2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. července 1913. číslo 202
4
article
těho boje byl by, že se točili dokola
a že jejich úsilí o národní vyrov-
nání bylo poraženo,
Němci musí potírati zřízení zemské
správní komise podle myšlenky dra. Kra-
máře bojem na všech liniích a v
všech zastupitelských sborech
Nová ustanovení mimoústavní a mimo zemské
zřízení omlouvají se státní potřebou z nouze.
Praví se, že vláda nemůže přihlížeti k tomu.
aby blázni byli propuštěni z opatrování, aby
nemocní nenalezli léčení a zaopatření v ne-
mocnicích. Nouze, v jejímž jméně mají byt
Němci co nejcitelněji oslabeni a co nejhlou-
bějí rozhořčeni, je však následek vlažnosti
a slabosti vlády, která zanedbávala po léta
svou povinnost postarati se všemi silami o ná-
rodní vyrovnání v Čechách. Ještě dnešje
možno odstraniti českou nouzi energickým
předsevzetím vyrovnávacích prací. Miní-li
však vláda, že čas nestačí a že proto, aby za-
bránila okamžité kalamitě, musí sáhnouti ke
státní pomoci z nouze, dopustila by se
špatnosti na Němcích, kdyby se dala
vlákati na cestu, kterou jistí čeští vůdcové
vyznačili. Musí-li už být dosazena správní ko-
mise zemská, smí sloužiti výlučně jen správě.
Němec
Čechy
Miní
5
article
Avšak komise, která má národ-
nostní složení, není přece admini-
strativní, nýbrž těleso politické. Má-li
země česká obdržeti správní komisi, smí se
skládati pouze z takových úřadníků, kteří
byli by zvoleni podle svých správních schop-
ností a znalosti země a při volbě komi-
sařů nesmí být objevena nejmen-
ší stopa nacionálního vlivu. Národ-
nostní klíč je politický insťrument.
Správní komise s národnostním
složením byla by zakukleným
zemským výborem, ve kterém by
němečtí členové zůstali na věky
menšinou. Dosažení takové komise vzdá-
lilo by státní moc od cesty národní nestran-
nosti a její činnost by vládu vždy hlouběji za-
tahovala do spoluviny za jednostranné
oslabení Němců v Čechách. Mají by
Němci, jichž věrnost je vyzkoušena, v oka-
mžiku, kdy zahraniční poměry jsou kritické
vehnáni do zoufalstv í?.
A „Neue Freie Presse“ zakončila tento
svůj článek větami, jež jsme položili jako
notto tohoto pojednání. A zrovna dnes „Če-
ské Slovo“ tučnými literami hlásá, že je nutno
dra. Kramáře odstraniti naprosto z účasti
a vlivu na zemské politické záležitosti. Odpo-
vidati na tuto národně-sociální slabomyslnost
nemusíme, poněvadž za nás odpovídá včerejší
„Neue Fr. Presse“ .
Němec
A Neue
Kramář
Neue
Čechy
Francie . Presse
Frei Presse
6
article
Praha-Vídeň-Išl.
Praha-Vídeň-Išl.
Rozruch, způsobený audiencí nejvyššího mar-
žálka prince Lobkovice u panovníka, která se
koná dnes dopoledne, jevil se včera i v tom, že
v pražských listech ustoupily i napiaté události
balkánské do pozadí. Čtenář denních novin od-
nesl si včera dojem, že o vlastní podstatě po-
sledních událostí v zamské krisi je známo málo,
skoro nic, pročež se toto »málo neb nic« nahra-
žuje v tisku německém rozmanitými kombina-
cemi, v tisku českém stupňovanými výpady
proti positivní české politice.
Referentská povinnost káže zaznamenati ně-
které podrobnosti, mající vztah k událostem.
»Bohemia« ujišťuje ve svém včerejším večerniku.
že vláda nevykonává naprosto žádného nátlaku
na rozhodnutí nejvyššího maršálka a jestlíže od-
stoupí, učiní tak z vlastního popudu. — »Prager
Tagblatt« zdůrazňuje ve vídeňské zprávě, že
k audienci prince Lobkovice dojde samozřejmě
po předchozí dohodě maršálkově s vládou. Týž
list sděluje dále, že vicepresident českého mí-
stodržítelství ryt. Herget byl povolán do lšlu.
kamž dojel včera o poledni a přímo se odebral
do kabinetní kanceláře. Jeho přitomnost souvisí
prý s dosazením správaí zemské komise.
