1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 29. ze dne 30. ledna 1900.
4
article
= Ze světové výstavy. Veliký palác Ely-
sejských Polí, jehož hlavní část na kolech spočívá.
se rozprostírá na ploše 34 tisíc čtverečních metrů,
hraničí na novou »Avenue Nicolaš II.« na »Cours
la Reine« a ulice »d' Antina des Champs Elyséese
a rozdělen na tři hlavní částí, které za řízení paříž-
ského architekta pana Giraulta nákladem patnácti
millionů franků právě dostaveny. Jednopatrový palác
má půdorys velikého »H«, hlavní facadu délky 230
m. a na 5 m. vysoké galerie. V přízemí, sedm metrů
vysokém, bude umístěna výroční výstava sochařská,
dvorany prvního patra, 9 metrů vysoké, pojmou expo-
sici malířství. Hlavní průčelí zdobí osm allegorických
mramorových postav, pozadí kolonády opatřeno
skvostným vlysem, v Severs vypracovaným a předsta-
vujícím různá veliká období umění od Ed. Fourniera
v délce 70 m. Kromě velkolepých místností a ele-
gantní skleněné střechy nemožno se nezmíniti o mo-
numentálním schodišti, které vede ke hlavním při-
jímacím dvoranám. Malý palác, krásná budova na
místě pavillonu města Paříže za starým »Palais de
1 Industrie« se vypínající, hraničí na veliký paláca
»Avenue Nicolas II.« Jeho průčelí opatřeno dvojí řa-
dou jonických sloupů a malou kupolí. Půdorys ma-
lého paláce tvoří lichoběžník 8700 metrů. Hlavní
facady měří 130 a 90 metrů délky. Budova posta-
vena nákladem pěti millionů franků. Železný most
Alexandra III. (na »avenue Nicolas II.«) je o jednom
oblouku 109 metrů otvoru, 40 m. šířky a dílem inže-
nýrů Rasala a Alba. Most stál šest millionů franků.
Elysées
Girault
Fournier
Nicolas II
Paříž
Most
Ela
Cours le Rein
Antina desátník Champs
Palais jít 1
Nicolaš II
Malá palác
lý palác
5
article
Čtvero vysokých sloupů Cassiena-Bernarda a Cousina.
které benátský »Colleone« živě připomínají a bron-
zovými a poziacenými figurami ozdobeny jsou, střeží
přístup na obou stranách nábřeží. Podstavce sloupů
krášlí kamenné sochy: »Francie Karla - Velikého«,
»Francie v dobách renaissance«, »Francie Ludvíka
XIV.« a »Nynější Francie«. Balustráda ozdobena
krásnou frontální sochou »Něva«.
= Shovivavý soudce. V Londýně vzbuzuje
značnou pozornost upřímnost soudce, jenž hájil ob-
viněného, pohnaného před soud pro krádež. Obžalo-
vaný byl mladík, jenž svému mistru ukradl kus sýra
v ceně dvou pence. Po skončeném průvodním řízení
oslovil soudce žalobce následovně: »Tento hoch byl
vám dosti dobrý, abyste jej zaměstnával v South-
endu a později v Londýně. Tu jste nenamítal ničeho
proti jeho povaze. Nyní chcete, abych jej odsoudil,
že ukradl sýra v ceně dvou pence. Kdyby soudce
měl odsouditi každého sluhu, jenž krade pokrmy, ne-
směl by si dopřát ani na chvíli pokoje. Ne, ani mi
nenapadá, odsouditi tohoto hocha, poněvadž ukradl
kus sýra.« Státní zástupce vyslovil pohnutým hlasem
politování, že musí takováto slova slyšet se stolce
soudcovského. Přes to přese všecko byl obviněný
propuštěn z obžaloby.
