ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c9f9fc0-75a6-11dc-a2d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 52, person 56, work 2, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
V Praze, v pondělí 31. srpna 1903
Praha
3 masthead
Číslo 240.
4 article
Na ranní a odpal. IIsty předptání sas v Praze v sduatnistrae na měste . . . . na čtvrt leta s dvají donizko K no un čtvit lta . . . . 7 K K0 h ve slislěchl aK o na měsíe . . Pošfon: na měste . . . . . nn čtvet lota . . . . 9 R so s drojí zlellkou a srěsí t l
Praha K 0
5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Ministři u cisaře. Z Vídně, 31. srpna. U cisaře se střídá ministr za ministrem. V kruzích politických přikládá se veliký význam zejména stálým audieneím společných ministrů. — Včera byl eisařem přijat společný minist financi Burian, dnes byl u císaře přijat ministn vyučování dr. Marchet a příští týden přijede do Išlu opět společný ministr financí Burian. Dolnorakouští sedláci proti obchodní smlouvě se Srbskem. Z Vídně, 31. srpna. Dolnorakouský svaz sedláků (klerikálních) přijal včera po řeči po- slanců P. Bauchingera, Lista a ryt. Hohenbluma ostrou resoluci proti obehodn smlouvě se Srbskem. Schodek u správy císařského dvora. Z Vídně, 31. srpna. »Ostdeutsche Rund- schau« sděluje z dobře zpravených kruhů, že u správy clsařského dvora by odhalen schodek asi 7 mil. korun Postavení dv. r. Wetsch!, který byl nedávno povýšen do stavu baronského, považuje se z neudržitelné. Zajímavo jest, že něco takového se mohlo přihoditi zrovna v době, kdy by u dvora zaveden úsporný systé m Ofieiální vyvrácení tohoto odhalení dosud ne- došlo.
Burian doktor Marchet P Bauchinger List Wetsch Vídeň Išlu Srbsko
6 article
Živá schůze mlékařů. Z Vídně, 31. srpna. Včera se zde u Drehera konala sehůze producentů mlé ka. která byla namnoze bouřlivou. Bylo poukazo- váno na to, že výrobní výdaje v posledních pěti létech stouply o 30 a jest nutné zdra- žení mléka aspoň o 2 h. Na schůz mluvil také ryt. Hohenblum, kterýž pravil, že sedláci mají veškeré prá v zdražiti mléko, a to tím spiše, že j e s určeno pro děli, »které samy ne- dělajl.« Ryt. Hohenblum také ostře dorážel na noviny a když byl předsedajícím poslancem Pirkrem volán k pořádku, pravil, že ne ch těl ursziti noviny, ný brž jenom - papír. Na schůzi došlo ke hlučné s ráž ee mezi výrobei a překupníky, protože tito byli proti zdražení mléka a dovozovali, že bude-li zdražení provedeno, budou rolníci, kteří dosud do Vidně mléko neposllali, nyní mlékem Vídeň zaplavovati. Na konec schůze přijata jednomyslně resoluce, kterou se usná- šejí producenti mléka, že o d 1. listo pa d t. r. má býti mléko ve Vldni o 2 zdraženo. Protože byla obava, že sociá lno demokraté rozbijí schůzi, u člinila policie rozsáhlá opatřenl, nedošlo však k žádné srážce. Železářský kartel a německý program Z Vídně, 31. srpna. »Sonn- u. Montagsz'g. poukszuje na projev funkeionáře víl- koviekých závodů v »Deutsch na- tionale Correspondenz«, který, jak známo, domáhal se podpory německých poslanců pro kartel, aby závody mohly lépe pokračovat ve své germanisační činnosti, a praví mimo jiné: »Páni v železářském kartelu, praví Sonn- und Montagszeitung«, využivají velmi šikovně té okolnosti, že Češi vnesli do národních sporů záležitost čistě hospodářskou. Zcela nepokrytě žádají, aby z věci žele- zářského kartelu stala se věc ně
Dreher Ryt Pirkr Deutsch Čech Vídeň Sonn und Montagszeitung
7 article
meeko-naeionální. Vydávají se za horlivé zastance Němectva a stěžují si, že právě ně- mečtí poslanci nebyli jim doposud vděční. Ne- bude asi dlouho s trvati a dožijeme se, že bo za železářská cla a železářský kartel bude přija do programu německo-nacionálního.«
8 article Převrat v Turecku.
