Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, ve středu 20. ledna 1909.

Praha

3

Číslo 20.

4 article

Na ranní avečerní liety předplácí se V Praze v administravi sa měsíe na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsic. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve filiálkáchí na měsic. . . . . . 2 K B0h na měsie Poštou. . . 3 K 2 na čtvrt ieta . . . . 9 K 6nk s dvoji zásilkou na čivrt iota . . . . 1i k o na měi

Praha

5 article

ečerní dání- V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . za Sh večerní . . . . . . za i k Ve filiálkách na venkově ranní číslo . . . . . . večerní . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijímu administrace v Marianské ul., 3. TTam nacházejí se táž ředakce, tiskárna a szpedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.

6 article

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Před obesláním ankety českými poslanci. Z Vídně, 20. ledna. „Český klub“' konal o 10. hodině dopolední schůzi, ve které dele- goval do česko-německé ankety dra. Kra- máře. Klub vyšle do společného poradního sboru všech poslanců českých v této záležitosti tyto své zástupce: pro záležitosti jazykové dra. Kramáře, dra. Čelakovského a dra. Paeáka; pro záležitosti poštovní dra. Fořta, dra. Piedlera a Čecha; pro záležitosti železniční dra. Kaflana Maštálku a inž. Neumana; pro záležitosti škol- ské školního radu Čiperu a dra. Čelakovského. Z Vídně, 20. ledna. V parlamentní komia svazu všech českých poslanců rokovalo se o ce- lém souboru záležitosti, souvisíeích s otázkou úřadní. Po té stránce dosaženo naprosté dohody. Jednalo se pak o předloze bosensko-hercegovské a všech záležitostech s ní souvisicích. Konečně pak o maďarských požadavcích vojenských. Z Vídně, 20. ledna. O 11. hodině dopo- lední sešla se parlamentní komise celého svazu všech poslanců českých. Rukovala dvé hodiny o celkové situaci politické vůbec a česko-něme- cké anketě zvláště. Z Vídně, 20. ledna. Večerní »Frmdbit oznamuje: Čeští radikálové ve schůz dnes dopoledne konané se usnesli vrátit pozvánku k česko-německé an ketě, jíž se nezúčastní. Německé kluby na řišské radě a česko- německá ankela. Z Vídně, 20. ledna. Všechny německé kluby dnes dopoledne se usnesly, že nepů- jdou do českoněmecké ankety, do- kud nebude vydán výnos, kterým se zavádí výhradně vnitřní něm- čina v celém poštovnictví v krá- lovství českém. Do česko-německé ankety delegován za klub německých radikálů na řišské radě posl. Pacher, za klub radikálních poslanců na sněmě zemském dr. Herold.

Čelakovský Čecho Kaflan Maštálek Ing Neuman Čipera doktor Herold Vídeň Český klub

7 article

Proti zákonu Axmannovu. Z Vídně, 20. lodna. V dolnorakouské obci Postorné konala se včera večer velká protestní schůze proti osnově zá- kona Axmannova, Účastenství bylo obrovské. Také ze sousodní Moravy, zvláště z Břeclavi, dostavilo se několik set lidí. Pro- mluvili tam delegáti vídoňšti Kahlmanna Doležal, dr. Čermák z Břeelavi, starosta z Poštorné Havliček a učitel poštorenský Kliment. Sociální demokrat k cisaři. Z Vídně, 20. ledna. Ve Svazu sociálně- demokratické strany rokovalo se dnes o tom. má-li posl. Pernerstorfer, který zastupuje stranu ve sněmovním předsednictvu, jíti zejtra s celým předsednictvem k cisaři. Většina vyslo- vila se ve smyslu positivním, ukazujíe k tomu. že posl. Pernerstorfer, převzav funkci člena presidia sněmovního, musí odvodili z toho for- mální důsledky. Bosensko-heroogovská předloha. Z Vídně, 20. ledna. Křesťansko-sociáln členové výboru, zvoleného pro předlohu bosen- sko-hercegovskou, sešli se dnes ke zvláštní po- radé. Uherský ministr hr Apponyi do Vídně. Z Pešti, 20. ledna. Hr. Apponyi dnes odpoledne jede do Vídně a bude tam zejíra císařem přijat ve zvláštní audienci. Situa ee v Uhrách jest prý krajné kritická Proč zřizuje se vlašská pzávnická fakulla ve Vídni a nikoli v Terstu. Z Vídně, 20. ledna. (K. k.) »Frmdbltt.e píše: Sněmovně poslanecké bude zejíra předlo- žena osnova zákona, kterým se zři- zuje samostatná fakulta vědpráv- nvch a státních sitalským j a zy kem

