ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c6b8770-8f19-11dd-91b5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 106, person 87, org 10, work 13
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 277.
4 article
Ha rannta večerní llaty předplácí se V Praze v administracii na měsio. . . . . . 2 K — sK- s dvojí donáškoní na pěrijeta ! . 7kes ve GHlálkách na měslo
Praha
5 article Polson 2 K a0
Polson 2 K a0 sle. na čtvrt ieta . . . B K eo s dvajl zásilkou na měsíe na čevrtieta : . . k S V Praze, 9. října. Na pomezí albanském začíná již fungovat I soud. Ovšem vojenský soud, který má všechny paragrafy v jedné patrontaši. Vojen- ský soud zasedá nad těmi zajatci, kteří jsou občany srbského království a proti němu po- zdvíhli své zbraně. Albanská korrespondence oznamuje, že v Ochridě byly vykonány hromadné popravy albanských povstalců. Všichni Albanci, pode- zřelí z účasti na vzpouře, která jest již na srbském území udušena, jsou zajímáni, 40 z nich bylo již v Bělehradě po rozsudku vo- jenského soudu zastřeleno. Mezi nimi byl i jeden bej. Srbi ve vykonávání spravedlnosti nad povstalci nebudou asi mírní. Zajatí povstalci hromadně jsou posílání do pohraničních měst srbsko-bulharských, kde budou souzeni.
Srb Praha Bělehrad
6 article
Proč tak daleko od místa činu budou sou- zeni albanšti povstalci? „Zastava“ to vy- světluje tím, že v Srbsku sice nikdo nesmí být bez soudu trestán, ale že soud v pohraničí srbsko-bulharském má být výstrahou bulhar- ským komitům, jak se jim povede, opováží-li se následovat příkladu albanského. Srbi by měli již před třemi měsíci tak zakročiti proti bulharským komitům, kteří tehdy vpadali na srbské území a ukázat na nich odstrašující příklad Albancům, kteří by si ho byli jistě dobře zapamatovali. Na Balkáně příliš jemných rukou nemají. A přec hrůzy balkánských válek byly takové. že nervy mnohých vojáků nevydržely a on sešíleli. Po takových zkušenostech lze věřiti že touha srbská po míru je stejně veliká jako odhodlanost vypořádat se co nejrázněji s každým, kdo jich mír chce rušit. O stejné mírumilovnosti u rakousko- uherské diplomacie mluví také známý dopi- sovátel „Daily Telegraphu“, dr. Dillon, kter často bývá hlasatelem vídeňských přání. My můžeme jen potvrdit, že ještě více než díplo- macie o potřebě klidu a řádné práce positivn přesvědčeno jest občanstvo habsburské mo- narchie.
Srb doktor Dillon Srbsko Balkán Daily Telegraph
7 article
Stejná touha po míru, po oddechu od usta- vičného dráždění a pronásledování ozývá se i mezi obyvatelstvem, které na poměru Srbska k Rakousko-Uhersku je nejvíce zaintereso- váno, mezí Srby na jihu monarchie. „Pro nás, Srby v monarchii, — píše sara- jevská „Srpska Riječ“, — styky mezi monar- chii a Srbskem jsou velikého významu. Kurs rakouské zahraniční politiky cítíme i my Neboť odpovědné kruhy v monarchii nebijí jen po Srbsku, ale i po nás, poddaných této monarchie. Od r. 1903, od smrti krále Ale- xandra Obrenoviče, poměr mezi naší monar- chií a Srbskem stále byl nepřátelský. Vzpo- meňme sí jen na šikanování při jednání o ob- chodních smlouvách, které vyvolali agrárníci v obou polovinách monarchie. Ty šikany tak se zostřily, že monarchie ztratila Srbsko jako tržiště a že Srbsko si našlo jiná tržiště pro své zboží. Této osudné chyby našeho zahra- ničního úřadu využilo zvláště Německo .. Ti, komu je svěřena sudba této državy. měli by již jednou dívat se i na Srby, své poddané, jako na rovnoprávné občany. Ale žel, tak tomu není! V Charvatsku a Slavonii vládne se bez sněmu, v srbské národně-cír- kevní samosprávě ve Vojvodině zavedenje komisariát, v Dalmacii zaveden je systém špionáže, kde sta Srbů strádá pro Bachovy patenty z r. 1854. Jak jedná vojenská správa se Srby v Bosně, nejlépe dokazuje, že 12 „umírněných“ srbských poslanců složilo své mandáty s obžalobou proti vládě polního zbrojmistra Potiorka, původce výminečného stavu z 15. května. Velezrádné procesy jsou speciálností pro Srby v naší monarchii. Nejen vůči Srbsku, i vůči Srbům, poddaným monar- chie, musí se politika změnit.“
Srba Obrenovič Bachův RakouskoUhersko Srbsko Německo Slavonie Vojvodina Dalmacie Boseň Srpsko Riječ
8 title
Nebezpečí třetí války balkánské.
