1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. října 1913.
Praha
4
article
Ha rannta večerní llaty
předplácí se
V Praze v administracii
na měsio. . . . . . 2 K —
sK-
s dvojí donáškoní
na pěrijeta ! . 7kes
ve GHlálkách
na měslo
Praha
5
article
Polson 2 K a0
Polson 2 K a0
sle.
na čtvrt ieta . . . B K eo
s dvajl zásilkou
na měsíe
na čevrtieta : . . k S
V Praze, 9. října.
Na pomezí albanském začíná již fungovat
I soud. Ovšem vojenský soud, který má
všechny paragrafy v jedné patrontaši. Vojen-
ský soud zasedá nad těmi zajatci, kteří jsou
občany srbského království a proti němu po-
zdvíhli své zbraně.
Albanská korrespondence oznamuje, že
v Ochridě byly vykonány hromadné popravy
albanských povstalců. Všichni Albanci, pode-
zřelí z účasti na vzpouře, která jest již na
srbském území udušena, jsou zajímáni, 40
z nich bylo již v Bělehradě po rozsudku vo-
jenského soudu zastřeleno. Mezi nimi byl
i jeden bej.
Srbi ve vykonávání spravedlnosti nad
povstalci nebudou asi mírní. Zajatí povstalci
hromadně jsou posílání do pohraničních měst
srbsko-bulharských, kde budou souzeni.
Srb
Praha
Bělehrad
6
article
Proč tak daleko od místa činu budou sou-
zeni albanšti povstalci? „Zastava“ to vy-
světluje tím, že v Srbsku sice nikdo nesmí být
bez soudu trestán, ale že soud v pohraničí
srbsko-bulharském má být výstrahou bulhar-
ským komitům, jak se jim povede, opováží-li
se následovat příkladu albanského. Srbi by
měli již před třemi měsíci tak zakročiti proti
bulharským komitům, kteří tehdy vpadali na
srbské území a ukázat na nich odstrašující
příklad Albancům, kteří by si ho byli jistě
dobře zapamatovali.
Na Balkáně příliš jemných rukou nemají.
A přec hrůzy balkánských válek byly takové.
že nervy mnohých vojáků nevydržely a on
sešíleli. Po takových zkušenostech lze věřiti
že touha srbská po míru je stejně veliká
jako odhodlanost vypořádat se co nejrázněji
s každým, kdo jich mír chce rušit.
O stejné mírumilovnosti u rakousko-
uherské diplomacie mluví také známý dopi-
sovátel „Daily Telegraphu“, dr. Dillon, kter
často bývá hlasatelem vídeňských přání. My
můžeme jen potvrdit, že ještě více než díplo-
macie o potřebě klidu a řádné práce positivn
přesvědčeno jest občanstvo habsburské mo-
narchie.
Srb
doktor
Dillon
Srbsko
Balkán
Daily Telegraph
7
article
Stejná touha po míru, po oddechu od usta-
vičného dráždění a pronásledování ozývá se
i mezi obyvatelstvem, které na poměru Srbska
k Rakousko-Uhersku je nejvíce zaintereso-
váno, mezí Srby na jihu monarchie.
„Pro nás, Srby v monarchii, — píše sara-
jevská „Srpska Riječ“, — styky mezi monar-
chii a Srbskem jsou velikého významu. Kurs
rakouské zahraniční politiky cítíme i my
Neboť odpovědné kruhy v monarchii nebijí
jen po Srbsku, ale i po nás, poddaných této
monarchie. Od r. 1903, od smrti krále Ale-
xandra Obrenoviče, poměr mezi naší monar-
chií a Srbskem stále byl nepřátelský. Vzpo-
meňme sí jen na šikanování při jednání o ob-
chodních smlouvách, které vyvolali agrárníci
v obou polovinách monarchie. Ty šikany tak
se zostřily, že monarchie ztratila Srbsko jako
tržiště a že Srbsko si našlo jiná tržiště pro
své zboží. Této osudné chyby našeho zahra-
ničního úřadu využilo zvláště Německo ..
Ti, komu je svěřena sudba této državy.
měli by již jednou dívat se i na Srby, své
poddané, jako na rovnoprávné občany. Ale
žel, tak tomu není! V Charvatsku a Slavonii
vládne se bez sněmu, v srbské národně-cír-
kevní samosprávě ve Vojvodině zavedenje
komisariát, v Dalmacii zaveden je systém
špionáže, kde sta Srbů strádá pro Bachovy
patenty z r. 1854. Jak jedná vojenská správa
se Srby v Bosně, nejlépe dokazuje, že 12
„umírněných“ srbských poslanců složilo své
mandáty s obžalobou proti vládě polního
zbrojmistra Potiorka, původce výminečného
stavu z 15. května. Velezrádné procesy jsou
speciálností pro Srby v naší monarchii. Nejen
vůči Srbsku, i vůči Srbům, poddaným monar-
chie, musí se politika změnit.“
Srba
Obrenovič
Bachův
RakouskoUhersko
Srbsko
Německo
Slavonie
Vojvodina
Dalmacie
Boseň
Srpsko Riječ
8
title
Nebezpečí třetí války balkánské.
