Sa- lusa v čís. 5 na Petrském náměstí vioudil se zleděj a odcizil mu dva svrchníky a různé šatsivo. — Z předsíně bylu Jana Fischera v čís. 634 v Žižkově byl odcizen zimník a různé jiné šatstvo. — Ve Štlt- ného ulici v Žižkově zastavil policista dva muže. kteří na dvoukolovém vozíku táhli velký sud olejea tázal se, kam sud vezou. Dělníci — byl to 35lety Vojtěch Kočí a 29letý kotlář Ludvík Chlebeček, oba ze Žižkova — vyprávěli, že byli kýmsi požádáni, aby olej odvezli obchodníku Langsehädlovi. Po- něvadž vše to bylo podezřelé, byli oba vyzváni, aby odtáhli náklad k policejní stražnici. Tam se zjistilo. že obehodník uvedeného iména vůbec v Žižkově ne

František Goldschmidt Fischer Kočí Chlebeček Langsehädl soukenický ulice petrský náměstí Žižkov ný ulice

27 article

bydlí. Pravděpodobnějším jest, že oba sud odcizili. Sud je označen M. K. 140 a zavedeno pátrání po majiteli. Kočí s Chlebečkem ponechání ve vazbě. — Z obchodu firmy Jaroslav Rousek v Nuslích č. 478 neznámý pachatel odcizil 17 břitev a větší množství solingenských nožů, příbory, zámky a pod. — Da pletárny firmy Josef Pollak a spol. v Nuslích č. 477 vloudil se v noci na dnešek zloděj a odnesl plelací stroj i se závažím. — Příhoda na trati elektzické dzáhy. Koči Josel Vlk z Kariína čís. 396 nechal včera po 10. hod.v noci před jedním hostincem v Libni bez dohledu státi jednospřežní povoz s nákladem láhvového piva. Kůň z nenadání se rozjel a dotáhl vůz skoro až do Karlína. Nedaleko tabáční trafiky na řížské silnic vrazil do vozu motorový vehikl č. 109 a sice tak prudce, že přední stěna elektrického vozu byla pro- ražena. Na kočího podáno trestní oznámení — Drobné místní zprávy. Na Vltavském ledě u železničního mostu mezi Vyšehradem a Smíchovem probořil se 12letý školák Bohumil Müler ze Smí- chova č. 313 a octl se te značném nebezpečí. Holě Novotný ze Smíchova č. 309 tonoucího šťastně za- chránil a domů odvedl. — Sklepník Jan Š. byl ráno vyhozen z jistého hostince na Kostnickém náměstí v Žižkově a pádem na dlažbu vymkl si pravou ruku. — Na Ferdinandově třídě blíže ulice Karoliny Světlé položil kdosi ostrou patronu do koleje elektri- cké dráhy. Patrona pod kolem motorového vozu vy- buchla a výbuch byl tak mocný, že v okolí způsobil značné vzrušení. — V přízemní místnosti továrny na cukrovinky firmy J. Kasýk v Truhlářské ulici rozbii neznámý pachatel tabuli v okně. Zda se tam po- koušel vniknouti zloděj, není známo.

M K Kočí Chlebeček Rousek Pollak Příhoda Koč Müler Karolina Světlá J Kasýk Nusle Libeň Karlín Vyšehrad Smíchov kostnický náměstí Žižkov Ferdinandov třída truhlářský ulice

