1
masthead
ot onodonngebmí jkoannvj
3
masthead
V Praze, v úterý dne 30. ledna.
Praha
5
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80b
Praha
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Jmenování.
Z Vídně, 30. ledna. Úřadní list uve-
řejňuje námi ohlášené jmenování dvorního
rady Bedř. Stadlera ryt. z Wolfersgrünu,
skutečným odborným chefem ministerstva
vyučování a udělení titulu a charakteru sek
čního chefa dvornímu radovi dru. Aug. ryt
Kleemannovi.
Řediteli odborné školy tkalcovské v Mor.
Šumperku, Ad. Waltherovi, udělen řád
Františka Josefa.
K otázce jazykové.
Z Vídně, 30. ledna. Nejmenovany
autor, jenž ve »Vaterlandu« již dva-
krát pojednal o úpravě jazykových poměrů
v království českém, zahajuje dnes polemiku
s neznámým pisatelem, jenž se v téže věc
pronesl v »N. Fr. Presse«.
»Národní Listy« již před několika dny
varovaly před nastrkováním ohrani-
čovací otázky do popředí, ukazu-
jíce k tomu, že se takovýmto způsobem
celé akci českoněmeckého dorozumění vůbec
a dru. Körberovi zvlášť prokazují š pa
tné služby.
Stejně činí pisatel úvahy ve »Vaterlan-
du«. Prohlašuje se proti veškeré zkrácené
proceduře při ohraničování. Na české straně
prý tato setkává se s odporem, jenž by do
velké míry ještě vzrostl a ohrani čo-
vací akce byla by potom co nej-
prudčeji potírána. Dobrozdání sně-
mu království českého jest stanoveno záko-
nem a nemůže býti obcházeno. Také je ne-
zbytno, aby v každém případu ko-
nalo se še tření.
Porovnávati způsob, jakým m
býti naloženo s menšinami v Čle-
chách, se způsobem, jakým se nakladá
s českými menšinami v Horních a Dolních
Stadler
Aug
Kleemann
Walther
František Josef
Körber
Vídeň
Morava
Šumperk
Ada
Čle
Bedř
7
article
Rakousích, netřeba. Takovým porovnáním
nedocílí se žádného praktického cíle. Že
království české je nedílnou zemí, ve
které Němci stejně jako Češi v celé
oblasti nalezají se ve svém do-
mově, — toť jedním z imponderabilií če-
ského názoru, kterých dlužno náležitě šetřiti,
chce-li se smíru. (Toto místo je ve stati vy-
tištěno prokládaným písmem. Pozn. zprav
Anonymní autor žádal pro styky něme-
ckých úřadů v Čechách s českými obcemia
samosprávnými sbory výhrady v ten rozum.
že styky ty byly by německé, kdežto by na-
vzájem české úřady byly povinny s něme-
ckými samosprávnými úřady jednati toli-
kéz německy.
Proti tomu se vyslovuje »Vaterland«
takto: »Styky českých úřadů s německými
v téže zemi (Proč pak nikoli s českými
úřady na Moravě a navzájem? Pozn. zpra-
vodaje.) budou se musit zaříditi tak, jako na-
opak. Český úřad píše česky, ně-
mecký německy. Přijímací úřad musí
sobě akt přeložiti nebo dáti si jej přeložiti
vyšším úřadem.l
Každý styk státních úřadů s jinojazyč-
ným úřadem samosprávným cizího okresu
musil by se diti státním úřadem samým,
jehož obvodu se samospravný
úřad nalezá a to též vyhotoveným pře-
kladem. O náležitý počet úřadníků, kteří by
měli schopnost překládati a kteří by ve styku
se stranami jazyka úřadu neznalými měli
kvalifikaci jazykovou, bude se musit posta-
rati stát.«
Z Vídně, 30. ledna. »Ostdeutsche Rund-
schau« oznamuje dle »Silesie«: Polska
matice školská usnesla se zří-
diti v Těsíně soukromou obec.
nou školu.
— Týž list oznamuje: Obec Obro-
vice v okresu Dubé usnesl se zříditi nové
uliční tabulkyčernorudě-zlaté.
K čislu 29.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Němec
Čech
Rakousy
Čechy
Vídeň
Silesia
Polsko
Obro
Dubá
Praha
český úřad na Morava
8
article
Okresní hejtman dubský vyzval starostu
obrovického, by mu do dvou neděl oznámil,
zda po té stránce stala se změna. »Ostd.
