1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 25. července 1913.
Praha
4
article
a rannl avečerní listy
předplácl s
v Praza v administrac
na naěslo
k n
na štvrt lela
* dvojí donáškou
ničste
ne čtvrtleta . 1 K alek
ve Bihiálkách
sa mésle. 1 K s0n
Poštou
na miéske
Ba etvrl jeta . . . R 5o3
s dvojí zásilkoo
na měsle
knrl
na čtvrt jsta.
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Příčiny a následky.
Příčiny a následky.
Zaznamenávali a posuzovali jsme až
dosud svědomitě všechny návrhy, které z
českých radikálních stran byly podány na
překonání zemské finanční krise. Byli jsme
však bohužel napořád nuceni prohlásiti je
buď za neproveditelné, anebo za neúčelné.
To nás oprávňuje ke konstatování, že české
radikální strany nepovažují za svou první
povinnost, starati se o to, jak by se zem-
ské krisi s úspěchem dalo čelit. Od jejího
počátku viděly svou úlohu spíše v ně-
čem jiném: daleko více záleželo jim na
tom, aby za vše, co se až dosud v zemských
věcech stalo a ještě stane, měly na koho
uvrhnout zodpovědnost. Bez ohledu na to,
že se podobají poraženým armádám, které
také obracejí všecko svoje úsilí už jenomk
tomu, aby si našly obět, vrhly se na dra.
Kramáře a národní stranu svobodomysl-
nou, aby aspoň na politické državě naší
našly si náhradu za škodu, kterou — v ne-
poslední řadě jejich slepou agitací s mate-
ním pojmů — trpí česká věc. Musíme jim
tedy připomenouti, že ideu mimoústavní
správy zemských záležitostí nevymyslil
žádný politik český, nýbrž Němci že to by-
li, kteří nejprve přišli s projektem vládního
komisaře. Když se přesvědčili, že s tímto
návrhem nepochodí, a to jak pro zásadní
odpor český tak i pro to, že zemský výbor
jest také úřadem dohlédacím v ohledu sa-
mosprávy a nejvyšší odvolací instancív
zemi, jako takový rozhoduje kollegiatně a
nemůže tedy býti zastoupen jednotlivcem,
pak teprve navrhovali komisi. Ovšem ko-
misi jinou, než měla býti komise č. I., a ta-
ké jinou, než jakou má býti komise číslo II.
Kramář
Němec
7
article
Avšak projekt sám vyšel se strany ně-
mecké.
Že Němci mají na sněmu tolik moci,
aby, budou-li chtit, přivodili úplný finan-
ční rozvrat, bylo českým politikům od po-
čátku zřejmo. Zastaralý jednací řád obsa-
huje řadu zbytečných a přímo naivních
ustanovení, ze kterých si obstrukce může
podle libosti vybrat. Za těchto poměrů
těžko se dá lámat obstrukce celé jedné
třetiny sněmu, a požadavek zní dokonce
podivně, vyslovují-li ho tatáž radikální
ústa, která sbučasně tvrdí, že v odvetu má
osmdesát českých poslanců přivésti k úpl-
nému rozvratu říšskou radu, sbor, který
čítá ne třikrát, nýbrž šest a půlkrát členů
více a postavil by se proti nim dojista ji-
nak, než by na sněmu po jejich boku stál
konservativní velkostatek. Tyto poměry
ve sněmu dolehly na Čechy celou tíhou.
jakmile Bienerth s Bilinským zaujali zná-
mé odmítavé stanovisko proti zvýšení
anebo aspoň prodloužení pivní dávky, jak-
mile přišla Němcům na pomoc i hospodář-
ská krise a jakmile jsme za zahraniční po-
litiku říše počali pykati i my Čechové tím,
že nám Francie zavřela svůj finanční trh.
Při tom však musíme trvati na tom, že
jest-li vůbec kdo se opravdu staral o to, aby
země vybředla ze své tísně, byli jsme to
jediné my a agrárníci tím, že jsme se pocti-
vě přičiňovali o národní smír v Čechách.