28 article Různé zprávy

Různé zprávy = Cikání ukradli hocha. Z Paříže, 20. ledna. U vesnice Dalmerie tákala včera stara cikáuka ně- kolik dětí do vozu, ale podařilo se jí přilákati jen 7letého chlapce Marcella Langloisa. Když pak jeho matka po něm pátrala, byli cikáni již pryč. Po ně- kolikahodinném běhu dostihla zoufalá matka cikán- skou tlupu, ale cikáni ji hocha vydali teprve, když hrozila, že přivolá četnictvo. Připad způsobil v celé krajině velké pobouření. = Výtržnosi opilých důstojníků. Z Pešti, 19. ledna. V Stoličném Bělehradě insultovalo několik opilých husarských důstojníků poboční zbraní chodce a vypánhi také několik ran z revolverů. Stří le li též do paláce vnučky císařovy kněžny Windisch- grätzové a roztřištili několik tabulí v oknech. Kněžna, j-ž se nacházela v pokoji, do něhož bylo stříleno, nebyla zraněna. = K domušlé vraždě ve Vídni. Z Vídně, 20. ledna. Fitvou mrtvoly modistky Plamingrovy se zji- stilo, že zemřela přírozenou smití. U jejího milence Mexikána Diltenbergera byly nalezeny cenné věci zemřelé, pročež ponechán ve vazbě jako poduzřelý z kradeže. = Pašování sachariuu. Z Bregenzu, 20. le- dna. Zde zatčen byl jakýsi Haser, poněvadž ve voze, který měl dvě dna, dopravil ze Švýcarska veliké zá- soby sacharinu.

Dalmerie Marcell Langloiso Cikán Windisch Mexikán Diltenberger Haser Paříž Pešť Bělehrad Vídeň Bregenz Švýcarsko

29 article

= Aléra paní Steinhoilové. Z Paříže, 20. led- na. Očekávaný sensační obrat ve vražedné aféře paní Steinheilové se nedostavil a odhalení „Malinu“ po- kládají se za přehnaná. Chauffeur Sembel byl vy- slechnut chefem policie Hamardem a udal, že paní Steinheilovou dříve často vezil a také ji znal, popřel však, že by se byl vůči zpravodaji „Matinu“ zapletl do rozporů. Neřekl prý nikdy, že v době zločinu ne- byl v Paříži. Po tak dlouhé době se určitě nepamu- tuje, jaké jízdy konal den před vraždou nebo snad i v noci, kdy byl zločin spáchán. „Journal“ sděluje, že vyšetřující soudce zná osoby, které věděly o úmy- slu paní Steinheilové, zjednati si úplnou volnost k novému sňatku. Tyto čtyři osoby věděly prý také, že první pokus, odstraniti malíře Steinheila, se ne- zdařil a že paní Steinheilová několik dní na to pojala úmysl zavražditi zároveň matku i manžela. „Journal“ naznačuje, že o plánu věděl předně bohatý zbožňo- vatel paní Steinheilové a pak osoba, bydlíci nedaleko lomu Sleinheilova, jež se bez vědomí svého nejbliž- šmho okolI odebral o polnoci do pýtoStcrntetcvs- ale nepomáhala při vraždě, nýbrž jen při simulování loupežné vraždy. O druhých dvou osobách nechee JJournal“ prozatím mluviti. Zatím vynořují se v sen- sačním tisku různé dobrodružné zprávy. Jistý od- poledník tvrdi, že do aféry byla zapletena vznešená csobnost herkulské postavy, která nedávno v Pařiai zemřela. Dle ličení není těžko si domysliti, že se tím míní zemřelý ruský velkokníže. Tento pán měl prý dříve s paní Steinheilovou styky a chtěl vykouprii některé kompromitující dopisy. Při tom prý se dosta. do hádky se Steinheilem a zardousil jej. Paní Japyová zemřela prý leknutím. Tato kombinace však je ne- správna již proto, že odporuje lékařskému nálezu.

