ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5a9f9340-8f3c-11dd-8429-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 101, place 76, work 7, org 11
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. července 1913. číslo 202
4 article
těho boje byl by, že se točili dokola a že jejich úsilí o národní vyrov- nání bylo poraženo, Němci musí potírati zřízení zemské správní komise podle myšlenky dra. Kra- máře bojem na všech liniích a v všech zastupitelských sborech Nová ustanovení mimoústavní a mimo zemské zřízení omlouvají se státní potřebou z nouze. Praví se, že vláda nemůže přihlížeti k tomu. aby blázni byli propuštěni z opatrování, aby nemocní nenalezli léčení a zaopatření v ne- mocnicích. Nouze, v jejímž jméně mají byt Němci co nejcitelněji oslabeni a co nejhlou- bějí rozhořčeni, je však následek vlažnosti a slabosti vlády, která zanedbávala po léta svou povinnost postarati se všemi silami o ná- rodní vyrovnání v Čechách. Ještě dnešje možno odstraniti českou nouzi energickým předsevzetím vyrovnávacích prací. Miní-li však vláda, že čas nestačí a že proto, aby za- bránila okamžité kalamitě, musí sáhnouti ke státní pomoci z nouze, dopustila by se špatnosti na Němcích, kdyby se dala vlákati na cestu, kterou jistí čeští vůdcové vyznačili. Musí-li už být dosazena správní ko- mise zemská, smí sloužiti výlučně jen správě.
Němec Čechy Miní
5 article
Avšak komise, která má národ- nostní složení, není přece admini- strativní, nýbrž těleso politické. Má-li země česká obdržeti správní komisi, smí se skládati pouze z takových úřadníků, kteří byli by zvoleni podle svých správních schop- ností a znalosti země a při volbě komi- sařů nesmí být objevena nejmen- ší stopa nacionálního vlivu. Národ- nostní klíč je politický insťrument. Správní komise s národnostním složením byla by zakukleným zemským výborem, ve kterém by němečtí členové zůstali na věky menšinou. Dosažení takové komise vzdá- lilo by státní moc od cesty národní nestran- nosti a její činnost by vládu vždy hlouběji za- tahovala do spoluviny za jednostranné oslabení Němců v Čechách. Mají by Němci, jichž věrnost je vyzkoušena, v oka- mžiku, kdy zahraniční poměry jsou kritické vehnáni do zoufalstv í?. A „Neue Freie Presse“ zakončila tento svůj článek větami, jež jsme položili jako notto tohoto pojednání. A zrovna dnes „Če- ské Slovo“ tučnými literami hlásá, že je nutno dra. Kramáře odstraniti naprosto z účasti a vlivu na zemské politické záležitosti. Odpo- vidati na tuto národně-sociální slabomyslnost nemusíme, poněvadž za nás odpovídá včerejší „Neue Fr. Presse“ .
Němec A Neue Kramář Neue Čechy Francie . Presse Frei Presse
6 article Praha-Vídeň-Išl.
Praha-Vídeň-Išl. Rozruch, způsobený audiencí nejvyššího mar- žálka prince Lobkovice u panovníka, která se koná dnes dopoledne, jevil se včera i v tom, že v pražských listech ustoupily i napiaté události balkánské do pozadí. Čtenář denních novin od- nesl si včera dojem, že o vlastní podstatě po- sledních událostí v zamské krisi je známo málo, skoro nic, pročež se toto »málo neb nic« nahra- žuje v tisku německém rozmanitými kombina- cemi, v tisku českém stupňovanými výpady proti positivní české politice. Referentská povinnost káže zaznamenati ně- které podrobnosti, mající vztah k událostem. »Bohemia« ujišťuje ve svém včerejším večerniku. že vláda nevykonává naprosto žádného nátlaku na rozhodnutí nejvyššího maršálka a jestlíže od- stoupí, učiní tak z vlastního popudu. — »Prager Tagblatt« zdůrazňuje ve vídeňské zprávě, že k audienci prince Lobkovice dojde samozřejmě po předchozí dohodě maršálkově s vládou. Týž list sděluje dále, že vicepresident českého mí- stodržítelství ryt. Herget byl povolán do lšlu. kamž dojel včera o poledni a přímo se odebral do kabinetní kanceláře. Jeho přitomnost souvisí prý s dosazením správaí zemské komise. Včerejší ranní »Bohemia« lámala si hlavu »doktorskými otázkamis: zdali zemský výbor může zůstati v činnosti po maršálkově demisi, na konec ponechala řešení této otázky doktorům a jen na- psala: »Nebylo by bez pikantní příchuti, kdyby se zemský výbor následkem demise maršálkovy rozpadl. Jak se praví, předvídal posl. dr. K r am ář který, jak známo, doporu oval složení mandátů zemských přísedících, tento vývoj událostí. A do- stal by za pravdu, kdyby zemský výbor proti vůl občanských stran vzal za svě.«