Převrat v Turecku. Odboj Kurdů. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k) »Jeni gazelta« sděluje, že Kurdové nebyli dosu všude získáni a že se opírají podmínkám pod robení, toliž zdanění a vrácení uloupených věcí Agilace proti ústavě. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Dle zprávy »Jenigazetty« působí v maloasijské Antiochii zvláštní výbor prot ústavč. Mezi Mladoturky propukají sváry. Z Cařihradu, 30 srpna. (K. k.) V míst ním výboru mladotureckém ve Va- loně vyskytla se roztržka. Tři nej- čelnější členové vystoupí, poněvadž r adi- kální živly sesadily kajmakama jiné hodnosty. Situsce se tím ve Valoně zhoršila. Klid nebyl dosud porušen. Také v ji- ných místech se Mladoturci znesvářili.
Kurd Jit Turecko Cařihrad Antiochie Virginie
9 article
Potíže s reformami Z Cařihradu, 30 srpna. (K. k) Pro o po sici útadnictva zamíila ministerská rada reorganisační návrhy ministra finaneI. Také ostatní podobné návrhy budou prý provedeny zjednodušeny anebo jen zvolna. Národní subskripce. Z Cařihradu, 29 srpna. (K. k.) Národn subskripce pro mladuturecký výbor vynesla do sud 120.000 liber Potiže Němcům Z Cařihradu, 29. srpna. (K. k.) U anatol- ské dráhy vzměhá se hnutí mezi arměnskými zřízenci, aby propuštěn byl gene- rálni ředitel Huquenin. Má se za lo. že za ním stojí jiní činitelé, aby se Něm- cům působily obtiže. Turci rozhodně vyvracejí pověsti, že se při manifestacích že- lezničních zřízenců v Hajdarpaši udály projevy proti Německu. Athěnský metropolita v Cařihradě. Z Cařihradu, 29. srpna. (K. k) Řecké vy- slanectví vyvraci pověsti, jakoby přibyvší sem athenský metropolita, hlava řecké cirkve, sledoval jakékoliv politické clle. Měl dnes rozmluvy s patriarchou a řeckým vy- slancem Gryparisem V úlerý prý odjede. Noví velevyslanci Z Cařihradu, 29 srpna. (K. k.) Minister- stvo zahraničních záležitostí prohlašuje, že na velevyslanecké mlsto do Berlina je určen gen Osman Nizami, do Vídně římský vele- výslanec Rešid a do Říma madridský vysla- nec Hamid bej, že však dosud nebylo žá- dáno o schválení jich. Velký vezír neodstonpí Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) »Ikdame a kruhy výboru mladotureckého vyvracejí zprávu »Berl. Tagblatlu«, že velký vezir před zaháje ním parlamentu odstoupí. Sullán se činí populárním. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Syno v sultánovi navštivili mausoleum
Němec Turek Osman Niza Berl Cařihrad 29 srpen Německo Berlín Vídeň Řím
10 article
sultána dobyvšího Cařihradu. To jakož i stálé návštěvy princů v jiných me- šitách a rozdávání peněz pohoře- lým a chudým patrně povznáší vážnost sul- lána. Též jinak se sultán snaží zjednat si po- pularitu. Tak na příklad zaslal spolku, založe nému v Bitolji pro vyučování jazyku albánskému, 100 liber, dále daroval klubu vojenskému v Solunu zařízení a zaslal mu císařský pozdrav, což dalo podnět ku pozoruhodné výměně depešl. Projev sborového velitele. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Turecké listy píší s potěšením o včerejším vo jen- ském cvičenl, jemuž byl přítomen pobo- čník sultánův maršálek Šakir paša aj Sborový velitel pravil v závěrečném roz hovoru: »Spali jsme 32 let a musime nyn dvojnásobnou horlivostí ztrátu času dohonit.