9 article Boje Srbů s Albancí.
Boje Srbů s Albancí. Z Bělehradu, 9. října. Vláda se usnesla ke zjištění ohavnoští, páchaných Albanci, po- slati cizí konsuly, aby je vyšetřili na místě samém. V okolí Prizrenu trvají malé šar- vátky. Ljumakula, Tušanovonice a Brniti byly srbským vojskem obsazeny. Celý kraj ljumský a celé pravé pobřeží dolního Drinu nalézají se v rukou srbských. Z Bělehradu, 9. října. Listy oznamují 25.000 Albanců bylo Srby obkliče- no poblíže Rabušnice. Došlo k tuhé m boji, ve kterém padlo 3000 Albanců. Ostatní uprchli a byli stíháni srbským vojskem na albanské územi. Boje Černohorců s Albanci. Z Cetyně, 9. října. (.N. W. T.“) Dle zprávy vojenského velitele v Dskové vpadli v pondělí Arnauté vedení Bairam-Curou a begem Rizou ve větším množství od Krasnice a Gaše na území černohorské a srbské. Černohorské vojsko v síle 4 praporů se s nimi v tuhém boji utkalo a zahnalo je zpět.
Srba Brniti Černohorec Albanec Cura Bělehrad Prizren Drina Cetyně Krasnice Albanec
10 article
Srbové na albanském území. Z Bělehradu, 9. října. „Piemont“ ozna- muje, že srbská vláda dala rozkaz, aby Alban- ci byli stíháni na území albanské a tam vše- chna důležitá místa strategická obsazena. Bulharské spiknutí ve Skopljí. Ze Soluna, 9. října. Listy oznamují, že srbské úřady objevily ve Skopljí bulhar- ské spiknuti. Četné osoby zatčeny. Po- drobností není. Srbská skupštína. Z Bělehradu, 8. října. (K. k.) Skupština se dne opět sešla. Posl. Jovanovíč podal zákonnou osnovu o bezplatném udilent pozemků rodinám po padlých vojácích. Z Bělehradu, 9 října. V nejbližší schůzi skup štiny, která bude tajnou, ministerský předseda Pa šič podá výklad o zahraniční situse a poradách, které měl v Paříži a ve Vídni s hr. Berchtoldem a ryt. Biliňským. Ministn pro veřejné stavby předloží skupštině zákon, kte- rým se povoluje 12 mil. dinarů na opatření loko- motiv a jiných železníčních polřeb. Essad paša a Albancí z jíhu. Z Valony, 9. řijna. („N. Fr. Pr.") Dle zprávy Drače Essad paša vypovádá všechny Albance přibyvší tam z jižní Albanie.
Srba Posl Berchtold Albance Valon Bělehrad Piemont Alban Soluna 9 říjen Paříž Vídeň Francie Drač Albance Albánie
11 article Spor Řecka s Tureckem.