Jen my, to už bez agrárníků, jsme se také
starali o to, aby se království pomohlo na
říšské radě. České radikální strany spoko-
jily se tím, že nám při tom házely pod no-
hy klacky, zrovna tak, jako to dělaly, když
se jednalo o vyrovnání v Čechách; až ko-
nečně dostal i dr. Hochenburger chut, ho-
dil ten největší a bylo po vyrovnání.
Němec
Bienerth
Bilinský
Čecho
Hochenburger
Čechy
Francie
8
article
Jestliže se od vlády žádalo, aby dopo-
ručila k schválení zvýšení pivní dávky, ne-
smí se zapomínati, že záleželo také na tom
jak se ku případným rekursům postaví nej-
vyšší správní soudní dvůr. Bez pivní dávky
však, bez finančního plánu, bez vyrovnáni
a bez půjček poměry neodvratně šly k mi-
mořádným opatřením.
Kdyby profesor Masaryk opravdu
„pustil blázny“, jak navrhoval, sesílil by
tím jenom důvody, jichž se vláda dovolá-
vá pro tato mimořádná opatření; učiní-li
je, odvolá se na nutnost a ne na souhlas
českých poslanců.
Je proto víc než nesmyslno líčit věci
s průhledným úmyslem tak, jakoby snad
souhlas určitých českých politiků odstou-
pením zemského výboru teprve vládě my-
šlenku mimořádných opatření vnukl.
Dotyční poslanci jednali v přesvědče-
ní, že je v zájmu národa, aby si — jakmile
zemský výbor vyčerpá všecky prostřed-
ky — na kroky, které vláda potom pod-
nikne, zjednali vliv. A že v Rakousku až
dosud „bez nás“ znamenalo vždy „proti
nám“, nemusilo by se snad už připomínati.
Na rozdíl od radikálních stran, kterým
každá situace je pouze prostředkem k agi-
taci a podezírání v národě, spatřujeme po-
litické naučení z nynějších poměrů v ně-
čem docela jiném: v novém důkazu, že je-
diná cesta k obnovení pořádku v Čechách
vede poctivým a čestným národnostním
smírem. Není bez významu, že také přední
německý orgán vyslovuje tuto myšlenku
právě ve chvíli, kdy se vedení zemských
záležitostí vymyká z rukou poslanců, vo-
lených českým i německým národem. Ne-
myslíme, že by ten hlas byl projevem spo-
kojenosti. Spíše poznání.
Masaryk
Rakousko
Čechy
9
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Turecký vpád do Bulharska.
Ze Sofíje, 24. července. (K. k.) Na zprá-
vu, že Turci postupují do starobulharského
území, byli všichni vyslanci velmocí pozvání
do paláce, kde král a ministr zahraničných
věcí projevili rozhořčení nad porušením
mezinárodního práva a žádali, aby velmoci
ihned zakročily.
Ministr Genadijev zaslal včera ihned
velkovezírovi telegram se žádostí, by turecké
vojsko bylo ihned odvoláno, neboť jeho další
postup mohl by způsobiti nové těžké záplet-
ky a nepříznivý vliv na obnovení dobréa
trvalé shody mezi Bulharskem a Tureckem.
Dále požádal vyslance velmocí, by usilovali
u svých vlád, aby neprodleně zakročily kate-
goricky ve formě, která se jim zdá býti vhod-
nou, a žádaly odvolání tureckého vojska.
Bulharští vyslanci v cizině dostali rozkaz,
aby zakročili ve stejném smyslu.
Z Bukurešti, 24. července. (Úřadní zprá-
va. Ag. Tel. Roum.) Král Karel, odvolá-
vaje se na sympatie, které vždy projevoval
ottomanské říší, a na dobré služby, které Tu-
recku prokázal v minulosti, naposled při uza-
vření míru s Italií, zaslal sultánovi telegram.
ve kterém ho upozorňuje na zklamání, kte-
rého by se Turecko mohlo dožíti se svou vo-
jenskou akcí, vedenou v území, jehož osud
byl Evropou nejurčitějším způsobem upraven.
Srbsko zamítlo klid zbraní, poukazujíc na
to, že bulharské vojsko teprve nedávno na-
padlo neočekávaně srbské osady.
M. Z Kolína n. R., 24. července. (Zvl. te-
legram „N. L.“) Dle sofijské zprávy „Köln.
