ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c5cf030-8f13-11dd-9d1a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 46, person 58, work 4, org 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 25. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 202.
4 article
a rannl avečerní listy předplácl s v Praza v administrac na naěslo k n na štvrt lela * dvojí donáškou ničste ne čtvrtleta . 1 K alek ve Bihiálkách sa mésle. 1 K s0n Poštou na miéske Ba etvrl jeta . . . R 5o3 s dvojí zásilkoo na měsle knrl na čtvrt jsta.
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Příčiny a následky.
Příčiny a následky. Zaznamenávali a posuzovali jsme až dosud svědomitě všechny návrhy, které z českých radikálních stran byly podány na překonání zemské finanční krise. Byli jsme však bohužel napořád nuceni prohlásiti je buď za neproveditelné, anebo za neúčelné. To nás oprávňuje ke konstatování, že české radikální strany nepovažují za svou první povinnost, starati se o to, jak by se zem- ské krisi s úspěchem dalo čelit. Od jejího počátku viděly svou úlohu spíše v ně- čem jiném: daleko více záleželo jim na tom, aby za vše, co se až dosud v zemských věcech stalo a ještě stane, měly na koho uvrhnout zodpovědnost. Bez ohledu na to, že se podobají poraženým armádám, které také obracejí všecko svoje úsilí už jenomk tomu, aby si našly obět, vrhly se na dra. Kramáře a národní stranu svobodomysl- nou, aby aspoň na politické državě naší našly si náhradu za škodu, kterou — v ne- poslední řadě jejich slepou agitací s mate- ním pojmů — trpí česká věc. Musíme jim tedy připomenouti, že ideu mimoústavní správy zemských záležitostí nevymyslil žádný politik český, nýbrž Němci že to by- li, kteří nejprve přišli s projektem vládního komisaře. Když se přesvědčili, že s tímto návrhem nepochodí, a to jak pro zásadní odpor český tak i pro to, že zemský výbor jest také úřadem dohlédacím v ohledu sa- mosprávy a nejvyšší odvolací instancív zemi, jako takový rozhoduje kollegiatně a nemůže tedy býti zastoupen jednotlivcem, pak teprve navrhovali komisi. Ovšem ko- misi jinou, než měla býti komise č. I., a ta- ké jinou, než jakou má býti komise číslo II.
Kramář Němec
7 article
Avšak projekt sám vyšel se strany ně- mecké. Že Němci mají na sněmu tolik moci, aby, budou-li chtit, přivodili úplný finan- ční rozvrat, bylo českým politikům od po- čátku zřejmo. Zastaralý jednací řád obsa- huje řadu zbytečných a přímo naivních ustanovení, ze kterých si obstrukce může podle libosti vybrat. Za těchto poměrů těžko se dá lámat obstrukce celé jedné třetiny sněmu, a požadavek zní dokonce podivně, vyslovují-li ho tatáž radikální ústa, která sbučasně tvrdí, že v odvetu má osmdesát českých poslanců přivésti k úpl- nému rozvratu říšskou radu, sbor, který čítá ne třikrát, nýbrž šest a půlkrát členů více a postavil by se proti nim dojista ji- nak, než by na sněmu po jejich boku stál konservativní velkostatek. Tyto poměry ve sněmu dolehly na Čechy celou tíhou. jakmile Bienerth s Bilinským zaujali zná- mé odmítavé stanovisko proti zvýšení anebo aspoň prodloužení pivní dávky, jak- mile přišla Němcům na pomoc i hospodář- ská krise a jakmile jsme za zahraniční po- litiku říše počali pykati i my Čechové tím, že nám Francie zavřela svůj finanční trh. Při tom však musíme trvati na tom, že jest-li vůbec kdo se opravdu staral o to, aby země vybředla ze své tísně, byli jsme to jediné my a agrárníci tím, že jsme se pocti- vě přičiňovali o národní smír v Čechách. Jen my, to už bez agrárníků, jsme se také starali o to, aby se království pomohlo na říšské radě. České radikální strany spoko- jily se tím, že nám při tom házely pod no- hy klacky, zrovna tak, jako to dělaly, když se jednalo o vyrovnání v Čechách; až ko- nečně dostal i dr. Hochenburger chut, ho- dil ten největší a bylo po vyrovnání.
