1
masthead
e idoeps lvo ssste sn ř i j
4
masthead
V Praze, v pátek dne 26. ledna.
Praha
6
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
7
article
K číslu 25.
K číslu 25.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
8
title
Telegrafické zprávy.
9
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 26. ledna. V Děčíně, sídle
hr. Fr. Thuna, budou míti nyní také Bismar
kovo náměstí. Usnesla se tak včerejší schůze
tamního obecního zastupitelstva.
Z Vídně, 26. ledna. »Neue Freie
Presse« oznamuje, že jsou dorozumívací kon-
ference již určitě svolány ke dni 5. února
Spor mezi liberály a antisemity.
Z Vídně. 26. ledna. List posl. dra
Grossa princi Al. Liechtensteinovi dal nový
podnět k rekriminacím v německém
táboře.
»Deutsches Volksblatt« vytýká
německým liberálům, že se chtějí zhostiti
svých nepohodlných antisemitských spojen-
cův a zajistiti sopě pomoc vlády.
Učinili by prý Čechům největší ústupky
v otázce jazykové, kdyby se jim dostalo
slibu, že shora stane se pokus, rozdrtit
stranu antisemitskou. Badeni neby
by prý vydal jazykové výnosy, kdyby neby
předem měl zabezpečenu podporu liberálů
»Deutsches Volksblatt« očekává, že dr
Körber nepoddá se nikdy nátlaku německýc
liberálů.
»Deutsche Ztg.« nazývá chován
dra. Grossa vyděračstvím a prosti
tucí.
Jinak je v rodině německého spoluru
čenství všechno zdrávo a — svorno.
František
Thun
Al
Liechtenstein
Čecho
Baden
Körber
Vídeň
Děčín
Neue Frei Presse
Deutsche Ztg
Deutsches Volksblatt
10
article
Osobní.
Osobní.
Z Vídně, 26. ledna. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař udělil plukovníkov
a veliteli mladoboleslavského pěšího pluku
zemské obrany čís. 10 Štěpánu Peiéov
šlechtictví s čestným slovem »šlechtic«a
s praedikátem Pejindvor.
Peiéov
Vídeň
Wiener Zeitung
11
article
Ze strany práva.
Ze Záhřebu, 25. ledna. (G.-B.) Sku-
pina strany práva, jež jest v koalici, usnesla
se na včerejší schůzi i na dále v ní setrvati
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 25. ledna. (C.-B.) Posl
Benák prohlásil ve sněmu, že přijímá roz-
počet z důvěry k vládě, poněvadž tato vše
činí, aby blaho lidu vzkvétalo a také všude
se dodělává výsledků. Když pak ještě pro-
mluvil poslanec Modrusan, byla schůze
skončena. Příští schůze v sobotu.
Papež.
Z Říma, 26. ledna. (C.-B.). Papež při-
jal včera ruského ministrresidenta Čary
kova, kterýž mu přednesl jmenem císaře
ruského novoroční přání.
Náklad na loďstvo v Německu.
Z Berlína, 26. ledna. (C.-B.) Dle pří-
lohy předložené včera říšskému sněmu k zá-
konu o loďstvu, dostoupily výlohy na stavbu
lodí výše 1600 millionů, na stavby přístavů
a kasáren 261 millionů. Z těchto 1861 mil-
lionů, jež mají se pokládati za souhrnné
vydání na 16 let, má býti uhraženo 769
millionů půjčkou a 1092 milliony z běžných
prostředků. Stálá vydání stoupají ročně prů-
měrně o 5.4 millionu. K tomu pak přistu-
puje ještě fond pensijní, který roste ročně
o 360.000 marek a stoupání z úroků.. Cel-
kový roční náklad na námořnictvo stoupne
ze 169 millionů v r. 1900 na 323 milliony
v r. 1916.
Francouzové v Číně.
Ze Šanchaje, 26. ledna. (C.-B.). Otázka
ve příčině rozšíření zdejší francouzské ko-
lonie jest právoplatně upravena. Smlouva na-
bude dne 14. března platnosti. Nové kolonii
budou dány pozemky o polovinu větší nežli
měla nynější.
Posl Benák
Modrusan
Francouz
Záhřeb
Řím
Německo
Berlín
Čína
12
article
Sokolský sjezd v Přerově.
Sokolský sjezd v Přerově.
Sokolská župa středomoravská svolala na
den 14. ledna do Sokolovny v Přerově sokolský
sjezd rokovací. Na programu nalezala se před-
náška br. V. Kukaně z Prahy »Úkoly a povin-
nosti Sokola v jednotě a v širší veřejnosti«,
po které následoval rozhovor o očistě, káznia
práci v řadách sokolských, o úkolech Sokola
mimo jednotu, o sokolské organisaci a j.