9
article
Boje Srbů s Albancí.
Boje Srbů s Albancí.
Z Bělehradu, 9. října. Vláda se usnesla
ke zjištění ohavnoští, páchaných Albanci, po-
slati cizí konsuly, aby je vyšetřili na místě
samém. V okolí Prizrenu trvají malé šar-
vátky. Ljumakula, Tušanovonice a Brniti
byly srbským vojskem obsazeny. Celý kraj
ljumský a celé pravé pobřeží dolního Drinu
nalézají se v rukou srbských.
Z Bělehradu, 9. října. Listy oznamují
25.000 Albanců bylo Srby obkliče-
no poblíže Rabušnice. Došlo k tuhé m
boji, ve kterém padlo 3000 Albanců. Ostatní
uprchli a byli stíháni srbským vojskem na
albanské územi.
Boje Černohorců s Albanci.
Z Cetyně, 9. října. (.N. W. T.“) Dle zprávy
vojenského velitele v Dskové vpadli v pondělí
Arnauté vedení Bairam-Curou a begem Rizou ve
větším množství od Krasnice a Gaše na území
černohorské a srbské. Černohorské vojsko v síle
4 praporů se s nimi v tuhém boji utkalo a zahnalo
je zpět.
Srba
Brniti
Černohorec
Albanec
Cura
Bělehrad
Prizren
Drina
Cetyně
Krasnice
Albanec
10
article
Srbové na albanském území.
Z Bělehradu, 9. října. „Piemont“ ozna-
muje, že srbská vláda dala rozkaz, aby Alban-
ci byli stíháni na území albanské a tam vše-
chna důležitá místa strategická obsazena.
Bulharské spiknutí ve Skopljí.
Ze Soluna, 9. října. Listy oznamují, že
srbské úřady objevily ve Skopljí bulhar-
ské spiknuti. Četné osoby zatčeny. Po-
drobností není.
Srbská skupštína.
Z Bělehradu, 8. října. (K. k.) Skupština se dne
opět sešla. Posl. Jovanovíč podal zákonnou osnovu
o bezplatném udilent pozemků rodinám po padlých
vojácích.
Z Bělehradu, 9 října. V nejbližší schůzi skup
štiny, která bude tajnou, ministerský předseda Pa
šič podá výklad o zahraniční situse
a poradách, které měl v Paříži a ve
Vídni s hr. Berchtoldem a ryt. Biliňským. Ministn
pro veřejné stavby předloží skupštině zákon, kte-
rým se povoluje 12 mil. dinarů na opatření loko-
motiv a jiných železníčních polřeb.
Essad paša a Albancí z jíhu.
Z Valony, 9. řijna. („N. Fr. Pr.") Dle zprávy
Drače Essad paša vypovádá všechny Albance
přibyvší tam z jižní Albanie.
Srba
Posl
Berchtold
Albance
Valon
Bělehrad
Piemont
Alban
Soluna
9 říjen
Paříž
Vídeň
Francie
Drač
Albance
Albánie
11
article
Spor Řecka s Tureckem.
Spor Řecka s Tureckem.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Dle bezpečných
informací byla nyní olázka ostrovů vyloučena
přímého mírového vyjednávání s Řeckem. V diplo-
matických kruzích pozorovati lze optimistické po-
suzování siluace.
Z Athén, 8. října. (Ag. d'Athénes.) Minister
ská rada dosadila dnes komisi ke zkoumání zprávy
o otázce vakufových statků. Předsedou této ko
mise je ministr zahraničních záležitostí Panas. Zdá
se vyloučeno, že vyjednávání s Tureckem započno
do konce tohoto týdne.
Z Athén, 8. října. (Agence d'Athénes.) Prine
Sabah Eddin přijel dnes ráno z Cařihradu. Navští-
vil minísterského předsedu Venizela a byl pak příja
králem.
Z Paříže, 9. října. Listy zahraničnímu ministe
stvu blízké posuzují situaci na Balkáni
vzhledem na konflikt turecko-řecký
krajně pessimisticky. V diploma tickýc
kruzích zdejších nevěří se na smírné roz-
řešení sporu. Doufá se však, že velmocems
podaří válku řecko-tureckou aspoňí lo
kalisovati a Bulharsko přiměti, aby do ní ne-
zasáhlo.
