3
masthead
31. srpna 1908
5
article
šinovou otázku v ryze českých městsch, tono
dokladem jsou Ivančice, kde Bund má přes 50
členů a odbor Jednoty tam vůbec není. Menšiny
potřebují podpory od žan, jeež se dusud práce
vzdalují. Německých ženských odborů »Bundus
je 63, českých jen — 9. Dále studenistvo must
se věnovati menčinové práci a pak žurnalistika,
jež musí otevtntu své sloupce a pomáhat tak
k vítězstvi. Bohužel, my dovedeme dnas bouřiti
a zejtra nevime, ee jsme sllili. A následek ta-
kových jalových manifestací je, že náš nepřítel
se vzpruží a za pomoci úřadů a kapitálu před
stihne lhostejné Čechy. Menšiny si nepřejí od-
dechu v boji, i my, šťastnější, nesmíme v něm
ustávati, abychom se dočkali okamžiku, kdy se
sejdeme s jinými, blaženějšími pocity! (Patlesk.)
Posl. dr. Fišer (za jednotu pro sev. a vých.
Moravu) pravil, že národnostní zápas, vzhuzený
germanisujicí činnosti Habsburků, zuří v celém
národě. Jedině my se můžeme chlubiti, že máme
místa, kde zákony neplat! (Hanba!) Jsme uti-
skováni ve školách, úřadech — ano i hrobů
našich se nešetří. Kdo tím vinen ? Ministr Mar-
chet, jenž trpl, aby skolskými stávkami se bojo
valo za právo, min. Derschatta, jenž germani-
suje na drahách a k nim se druží min. Klein
za něhož v jubilejním roce zavedeně u soudů
anarchistiehý stav! To, eo nedokonají ministti
to dovršují němečtí úřadníci, ktoří náš náre
snižují. A tak se všech stram utiskované men-
šiny nutno povznéstí národnostně, dodat jim
účastenstvím celého národa síly. Vhodným oka
mžikem k částečné nápravě bude sčítání lidu.
Posl
doktor
Fišer
Habsburk
Derschatt
Klein
Ivančice
Čechy
Morava
Mar
6
article
Dále je nutno povznésti menšíny hmotně ae ku
tarně, dostane-li se jim potřebných skol a bu
de-li přijata předloha o čistotě školního zápisu
a nabude li učitel, na němž většínou menšinový
boj spočívá, svobody. Politicky nutno menšiná
pomoci zavedením všeobecného volebního práva
a přinucením státních orgšnů k dodržování
zákonů.
Dnes, kdy »Bendy« jsou podporovány pru
skými markami, nutno věstí hoj nejen duchem,
nýbrž i zlatem. K válce, která má býti nejen
obranná, nýbrž i úřočná, potřebují jednoty pe-
něz. K tomu účelu měla by odvésti každá česká
obee národní daň. Ke konci své, hluboce pro
eřtěné a s pathosem přednesené řeči, volů Ha-
náky do houževnatého boje slovy básníka Bez-
ruče: »Per do toho, bratře Ondro . . .!«. Řeč
odměněna hlučným potleskem
Za slezské Čechy promluvil posl. baren
Rolsber. Mezi všemi menšinami nejb ídnějš
jsou meněiny slezské, jichž poměry jsou v kaž-
dém ohledu křiklavy. Český Slezan nemá
přítele; úřadníci, zemský výbor vše jej znásil-
ňuje. Existuje školský zákon, jimž není žádná
ryze česká slezská obec jista, nedosťane-li škiolu
němeekou. Najde-li se čtyřieet němeekýeh dět
je zřízena německá přelejvárna Německé statky
snadno ovšem násilím najdou mezi svými pod
řízenými čtyřicet děti, jež školu vyplní. To nelze
děle snášen! Nutna brzká oprava! Češí musl
dodati svým utiskovaným slezským bratřím m-
rální síly. Pak se změní, musí změniti tento
stav sex lex« a Slezácí pak snad již nebuduu
musiti volat: »Chudšci jsme všichni na tom
slezském lánu!«
Benda
Ondra
Slezan
Najd
7
article
Posl. dr. Stránský, uvítán dlouho trvajícím
potleskem, poukázal, že menšinový boj závisí
na boja politickém. V měnšinové otázce jednáním
částí českého poselstva, jež slouží vládě, která
hubí naše menšiny, nastal nepřlznivý obrat. My
nejsme takto volni, protože jsme s Němei
v jednom politiekém táboruc Dřive za tn, eo
udělali ministři, stihali jsme vládu. Ta však m
nyní rukojmi, dva české mimstry, kteří nám
překážejí v odporu. Je nejvyšší časi k nápravě
Dnes již vypuzuje se český jazyk z úřadů, mi-
nistr krajan dal dukonce souhlas, aby do ně-
meckého území byli dosazováni jen němečt
úřadnici. Kdo chce proti tomu ostře výstoupiti,
must býts v eposici k vládě. Nyní se. jedná
s celým českým národem jako se menšinou.
neboť jinak by nebylo možno, aby v zemu, kde
jsou tři čtvrtiny obyvatelstva českého, byle misto-
držitel Nemse. šy musíme si vymoci právo pro
celý národ a úlm si vymůžeme i práva pro
menšiny! V detailu se rveme pro českou věc
v celku pomaháme Němcům! Výzvou k rázné
změně skončil za neutuchajícího potlesku.
Posl
doktor
Stránský
Němec
8
article
Dr. Ostáda! žádá, aby řečníei mluvil
se stanovíska menšinového a ne stranniekého.
Slova se pak ujal posl. dr. Šilený. Ve sve
řeči poukázal na to, že máme nyní menšiny
tam, kde jsme dříve měli většiny. To jest účin-
kem německého průmyslu. Je na nás, abychom
se proti této germanisaci ohradili hospodářským
rozmachem. Urputnost německé fabrikace může
býti proto tak veliká, protože Němei vědí, že
jsou bez české konkurence. Prozatím mnusíme si
pomábati národním kolkem. Svou řeč skonči
příslovím: „Komu se nelení, tomu se zelení.