Sjezd obeslán byl asi 200 členy ze všech
jednot v župě sdružených, zejmena z Přerova,
Lipníka, Hranice, Chropíně, Vel. Týnce, Prostě-
jova (»Tyrš«), Tovačova, Hulína, Vel. Bystřice
a j., dále zastoupeny ze župy severomoravské
zejmena Prostějov, Zábřeh. Též ze župy Ko-
menského přišli delegáti a hojným počtem členů
zastoupen byl místní »Tělocvičný spolek panía
dívek«.
Sjezdu předsedal starosta župní br. Fr.
V Kukaň
Tyrš
František
Přerov
Praha
Lipník
Hranice
Chropíň
Vela
Týnec
Tovačov
Hulín
Bystřice
Prostějov
Zábřeh
ko
Sokol
13
article
Dvořák. Po delším, čilém rozhovoru, jehož
zúčastnilo se několik bratří, přijat byl navržený
delší »Členský řád«, kterým upraviti se má
přijímání členů, vymeziti se mají jich povinno-
sti a úkoly. Řádem tím zameziti se má též vni-
kání zpátečnických, nevlasteneckých a kšeftov-
ních lidí do Sokola a zavádí se přísná kázeň
mezi členstvem bez rozdílu. Řád ten bude zá-
vazný pro všecky jednoty, v župě středomorav-
ské sdružené, která v tom ohledu následuje
župu severomoravskou. Dále přijata jednomyslně
a s nadšením tato resoluce:
»Členové sokolských jednot, sdružených
v župě středomoravské, shromáždění 14. ledna
na sjezdu v Přerově, porokovavše po přednášce
br. V. Kukaně, člena výboru České Obce So-
kolské v Praze, o sokolské organisaci, o našich
snahách a práci, zejmena na poli mravní a du-
ševní výchovy, pronášejí tato přání:
1. Nemá-li Sokolstvo klesnouti v úplnou
bezvýznamnost v národě, jejž v každém ohledu
chce povznésti, musí s větší opravdivostí, horli-
vostí, s nadšením a láskou svému poslání se
věnovati. Proto voláme všecky upřímné Sokoly
Dvořák
V Kukaň
Přerov
Praha
Sokol
Český obec so
15
article
Ze života Burů.
Ze života Burů.
vahásoc
zn
Burové jsou rození jezdci, praví kentau-
rové. Jako všichni v prériích, na stepícha
v pouštích žijící národové jsou také oni celým
téměř životem odkázáni na koně. Burové jsou
virtuosy ve všech uměních a praktikách pro-
stého, přirozeného žití, ale ve svém pravém
živlu ociťují se teprv, když se vyšvihli na hřbety
svých hřebců. Kůň je u nich pojmem neroz-
lučným s představou slušného člověka. Člověka
pěšky obcházejícího nebo dokonce pěšky putu-
jícího považují za cosi schátralého a mají ho
v opovržení. Jejich pohostinnost je značná
obecně chválena, avšak přijde-li kdo pěšky ke
dveřím burské farmy, může být skoro jist, že
ho odkážou jinam. »Loofer«, běhoun čili pěšák
nemá u nich vážnosti ani přízně.
Avšak mýlil by se, kdo by si Bury před-
stavoval jako Araby sedící na hřbetech velkých,
vysokých ořů: u Burů jsou nejhledanějšími ko-
níci (pony) ze země Basutů, plémě malé, ale
tuhé, neobyčejně silné a nad jiné vytrvalé. Za-
jímavý je způsob, kterým se mladí koníci pro
jízdu připravují; našim odborníkům v jezdectví
zježily by se vlasy při pohledu na takovouto
dressuru. Mladý, asi tří nebo čtyřletý koník,
který konírny nikdy ještě nespatřil, ježto na
pastvině jako divoké zvíře vyrostl, ocitl se po-
jednou ve velkém, zdí ohraženém »kraalu«,
kamž s celým stádem za hlučného práskání
bičů byl vehnán. Mládež, k výcviku ještě ne-
dospělá, pustí se zase ven a uvnitř zůstan
jenom několik starších, už ojezděných koní, aby
se rekruta přiliš nepoděsil. Na to chytí plachého,
Burová
Bura
Basuty
16
article
III.
nevázaného koníka, který větře nebezpečí jako
posedlý semo tamo lítá, řemenem, jejž mu přes
hlavu hodili a potom utáhli. Padne-li při tom
zvíře na zem, nikomu nevadí. Poranění je téměř
nemožné, neboť »kraal« podobá se jízdné dráze
v cirku, jenže je tam místo »nastlaných« drtin
vysoká vrstva sluncem vysušeného a dobytkem
rožšlapaného, jako prach sypkého hnoje.