= Šprýmovná roztržitost. »Journali des Dé
bats« oznamuje: Městská rada pařížská vypsala mi-
nulého roku konkurs na facady, aby podnítila hor
livost architektů a podporovala soukromou činnos
stavební, což jest zajisté znamenitá myšlenka. Po-
rota, zvláště k tomuto účeli ustanovená, měla pro-
cházeti ulicemi města, prohlížeti facady a ustanovo-
vati ceny. Těchto dnů bylo všecko připraveno. Pro-
hlídka měla býti vykonána, porota měla pronésti
svůj úsudek, když pojednou shledáno, že městská
Bernard
Cousin
Karel
Ludvík XIV
Francie
Něva
Londýn
South
6
article
rada zapomenula jmenovati porotce. Nelze ovšem
přiřknouti ceny, není-li poroteů a rovněž nemůže
prohlížeti fačady pařížských domů komise, jež není
jmenována. Takovouto chybu lze ovšem napravit,
ale jest to přece jen šprýmovná chyba. — Avšak
nejkrásnější případ zapomětlivosti přihodíl sev
Řecku. Země tato má jako mnohé jiné ministra
války a válečný rozpočet, ale tento rozpočet a tento
ministr líšili se těchto dnů ode všech ostatních mi-
nistrů války a ostatních rozpočtů. Ministr dovedl
beze všeho namahání s báječnou snadností a ačkoli
zavedl ještě úspory, sestaviti rozpočet tak obratně,
že vykazoval přebytek příjmů jednoho millionu. Cos
takového tu ještě nebylo. Bylo to prostě kouzelni-
ctví. Báječný tento rozpočet byl již předložen sně-
movně, když ministr učinil objev vskutku překvapu-
jící: Opomenulť vřaditi do výdajů sumu 18 millionů
na služné úřadníků ministeria. Přebytek jednoho mil-
lionu změnil se tudíž rázem na schodek 17 millionů.
Toť ovšem něco zcela jiného a zmatek byl nemalý.
Vláda nalezá se vůčí rozpočtu, pozbyvšímu rovno-
váhy a táže se plna starostí, kterak finance opět
uvede v pořádek. Jediného prostředku, aby úřadníci
ministeria války jakožto dobří vlastenci zapomenuli
žádat svoje služné, sotva as bude lze použít.
Hrůzovláda ve státu Kongo. Z Nashville
Tenn., se oznamuje: Presbyteriánské misijní úřady
pro jih dostaly tyto dny dopisy od misionářů rev.
Řecko
Kongo
Nashville Tenna
7
article
Vosse a Howkinse z Quebo ve svob. státu Kongo
(vAfrice). Ti zmiňují se v nich o vypálení 14 osad
a pobití asi 90 domorodců od státního vojska. Ně-
které oběti snědeny byly kanibaly; mrtvoly všech
pobitých byly hrozně zhanobeny a hlavy byly jim
vesměs usekany. Misionář Voss nachází se od 18.
února m. r. ve státu Kongo. Týž oznamuje, že po-
vstání Zappo-Zapů v území Bena Kamba rozšířilo se
až k nim a znesnadňovalo jejich misionářskou čin-
nost. Rev. Shepard pověřen byl vyšetřováním a do-
stal se až do tábora Zappo-Zapů. Tu vyšetřil, že 14
osad bylo vyloupeno a spáleno. V táboře nalezl
47 mrtvol. Náčelník mu oznámil, že bylo asi 90 osoh
zabito, z nichž pět snědli jeho lidé. Sheppard viděl
dále 81 pravých ruk, any sušeny byly na ohni. Ruce
ty měly být později vydány státním úřadníkům. Še-
desát zajatých žen bylo umístěno v jedné místnosti
a 16 mužů odvlečeno bylo již dále. Jak se proslýchá,
vypuklo povstání z té příčiny, že lidé nemohli se-
hnati daně, jež jim byly státem vyměřeny. Misionář
učinili o tom vládě oznámení a požádali o odvolán
vojska. Náčelníci podali po té protižaloby. Jak mi-
sionáři tvrdí, jsou Zappo-Zapové kmenem, jehož stát
užívá jako pomocného vojska. Byli vysláni, aby o
obyvatelstva vybírali daň v podobě gummy, slono-
viny, otroků a koz. Při tom je jim dovoleno pálita
loupit až do omrzení. Misionáři shánějí nyní důkazy
hrůzovlády, jež chtějí zaslati do Evropy. Rev. Voss
píše: »Celá země žije ve stálé úzkosti, a ani jedna
osada není ušetřena. Obyvatelstvo uprchlo do lesů.