Lobkovic Prager Herget Praha Vídeň Išl Bohemia
7 article
kdy obdivoval Prahu i celý náš pokrok Svoje pessimistické nazírání na naši budou- cnost však přece nezměnil a nepřestal také podceňovati náš význam pro ostatní Slovan- stvo. Nicméně zjednal si přece o nás zásluhu tím, že k jeho podnětu žáci jeho obraceli pozornost ke studiu hnutí husitského a česko- bratrského, zvláště pak k badání spisů Huso- vých, Chelčického a Komenského. Lamanskij ovšem není první, kdo to v Rusku začal. Stu- dium českého husitství a bratrství na Rusi obracelo k sobě již dříve pozornost badatel slavjanofilských, ježto slavjanofilové se do- mnívali tu viděti obnovené pravoslaví, které se v národě českém udrželo dřímajíc od dob slovanských apoštolů. Dnes i na Rusi jsou podobné názory blíz- ké k vyhynutí. Nicméně podnět jednou daný nepřijde bohdá již na zmar. Lamanskij posky- toval svým žákům dostatečné svobody, tak že jeho slavjanofilskými předsudky nedali se vši- chni ovládnouti. Některé z vědeckých prací Lamanského ztratily již na ceně, ale jeho památka, jakožto velikého učitele a podněcovatele ku práci vě- decké za účelem jasnějšího osvětlení minulosti i přítomnosti slovanské bude zajisté trvalá. škoda, že vědecký vývoj tak slibně započatý Lamanským a jeho soudruhy i staršími žáky doznal v nedávné době tak silných poruch, ano i přerušení! škoda, že přese všecky vážné hlasy z kruhu slavistů ruských se ozývající, vláda ruská dosud nepřikročila ku přiměřené a potřebné reformě slavistických studií na ruských universitáchl Akce Českoslovanské sociální demokracie. Strana sociálně demokratická pořádá příšt neděli v zahradě Lidového domu v Praze, Hy- bernská ulice, tábor lidový, na němž bude se jednati »O převratu v Čechách a vo- lební opravě«.
Chelčický Komenský Praha Rusko Rus bernský ulice Čechy Slovan Lamanský lidový dom
8 article Německé hlasy o krisi.
Německé hlasy o krisi. Z Vídně, 24. července. „Deutsche Arb. Korr. uveřejňuje domněle z německých kruhů poslane- ckých z Čech tento výklad o krisí v Čechách „Usnesení něm, poslanců, že nesmí do zemské správ- ní komise, připravované vládou, vstoupit žádný německý poslanec, platilo v první řadě zamýšle- nému sestavení komise, která měla být novým vy- dáním majorisace Němců v zemském výboru, jak to v pravé době zemský maršálek princ Lobko- vic v řeči pronesené k zástupcům českých opo- sičních stran výslovně přiznal. Je nepochopitelno, jak místodržitel kníže Thun a min. předseda hr Stürgkh mohli se domnívat, že Němci takový záměr budou podporovati Jestli zástupcové če- ských stran a většina zemského výboru nyní opět předstírajíce státoprávní námitky, apelují na státní správu a dokonce na korunu, tož žádají již suspen- dování a porušení zemského zřízení. Správní ko- mise v jakékoli formě, která by Němce poškozo- vala, musila by je donutit v říšské radě k nej- ostřejším konsekvencím zrovna jako event. oktro- Beckovy předlohy volebního řádu.
Němec Lobko Thun Stürgkh Beckův Vídeň Čechy Deutsche arba
9 article
„Deutsch-böhm. Korr.“ sděluje rovněž domněle z německých poslaneckých kruhů v Čechách: Vlá- dou za účelem udržení kontinnity správy v če- chách navržená opatření budou, jak lze nyní s ur- čitostí se domnívati, již v nejbližší době provedena a demisi maršálka prince z Lobkovic, jakož resignaci konservativních přísedících zemského vý- boru lze očekávat ne-lí dřive, tož se vší určí- tostí počátkem příštího týdne. Poněvadž vláda trvá při názoru, že po demisi nejvyššího maršálka by stěží bylo možno, aby zemský výbor řídil dále zá- ležitosti, nastala by odstoupením zemského mar- šálka pro vládu také doba zakročení i kdyby — což ale nelze očekávat — zástupcové ústavověr- ného velkostatku a němečtí občanští poslanci své mandáty v zemském výboru podrželi. V posledn. plenární schůzi německých poslanců z Čech 3. t. m učiněno usnesení, kterým němečtí přísedící zem- ského výboru zavazují se podržet mandáty, aby především Čechové nemohli vylíčiti věc jinak, než ve skutečnosti je.