Němec Bienerth Bilinský Čecho Hochenburger Čechy Francie
8 article
Jestliže se od vlády žádalo, aby dopo- ručila k schválení zvýšení pivní dávky, ne- smí se zapomínati, že záleželo také na tom jak se ku případným rekursům postaví nej- vyšší správní soudní dvůr. Bez pivní dávky však, bez finančního plánu, bez vyrovnáni a bez půjček poměry neodvratně šly k mi- mořádným opatřením. Kdyby profesor Masaryk opravdu „pustil blázny“, jak navrhoval, sesílil by tím jenom důvody, jichž se vláda dovolá- vá pro tato mimořádná opatření; učiní-li je, odvolá se na nutnost a ne na souhlas českých poslanců. Je proto víc než nesmyslno líčit věci s průhledným úmyslem tak, jakoby snad souhlas určitých českých politiků odstou- pením zemského výboru teprve vládě my- šlenku mimořádných opatření vnukl. Dotyční poslanci jednali v přesvědče- ní, že je v zájmu národa, aby si — jakmile zemský výbor vyčerpá všecky prostřed- ky — na kroky, které vláda potom pod- nikne, zjednali vliv. A že v Rakousku až dosud „bez nás“ znamenalo vždy „proti nám“, nemusilo by se snad už připomínati. Na rozdíl od radikálních stran, kterým každá situace je pouze prostředkem k agi- taci a podezírání v národě, spatřujeme po- litické naučení z nynějších poměrů v ně- čem docela jiném: v novém důkazu, že je- diná cesta k obnovení pořádku v Čechách vede poctivým a čestným národnostním smírem. Není bez významu, že také přední německý orgán vyslovuje tuto myšlenku právě ve chvíli, kdy se vedení zemských záležitostí vymyká z rukou poslanců, vo- lených českým i německým národem. Ne- myslíme, že by ten hlas byl projevem spo- kojenosti. Spíše poznání.
Masaryk Rakousko Čechy
9 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Turecký vpád do Bulharska. Ze Sofíje, 24. července. (K. k.) Na zprá- vu, že Turci postupují do starobulharského území, byli všichni vyslanci velmocí pozvání do paláce, kde král a ministr zahraničných věcí projevili rozhořčení nad porušením mezinárodního práva a žádali, aby velmoci ihned zakročily. Ministr Genadijev zaslal včera ihned velkovezírovi telegram se žádostí, by turecké vojsko bylo ihned odvoláno, neboť jeho další postup mohl by způsobiti nové těžké záplet- ky a nepříznivý vliv na obnovení dobréa trvalé shody mezi Bulharskem a Tureckem. Dále požádal vyslance velmocí, by usilovali u svých vlád, aby neprodleně zakročily kate- goricky ve formě, která se jim zdá býti vhod- nou, a žádaly odvolání tureckého vojska. Bulharští vyslanci v cizině dostali rozkaz, aby zakročili ve stejném smyslu. Z Bukurešti, 24. července. (Úřadní zprá- va. Ag. Tel. Roum.) Král Karel, odvolá- vaje se na sympatie, které vždy projevoval ottomanské říší, a na dobré služby, které Tu- recku prokázal v minulosti, naposled při uza- vření míru s Italií, zaslal sultánovi telegram. ve kterém ho upozorňuje na zklamání, kte- rého by se Turecko mohlo dožíti se svou vo- jenskou akcí, vedenou v území, jehož osud byl Evropou nejurčitějším způsobem upraven. Srbsko zamítlo klid zbraní, poukazujíc na to, že bulharské vojsko teprve nedávno na- padlo neočekávaně srbské osady. M. Z Kolína n. R., 24. července. (Zvl. te- legram „N. L.“) Dle sofijské zprávy „Köln. Ztgu,“ svedli Turci u Svilna (Mustafa Paši krutý boj s bulharským vojskem.