1r
(Potlesk.)
Nadučitel Konečný, hlučně uvítán, mluv
o germanisující činnosti „Bundu“ a „Sehulver
einu“, kteréžto instituce krouží nad českým
menšinami jako supové. Liči jich činnost v kraji
zábřežském. Ublížiti člověku tělesně dovoleno
není, ale duševně ho umořiti, to nejen že je do
voleno, nýbrž i sám Perkův zákon to činí. To-
muto nelidskému počínání něiněn bude konec,
poznáme-li, že spása jest jedině v nás! Boj může
rozhodnouti jen dělnictvo, jež musíme proto
podporovati. Jiným prostředkem je vzděláni
Odsuzuje proto příkře klerikální stranu, jež li
ohlupuje. (Potlesk.)
Dr. Ošťádal za hlučných výkřiků a bouře
nevole tábor rozpouští, protože nechce, aby na
menšínovém táboře se pronášely politieké řeči.
Ostád
doktor
Šilený
Němei
Perkův
Ošťádal
9
article
Poslanec Vaněk, za bouřlívého jásotu, vy-
stupuje na řečnickou tribunu, kde, poukázav na
bezdůvodnost rozpuštění, přimlouvá se za vše-
obecné hlasovaei právo a za rovnocennost všeeh
vrstev. Red. Hajnrich pak přečetl tuto resoluci
„Český lid Moravy a Slezska, shromážděn
na táboru v Kreměříži dne 30. srpna 1908
připojuje se k velké menšinové manifestací praž
ské ze dne 9. srpna a prohlašuje:
1 Chceme důsledně a vytrvale hájiti sná
práva občanská, zvláště jazyková a školská.
V příčině této staví se veškeren český lid na
stranu našich utlačovaných menšin a žáda
všechny poslance české, aby věc těchto men-
šin vzali za svou. České politiky a poslance
vyzýváme ku plnění jich povinností vůči če-
ským menšinám a žádáme, aby zejména če-
ská majorita na sněmě moravském postarala
se o vydání zvláštního zákona pro školy men-
šinové. V českém ministerstvu ať se zřídí
zvláštní sekce pro menšinové záležitosti.
gádáme s největším důrazem, aby zá-
sada: „České dítě jen do české školy!“ byla
všude důsledně podle zákona plučna, aby če-
ské děti nebyly přijímány do škol německých.
Při zápise do škol nephť dozírají úřady
bedlivě k tomu, aby nebylo prováděno puste
znásilňování rodičů a dětí se strany něme-
ekých kapilalistů a německých radnic a aby
protičoské persekuce byly všude rázně potla-
čovány.
Žádáme bezodkladné zrušení utrakvisti-
okých škol na Moravě, jakož i zrušení Mae
chetových prováděcích nařízení z r. 1907
Zeynkových nařízení školských ve0 Slezsku
zdolen
z r. 1873.
Vaněk
Hajnrich
Zeynkův
Reda
Morava
Slezsko
oký škola na Morava
10
article
Doplnění českého školství odborného
zřízení českév university na Moravě budiž bez-
odkladně provedeno. s o
d Protestujeme důrazně proti germanisne
ve státních úřadech na Moravě a ve Slezsku
a žádáme, aby českému občanstvu bylo úřa
je
dováno úřadníky českými.
S největším rozhořčením odsuzujeme ze
jména germanisnční snahy, násilí a nepořádky
na státních drahách a zvláště u postátněn
dráhy severní.
České peněžní ústavy, městské, a obecní
rady, spolky a jednotlivci ať nikdy nezapomí
nají mravně a hmotně podporovati naše Ná-
rodní jednoty!
Pořadatelstvo táboru ať veškeré tyto po-
žadavky uplatní na místech patřičných.
Byla eelým táborem jednomyslně přijata
i s přídavkem poslance Vaňka o všeobecném
hlasovacím právu do sněmů a obcí. Po krátké
řečí reď. Hejreta, jenž vyzývá poslance, aby
nedapustili, by byl. přijat nespravedlivý jazy-
kový zákon, jímž by bylo ztraceno naše právo
a vybízí shromážděné, aby kráčeli v duchu
pekroku, tábor zakončen zpěvem národní hymny
a sbírkou pro menšiny.
lns
onls
Z Kroměříže, 30. srpna (K. k.) Dopoledn
konala se za předsednietví zemskéhou poslance
dra. Fišera společná poslanecká konference, již
se záčastnili poslanci Albrecht Balák, Bureš,
Pajfrlik, Chlum, Seifert, Slaněk, dr. Stránský.
dra Šilený a Votruba. Po delsím rokování byi
usnesen společný politický postup v přístím za-
sedání moravského zemského sněmu poslanců
pokrakové strany liďové a poslanců, sociálně-
demokratických.
Vaněk
Hejret
Fišer
Balák
Bureš
Pajfrlik
Chlum
Seifert
Slaněk
doktor
Stránský
Šilený
Votruba
Slezsko
Kroměříž
českév univerzita na Morava
státní úřad na Morava
11
article
Kestrankova odpověd.
Kestrankova odpověd.