Ztgu,“ svedli Turci u Svilna (Mustafa Paši
krutý boj s bulharským vojskem.
Turek
Genadijev
Roa
Karel
Köln
Paša
Bulharsko
Turecko
Bukurešť
Evropa
Srbsko
Kolín
Svilna
10
article
Ze Sofije, 24. července. (K. k.) Dle úřad-
ních zpráv překročilo několik bašibozu-
ckých čet staré hranice Bulharska a táhne
směrem k Jamboli. Zapálily prý několik
vsí a dopouštějí se ukrutností na obyvatelstvu.
Z Petrohradu, 24. července. Všeobecně
převládají zde velmi vážné starosti ohledně
lureckého postupu. Situace posuzuje se jako
nejvýš kritická. Veřejné mínění žádá, by Ru-
sko zakročilo třeba zvláštní akcí. S největším
napětím očekává se zde další vývoj turecké
akce.
Z Vídně, 24. července. Zdejších přísluš-
ných míst došlo potvrzení o vpádu tureckého
vojska do starého Bulharska. Turecké vojsko
postupuje na Jambol a po řece Tundže. Jiho-
bulharské obyvatelstvo prchá zděšeně do vni-
trozemí. Bulharský vyslanec na zdejším dvoře
Salabašev podal dnes zahráničnímu úřadu
notu, ve které Bulharsko protestuje proti po-
stupu tureckému, příčícímu se mezinárodnímu
právu a žádá Rakousko-Uhersko, aby. oka-
mžitě zakročilo.
Z Caříhradu, 24. července. Jistý list ozna-
muje, že Porta ve své odpovědi na balkánský
protest prohlásí londýnský mír za neplatný
Proslýchá se, že Turecko přizváno bude k de-
finitivní úpravě balkánských poměrů, o které
budou se raditi balkánské státy. Na Portě
se tvrdí, že veškeré velmoci, až na dvě, schva-
lují opětné obsazení Drinopole. (N. Fr. Pr.)
Port
Bulharsko
Petrohrad
Vídeň
Jambol
Rakousko
Uhersko
Turecko
Drinopol
Francie
11
article
Vyjednávání o mír.
Z Bělehradu, 24. července. Vládě blízká
csobnost ujišťuje, že veškeré otázky vojenské
i politické vyřízeny budou ve společné konfe-
renci v Bukurešti. Proto také odpadne vyjed-
návání v Niši. Srbská vláda o tom již zpravila
bulharské jednatele, kteří dlí v Niši. V tomto
sdělení bulharským delegátům se praví, že
by nebylo účelno, aby nevyřízené otázky byly
s vojenskými činiteli zvláště předmětem jed-
nání, poněvadž politické a diplomatické otáz-
ky jsou v těsné souvislosti s vojenskými. Bul-
harští delegáti opustili také okamžitě Niš. J
Bělehrad
Bukurešť
Niš
12
article
domněnka, že balkánským spojencům záleží
na tom, aby čelili silným vlivům vojenských
kruhů. Černohorský min. předseda Vukoti
přibyl již včera do Bělehradu, řecký min. před-
seda Venizelos se tam očekává. Venizelos
Vukotič a Pašič nastoupí společně cestu do
Bukurešti.
Pozoruhodno je pro pokročilou i ntimi-
tu srbsko-rumunskou, že ve včerejš
ministerské radě sdělena byla nota rumunské
vlády, ve které tato oznamuje přes to, že Ita-
lie si vyžádala důvěrnost, že Italie v dosti
ostré formě Rumunsko vyzvalo, aby pokud
možno co nejdříve s Bulharskem uzavřelo
mír. Ve zdejších, vládě blízkých kruzích se ne-
tají míněním, že Italie jednala pravděpodobně
jen na žádost Rakouska.
Z Bukurešti, 24. července. [K. k.) V diplo-
matické situaci nastala od včerejška důležitá
změna. Srbská vláda ustoupila o
svého dosavadního sianoviska, že
bukureštskému vyjednávání musí
předeházeti zastavení nepřátel-
ství, a žádá nyní, aby celý komplex otázek
byl projednán v Bukurešti, zatím co bude ne-
přátelství trvatí. Srbsko odůvodňuje to tím,
že poplašné zprávy ze Sofije jsou přehnány.