Axmannův Kahlmann Doležal doktor Čermák Kliment Pernerstorfer Vídeň Morava Břeclav Poštorná Pešť Hradec Uhry Terst Postorný svaz sociálnodemokratický strana

8 article

vyučovacím ve Vldni. Tím vyhovuje vláda oprávněnému požadavku italského kmene v Rakousku po zřízení vysoké školy, na které by především právnický dorost mohl v italském jazyku nabýti vzdělání. Osnovou tou však klade se nově či správněji řečeno, opětně zřízená právnická fakulta na ono místo, které poskytuje nejvlce a nejjistější záruky, že vyučování bude se díti bez všelikých poruch rázu politického že se nebude třeba obávati přerušení vyučování bouřlivými přihodami. Tomu by však nebylo tak bývalo, kdyby se byl učinil pokus zřídii italskou fakultu právnickou v Terstu. Tersl, třeba v jeho nynějším životě a rázu města silně a skvěle převládá živel italský, není městem ryze italským Nehledě k territoriu úplně slovan- skému, jest vlastní území města proniknuto národně čilým, hospodářsky se rozmáhajícím živlem slovinským. Právnická fakulta v Terstu byla by měla jako přirozenou zadní zemi též Dalmacii, Istru, severní okresy gorické, ano snad i Krajinu a jižní Štyrsko. Tam odsud bylo by — o tom nemůže býti žádné pochybnosti — přicházelo mnoho sludujících slovanských na tersiskou fakultu, neboť strany slovinské nebyly by opomenuly o tento příliv do Terstu zahájití nejčilejší agilaci. Třenice a srážky byly by bý valy přirozeným následkem. Ztízení právnické fakulty v Terstu byl by tudíž vedlo k novým bojům, sporům a ne pokojům, akademieký život nové vysoké školy byl by býval stále ohrožován a italské stu dentstvo bylo by bývalo stále uváděno ve styk s politickým životem. Jest však v jeho vlastním zájmu, aby zůstalo mimo něj.

Krajina Rakousko Terst Dalmacie Istra Štyrsko právnický fakulta Ztízení právnický fakulta

9 article

Zřízení italské fakulty neporušuje národn zájem nikoho. Ilalští studenti, přikázání své vlastní škole vysoké, naleznou ve Vídni jen srdečnou sympatii a budou upřímně uvítáni naleznou mimo to vělší a bohatši vzdělávací prosiředky, nežli by jim byl mohl poskytnout Terst a zajisté ještě něco, čeho by byli v Terst od prvního dne musili postrádati: Nerušený pokoj, který jest k úspěšnému studování ne- zbylný. Snémovna poslanecká vyslovila se roz- počtovým výborem již jednou proti Terstu jak sidlu italské fakulty právnické, přijavši přelo žení do Rovereda. Žádná námilka, vyslovovaní proti Terstu jako sídlu university, od té doby neubyla. Lze tudiž očekávati, že parlament bude souhlasiti s návrhem vlády a že zřízením fa- kulty právnické ve Vídní vyhoví kulturním ná- rokům Italů rakouských a zároveň zájmu stát nímu, jenž žádá, aby byl zachován pokoj. Státní němčina na příšti vlašské právnické fakultě.

Italos Vídeň Terst vlašský právnický

10 article

Z Vidně, 20. ledna. Vláda předložila dnes poslanecké sněmovně snovu zákona, kterou zřizuje se samostatná právnícká a státo vědecká fakulta s vyučovacím ja zvkem italským ve Vídni. Zákon obsa- huje v paragrafu 4. toto ustanovení: „Při kan- didátech zkušebních budiž zjištěna napro stá znalostněmeckého jazyka a z pů s - bilost jí užívati.“ Takovým způsobem diktuje se pro vlašské absolventy právnické fa- kulty stejně státní němčina, jako se nadiktovala roku 1882 absolventům pražské české fakulty právnické, kteří musí při II. a III. státní zkoušee skládati jeden předmět v jazyce německém. Jes dobře, že tato věc byla vzata do předlohy o právnické vlašské fakultě. Aspoň naskytne s příležitost ve výboru rozpočtovém, kterému bude toto opus přikázáno, promluviti o záleži tosti té také se zřetelem na českou uni versitu, ze které musí zmizeti na dobro vše- cky známky jakékoliv závislosti neb méně cennosti. Chceme-li druhou, musíme míti dříve první samostatnout Hrabě Kazimir Badeni. Z Vídně, 20 ledna. Bývalý ministersky předseda hr. Kazimír Badeni sem přijel

