Předseda ministerstva jakožto správce mini- sterstva vnitra jmenoval stavební příručí Ludvíka Kubištu, Josefa Karhana, Julia Fied- lera, Pavla Kurze a Bedř. Gollitschka šl. z Elbwartu státními stavebními inženýry pro království české. Ministr osvěty a vyučování jmenoval pro- zatímního učitele státní průmyslové školy v Praze Františka Pfistera učitelem 9. hodnostn třídy. Povolená změna stanov. Z Vídně, 6. června. (C.-B.) [„Wiener Ztg.“ Předseda ministerstva jakožto správce ministe. stva vnitra schválil změnu stanov „A kci o v společnosti cukrovaru rolnickéh ve Šlapanicích“, jak se o změně té usnesla 20. července m. r. valná hromada akcionářů této společnosti. Chorvatská národní strana promluvila. Ze Záhřeba, 5. června. (C.-B.) [Uher. tel. C.-B.] Národní strana usnesla se na své dnešní schůzi, které se zúčastnili také bán a ministr Czeh na resoluci, ve které se praví, že strana národní i budoucně bude odmítati každý po- kus, ať uvnitř říše a z ciziny podniknutý proti státoprávnímu svazku zemí koruny štěpánské. Dále se schvaluje úplně činnost chorvatsko-sla- vonské delegace na říšském sněmu a tolikéž chorvatsko-slavonské regnikolární deputacea vyslovuje se politování, že překrucováním skuteč nosti a bezpříkladnou agitací se podařilo svěsti poslance mimo hranici uhersko-chorvatskou sto jící ke krokům, které by mohly zkaliti poměr uhersko-chorvatský. Strana národní pak že doufá, že bán k ní chová neochvějnou důvěru. Obstrukce v Uhrách. Z Pešti, 6. června. (C.-B.) Strana Ko- šutovců usnesla se v dnešní schůzi, že bude v obstrukci nastoupené nezměně- ným směrem postupovati.

Sjezd chemiků v Berlíně. Z Berlína, 5. června. Odpoledne mluvi dvorní rada Engler (Karlsruhe) o autooxydaci a katalysi a K ramer (Berlín) o výzkumec v příčině kamenouhelného dehtu. Tento poukázal k tomu, že se podařilo i poslední residuum deh- tové destilace, totiž smůlu analyticky prozkou- mati a že se podaří jí s prospěchem zužitkovati. Na to skončena zasedání jednotlivých sekcí. Porady o reformách trestních řádů Z Drážďan, 6. června. (C.-B.) Dnes zahá- jeno zde sezení mezinárodního svazu krimina listů. O prvním předmětu porady refor m přípravného vyhledávání referovali prof. dr. Zucker z Prahy, Mittermaie z Giessenu a rada z. s. Kuhleman z Brun- šviku. Otázka prohlášena za dosud neuzralou odkázána zvláštní komisi. Z kapské kolonie Z Kapského města, 5. června. (C.-B.) Par lament byl dnes zahájen řečí guvernéra, jenž vyslovil spokojenost nad výsledkem politiky, smě- řující k dosažení míru a úplného sblížení, sděliv zároveň, že zprávy ze všech kolonií skutečně již nasvědčují návratu veškerého obyvatelstva k ob- vyklému způsobu žití. Doufá, že v nejbližší době bude moci učiniti návrh, aby obmezování svo- body, pokud ono ještě trvá, bylo zmírněno. Cesta Chamberlainova že podstatně přispěla ke zlep- šení poměrů. Guvernér vyzval všechny strany v národě ke společné a úsilovné práci, aby se tak kapská kolonie stala vedoucím státem jižní Afriky. Ztroskotané parníky. Z Londýna, 5. června. Celá posádka par- níků »San Rafael« a »Mayflower«, u Ormoku ztroskotaných, byla zachráněna.