Ze Soluna, 9. října. („N. Fr. Pr.“) Ačkoli Řecko
bylo ubezpečeno, že při obnoveném vyjednáván
o mír Turecko s otázkou ostrovů se vůbec nevy-
tasí a že zachová se blahovolně, provádějí s
zde přece všechna vojenská opatře-
Athénes
Řecko
Turecko
Cařihrad
Atény
Paříž
Bulharsko
Soluna
Francie
Aga . d ' Athéne
14
article
ní, která po případném definitivním přerušení po
rad objevila by se oprávněnými.
Z Berlína, 9. října. „Lokalanzeiger“ oznamuje z
Soluna: Bude-li řecko-turecké vyjedná-
vání definitivně přerušeno, vydá krá
Konstantin, který včera přibyl do Soluna, pro.
klamaci k armádě, načež řecké vojsko
dá se na postup. Hlavní stan byl přeložen do
Kavaly. Soustředění řeckého vojska v okoli Dramy
je provedeno.
Turecko-bulharská smlouva o míru.
Z Cařihradu, 8. řijna. (K. k.) Turecko-bulharsk
mírová smlouva byla dnes schválena.
Turecko-bulharský spolek.
Z Paříže, 9. října. Dopisovatel denníku „Echo
de Paris“ měl v Cařibradě rozmluvu s vysoce po-
stavenou polítickou osobností tamější, kterou prý
jmenovati nesmí, a ta potvrdila mu, že Bulh ar-
sko skutečně s Tureckem uzavřele
spolek proti Řeeku a případně také proti
Srbsku. Dle této smlouvy zůstane Bulharsko ne-
stranným, propukne-li jenom mezi Ture-
ckem a Řeckem válka pro Egejské ostrovy
nebo jiné otázky míru, ale vystoupíihned ze
svoji neutrality, jakmile by Srbske
31o Řecku na pomoc. V tomto případě udeří
Bulharsko na Srbsko útočně. Ježto pak se obecně
soudí, že je Turecko samo nyní dosti silno, aby
Řeky povalilo a Řekové tedy bez srbské pomoci
války s ním odvážití se nemohou, má se za jisté, ž
buď žádné války mezi Řeckem a Tureckem nebude
anebo že to bude válka Turecka a Bulharskas
Řeckem a Srbskem. (že byla mezi Tureckem
Bulharskem smlouva proti Řecku uzavřena, potvrdí
také bulharský generál Dimitrij Radev v Petro-
hradě.) Bude-li Řecko poraženo, obdrží Bulharsko
Kavalu a Solun, Turecko pak podrží všechny
Egejské ostrovy.
Konstantin
Paris
Řek
Radev
Berlín
Cařihrad
Paříž
Turecko
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Petra
Soluna
Drama
Bulh ar
15
article
Bulharští důstdjníci v cízíně volání k službě
Ze Ženevy 9. října. Bulharští důstojníci
kteří meškají na zotavené na ženevském je-
zeře od uzavření míru, dostali od armádníhe
sboru telegrafickou výzvu, aby se neprodleně
vrátili k nastoupení služby.
Konec bulharského exarchátu v Cařihradě.
Z Caříhradu, 8. října. (K. k.) Proslýchá se, z
bylo usneseno přeložiti sídlo bulharského exar-
chátu do Sofije. Jeden bulharský sreibiskup zů
stane v Cařihrádě.
Ze Sofije, 9. října. V nejbliže příštích dnee
přijede sem exarcha Joseí z Caříhradu. Pra
se, že exarcha chce svoje sídlo trval
přeložiti z Cařihradu do Sofije, ježte
v turecké říši už skoro žádných Bulharů není
tedy exarchát tam zbytečným se stal.
Bulharský král do Vídně.
Z Vídně, 9. října. Král Ferdinand bulhar-
ský přibude sem ve dnech nejbližších z uher-
ského svého statku. Bude přijat panov
níkem ve slyšení a bude miti potom po
rady s ministrem zahraničních záležitostí hr
Berchtoldem. Potom odebere se na svů
zámek ve Zřelci, kde pobude několik dní.
Finanční komise v Paříži.
Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Vzhledem k tomu
že v brzku opět započnou porady mezinárodní f
nanční komise v Paříži, odjedodi tam za několik dn
turečtí delegáti.
Srbský vojenský attaché do Berlína.
Z Bělehradu, 9. října. Srbská vláda se usnesla
vyslati do Berlína vojenského přidělence. Bud
jím čelný důstojník generálního štábu.
Řecký král zase do Německa
Z Berlína, 8. října. (K. k.) Jak sděluje „Vossi-
sche Zeitung“, přibude řecký král, dovolí-li tomu
poměry na Balkáně, v krátké době opět k delšímu
pobytu na zámek Friedrichshof, kde od včerejšk
dli jeho rodina.