Cařihrad
11 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Císař opět zdráv. Z Vídně, 30. srpna. (K. k.) Císař je zas úplně zdráv. Rýma a kašel minuly, celkový slav je výborný. Císař eiti se dostalečně silným Dne 7. záři opusti po deselinedělním pobytu Išl a pojede Vídní přímo do Pesti. Bar. Burian u císaře. Z Lázní Išlu, 30. srpna. (K. k.) Společný finanční ministr bar. Burian přijel sem dne ráno a byl o 11. hod. dopol. přijat clsařemv slyšení. Z Lázní Išlu, 30. srpna. (K. k.) Společný finanční ministr bar. Burian a rakousko uherský velvyslanec v Patíži hr. Khevenhülle Metsch byli dnes pozváni ke dvorní tabuli Ministr Marchet v Išlu Z Lázní Islu, 30. srpna. (K. k.) Dnes večer přijel sem ministr výučování dr. Marchet. Král rumunský churav. Z Bukurešti, 30. srpna. (Ag Rum.) Na radu profesora šl. Noordena bylo rozhodnuto vyšetři krále Karola Rönigenovými paprsky. Dr. Holz knecht byl povolán z Vídně do Sinaje.
Burian doktor Marchet Noorden Karol Rönigenový Holz Vídeň Pest Bukurešť Sinaj lázeň Išlu lázeň Isla Aga Rumo
12 article
Clemenceau zotaven. Z Karlových Varů, 30. srpna. (K. k) Mini- nisterský předseda Ciemencesu je opět zcela zotaven. Podnikl dnes už procházku. V sobotu vrátí se do vlasti. Clemenceau vráti se do Paříže. Z Paříže, 30. srpna. (K. k.) »Agence Havase oznamuje z Karlových Varů: Ministerský před- seda Clemenceau vrátí se příští soboty do Paříže. Oloupaný — základní kámen. Z Lázní Išlu, 30 srpna. (K. k.) Vysvěcený včera základní kámen nemocnic elsařovny Alžběty byl dnes v noci vy- páčen neznámými pachateli a byla z něho uloupena sehránka, obsahující pamětní list pode psaný císařem a pamětní mince v ceně 36 k Horlivě se pátrá po pachatelích. Obec vypsal odměnu 1000 K na jich dopadení. Z Išlu, 30. srpna. (K. k.) Za příčinou krádeže základní listiny a 36 K 33 h ze sta- veniště nemocnice eísařovny Alžběty provedí dnes místodržitel hr. Salburg místní obhlídku. Bylo shledáno, že základní kámen byl zcela řádně zazděn eihlami a kamenem 250 k těžkým.