Deutsch Čecho Čechy Lobkovice
10 article
Kdyby němečtí zástupcové a s nimi zástupcové ústavověrného velkostatku byli prví vystoupili ze zemského výboru, byli by měli na české straně na místě toho, aby doznali se otevřeně, že zemské hospodářství zbankrotovalo, výmluvu, že v tomle stadiu odstoupení českých členů zemského výboru bylo podmíněno dřívějšími změnami v zemském výboru. Jestli však opustí pod tlakem neodvratné finanční katastrofy nejvyšší maršálek a konserva- tivní přísedící zemského výboru svá místa, není přírozeně pro Němce důvodu, aby své mandáty nadále podrželi. Dále musí být konstatováno, že plenární schůze německých poslanců z Čech nevy- slovila se proti dosazení správní komise vůbee nýbrž pouze proti jejímu složení, kterš by bylo vlastně reaktivováním zemského výboru. Poněvadž nyní připravovaná komise má být docela jinak slo- žena, a poněvadž mají být do ní povoláni úřadníe a oběma národnostním stranám blízké osobnosti je také v tomto ohledu pro německé poslance noví situace vytvořena. Plenární schůze německých po- slanců z Čech, která pravděpodobně již v nejbliž- ším týdnu bude do Prahy svolána, učiní svá usne- zení závislými na tom, zda může být očekáváno že složení této změněné komise a z něho resultujíe poměr národnostní v této komisi umožňují nestran- né řízení záležitostí. Jak poměry nynější v če- chách jsou, není pro Němce žádného důvoduí hájie zemskou autonomii v Čechách, která vždy nesla by pečeť českého násilného panství. Přes to však ně- mečtí poslanci učiní své stanovisko k přípravova- ným opatřením vlády závislým od toho, zda vůbe budou vhodným prostředkem k zavedení sprave- dlivého národnostního pořádku v Čechách.“
Němec Čechy Praha
11 article
Z Vídně, 24. července. O krisi v krá- lovství Českém bylo dnes v Išlu rozhodnuto. Zítřejší audience nejvyššího maršálka — jak se zde ujišťuje — jest již jen skoro úplně formální povahy a věnována bu- de pouze osobní maršálkově záležitosti od- stoupení z úřadu v prvých dnech příštího tý- dne. Bezprostředně po princi Lobkovicov přijat bude ve slyšení vicepresi- dent pražského místodržitelstv dr. ryt. Herget, který se již v kabinetn kanceláři ohlásil.
doktor Herget Vídeň Išlu Lobkovicov
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. Němci a sociální demokraté. Hlasování českých poslanců sociálně- demokratických pro rozpočtové provisorium na sněmu moravském má dozvuky i v něme- cko-nacionálním tisku. »Reichenberger Deutsche Volkszeitung« zazname- nává kromě faktu tohoto hlasování také prohlášení posl. Tuzara, z jakých pohnutek se stalo a mezi těmi libereckému listu se za- mlouvápassusopovinnostech českého dělnictva sociálně demokratického ku politické, kul- turní a hospodářské věci národa českého. Na podkladě toho píše na adresu německých sociálních demokratů: Dlouhá léta zatajoval vůdcové sociálních d emokratů německým sou- druhům národní smýšlení českých sociálních demokratů, dokonce je i popírali. Dnes už po- pírání není nic platné, proto se jim nadává tím spíše, že při posledních zemských vol- bách na Moravě vídeňské vedení dostalo vyhazov. Českých sociálních demokratů bylo zvoleno sedm, německý pouze j ed enl
Němec Tuzar Morava Reichenberger Deutsche Volkszeitung
14 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Proč Rakousko vydalo sandžak. Některými listy byla šířena pověst, že náčelník generálního štábu, Conrad z Hötzen- dorfu, je opět na odchodu, ba že jeho demise byla již přijata. Za příčinu demiise uvádělo
Conrad RakouskoUhersko Rakousko Hötdit
15 article J. Bidlo.
J. Bidlo. se, že jeho návrh, aby Rakousko opět obsa- dilo novopazarský sandžak, byl zamítnut. „Zastava“ obdržela v té věci z Vídně infor- maci, v níž popírá, že by sandžak byl příči- nou demise Conradovy. Hr. Aehrenthal nedal r. 1908 sandžak vykliditi z pouhé lásky k Tu- recku, když prohlásil annexi Bosny a Herce- goviny, nýbrž z přinucení, poněvadž Italie tehda svolila k annexi jen s podmínkou, že Rakousko se vzdá navždy sandžaku a své po- sádky odtud odvolá. Podmínka Italie trvá po- dnes a proto o opětném zabrání sandžaku ne- bylo řeči. Odejde-li baron Conrad z generálního štábu přece, bude příčina toho spočívati také sice na Balkáně, ale docela jinde. Rakouská diplomacie utržila si, jak známo, notný kus ostudy tím, že podporovala bojovnost Bulhar- ska a přímo je hnala do nové války se Srb- skem a Řeckem. Učinila to po dobrozdání ge- nerálního štábu, který ministerstvo vnějších věcí ubezpečil, že Bulharsko je vojensky sil- nější, než ostatní spojenci, zejména Srbsko, a že tedy v nové válce nenáviděné Srbsko jistě podlehne. Stal se však pravý opak toho, co předvídali v generálním štábu. Ve Vídni mají nyní pochybnosti, není-li gen. Conrad z Hötzendorfu s celým svým generálním štá- bem také tak správně informován o válečné zdatnosti rakouské armády, jako byl informo- ván o armádách balkánských spojenců.