Mladá remonta se nyní osedlá, pobřišní
řemen se pevně utáhne, do tlamy vsune se rychle
uzda a dressura může začíti, neboť jezdee,
mladý Bur nebo Kafr je připraven. Lehce
elegantně vyhoupne se do sedla na koně, který
všecek zpěněn nevolí se třese, ale pevnýma
rukama držán jest, než se připraví druhý jezdeč,
ktěrý nováčka za uzdu vésti má. Pak začne
první cesta, krutá jízda z neobmezené volnosti
an
do otročiny.
Africký bič z vydělané kůže hrochovy, tak
zvaný shambock, zučí a hvízdá mladému koni
nad hlavou, naplňuje ho nepoznaným dosud
zděšením, dopadá bolestně a zůstavuje na těle tlusté
naběhlé pruhy. Koník dělá mocné skoky a za
každým skokem přichází řízný šleh bičem nebo
dva. Takovéto dlouhé skoky mají Bůři rádi, dá-
vajíce jim po právu přednost před vzpíráním se
nebo vrháním se na zem. Jakmile se podařilo
dostati koně do běhu, nepouštějí ho jezdci
k dechu, nýbrž ženou jej, hulákajíce a práska-
jíce v divém letu do kola, stále a stále, až kůň
docela je unaven. Potom — po několika hodi-
nách — ustává ta divá honba, třesoucí se a
pěnou pokrytý koník doznává přátelského hla-
zení a všeho druhu laskání a muži jdou spo-
kojeni domů. Dva, tři dni opakuje se tato dres-
sura a kůň je — nikoli vždycky, ale velmi
často — pro jízdu připraven. Z počátkuje
každý příliš zastrašen, aby se odvážil odporovat;
vzdory propukají při špatném temperamentu
zvířete — později, avšak Bur. láme i potom
Bura
17
article
vítězně všeliký odboj vydatným používáním
ostruh a shambocku, trháním hlavy do výše a
jinými, jezdcům chvalně nebo nechvalně zná-
mými, ale působivými prostředky. Nejoblíbenějším
chodem u burských koní je tak zvané »tripplo-
vání« a koníci »tripplaři« platí se nejochotněji
a nejlépe. Při tomto způsobu chodu čili běhu
dělá kůň krátké kroky, ale pohybuje neobyčejně
rychle nohama, tak že jiný kůň čirým tryskem
uháněti musí, aby mu stačil. Jezdec není v sedlu
házen, nýbrž jenom lehce otřásán, asi jakou
mimochodníka při sesíleném kroku.
Když Bur někam na koni cestu koná,
ujíždí zpravidla 11 kilometrů za hodinu; jede
dvě hodiny, sestoupí pak s koně, odsedláa
nechá ho asi půl hodiny s uvázanou nohou se
pásti. Pak osedlá zase a jede takovýmto způ-
sobem 6 až 8 hodin, za kteroužto dobu 65 až
90 kilometrů cesty urazí. To je průměrný denní
výkon při delších, několikadenních výpravách.
Při jednodenních cestách urazí Bur nezřídka až
180 kilometrů.
Koní používají Burové některých krajin
také při honbě na antilopy, gazelly a zvěř per-
natou. Srstnatá zvěř jihoafrická zdržuje se mezi
skalisky na kopcích nebo horských spádech a
chodí na pastvu teprv pozdě odpoledne.. Bur
jede s připravenou puškou, až zvěř se mu ob-
jeví a seskočí pak. Hodí koni přes hlavu ohláv-
kové řemeny a nechá je takto viset. Bur po-
klekne, odměří co nejpřesněji vzdálenost, zamíří
a střelí zvíře téměř pokaždé. Stává se, že po-
valí gazellu až na 600 metrů, tedy na vzdále-
nost, v níž Evropan vedle něho zvěře ani ne-
spatřil, ježto se celý děj s neobyčejnou rychlostí
sehrává. Je-li však zvíře jenom postřelenoa
dává se v tom stavu na útěk, vyskočí Bur
rychle na pasoucího se koně a letí nejostřejším
tryskem za kořistí, aby se mu kdesi ve vysoké
trávě neztratila. V tomto divém letu musí kůn
Burová
Evropan
Bura