Vukot
Venizelos
Venizelos Vukotič
Pašič
Italia
Bělehrad
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Rakousko
13
article
Srbská vláda přidala se tedy k názoru
Řecka.
Z Bělehradu, 24. července. (K. k.) Rozhod-
nutí o opětném rumunském návrhu, aby
bylo v Níši docíleno před bukureštským vy-
jednáváním dohody o zastavení nepřátelství.
stane se během dnešního dne.
Z Bukurešti, 24. července. (Ag. Tel. Roum.
Srbsko designovalo jako zmocněnce pro mí-
rové vyjednávání min. předsedu Pašiče, býv.
vyslance sofijského Spalajkoviče, dva
plukovníky a jednoho tajemníka. Řecko vyšle
na mírovou konferenci nejspíše min. předsedu
Venizela a býv. vyslance sofijského Pa-
nasa, Černá Hora ministra Plamence.
Ze Sofíje, 24. července. (K. k.) Rumunský
král zaslal bulharskému velmi srdečný te-
legram, ve kterém sděluje, že Rumunsko už
Srbsku a Řecku navrhlo okamžité uzavření
příměří a za účelem jeho urychlení byl rumun-
ský zmocněnec v srbském hlavním táboru vy-
slán jako delegát do Niše.
(Viz poslední zprávy.)
Roa
Pašič
Řecko
Bělehrad
Bukurešť
Srbsko
Rumunsko
Niš
14
article
Správní komise zemská.
(Výklad ustanovení zemského zřízení.)
Ve veřejnosti české projevují se názory.
které nedosti přesně oevňují význam even-
tuální resignace nejvyššího maršálka zem-
ského.
Chceme proto dle zemského zřízení vy-
líčiti způsoby, které by mohly vésti k mimo-
zákonnému stavu.
Není-li v některém zákoně na určitě pří-
padnosti pamatováno, a nedá-li se oprava pro-
vésti zákonem, doplniti se může zákon
ministerským nařízením v mezích záko-
na; jde-li o ústavní zákon, stane se doplnění
z moci panovníkovy.
V zamském zřízení máme dvě mezery: 1.
není ustanoveno, co se má státi, kdyby se po-
děkoval, vymřel atd., zemský výbor v dobč
kdy není zde sněmu, aneb kdyby
sněm odepřel zvoliti zemský vý-
bor místo poděkovavšího s e.
2. Není ustanoveno, co má nastati, kdyby
maršálek v době, kdy sněm jest rozpuštěn.
zemřel, nebo se vzdal.
Prvý případ měl býti podnětem pro mimo-
zákonné opatření pro komisi jmenovanou pa-
novníkem. Při tomto druhu mimozákonného
opatření nebylo by vždy nutno rozpou-
štěti sněm, nýbrž opatření učiniti jmenová-
ním komise do doby, než zvolí sněm místo
odstouplého zemského výboru nový. Sněm by
byl svolán, a kdyby Němci zmařili volbu zem-
ského výboru, úřadovala by komise dále. (že
Němec
15
article
také při projektované komisi první měl býti
sněm rozpuštěn, souvisí s otázkou patentů
dávce pivní a zvýšení přírážek, jak níže vy-
ložím.)
Při prvém řešení by se buď nemusil nej-
vyšší maršálek vzdáti, nebo by jeho resignace
nebyla přijata. Panovník jmenoval by jen čle-
ny komise do nové volby zemiského výboru.
Jak známo, měli býti jmenováni, poku
možno, titíž pp. členové zemského výboru za
členy správní komise za předsednictví nejvyš-
šího zemského maršálka.
Tento projekt byl stranami zamítnut, po-
něvadž kladen důraz na to, že nelze vzdá-
ním se dáti tichý souhlas k tomu-
to mimozákonnému opatření, ač
nelze na druhé straně neviděti, že by politi-
cký vliv byl v této komisi zachován jakov
zemském výboru, a že by jmenování většiny
týchž přísedících bylo zřejmým uznáním, že
jejich úřadování bylo korektní a výčitky
německé že byly nesprávné.