J Bidlo Conradův Conrad Bulhar Srb Rakousko Vídeň Hradec Balkán Řecko Bulharsko Srbsko Hötzendorf Zastava
16 article
Útoky na posl. Stapiňského. Psali jsme již, že říšský posl. hr. Laso- cki oznámil svým voličům, že vystupuje z polské strany lidové a vzdá se říšského man- dátu, poněvadž nesouhlasí s politikou předse- dy strany, posl. Stapiňského, jemuž kro- mě jiných domnělých nesprávností vytknul to, že podporuje vystěhovalectví do Kanady a jest jakýmsi vystěhovaleckým agentem ka- nadské železniční společnosti. Tohoto, oprav- du vážného obvínění, chopily se všechny pol- ské listy, sloužící tak zv. oposičným stranám. a útočí nyní na Stapiňského jako „polskéh panamistu“ Z nových odhalení hr. Lasockého — kte- rému, mimochodem řečeno, voliči vyslovil důvěru a který tedy podrží i nadále svůj říš- ský mandát — vychází na jevo, že Stapiňsk skutečně podporuje ve svém orgáně vystěho- valecké kanceláře Kanadské společnosti a že to nečiní nezištně. Ale prozatím se zjistilo jen tolik, že Kanadská společnost platí sekretáře lidové strany, Wsowicze, kterému dává roč- ně 5000 K. Pro to by Stapiňski nezasluhoval ještě titulu „panamista“
Lasocký Wsowicz Stapiňski Kanada
17 article
Ale za té příležitosti zvěděla veřejnost novou historku o posl. Stapiňském, který je už z dob, kdy ryt. Biliňski byl ministrem fi- nancí, znám, že politické přesvědčení umí pro- dávat za peníze. Za Biliňského potřeboval pomoc ze státní pokladny na sanaci zkracho- vané Parcelační banky a dostal ji, stav se za to věrným sluhou Biliňského, jemuž dříve ne- mohl přijíti na jméno. Nedávno potřeboval zase 100.000 K na koupi jakéhosi časopisu šel k ministru krajanoví Dlugoszoví a požá- dal ho za peníze ze státní pokladny. Dlugosz odřekl. Za to Stapiňski pří nejbližší vládní předloze, pro kterou bylo celé Kolo polské. ohlásil náhle, že lidovci musejí hlasovati proti předioze, protože vláda pro polský lid nic ne- dělá. V tom vešel do místnosti Kola polského a seznav situaci, vysvětlil, proč vláda pozbyla náhle lásky v očích posl. Stapiňského. Tehda ani lidovci nešli za svým vůdcem a hlasovali pro vládní návrh, takže Stapiňski zůstal osa- mocen.
Stapiňský Biliňský Dlugoszový Dlugosz
18 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Slovanská myšlenka ve Varšavě. Slovanská myšlenka ve Varšavě nemůže ovšem za dnešních poměrů míti příznivou půdu. Slovan- ská myšlenka znamená vzájemnost rovnopráv- ných národů; ale o rovnoprávnosti ve Varšavě bylo by zbytečno mluviti. Je to zjev tím více hod- ný politování, že se skoro nic neděje pro urovnání rusko-polského sporu, ačkoliv osudný boj Bulharů se Srby měl by být odstrašujícím příkla- dem, že věčným svárem Slované se jen oslabují. Zatím ve Varšavě platí slova posl. Parezew ského, že všechny snahy ruské vlády jsou na- mířeny proti polské národní kultuře, že v kultur- ních věcech Poláci mají méně práva než měli bal- kánští Slované pod tureckou vládou. O politických právech nemluvíme. V takových poměrech není divu, že idea zálo- žiti slovanský spolek ve Varšavě nepotkala se me- zi Poláky s velkým úspěchem. Rusové ve Varšavě pod dojmem balkánských událostí pochopili, že je třeba něco udělati pro sblížení s Poláky, už proto. že konec konců slova Beihmanna-Holiwegao srážce Germánstva se Slovanstvem nebyla planou řečí, ale že po nich následovalo neobyčejné zvět- šení německé armády. Ale Umělecko-lite- rární spolek slovanský, který byl tyto dny ve Varšavě založen, byl přivítán polským ti- skem mlěky. Polská společnost v nynější chvíli nechce se zříci své uzavřenosti vůči společnosti ruské, Můžeme toho litovati, ale nemůžeme za- zlívati . . . Ještě nepřišla doba. Předseda slovanského spolku ve Varšavě, gen.