Spor Řecka s Tureckem. Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Dle bezpečných informací byla nyní olázka ostrovů vyloučena přímého mírového vyjednávání s Řeckem. V diplo- matických kruzích pozorovati lze optimistické po- suzování siluace. Z Athén, 8. října. (Ag. d'Athénes.) Minister ská rada dosadila dnes komisi ke zkoumání zprávy o otázce vakufových statků. Předsedou této ko mise je ministr zahraničních záležitostí Panas. Zdá se vyloučeno, že vyjednávání s Tureckem započno do konce tohoto týdne. Z Athén, 8. října. (Agence d'Athénes.) Prine Sabah Eddin přijel dnes ráno z Cařihradu. Navští- vil minísterského předsedu Venizela a byl pak příja králem. Z Paříže, 9. října. Listy zahraničnímu ministe stvu blízké posuzují situaci na Balkáni vzhledem na konflikt turecko-řecký krajně pessimisticky. V diploma tickýc kruzích zdejších nevěří se na smírné roz- řešení sporu. Doufá se však, že velmocems podaří válku řecko-tureckou aspoňí lo kalisovati a Bulharsko přiměti, aby do ní ne- zasáhlo. Ze Soluna, 9. října. („N. Fr. Pr.“) Ačkoli Řecko bylo ubezpečeno, že při obnoveném vyjednáván o mír Turecko s otázkou ostrovů se vůbec nevy- tasí a že zachová se blahovolně, provádějí s zde přece všechna vojenská opatře-
Athénes Řecko Turecko Cařihrad Atény Paříž Bulharsko Soluna Francie Aga . d ' Athéne
12 title
NILI
13 title
Večerní
14 article
ní, která po případném definitivním přerušení po rad objevila by se oprávněnými. Z Berlína, 9. října. „Lokalanzeiger“ oznamuje z Soluna: Bude-li řecko-turecké vyjedná- vání definitivně přerušeno, vydá krá Konstantin, který včera přibyl do Soluna, pro. klamaci k armádě, načež řecké vojsko dá se na postup. Hlavní stan byl přeložen do Kavaly. Soustředění řeckého vojska v okoli Dramy je provedeno. Turecko-bulharská smlouva o míru. Z Cařihradu, 8. řijna. (K. k.) Turecko-bulharsk mírová smlouva byla dnes schválena. Turecko-bulharský spolek. Z Paříže, 9. října. Dopisovatel denníku „Echo de Paris“ měl v Cařibradě rozmluvu s vysoce po- stavenou polítickou osobností tamější, kterou prý jmenovati nesmí, a ta potvrdila mu, že Bulh ar- sko skutečně s Tureckem uzavřele spolek proti Řeeku a případně také proti Srbsku. Dle této smlouvy zůstane Bulharsko ne- stranným, propukne-li jenom mezi Ture- ckem a Řeckem válka pro Egejské ostrovy nebo jiné otázky míru, ale vystoupíihned ze svoji neutrality, jakmile by Srbske 31o Řecku na pomoc. V tomto případě udeří Bulharsko na Srbsko útočně. Ježto pak se obecně soudí, že je Turecko samo nyní dosti silno, aby Řeky povalilo a Řekové tedy bez srbské pomoci války s ním odvážití se nemohou, má se za jisté, ž buď žádné války mezi Řeckem a Tureckem nebude anebo že to bude válka Turecka a Bulharskas Řeckem a Srbskem. (že byla mezi Tureckem Bulharskem smlouva proti Řecku uzavřena, potvrdí také bulharský generál Dimitrij Radev v Petro- hradě.) Bude-li Řecko poraženo, obdrží Bulharsko Kavalu a Solun, Turecko pak podrží všechny Egejské ostrovy.
Konstantin Paris Řek Radev Berlín Cařihrad Paříž Turecko Srbsko Bulharsko Řecko Petra Soluna Drama Bulh ar
15 article
Bulharští důstdjníci v cízíně volání k službě Ze Ženevy 9. října. Bulharští důstojníci kteří meškají na zotavené na ženevském je- zeře od uzavření míru, dostali od armádníhe sboru telegrafickou výzvu, aby se neprodleně vrátili k nastoupení služby. Konec bulharského exarchátu v Cařihradě. Z Caříhradu, 8. října. (K. k.) Proslýchá se, z bylo usneseno přeložiti sídlo bulharského exar- chátu do Sofije. Jeden bulharský sreibiskup zů stane v Cařihrádě. Ze Sofije, 9. října. V nejbliže příštích dnee přijede sem exarcha Joseí z Caříhradu. Pra se, že exarcha chce svoje sídlo trval přeložiti z Cařihradu do Sofije, ježte v turecké říši už skoro žádných Bulharů není tedy exarchát tam zbytečným se stal. Bulharský král do Vídně. Z Vídně, 9. října. Král Ferdinand bulhar- ský přibude sem ve dnech nejbližších z uher- ského svého statku. Bude přijat panov níkem ve slyšení a bude miti potom po rady s ministrem zahraničních záležitostí hr Berchtoldem. Potom odebere se na svů zámek ve Zřelci, kde pobude několik dní. Finanční komise v Paříži. Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Vzhledem k tomu že v brzku opět započnou porady mezinárodní f nanční komise v Paříži, odjedodi tam za několik dn turečtí delegáti. Srbský vojenský attaché do Berlína. Z Bělehradu, 9. října. Srbská vláda se usnesla vyslati do Berlína vojenského přidělence. Bud jím čelný důstojník generálního štábu. Řecký král zase do Německa Z Berlína, 8. října. (K. k.) Jak sděluje „Vossi- sche Zeitung“, přibude řecký král, dovolí-li tomu poměry na Balkáně, v krátké době opět k delšímu pobytu na zámek Friedrichshof, kde od včerejšk dli jeho rodina.