16
article
Zavedení pivní dávky a 10% ního zvýšení
přírážek mělo býti provedeno výsostným
právem panovníkovým jako opatření
z nouze. Panovník ze své svrchovanosti může
učiniti takové opatření jenom tehdy, jestliže
orgány povolané k tomu, aby opatřovaly fi-
nance zemské, tedy zemský výbor a sněm.
zde nejsou, anebo dle zákona, nikoli fak-
ticky (na př. obstrukcí a pod.) jsou neschopny
opatření učiniti. Proto měl býti i v tomto při-
padě prvním sněm rozpuštěn, aby vý-
sostné právo nastoupiti mohlo proto, že zde
není ani sněmu, ani zemského výboru.
Druhé řešení nyní nastává. A tu dlužno
míti na mysli, že nejvyššího zemského mar-
šálka jmenuje císař „z prostředka sněmu“ čili
jmenování maršálka může se státi jen, j e-li
zde sně m.
Dále: maršálek má náměstka jen k ří-
zení sněmu (§ 4. z. zř.), nikoli k před-
sedání v zemském výboru. Maršálek
pojmenuje náměstka z výboru zemského, „za-
šla-li by ho nějaká překážka“, čili ne na celou
funkční dobu, nýbrž jen pro určité případy.
zašla-li ho nějaká překážka (§ 11.). Tedy pří
svém vzdání se nemá povinnosti jmenovati ná-
městka a je otázka, zdali vůbecmá prá vo
tak učiniti.
17
article
Dále: sezení zemského výboru jsou
schopna k usnášeni jen za předsednictví mar-
šálka a pěti přísedicích; i běžné věci (kuren-
cie) mohou býti vyřizovány jen za účasti mar-
šálka; listiny podepisuje právoplatně mar-
šálek.
Vzdá-li se tedy nejvyšší maršálek, ne-
může po dobu, než jest jmenován, jiný zem-
ský výbor úřadovati.
Vzdá-li se však maršálek v době, kdy
sněm jest rozpuštěn, nemůže býti maršá-
lek jmanován z prostředka sněmu, kte-
rého není. Pro takový případ není v zákoně
opatření.
A toho má býti dosaženo tak, že maršálek
se vzdá, sněm bude rozpuštěn, resignace mar-
šálkova přijata. Nový maršálek nemůže býti
jmenován. Zemský výbor je tělo bez hlavy.
Ovšem tato druhá komise nemůže míti
v čele nejvyššího zemského maršálka a po-
něvadž se přisedící nevzdali, nemohou býti
jmenováni, jiné politické osoby těžko mohou
býti jmenovány vzhledem ke stanovísku stran.
tedy výsledek správní komise jiná, nepolitická.
Zavedení pivní dávky a zvýšení přírážek
ze svrchovanosti panovníkovy spočívá zde v
tom, že sněmu zde není a zemský výbor jest
neschopen učiniti usnesení, nemaje maršálka
Pokud je zde zemský výbor s maršálkemv
čele a může se tedy o finance starati, nena-
stupuje výsostné právo panovníkovo.
Kdyby jedna ani druhá eventualita pro
vedena nebyla, musilo by býti zemské zřízení
zrušeno a jiné oktrojováno.
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerní
. za l k
Ve fltálkách na venkově
ranní čislo
večerní
Inseráty
platl se hotově napřed.
Předplacení a inserty
ndministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expediee
„Národních Listů“
Rukopisy se novracei
18
article
Krise v král. Ceském.
Krise v král. Ceském.
Němci proti „lex Kramář“.
„Je-lí vláda pamětliva základů své
existence a svého programu národni
nepředpojatosti, budou se jeji
návrhy (na řešení krise v Če-
chách) podstatně lišiti od
těch, jichž původcem je dr.
Kramář a o jichž uskutečnění usi-
lují konservativní velkostatká ři.
„Neue Fr. Presse“ 24. července.