Hlaholem trub oznamovaný manifest kla
denského železářského krále, »Prager Tagblat
tem« signalisovaná »Kestrankova odpověď« spat
třila skutečně tody světlo světa v nadělním
vydání kartelářského orgánu pražského, »Prag
Tagblattu«, Pan Kastranek vystupuje v ní jako
mluvka, kteréžto jméno ponese dotud, dokud ne-
uvede jména mužů, až dosud neznámých,
jím však obviněných ze skutků nečestných
trestných. Neboť pan Kestranek zachoval se, jak
jsme správně předvídali: »Ehrenmann« v čel
Pražsko železářské potiskl svou odpovědě čtyři
sloupce páně Mereyova listu, ale m arn
hledáme ve mich jediné, co měl pan
Kestranek říci, jména oněch nade ctí svou za-
pomenutých mužů, kteří se ucházeli u Kestrank
o provisi za svůj vliv ve prospěch. kartelu.
Kestrankův
Prager
Kastranek
Kestranek
Mereyův
Praga Tagblatt
12
article
»Prozatím nevyhovím tomuto požadavku,
píše Kestranek, »jestliže se městské zastupitel-
stvo cíti uraženo zaznamenáním uveřejněných
fakt, ať mne civuje před slo ud, ab
na tomto poli, proti němuž nel z
aičohož namptati, dovozena byl
správnost (?) těchto událostl.«
Pan. Kestranek vystupuje tu v nesnesitelné
póse mravního velikána, zvoucího před soud
městské zastupitelstvo, což jest anachronismus,
napsaný tři dny potom, co bylo usneseno, že
prosba Kestrankova má býti splněna dříve, než
byla vyslovena. Kestranek může býti bez sta-
rosti, že bude před soud citován, to bylo přece
sdéleno telegraficky, a vymlouvá li se, že
depeši nerozuměl, poněvadž byla česká, je tento
český renegát stejné směšný, jako když píše
emfaticky, že od toho okamžiku, co v »Pr. Tag-
blattu« otiskl »skutečné události« v přičině do
dávky rour pro pražský vodovod, zni z českého
tisku proti němu »Ukřižuj hol«
Pro publicitu »Prager Tagblattu« a něme-
ckého tisku z něho čerpajícího stačí tato maskai
Kestranek, vtiskující si do skrání svých trnovou
korunu spasitelovu, Kestranek, zvoucí radu měst
skou na soud, kamž vlastně pohnán byl již pá-
lečním usnesením městské rady ! Komediantský
rys profilu Kestrankova, jemuž z velké část
děkuje své postavení, vyniká tu zcela zřejmě.
Prager
Kestrankov
13
article
Něco takového může snad působiti ve ve-
řejnosti, která leží na břiše před okruhem
vepřové tabula Artuše Wittgensteina a Feilchen-
felda, ale český tisk nezabývá se věru osobou
centrálního reditele Pražsko-železářské společ-
nosti více než musí. A že musí na něm žádati.
aby vykonal povinnost čestného člověka, aby
totiž zjednal průchod spravedlnosti, aby přispě
k očištění vzduchu, jeho články v »Tagblattue
nakaženého, aby na dála nezcizoval nejstraš-
nějšímu soudu, to jest rozsudku veřejnosti,
jména, která je ji dlužen — toť zjevno. Na
místě, aby vyhověl, pan Kestranek opakuje ve
své odpovědi jako refrén: »Citujte mne pře
soud!« a »Před soudem se všechno ukáže !«
Toť velmi laciný efekt Kestrankův ve chvili,
kdy ví, že trestní udání už je na cestě, aneb
dokonce v rukou státního návladního,
Ale svědčí to aspoň o vlastnosti pro Praž-
skou železářskou společnost velmi cenné, vytlou-
kati totiž i z konjunktur pošpatnělých profit stůj
co stůj. Pan Kestranek uvádí jakožto další dů-
vod „svého přání, aby záležitost byla projedná-
na před řádným soudem!, že obvinil již jednou
poslance ze zneužití mandátů, že však mu bylo
odpověděno invektivami pod záštitou immunity
na nístě, aby byl citován před soud. V tomto
případě by se to bylo panu Kestrankovi ještě
nestalo, i kdyby byl jména uvedl, byl by se do-
stal před soud stůj co stůj, i kdyby to nebylo
tak přešťastnou náhodou a shodou také. —
jebo přání.
Artuš Wittgenstein
Feilchen
Kestranek
Kestrankův
Kestrank
14
article
Jakmile však jména tato neuveřejnil, stává
se jeho odpověď, včera v „Prag. Tagblattu“ uve-
řejněná, bezcennou až na to, že poskytuje při-
spěvek ku poznání karakteru Kestrankova, který
jsme však správně ocenili hneď z počátku, když
jsme napsali, ze Kestranek nebude mluviti dři-
ve, dokud nebude musit, neboť jedná se mu
jeho orgánu o lichvářské vykořistění situace.
v níž ukazují světu dvě korporace města Prahy
a velké Prahy jako hnízd korupcel
Vše ostatní, co v odpovědi své uvádí, má
velmi podřízenou důležitost. Že mu jeden člen
správní rady řekl, že jej poměry, jím odhalené
nijak nepřekvapují, že řediteli pražské prodejny
Kestrankovy dr. Seb, jakožto starosta města
slíbil, že potrubí bude odebráno samozřejmě o
domácích závodů a že nyní týž dr. Srb je proti
tomu, že dále poslanec Špaček agituje prot
„gormanskému kapitálu“ a pak si stěžuje v kan-
celáři závodní, že byla českým školám zabrá-
něna prohlídka závodů k účelům studijním, žee
dr. Kramář u příležitosti setkání s Kestrankom
tomuto ohlásil, že Kramářova strana vystoup
proti železářskému kartelu, neustane-li s germa-
nistickou svou činností, že mu dr. Kramář ještě
neposlal žádaná data o germanisující činnost
kartelu, ačkoli uplynulo pět měsíců od té doby
to jsou všechno lapálie nejposlednějšího řádu.