Voss
Howkins
Quebo
Zappa
Zap
Ben Kamba
Shepard
Sheppard
Kongo
Evropa
8
article
V okrsku asi 75 angl. mil nahromadilo se v lesích
50.000 lidí, kteří jsou bez obrany. A při tom nastala
doba dešťů. Je to stav úzkosti a hrůzy pro každého.«
=Smělý útěk. Z Brusselu se oznamuje;
Německý vystěhovalec Valentin Bruck příšel těchto
dnů na policejní úřad v Antwerpách a udal, že jej
falešný hráč Josef Schmitz z Koblence v jedné kavárně
v ulici Gambrugge obehrál o 200 marek. Policie ode-
brala se do místnosti a Schmitz byl po tuhém
odporu zatčen a odveden na komisařství. Zde nale-
zeno u něho 150 marek a mnoho padělaných ně-
meckých bankovek. Avšak mezí výslechem skácel se
Schmitz a upadl v bezvědomí, z něhož nebylo lze
jej probudit. Nezbylo než dopravit jej do nemoc-
nice, kdež jej svlékli a uložili na lože. Když na
večer chtěli se podívat, jak se mu vede, bylo lože
prázdné. Schmitz byl uprchl, zahalen toliko prostě-
radly.
Bruck
Schmitz
Brusel
Antverpy
Koblenc
Gambrugge
9
article
= Podivná kuchařka. Hezká, 26letá man-
želka soukromníka Dusmenila v Paříži, najala před
čtyřmi nedělemi mladou Bretonku Jacquelinu Le-
blancovu. Dívka byla doporučena nejen jeptiškami,
v jichž noclehárnách občas přenocovala, ale nová
její paní vážila si jí především i proto, že hodné
děvče, jak udávalo, prodalo svoje krásné vlasy, aby
si opatřilo peníze na cestu do Paříže. Jacquelina
byla by bývala také perlou kuchařek, kdyby nebyla
jevila nápadně něžnou náklonnost ku své velitelce,
takže panička konečně byla znepokojena a upozor-
nila svého manžela na jeji podivné chování. Pan
Dusmenil na to beze všech okolků podrobil milou
kuchařku výslechu a užasl nemálo, když shledal, že
milá Jacquelina jest silný chlapík, jenž se na konec
vyznal, že uprchl z polepšovny, kde se nudil, a
v ženských šatech vloudil se do domu manželů
Dusmenilových. Rozhorlený manžel odebral se na
policejní komisařství, ale zatím domnělá kuchařka
práskla do bot, aby si vyhledala jiné působiště pro
svoje maškarády.
Jacquelina Le
Jacquelina
Dusmenit
Dusmenilový
Paříž
10
article
= Výbuch parního kotle. V továrně na
mýdlo D. Browna na 52. ul. v New Yorku vybuchnul
onehdy dopoledne parní kotel, avšak na štěstí ne-
přišel nikdo k úrazu. Kotle, který byl 9 stop dlouhý
a měl objem 4 stop, používalo se k vypouštění páry.
O 10. hodině pustil strojník George Boneford do
kotle páru, poněvadž však roura, vedoucí do stoky,
byla bezpochyby ucpaná, následoval výbuch. V té
době nalézalo se v továrně 200 dělníků, mezí nimiž
bylo 60 žen. Všichni výbuch slyšeli, ale k panice na
štěstí nedošlo. — Před třemi roky, když byla tato
továrna postavena, spadl s 5. poschodí velký kotela
několik osob přišlo o život.
Zemřelí v Praze.v
Dne 24. ledna 1900. Náprstek Oldřich,
syn strážníka, 5 měsíců, 802-VII. Mařík Václav,
86 roků, 164-VII. Fenclova Anna, 3 roky, 631-VII.
Bosákova Marie, učitelka, 25 roků, 778-VII. Šťastný
Miroslav, bankovní úřadník, 26 roků, 1670-II. JUDr.
Pazourek Gustav, advokát, 67 roků, 160-I. Hlaváč
Karel, rukavičkář, 52 roky, 225-II. — Ve vše-
obecné nemocnici:. Suchánek Josef, c. k.
vrchní policejní inspektor, 41 rok. Zeckendorfová
Josefa, 58 roků. Port Václav, dělník, 28 roků. —
U milosrdných sesťer; Čampulová Marie,
vdova po obuvníku, 64 roky. — V dětské ne-
mocnici: Stašek Bohumil, syn slevače, 5 roků.
Dne 25. ledna 1900: Schuldesová Josefa, 78
roků, 803—II. Steiner Jan, montér, 49 roků, 198—v.
Siegertová Marie, vdova po fotografu, 661/2 r., 189. V.
— Vchudobinci: Schatzerová Alžběta, 79 roků.
Wiesnerova Anna, 77 roků. — V chorobinci:
Jeřábek Antonín, nádenník, 79 roků. — Ve vše-
obecné nemoenici: Hladká Josefa, 84 roky.
Střelka Jan, c. k. listonoš, 43 roky. Přibil Václav,
horník, 42 roky.