Bulhar Berchtold Voss Ženeva Cařihrad Sofijá Vídeň Zřelec Paříž Berlín Bělehrad Německo Balkán Friedrichshof Caříhrad sche Zeitung
17 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Slech o změně v ministerstvu války. Z Peští, 9. října. [„N. F. P.“) Ve zdejších politických kruzích kolovaly včera pověsti. vycházející z Vídně, že uvažuje se o o sobni změně v ministerstvu vojenství a že generální inspektor jízdy hr. Karel Huyn zaujme místo po zbrojmistru ryt. Krobati- novi. Pověsti tyto, které dosud potvrzeny nebyly, dlužno přijati s reservou Následník trůnu do Londýna. Z Londýna, 9. října. „Truth sděluje, že arcivévoda František Ferdinand při- bude dne 11. listopadu s chotí do Doveru odjede přímo do Vindsoru, kde zdrží se do 15. listopadu. Pak odjede na několik dní do Londýna, kde bude hostem velvyslance hr. Mensdorífa. Na zpáteční cestě zastaví se ke krátkému pobytu v Paříži. Ministr války do Pešti. Z Vídně, 9. října. Společný ministr vojen- ství bar. Krobatin odejel dnes dopoledne do Pešti na poradu s uherskou vládou o vojenské reformě. Rakousko-srbské jednání o obchodní smlouvě. Z Bělehradu, 9. října. „Stampa“ oznamuje: Ra- kousko-srbské jednání stran obchodní smlouvy počne 25. t. m.
Huyn František Ferdinand Krobatin Stamp Pešť Vídeň Londýn Dover Vindsor Paříž Rakousko Bělehrad
18 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 9. října. (Wiener Zeitung.) Jeho Veli- čenstvo císař udělil báňskému řediteli Heřmanu Löckerovi v Mostě rytířský kříž řádu Fran- tiška Josefa a báňskému řediteli Ottovi Bergro- vi v Plzni bez poplatků titul báňského rady. — J. V. císař udělil ústřednímu řediteli kapslovky. dříve Sellier a Bellot v Žižkově, Ludviku W av- delinovi, rytířský kříž řádu Františka Josefa. — J. V. císař udělil starostevi Augustinu Her- mannovi v Chřibské titul císařského rady prominutím poplatků. — J. V. císař udělil předno- stovi cejchovního úřadu Severinu Žofkovlv Mladé Boleslavi zlatý záslužný kříž. — J. V. císa udělil sazeči ve Franieckově tiskárně a litografi- ckém ústavě v Karlových Varech Jindřichu To- porskému v uznání jeho více než 50leté, jed- nomu a témuž podniku věnované věrné a chvalne činnosti stříbrný záslužný kříž. — Ministr kul- tu a vyučování jmenoval v c. k. univorsitní knihovně v Praze knihovního praktikanta dra. Karla šl. Randé ad personam knihovním asisten- tem. — Ministr kultu a vyučování schválil usna- sení příslušného profesorského sboru, aby připu- štěn byl asistent dr. Karel Ludvík Wagner z soukromého docenta pro fysikální chemii na filo- sofické fakultě německé university v Praze. Ministr vyučování jmenoval knihovníka II. t studijní knihovny v Olomouci dra. Václava Wag- nera ad personam knihovníkem I. tř. Z uherského říšského sněmu. Z Pešti, 9. října. (U. t. k. k.) Posl. sně- movna. Poslanecká sněmovna měla dnes dopo- ledne schůzi, v níž provedena byla doplňovaei volba jednoho zapisovatele a několik doplňova- cích voleb do výborů. — Oposice do dnešní schůze nepřišla. Zapisovatelem byl zvolen posl. Alfred Pal. Na to odročila se sněmovna na neurčitou do- bu, aby výbory mohly projednati osnovy zákonů jim přikázané,
Veli Heřman Löcker Fran Josef Ott Sellier František Josef císař Augustin císa Franieckův Jindřich Karel doktor Wagner Wag Posl Alfréd pálit Vídeň Most Plzeň Žižkov Karlová Vary Praha Olomouc Pešť Bellot Ludvik W av Wiener Zeitung Severin Žofkovlv Mladá Boleslav
19 article
Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřebu, 8. října. (Uh. tel. kor. kane.) Cel- kový počet až dosud hlášených onemocnění cho- lerou činí 413, z nichž 177 skončilo smrtí. Město Osek bylo prohlášeno za cholery prosté, poněvadž od případu cholery, jenž se tam vyskyti, uplynule 8 dnů, aniž by se vyskytlo nové onemocnění. Poincaré ve Španělsku. Z Madridu, 8. října. (K. k.) Král Alfons a pre- sident Poincaré přibyli sem o 6. hod. 30 min. večer z Toleda. Z Madridu, 8. října. (K. k.) Akademie pro zá- konodárství a jurisprudenci propůjčila presidentu Poinearéovi titul čestného člena akademie. Toto vyznamenání bylo až dosud uděleno toliko něme- ckém korunnímu princi. Z Toleda, 8. října. (K. k.) Král. Alfons uspořá- dal na počest presidenta Polncaréa ve vojen- ské akademii hostinu o 40 příborech. Krá a president prohlédli si volenskou akademnii a byli
Poincaré Alfons Poinearé Král Chorvatsko Záhřeb Osek Španělsko Madrid Toledo
20 article
V drobném prodejie ranní čislo o sobě večerní na le Ve filiálkách na venkově ranní čisle večerní . . . . . . . . sh Innerátv plati se hotově napřed. Předplacení a Inserty přijim sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se tái redakce, Hlskárna a ezpedles „Národnich Listá Rukopuay se navracsji
Innerátv Národnich Listat Rukopuay
21 article
přítomni cvičení kadetů, načež kadeti s králem čele defilovali před presidentem. V 5 hod. odpo- ledne vrátili se král a president Poincaré za nadšených ovací obyvatelstva do Madridu. Z Madridu, 8. října. (K. k.) Večer uspořádán byl na počest presidenta Poincaréa v královském divadle slavnostní koncert, jemuž přítom- ni byli královští manželé, president Poincaréa četní pozvaní hosté. Siň byla skvostně vyzdobena květinami ve francouzských a španělských bar- vách. Po koncertě vrátili se královští manželéa president Poincaré do královského paláce. Z Paříže, 9. října. (K. k.) „Petit Parisien“ píše o madridských přípitcích: Nejen ve Francii a Španělsku, nýbrž i v cizině byly tyto přípitky očekávány se zájmem. Nikoliv snad proto, že by užší dohoda obou zemí mohla býti namířena proti některé mocnosti, nýbrž proto, že dohoda ta má býti pevnějším základem evrop- ské rovnováhy a má tudiž posíliti mír. Ne- víme, v čem bude záležeti tato budoucí dohoda, nebo je třeba ještě různého jednání, k němuž bude snad třeba ještě času. ale po mnohé stránce může býti 7. říjen považován za dějinný den.
Poincaré Petit Parisien Madrid Paříž Francie Španělsko královský divadlo slavnostní královský palác
22 article
Zápas o irskou samosprávu. Z Londýna, 8. října. (K. k.) První lord admíra- lity Churchill pronesl v Dundee řeč, v níž se roz- hodným způsobem vyslovil proti štvaní oposice do sporu a do války v Ulsteru i proti návrhu bov- kotovati territoriální armádu a prohlásil, že ho- merule stane se zákonem. Bylo by ne- šťastným dnem, kdyby vláda sama projevila tolik slabosti a zbaběle povolila násilí kterékoliv sku- piny národa. Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti, 8. října. [Ag. tel. roum.) Dle úřad- ního sdělení o nynějším stavu cholery nutno za- znamenati k oznámeným již 908 případům přírů- stek 880 nových onemocnění cholerou, z nichž 336 případů událo se v okresu doliském. Cholera na jižní Rusi. Z Oděsy, 8. října. (Spb. Ag.) Pátý případ cho- lery byl zde zjištěn bakteriologicky. Škončil smrtí. Revoluce v Mexiku. Z N. Yorku, 8. října. [K. k.) Dle zprávy v Lar- da (Texas] byli spolkový generál Alvares, jeho štáb a 125 mužů včera v Torreonu zastřelení na rozkaz vůdce konstitucionalistů Francesca Stilly. Jak se oznamuje ze spolehlivého pramene, ukoři- stili povstalci v Torreonu všechny zbraně a ve- škerá děla spolkových vojsk. Boj trval 4 dny na obou stranách byly velké ztráty. Čínská republika uznána. Z Vídně, 9. října. (K. k.) „Politische Korrespon- denz“ se dovídá: Rakousko-uherská vláda uznala okamžitě čínskou vládu, jakmile jí bylo oznámeno zvolení Juanšikaje.