Kestrankův
doktor
Seba
Srb
Kramář
Kestrankom
Praha
Praga
15
article
Je-li dychtiv pan Kestranek na germanisační či
nost kartelu, nechť si vyžádá jeden oxemplář
pamětního spisu vítkovických Čechů, majetn-
kům tamějších závodů rozeslaného, anebo a
si přečte senseční intorview „Deutsehnat. Corr.
s jedním z majitelů vfikovických závodů, v němž
se germanisnce závodů těch vyličuje přímo jak
progralm společnosti a němečtá poslanci vy
zývaji k ochraně proti represaliím se strany če-
ské. „Deutschnat. Corr.“ vychází ně mecce ky.
bývatý pan Kestřánek jí tedy bude rozumět.
Rovněž anekdota o posl. Brdlíkovi v přípise
Kestrankově nemá velkého významu. Žádal-
na Kostrankovi výhodné dodávky pro šroubovnu.
namitaje, že by šroubovna, pod jeho oehranou
zřizovaná, musila odbírati železo zahraničnéhe
původu, že ministr obchodu prostřednictvím od-
borného chefa Rösslera na Kestranka působí
a že při tom padl pohrůžka, že by mohla bl ýt
uvedena v pohyb otázka snižení cel z
železa, toť jsou všechno věci, kterě pan Kestra-
nek prozatím tvrdí a na něž osoby, jim dotčené.
buď odpoví, aneb needpuvi. Ale v každém při-
padě jest jasno, že poslanecké a vládní kruhy.
kteréž pracují k uvelnění kartelářského vyděrač-
ského monopolu, počínají si jenom v zájmy
nejčistší a nejmravnější hospodářské politiky.
Kestranek
Čecho
Brdlík
Rössler
Kestra
16
article
Zlomit vaz kartelu snížením cla ze železa a zá-
konem proti korporativnímu vyprazdňování kapes
monopolem „rakouských železářských závodů“,
to bude čestným a nejpřednějším úkolem všech
slušných politických stran, pokud jimi parla-
ment dispanuje a především slovan
ských stran jeho. Pan Kestranek píše
„Obei pražské budiž vyhraženo
že bije kvočnu, kladoucí zlatá vej
ce pro její soukmenovee. Městská oben
pražská bude musit převzili zaměstnání a za-
opatření ve stáři oněch dělníků, jimž nyní hroz
propuštění.“
Na tuto hrozbu nemohou slovanské strany
politické odpověděti jinak, leč pohrů žkou sni-
žení cel a urgováním zákona proti loupeži, pro-
vozované kartelem na celém vnitrorakouském
konsumu. Neboť mezi zločiny, na něž náš trest-
ní zákonník nepamatoval, jsou trusty a stát, po-
máhaje jim ve vydírání občanstva, podobá se
spoluvinníku, který drží pocostnému ruce, aby
se nemohl brániti, když mu do jeho kapes str-
kají prsty lidé, kteří v případě nozdaru
takové laupeže dovedou postavit
se na veřejnou tribunu a oslňovat
odtudubeskelm své mravnosti —
naivní o čil
Ano, s panem Kestrankem zasedne na la-
vici obžalovaných také kartel. A panu Kestran-
kovi může se lehce stát, že aféra, kterou vy-
volal, může jemu zabít kvočnu, která jemu
samému nakladla tolik zlatých vajec.
Kestranek
Kestrank
Kestran
17
article
Ze staroměstské radnice.
Centrální ředitel Kestranek na telegrafické
vyzvání presidia rady městské, aby uvedl jméno
onoho člena městské rady, který u něho vymahal
provisi pro správní radu a pro sebe — dosu
neodpověděl. Poněvadž včerejší sdělení Kestran-
kovo v »Prager Tagblattu« je značně rozdílné
od prvního odhalení, svolána jest na dnešní od-
poledne sehůze právnické ko mise.
aby rozhodla, jakým způsobem má být pro
Kestrankovi zakročeno, — Po Praze již dvn
dny rozšiřované zprávy o sebevraždě jednoh
člena sboru ohecních starších, jsou úpl n
bezpodstatné.
staroměstský radnice
Praha
18
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
komory.
Veselým dnem pražského ochotniciva měl byt
včerejšek. Jak takový »veselý« den vypadá, když s
cedí jako z konve, když místo pestrého průvodu vaselí
družiny nejrůznějších figurek divadelních, hloučky
návštěvníků výstavy se plouží pod deštníkem v plá
štích až po krk upjatých, když misto křupajícího
písku čvachtá bláto pod nohamu, když místo primitiv
ních jevišť pod širým nebem, se návštěvníci choul
v nejkrytějším koutku rastaurací, kaváren a ochutná
váren, o tom všem si zkušený čtenář, jenž zajiste
sám prodělal několik zamoklých dní na výstavě, učiní
náležitý obraz. Musí však nanésti hojně a nejšeděj
ších barev! Neby! včerejšek ovšem veselým dnem sn
ochotnictva, ani návštěvnictval
A včera právě se měla výstava koupat v slunc
Mělo všechno zářit a svítit už pro ty nádherné kroje
slovenských hostí, které v nudně jednotvárnosti měst-
ských oděvů svílily jako květy oslňujících barev. Jl
teprve mohlo býti, kdyby jen několik svazků slune
ních paprsků bylo proniklo mračný příkrov. Jak zcela
jinak by byly zněly písně, jež neúnavně vyhrávala
v Choděrově restauraci slovácká kapela! To už do-
statečná příčina litostí nad pokaženým dnem.
Návštěva byla ovšem přiměřená počasí, ač moudří
znalci poměrů za její nepatrnost činili zodpovědno
ultimo. Tu bývá smýšlení vždy chabé. Hm, něco
na tom asi bude. Na štěstí, že už je konec dob, kdy
jsme podléhaři těmto neblahým vlivům » posledníhoe
Máte zajisté všichni poličeno na některou z hlavních
výher výstavní lotarie. Ještě dnešek a zajtřek. To ut
nějak přečkáme, ještě jednou se vyspíme a zejtra
večer . . . nu, však víte! Panečku, to se budeme
mít a smát těm, kteří si zapomněli koupit los.