vaté, Rumuni, Rusini, Poláci a jak se všichni ti kme- nevé jmenují, kteří zde pohromadě bydleti mají, ne- dají se právě za žádnou podmínkou na dále pod jed- ním kloboukem držeti a věčné vnitřní boje musily by časem i nejsilnější říši zničiti. Rozklad této velké říše již dávno započal, nedá se ani zapříti ani udržeti. Ve všech zemích to příšerně kvasía zatím co parlamenty, dík perfidní obstrukci, k nečin- nosti jsou odsouzeny, a vláda, či lépe vlády jen s největší nouzí nad vodou se drží, dochází brzy z té, brzy z oné končiny zpráva o povstáních a krva- vých revoltách. Bremský malíř situace v Rakousku probírá potom zevrubně události chorvatské a míní, že není vyloučeno, že rozpadnutí velké císařské říše právě odtud vezme počátek. Stojí na tom, že říše ta není schopna obnovy sama ze sebe že se musí dříve či později rozpadnouti a po- kračuje: »Císař František Josef jest starý muž. Děle 55 let pracuje na úkolu, všechny země a kmeny říše spojiti v jedno velké státní těleso, jak to při nastoupení vlády jako 18letý jinoch slíbil. Tato tvrdá práce po lidský věk trvající, byl marna, snad postup rozkladu protáhla, avšak vyloučiti jej úplně, toho nedokázala. Za těchto 55 let utrpělo Rakousko jednu porážku za dru- hou, jednu ztrátu po druhé ... Nepřeháníme, díme-li, že Rakousko-Uhersko udržováno je po- hromadě toliko osobou kmetného monarchy, není pochybou konjekturální politiky, má-li se za to, že císař Franti- šek Josef jest posledním cisařem.

Rakousko-Uherska v nynější jeho podobě. Stařičký panovník vynasnažil se v posledních desítiletích své vlády ze všech sil, aby spravoval osudy své říše ve smyslu moderně liberálním, bylo však již pozdě. Po něm přijde nepochybně muž, který v tom směru zcela jinak smýšlí a to bude počátkem konce. Arcikníže-následník jest vlivům klerikálním přes- příliš přístupen a to platí za naší doby jako neštěstí. Rovněž není mužem, který by dovedl železnou rukou zjednati pořádek, Uhři jej ne- návidí, a s čeládkou, kteráž se opovažuje zváti křesťansko-sociální, nebude moci vlásti dvoj- monarchii. V Pešti se to veřejně vyslovuje, že dožití stařičkého panovníka jest totožným s roz- padnutím obou polovin říše a zdání mluví pro tuto možnost.« Rozumí se, že »Bremer Tagblatt« výslovně vylučuje Německo z nápadnictví na nějakou část této »dvojříše« a činí tak předstíráním zná- mých falešných námitek.

»Jeť bohopustým nesmyslem, že by Německ mělo nějaké spády na německou část Rakouska,a s hajlokřiklouny schönererovské barvy by Německu teprve špatně poslouženo bylo a konečně by takové přesunutí evropské rovnováhy nebylo strpěno na žádný pád od Ruska a Francie. Že však Italie, věrný spojenec, spekuluje na Tyroly a Istrií, jest velice starým a velice zjevným tajemstvím. Jest významno. že právě v posledních dnech, kdy Rakousko a Uhry měly více práce s Chorvaty, než by rádo doznalo, rozmnožily se v Italii a vlašských krajích Rakouska protirakouské projevy hrozným způsobem. Že také ještě jiní lidé budou činiti dědické nároky, rozumí se při tak značné pozůstalosti samo sebou, a proto dlužno si přáti, aby bylo ještě nějakou dobu sečkános rozdělením dědické podstaty. Neboť jsou příklady že si už leckdy šťastní dědicové vjeli po čertech do vlasů. Leč zdržeti se rozklad už nedá, nové uspořá- dání věcí náleží k nezbytným nutnostem« . .. Článek brémského časopisu jest pouhou ukázkou způsobu, jakým se otázka rakouská projednává v celém Německu a to netoliko v zákoutích novinářských. V listech prvního stupně děje se tak ústy méně plnými, ale s týmž významným mhouráním očí. Toť se rozumí, že se Německu vždy a všude umývají nevinné jeho ruce a že se důsledně ujišťuje, že Německo tyto své ruce, za jichž nehty lze zříti ještě stopy krve z r. 1866, založí pod lokty a bude se klidně dívati . . . až nastane ten velký okamžik k ně- muž se chystají Všeněmci tu i tam.

