ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c727c00-6752-11dc-bfeb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 29, person 19, org 6, work 2
1 masthead
e idoeps lvo ssste sn ř i j
2 masthead
z0 k Hlosjel
3 masthead
looer
4 masthead
V Praze, v pátek dne 26. ledna.
Praha
5 title
NARUDN
6 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80h
Praha
7 article K číslu 25.
K číslu 25. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Praha
8 title
Telegrafické zprávy.
9 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 26. ledna. V Děčíně, sídle hr. Fr. Thuna, budou míti nyní také Bismar kovo náměstí. Usnesla se tak včerejší schůze tamního obecního zastupitelstva. Z Vídně, 26. ledna. »Neue Freie Presse« oznamuje, že jsou dorozumívací kon- ference již určitě svolány ke dni 5. února Spor mezi liberály a antisemity. Z Vídně. 26. ledna. List posl. dra Grossa princi Al. Liechtensteinovi dal nový podnět k rekriminacím v německém táboře. »Deutsches Volksblatt« vytýká německým liberálům, že se chtějí zhostiti svých nepohodlných antisemitských spojen- cův a zajistiti sopě pomoc vlády. Učinili by prý Čechům největší ústupky v otázce jazykové, kdyby se jim dostalo slibu, že shora stane se pokus, rozdrtit stranu antisemitskou. Badeni neby by prý vydal jazykové výnosy, kdyby neby předem měl zabezpečenu podporu liberálů »Deutsches Volksblatt« očekává, že dr Körber nepoddá se nikdy nátlaku německýc liberálů. »Deutsche Ztg.« nazývá chován dra. Grossa vyděračstvím a prosti tucí. Jinak je v rodině německého spoluru čenství všechno zdrávo a — svorno.
František Thun Al Liechtenstein Čecho Baden Körber Vídeň Děčín Neue Frei Presse Deutsche Ztg Deutsches Volksblatt
10 article Osobní.
Osobní. Z Vídně, 26. ledna. (C.-B.) »Wiener Zeitung« oznamuje: Císař udělil plukovníkov a veliteli mladoboleslavského pěšího pluku zemské obrany čís. 10 Štěpánu Peiéov šlechtictví s čestným slovem »šlechtic«a s praedikátem Pejindvor.
Peiéov Vídeň Wiener Zeitung
11 article
Ze strany práva. Ze Záhřebu, 25. ledna. (G.-B.) Sku- pina strany práva, jež jest v koalici, usnesla se na včerejší schůzi i na dále v ní setrvati Chorvatský sněm. Ze Záhřeba, 25. ledna. (C.-B.) Posl Benák prohlásil ve sněmu, že přijímá roz- počet z důvěry k vládě, poněvadž tato vše činí, aby blaho lidu vzkvétalo a také všude se dodělává výsledků. Když pak ještě pro- mluvil poslanec Modrusan, byla schůze skončena. Příští schůze v sobotu. Papež. Z Říma, 26. ledna. (C.-B.). Papež při- jal včera ruského ministrresidenta Čary kova, kterýž mu přednesl jmenem císaře ruského novoroční přání. Náklad na loďstvo v Německu. Z Berlína, 26. ledna. (C.-B.) Dle pří- lohy předložené včera říšskému sněmu k zá- konu o loďstvu, dostoupily výlohy na stavbu lodí výše 1600 millionů, na stavby přístavů a kasáren 261 millionů. Z těchto 1861 mil- lionů, jež mají se pokládati za souhrnné vydání na 16 let, má býti uhraženo 769 millionů půjčkou a 1092 milliony z běžných prostředků. Stálá vydání stoupají ročně prů- měrně o 5.4 millionu. K tomu pak přistu- puje ještě fond pensijní, který roste ročně o 360.000 marek a stoupání z úroků.. Cel- kový roční náklad na námořnictvo stoupne ze 169 millionů v r. 1900 na 323 milliony v r. 1916. Francouzové v Číně. Ze Šanchaje, 26. ledna. (C.-B.). Otázka ve příčině rozšíření zdejší francouzské ko- lonie jest právoplatně upravena. Smlouva na- bude dne 14. března platnosti. Nové kolonii budou dány pozemky o polovinu větší nežli měla nynější.
Posl Benák Modrusan Francouz Záhřeb Řím Německo Berlín Čína
12 article Sokolský sjezd v Přerově.