Churchill Alvares Still Londýn Dundee Ulster Rumunsko Bukurešť Rus Mexiko Lara Texas čínský republika Vídeň Aga Politische Korrespon
23 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Rozmíšky v německo-nacionálním svazu. Nedávno mluvil štyrský německý nacionál posl. Wastian ve schůzi svých voličů proti politice ně- mecko-nacionálního svazu na říšské radě, jehož byl členem; jmenovitě projevoval nesouhlas s jejím vládním směrem. Předseda tohoto svazu posl. dr. Gross poslal pak posl. Wastianovi dopis, v němž mu sice připouští právo kritiky německo-nacionál- ního svazu, ale zároveň připomíná, že posl. Wa- stian měl své námitky proti politice německo- nacionálního svazu pověděti ve schůzi svazu, nikoli veřejně. Řečený přípis posl. dra. Grossa měl zřejmě kárný ráz, a posl. Wastian vyvodil z něho důsled- ky: oznámil písemně posl. dru. Grossovi, že z ně- mecko-nacionálního svazu vystupuje. Mariborští voliči posl. Wastiana schválili tento jeho čin a vy- slovili mu zvláštní důvěru.
doktor Gross Wastian Wa
24 article
štyrský příklad.
25 article
Zdá se, že kompromis, jímž byla ve Štyrsku aspoň dočasně odstraněna slovinská obstrukce. takže štyrský sněm stal se dělným, způsobil mezi Němci v Čechách dosti značný dojem. V „Bohemii“ vyvolal vzpomínku na pokus, aby se nějakým kom- promisem dospělo aspoň k částečné dělnosti sněmu českého. „Boh.“ tvrdí, že při jednání tom byl pra- covní program — má se rozuměti: se strany ně- mecké — obmezován ještě více než ve Štyrsku. měloť se pomoci pouze učitelstvu, ale většina sně- mu — prý — nechtěla ani toho připustiti, takže napěti mezi Čechy a Němci se pak ještě zvětšilo. Ale „Boh.“ se mýlí, ač-li vědomě věc nelíčí jinak, než se tehdy měla. Je pravda, že Němc
Němec Čechy Bohemia
26 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ostrovy bohů.
27 article
Včerejší přednáška spisovatele Jana Havlasy přenesla nás do pohádkových krajů syté a divoké a přece úchvatné a hostinné tropické přírody jiho. mořských ostrovů Tahitl, Morei, Rajatei. Bora-Bora a j. Překrásně kolorované snímky, jimiž Havlast svoji přednášku doprovázel, ukázaly nám nad hla- dinu mořskou ostře vystupufci, podivuhodně rozervaná horstva těchto ostrovů, obklopených ko- rálovými útesy, kde laguny mezi ostrovem a útesy září podivuhodnými barvami vody i ryb, kde zá- toky a říčky a rostlinstvo, palmy kokosové i fan- tastické pandány, chlebovníky i obrovské kapra- diny tvoří čarovný rámec příkrým, zachmuřeným. skalnatým a vysokým horám, jejichž divoké linie a nepřístupnost daly fantasii domorodců hojně pří- ležitosti k podivným náboženským bájím. Obyvatelstvo tohoto souostroví je povahy mir- né, bělochům nakloněné. Má smysl pro přírodu, pro její krásy a je pochopitelno, že Pierre Loti a Gauguin se tu vzněcovali krásami ostrova Tahit i jeho žen. Misionáři, kteří tu před sto lety byli. zanechali tu ošklivé stopy evropských mravů. Oby- vatelstvo domorodé, v němž rozeznati lze jasné typ negerský i semitský, chodí ovšem nahé, jen v pasu zahaleno rudým přehozem. I ženy tak cho- dily, ale misionáři ženy přemluvili, by se oblékaly v empirové šaty. A tak zpravidla zříme nyní ženy tahitské jen v empirech neb nočních košilích, ale v nestřeženém okamžiku v divokém pralese za- chytila „černá krabice“ cestovatele vzácný obrá- zek ženského typu tahitského v původním úboru
Havlasa Rajatei Bor Bor Loti Gauguin vysoký hora Ob
28 article