Steinhoilová Steinheilová Malin Matin Steinheil Japyová Paříž

30 article

Bude zajisté nutno vyslechnouti redaklora „Matinu o tom, kde jej informoval o domnělém úplném do- znání paní Steinheilové. Údaje ony zněly velmi určí- tě a paní Steinheilová jmenovala prý i svého po- mocníka, jenž jí pomáhal simulovati loupežnou vra- ždu. V odhalení „Matinu“ bylo naznačeno, že tento pomocník, jenž v noci přišel do bytu Steinheilova a celé dvě bodiny se s paní Steinhcilovou radil v po- koji její dcery Marty, jest z jejího příbuzenstva.o osobě tajemného informátora „Matinu“ panují různé domněnky. Soudilo se nejprve, že je to vězeňský du- chovní, pastor Arboux, len však prohlásil, že o věci nic neví: „Liberté“ se domnívá, že tímto infonná- torem jest sám Sembel, není však vůbec pravdě po- dobno, že by paní Steinheilová vůčí chauffeurovi učinila doznání a kromě toho stalo prý se doznání ve vězení, řamž Sembel nikdy nepřišel = Pátrání po miss Charleswortově. Z Londý- na, 20. ledna. Jak známo, poznala policie v Tober- mory na ostrově Mullu v mladě dámě, která se na- zývá miss Macleodova a bydlela v holelu Palace v Obanu, hledanou miss Violet Charlesw orlhovu.

Matin Steinheilová Steinhcilová Mars Arboux Sembel Charlesw Londý Tobry Oban Palace

31 article

Miss Macle-dova všek popírá, že by byla hledaneu damou. Včera přibyla do Obanu miss Lilian Charles- worthova, hovořila s miss Macleodovou čivrt hodiny při zavřených dveřích, načež prohlásila positivně, ž to není její scstra. Miss Macleodova telegrafovala listu „Evening Nows“, že není miss Charleswortho- vou, cheí policie v Tobermory však jest úplně pře- svědčen, že dáma z holelu Palace v Obanu jest to- tožna s hledanou miss Violel. Všichni se shodujív tom, že je tu aspoň nápdná podoba Miss Macleadova odjela večer s miss Lilian do Glasgova a odtud do Aberdeenu, kdež se obě ubytovaly v hotelu Bepor- téři zledují obě dámy, ale rozluštění záhady nijak nepokročilo. Markéta Macleodova hrozi, že všechny listy, které ji označují jako Violet Charlesworthovu, bude žalovati na náhradu škody

Macl Lilian Charles Macleodová Macleodův Macleadův Lilian Charlesworthův Oban Glasgov Aberdeen Palace Bepor Evening Nows

32 article Hudba.

Hudba. + Navý Nedbalův úspěch. Z Vídně, 20. ledna Ve velikém sále Hudební společuosti konal se včera koncert ve prospěch obětí zemětřesení jiho- italského. Dostavily se k němu arcivévodkyně Marie Terezie, Marie Annuncista a Marie Valerie se svým chotěm arcivévodou Franliškem Salvatorem. Hudební část orchestrem hudebních umělců provedena za ří- zení Oskara Nedbala. Po skončeném koncerlu daly arcivěvodkyně vysloviti Oskaru Nedbalov zvláštní uznání za výtečné výkony orchostru, zejména za znamenité provedení Smetanovy »Vita- vy«. Tuto část ze slavného cyklu české komorní hudby provedl Oskar Nedbal se zmíněným orche strem od listopadu 1907 do včerejška již sedm- kráte.

Navý Nedbalův Marie Terezia Annuncista Valerius Nedbal Nedbalov Smetanův Vídeň český komorní hudba Franlišk Salvator

33 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Rourová aféra pražská před soudem v Novém Jičině. (Pův. zpráva Národních Listů.) V časopise »Ostrauer Zeitunge, jenž vycházi v Mor. Ostravě a jebož zodpovědným redaktorem jest Vilém z Nefízernů, uveřejněn byl v č. 197 dne 28. srpna 1908 článek nadepsaný: »Pražský skandal rou- rovýs. Článek ten pojednává o známé aféře rourové a o usnesení správní rady Pražské vodárny ze dne 27. srpna 1908, dodávku rour zadati nikoliv rakouskému kartelu, nýbrž známé firmě francouzské. Článek čiší zuřivým nepřátelstvím proti všemu českému a jest snůškou neihrubších a neisprostších urážek celého

Vilém Nový Jičina Morava Ostrava Nefízern Ostrauer Zeitunge