Sokolský sjezd v Přerově. Sokolská župa středomoravská svolala na den 14. ledna do Sokolovny v Přerově sokolský sjezd rokovací. Na programu nalezala se před- náška br. V. Kukaně z Prahy »Úkoly a povin- nosti Sokola v jednotě a v širší veřejnosti«, po které následoval rozhovor o očistě, káznia práci v řadách sokolských, o úkolech Sokola mimo jednotu, o sokolské organisaci a j. Sjezd obeslán byl asi 200 členy ze všech jednot v župě sdružených, zejmena z Přerova, Lipníka, Hranice, Chropíně, Vel. Týnce, Prostě- jova (»Tyrš«), Tovačova, Hulína, Vel. Bystřice a j., dále zastoupeny ze župy severomoravské zejmena Prostějov, Zábřeh. Též ze župy Ko- menského přišli delegáti a hojným počtem členů zastoupen byl místní »Tělocvičný spolek panía dívek«. Sjezdu předsedal starosta župní br. Fr.
V Kukaň Tyrš František Přerov Praha Lipník Hranice Chropíň Vela Týnec Tovačov Hulín Bystřice Prostějov Zábřeh ko Sokol
13 article
Dvořák. Po delším, čilém rozhovoru, jehož zúčastnilo se několik bratří, přijat byl navržený delší »Členský řád«, kterým upraviti se má přijímání členů, vymeziti se mají jich povinno- sti a úkoly. Řádem tím zameziti se má též vni- kání zpátečnických, nevlasteneckých a kšeftov- ních lidí do Sokola a zavádí se přísná kázeň mezi členstvem bez rozdílu. Řád ten bude zá- vazný pro všecky jednoty, v župě středomorav- ské sdružené, která v tom ohledu následuje župu severomoravskou. Dále přijata jednomyslně a s nadšením tato resoluce: »Členové sokolských jednot, sdružených v župě středomoravské, shromáždění 14. ledna na sjezdu v Přerově, porokovavše po přednášce br. V. Kukaně, člena výboru České Obce So- kolské v Praze, o sokolské organisaci, o našich snahách a práci, zejmena na poli mravní a du- ševní výchovy, pronášejí tato přání: 1. Nemá-li Sokolstvo klesnouti v úplnou bezvýznamnost v národě, jejž v každém ohledu chce povznésti, musí s větší opravdivostí, horli- vostí, s nadšením a láskou svému poslání se věnovati. Proto voláme všecky upřímné Sokoly
Dvořák V Kukaň Přerov Praha Sokol Český obec so
14 title
FEUILLETON.
15 article Ze života Burů.
Ze života Burů. vahásoc zn Burové jsou rození jezdci, praví kentau- rové. Jako všichni v prériích, na stepícha v pouštích žijící národové jsou také oni celým téměř životem odkázáni na koně. Burové jsou virtuosy ve všech uměních a praktikách pro- stého, přirozeného žití, ale ve svém pravém živlu ociťují se teprv, když se vyšvihli na hřbety svých hřebců. Kůň je u nich pojmem neroz- lučným s představou slušného člověka. Člověka pěšky obcházejícího nebo dokonce pěšky putu- jícího považují za cosi schátralého a mají ho v opovržení. Jejich pohostinnost je značná obecně chválena, avšak přijde-li kdo pěšky ke dveřím burské farmy, může být skoro jist, že ho odkážou jinam. »Loofer«, běhoun čili pěšák nemá u nich vážnosti ani přízně. Avšak mýlil by se, kdo by si Bury před- stavoval jako Araby sedící na hřbetech velkých, vysokých ořů: u Burů jsou nejhledanějšími ko- níci (pony) ze země Basutů, plémě malé, ale tuhé, neobyčejně silné a nad jiné vytrvalé. Za- jímavý je způsob, kterým se mladí koníci pro jízdu připravují; našim odborníkům v jezdectví zježily by se vlasy při pohledu na takovouto dressuru. Mladý, asi tří nebo čtyřletý koník, který konírny nikdy ještě nespatřil, ježto na pastvině jako divoké zvíře vyrostl, ocitl se po- jednou ve velkém, zdí ohraženém »kraalu«, kamž s celým stádem za hlučného práskání bičů byl vehnán. Mládež, k výcviku ještě ne- dospělá, pustí se zase ven a uvnitř zůstan jenom několik starších, už ojezděných koní, aby se rekruta přiliš nepoděsil. Na to chytí plachého,
Burová Bura Basuty