Kazimir Baden Baden Vídeň poslanecký sněmovna český fakulta

11 article

nikoliv však v záležitostech politických, nýbrž ze smutné příčiny. Jede na pohřeb svého zetě hr. Krasiúského. Žádné telefonové spojení Londýna s Berlínem Z Londýna, 19. ledna. (K. k.) Jak Reute rova kancelář se dovídá, nezahájily anglické po- štovní úřady naproti opačným zprávám žádný pokus o vyjednávání s německou říšskou sprá- vou poštovní za tím účelem, aby byl položen telefonní kabel z Londýna do Berlína. Anglické úřady soudí, že podmořské spojení telefonní takové délky jest nemožno, protože i nynější mnohem kratší linie anglicko-belgická často fun- guje neuspokojivě. Nová bitevní loď anglická. Z Portsmouthu, 19. ledna. (K. k.) Dnee byla dána nová bitevní loď »Neptun« na spou- stiště, loď jest vystavena dle zlepšeného typu Dreadnought a byla vybudována za dvě léta. »Neptun« bude míti nosnost 20.000 tun a cena jeho činí 2 miliony liber šterlinků. Spojené státy a Japonsko. Ze Sakramenta, 19. ledna. (K. k.) Na tele grafickou žádost presidenta Roosevelta přislib guvernér Guilette, že další parlamentní projed- návání protijaponského zákona, při jalého kalifornskou sněmovno zástupců, má býti odloženo. Roosevelt ve svém telegramu vyslovil velikou obavu, že by přijetí tohoto zákona mělo nesmírnou škodu. jak pro Kalifornii, tak i pro všechny Spojené Americké válečné lodi u Soluna Ze Soluna, 19. ledna. (K. k.) Americké bitevní lodi »Ohio« a »Missouri« přibyly sem ze Smyrny. Velevyslanec hr. Lülzow v Římě. Z Říma, 19. ledna. (K. k.) Královna Helena přijala o půl 8 hod. večer rakousko-uherského velevyslance hr. Lülzova, který ji odevzdal od- znaky řádu Alžbětina

Neptun Roosevelt Helena Lülzův Alžbětin Londýn Berlín Portsmouth spojený stát Japonsko Sakramento Kalifornie Ohio Missouri Smyrna Řím Soluna u Soluna

13 article

Turecko Krétu neprodá. Z Cařihradu, 20. ledna. (K. k.) Dle „Ikda mu“ bylo ministerstvu zahraničních záležitost nařízeno, aby prostřednictvím tureckého rysla- nectví sdělilo řecké vládě kategoricky, že jes vyloučeno, aby Turecko vzdalo se Kréty za pe- něžní úplatu. Z Makedonie docházejí zprávy o protestních táborech lidu proti annexi Krety

Kret Turecko Kréta Cařihrad Makedonie

14 title

Balkánská krise.

15 article Kompensační požadavek Srbska.

Kompensační požadavek Srbska. V bělehradských vládních kruzích koluje určitá zpráva, že jakmile ministerská krise de- finitivně bude vyřízena, srbská vláda za- šle velmocem nótu, ve kteréž svoje ny nější stanovisko k annexi přesně vylkne a zá- roveň na záruky poukáže, kterých Srbsko Černá Hora ke svému volnému rozvoji nulně potřebují. Určitěji řečeno : srbská vláda prohlásl také v této nové nótě požadavek, aby Srb- sku postoupen byl pruh země, kte- rýmž by Srbsko s Černou Horou territoriálně spojeno bylo a takto volného přístupu kmoři dosáhlo. Bude však navržen takový způsob provedení. aby Rakousko-Uhersko srbskému požadavku vy- hověti mohlo, aniž by v otázce territoriální ná- hrady nějak musilo couvnouti. Srbsko doporačí totiž, aby provedena byla nová ůprava hra- nic, při kteréž by pruh či pás země, který se mezi Drinou a sandžakem prostirá, k Srbsku připadl. Od požadavku samosprávy pro Bosnua Hercegovinu Srbsko nyní, když se bylo Turecko svoji bývalé svrchovanosti nad lémito zeměmi do- cela již vzdalo, také docela upouští, nemohoue jak »Srbska Zastava« praví, — přece pro