Turek Genadijev Roa Karel Köln Paša Bulharsko Turecko Bukurešť Evropa Srbsko Kolín Svilna
10 article
Ze Sofije, 24. července. (K. k.) Dle úřad- ních zpráv překročilo několik bašibozu- ckých čet staré hranice Bulharska a táhne směrem k Jamboli. Zapálily prý několik vsí a dopouštějí se ukrutností na obyvatelstvu. Z Petrohradu, 24. července. Všeobecně převládají zde velmi vážné starosti ohledně lureckého postupu. Situace posuzuje se jako nejvýš kritická. Veřejné mínění žádá, by Ru- sko zakročilo třeba zvláštní akcí. S největším napětím očekává se zde další vývoj turecké akce. Z Vídně, 24. července. Zdejších přísluš- ných míst došlo potvrzení o vpádu tureckého vojska do starého Bulharska. Turecké vojsko postupuje na Jambol a po řece Tundže. Jiho- bulharské obyvatelstvo prchá zděšeně do vni- trozemí. Bulharský vyslanec na zdejším dvoře Salabašev podal dnes zahráničnímu úřadu notu, ve které Bulharsko protestuje proti po- stupu tureckému, příčícímu se mezinárodnímu právu a žádá Rakousko-Uhersko, aby. oka- mžitě zakročilo. Z Caříhradu, 24. července. Jistý list ozna- muje, že Porta ve své odpovědi na balkánský protest prohlásí londýnský mír za neplatný Proslýchá se, že Turecko přizváno bude k de- finitivní úpravě balkánských poměrů, o které budou se raditi balkánské státy. Na Portě se tvrdí, že veškeré velmoci, až na dvě, schva- lují opětné obsazení Drinopole. (N. Fr. Pr.)
Port Bulharsko Petrohrad Vídeň Jambol Rakousko Uhersko Turecko Drinopol Francie
11 article
Vyjednávání o mír. Z Bělehradu, 24. července. Vládě blízká csobnost ujišťuje, že veškeré otázky vojenské i politické vyřízeny budou ve společné konfe- renci v Bukurešti. Proto také odpadne vyjed- návání v Niši. Srbská vláda o tom již zpravila bulharské jednatele, kteří dlí v Niši. V tomto sdělení bulharským delegátům se praví, že by nebylo účelno, aby nevyřízené otázky byly s vojenskými činiteli zvláště předmětem jed- nání, poněvadž politické a diplomatické otáz- ky jsou v těsné souvislosti s vojenskými. Bul- harští delegáti opustili také okamžitě Niš. J
Bělehrad Bukurešť Niš
12 article
domněnka, že balkánským spojencům záleží na tom, aby čelili silným vlivům vojenských kruhů. Černohorský min. předseda Vukoti přibyl již včera do Bělehradu, řecký min. před- seda Venizelos se tam očekává. Venizelos Vukotič a Pašič nastoupí společně cestu do Bukurešti. Pozoruhodno je pro pokročilou i ntimi- tu srbsko-rumunskou, že ve včerejš ministerské radě sdělena byla nota rumunské vlády, ve které tato oznamuje přes to, že Ita- lie si vyžádala důvěrnost, že Italie v dosti ostré formě Rumunsko vyzvalo, aby pokud možno co nejdříve s Bulharskem uzavřelo mír. Ve zdejších, vládě blízkých kruzích se ne- tají míněním, že Italie jednala pravděpodobně jen na žádost Rakouska. Z Bukurešti, 24. července. [K. k.) V diplo- matické situaci nastala od včerejška důležitá změna. Srbská vláda ustoupila o svého dosavadního sianoviska, že bukureštskému vyjednávání musí předeházeti zastavení nepřátel- ství, a žádá nyní, aby celý komplex otázek byl projednán v Bukurešti, zatím co bude ne- přátelství trvatí. Srbsko odůvodňuje to tím, že poplašné zprávy ze Sofije jsou přehnány.