Bulhar
Berchtold
Voss
Ženeva
Cařihrad
Sofijá
Vídeň
Zřelec
Paříž
Berlín
Bělehrad
Německo
Balkán
Friedrichshof
Caříhrad
sche Zeitung
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Slech o změně v ministerstvu války.
Z Peští, 9. října. [„N. F. P.“) Ve zdejších
politických kruzích kolovaly včera pověsti.
vycházející z Vídně, že uvažuje se o o sobni
změně v ministerstvu vojenství a
že generální inspektor jízdy hr. Karel Huyn
zaujme místo po zbrojmistru ryt. Krobati-
novi. Pověsti tyto, které dosud potvrzeny
nebyly, dlužno přijati s reservou
Následník trůnu do Londýna.
Z Londýna, 9. října. „Truth sděluje, že
arcivévoda František Ferdinand při-
bude dne 11. listopadu s chotí do Doveru
odjede přímo do Vindsoru, kde zdrží se do
15. listopadu. Pak odjede na několik dní do
Londýna, kde bude hostem velvyslance hr.
Mensdorífa. Na zpáteční cestě zastaví
se ke krátkému pobytu v Paříži.
Ministr války do Pešti.
Z Vídně, 9. října. Společný ministr vojen-
ství bar. Krobatin odejel dnes dopoledne do
Pešti na poradu s uherskou vládou o vojenské
reformě.
Rakousko-srbské jednání o obchodní
smlouvě.
Z Bělehradu, 9. října. „Stampa“ oznamuje: Ra-
kousko-srbské jednání stran obchodní smlouvy
počne 25. t. m.
Huyn
František Ferdinand
Krobatin
Stamp
Pešť
Vídeň
Londýn
Dover
Vindsor
Paříž
Rakousko
Bělehrad
18
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 9. října. (Wiener Zeitung.) Jeho Veli-
čenstvo císař udělil báňskému řediteli Heřmanu
Löckerovi v Mostě rytířský kříž řádu Fran-
tiška Josefa a báňskému řediteli Ottovi Bergro-
vi v Plzni bez poplatků titul báňského rady. —
J. V. císař udělil ústřednímu řediteli kapslovky.
dříve Sellier a Bellot v Žižkově, Ludviku W av-
delinovi, rytířský kříž řádu Františka Josefa.
— J. V. císař udělil starostevi Augustinu Her-
mannovi v Chřibské titul císařského rady
prominutím poplatků. — J. V. císař udělil předno-
stovi cejchovního úřadu Severinu Žofkovlv
Mladé Boleslavi zlatý záslužný kříž. — J. V. císa
udělil sazeči ve Franieckově tiskárně a litografi-
ckém ústavě v Karlových Varech Jindřichu To-
porskému v uznání jeho více než 50leté, jed-
nomu a témuž podniku věnované věrné a chvalne
činnosti stříbrný záslužný kříž. — Ministr kul-
tu a vyučování jmenoval v c. k. univorsitní
knihovně v Praze knihovního praktikanta dra.
Karla šl. Randé ad personam knihovním asisten-
tem. — Ministr kultu a vyučování schválil usna-
sení příslušného profesorského sboru, aby připu-
štěn byl asistent dr. Karel Ludvík Wagner z
soukromého docenta pro fysikální chemii na filo-
sofické fakultě německé university v Praze.
Ministr vyučování jmenoval knihovníka II. t
studijní knihovny v Olomouci dra. Václava Wag-
nera ad personam knihovníkem I. tř.
Z uherského říšského sněmu.
Z Pešti, 9. října. (U. t. k. k.) Posl. sně-
movna. Poslanecká sněmovna měla dnes dopo-
ledne schůzi, v níž provedena byla doplňovaei
volba jednoho zapisovatele a několik doplňova-
cích voleb do výborů. — Oposice do dnešní schůze
nepřišla.
Zapisovatelem byl zvolen posl. Alfred Pal.
Na to odročila se sněmovna na neurčitou do-
bu, aby výbory mohly projednati osnovy zákonů
jim přikázané,
Veli
Heřman Löcker
Fran
Josef
Ott
Sellier
František Josef
císař
Augustin
císa
Franieckův
Jindřich
Karel
doktor
Wagner
Wag
Posl
Alfréd pálit
Vídeň
Most
Plzeň
Žižkov
Karlová Vary
Praha
Olomouc
Pešť
Bellot
Ludvik W av
Wiener Zeitung
Severin Žofkovlv Mladá Boleslav
19
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřebu, 8. října. (Uh. tel. kor. kane.) Cel-
kový počet až dosud hlášených onemocnění cho-
lerou činí 413, z nichž 177 skončilo smrtí. Město
Osek bylo prohlášeno za cholery prosté, poněvadž
od případu cholery, jenž se tam vyskyti, uplynule
8 dnů, aniž by se vyskytlo nové onemocnění.