Srb Srbsko Černá Hora RakouskoUhersko Drina Turecko Bosnua Hercegovina Srbsko Zastava

16 article

Turecko něčeho žádati, čehož ono samo již nechce. Avšak označená úprava hranic jest prý už nejmenší měrou toho, čeho Srbsko domá- hati se musí; nebude-li ani tomuto požadavku vyhověno, pak — stane prý se vál k neodvratnou ... V diplomatických kru- zích, jak orgán uherské vlády »Pester Lloyd« prohlašuje, pochybují velmi, že by srbské na- děje se splnily. Zbyly by tedy: buď prostá r signace anebo pokus s válečným štěstím.

Pester Lloyd Turecko Srbsko

17 article Říšská rada.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 124.) Ve Vídni, 20. ledna. (Zvi. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Zimní kampaň říšské rady počala dnes v po slanecké sněmovně za neobyčejného kli du, ale také za praskrovného účasten- ství poslanců, kterých dávno nebylo již tak málo v zasedací síni, jako dnos. Dlouho trvalo, než se přečetly došlé spisy, mezi nimiz jest také osnova zákona ve příčině nozměně- ného kontingentu nováčků na rok 1909. Němečtí poslanci podali několik inter- pelací, které dlužno zaznamenati. Posl. dr Herold a soudr. vyzývají vládu, aby přítrž uči nila „počínání pražské pouliční luzy“ prot buršáckému bumlu také vzhledem na spolek rakousko-německý! Posl. Eduard šl. Stránsky stěžoval si, že byli v zat do přísahy čeští okresní hejtman v Prazejazykem mateřským a vyzývá vládu, aby dala do Prahy hr. Coudenhovovi ne- prodleně rozkaz, aby se takové věci vícekrále již neopakovaly. Posl. Pacher a soudr. žádají v interpelaci své zřízení zvláštního ně- meckého poštovního ředitelstv pro Čechy a vznášejí na poštovní úřadnictvo české v Praze i ostatních Čechách veřejnou, nestoudnou a drzou obžalobu, že ochromuje veškeru dopravu a podrývá důvěru obyvatelstva ve spolehlivost státní pošty. Posl Šilinger a soudr, podali pilný návrh prot uzákonění osnovy Axmannovy. Sněmovna začala projednávati pilné ná- vrhy z loňského zasedání zbylé. Prvním jest pilný návrh posl. Buřívala v příčině zavedeni dvojjazyčnosti v staničním označení jmenena lokál- ni dráze Rixdorf-Rumburk- Krásna Lípa. Současně vzat v úvahu pilný návrh posl. Neumanna v téže věci a pilný návrh posl. Kindermanna rovněž této záležitosti se tý kající.

Posl Herold Eduard Coudenhove Pacher Posl Šilinger Axmannův Buříval Neumann Kindermann Vídeň Stránsko Praha Čechy Rixdorf Rumburk Krásno poslanecký sněmovna

18 article

z Vídně. 20. tedna. (K. k) Osnova zákona o vlašské právnické fakullě. Vláda předložila poslanecké sněmovně osnov zákona o zřízení samostatné právnické a státověde cké fakulty s vlašským vyučovacím jazykem ve Ví ni, jež započne svou činnost v zimním běhu, násle dujícím po sankcionování tohoto zákona. Vyučovac a jednací řeč téte fakulty jest vlaština. Přednášky z oborů nepatřících do věd právních a stálověde ckých mohou konati se též německy. Fakulta posla vena jest jiným, ve svazu university trvajícím prár nickým fakulám na roveň a poživá těchže práv jakož i práva udělování hodnosti doktorské. U zku šebních kandidátů budiž zajištěna úplná znalo němčiny, jakož i schopnost jí užívati. — V dův dové zprávě se prohlašuje, že nedalo se přehléd nouti, že jest skutečná potřeba takových kandidátů kteří jsou úplně mocni slovem a písmem vlaštin y kvalifikování pro veřejnou službu v Rakousku, a že jest tudíž nejen v kulturním zájmu vlašskéhe obyva- telstva, aby nabylo vlaslního akademického učiliště nýbrž že jest i v zájmu státu pečovati o náležilé vzdělání dorostu pro státní a správní službu a te zřízením zvláštní vlašské vysoké školy.