Vukot Venizelos Venizelos Vukotič Pašič Italia Bělehrad Bukurešť Rumunsko Bulharsko Rakousko
13 article
Srbská vláda přidala se tedy k názoru Řecka. Z Bělehradu, 24. července. (K. k.) Rozhod- nutí o opětném rumunském návrhu, aby bylo v Níši docíleno před bukureštským vy- jednáváním dohody o zastavení nepřátelství. stane se během dnešního dne. Z Bukurešti, 24. července. (Ag. Tel. Roum. Srbsko designovalo jako zmocněnce pro mí- rové vyjednávání min. předsedu Pašiče, býv. vyslance sofijského Spalajkoviče, dva plukovníky a jednoho tajemníka. Řecko vyšle na mírovou konferenci nejspíše min. předsedu Venizela a býv. vyslance sofijského Pa- nasa, Černá Hora ministra Plamence. Ze Sofíje, 24. července. (K. k.) Rumunský král zaslal bulharskému velmi srdečný te- legram, ve kterém sděluje, že Rumunsko už Srbsku a Řecku navrhlo okamžité uzavření příměří a za účelem jeho urychlení byl rumun- ský zmocněnec v srbském hlavním táboru vy- slán jako delegát do Niše. (Viz poslední zprávy.)
Roa Pašič Řecko Bělehrad Bukurešť Srbsko Rumunsko Niš
14 article
Správní komise zemská. (Výklad ustanovení zemského zřízení.) Ve veřejnosti české projevují se názory. které nedosti přesně oevňují význam even- tuální resignace nejvyššího maršálka zem- ského. Chceme proto dle zemského zřízení vy- líčiti způsoby, které by mohly vésti k mimo- zákonnému stavu. Není-li v některém zákoně na určitě pří- padnosti pamatováno, a nedá-li se oprava pro- vésti zákonem, doplniti se může zákon ministerským nařízením v mezích záko- na; jde-li o ústavní zákon, stane se doplnění z moci panovníkovy. V zamském zřízení máme dvě mezery: 1. není ustanoveno, co se má státi, kdyby se po- děkoval, vymřel atd., zemský výbor v dobč kdy není zde sněmu, aneb kdyby sněm odepřel zvoliti zemský vý- bor místo poděkovavšího s e. 2. Není ustanoveno, co má nastati, kdyby maršálek v době, kdy sněm jest rozpuštěn. zemřel, nebo se vzdal. Prvý případ měl býti podnětem pro mimo- zákonné opatření pro komisi jmenovanou pa- novníkem. Při tomto druhu mimozákonného opatření nebylo by vždy nutno rozpou- štěti sněm, nýbrž opatření učiniti jmenová- ním komise do doby, než zvolí sněm místo odstouplého zemského výboru nový. Sněm by byl svolán, a kdyby Němci zmařili volbu zem- ského výboru, úřadovala by komise dále. (že
Němec
15 article
také při projektované komisi první měl býti sněm rozpuštěn, souvisí s otázkou patentů dávce pivní a zvýšení přírážek, jak níže vy- ložím.) Při prvém řešení by se buď nemusil nej- vyšší maršálek vzdáti, nebo by jeho resignace nebyla přijata. Panovník jmenoval by jen čle- ny komise do nové volby zemiského výboru. Jak známo, měli býti jmenováni, poku možno, titíž pp. členové zemského výboru za členy správní komise za předsednictví nejvyš- šího zemského maršálka. Tento projekt byl stranami zamítnut, po- něvadž kladen důraz na to, že nelze vzdá- ním se dáti tichý souhlas k tomu- to mimozákonnému opatření, ač nelze na druhé straně neviděti, že by politi- cký vliv byl v této komisi zachován jakov zemském výboru, a že by jmenování většiny týchž přísedících bylo zřejmým uznáním, že jejich úřadování bylo korektní a výčitky německé že byly nesprávné.