Poincaré ve Španělsku.
Z Madridu, 8. října. (K. k.) Král Alfons a pre-
sident Poincaré přibyli sem o 6. hod. 30 min. večer
z Toleda.
Z Madridu, 8. října. (K. k.) Akademie pro zá-
konodárství a jurisprudenci propůjčila presidentu
Poinearéovi titul čestného člena akademie. Toto
vyznamenání bylo až dosud uděleno toliko něme-
ckém korunnímu princi.
Z Toleda, 8. října. (K. k.) Král. Alfons uspořá-
dal na počest presidenta Polncaréa ve vojen-
ské akademii hostinu o 40 příborech. Krá
a president prohlédli si volenskou akademnii a byli
Poincaré
Alfons
Poinearé
Král
Chorvatsko
Záhřeb
Osek
Španělsko
Madrid
Toledo
20
article
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě
večerní
na le
Ve filiálkách na venkově
ranní čisle
večerní . . . . . . . . sh
Innerátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a Inserty přijim
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se tái
redakce, Hlskárna a ezpedles
„Národnich Listá
Rukopuay se navracsji
Innerátv
Národnich Listat Rukopuay
21
article
přítomni cvičení kadetů, načež kadeti s králem
čele defilovali před presidentem. V 5 hod. odpo-
ledne vrátili se král a president Poincaré za
nadšených ovací obyvatelstva do Madridu.
Z Madridu, 8. října. (K. k.) Večer uspořádán
byl na počest presidenta Poincaréa v královském
divadle slavnostní koncert, jemuž přítom-
ni byli královští manželé, president Poincaréa
četní pozvaní hosté. Siň byla skvostně vyzdobena
květinami ve francouzských a španělských bar-
vách. Po koncertě vrátili se královští manželéa
president Poincaré do královského paláce.
Z Paříže, 9. října. (K. k.) „Petit Parisien“ píše
o madridských přípitcích: Nejen ve
Francii a Španělsku, nýbrž i v cizině byly tyto
přípitky očekávány se zájmem. Nikoliv snad proto,
že by užší dohoda obou zemí mohla býti namířena
proti některé mocnosti, nýbrž proto, že dohoda
ta má býti pevnějším základem evrop-
ské rovnováhy a má tudiž posíliti mír. Ne-
víme, v čem bude záležeti tato budoucí
dohoda, nebo je třeba ještě různého
jednání, k němuž bude snad třeba ještě času.
ale po mnohé stránce může býti 7. říjen považován
za dějinný den.
Poincaré
Petit Parisien
Madrid
Paříž
Francie
Španělsko
královský divadlo slavnostní
královský palác
22
article
Zápas o irskou samosprávu.
Z Londýna, 8. října. (K. k.) První lord admíra-
lity Churchill pronesl v Dundee řeč, v níž se roz-
hodným způsobem vyslovil proti štvaní oposice
do sporu a do války v Ulsteru i proti návrhu bov-
kotovati territoriální armádu a prohlásil, že ho-
merule stane se zákonem. Bylo by ne-
šťastným dnem, kdyby vláda sama projevila tolik
slabosti a zbaběle povolila násilí kterékoliv sku-
piny národa.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 8. října. [Ag. tel. roum.) Dle úřad-
ního sdělení o nynějším stavu cholery nutno za-
znamenati k oznámeným již 908 případům přírů-
stek 880 nových onemocnění cholerou, z nichž 336
případů událo se v okresu doliském.
Cholera na jižní Rusi.
Z Oděsy, 8. října. (Spb. Ag.) Pátý případ cho-
lery byl zde zjištěn bakteriologicky. Škončil smrtí.
Revoluce v Mexiku.
Z N. Yorku, 8. října. [K. k.) Dle zprávy v Lar-
da (Texas] byli spolkový generál Alvares, jeho
štáb a 125 mužů včera v Torreonu zastřelení na
rozkaz vůdce konstitucionalistů Francesca Stilly.
Jak se oznamuje ze spolehlivého pramene, ukoři-
stili povstalci v Torreonu všechny zbraně a ve-
škerá děla spolkových vojsk. Boj trval 4 dny
na obou stranách byly velké ztráty.
Čínská republika uznána.
Z Vídně, 9. října. (K. k.) „Politische Korrespon-
denz“ se dovídá: Rakousko-uherská vláda uznala
okamžitě čínskou vládu, jakmile jí bylo oznámeno
zvolení Juanšikaje.