Vídeň Rakousko svaz univerzita trvající

19 article

Pokud jde o volbu místa pro tulo lakullu, měle by se přihližeti k tomu, že pro tuto fakultu může býti vyhlédnulo jen takové město, jež poskytuje po- kud možná největší záruky k řádnému konání stu- dia, zároveň však zabezpečuje studujícím různé vý- hody ideš lního a hmotného rázu. Za takové místo může býti asi nesporně prohlášena Vídeň. Prostorově a organicky samostatná, od university přísně odiou- cená Iskulía s vlašským jazykem vyučovacím a jed- nacím, nalezne zde půdu k přiměřenému vývoji. Na druhé straně dána jest zde studujícím plná možnost, aby duševně se v každém směru vzdělali a aby měli žádoucí prospěch z četných, v hlavním a sídelním městě soustředěných vědeckých ústavů a humanitních zařizení Vláda z důvodů, obsažených v té příčiné takě v důvodové zprávě k zákonné osnově o zřízení samo- statné právnické a slátovědecké fakully s vlašským vyučovacím jazykem v Roveredu, trvá na stanevisku. že ke zřizení samostatné, mimo svaz university se nalézající právnické a státovědecké fakulty, jest Iře- ba nezbytně součinnosti sborů zákonodárných. Křesťansko-sociální interpelace o rakousko- turenké dohodě. Z Vídně, 20. ledna. Ve straně křesťansko- sociální rokovalo se o zprávě londýnských „Ti- mes“, že uzavřena diplomatická dohoda rakou- sko-turecká o desíti částech. Usneseno podati dotaz pro zrušení rakouských pošt v Turecku a pro zrušení protektorátu rakou- ského nad katoliky albánskými. Inter- pelaci podá posl. baron Morsey.

Morse Vídeň Turecko Intrum

20 article Poštovní ředitelství pražské a ně- mecká politika.

Poštovní ředitelství pražské a ně- mecká politika. Orgány německého kasina, vynesše na podně německých úřadníků poštovního ředitelství pražského na povrch aféru a krisi vicopresidenta ředitelství p Swobody, prohlásily hned zprvu, že němečtí poslanc všech strar. a zemí nasadí všecek svůj vliv a veške- rou svou moc, aby vzpouře Swobodově pomohly k u- spěchu. Politická veřejnost česká ovšem i bez prohlá- šení toho musila hned od počátku celého sporu m na mysli, že němečtí poslanci podniknou proti rovno- právnosti při vnitřním úřadování poštovního ředitel- ství pražského bouřlivý odboj, vicepresidentem Sw- bodou zahájený, jakož vůbec nebylo myslitelno,ž by se vícepresidem Šwoboda byl ke své vzpouře mohl bez předchozí úmluvy s německými poslanci vůbec odhodlati Vše to se nyní splňuje; té chvíle pak vede se bo o vydání výnosu ministersíva obchodu, výnosu, kte- rým by slovem moci zníčena byla rovnoprávnost ja- zyka českého při vnitřním úřadování poštovního ře- ditelství pražského Jakož bylo samozřejmo a na jevě, poslanci češti vyslovili se nejrozhodněji, stejně jako dříve český tisk, proti vydání výnosu takového. Jak českým t- skem bylo předpověděno, poslanci čeští mímo jiné uvedli nastávající vládní anketu česko německou ve přímou souvislost s olázkou výnosu: řekli docela zřetelně, že na anketu nepůjdou, kdyby výnos, jeit Němci chtějí, byl vydán.