16 article
Zavedení pivní dávky a 10% ního zvýšení přírážek mělo býti provedeno výsostným právem panovníkovým jako opatření z nouze. Panovník ze své svrchovanosti může učiniti takové opatření jenom tehdy, jestliže orgány povolané k tomu, aby opatřovaly fi- nance zemské, tedy zemský výbor a sněm. zde nejsou, anebo dle zákona, nikoli fak- ticky (na př. obstrukcí a pod.) jsou neschopny opatření učiniti. Proto měl býti i v tomto při- padě prvním sněm rozpuštěn, aby vý- sostné právo nastoupiti mohlo proto, že zde není ani sněmu, ani zemského výboru. Druhé řešení nyní nastává. A tu dlužno míti na mysli, že nejvyššího zemského mar- šálka jmenuje císař „z prostředka sněmu“ čili jmenování maršálka může se státi jen, j e-li zde sně m. Dále: maršálek má náměstka jen k ří- zení sněmu (§ 4. z. zř.), nikoli k před- sedání v zemském výboru. Maršálek pojmenuje náměstka z výboru zemského, „za- šla-li by ho nějaká překážka“, čili ne na celou funkční dobu, nýbrž jen pro určité případy. zašla-li ho nějaká překážka (§ 11.). Tedy pří svém vzdání se nemá povinnosti jmenovati ná- městka a je otázka, zdali vůbecmá prá vo tak učiniti.
17 article
Dále: sezení zemského výboru jsou schopna k usnášeni jen za předsednictví mar- šálka a pěti přísedicích; i běžné věci (kuren- cie) mohou býti vyřizovány jen za účasti mar- šálka; listiny podepisuje právoplatně mar- šálek. Vzdá-li se tedy nejvyšší maršálek, ne- může po dobu, než jest jmenován, jiný zem- ský výbor úřadovati. Vzdá-li se však maršálek v době, kdy sněm jest rozpuštěn, nemůže býti maršá- lek jmanován z prostředka sněmu, kte- rého není. Pro takový případ není v zákoně opatření. A toho má býti dosaženo tak, že maršálek se vzdá, sněm bude rozpuštěn, resignace mar- šálkova přijata. Nový maršálek nemůže býti jmenován. Zemský výbor je tělo bez hlavy. Ovšem tato druhá komise nemůže míti v čele nejvyššího zemského maršálka a po- něvadž se přisedící nevzdali, nemohou býti jmenováni, jiné politické osoby těžko mohou býti jmenovány vzhledem ke stanovísku stran. tedy výsledek správní komise jiná, nepolitická. Zavedení pivní dávky a zvýšení přírážek ze svrchovanosti panovníkovy spočívá zde v tom, že sněmu zde není a zemský výbor jest neschopen učiniti usnesení, nemaje maršálka Pokud je zde zemský výbor s maršálkemv čele a může se tedy o finance starati, nena- stupuje výsostné právo panovníkovo. Kdyby jedna ani druhá eventualita pro vedena nebyla, musilo by býti zemské zřízení zrušeno a jiné oktrojováno. V drobném prodejle ranní čislo o sobě . . za 8h večerní . za l k Ve fltálkách na venkově ranní čislo večerní Inseráty platl se hotově napřed. Předplacení a inserty ndministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expediee „Národních Listů“ Rukopisy se novracei
18 article Krise v král. Ceském.