Bulhar Srba Slovan Polák Rus Varšava Slovan
19 article
Agapějev, byl zasypán dotazy ruské, polské i ži- dovské strany, co vlastně spolek zamýšlí. Rusové se zajímali o to, zda spolek vejde ve styk se za- hraničními a ruskými slovanskými spolky, židé zase jsou znepokojeni možností rusko-polské do- hody, protože prý se nebojí bojkotu, dokud Polá- ci rvou se s Rusy. Poláci zase chtěli věděti, zda slovanský spolek bude míti vliv na rozšíření svo- body práce polské, na rychlejší uvedení samosprá- vy městské, na omezení policejních překážek, slo- vem na změnu ruské politiky v Polsku. Gen. Aga- pějev na to odpovídá, že úkoly slovanského spol- ku varšavského jsou jen kulturní, ne politické, ale doufá, že časem omezení práv polských budou zružena, až se vláda přesvědčí, že mezi Poláky nemá nepřátel. Ale Poláci zůstávají na všechny výzvy gen. Agapějeva zapiatí až po krk. Výjimkou z pravidla zdá se býti šlechetný patriota polský, p. Antoni Žwan, jehož projev pro slovanský kurs v Pol- sku jsme nedávno uveřejnili. Projev páně Žwanův byl přijat v polském tiskuj s různými komentáři. „Kurjer Poranny“, který ho v celosti uveřejnil napsal k tomu dosti příkře: „Nejen lidé, i národy zabíjí směšnost. Proto též zámysly zapálit v Pol- sku nový oltář slovanské solidárnosti, záměry
Rus Polák Agapějev Antoň Žwan Kurjer Poranna Polsko Pola
20 article
kterým se oddávají p. Antoni Žwan a gen. Agapě- jev, jsou podivně přízpůsobené k nynější náladě Petrohradu vůči nám Polákům a k průběhu války srbsko-bulharské. A „Dziennik Kijowski“ poznamenává k vývo- dům páně Žwanovým: „Petrohradští Rusové, sku- teční Rusové, neposkytují materiálu ku podob- ným sebeklamům. Tam, kde p. Žwan hledá ne- přátele, oni vidí spojence. A vice versa. Kdysi hr Olizar mluvil ke státníkům na říšské radě nejlep- šími státnickými důvody, ale oni odpověděli mlče- ním a schválili návrh, který byl vlastně popřením státního důvodu. Byl v tom jistý „raison d'ětat“ ale takový, který sáhá do dob tatarské nadvlády. Staletých politických tradic a zvyklostí nezkruší žádná zkušenost na Balkáně nebo nad Vislou, to by mohlo učinit jen tvrdé kladivo historie.“
Antoň Žwan Agapé Polák Dziennik Kijowski Rus Olizar Visla Petrohrad Balkán dům pán Žwanův
21 article
Bulharská a srbská taktika. Není pochyby, že v nynější válce srbsko-bul- barské olázka strategie i taktiky, celkového vedene války i speciálního řízení bitev a boje jednotlivých vojáků hrála rozhodující úlohu. Lidský materiál byl na obou stranách přibližně stejné hodnoty, až na to, že Bulhaří dlouhým bojem u Čataldže, cholerou. špatně zřízeným zdravotnictvím a spížováním byli oslabení více než Srbi. Jistý rakouský dělostřelecký plukovník, půso- bící v ministerstvu války, dal dopisovateli „Dzien- nika Poznaňského“ zajímavé odpovědi na otázky o rozdílech vojenské taktiky srbské a bulharské.
Bulhařit Srb
22 article
Rakouské vojsko může prý se dívat na vitězství Srbů spokojeně, třeba že porážka Bulharů znamená politickou porážku rakousko-uherské diplomacie. Z odborného stanoviska vojenského pro Řakušany vítězství srbské je proto cenné, že dokázalo hod- notu rakouských vojenských pravidel. Srbský regle- ment je dělán podle rakouského, kdežto Bulhaři se drží zásad ruské armády. Jestliže tedy Srbově zvítězili, vezmeme-li do úvahy i jisté rozdily indi- viduální, závisící od soustavy zásobování vojska. zaopatřování munice, hlavní zásluhu o vítězství mají vojenská pravidla, jinými slovy, taktické zá- sady srbské anebo rakouské jsou lepší než zásady bulharské nebo ruské. Na otázku o rozdílu mezi srbskými děly fran- couzského původu a bulharskými, pocházejícími z Kruppových továren, plukovník vyhnul se od- povědi. Patrně ohledy na zpřátelenou armádu ně- meckou mu nedovolovaly, aby přímo vyslovil uznání dělům armády francouzské. Poznamenal jen, že Ně- mecko není v dělostřelbě tak dobře opatřeno jako Rakousko-Uhersko a že teprve v poslední chvíli dohání. Rovněž neodpověděl na otázku, jaký vliv měli francouzští instruktoři na řeckou armádu. Politické ohledy zase zamkly jeho ústa, protože nebylo by příjemnou věcí přiznati, že francouzští vojenští instruktoři vykonali v Řecku pravý div, když obrodili řeckou armádu nejen s hlediska vo- jenské zdatnosti, ale také, pokud se týče ducha. energie a odvahy, kdežto němečtí instruktoří v Tu- recku vedli armádu padišáha k Lule-Burgasu, Ku- manovu, Bitolji.