„Neue Fr. Presse“ vytáhla včera do boje
proti nejúhlavnějšímu a nejnebez-
pečnějšímu nepříteli Němců v Če-
chách a v celém Rakousku — dru. Kramá-
řovi. Je pro posouzení poměrů v českém ná-
rodě jistě příznačné a na výsost vý-
mluvné faktum, že zrovna v době, kdy po Če-
chách radikální strany prohlašují dra. Kramáře
za zrádce národa, kdy volají na něho, aby dal
ruce pryč od české politiky, největší, nej-
drzejší a nejperiidnější nepřítel
českého národa a jeho národních a po-
litických snah — „Neue Freie Presse“ — volá
celé rakouské Němectvo na stráž a do boje
proti „lamači německé obstrukce v Čechách“
dru. Kramářovi. Neztrácejme zatím vlastních
slov a citujme obšírný ten článek doslovně.
„Neue Freie Presse“ píše pod nadpísem
„Důležitá rozhodnutí o české správní komisi“
o vládních přípravách k zasáhnutí do krise
zemské v Čechách dosazením nové správní
komise a pokračuje:
Němec
Kramář
Neue
Francie . Presse
Rakousko
Čechy
Neue Frei Presse
Neue Frei Presse
19
article
„Ať se kdo chce jak chce namahá, aby
vylíčil zasáhnutí vlády jako bolesitnou ka-
tastrofu české politiky, pravdou
jest, že správníkomisebudesmrtel-
nou ranou proti Němcům v Če-
chách. Na tomto „pěkném“ plánu, jímž má
být demolovaný zemský výbor vzkříšen ve
formě státní správní komise, dr. Kramář úsi-
lovně pracoval. Vůdce mladočeský stál před
léty v nejpřednější řadě, když boj Němců
v říšské radě proti Badenovým jazykovým na-
řízením měl být lex Falkenhayn poražen. Vše-
chno myšlení a cítění dra. Kramář
v posledních letech směřovalo
opět k tomu, aby odpor Němců v če-
ském sněmu byl zlomen. „Lex Kra-
mář“ (míněna zemská správní komise), po-
stoupení zemských záležitostí komisi, která
by pod novým jménem nebyla nic jiného, než
starý zemský výbor s česko-feu-
dální většinou, trefilo by německou
obstrukci do srdce, poněvadž tato
správní komise nemusila by zápasiti, jako
zemský výbor již několik roků, s peněžní-
mi starostmi. Ze zvýšených přirážek az
pivní dávky byly by jí dány bohaté prostředky
k disposici. Porážka Němců bude pak
dvojnásobná. Jejich obstrukce měla za
cíl, vzíti nepřátelské jim většině zemského
výboru k vedení zemské správy po-
třebné příjmy a donutiti Čechyk
takovému vyrovnání, které oni
sami dobrovolně nikdy nepřipu-
stí. Když však nyní zemi dostane se prostřed-
nictvím zemské správní komise oněch obnosů,
jichž legální povolení obstrukce znemožnila.
Němec
doktor
Kramář
Badenův
Lex
20
article
ztratí Němci ovoce své pětileté
obstrukce. Ještě více. Ve správní komisi
by Čechové a konservativní velkostatkáři
Němce vždycky bezohledně přehlasovali a pe-
níze, které s obejitím zemského zřízení by
přitekly, přicházely by opětně, jako dříve, če-
ské částí země a českým potřebám k duhu.
Němci přece zrovna proto se dali do boje, po-
něvadž nemohli déle snášet, aby jejich daňové
síly bylo využíváno k českým účelům. Čin-
nost správní zemské komise, o kte-
rou se dr. Kramář a princ Lobko vic
tak vášnivě zasazovali, srazí Němee
zpět do oné doby, kdy, chtějíce nesnesitelným
poměrům v Čechách učiniti konec, sáhli k ob-
strukci. Výsledek jejich dlouhole-
Němec
Čecho
doktor
Kramář
Čechy
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vladimír Ivanovič Lamanskij.
K jeho 80. narozeninám.