Pedle tchoto typu pochopíme, proč Loli i Gaugein lu nalezli tolik radostí smyslových, tolik vzruchu a emocí, i přes všechny nepříjemné nemoci, kter jsou Tahiťanům obvykly. Spatřili jsme také mezi obrázky Havlasovým stařenu z Tahiti, ohyzdnou, v modravém empir vám šatě, která prý je hrdinkou Lotího spisu „Maringe de Loti“. Je to známá Rarahu, která dost senti- mentálně vzpomínala své lásky k Lotimu a když Havlasa se s ní loučil, chtěla ho také libati. Havlasa vzpomenuv toho, co Loti v posledních událostec balkánských učinil slovanským národům, pravil, že by mu za to aspoň jedno přál: aby příšel na Tahiti a musel za trest polibiti nynější svou Rarnhu Havlasa odhalil nám také původ pseudonymu Lo- tího. Lotí, když byl na Tahiti, byl domorodci po- jmenován, jako každý běloch zvláštním jménem. Jak dru. Štefanykovi, který nyní dlí v těch ostrovech říkali napřed „muž vše chytající do černé krabice a nyní „muž pozorující nebe“, tak francouzském spisovateli říkali „růžový“, v mluvě domácí „roti“ To r se však nemohlo Francouzovi líbit, neboť jeho vlasti by to znamenalo „pečeně“ a prote hlásku tu přeměnil si na l. Tahiťané sami ostatně přijímají každou chvíl jiná jména dle významných neb hloupých činů které provedou a po nichž jsou nazváni. A od toho dne nikdo jich jinak nejmenuje a takový Tabiťan nechce sám ani slyšeti o tom, že se kdy jmenoval jinak. Nechce přijati ani úřadní dopis a nechce při- jati rozsudek, který byl před několika dny vy- nesen, poněvadž od včerejška se jmenuje jinak. Manželství a rodina jsou tam pojmy velmi vol- nými. O uzavření sňatku se nikdo nestará, tak ne o rozvody. Děti rodiče své nazývají jich ob- vyklými jmény, neříkají jim „otče“ neb „mnatko“? .
Tahiťan Havlasův Rarah Loti Havlasa Lo Štefanyk Francouz Tahiti Maringe jít Loti
29 article
O děti mnoho starosti není, a je proto pochopitelno že na Tahiti kvete zvláštní zvyk, adoptovati dět cizí a sveje darovati jiným, jako projev přízně Libí-li se otci nějaké dítě cizí svou povahou, živostí. nějakým povedeným kouskem, požádá o jeho daro- vání rodiše, kteří často sami nabídnou své dítě tomu, kdo se o něm pochvalně vysloví. Poněvadž lze takto děti dávati darem, nečiní manželům, kteří se rozejdou, žádných potíží úprava rodinných po- měrů. Jsou-li nějaké děti, jednoduše se darují ně- komu jinému a každý manžel jde po svých. — Pojmenování nových předmětů a tvorů, které Ta- hiťané poznávají, jest často vešmi komické. Na ostrovech je snad domovem jediný čtvernožec, totiž vepř. jenž upraven v kokosové smetaně, jest po- choutkou na hodech domorodců. Když Copk sezná- mil Tahifany s krávou, druhým jim známým čtver- nožcem, nazvali ji „prasetem s rohy“ a kůň nazván byl jimi „prase, které rychle běhá po zemi“.
Copk Tahifana Tahiti
30 article
Ve Starém Tahiti těšíli se úctě jen králové. kněží a potulní umělci. Předky své Tahiťané ne- uctívají, pokládají je za daemony, kterých se boji. Po soumraku, který nastává velmi rychle, žádný Tahiťan by nevyšel ze svého obydlí, lehce zrobe- ného, v němž ostatně po celý téměř den každý Tahifan nejraději dělá to, k čemu má největš nadání, totiž leží na bříše. Barvitost a sytost přírody těchto ostrovů, je- jichž rostlinstvo je sice jednotvárné, ale nádherné a obrovské, jest opravdu jedinečná. A jsme vděční kolorovaným snímkům Havlasovým, ktoré nás ná- zorně uvedly do těch krás, jež jsou pravým požítkom zraku a smyslů. Chápeme lépe nadšení Gauguinovo pro krásy Tahiti a zajímá nás tím více, že jeho příklad našel následovníka v jiném francouzském maliři, který nyní na Tahiti žije v manželstvís Tahirankou. A těšíme se dvojnásob, že péro Havla sovo vylíčí nám jasněji nežli jeho slova všechn- půvaby primitivního, přírodního života na Tabit a ostrovech okolních, i krásy lagun, nebezpeě útesů, srázy hor a tajemství pralesů i džunglt psychu obyvařelstva.