Clemenceau Min Havas Alžběta Karlová Vary Paříž Išlu lázeň Išlu
13 article
Obchodní smlouva rakousko-srbská. Z Bělehradu, 30, srpna. (K. k.) Ú tadn list uveřejňuje sankeionovaný zá kon o obchodní smlouvě mezi Srb skem a RakouskoUherskem. Králov ským ukazem se sděluje, že zákon ten nabývá prozatímní platnosti dnem 1. září. Z Pešti, 30. srpna. (K. k.) Úřadní list uve- řejňuje nařízení uherského ministerstva o pro zatímní platnosti srbské o bch o dn s mlouvy počínaje dnem 1. září až do dalšího zákonodárného opatření, která se stane nejpo- zději 31. prosince t. r. Budova nižší vojenské reálky v Enši. Z Lince, 30. srpna. (K. k.) Dnes o klí hod. položil sborový velitel arcivévoda Eugen základní kámen k nižší vojenské reálee v Enži. Projev lidu na ostrově Samosu. Ze Samusu, 30. srpna. (Zvl. telegr. » Nár- Listů«.) Veliký tábor lidu odmitl s opovržením utrhačné útoky alhénského tisku a osvědčil knižeti plnou úctu a důvěru z nadšených projevů oddanosti. P- tom odebral se veliký průvod lidu s ně- kolika poslanci v čele k budově parla- mentu a odevzdal tam zvláštní deputací žádost. aby parlament zaslal konsulům příslušných vl- moci pamětní spis, kterýmž by mocnosti o trva- jieích poměrech na ostrově správně poučeny byly, aby obchod samosského knížectví škody neutrpěl, aby obecný úvěr nepoklesl a důvěra evropských obchodních firem nebyla zviklána. Všude panuje klid a jakési slavnostní rozpol- žení myslí. — Z. Záhorský, akad. malir. Z Portugalska. Z Lissabonu, 30. srpna. (K. k.) Sněmovna pairů schválila smlouvu o rozhodčím soudě mez Portugslskem a Rakousko-Uherskem. Z Lissabonu, 30. srpna. (K. k.) Proslýchá se, že ihned po zahájení parlamentních prázdnin podají dva ministři demisi.
Srb Eugen Záhorský Bělehrad Pešť Enže Samos Samus Portugalsko Lissabon RakouskoUhersko
14 article
Nové ministerstvo v Chili. Ze Santiaga de Chile, 29. srpna. (K. k. Kabinet byl sestaven takto: vnitro Savier gnerra, zahraniční věci Rafael Balmaceda, spra- vedlnost Eduard Suarez Mujica, finunce Pierr Montenegro, vojenství Hannibal Rodrignez, prů mys! — Vilém Echavarria. Eucharistický sjezd. Z Říma, 30. srpna. (K. k.) Kardinál Vin cenzo Vannutelli odjel odpoledne do Milána Brusselu a Londýna, kde bude zastupovati pa peže na ezcharistickém sje z d u. Pohořelým v Cařihradě. Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Rakousko- uherský velvyslanec markrabě Pallavicini ode- vzdal jménem vlády sbírku 4000 K na pohořelé. Slávka na orientalní dráze Z Cařihradu, 30. srpna. (K. k.) Stávkan orientalní dráze v Adrianopoli je skončenu. Z to trvá tam i jinde stávka pekafů. Odročená svělová výstava v Japonsku Z Tokia, 29. srpna. (K. k.) Finanční pro- gram vlády, který byl včera stanoven v mini sterské radě, snižuje výdaje o 20 m- lionů liber šterl. Z toho připadá na vojenský rozpočet 30 a na námořní 10%% Mini- sterský předseda markýz Katsura prohlásil, že světová výstava byla odložena n rok 1913, poněvadž předběžné práce nedo-
Balmaceda Suarez Rodrignez Echavarrio Pohořelá Pallavicini Slávek Katsura Santiago jít Chile Řím Milán Brusel Londýn Cařihrad Tokio Pierr Montenegro Mujica
15 article
V drobném prosejit ranni číslo o sobě . . . za odpoledni . . . za l Ve mlialkách za veskovs ranní číslo. . . . . . . . vdpsledaí . . . . . . . . e Inserát plati se hotově napřed. Fředplacsní a inserty přijímá sdminl strace v Marianske ulici č. Tam nacházejí se též redlake Uskárna a erpedice „Národnich Listů- Bukopisy se nevraesji.
Marianske ulice
16 article
Jstačují. Je kní třeba půjčky, klerá je vyloučena z hospodářského programu vlády na pět let.
17 article Kroměřížská menšinová manifestace.