Krise v král. Ceském. Němci proti „lex Kramář“. „Je-lí vláda pamětliva základů své existence a svého programu národni nepředpojatosti, budou se jeji návrhy (na řešení krise v Če- chách) podstatně lišiti od těch, jichž původcem je dr. Kramář a o jichž uskutečnění usi- lují konservativní velkostatká ři. „Neue Fr. Presse“ 24. července. „Neue Fr. Presse“ vytáhla včera do boje proti nejúhlavnějšímu a nejnebez- pečnějšímu nepříteli Němců v Če- chách a v celém Rakousku — dru. Kramá- řovi. Je pro posouzení poměrů v českém ná- rodě jistě příznačné a na výsost vý- mluvné faktum, že zrovna v době, kdy po Če- chách radikální strany prohlašují dra. Kramáře za zrádce národa, kdy volají na něho, aby dal ruce pryč od české politiky, největší, nej- drzejší a nejperiidnější nepřítel českého národa a jeho národních a po- litických snah — „Neue Freie Presse“ — volá celé rakouské Němectvo na stráž a do boje proti „lamači německé obstrukce v Čechách“ dru. Kramářovi. Neztrácejme zatím vlastních slov a citujme obšírný ten článek doslovně. „Neue Freie Presse“ píše pod nadpísem „Důležitá rozhodnutí o české správní komisi“ o vládních přípravách k zasáhnutí do krise zemské v Čechách dosazením nové správní komise a pokračuje:
Němec Kramář Neue Francie . Presse Rakousko Čechy Neue Frei Presse Neue Frei Presse
19 article
„Ať se kdo chce jak chce namahá, aby vylíčil zasáhnutí vlády jako bolesitnou ka- tastrofu české politiky, pravdou jest, že správníkomisebudesmrtel- nou ranou proti Němcům v Če- chách. Na tomto „pěkném“ plánu, jímž má být demolovaný zemský výbor vzkříšen ve formě státní správní komise, dr. Kramář úsi- lovně pracoval. Vůdce mladočeský stál před léty v nejpřednější řadě, když boj Němců v říšské radě proti Badenovým jazykovým na- řízením měl být lex Falkenhayn poražen. Vše- chno myšlení a cítění dra. Kramář v posledních letech směřovalo opět k tomu, aby odpor Němců v če- ském sněmu byl zlomen. „Lex Kra- mář“ (míněna zemská správní komise), po- stoupení zemských záležitostí komisi, která by pod novým jménem nebyla nic jiného, než starý zemský výbor s česko-feu- dální většinou, trefilo by německou obstrukci do srdce, poněvadž tato správní komise nemusila by zápasiti, jako zemský výbor již několik roků, s peněžní- mi starostmi. Ze zvýšených přirážek az pivní dávky byly by jí dány bohaté prostředky k disposici. Porážka Němců bude pak dvojnásobná. Jejich obstrukce měla za cíl, vzíti nepřátelské jim většině zemského výboru k vedení zemské správy po- třebné příjmy a donutiti Čechyk takovému vyrovnání, které oni sami dobrovolně nikdy nepřipu- stí. Když však nyní zemi dostane se prostřed- nictvím zemské správní komise oněch obnosů, jichž legální povolení obstrukce znemožnila.
Němec doktor Kramář Badenův Lex
20 article
ztratí Němci ovoce své pětileté obstrukce. Ještě více. Ve správní komisi by Čechové a konservativní velkostatkáři Němce vždycky bezohledně přehlasovali a pe- níze, které s obejitím zemského zřízení by přitekly, přicházely by opětně, jako dříve, če- ské částí země a českým potřebám k duhu. Němci přece zrovna proto se dali do boje, po- něvadž nemohli déle snášet, aby jejich daňové síly bylo využíváno k českým účelům. Čin- nost správní zemské komise, o kte- rou se dr. Kramář a princ Lobko vic tak vášnivě zasazovali, srazí Němee zpět do oné doby, kdy, chtějíce nesnesitelným poměrům v Čechách učiniti konec, sáhli k ob- strukci. Výsledek jejich dlouhole-
Němec Čecho doktor Kramář Čechy