nec obchodního soudu přišel do bu- dovy záložny, aby exekuce provedl. Neprodleně vypraveni poslové k těm advokátům, kteří exekuce podali, aby je odvolali. Exekuce podali: dr. Lichtenstern (za Lorenzovou) v obnosu 30.000a dr. Dobruský. Na 11. hod. dopolední byl svolán výbor svato- václavské záložny ke schůzi. V tuto chvíli ještě není rozhodnuto, zda se bude moci dnes odpoledne 25% kyota vyplá- ceti či nikoli. Právní přátelé záložny radí, a by byla podána žádost za konkurs, poně- vadž není vyloučeno, že státní zastu- pitelství samo zakročí a vyplácen přeruší s poukazem na přečin dle § 486. t r. z á k. Vládní rada pan Olič mezitím propůjčil zřízence bezpečnostního úřadu k intervenci při převezení vkladních knih ze záložny »Důvěry« do záložny svato- václavské. O 1/211. hodině dopol. se nám sděluje z výboru- sv.václavské záložny: Následkem nově po- daných exekucí nemůže se dnes zahá jiti vyplácení 25% kvoty, poněvadž soudní vykonavatel mohlby zabaviti celou hotovost kvyplácení přichysta- nou. S výplatou započne se teprve tehdy, až po- dané exekuce definitivně budou odvráceny. Celou tu akci, která jedině by byla prospěla vkladatelům, zničili opět ti vkladatelé, kteří jsou ne- spokojeni a chtějí větší kvotu než ostatní. Pro dnešek provedena důkladná bezpečnostn opatření ve sv.-václavské záložně. Jeden detektiv intervenuje také v záložně »Důvěře«. O 11. hod. dopol. Schůze výboru odročena na půl 2. hod. odpol., poněvadž všichni členové do 11. hod. nebyli nalezeni.

Denní zprávy. — Sociálně-demokratický zakladatel něme- ckého »Schulvereinu« Pernerstorfer, přihlásil se také ke slovu včera v debatě o věcech chor vatských. Výborný tento muž, třeba že seděl v klubu nenárodních sociálních demokratůa psal do sociálně-demokratického listu, nemůže zapomenouti na svou první lásku a kdykoli se slova ujme, vyznívá z něho německo-nacionální zuřivost, nemírněna a nelíčena. Tak opět včera. Dr. Herold velmi dobře poukázal v polemice s dr. Körbrem k tomu, že kdykoli jde o in- teress slovanský, je vláda vídeňská zapři- sáhlou nepřítelkyní jakéhokoliv se vměšování ve věci maďarské, naproti tomu ale ani rukou nehne, když do věcí rakouských drze se plete německá cizina. Když intervence ciziny to byla, jež zmařila vyrovnání Hohenwartovo a když cizina tak dlouho se zasazovala o zrušení jazy- kových nařízení, až stalo se skutkem, tu pan Pernerstorfer neprotestoval, nýbrž s ostatními Němci jásal nad obratem věcí. Posl. Pernerstorfer opo vážil se označiti protest dra. Herolda — denunciací, dra. Herolda pak denunciantem.