Choděrův
Neby
19
article
Karneval umělen.
(12., 18. a 14. září.)
Dle neobyčejných příprav, činěných výborem
karnevalu, sestaveným z vynikajících výlvarníků.
členů divadel, žurnalistů a spisovatelů je jisto, že
dny 12., 13. a 14. září budou nejveselejší z celé
výstavní saisony. Množství přihlášek ze všech kruhů
pražských svědčí o živém zájmu obecenstva o prvn
pražský letní karneval, který zajisté nezu-
stane za karnevaly, pořádanými občas v jiných evrop-
ských velkoměstech. Tyto tři dny nespoulané zábavy
se stanou všem účastnikům nezapomenutelnými. Ne-
bude zajisté v Praze a v okoli nikoho, kdo by s
činně nezůčastnil a nepodal se bujnému veselí téle
velkolepé karnevalové maškarády. Není schválně pře
depsán žádný zvláštní ráz, aby každý mohl volito
kostum podle své libosti a vkusu a právě tím stan
se mumraj pestrým a nevázaným Celá výstava bude
k nepoznání proměněna dovednou rukou výtvarných
umělců a dekoratérů a po všecky dny o různou
originální zábavu ve všech částech výstavy hude po-
staráno. Tance, divadla, komické scény, průvodr
osvětlení, improviaace, hudební čísla, comedie d
Varte budou tvořiti velkolepou směsici zábavy, jek
dosud Praha nebyla avědkem a jež ve svůj závratný
vír strhne každého účastníka. Nikdu nemusi se však
omeziti jenom na výstavu — celé naše velkoměsto
bude jevištěm mumraje a kostumovaní účastníci kar
navalu mohou volně promenovali ulicemi, jezdit
povozy i tramwayemi, aby za každým krokem
v ravonu výstavy vědělo se o události dosud nehý-
valé — o velkolepém výstavním karnevalu. Přihlášky
skupin, spolků, korporací přijímá a všecky dotazy
zedpoví výbor karnevalu na výstavě.
eleo
Praha
20
article
. Dnešek na výstavě. Výstava otevřena do 12
hod. noční. Promenádní koncerty od 4 da 10. hod
večerní před průmyslovým paläcem kapely p. H
mana, v dolním budebním pavilenu kapely pěš. plukt
č. 75. O 7. hod. večerní popu ární koncert výstavníhe
orches ru v koncertní slni. Dirigent p. Jan Elsnie
Pořad: Mendelssohu: Ouvertura »Hebridy« (Finga
tova sluj); 2 Moszkowski: Serenadu; 3. Liszt
Uherská rhapsodie č. 2; 4. Saint Ssěns : Fantaste
pro harfu, přednese slč. Olga Proftova; 5. Grieg
Symfonický tanec č. 4; 6. Smetana-Kovatovic: Fan-
tasie na op. »Prodaná nevěsta«. — O 9 hod. večern
umělecký kabaret v koncertní síni. — Od 9 do 1/210
hod. večerní slavnostní osvětlení
* První tah výstavní loferie koná se jit
zejtra o 6. hodině večerní v ústřední síni průmy
slového paláce. Výsledky slosovaní, které se koná
veřejně, oznámeny budou po ukončení tahu v ústředn
síni průmyslového paláce.
Veselý den divadelaího echolnictva bylo
nutno pro nepřiznivé počasí odložiti na přiští neděl
dne 6. září o 4. hod. odpol., kdy bude celý program
beze změny proveden.
. Včera navštivilo výslavu 21.617 platícíei
osob; celková návštěva činí 1,195 353 osob.
Jan Elsnie
Liszt
Proftův
Grieg
Smetan
Hebridy
Saint Ssěns
Mendelssoha
Kovatovic
Fana
21
article
— Rodfnné zprávy. Pan Antonín Kostka
úřadník c. k. státních drah v Chomutově s cboti
svojí Mili roz. Lindovou oznamují, že slavil
sňatek dne 17. srpna 1908 v ehiramu u sv. Ludmily
na Král. Vinohradech. — Slečna Helča Šme
kalova a pan Vincene Barták, člen mět
ského divadla na Král. Vinohradech a majitel hudeh-
ního ústavu, slavili sňatek manželský dnes o 1/4 12
bod polední v kostele sv. Prokopa v Ž žkově.
— Úmrtí. V Praze zemřel včerar ráno v 72. roc
věku svého p. Angel kafka, senior chéf firm
A. Kafka, pražský měšťan, majitel domu a reatit
Pohřeb koná se zejtra v úterý l. září o 3. hod. od
polední z domu smutku v Platnéřské ul. č. 89.
— Pohřeh zvěčněléno pana Vladimí r
Houdka, spisovatele, bude zejtra o 3. hod. odpol
z českého patholog. ústavu na Olšany.
— Vzácný host slovanský. Včera zavílal d
Prahy k delšímu pobytu známý učenec ruský, pro-
lesor varšavské university Nikolaj Nikolaje-
vič Lubovič, autor znamenitých prací“ Dějiny
reformace v Polku a Dějiny katolické reakce.