Dne 8. července (26. června) 1913 slavil
své osmdesáté narozeniny jeden z nejstarších
ruských slavistů, Vl. Iv. Lamanskij, jehož
35leté profesorské působení na universitě pe-
trohradské zanechalo po sobě trvalou památ-
ku tím, že Lamanskij vychoval celou řadu vý-
značných žáků dnes činných. Rozsáhlý obor.
jaký dodnes na ruských universitách zastupují
profesoří slavistiky, kteří kromě jazykozpytu
a literatury jsou povinni přednášeti i o slovan-
ských starožitnostech a o historií slovanských
národů, ovládal Lamanskij na svou dobu ne-
vyrovnatelným způsobem. Byl to pravý poly-
histor, který nejen sám v různých odvětvích
svého oboru pracoval, nýbrž ještě více své
žáky v různorodé problémy a otázky jeho za-
svěcoval. Pro dobu, ve které Lamanskij a jiní
jeho vrstevníci působili — jsou to hlavně
sedmdesátá a osmdesátá léta 19. stol. — jest
karakteristický zájem jejích o slovanskou hi-
storii, zejména o problémy rázu všeslovan-
ského. Byla to jednak průprava, jednak do-
zvuky velikého slovanského dramatu války
rusko-turecké z r. 1877—78 a částečného
osvobození balkánských Slovanů, v němž idea
vzájemnosti slovanské, ovšem jen co do ná-
rodů pravoslavných, slavila tak skvělý triumí.
Lamanskij byl jedním z činných podněcova-
telů onoho slovanského hnutí, které vycháze-
jíc z petrohradského „Slavjanskago blagotvori-
telnago obščestva“ tou měrou ovládlo ruskou
společností, že nejen utlumilo na čas spciálně-
politické spodní proudy (nihilisml, nýbrž
Lamanskij
Iva
22
article
diktovalo vládě a dvoru svou vůli. Jest zají-
mavé, ale i zcela přirozené, že studium histo-
rické vždycky velmi silně reaguje na proudy.
vládnoucí ve společnosti. Lamanskij a jeho
slavističtí vrstevníci a soudruzi soustředil
svou pozornost na otázkách, které měly vztah
jednak k minulosti balkánských Slovanů, jed-
nak k době, kdy Slované buď skutečně nebo
domněle tvořili jednotu, jednak k otázkám
jejich kulturní rozrůzněnosti, ztotožňujíce z ve-
liké míry správně kulturu s náboženstvím. Do-
ba, ve které Lamanskij a jeho soudruzi půso-
bili, jest zároveň dobou prvního opravdového
a slibného rozkvětu vědecké práce. Laman-
skij a jeho vrstevníci vyrůstali v ovzduší ve-
likých reforem Alexandra II, zejména lite-
rární reformy universitní, která i po zavedení
reakčního řádu universitního (1884) ještě dlou-
ho blahodárně účinkovala na rozvoj badán
vědeckého, zvláště historického. Vyšedše z
ovzduší idejí slavjanofilských, které nebyly
ničím jiným, než nacionálně-ruskou applikaci
německé filosofie Hegelovy a Schellingovy.
snažili se hlavní these jejích odůvodniti věde-
cky, zejména historicky. Jejich vědecké práce
nejsou následkem toho dosti objektivní nebo
lépe daleko méně objektivní, než to shledá-
váme a žádáme v době přítomné, ale přes to
znamenají značný pokrok a obohacení věde-
ckého badání novým materiálem. Pozoruhod-
né jest všeslovanské hledisko jejich, které
nastalou reakcí proti nesprávným a jedno-
stranným vývodům těchto slavjanofilských
vědců bylo ve vědě slovanské z veliké části
opuštěno — ale zajisté jen dočasně, neboť již
nyní dostavuje se potřeba kriticky rozhojněný
a očištěný materiál faktů s téhož stanoviska
přehlédnouti. Bylo by zajímavo vyšetřiti, jak
dalece v té věci na ruské slavianofilské
Slovan
Laman
Hegelův
Schellingův
23
article
vědce působil vliv českých slavistů, Dobrov-
ského, Šafaříka a j. Myslím, že vliv ten byl
značný. Tak zejména co se týče Laman-
ského jedna z prvních prací jeho O Sl av-