Swoboda Swobodův Němec

21 article

Je na snadě, že vláda, předevšímí její předseda bar. Bienerth, musil toto české prohlášení respekto- vati. Výnos tedy nebyl dosud vydán a Němci neváhati již i veřejně — ve dnešní „Bohemii“ — přiznali že výnos nebyl dosud vydán prolo, poněvadz Če- chové hrozí zmarem dělnosti parlamentu, kdyby uží- vání jazyka českého ve vnitřní službě úřadů stala se újma. Naprosto chabě čelí této siluační složce- tvrdí jen — opět prostřednictvím dnešní „Bohemie- — že českých hrozeb nelřeba pojímnati vážně a do dávají, že také protest českého ministra krajana dra. Žáčka má „pouze formální charakter“. Vzhledem k tomu nastává českým poslancům povinnost, aby svými kluby poučili vládu, že jejich hrozby nejsou plané a rovněž ministr dr. Žáček musí prokázali, že proli zkrácení práv jazyka českého neprotestoval je- nom na oko, neboť bez takového průkazu by příšt

Bienerth Němec Žáček Bohemia

22 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Adam Beleikowski V Krakově, ve svém rodišti, pochován by minulého týdne za účasti všech kruhů literárních i divadelních vynikající jejich představitel starší školy, prof. dr. Adam Beleikowski, li- terární historik, esthetik, kritik, básník a dra- matík v jedné osobě. Vsecka tři hlavní stře- diska polského ruchu kulturního, uměleckého i vědeckého poznala Beleikowského při prácii v letech šedesátých, brzy po dosažení dokto- rátu filosofie na universitě krakovské, povolán byl Betcikowski jako 26letý mladý a nadějný učenec za docenta dějin plsemnictví polského na t. zv. hlavní školu do Varšavy, po ně- kolika letech habilitoval se na universilě jagiel- lonské v Krakově a odtud přešel jako pro fesor literatury na druhou polskou universitu rakouskou do Lvova. Jako skriptor univer sitní knihovny krakovské vrátil se posléze do svého rodiště, aby se mohl úže věnovati svoj práci literárni i historicko kritické. Práce z tohoto druhého oboru, jichž za více než 40 let svojí činnosti literárně-vědecké napsal nepřehlednou řadu, vynikají odbornou znalosti i důkladnosti, vyčerpávající předmět Jeho studie »Glówne prady (Hlavní proudyi poezyi polskiej v XIX. w. « přeložil svého času Fr. Chalupa do češtiny (v »Ruchue na r. 1882). Po mnohá léta psával A. Belci- kowski také výroční přehledy polského písem- nictví pro londýnské »The Athenaeu me. Jako spisovatel beletristický byl velmi plod- ný, zvláště v mladších letech. Psal básně lyri- cké i epické, zejména však pěstoval veselohru historickou a historické drama, většinou z dějin domácích (»Adam Tarto«, »Hunyadi«, »Kro Micezyslaw II «, »Król Wladyslaw Warnéňezyke »Król Boleslaw Šmialy« a mn. j.)

Beleikowski profesor doktor A Belec Tarto Hunyady Warnéňezyke Król Šmiala Krakov Varšava Lvov Francie the Athenaeum I Glówne prady Micezyslaw II

23 article

Mnichovský »KünstlerTheater«u- spořádá během letošního léta cyklus s l avn o st- ních her dramatických, k jehož pro- vedení pozval si znamenitý herecký ense m bl Reinhardtův z Berilna. Cyklus má poj- mouti přední německé klassiky divadelní, a jeho umělecký ráz i význam zvyšuje okolnost, že všecka výprava dekorační i kostumní bude pron zcela nově pořízena předními mnichovskými uměl- ci. Zakladatelé divadla slibují si od podniku — zajisté velmi nákladného — dobrý výsledek umě- lecký i flnanční, a doufají, že podaří se tuto inslituci i pro přišti léta trvale zabezpečili, aby tvořila jakýsi činoherní penda nt ke slav nostním cyklům operním (Wagnerovským) v B ay reuthu. Maloruské literární kruhy vzpomínalyv nedávných dnech sedmdesátého výroči smrti patriarchy maloruské lileratury a vlastního za- kladatele ukrajinského divadla Ivana Petro viče Kotljarevského, jehož jméno Ukrajině vedle jména Ševčenkova a Gogolova těší se největší populárnosti. I velkoruská lite- ratura cení Kotljarevského dávno jako svěho klasika a jeho parodie »Aeneidy« i jeho dvě dramatické skladby »Natalka Poltav k ae a »Moskal Čarivnik« jsou známy vše- obecně. Není pochyby, že Kotljarevskij mě přiliš značný přímý vliv na Gogola, zakla- dalele ruského realistického románu v pravém slova smyslu a Malorusové právem jej nazývají otcem literatury malornské, jejího vlastního ja- zyka, který vedl ukrajinskou inteligenci k ná- rodnímu životu.