Antonín
Lindův
svatý . Ludmila
Král
Helča Šme
Barták
Prokop
A Kafka
Vladimí
Houdek
Chomutov
Vinohrady
Praha
Angel kafko
Olšany
Polk
univerzita Nikolaj Nikolaj
22
article
— Schůze kovopracovníků o dodávce rouz. V děl
nickém palaci v Hybernské ulici konala se včern
dopoledne sehůze socrálně demokratických kovo-
pracovníků. Účastenství bylo velmí četně. Rokovalo
se o zadávce rour pro vodovod společné vodárny
o odhalení Kestrankově. Posl. Hornof promlnvil
především o situaci železářského průmyslu v Ra-
kousku a o poměrech kovopracovníků. Pražská obe
po dlouhou řadu let byla ve spojení s rakouským
železařským kartelem, až teprve nyní, když se jednalo
o velkou objednavku, dala se unéstí národnostním
ohledy. Z počátku zdálo se, ža zástupcové obe
pražské opravdu sledují zájmy dělnictva českého
v závodech kartelu zaměstnaněho, ale odhalenin
Kestrankovým je patrno, že přízeň pro roury karte-
lovaných zavodů byla způsobena jen z touhy p
provisi. Řečník pravi, že po rozhodnuti o zadave
rour francouzskému závodu bude české dělnictv
a karfelovaných závodů prupouštěno a vyslovuje
pochybnost o tom, že se ho městská rada ujme.
Dokud se bratření s Francouzi dálo pořádáním ban-
ketů, strana soc. demokratická se o to nestarala, al
protestovati musí proti tomu, aby se to dělo na úbo
českých kovopracovníků. Promluvili dále pp. Lu-
kavec a dr. Meissner, načež přijata byla reso
luce, varující před bezhlavou šovinostickou polilikou
a žádá se zavedení všeobecného hlasovacího práve
do sněmu a obcí.
Posl
Hornof
Kestrankův
Francouz
doktor
Meissner
hybernský ulice
23
article
— Německá pojišťovaci společnost n české
okresní výbory. Na českém jihu navštěvuje práv
zástupce nějaké německé pojišťovaci společnost
z Vídně úřadovny českých okresních výborů, nab
zeje uzavření pojištění proti škodám z povinného
ručení za poranění neb zabili osob a poškození nel
zničení věcí, v příčině jichž okras jnko dohlédne
úřad nac silnicemí a mosty náhradou by povine
byl. Chlubi se, že již celá řada českých okresních
výborů uzavřela pojištění se společností, kterou za-
stupuje Bylo by to mozným, aby české okresní vý-
bory obobscovaly svými penězi německou společnos
z Vídně, z té Vídně, která nemá pro Čochy jen ko
pance a pomijely své vlaslenecké pojišťovací spole
nosti české? — Tyto měly by bez prodlení také sv
zástupce po krají vyslati, aby činnost německé poji
šťovny paralisovaly.
—Skaudálni stav poštovních vozů na tratic
státních drah. Německé listy zabraniční oznámily
tyto dni, že viakovým poštám v Německu dostane
se 40 nových 17 metrů dlonhých vozů na oněch
tratích, kde se podobných poštavních vozidel dosu
ještě neužívá a že budou tyto opatřeny nejno
vějšími dopravními vymoženostmi
že dosavadní 12 metrů dlouhé pošt. vozy vylou
čeny budou z dopravy. Jak jinak jest v Čechách na
nejživějších tratích státních drah postaráno o po-
štovní dopravu, o tom svědčí neustálé, přímo désné
stižnosti ambulančního úřadnictva vlakových pošt
v Budějovicích, Táboře a v Praze na Františkově
nádraží. Na tratich z uvedených nádraží vycháze-
jících uživá se dosud vozů nejistaršle
typů t. zv. FK vozů, předělaných to bývalýci
z dopravy vyloučených hytláků s kan-
celáří sotva 2 melry dlouhou, s rozeschlými
Vídeň
Německo
Čechy
Budějovice
Tábor
Praha
Františkov nádraží
24
article
podlahami, takže možno viděti na koleje, s porou-
chanými střechami, lakžu do vozu prší a úřadnictv
musí díry zalepovati papírem, s nepřiléhajícími okny
králce haraburdí, které dohromady drží jenom půl
stoletá špína. Vesměs hanebné osvětlení buď olejen
aneü plynem; v posledním připadě uchází plyn pra
videlně následkem porouchaných, nikdy nespravo
vaných rour a způsobuje častá onemocněn
poštovního personálu, takže bý v
nutno v noci na stanicích vyhledá vat
lékařskou pomoc, jako se stalo již několikráte
v nejposlednější době při jízdě mezi Budějovicemi
Jihlavou va stanici Mezimostí. Kamna jsou vesměs
rozbilá, roury svazované motouzem, rošty podložené
cihlami a kameny, nejprimitivnější potřeby, jako ná-
doba na vodu, voda, utěrky, plivátka a p. pravidelně
scházejí. Tak vypadají c. k. vlakové pošty
na tratích státních drab v královstvý
českém, kde musí úřadnictvo 8 až 10 hodin ne-
unavně pracovati a kde se následkem naprostého
nedostatku místa po svěřené korespondenei
šlape. Kolik novin, tiskopisů, vzorků a p. přichází
tímto způsobem, na němž úřadnictvo nemá nejmenši
viny, donně na zmar, o tom nezasvěcenec nemá
ani tušení. Neuvěřitelné, ale do písmeny pravdivé.
o čemž denní oznámení úřadnictva vlakových
pošt podávají neklamné, svrchovaně smutné svě-
dectvl.