janach v Maloj Azii, Afrikě i Ispa-
nii (Učennyja Zapiski 2. otd. imp
Akademíi Nauk 1859), v níž sebral řadu
dokladů o tom, že Slované byli ve jmenova-
ných zemích rozšířeni, vznikla asi „pod vli-
vem Šafaříkových „Slovanských starožitností“
Jednou z hlavních otázek, které Laman-
ského zajímaly, bylo studium kulturní sféry
řecko-slovanské, jak slavjanofilové nazval
ovzduší byzantské kultury v Evropě, do ně-
hož dostala se větší část Slovanstva. Ve spi-
se plném erudice, svědčící o vynikající sčet-
losti autorově v dosavadní literatuře histori-
cké a filosofické t. Ob istoričeskom
izučenii grekoslavjanskago mira
v Evropě (Petrohrad 1871) Lamanskij vy-
vrací nesprávné a nespravedlivé názory o svě-
tě slovanském šířené ve vědě neslovanské,
zvláště pak německé. Ve spise Tri mira
asijsko-evropejskago materika
(Petrohrad 1892) hledí odůvodniti vědecky
slavjanofily předpokládaný hluboký rozdí
světa románsko-německého, řecko-slovanské-
ho (a muslimského) co do jejich podstaty a
povahy, jakož i vyšší mravní cenu a kulturní
cenu světa řecko-slovanského. Spisy tyto jsou
pro vědecké tvoření Lamanského karakteri-
stické — je v nich plno odboček od vlastního
thematu, plno podnětů a narážek na události
přitomné. Takové bývaly i jeho přednášky.
jež měly z veliké míry ráz publicistický. Bý-
valy sice silně zbarveny strannictvím, ale pro-
zrazovaly znamenitou informovanost profeso-
rovu, rozsáhlou znalost dotyčné literatury.
Lamanskii znal poměry slovanské z autopsie
Dobrov ský
Šafařík
Laman
Slovan
Šafaříkův
Maloj Azie
Evropa
Petrohrad
Tri mira asijský
Učennyja Zapiski
kulturní cena svět
24
article
které nabyl rozsáhlými a častými cestami po
zemích slovanských. Proto v mnohých věcech
měl názory velmi střízlivé a realistické.
To projevil zejména též v názorech svých
o „české otázce“. Dotkl se ji jaksi mimo-
chodem, pojednávaje r. 1887 v Izvěstij a ch
slavjanskago blagotvoritelnago
obščestva o tehdejším stavu Slovanstva
a o jeho vyhlídkách do budoucnosti (v „Odpo-
vědi na list prof. Srečkoviče“) a když česká
žurnalistika i někteří Rusové [generál A. A.
Kirčev a kníže Meščerskij) projevili svou
nespokojenost s jeho názory, rozvinul je ob-
šírněji a ostřeji v týchž Izvěstijach roku
1888. článek tento [„Odpověď A. A. Ki-
rčevu!) psán jest příliš sanguinicky, podráždě-
ně a jeví pohrdání a úsměvek nad malým če-
ským nárůdkem, ale ve věci samé měl autor
jeho pravdu, zejména když poukazoval na ne-
smírné obtíže, stavějící se v cestu úsilí řešiti
českou otázku ve smyslu českého státního
práva. Lamanskij radil řešiti otázku českou
především jakožto otázku jazykovou. Laman-
skij projevil sice názory pessimistické o české
otázce, ale přece díval se na ni mnohem reál-
něji, nežli současná česká veřejnost. Neuvaro-
val se ovšem poblouzení, požaduje od Čechů,
aby byli v Rakousku jakýmsi záškodnickým
předvojem ruské vlády a svaloval na bedra
tehdejší české (staročeské) delegace kroky
vlády rakousko-uherské proti Rusku v záleži-
tostech balkánských (otázka velikého Bulhar-
ska a obsazení bulharského trůnu). Laman-
skému dostalo se tehdy velmi ostrého odmít-
nutí s české strany — zejména pěkným a za-
jímavým článkem F. V. J. (= Jeřábka) v
Osvětě 1888. Ale Lamanskij nebyl nepříte-
lem českého národa, což dokázal zvláště svým
účastenstvím při slavnosti Palackého r. 1898,
profesor
Srečkovič
Rus
Kirčev
Meščerskij
ki
Lamanskij
Laman
Čecho
Bulhar
Jeřábek
Palacký
Izvěstij
Rakousko
Rusko