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vladimír Ivanovič Lamanskij. K jeho 80. narozeninám. Dne 8. července (26. června) 1913 slavil své osmdesáté narozeniny jeden z nejstarších ruských slavistů, Vl. Iv. Lamanskij, jehož 35leté profesorské působení na universitě pe- trohradské zanechalo po sobě trvalou památ- ku tím, že Lamanskij vychoval celou řadu vý- značných žáků dnes činných. Rozsáhlý obor. jaký dodnes na ruských universitách zastupují profesoří slavistiky, kteří kromě jazykozpytu a literatury jsou povinni přednášeti i o slovan- ských starožitnostech a o historií slovanských národů, ovládal Lamanskij na svou dobu ne- vyrovnatelným způsobem. Byl to pravý poly- histor, který nejen sám v různých odvětvích svého oboru pracoval, nýbrž ještě více své žáky v různorodé problémy a otázky jeho za- svěcoval. Pro dobu, ve které Lamanskij a jiní jeho vrstevníci působili — jsou to hlavně sedmdesátá a osmdesátá léta 19. stol. — jest karakteristický zájem jejích o slovanskou hi- storii, zejména o problémy rázu všeslovan- ského. Byla to jednak průprava, jednak do- zvuky velikého slovanského dramatu války rusko-turecké z r. 1877—78 a částečného osvobození balkánských Slovanů, v němž idea vzájemnosti slovanské, ovšem jen co do ná- rodů pravoslavných, slavila tak skvělý triumí. Lamanskij byl jedním z činných podněcova- telů onoho slovanského hnutí, které vycháze- jíc z petrohradského „Slavjanskago blagotvori- telnago obščestva“ tou měrou ovládlo ruskou společností, že nejen utlumilo na čas spciálně- politické spodní proudy (nihilisml, nýbrž
Lamanskij Iva
22 article
diktovalo vládě a dvoru svou vůli. Jest zají- mavé, ale i zcela přirozené, že studium histo- rické vždycky velmi silně reaguje na proudy. vládnoucí ve společnosti. Lamanskij a jeho slavističtí vrstevníci a soudruzi soustředil svou pozornost na otázkách, které měly vztah jednak k minulosti balkánských Slovanů, jed- nak k době, kdy Slované buď skutečně nebo domněle tvořili jednotu, jednak k otázkám jejich kulturní rozrůzněnosti, ztotožňujíce z ve- liké míry správně kulturu s náboženstvím. Do- ba, ve které Lamanskij a jeho soudruzi půso- bili, jest zároveň dobou prvního opravdového a slibného rozkvětu vědecké práce. Laman- skij a jeho vrstevníci vyrůstali v ovzduší ve- likých reforem Alexandra II, zejména lite- rární reformy universitní, která i po zavedení reakčního řádu universitního (1884) ještě dlou- ho blahodárně účinkovala na rozvoj badán vědeckého, zvláště historického. Vyšedše z ovzduší idejí slavjanofilských, které nebyly ničím jiným, než nacionálně-ruskou applikaci německé filosofie Hegelovy a Schellingovy. snažili se hlavní these jejích odůvodniti věde- cky, zejména historicky. Jejich vědecké práce nejsou následkem toho dosti objektivní nebo lépe daleko méně objektivní, než to shledá- váme a žádáme v době přítomné, ale přes to znamenají značný pokrok a obohacení věde- ckého badání novým materiálem. Pozoruhod- né jest všeslovanské hledisko jejich, které nastalou reakcí proti nesprávným a jedno- stranným vývodům těchto slavjanofilských vědců bylo ve vědě slovanské z veliké části opuštěno — ale zajisté jen dočasně, neboť již nyní dostavuje se potřeba kriticky rozhojněný a očištěný materiál faktů s téhož stanoviska přehlédnouti. Bylo by zajímavo vyšetřiti, jak dalece v té věci na ruské slavianofilské
Slovan Laman Hegelův Schellingův
23 article