16 article
III. nevázaného koníka, který větře nebezpečí jako posedlý semo tamo lítá, řemenem, jejž mu přes hlavu hodili a potom utáhli. Padne-li při tom zvíře na zem, nikomu nevadí. Poranění je téměř nemožné, neboť »kraal« podobá se jízdné dráze v cirku, jenže je tam místo »nastlaných« drtin vysoká vrstva sluncem vysušeného a dobytkem rožšlapaného, jako prach sypkého hnoje. Mladá remonta se nyní osedlá, pobřišní řemen se pevně utáhne, do tlamy vsune se rychle uzda a dressura může začíti, neboť jezdee, mladý Bur nebo Kafr je připraven. Lehce elegantně vyhoupne se do sedla na koně, který všecek zpěněn nevolí se třese, ale pevnýma rukama držán jest, než se připraví druhý jezdeč, ktěrý nováčka za uzdu vésti má. Pak začne první cesta, krutá jízda z neobmezené volnosti an do otročiny. Africký bič z vydělané kůže hrochovy, tak zvaný shambock, zučí a hvízdá mladému koni nad hlavou, naplňuje ho nepoznaným dosud zděšením, dopadá bolestně a zůstavuje na těle tlusté naběhlé pruhy. Koník dělá mocné skoky a za každým skokem přichází řízný šleh bičem nebo dva. Takovéto dlouhé skoky mají Bůři rádi, dá- vajíce jim po právu přednost před vzpíráním se nebo vrháním se na zem. Jakmile se podařilo dostati koně do běhu, nepouštějí ho jezdci k dechu, nýbrž ženou jej, hulákajíce a práska- jíce v divém letu do kola, stále a stále, až kůň docela je unaven. Potom — po několika hodi- nách — ustává ta divá honba, třesoucí se a pěnou pokrytý koník doznává přátelského hla- zení a všeho druhu laskání a muži jdou spo- kojeni domů. Dva, tři dni opakuje se tato dres- sura a kůň je — nikoli vždycky, ale velmi často — pro jízdu připraven. Z počátkuje každý příliš zastrašen, aby se odvážil odporovat; vzdory propukají při špatném temperamentu zvířete — později, avšak Bur. láme i potom
Bura
17 article
vítězně všeliký odboj vydatným používáním ostruh a shambocku, trháním hlavy do výše a jinými, jezdcům chvalně nebo nechvalně zná- mými, ale působivými prostředky. Nejoblíbenějším chodem u burských koní je tak zvané »tripplo- vání« a koníci »tripplaři« platí se nejochotněji a nejlépe. Při tomto způsobu chodu čili běhu dělá kůň krátké kroky, ale pohybuje neobyčejně rychle nohama, tak že jiný kůň čirým tryskem uháněti musí, aby mu stačil. Jezdec není v sedlu házen, nýbrž jenom lehce otřásán, asi jakou mimochodníka při sesíleném kroku. Když Bur někam na koni cestu koná, ujíždí zpravidla 11 kilometrů za hodinu; jede dvě hodiny, sestoupí pak s koně, odsedláa nechá ho asi půl hodiny s uvázanou nohou se pásti. Pak osedlá zase a jede takovýmto způ- sobem 6 až 8 hodin, za kteroužto dobu 65 až 90 kilometrů cesty urazí. To je průměrný denní výkon při delších, několikadenních výpravách. Při jednodenních cestách urazí Bur nezřídka až 180 kilometrů. Koní používají Burové některých krajin také při honbě na antilopy, gazelly a zvěř per- natou. Srstnatá zvěř jihoafrická zdržuje se mezi skalisky na kopcích nebo horských spádech a chodí na pastvu teprv pozdě odpoledne.. Bur jede s připravenou puškou, až zvěř se mu ob- jeví a seskočí pak. Hodí koni přes hlavu ohláv- kové řemeny a nechá je takto viset. Bur po- klekne, odměří co nejpřesněji vzdálenost, zamíří a střelí zvíře téměř pokaždé. Stává se, že po- valí gazellu až na 600 metrů, tedy na vzdále- nost, v níž Evropan vedle něho zvěře ani ne- spatřil, ježto se celý děj s neobyčejnou rychlostí sehrává. Je-li však zvíře jenom postřelenoa dává se v tom stavu na útěk, vyskočí Bur rychle na pasoucího se koně a letí nejostřejším tryskem za kořistí, aby se mu kdesi ve vysoké trávě neztratila. V tomto divém letu musí kůn
Burová Evropan Bura