Kroměřížská menšinová manifestace. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů -.) Výbojnou německou expansí, jíž česká poli- tíka posledních let nedovedla čeliti, byl přiveden náš národ k užití sebeobrany a donucen svolati své šiky k boji za utlačované právo, za právo lidství a národnosti. Pražskou menšinovou mani- festací dána výzva k sešikování českých bojov- níků na ochranu ujařmených bratří; a nyní zbrojí se i česká Morava. Nedělní kroměřížskou menšinovou manifestací jsme poznali, kde a jak vésti boj, poznali jsme svoji chabost i silu dán ji povel k rázné odvetě germanisující hydře. Snad konečně jednou slovo se vtělí v činl Přečetní hosté ze západní a severní Mo- ravy, kteři dopoledne přijeli zvláštními vlaky, četní hosté z ostatních končin sesterské Moravy i z Vídně a obyvatelstvo Kroměřiže a jejího okolí, shromáždili se o 3. hodině na Komen- ského náměstí, odkudž tisícihlavovým průvodem se odebrali na výstavu do lipového háje, kde se konal, ač za nepříznivého počasí, tábor, čelně navštívený. Tábor zahájil dr. Ošťádal, předseda Národní jednoty z Olomouce, jenž poukázav na pravost Regrových slov, že všechna státní moc pochází z lidu, nabádal, abychom moc tu i ukázali. Zde. v srdci hanáckého kraje, je třeba uhoditi na strunu vlasteneetví toho lidu, jenž jest ušetřen prudkého národnostního boje. Menšiny, proti nimž jest vedena válka, jež se zvrhla v šilenství, čekají, jak se jich národ zastane. Může je za- jisté ujistiti, že národ je vítá s otevřenou náručí a že jim poskytne neochvějnou pomoc.
Ošťádal Regrový Morava Vídeň ský náměstí Olomouc národní jednota
18 article
Touto manifestací dokazujeme Němcům, že za našimi menšinami stojí jednolitý národ. Vyblzí Čechy všech barev k neochvějné pomocí za práva menšin. (Potlesk.) Starosta města Kroměříže dr. Pištěcký vítá obě národní jednoty moravské, zástupce slezské, z Doln. Rakous a z Prahy. Vyslovuje prosbu, aby bojující národ neumdléval a aby ou slo došlo ke skutkům. Za král. Prahu pozdravil tábor starostův náměstek posl. Jirousek, jenž vyslovuje přání celé Prahy a těší se, že i Moravané přidružují se k šikům z království českého. Jeho přáním je, aby každý posluchač stal se apošlolem Uvidí-li menšiny, že pro ně pracujeme, povzbu- díme jich důvěru ve vítězství. Ke konci před- čitá telegram pražského starosty dra. Groše z městskou radu. Po stanovení předsednictva: bar. Rols- berga, p. Jirouska a dra. Pištěckého předčítá p. učitel Dvorský pozdravný přípis Ústřední Matice školské. Potom za Národní jednotu pro jihozáp. Moravu p. cís. rada Máša. Ve své hlu- boce procitěné řeči poukázal na to, že na jedné straně vidíme bojující a na druhé, a to je vět- šina, lhostejné. (Hanba !) Na tuto manifestaci přišli delegáti z daleka a ve velkém počtu, proti nimž účast zdejšího lidu je poměrně malá, tak že se průvod ten zdál ne průvodem národa, ale průvodem pohřebním Je třeba více manifestací, aby se povzbudi zájem o menšiny, jenž, jak patrno z uvedené statistiky, je nepatrný: Obě moravské obranné jednoty mají totiž 420 odborů, kdežto německý Bund 642, ony mají 20.000 členů, ten 48 000, ony 72 000 K přijmu, ten 47, ony 21 000 K jměni, ten 39 000 K. Jak je malá účast pro men-
Němec Čecho doktor Pištěcký Jirousek Moravan Groš Máša Kroměříž Rakousy Praha Morava
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Los, Angelos, Cal., v červnu 190
Angelos Cal
20 article
Amerieká škola.