— Opozděné dornčování listovní pošty na Král
Vinohradech. Pše se nám: Pod tímto záhlavím uve-
řejněna byla slížnost na opozděné doručování dopisů
v největším pražském předměstí, Král. Vinohradech
Velm mírně a šetrně pisatel vytknul zmíněný nešva
neboť doručování listovní pošty na Král. Vinehradech
jest pravým unikem. První (ranní) poštu přinesou
listonoši do hořejšího obvodu města (kolem vodárny
v 9 až 10 hodin, odpolední poštu pak mezi 5. až
Král
Jihlava
Mezimostí
Královský Vinohrady
25
article
hodinou večerní, zatím co v každě zasírčeně náme
cké vesnici doručují ranní poštu před aneb o 8. ho-
dině ranní, odpolední o 2. hod. V každém pončkud
slušněnším místě dozučuje se pošta 3—4krát, ba i ví-
cekrát denně, ale na hořejších Vinohradech za přizní-
vých okolnosti dvakráte (dole snad 4kráte), jelikož
listonoši více zastati nemohou. Lze se jen diviti, ž
samosprávné a živnostenské korporace nezasadily se
již dávno o patřičnou nápravu. Kdo není poměrů
znaly, ani by nevěřil, že v nejbližší blízkosti hlav-
ního města jest podobný šlendrián možný. Listono-
šc-é arci nemohou za tuto hlemýždí rychlost, ale
byrokratický ztrnulý systém našeho poštovnictvía
našeho pražského poštovního ředitelství, kdež páni
patrně myslí, že lid jest pro úřady a nikoliv úřady
pro lid. Doporučujeme pánům z ředitelství, aby s
šli podívatí do měst v říši německé, kde mohli by
se lecčemus užitečnému přiučili. Očekáváme, že sl.
obecní zaslupitelstvo města Král. Vinohradů neoslyší
tyto oprávněné stesky a v zájmu svého snaživého
živnostnictva zakročí na příslušných místech, aby
poměry peštovní byly u nás upraveny tak, jak toh
vyžaduje zájem obchodnictva a živnostnictva i čest
a důstojnost. města.
— Dva slepci povaleni motorovým vezem. Slepí
harmonikáři, 19letý Alois Dörr z čís. 636-VII. a 20letý
Stanislav Ureš ze Žižkova č. 1048, ubírali se věer
po 7. hod večerní po pilatavém mostě přes Štvanici
do Prahy. U budky na pražském pobleží vstoupili
z chodniku do jízdní dráhy a v tom okamžiku byli
povaleni motorovým vozem elektrické dráhy č. 77.
Král
Dörr
Ureš
Žižkov
Praha
úřad pro lid
26
article
Dörrovi způsobena tržná rána na hlavě, Ureš utrpěl
řetné odreniny na ruce. Po lékařském přispění byli
slepí harmonikáři odvezeni do svých příbytků.
— Neznámý muž zemiel. Na silnici u obce Kur
nedaleko Říčan byl včem odpoledne nalezen v bez-
vějomí neznámý muž. Na zakročení starosty byl ne-
mocný odvezen do pražské všeobecně nemocnice,
ale na cestě zemrel. Mrtvola převezena do ústavu
pro soudní pitvu
— Nabezpečí ohně. Služka Marie Bartova nasy-
pala včera žhavý popel do truhlíku a postavila ho
do kolny na nádvoři domu čp. 120 v Karlíně. Z
nedlouho truhlík se vzňal z od něho chytila stěna
kolny. Karlínští hasiči oheň uhasili. Na místo přijeli
také hasiči z Prahy. Škoda není značná.
— Otrávila se plyny. Při cídění kamen nadý-
chala se včera odpoledne jedovatých plynů 18letá
služka Marie Sudova, zaměstnaná v domě č. 8 ve
Pštrossově ulici, a upadla do bezvědomí. Po první
pomoci byla odvezena do všeobecné nemocnice.
— Řizně zakončení sporu. V hostinci „u Ba-
chorů“ v Žilné ulici povstalo včera nedorozumění
mezi 29letým dělnikem Frant. Bouškoul a čišnicí,
která spor vyřídila tím způsobem, že hosta udeřila
sklenici do hlavy. Na strážnici byl případ zjištěn
— Těžký úraz topiče lokomotivy. Ant. Jirse,
26letý topič, nahnul se včera odpoledne ve stanici
Poříčanech společnosti rak.-uh. státní dráhy a narazil
hlavou na tyč. Těžce zraněný byl dopraven do Prahy
a z nádraží převezen do všeobecné nemocnice.
Dörr
Ureš
Bartův
Sudův
František
Říčany
Karlín
Praha
Pštrossův
Poříčany
všeobecný nemocnice
27
article
— Lupič u výstaviště. Pachatel „s hlavou n
pravo nachýlenou“ na dále provozuje lupičské útoky
u výstaviště. Včera o 32 10. hod, večerní napadl týž
lupič sl. Hedvíku Kohlíčkovu z Hlubočep a vytrh
jí zlatý řetěz se zlatými hodinkami. Pachatel je pro-
střední poslavy, nosí světlý sakový kabát. Pátrání
po něm bylo zavedeno
— Následky rychlé jizdy! Po silnici z Mořkov
do Veřovic na Moravěl jel v těchto dnech Jan Czep-
pel s vozem, na němž naloženy byly cihly a do
něhož zapřažen byl pár volů. Opačným směrem při
hnaly se šílenou rychlostí dva prázdné vozy, volr se
uřekli, splašili a padili i s vozem přes příkop n
pole, tam vůz převrhli rozhili a Jan Czepnel, který
spadl pod vůz, byl povážlivě zraněn, zejmena, mu
bylo zlomeno žebro. Neopatrní vozkové byli nyní
v osobách Františka Navratila a Jana Slověňáka
2 Hodslavic četnictvem vypátrání a soudu ku potre-
stání oznámeni.
— Pzo dvě jablka vyrazila své švakrové oko. Dne
29. t. m. časně z rána zvedla Magdalena Tilleman-
nova na zahradě své švakrové 2 fie Tilfemannov
v Šenově u Nového Jičína na Moravě dvě spadl
jablka; Žufie Tillemannová, která to zahlédla, vy-
běhla ze statku na zahradu, popadla svou švakrovou
s níž už delší čas žije v nepřátelství, za vlasy a t-
hajíc ji jednou rukou za ně uhodila ji rukou druhou
třikrále tak prudce do obličeje, že jí pravé oka vyra-
zila. Při tom Žofie Tillemannová na svou švakrovou
kříčela: »Dnes si na tobě postihnu!«. Četnictvo již
věc vyšetřuje.