Reinhardtův Petro Kotljarevský Ševčenkův Gogolův Moskal Čarivnik Kotljarevskij Gogol Natalka Poltava

24 article

Redaktor »Novago žurnala deja vajech« (pro všecky) V. A. Posse uveřejňuje ve svém časopise (v prosincovém sešitě) řadu dopisů A. P. Čechova, dosud neznámých, v nichž autor, ačkoli jinak politiky a politických otázek se až plaše stranival, dosti volně a obšírné se o politice vyslovuje. Čechov nepraví tu ovšem o politice či o »politickém řemesle«, jak se vyjadřuje, pranic závažného, ani duchaplného či dokonce směrodalného, ale dopisy jeho pů- sobí přece jen sensačně, neboť překvapuje s- moten fakt; vyskytly se i pochyby, nejsoul dopisy podvrženy, nebo nejsou-li jenom reklam- ním lákadlem pro nově založený časopis. Jin však věři v pravost dopisů a odvozují z nieh hotové složité politické krédo autora »Tří se ster« a »Višňovéhio sadu«.

Novago Posse Čechův Čechov sad

25 title

Různé zprávy.

26 article Sklep mumií v Palermu

Sklep mumií v Palermu Hrozné zemětřesení na Sicilií a v Calabrii stihle pozůstalé celou tragikou až do posledních důsledků Čelli jsme, že mrivoly obětí byly házeny do moře takže příbuzní, kteří přežili všechny tyto hrůzy, ne- budou míti ani broby svých drahých. Siciliánu jest tato okolnost asi zvláště bolestna neboť provozuje rozsáhlý kult mrivých. Sluší jel připomenouti místo, kdež se mrtví uměle uchovávaj. takže mrtvola jest přístupna ještě po stalelích pozděj- ším pokolením, toliž sklep mumií v kapucinském klá- šteře v Palermu. V lomto sklepě mumil jest na tisíce mrivol, jež dobře zachované a oblečené stojí, sedí nebo leží po- dél stěn. Je to výslava mrtvých, která se denně roz- množuje. Se živým zájmem prohlíží si cestující mu- mifikované tváře. Kůže je jako pergamen, brzy žlutá brzy do hněda až k načernalé sepii zbarvená. Každá má určitý výraz. Tento obličej se zcela zřetelně usmi- vá, onen jest bolestně stažen ku pláči. Tento stařec zírá mírně a dobrotivě, u jiného opět vidětí výsměšný rys kolem rtů. Ona patricijka nebyla asi za živola příliš vlídnou damou, zášť a nenávist zračí se v je- jím obličeji s ostrým nosem. Kapucín, jenž provádi cestující, potvrzuje s úsměvem tuto domněnku. Stará kněžna nemilovala lidi. Otupělý, dlouholetým zvykem dotýká se kapucín vyplazeného jazyka mnicha, jenž

Palermo Sicílie Calabrie

27 article

zemřel před čtyřmi sly lety a podolýká hrdě: „Tímte jazykem kázal proti Savonarolovi. Náhle ozve se vzadu hlasitý, veselý smích. Z p stranní chodby vychází hlouček hochů, chovanců pensionátu. Žertují a smějí se. Přitomnost mrtvých nečmní na ně žádný vážný dojem. Mnohý z nich mí snad mezi mumiemi příbuzného. Dělají posměšné po známky o kostymech mrtvol a kritika jejich bývá někdy dosti vhodna. Dojem, jako by se člověk na- cházel v kabinotě voskových figur sesiluje se ješti tím, že všechny mrtvoly mají na sobě oděv, jaký nosily za živa. Mniši mají kutny a sandály, latkove sváteční oděv. Ženy jsou namnoze oděny nádher ným krajovým šatem, ověšeny šperky a mají na rukou glacé ruka ičky. Divky maji na hlavach malé korunky. Průvodce ukazuje na mrivolu v kapucinské kutně, ale bez sandálů Nebyl řádovým bratrem, al jeho rodina časem schudla, šaty jeho zvetšely a roz- podávely se, proto mu mniší z milosrdentství oblék kulnn.