Dr. Herold nemá sice zapotřebí, aby se oči- sťoval, nejméně pak oproti pochybnému vůdci sociální demokracie, který, když byl zbrousil všechny strany ostatní, konečně se octnul u so- ciálních demokratů, jimž pomáhá nyní ostouzeti strany národní, v první řadě nás. Pán tento patrně ve své nové karieře zapomněl již, co dělali Němci po léta nám. Na oprávněnou výtku dra. Herolda, že vláda rakouská pranie nedělala, když nás Němci déle než po 20 let prohlašovali za velezrádce, když jsme se hnouti nemohli, aby se nám na paty nevěšeli rakoušti špiclové, když nám před nemnoha léty marné styky se známými a přáteli ruskými ve věcech či- stě vědeckých byly vyčítány jako panslávské de- monstrace — kde pak byl p. Pernerstorfer, aby se nás ujal? Nebylo ho nikde, jakkoli mohl tehdy již pověděti, co věděl dnes ve své sociálně-demo- kratické pronikavosti. Po celý lidský věk nás Němci denuncovali jako panslávské agenty, kteří za stříbrné i papírové ruble zrazují tento stát. To nebyly denunciace? To nebylo nízké osočo- vání a hnusné podezřívání. Anebo snad viděl kdy pan Pernerstorfer taký rubl, jímž jsme byli podplaceni? A nyní, když ozve se někdo z nás, aby charakterisoval jednání, že německými pe- nězi podplácí učitelé v našich školách a ku- puje dětem našim pruské slabikáře, pořádá prušácké sjezdy, pak je to — udavačství! — Rodinné zprávy. Slečna Louisa Hart- mannova, dcera velkoobchodníka a majitele realit v Praze, VIII. a pan Kare! Nešvera, úřadník Zemské banky král. českého, slaviti budou sňatek svůj v neděli dne 7. června o 11. hodině dopolední v chrámu libeňském. — Arcivévoda Ferdinand Karel včera odpoledne koňmo přijel z Turnova do Prahy.

Defraudace ve svato-václavské

„Felix Austria“. Pod tímto záhlavím přináší čtvrteční »Bre- mer Tagblatt« článek, z něhož dlužno vybrati několik vzorků — spojenecké oddanosti, jakou dýše veřejné mínění německé k říši habsburské. Hned začátek je skvostný: »Není v celé Evropě a nikde jinde ve světě — Čínu snad vyjímaje — říše, kteráž by se nacházela ve smutnějších okolnostech než rakousko-uberská dvojmonarchie. Tato pozoruhodná směs národů jes ve svém složení nestvůrou, která nemůže ani žít an umřít a rok od roku zjednává si stíe větší platnosti přesvědčení, že další trvání této, s námi těsně spří- zněné monarchie náleží k politickým nemožnostem. V posledních dnech nebylo mnoho slyšeti o rozhoř- čeném plemenném boji mezi Čechy a Němci, ježto také Rakousko právě požívá požehnání svatodušních parlamentních prázdnin, avšak tento mír nebude dlouho trvati. Rovněž spor mezi Rakouskem a Uhrami stále utkvělý, nedá se na věky věků vyrovnati, protivy přiostřují se každým rokem, na místě aby se vyrovnávaly. Němci, Slované, Maďaři, Vlaši, Chor-

Náhlý obrat. V pozdních hodinách nočních včera výbor svato- václavské záložny se usnesl, aby dnes odpoledne bylo zahájeno vyplácení 25% kvoty těm vkladatelům. kteří slevili 50%. V záložně k tomuto vyplácení už provedeny veškeré přípravy, když tu pojednou na- stal obrat, neočekávaný a sensační. Projev »Důvěrye v dnešních ranních »Národních Listech« uveřejněný. pokládá výbor záložny sv.-václavské za zřejmé trestn oznámení pro přečin kridy dle § 486. tr. zák. Nastala obava, že výbor bude pohnán k zodpo- vědnosti pro tento delikt a proto převládá dnes ve výboru přesvědčení, že s vyplácením nemůže se za- počíti Situace jest přiostřena také tím, že dnes dopo- ledne bylo na záložnu podáno šest exekucí. Zříze-