Churchill
Alvares
Still
Londýn
Dundee
Ulster
Rumunsko
Bukurešť
Rus
Mexiko
Lara
Texas
čínský republika
Vídeň
Aga
Politische Korrespon
23
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Rozmíšky v německo-nacionálním svazu.
Nedávno mluvil štyrský německý nacionál posl.
Wastian ve schůzi svých voličů proti politice ně-
mecko-nacionálního svazu na říšské radě, jehož byl
členem; jmenovitě projevoval nesouhlas s jejím
vládním směrem. Předseda tohoto svazu posl. dr.
Gross poslal pak posl. Wastianovi dopis, v němž
mu sice připouští právo kritiky německo-nacionál-
ního svazu, ale zároveň připomíná, že posl. Wa-
stian měl své námitky proti politice německo-
nacionálního svazu pověděti ve schůzi svazu, nikoli
veřejně. Řečený přípis posl. dra. Grossa měl zřejmě
kárný ráz, a posl. Wastian vyvodil z něho důsled-
ky: oznámil písemně posl. dru. Grossovi, že z ně-
mecko-nacionálního svazu vystupuje. Mariborští
voliči posl. Wastiana schválili tento jeho čin a vy-
slovili mu zvláštní důvěru.
doktor
Gross
Wastian
Wa
24
article
štyrský příklad.
25
article
Zdá se, že kompromis, jímž byla ve Štyrsku
aspoň dočasně odstraněna slovinská obstrukce.
takže štyrský sněm stal se dělným, způsobil mezi
Němci v Čechách dosti značný dojem. V „Bohemii“
vyvolal vzpomínku na pokus, aby se nějakým kom-
promisem dospělo aspoň k částečné dělnosti sněmu
českého. „Boh.“ tvrdí, že při jednání tom byl pra-
covní program — má se rozuměti: se strany ně-
mecké — obmezován ještě více než ve Štyrsku.
měloť se pomoci pouze učitelstvu, ale většina sně-
mu — prý — nechtěla ani toho připustiti, takže
napěti mezi Čechy a Němci se pak ještě zvětšilo.
Ale „Boh.“ se mýlí, ač-li vědomě věc nelíčí
jinak, než se tehdy měla. Je pravda, že Němc
Němec
Čechy
Bohemia
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ostrovy bohů.
27
article
Včerejší přednáška spisovatele Jana Havlasy
přenesla nás do pohádkových krajů syté a divoké
a přece úchvatné a hostinné tropické přírody jiho.
mořských ostrovů Tahitl, Morei, Rajatei. Bora-Bora
a j. Překrásně kolorované snímky, jimiž Havlast
svoji přednášku doprovázel, ukázaly nám nad hla-
dinu mořskou ostře vystupufci, podivuhodně
rozervaná horstva těchto ostrovů, obklopených ko-
rálovými útesy, kde laguny mezi ostrovem a útesy
září podivuhodnými barvami vody i ryb, kde zá-
toky a říčky a rostlinstvo, palmy kokosové i fan-
tastické pandány, chlebovníky i obrovské kapra-
diny tvoří čarovný rámec příkrým, zachmuřeným.
skalnatým a vysokým horám, jejichž divoké linie
a nepřístupnost daly fantasii domorodců hojně pří-
ležitosti k podivným náboženským bájím.
Obyvatelstvo tohoto souostroví je povahy mir-
né, bělochům nakloněné. Má smysl pro přírodu, pro
její krásy a je pochopitelno, že Pierre Loti a
Gauguin se tu vzněcovali krásami ostrova Tahit
i jeho žen. Misionáři, kteří tu před sto lety byli.
zanechali tu ošklivé stopy evropských mravů. Oby-
vatelstvo domorodé, v němž rozeznati lze jasné
typ negerský i semitský, chodí ovšem nahé, jen
v pasu zahaleno rudým přehozem. I ženy tak cho-
dily, ale misionáři ženy přemluvili, by se oblékaly
v empirové šaty. A tak zpravidla zříme nyní ženy
tahitské jen v empirech neb nočních košilích, ale
v nestřeženém okamžiku v divokém pralese za-
chytila „černá krabice“ cestovatele vzácný obrá-
zek ženského typu tahitského v původním úboru
Havlasa
Rajatei
Bor Bor
Loti
Gauguin
vysoký hora
Ob
28
article
Pedle tchoto typu pochopíme, proč Loli i Gaugein
lu nalezli tolik radostí smyslových, tolik vzruchu
a emocí, i přes všechny nepříjemné nemoci, kter
jsou Tahiťanům obvykly.