Srba Bulhar Srbův Kruppův RakouskoUhersko Řecko Burgas
23 article
Pruský režím v Elsasku-Lotrinsku. Metské listy oznámily, že u vchodu do pra- chárny na ostrově Saulcy u Met byly umístěny nápisy se slovy: „Zakazuje se mluviti francouz- sky“. Stalo se tak na rozkaz velitele metské pev- nosti, generála šl. Gregoryho. Pokud se týče opatření velitele 16. armádní- ho sboru v Metách generála Mudry, jenž zakázal vojenským úřadům používati vojínů z Elsaska- Lotrinska v kancelářích generálního štábu i v te- légrafní a telefonní službě, přinesla oficiální kor- respondence štrasburská toto prohlášení: Vláda elsasko-lotrinská neví ještě nic určitéh o rozkazu, daném vojenskými úřady v Metách, aby vojíní elsasko-lotrinšti byli vyloučeni ze služby poštovní a železniční. Vláda se nyní informuje této věci. Rozumí se, že vláda bude chrániti loyál- ní Elsasany proti podobnému bezpráví. Vojenské úřady ovšem vůbec nepokládají do- mácí obyvatelstvo říšských zemí za loyální, jsou- ce si patrně vědomy, že prušácký režim v dobytém území a stálé dráždění obyvatelstva až do po- dobných zákazů, jaký shora uveden, nemůže při- spěti ku podpoře loyality. „Neue Zeitung“ sděluje že nejen v 16. armádním sboru, nýbrž i v 15. štras- burském se projevují obavy před Elsasany-Lotrin- čany krajní měrou. Každá žádost o personál pro službu kancelířskou, telegrafní a telefonní je pro- vázena poznámkou: „Možno-li, žádné Elsasany- Lotrinčany“.
Gregory Mudra Elsasko Lotrinsko Saulcy u Met Neue Zeitung
24 article Balkánské záležitosti a Evropa.
Balkánské záležitosti a Evropa. Z Londýna, 22. července. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Je stále nesnadnější definovati úlohu Evropy v balkánských záležilostech. Jaký praktický pro- středek mají velmoci, aby donutily balkánské stá- ty nebo Turky, by jich uposlechly? Odpověď na tuto choulostivou otázku byla dána sirem Edvar- dem Greyem v jeho významné řeči. Zdá se, že Evropa je posud ochotna dávati zúčastněným stra- nám jen dobrá slova a moudré rady. Nechce vy- táhnouti meč z pochvy a hoditi jej na váhu. Z těchto okolností je úkol velevyslanců v Londýně a příslušných vlád velmi složitý. Před čtyřmi dny mluvil se mnou jistý velmi dobře informovaný diplomat o návrhu na evropské zakročení, které pokládal za hotovou věc: velmoci by nabídly bal- kánským státům své prostřednictví a předložily by dřívějším spojencům nový návrh hranic, který by pokud možno, uspokojil oprávněné nároky států jež nyní spolu válčí. Tento postup však se neza- mlouval Francii ani Anglii a ode dvou dnů byla přijata opačná taktika: Evropa snaží se všemožně přiměti dřívější spojence, aby se dohodli mezi se- bou a stanovili zásady pro úpravu hranic, jež přijmou bez zakročení velmocí; ale, jak výslovně pravil Asquith v Birminghamu, Evropa si vyhra- žuje právo vysloviti se na konec, ať dřívější spo- jenci chtějí nebo nechtějí, o ustanoveních doho- dy, kterou sjednají Bulhaři, Srbové, Řekové a Ru- muni na konferenci, k níž má v nejbližší době dojíti.