21 article
.. Čtyři sešitky moderní a úhledné úpravy leží přede mnou, a jak přebírám se zdánlivým malichernostmi jejich hnědě tištěných stránek pevného, chrastivého papíru, zdá se mi, jako- bych sahal na tepnu Americe — a také jako bych ohmatával základy americké individuality Mnohého, co tak význačně rozlišuje Američany od Evropanů, tyto sešítky suggerují vysvětlení v těch celkem bezvýznamných stranečkách lež hluboký význam, jenž snad ani mnohým Ameri čanům není tak nápadný, jako právě Čechovi. Nehoť tyto čtyři sešitky jsou školní maga zin — měsíčník — vydávaný losangelskou Poly techniekou vyšší školou, totiž, jejími žáky pro její žáky. Také mám po ruce čísla jiných tako vých školních maguzínů jich „vyšších školi amerických, ale to konečně je vedlejší, poně vadž přírozeně všechny ty školní publikace se podobají sobě jako vejce vejci — čehož mimo- chodem řečeno, jsou si vědomy, tu i tam na to narážejíce způsobem, jenž nenechává vás v po- chybách o správné perspektivě, kterou tito hoši a tato děvčata mají v jak časném věku vzhle- dem ke svým podnikům tohoto druhu. „Chceme se vychovat na občany“ — čtete stále, přímo nebo mezi řádkami — „ehceme se vpravit do života, než do něho vkročíme.“ Ten relrain ozývá se ve všem, cokoli ty sešaky obsahují — ve všem, o čem podávají stručné referáty. A stačí jen zběžná přehlídka těchto čtyř sešitků, abyste poznali, že ti hoši a ta děvčata, stojící poměrně a příbližně na úrovni našich gymna- sistů a realise mezi tercií a sextou, mají takřka více práva být zvánu „akademickými občany“ než naši universitáni. Neboť toto je skužečně ohlas samosprávné obce — do takové míry samosprávné, že evropskí pedagog-šosák mus nad tím ztrnout, pozbýt řeči, upadnout roz- hořčení, jaké je možno jen tam, kde člověk pítl. že jde o jeho Lůzi.
Američan Evropan Čecho Nehoť Amerika
22 article
Pedagogu-šosáku prvním dojmem z těch měsíčníků byl by pocit, že americkému studentu autorita profesorova je věcí dosti problemati- ckou. Jen si povážit,že taková chamraď je titulo- vána svými vychovateli „pane“ a „slečno“ a naopak, že ta chamraď své vychovatele titu- luje pouze „panom X.“ a „slečnou Y“1 Že t chamraď má svoje „samosprávné komitéty“, jež vyvolávají jména přitomných, přijímají ústní smlouvy, vyžadují v jistých případech písemní smlouvy rodičů, mají své pravidelné konference, vykazují neodvolatelné tresty na vše, s čím u ná ubohý profesor se někdy nusí rozčilovat třebe půl hodiny, ba dokonce mají právo vyloučit z ústavu vinníka, jenž byl by na příklad usvěd- čen ze školní krádeže — že ta chamraď má s vé právo sama voliti si ze sebe tyto komitéty a stane-li se některý ze zvolenců sám vinnikem v něčem, sama rozhodnout, má-li onen dotyčný podržet své místo v „self-government commit- tee“ nebo se ho vzdát před uplynutím semestruh Už jen nad těmito namátkou vybranými fiakty našemu pedagogu-šosáku vlasy vstanou hrůzou na hlavě — jsou-li tam jaké. Kdyby tak z božího dopuštěni naše středoškolská mládež měla ky přičichnouti k takové svobodě — oh, kde že by byly ty zlaté časy, kdy před profesorémn a jeho „třídnicí“ se vše třáslo!