Spatřili jsme také mezi obrázky Havlasovým
stařenu z Tahiti, ohyzdnou, v modravém empir vám
šatě, která prý je hrdinkou Lotího spisu „Maringe
de Loti“. Je to známá Rarahu, která dost senti-
mentálně vzpomínala své lásky k Lotimu a když
Havlasa se s ní loučil, chtěla ho také libati. Havlasa
vzpomenuv toho, co Loti v posledních událostec
balkánských učinil slovanským národům, pravil, že
by mu za to aspoň jedno přál: aby příšel na Tahiti
a musel za trest polibiti nynější svou Rarnhu
Havlasa odhalil nám také původ pseudonymu Lo-
tího. Lotí, když byl na Tahiti, byl domorodci po-
jmenován, jako každý běloch zvláštním jménem. Jak
dru. Štefanykovi, který nyní dlí v těch ostrovech
říkali napřed „muž vše chytající do černé krabice
a nyní „muž pozorující nebe“, tak francouzském
spisovateli říkali „růžový“, v mluvě domácí „roti“
To r se však nemohlo Francouzovi líbit, neboť
jeho vlasti by to znamenalo „pečeně“ a prote
hlásku tu přeměnil si na l.
Tahiťané sami ostatně přijímají každou chvíl
jiná jména dle významných neb hloupých činů
které provedou a po nichž jsou nazváni. A od toho
dne nikdo jich jinak nejmenuje a takový Tabiťan
nechce sám ani slyšeti o tom, že se kdy jmenoval
jinak. Nechce přijati ani úřadní dopis a nechce při-
jati rozsudek, který byl před několika dny vy-
nesen, poněvadž od včerejška se jmenuje jinak.
Manželství a rodina jsou tam pojmy velmi vol-
nými. O uzavření sňatku se nikdo nestará, tak
ne o rozvody. Děti rodiče své nazývají jich ob-
vyklými jmény, neříkají jim „otče“ neb „mnatko“? .
Tahiťan
Havlasův
Rarah
Loti
Havlasa
Lo
Štefanyk
Francouz
Tahiti
Maringe jít Loti
29
article
O děti mnoho starosti není, a je proto pochopitelno
že na Tahiti kvete zvláštní zvyk, adoptovati dět
cizí a sveje darovati jiným, jako projev přízně
Libí-li se otci nějaké dítě cizí svou povahou, živostí.
nějakým povedeným kouskem, požádá o jeho daro-
vání rodiše, kteří často sami nabídnou své dítě
tomu, kdo se o něm pochvalně vysloví. Poněvadž
lze takto děti dávati darem, nečiní manželům, kteří
se rozejdou, žádných potíží úprava rodinných po-
měrů. Jsou-li nějaké děti, jednoduše se darují ně-
komu jinému a každý manžel jde po svých. —
Pojmenování nových předmětů a tvorů, které Ta-
hiťané poznávají, jest často vešmi komické. Na
ostrovech je snad domovem jediný čtvernožec, totiž
vepř. jenž upraven v kokosové smetaně, jest po-
choutkou na hodech domorodců. Když Copk sezná-
mil Tahifany s krávou, druhým jim známým čtver-
nožcem, nazvali ji „prasetem s rohy“ a kůň nazván
byl jimi „prase, které rychle běhá po zemi“.
Copk
Tahifana
Tahiti
30
article
Ve Starém Tahiti těšíli se úctě jen králové.
kněží a potulní umělci. Předky své Tahiťané ne-
uctívají, pokládají je za daemony, kterých se boji.
Po soumraku, který nastává velmi rychle, žádný
Tahiťan by nevyšel ze svého obydlí, lehce zrobe-
ného, v němž ostatně po celý téměř den každý
Tahifan nejraději dělá to, k čemu má největš
nadání, totiž leží na bříše.
Barvitost a sytost přírody těchto ostrovů, je-
jichž rostlinstvo je sice jednotvárné, ale nádherné
a obrovské, jest opravdu jedinečná. A jsme vděční
kolorovaným snímkům Havlasovým, ktoré nás ná-
zorně uvedly do těch krás, jež jsou pravým požítkom
zraku a smyslů. Chápeme lépe nadšení Gauguinovo
pro krásy Tahiti a zajímá nás tím více, že jeho
příklad našel následovníka v jiném francouzském
maliři, který nyní na Tahiti žije v manželstvís
Tahirankou. A těšíme se dvojnásob, že péro Havla
sovo vylíčí nám jasněji nežli jeho slova všechn-
půvaby primitivního, přírodního života na Tabit
a ostrovech okolních, i krásy lagun, nebezpeě
útesů, srázy hor a tajemství pralesů i džunglt
psychu obyvařelstva.