Rundschau« vyzývá představeného oné obce,
by dal po dvou nedělích odpověď zápornou.
K válce jihoafrické.
Z Londýna, 30. ledna. Trůnní
řeč, kterou dnes bude zahájen anglický
parlament, počíná projevem politování,
že válka ještě trvá dále a že ztráty životů
jsou v ní veliké. Udatnosti vojínů vzdává se
nelíčená chvála, zároveň však se prohlašuje
pevné odhodlání, vésti válku
dále až do zdárného konce.
Pokud jde o sněmovnu samu, chystá
opposice dolní sněmovny k adrese dodatek,
v němž se projevuje politování
nad nedostatkem vědomostí, pro-
zíravostí a soudu, jejž osvědčila vláda
v jihoafrických záležitostech od r. 1895 vůbec
a ve svých přípravách k válce
zvlášt.
Londýn
9
title
Telegrafcké zprávy.
10
article
Říšská rada a jazykový zákon.
Říšská rada a jazykový zákon.
Z Vídně, 30. ledna. Z kruhů vládě
blízkých se oznamuje: Bude-li na dorozumí-
vací konferenci nějaké shody v jazykové
otázce docíleno, předloží vláda docílené
shodě přiměřenou osnovu jazykového zákona
poslanecké sněmovně. Nebude-li na kon-
ferenci žádného positivního výsledku do-
cíleno aneb rozbije-li se konference vůbec,
předloží vláda poslanecké
sněmovně říšské rady svou
vlastní osnovu jazykového
zákona.
Guvernér a místoguvernér rakouko-
uherské banky.
Z Vídně, 30. ledna. Jmenování zem-
ského a říšského poslance, bývalého ministra
Vídeň
poslanecký sněmovna
uherský banka
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Holandska. vdmiei
sbo
»Bůh stvořil moře a Holanďan hráze. «
Níže než moře, které po staletí bije ze
břehu na břeh jako spoutané, chtíc se vyma-
niti z neviditelných pout, leží zelený koberec,
protkaný vodními kanály »Grachty«. Na modrém
nebi, které se shlíží v zelená luka, létnou tiše
ns
šedá křidla větrných mlýnů.
Nejsou to Alpy, jich chladné vreholy
s lesknoucím se sněhem a věčnými pouty ledu.
které vás svojí mohutností nadchnou. Nejsou
to divoké kraje jižní se svou pestrou scenerií,
exotickou květenou a modře lazurovým mořem.
Jest to klidná holandská rovína, sytě zelenáa
rozběhlá v neurčitou dál až tam k těm šerým
písčitým náspům, »Dünen« zvaným. e
Naproti veškeré té nádheře syté zeleně,
intensivní červeně, zlaté žluti, té duze hyacint.
tulipánů, narcisek harlemských, stojí bílé písčité
náspy, oseté jenom dlouhokořenným ovsem . ..
a za nimi jest moře.
Šumí, syčí ty velké vlny, lámou se do zele-
ných hranolů a tříští se na kamenných výběžcích.
jdoucích do moře. Co chvíli přižene se velká
vlna na písčitý břeh, vžene množství malých
skořápek, které urvala velkolepému životu
v hlubinách mořských a opět se vrací. —
Jest přiliv. — Tam, kde jsi dříve stál, jest
nyní moře, neustupné, rvavé a přece veliké.
Uspávajícím rytmem hučí jeho vlny, duše tvá
jde v končiny neznámé, dříve nevysněné. Jsi
v jiných světech a i ta vzpomínka na domov
jest ti cizí.
Tvá rozohněná fantasie buduje si oblačná
města, rychle rostoucí a opět se rozpadávajíeí
v mlhy. Jdeš a »Touhou« v říši » Neznáma«.
bůh
Holanďan
Holandsko
12
article
Črta a vzpomínka.
kde velkými branami úponkovitých rostlin, na
nichž chvějí se tisíce pestrých květů, dere se
palčivé tropické slunce. Hučení moře zdá se ti
být písní — krásnou pohádkou, Pak se pro-
bouzíš. Na nebi pluje bílý obláček, za ním druhý,
a vlny moře se vzpouzejí. Bijí divě. Sny uprchly
a jen »Skutečnost« leží před zrakem tvým.