vědce působil vliv českých slavistů, Dobrov- ského, Šafaříka a j. Myslím, že vliv ten byl značný. Tak zejména co se týče Laman- ského jedna z prvních prací jeho O Sl av- janach v Maloj Azii, Afrikě i Ispa- nii (Učennyja Zapiski 2. otd. imp Akademíi Nauk 1859), v níž sebral řadu dokladů o tom, že Slované byli ve jmenova- ných zemích rozšířeni, vznikla asi „pod vli- vem Šafaříkových „Slovanských starožitností“ Jednou z hlavních otázek, které Laman- ského zajímaly, bylo studium kulturní sféry řecko-slovanské, jak slavjanofilové nazval ovzduší byzantské kultury v Evropě, do ně- hož dostala se větší část Slovanstva. Ve spi- se plném erudice, svědčící o vynikající sčet- losti autorově v dosavadní literatuře histori- cké a filosofické t. Ob istoričeskom izučenii grekoslavjanskago mira v Evropě (Petrohrad 1871) Lamanskij vy- vrací nesprávné a nespravedlivé názory o svě- tě slovanském šířené ve vědě neslovanské, zvláště pak německé. Ve spise Tri mira asijsko-evropejskago materika (Petrohrad 1892) hledí odůvodniti vědecky slavjanofily předpokládaný hluboký rozdí světa románsko-německého, řecko-slovanské- ho (a muslimského) co do jejich podstaty a povahy, jakož i vyšší mravní cenu a kulturní cenu světa řecko-slovanského. Spisy tyto jsou pro vědecké tvoření Lamanského karakteri- stické — je v nich plno odboček od vlastního thematu, plno podnětů a narážek na události přitomné. Takové bývaly i jeho přednášky. jež měly z veliké míry ráz publicistický. Bý- valy sice silně zbarveny strannictvím, ale pro- zrazovaly znamenitou informovanost profeso- rovu, rozsáhlou znalost dotyčné literatury. Lamanskii znal poměry slovanské z autopsie
Dobrov ský Šafařík Laman Slovan Šafaříkův Maloj Azie Evropa Petrohrad Tri mira asijský Učennyja Zapiski kulturní cena svět
24 article
které nabyl rozsáhlými a častými cestami po zemích slovanských. Proto v mnohých věcech měl názory velmi střízlivé a realistické. To projevil zejména též v názorech svých o „české otázce“. Dotkl se ji jaksi mimo- chodem, pojednávaje r. 1887 v Izvěstij a ch slavjanskago blagotvoritelnago obščestva o tehdejším stavu Slovanstva a o jeho vyhlídkách do budoucnosti (v „Odpo- vědi na list prof. Srečkoviče“) a když česká žurnalistika i někteří Rusové [generál A. A. Kirčev a kníže Meščerskij) projevili svou nespokojenost s jeho názory, rozvinul je ob- šírněji a ostřeji v týchž Izvěstijach roku 1888. článek tento [„Odpověď A. A. Ki- rčevu!) psán jest příliš sanguinicky, podráždě- ně a jeví pohrdání a úsměvek nad malým če- ským nárůdkem, ale ve věci samé měl autor jeho pravdu, zejména když poukazoval na ne- smírné obtíže, stavějící se v cestu úsilí řešiti českou otázku ve smyslu českého státního práva. Lamanskij radil řešiti otázku českou především jakožto otázku jazykovou. Laman- skij projevil sice názory pessimistické o české otázce, ale přece díval se na ni mnohem reál- něji, nežli současná česká veřejnost. Neuvaro- val se ovšem poblouzení, požaduje od Čechů, aby byli v Rakousku jakýmsi záškodnickým předvojem ruské vlády a svaloval na bedra tehdejší české (staročeské) delegace kroky vlády rakousko-uherské proti Rusku v záleži- tostech balkánských (otázka velikého Bulhar- ska a obsazení bulharského trůnu). Laman- skému dostalo se tehdy velmi ostrého odmít- nutí s české strany — zejména pěkným a za- jímavým článkem F. V. J. (= Jeřábka) v Osvětě 1888. Ale Lamanskij nebyl nepříte- lem českého národa, což dokázal zvláště svým účastenstvím při slavnosti Palackého r. 1898,
profesor Srečkovič Rus Kirčev Meščerskij ki Lamanskij Laman Čecho Bulhar Jeřábek Palacký Izvěstij Rakousko Rusko