Savonarola

28 article

Paler mluví o mrtvolách jako se mluví o živých lidech. Zná běh jejich života a zdá se, jako by s s nimi bavil. Upozorňuje na mrtvolu bocha v krásn skleněné skříni, Hoch má na sobě oděv dle nejno vější mody, glacé rukavičky a panamský klobouk po- slední fasony v ruce. »Hieďie, matka učinila pro t dítě mnoho. Při jeho smrli byla rodina chudá. Ne dávno vyhráli v loterii a tu dala matka chlapci ušíti tento nový oděv a objednala také skleněnou skřiň Na přímou olázku uvádí průvodce jako samo- zřejmou věc, že rodiny palermské se musejí starati o slušný oděv svých mrtvých, poněvadž původní odev ponenáhlu zvetší a setlí. Tolo nové oblékání mrtvoh zdá se poněkud podivným, ale je přirozeným důsled- kem zvláštního způsobu pochovávání. U nás pečují pozůstalí o výzdobu hrobu svých mrtvých, v Palermu starají se o jejich šaty. Vnuk dá jednoho krásného dne ušíti mrtvému dědečkovi nový kabát ! Mrtvý není úplně vyrván z kruhu živých, zůstává mezi nimi má také čistě pozemské potřeby.

Paler Hieďie Tolo Palermo

29 article

= Srážka u nádraží. Z Palmi, 19. ledna. (K. k.) Vlak přijíždějící z Bagnari srazil se večen nedaleko zdejšího nádraží s posunovací lokomolivou. Oba stroje i jed-n vůz byly poškozeny. 6 osob. mezi nimi major Calvetti ze sboru Červeného kříže, byli raněni. Doprava jest obnovena. =Francouzská podmořská loď v nebezpočí Z Cherbourg u, 19. ledna. (K. k.) Koluje pověst že podmořská loď »Triton« při cvičení v ponořování náhle ne silně naklonila ku předu a v hloubi 25m se dotkla dna, že však díky chladnokrevnosti po- sádky a obratnému řízení vehtelovu se podařilo ihned, že loď mohla vyplouti opět na povrch a vrá- titi se na své stanoviště. = Rodina zadušena kouřem. Z Černov eu. 20. ledna. V Molodii zadusila se rodina sedláka Rekelejčuka kouřem. Sousedé, kteří po lokali- sování požáru vnikli do bytu, nalezli tam dBletou jeho ženu a šest dětí ve věku 4—18 let již chlad- nými mrtvolami. = Podvady při zkouškách. Z Pešti, 20. ledna. Jak povědomo, zavedla policie vyšetřování v minu- lém měsíci pro podvody při zkouškách proti jednotli- vým učitelům měšťanských škol, mezi nimi také proti učiteli Hortobaghimu. Tento se včera ze stra- chu před následky svého činu ve svém bytě za- střelil.

Calvetti Triton Palmi Cherbourg Černov Pešť

30 article Jindy a nyní.

Jindy a nyní. X Zdaliž Eva musí Adamovi žebra navrátiliy Do jakých podrobnosti zabíhaly učen- hadky, podává důkaz vědecká rozprava ze století XVII. pod názvem uvedeným. Spisovatel dokazuje: Víra jest, že všickni z mrtvých vstanem a to télo, nechť jest ono od zvířat, od vleův sežráno, od ryb rozsápáno, od ohně spáleno, od země v hrobích z'ráveno, však nicméně se všemi oudy, žílami, kostmi, zázračnou pak moci božskou, zase tak, jako jsme ho dostali, najdemea v něm se k sovdu postavíme. Otázka jest tebdy. poněvadž Eva jest z kosti, I. j. z Adamovy žebry stvořená, taky-li zase ji při z mrtvých vstání Adam dostane, anebo ji Evé zanechá? Jestliže zanechá, tehdy Adam celý tak, jak ho Bůh stvořil, z mrtvých nevstane. Jestli pak Adam kost na sebe vezme, tendy Eva se zmizí a ztratí, poněvadž z kosti stvořenáa formirovaná jest. Na to odpovidám: že ta žebra ne- dostane se vícej k Adamovi, ale zůstane v podstatě Evy v první matce naši, nebo ta kost nebyla pr jednoho člověka Adsma, ale pro celé pokolení lidské stvořená, aby tonžto to pokolení skrze ženu z té kosti pocházející se rozmnožilo, kteréžto mocnější a větší jest, nežli jeden člověk Adam. A tak ne Adamovi, ale v Evě zůstati musí, jakožto v matce všeho pokolení lidského. A proto Adam E ě ne- vrátí nic. Č. Z b.

Eva Adam bůh