23 article
Ale to je právě ten rozdíl: americká mlá- dež se netřese před svými vychovateli. On je miluje, etí a miluje. Možnost podváděti je odpadá sedmdesáti procenty. Napovídání, allotria pod lavicí, allotria před vyučováním jsou hříchy proti sobě samému a to vědomí je vštípeno už tím, že mládež je za ta a jiná prohřešení onoho druhu odpovědna sobě. Není donášečů, není »šplhavců«: neboť profesor jest osobou stojící nad špinavosti lží a udávání, nad podlizáníma přetvářkami. Jeho údělem je vzdělávati duše mozky té mládeže, nikoli se rozčilovati nad je- jimi roupy, jež podléhají přísné kritice třídy jako celku, Hoch nebo děvče přestoupením ja- kéhokoli zákona slušnosti vytřiďují se ze spo- lečnosti svých druhů právě tak jako dospělí přečinem proti veřejným zákonům vytřiďují se z lidské společnosti, v obojím případě podléha- jíce důsledkům trestů, přesně stanovených spo- lečenským celkem. Jedním slovem: ta mládez
24 article
respektuje své zákony a připravuje se tak na věk, kdy doslane se ji občanských práv s jich povinnostmi. Ta mládež uči se respaktovat sebe a chovat se slušně, nikoli z obavy před profe- sorem, nýbrž ze sebeúcty. Čěte jen dubnový report komitétu hochů »V předešlém měsíci bylo vice hochů před ko- mitétem, než kdy před tím: sto provinilců bylu předvoláno před konferenci. Velmi činná kampat byla zahájena zvláště k zamezení zanedbávání jednotlivých hodin různých předmětů, jež způ- sobila úřadníkům mnoho zbytečných útrap a ztráty času. K zjednodušení konferencí přijata byla tato úprava trestů: Zanedbání školy — 25 hodin karceru, zanedbání hodiny 15 hodin, ode- pření dáti své jměno 10 hodin, opuštění skoly bez omluvy 6 hodin, nepořádek v třidě nebo při hlásení jmen 5 hodin, mluvení neb šeptání 5 hodin, pošpinění lavic 4 hodiny. pokálení školních pozemků nebo podlah 4 ho- diny, sezení v oknech 4 hodiny, opozdění úlohami nebo s reporty, výmluvy a pod. 3 ho- diny, nepozornost 2 hodiny; krádež — vyloučení; šest neomluvených opozdění v se- meslru — dočasné suspendování ze školy; své- volné porouchání školního majetku — suspen- dování — —«
25 article
Náš pedagog-šosák pozoruje náhle, že mu vlasy na hlavě už hrůzou nestojí. Božínku. kdyby on tak chtěl trestat šeptání pěti hodinam karceru a nepozornost dvěma — nebylo by to divadlo pro bohyl A sto provinilců za měsíc: to už ukazuje že ti, kteří se vyznají v dělání pořádku o něco lépe, než c. k. školní paragrafy, nehledle k tomu, že ani ten největší rebelant nemá práva potajmu zvát svého profesora »psem« a vyvádět mu ze vzdoru klukoviny, kde jen se mu na- skytne příležitost: A má-li náš pedagog - šosák vůbec jakou obraznost, může neupadnout v blá- hový sen o tomto blahu učitele školy ve svo- bodném národě, ve svobodné zemi? Přiznám se k něčemu: když jsem tal mediloval nad oním veřejným, tištěným, lokálním časopisem sludeniským, v blavě se mi vyrojily vzpominky na náš sextánský, potajmu litografo vaný č sopis — vzpomlnky hřejivé a vonné .. Mlěl jsrm už věty připraveny, jak vyličím t naše nadšení, ty naše strachy, ty manipulace. lo rozčilení. . . Bylo mi tak pěkně při pomy- šlení, že snad některý z mých někdejších ko legů bude čísti ty řádky a povzdechne si nac nimi, jako se někdy mimoděk vzdychne nad rebikvií mládí, nad sežloutlou vzpominkou z dob jež už se nevráti, nad uschlým květem minu losti, jenž nepozbývá vůně, jak jeho barv matná, jak jeho obrysy se drolí a bortí poe prachem kuplcích se let, . . . ob, tak rychle se kuplcích. Nechtěl jsem psát autobiograficky, . . . oh ani mne nenapadlo: nic není tak únavné, jako autobiografichá sklonnost v literátovi, jenž je po- sud při zdravých smyslech — a nic není tak pošelilého, jako autobiografické pokusy v čase, kdy ten dolyčný měl by svou autobiografui po sud ještě projektovat do budoucna. Ale což ne- máme každý práva vzpominat? A není v každé vzpomince kus poesie, i když to, nač se vzpo míná, poesii druhdy škrtilo?