Havlasův Gauguinův Havel Tahiti
31 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Francouzské hotely. Novodobé hnutí turi- sti ké asáhlo značnou měrou Francii, a to dvo- jím způsobem. Přírodní krasy země, zvýšené množ- stvím uměleckých památek, upoutaly zájem cesto- vatelů cel ho světa a tento přiklad z ciziny pů- sobil i na domácí obyvatelstvo, jež zvolna se vy- bavuje ze své cestovate ské netečnosti, a nevy- jává-li se na cesty za hranice, podniká je aspoř doma. Turistický klub francouzský, četné inicia- tivní syudikáty a společnosti drah pracují číle- aby udělali z Francouzů lepší cestovatele, nežl dosud byli. Ale tato změna má v zápětí i hnui hotelové. Francouzské hotely stynou z ačným ne- pohodlím. Celý jejich sys em jest umíněně staro světský a zastaralý, a moderní hygienické poža- davky jsou v nich z pravidla pomíjeny. Snad by bylo zůstalo dlouho ještě při starém, ale stalo se že podnikaví cizinci, Švýcac i. Angličané a Němci začali ve Francii zařizovati hotely po svěm k značnému potěšení cestovatelů a že záhy k sobě upoutali klientelu turistů. Kdežto r. 1880 bylo 85 proc. hotelů ve Francii v majetku Francouzů, jest jich dnes jen 57 proc. (na Azurovém pobřeží do- konce jen 35 proc.). Aby se předešlo dalšímu vý- boji této konkurence a aby se zavedly potřebné reformy v hotelovém zřízení francouzském, utvo- řila sdružení hotelierů zástavní banku, pomoci je- jíchž půjček bude možno podnikati majitelům nebe zejména nájemcům hotelů potiebnou reorga isae zařízení. — Podmořský poklad. Před třemi roky ba groval parník Moěw v zátoce Gattemarské na francouzském pobřeží La Mancheského kanálu
Francouz Angličan Němec Francie
32 article
Pojednou se stroje zastavily, jakoby čerpadlo písku bylo zataraseno kameny. Při prohlídce v Chers hourgu se však shledalo, že nejedná se o kameny. nýbrž o dva stříbrné pruty, nesoucí puncovní značku špa nělskou z r. 162 a obsahující 991/4 čistého stříbra. Inženýr Lésenéchal, jenž bagro- vání řídil, zabezpecil si ihned zjištění místa, kde byl nález učiněn, aby mohl dále pátrati, předpo- kládaje, že tu patrně jde o celý náklad stříbra a snad i zlata ztroskotavší se lodi. V té domněnce jej posilovaly i některé nálezy lodních předmětů z téhož mista i některé mistní pověsti, jež už dříve vedly k dobrodružným podnikům v oně končině. Pátrání archivní nepřinesla žádných udání, že by v oněch místech byla snad ztrosko- tala španělská loď, vezoucí náklad stříbra do
Lésenéchal
33 article
Nizozemí. Za to však při ohledání místa hydrau- lická sonda, jež pronikala snadno do hloubky7 až 8 metrů, pociťovala jakýsi odpor při jednom až dvou metrech. Dle královského nařízení L- dvíka XV. patří nálezci osm desetin podmořských nálezů. Za této podmínky obdržel inženýr Lesé- nechal dovolení ministerstva a co nevidét zahájí svá hledání, vyzbrojen k nim mocnými parními elektrickými stroji, jež mají zabezpečiti dobrý výsledek dobrodružného podniku. — žádné zasnoubení knížete ze Schaumburg- Lippe. Z Buckeburgu, 8. října. (K. k.) „Schanm- burg-Lippisehe Landeszeitung“ prohlašuje, že po- věst, uveřejněná několika časopisy o zasnoubení knížete Adolfa ze Schaumburg-Lippe jest neprav- Sříceným stropem způsobené velké neště- stí. Z Astrachanu, 8. října. (K. k.) V před- městí Soljance sřítilo se v jednom domě podstropí. čímž bylo zasypáno 25 dělníků. Pět z nich bylo zabito, 8 těžce zraněno. — Zatčený krajský tajemník. Z Marmarož- ského Sigetu, 9. října. (K. k. uh.) Krajský tajemník v Hryňové Viktor Maruszanics dostavi se k soudu a příznal se vyšetřujícímu soudci, že zpronevěřil 50.000 K obecních peněz. Protože Ma- ruszanics je též poštmistrem, je obava, že zprone- věřil také poštovní peníze. Byl zatčen. divou.
Lippe Adolf Sřícený Viktor Maruszanics Nizozemí Schaumburg Lippe Marmarož Ma královský nařízený Ldvík Buckeburg Astrachan