Turek Asquith Bulhar Srba Řek Evropa Londýn Francie Anglie Birmingham dema Grey
25 article
Řeč Asquithova má velký význam. Asqulth sleduje podrobně jako kdysi lord Salísbury, vývoj zahraničních událostí a ve svých řečech rozebírá výstižně světové problemy, které poutají pozor- nost zahraničních úřadů. Mohl by býti v případě potřeby sám svým ministrem zahraničních záleži- tostí a jeho autorita v tomto směru stále vzrůstá. Jako Francie v Poincaréovi, tak má Anglie Asquithoví zároveň vynikajícího politika i obrat- ného diplomata, kteří zjednali svým zemím zá- važný hlas v radě Evropy jen silou své inteligen- ce, aniž mají zapotřebí řinčeti šavlí a ostruhami. Asquith pronesl slova, která budou míti vel- ký ohlas. Nejen že zaujal přímě a loyální stano- visko jako britský ministerský předseda, ale svou smělou iníciativou donutil do jisté míry velmoci, aby následovaly příkladu nezištnosti, který jim Anglie podává. Jestliže Velká Britanie, která spí- še než kdo jiný by měla zájem na tom, aby šetřila citlivosti Turecka, neváhala varovati je před ne- bezpečenstvím, jemuž se vydává roztrháním lon- dýnské smlouvy, je to vážná výstraha. Asquith řekl Turecku přímo, jedná-li takto, že musí býti připraveno na vyřízení jiných otázek, jichž úpra- va není v nynějším okamžiku v jeho zájmu. Mini- sterský předseda úmyslně naznačil, že vyslovuje stanovisko anglické vlády, a Austin Chamberlain, rovněž na hostině přítomný, úplně schválil pro- hlášení Asquithovo, připojív, že pokaždé, jde-li o zahraniční politiku, oposice věnuje vládě plnou důvěru. Chef britského státu, jedná-li s jinými ze- měmi, je vždycky mluvčím celého národa bez roz- dílu stran.
Asquithův Salísbura Asquith Chamberlain Francie Poincaré Anglie Evropa Velká Británie Turecko Min
26 article
Anglie chce, aby londýnská smlouva byla re- spektována Tureckem i dřívějšími spojenci, o tom nemůže býti žádné pochybnosti. Francie je stej- ného mínění. Slova Asquithova jsou ostatně v ú- plném souhlasu s včerejším usnesením konference velevyslanců. Britská vláda jen dala na srozumě- nou, že se připojuje ihned a bez výhrady ku pod- nětům konference. Ostatní kabinety asi učiní stej- ně, ale energický projev Asquithův dovoluje sou- diti, kdyby ve střední Evropě nastalo nějaké kolí- sání, že Anglie přece setrvá na svém rozhodném stanovisku a učiní nutná opatření, aby se Turci nemohli trvale zmocniti části evropského území za stanovenou linií Enos-Midia. Dřívější spojenci měli by také dobře uvážití výrok Asquithův o výhradách, které si činí vel- moci pro definitivní úpravu záležitostí balkán- ských. Srbové a Řekové mělí by se ukázati umír- něnými, nezneužívati vítězství a nenásledovatí příkladu nešťastných Bulharů, i budou míti na své straně mravní oporu Evropy, a, co je pro ně je- ště prospěšnější, finanční podporu Anglie a Fran- cie. To jest výhoda, která se nedá podceňovati. Trvalý mír na Balkáně znamená za nedlouho roz- květ zemědělství a průmyslu, nezbytný ku politi- ckému a hospodářskému vývojí poloostrova. Evro- pa přijme jen rozřešení, které by mohlo učiniti konec makedonským řežím a kampaním komitů, jež proměňují v poušť jednu z nejbohatších a nej- úrodnějších částí východní Evropy. Velmoci jsou tedy odhodlány zakročiti, jak- mile uznají za dobré. Balkánští národové a Turci, kteří v posledních měsících příliš uvykli nedbati hlasu Evropy, učiní dobře, uposlechnou-li roz- J. Coudurier de Chassnígne. umných rad.
Asquithův Srba Řek Bulhar Fran Turek J Coudurier Chassnígne Anglie Turecko Francie Evropa Turec Balkán Evra EnoMidium
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Společná schůze všech českých po- slanců na sněmu království Českého konati se bude v neděli, dne 27. července v 11 ho- din dopoledne ve dvoraně dra. Julia Grégra v Obecním domě. král. hlav. města Prahy (u Prašné brány). — Téhož dne 27. červencev 9 hodin ráno koná se v téže místnosti Obec- ního domu porada parlamentní komise Svazu českých poslanců na sněmu království České- ho, po níž budou se konati ještě zvláštní po- rady všech českých klubů sněmovních. Ve- škeré tyto nedělní porady poslanecké budou ovšem důvěrné. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal plenární schůzi ve čtvrtek 24. července za předsednictví jednatele dra. A. Rašína. Přísedící zemského výboru V. Ně- mec podal zprávu o průběhu zemské krise, jež vzata na vědomí a jednohlasně usneseno projeviti finančnímu referentovi dru. L. Pín- kasovi důvěru a díky za způsob vedení jeho referátu v zemském výboru a konstatováno, že vyčerpal veškeré prostředky k odvrácení insolvence zemské pokladny. Učiněna řada taktických usnesení. — K domnělé úterní schůzí konserva- tívního velkostatku. Jsme žádáni z kruhů nejkompetentnějších, abychom konstatovali, že v úterý se žádná schůze konservativního velkostatku nekonala. — Jmenování. Ministr kultu a vyučování jme- noval Ph. dra. Bohuše Vybíral a praktikan- tem c. k. studijní knihovny v Olomouci.