26 article
Ale když jsem začal psát, najednou vše chny ty třpytné a ohebné věty pozbyly lesku sešedly a narovnaly se pakostnatě . .. Poesie povrchu ustoupila tragice nitra. Neboť totéž, e podbarvovalo naše jednání vzhledem k našemu školnímu »časopisu« — totéž vidím nyní zře- telně podbarvovat celý ten život od primy až po maturitu. Podvod a šalba, úskoky a tajnůstky — z polovičky vynucené ztrnulosti a otrokřstvin parsgrafů, z polovičky přirozené systematieky vychovávanou sklonností ku podvádění a jednání pod rukou. A ať dělám co dělám, zřetelně cl- tím, jak vždy mezi žactvem a nejlepším z pro- fesorů bylo jakési subtilní nepřátelství, vždy po- cit dohližitele a trestníka, otrokáře a otroka, trestajícího a snažicího se uniknouti trestu — subtilní ono nepřátelství, jež mohlo vyskočiti nad hladinu zdánlivě tichou a klidnou kdykoliv jako bubliny vyskakují ode dna shnilých vod, byť i hrajících do krásných barev. Jací muží mohou vyrůstati z takových ge nerací, jež už ve svých jedenácti, třinácti, pat- nácti letech znaly nízkost donašečství, podlost patolizalství, hanebnost přetvářek? Jež až do svých osmnácti, devatenácti let byly drženy pod
Jež
27 article
jhem, kterého začasté si ani zplna neuvědomily v plné jeho ponižující implikaci, hledajíce ja- kési kouzlo v podvádění jeho úzce vymezených spor, ale nemajíce dosti autokritiky na rozlišení, kdy podváděly odsouzení hodné předsudky zpá- lečnictví nebo konservalivnosti a kdy sebe samy, svůj teprve se vyvijející a lak časně netvořený smysl pro čest, pro mužnost, pro vypracování charakteru . .. A toho nedostatku iniciativy, jenž byl nám štípen přímo i nepřímo, vysloveně i bezděkyl Toho pocitu absolutní odvislosti ve všem, naší nezralosti v každé malichernosti, jenž byl jedi- nou cestou k chvalitebným mravům! Té stálé obavy, abychom nebyli přistižení při přestupování toho neb onoho paragrafu! Do divadla se dovo- lovat. . . po té neb oné hodině na ulici hlavy nevystrčit . . . o politice vůbec ani nemluvit . . Ale nac bych vám vlastně vypočítával, co každý z nás zná lépe než očenáš?
28 article
Vypočitával jsem to již několikrát svým ameriekým přátelům; ale pozoruje, že tím v - hám povážlivý stln i na Čechy, nejen na naši »širší vlast«, už dávno jsem přestal. Neboť všechna ta omezení zdají se býti jenom truchlivým návodem k nevymýtitelné duševní ome- zenosti zde, kde mládež je vychovávána nikol k úskokům otroka, nýbrž k sebevědomí svo- bodného občana, majícího modré nebe nad sebou a »mravní zákon« v sobě. Dostát svým školním povinnostem — toť je vše, čeho škola vyžaduje: duševního pokroku. To je starosti učitelstva. O to, aby při plnění povinností skol- ních plnila se i pravidla slušnosti, pečují sami mladí občané a nadějné občanky. Co je mimo školu, je věcí rodiců a strážců veřejného po- řádku. Americký profesor může býti v mnohých ohledech za svým rakouským kolegou. Mým přesvědčením jest, že v průměru stojí za ním vědecky. Ale ať je cokoli jiného, nikdy není policajtem za dohledu vyšších policajtů není pod knutou a knuty netřímá . .
Čechy
29 article
Jan Havla sa
Havel