Kohlíčkův
Czep
Czepnel
Navratil
Slověňák
Tilleman
Tillemannová
Hlubočepy
Mořkov
Veřovice
Hodslavice
Šenov
Nový Jičín
Morava
28
article
— Dva zloději na krádeži zadrženi. Včer
v noci o půl 2. hodině spozotavala hlídka, že
přízemním oknem vlezli dva mužové do závodu
klempíře p. Fučikovského v č. 2235 v Karlfně. Z
provedení nálažilých opatření policisté vnikli do
místnosti a při čilé práci přistihli dva vícekrále tre-
stané zloděje, 22letého Karia Krejčího ze Žižkova
29letého revertenta Ferd. Lukeše. Oba zloději dali
se bez odporu spoutati a byři odvedeni na strážnaci.
Na psacím stule v místnosti zanechali o stře na
bitý revolver a jiné zlodějské pomůcky. Zl
bylo by se vedlo někomu z domácích, který by ná-
hodou zloděje překvapil. Ale před revolvery a ža-
vlemi policistů ulekli se tak, že sep na odpor ne-
postaviii.
— Ukousl své milé nos. »Ostravský Denník
sděluje: Josef Lesiak, tpič v Přívoze u Mor Ostravy.
održoval po delší dobu milostný poměr s 18ietou
Annou Davidovou v Mor. Ostravě. Lesiak myslilto
Davidovou »vážně«, avšak matka děvčete činil
sňstku překážky. Minulý týden, když Lesiak na-
vštívil svou milou, zmínil se jeji matce opět o sňatku
čemuž tato odporovala, poněvadž dcera má prý na
vdavky ještě dost času. To ale Lesiaka rozčililo.
Fučikovský
Kario
Lukeš
Lesiak
Davidová
Mor
Karlfn
Žižkov
Ostrava
29
article
Aby si svou milou zabezpečil, přiskočil k ní
ukousl ji polovci nosu. Lesiak počítal: bude-li
Anna »škaredá«, nikdo ji nebude chtíti a tak přec
že jenom jeho bude. — Lesink odebral se na mor.
ostravskou policii a sám se udal. Zabezpečil -li si
svou milou, není jisto, jakož i není jisto, zda jeho
milá uzná takový projev vášnivé lásky, jímž zhřešil
proti její kráse, což všechny ženy na světě nerady
odpouštejí. Doufejme, že věc dopadne »přes« ukous-
nutý nos dohře.
— Román odloženého dílěte. Z Olomouce s
sděluje: Pátrání po osobě, která dne 1. t. m. odlo-
žila do zahrady u Povlů asi tříměsíční děvčatko.
vedlo k zajímavým objevám. Stopa vedla četnictv
do Lašťan ke 24leté švadleně Františce Dvorákové,
která sice není matkou dítěte, ale je do věci zasvě-
cena. Její vypravování zní velmi romanticky. Ote
Dvořákové spáchal před 9 lety sepevraždu; byl před
tím v jisté obci v Uhrách zaměstnan jako hudebnik
a přestéhoval se později i s rodinou do Lašťan.
S jistou Antonií Kovaříkovou měl Dvořák v Uhrách
nemanželské dítě Julit; o tom se dověděla Dvořa-
ková od Kovaříkové samé. Julie nedosáhla leto
ještě 13. roku, když se stala matkou nemanželského
děvčátka. Při parodu zemřela, svůdce její utekí prý
do Ameriky. Její dítě je prý totožno s dítětem
Povlů nalezeným. Zprvu ujala se dítěte tetička, ale
ta také brzo zemřela a dítě bylo svěřeno sousedce.
Anna
Dvorák
Ote Dvořák
Kovaříkův
Kovaříková
Julie
Olomouc
Lašťany
Uhry
Amerika
30
article
Letos v květnu hledala Františka Dvořaková v Ubrach
službu a tu ditě Julinčino viděla a vyjádřila se, že
by si je vzala k sobě, neboť má prý malé děti ráda.
Pěstounka prý skutečně dítě z Uher přivezla, ale od-
ložila je u Povlů, což pak Dvořákové vyřídila. Na
to opět odjela. — Tato historie je příliš romantic k
a teprve datším vyšetřováním, zviaště pátráním
v Uhrách, bude zjištěno, co je na ní pravdy.
— V podezření z vraždy. Dne 23. t. m. v po-
ledne nalezena byla 63letá výměnkářka Josefka Za-
jíčková z Jaroslavic na Zäbřežsku na svém poli pod
stromem mrtva. Poněvadž se na krku jejím jevily
známky škrcení, vzniklo podezření, že byla zavra-
žděna. Jakožto domnělý vrah byl zatčen 30latý tesnt
Vojtěch Pavlík z Jaroslavic a dodán okresnímu soudu
v Zábřeze.
— Značná krádež vloupáním. (Pův. zpr.) Do pu-
škařského závodu p. Rudolfa Sochora v Turnově
vloupali se v noci na den 30. srpna neznámí dosu
pachatelé, kdež odcizili množství pušek, revolverů.
pistoli, nábojů, dále fotografický aparát bez desek
elektrické lampičky a asi 300 K na hotovosti. Škoda
majiteli tchoto závodu způsobená a pojištěním ne-
hražená činí asi 2400 K. Dle počínání si pachateln
lze pevně za to míti, že jim byly poměry v závod
velmi dobře známy a že byli to „odborníci“, nebot
si vybrali jen předměty nejcennější. Práce byla jim
usnadněna tím, že dům je neobydlen a městskou
policii v noci jen zřídka kdy je viděti, Z předměti
Dvořaková
Julinčin
Dvořák
Pavlík
Sochor
Uhry
Jaroslavice
Zábřeh
Turnov