D Brown
Boneford
Náprstek
Mařík
Fenclův
Anna
Bosákův
Marie
Miroslav
JUDr
Pazourek
Gustav
Hlaváč
Karel
Suchánek
Josef
Václav
Steiner
Jan
Vchudobinec
Wiesnerův
Přibil
New York
Praha
Zeckendorfová Josef
Čampulová Marie
Schuldesová Josef
Siegertová Marie
Stašek Bohumil
Schatzerová Alžběta
Jeřábek Antonín
11
article
podoby a postavy. Tu vrátila se stará bolest do jeho
prsou a on se počal báti.
»Vezmu útočiště k církvi,« myslil si. V modlitbách
a pokání a postu nalezne pomoci a útěchy. Církev jest
mír — mír od hluku života, a posiluje k boji a vítěz-
ství. Avšak církev musí býti — církev boží — ne světa,
těla a ďábla.
»Otažte se kanovníka, mohu-li s nim ihned mlu-
viti,« řekl Jan Storm sluhovi, a stál v síni, čekaje na
odpověd.
Kanovník pil čaj onoho dne ve studovně se svou
dcerou Felicitou. Hověl si na pohovce, opřen na same-
tové podušce, a držel v obou rukou koflik s čajem
misku jako křídla motýlí.
»Klamali jsme se, má drahá, (srk, srk), a mu-
síme platiti pokutu za svůj klam. A přece nemámesi
vyčítati — naprosto nic. Byl zde mladý muž, bůhví
odkud, jenž stál na tom že vstoupí do diecese. Pravda,
byl pouze synem chudého lorda, jenž žil život poustevni-
cký, avšak byl také synovcem, a domněle dědicem před-
sedy ministra anglického (srk, srk, srk). Dobrá, dal
jsem mu titul. Přijal jsem ho ve svém domě. Dal jsem
mu úplnou volnost od své rodiny — a jaký výsledek?
Pohrdal mými návody, odporoval mým příznivcům a cho-
val se ke mně vyzývavě, ne-li pohrdavě.«
Felicity nalila otci druhý šálek čaje, souhlasila
s ním, a popustila svému vlastnímu zármutku. S tím
mladíkem není žádné zábavy, a jeho zamlklost přivádí do
rozpaků. Někdy, když jsou u ní přítelkyně, a žádá
jej, aby přišel dolů, jeho mlčení — nu, opravdu —
»Snesli bychom tyto chybičky, má drahá, kdyby se
předseda ministeratva hlouběji o něho zajímal. Ale on se
— 188 —
Storm
Felicita
12
article
Vrátil se zpět do nemocnice a tázal se po Glory.
Byla vyhnána s Polly do pokoje hospodyně. Polly chy-
tala mouchy na okně (jež vedlo do parku) a hučela si:
»Netužte již, dámy.« Glory měla oči zardělé od pláče.
Jan odvedl Glory stranou.
»Psal jsem paní Kallendrové, a bude zde hned,« řekl.
»To je marné,« děla Glory. »Polly nebude chtíti
jít. Čeká, že pro ni přijde lord Robert, a chce, abych
došla k Mr. Drakovi.«
»Ale já jsem byl sám u toho muže.«
o »Lorda Roberta?«
itv daolyd žamsči
sy »Ano. Nechce nic učiniti.« os žst olacl
»Nic!«
od n
nzu Ji ee jlssn
»Nic, či hůře než nic.«
— št
»Nemožno le
»Nic takového není nemožno mužům jako tito.«
»Nejsou přece tak špatní, a je-li lord Robert — vše,
jak pravíte, Mr. Drake —«
»Jsou přátelé a bydlí spolu, Glory, a co jest jeden,
musí býti druhý též.«
oie
»Oh, ne, Mr. Drake jest zcela jiný člověk.«
»Nemylte se, mé dítě. Kdyby byl nějaký skutečný
rozdíl mezi nimi —«
»Avšak je; a kdyby dívka byla v nesnázi neb po-
třebovala pomoci v něčem —«
»Odhodí ji, Glory, jako starý los, který nevyšel
a jest odbyto.«
Jan
Kallendrová
Robert
Mister
Drake
Polla
Glor
Glor
13
article
Kousala se do rtn. až jí stanz krrzovl
Kousala se do rtn. až jí stanz krrzovl
sbádo
»Vy nenávidíte Mr. Draka,« děla, »a proto nemů-
žete býti k němu spravedliv. Ale on vás vždy chválí
a omlouvá vás, a když někdo
ill šii mleni
Křestan.
Mister