Slunce pomalu zapadá, barví obláčky purpurem
a poslední pak odlesk jich létne laškovně po
vrcholcích vln. Tyto počínají fosforovat ocelově
modře a měsíe vyzáří ze šerých mraků ..
Na takové jeviště, kde jest tolik vznešených
stafáží, vznesl Hladík, autor knihy »Ze samota
společnosti«, část svých »Samot.« Jest to samota
duše, které odešlo to, co bylo jí tak drahé ...
vlastní bratr.
Jaroslav Hladík zemřel dne 12. října 1896
v Haagu, sídelním městě královny holandské Vi-
lemíny, vkusného to města, odděleného stinným
bukovým lesíkem »Háče Boš« zvaným od moře
u Scheveningen.
». .. Ukrátil jsi dnů mladosti jeho« nade-
psáno nad první povídkou a tklivé řádky její
končí: »Mrtev je bledý hoch s čelem jasnýma
důmyslným, s očima černýma a smělýma. V cizí
zemi odpočívá !«
Tam, kde jest ten velký život, ono ohromné
moře, valící se ponurým rytmem na hráz, sy-
čící a trhající i ty pevné, jak pěsti do sebe za-
padající kameny, tam postavil Hladík tiché
drama »Smrtie.
Umřel
Za podzimního dne, jehož chladný vítr
stlal žlutými listy půdu aleje, jšel. k moři. Co
myšlenek vtíralo se v smutnou duši jeho, co
vzpomínek zlet minulých vracelo se v ni.
— Umřel. — Opuštěně dívala se zabedněná
okna vil a malebných domků v širokou silnici,
táhnoucí se z Haagu. Bylo ticho, jen parní
tramway svým sykotem rušila tklivou tu náladu.
Hladík
Háč Boš
Smrtie
Bija
Haag
Scheveningen
13
article
Pryč byl ten veselý život saisony, zapadl ! Kon-
certní sály a herny byly uzavřeny a přes po-
slední hráz, na které pnul se vysoký maják,
svištěl vlhký, solí prosycený vítr.
Pochopuji náladu autora. Dlel jsem v těchže
místech, kde o čtyři měsíce později jeho noha
stanula. Bylo tehdy jaro vůkol vládl němý
klid. Bylo »Jaro« mého žití, avšak u Hladíka
byl »Podzim«.
Moře šumělo dál svoji hrubou melodii.
Na málo oživeném pobřeží stálo několik
rybářských výrostků. Hleděli na dálný obzor,
kde kolébaly se rybářské lodi s bílými plach-
tami. »Jak se jmenuješ a co děláš?« ptal jsem
se jednoho z nich.
»Jmenuji se Hendrik van Strand, « a maly
holandský šlechtic s klidnou rozvahou dodal:
»Čekám na saisonu.« Koupil jsem od něho ně-
kolik mušlí za půl holandského zlatého, by ne-
musil tak dlouho čekati na výdělek a šel jsem
nahoru do hotelu »Steinpost« pokochati se
z otevřené verandy při špatném pivě pohledem
na moře.
Naproti mně seděl holandský pastor s polo-
cylindrem, s lesklými střevíci a černými pun-
čochami na krátkých nohou. Z otylého jeho
obličeje svěží barvy hledělo na mne dvé proni-
kavých očí. Co asi si myslí, že jsem? Víděl
jsem, kterak v duchu luští záhadná slova novin
»Národní Listy«, které jsem držel ostentativně
v rukou. Zůstaly mně v kapse z Brém, kde
jsem je v »Café Central« z druhé ruky kupo-
val. Nyní jimi demonstruji. Mám sto chutí pro-
hlásiti, že jsem Čech, ale ne, bylo by to málo
platné. Konec konců by byl, že vypasený pan
páter by se mně zeptal, zdali jsem »Čikán«. Mám
v tom ohledu trpké zkušenosti.
Raději vzpomínám na domov, na vzdálené
Čechy. Porovnávám malé Holandsko s námi.
Závidím jim tu jejich svobodu a tu jejich rozto-
milou »holandskou královnu« ...
Frant. B. Ham á če k.
Hladík
Hendrik van strand
František
Brémy
Čechy
Kon
Central