Grégr A Rašín L Pín Vybíral Praha Olomouc výbor národní strana svoboda obecní dům . král
28 article
— Úmrtí. Cís. r. MUDr. Leopold Riedl zemřel záchvatem mrtvice v Teplicích u Hranie 22. t. m. Neúprosný osud opět krutě zasáhl do ve- řejného života moravského a vyhlédl si za oběť muže, jichž na Moravě je po řídku. Po neúnav- ném a šlechetném pracovníku dru. Šromotovi od- chází v nynější pohnuté době osoba, jež stejně zůstane české a ohrožené Moravě nenahraditelnou a to jest c. r. MUDr. Leopold Riedl. Zesnulý pů- sobil dlouhá léta blahodárně ve veřejném život v Přerově a znám byl z činnosti v »Moravském říčním a průplavním spolku«, Národní radě mor, a pěstění styků česko-ruských. Též ve finančním světě byl dobře znám, jsa členem správní rady Ústřední banky čes. spoř. Odchází poměrně mlád ve věku 53 let, leč obětavá práce a šlechetné skutky jeho navždy zůstanou v paměti mezi těmi. kdož českou Moravu stejně vroucně jako zesnulý milují a o její rozvoj usilují.
MUDr Riedl Teplice Morava Přerov český Morava
29 article
— Pohřeb p. Fr. A. Müllera, pražského měšťan a setníka priv. měšťanské pražské pěchoty, konal se včera odpoledne z chrámu sv. Štěpána na hřbitov olšanský. Rakev s tělesnou schránkou zesnulého byla vystavena na nádherném katafalku, u něhož bylo položeno množství věnců, které věnovali ze- jmena: priv. sbor měšťanské pěchoty, rod. B. Hel- lera, Friedmannova, Kaltenbunerova, Kolbertova, Freundova, Krameriusova, dr. Lichtenstern, Valde- kova z Plzně, F. B. Batovec, J. Mazáč, Emil Jäger, Eugen Patsch, setník Wünschek, podplukovník Soukupp, říšský rytíř Pachner z Eggenstorlu, slu- žebnictvo z Radešovic a m. j. Církevní obřady vy- konal za asistence duchovenstva a akolytů farář Janků a sbor Nár. divadla pěl při nich smuteční písně. Po výkropu byla rakev snesena do zlatého šestispřežního vozu, u něhož tvořili členové měšt. pěchoty čestný špalír s tasenými šavlemi, a převe- zena na hřbitov olšanský. Průvod zahájila priv. měšť, pěchota s hudbou, za pohřebním vozem krá- čela nepřehledná řada obyvatelstva z hoř. Nového města, důstojníci a dobrovolníci vozatajského pluku č. 3. důstojníci všech privil. ozbrojených pražských sborů a zástupci četných spolků, jichž zvěčnělý byl členem.
A Müller Štěpán Friedmannův Kaltenbunerův Kolbertův Freundův Krameriusův doktor Lichtenstern Valde Batovec J Mazáč Jäger Patsch Wünschek Soukupp Pachner Janko Olšanský Plzeň Radešovice národní
30 article
— Z komise hospodářské, konané dne 24. čer- vence 1913 za předsednictví náměstka starostova pana cís. rady Šchröttra: Za účelem uvolnění komunikace k novému mostu u Rudolfina jest nutno odbourati část reality čís. p. 125-III., kde až dosud umístěna byla První pražská malostranská lidová kuchyně. Spolku tomuto přikazuje se od 1. srpna 1913 jiná místnost v téže realitě. — Následkem pře- stěhování městského sirotčince do novostavby na král. Hradčanech uprázdněny jsou místnosti ve staré budově tohoto ústavu č. p. 111-IV., které mají býti použity k umístění odbočky veřejné čí- tárny, okresního chudinského ředítelství, ke stra- vování chudé školní mládeže, pro Filantropickou družinu a pro paedagogické museum. Návrh na adaptace i s rozpočtem nákladu vypracuje městský stavební úřad. — Pan ob. st. Březnovský upozornil, že nyní, kdy jest nejživější návštěva cizinců, na Václavském náměstí zůstávají státi povozy před novostavbou, aniž by jich tam bylo zapotřebí. Pan náměstek cís. rada Schrötter připomenul, že u novo- staveb na Václavském náměstí, přímo na ulici,v době největší frekvence, vaří se asfalt a celé okolí obtěžováno jest kouřem. Návrhy postoupí se refe- rátu stavebnímu k zařízení dozoru.
Březnovská nový most Rudolfinum Hradčany Václavský náměstí malostranský lidový kuchyně