Havlasův
Gauguinův
Havel
Tahiti
31
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Francouzské hotely. Novodobé hnutí turi-
sti ké asáhlo značnou měrou Francii, a to dvo-
jím způsobem. Přírodní krasy země, zvýšené množ-
stvím uměleckých památek, upoutaly zájem cesto-
vatelů cel ho světa a tento přiklad z ciziny pů-
sobil i na domácí obyvatelstvo, jež zvolna se vy-
bavuje ze své cestovate ské netečnosti, a nevy-
jává-li se na cesty za hranice, podniká je aspoř
doma. Turistický klub francouzský, četné inicia-
tivní syudikáty a společnosti drah pracují číle-
aby udělali z Francouzů lepší cestovatele, nežl
dosud byli. Ale tato změna má v zápětí i hnui
hotelové. Francouzské hotely stynou z ačným ne-
pohodlím. Celý jejich sys em jest umíněně staro
světský a zastaralý, a moderní hygienické poža-
davky jsou v nich z pravidla pomíjeny. Snad by
bylo zůstalo dlouho ještě při starém, ale stalo se
že podnikaví cizinci, Švýcac i. Angličané a Němci
začali ve Francii zařizovati hotely po svěm
k značnému potěšení cestovatelů a že záhy k sobě
upoutali klientelu turistů. Kdežto r. 1880 bylo 85
proc. hotelů ve Francii v majetku Francouzů, jest
jich dnes jen 57 proc. (na Azurovém pobřeží do-
konce jen 35 proc.). Aby se předešlo dalšímu vý-
boji této konkurence a aby se zavedly potřebné
reformy v hotelovém zřízení francouzském, utvo-
řila sdružení hotelierů zástavní banku, pomoci je-
jíchž půjček bude možno podnikati majitelům nebe
zejména nájemcům hotelů potiebnou reorga isae
zařízení.
— Podmořský poklad. Před třemi roky ba
groval parník Moěw v zátoce Gattemarské na
francouzském pobřeží La Mancheského kanálu
Francouz
Angličan
Němec
Francie
32
article
Pojednou se stroje zastavily, jakoby čerpadlo písku
bylo zataraseno kameny. Při prohlídce v Chers
hourgu se však shledalo, že nejedná se o kameny.
nýbrž o dva stříbrné pruty, nesoucí puncovní
značku špa nělskou z r. 162 a obsahující 991/4
čistého stříbra. Inženýr Lésenéchal, jenž bagro-
vání řídil, zabezpecil si ihned zjištění místa, kde
byl nález učiněn, aby mohl dále pátrati, předpo-
kládaje, že tu patrně jde o celý náklad stříbra a
snad i zlata ztroskotavší se lodi. V té domněnce
jej posilovaly i některé nálezy lodních předmětů
z téhož mista i některé mistní pověsti, jež už
dříve vedly k dobrodružným podnikům v oně
končině. Pátrání archivní nepřinesla žádných
udání, že by v oněch místech byla snad ztrosko-
tala španělská loď, vezoucí náklad stříbra do
Lésenéchal
33
article
Nizozemí. Za to však při ohledání místa hydrau-
lická sonda, jež pronikala snadno do hloubky7
až 8 metrů, pociťovala jakýsi odpor při jednom
až dvou metrech. Dle královského nařízení L-
dvíka XV. patří nálezci osm desetin podmořských
nálezů. Za této podmínky obdržel inženýr Lesé-
nechal dovolení ministerstva a co nevidét zahájí
svá hledání, vyzbrojen k nim mocnými parními
elektrickými stroji, jež mají zabezpečiti dobrý
výsledek dobrodružného podniku.
— žádné zasnoubení knížete ze Schaumburg-
Lippe. Z Buckeburgu, 8. října. (K. k.) „Schanm-
burg-Lippisehe Landeszeitung“ prohlašuje, že po-
věst, uveřejněná několika časopisy o zasnoubení
knížete Adolfa ze Schaumburg-Lippe jest neprav-
Sříceným stropem způsobené velké neště-
stí. Z Astrachanu, 8. října. (K. k.) V před-
městí Soljance sřítilo se v jednom domě podstropí.
čímž bylo zasypáno 25 dělníků. Pět z nich bylo
zabito, 8 těžce zraněno.
— Zatčený krajský tajemník. Z Marmarož-
ského Sigetu, 9. října. (K. k. uh.) Krajský
tajemník v Hryňové Viktor Maruszanics dostavi
se k soudu a příznal se vyšetřujícímu soudci, že
zpronevěřil 50.000 K obecních peněz. Protože Ma-
ruszanics je též poštmistrem, je obava, že zprone-
věřil také poštovní peníze. Byl zatčen.
divou.
Lippe
Adolf
Sřícený
Viktor Maruszanics
Nizozemí
Schaumburg
Lippe
Marmarož
Ma
královský nařízený Ldvík
Buckeburg
Astrachan