Včerejší ranní »Bohemia« lámala si hlavu
»doktorskými otázkamis: zdali zemský výbor může
zůstati v činnosti po maršálkově demisi, na konec
ponechala řešení této otázky doktorům a jen na-
psala: »Nebylo by bez pikantní příchuti, kdyby
se zemský výbor následkem demise maršálkovy
rozpadl. Jak se praví, předvídal posl. dr. K r am ář
který, jak známo, doporu oval složení mandátů
zemských přísedících, tento vývoj událostí. A do-
stal by za pravdu, kdyby zemský výbor proti vůl
občanských stran vzal za svě.«
Lobkovic
Prager
Herget
Praha
Vídeň
Išl
Bohemia
7
article
kdy obdivoval Prahu i celý náš pokrok
Svoje pessimistické nazírání na naši budou-
cnost však přece nezměnil a nepřestal také
podceňovati náš význam pro ostatní Slovan-
stvo. Nicméně zjednal si přece o nás zásluhu
tím, že k jeho podnětu žáci jeho obraceli
pozornost ke studiu hnutí husitského a česko-
bratrského, zvláště pak k badání spisů Huso-
vých, Chelčického a Komenského. Lamanskij
ovšem není první, kdo to v Rusku začal. Stu-
dium českého husitství a bratrství na Rusi
obracelo k sobě již dříve pozornost badatel
slavjanofilských, ježto slavjanofilové se do-
mnívali tu viděti obnovené pravoslaví, které
se v národě českém udrželo dřímajíc od dob
slovanských apoštolů.
Dnes i na Rusi jsou podobné názory blíz-
ké k vyhynutí. Nicméně podnět jednou daný
nepřijde bohdá již na zmar. Lamanskij posky-
toval svým žákům dostatečné svobody, tak že
jeho slavjanofilskými předsudky nedali se vši-
chni ovládnouti.
Některé z vědeckých prací Lamanského
ztratily již na ceně, ale jeho památka, jakožto
velikého učitele a podněcovatele ku práci vě-
decké za účelem jasnějšího osvětlení minulosti
i přítomnosti slovanské bude zajisté trvalá.
škoda, že vědecký vývoj tak slibně započatý
Lamanským a jeho soudruhy i staršími žáky
doznal v nedávné době tak silných poruch,
ano i přerušení! škoda, že přese všecky vážné
hlasy z kruhu slavistů ruských se ozývající,
vláda ruská dosud nepřikročila ku přiměřené
a potřebné reformě slavistických studií na
ruských universitáchl
Akce Českoslovanské sociální
demokracie.
Strana sociálně demokratická pořádá příšt
neděli v zahradě Lidového domu v Praze, Hy-
bernská ulice, tábor lidový, na němž bude se
jednati »O převratu v Čechách a vo-
lební opravě«.
Chelčický
Komenský
Praha
Rusko
Rus
bernský ulice
Čechy
Slovan
Lamanský
lidový dom
8
article
Německé hlasy o krisi.
Německé hlasy o krisi.
Z Vídně, 24. července. „Deutsche Arb. Korr.
uveřejňuje domněle z německých kruhů poslane-
ckých z Čech tento výklad o krisí v Čechách
„Usnesení něm, poslanců, že nesmí do zemské správ-
ní komise, připravované vládou, vstoupit žádný
německý poslanec, platilo v první řadě zamýšle-
nému sestavení komise, která měla být novým vy-
dáním majorisace Němců v zemském výboru, jak
to v pravé době zemský maršálek princ Lobko-
vic v řeči pronesené k zástupcům českých opo-
sičních stran výslovně přiznal. Je nepochopitelno,
jak místodržitel kníže Thun a min. předseda hr
Stürgkh mohli se domnívat, že Němci takový
záměr budou podporovati Jestli zástupcové če-
ských stran a většina zemského výboru nyní opět
předstírajíce státoprávní námitky, apelují na státní
správu a dokonce na korunu, tož žádají již suspen-
dování a porušení zemského zřízení. Správní ko-
mise v jakékoli formě, která by Němce poškozo-
vala, musila by je donutit v říšské radě k nej-
ostřejším konsekvencím zrovna jako event. oktro-
Beckovy předlohy volebního řádu.
Němec
Lobko
Thun
Stürgkh
Beckův
Vídeň
Čechy
Deutsche arba
9
article
„Deutsch-böhm. Korr.“ sděluje rovněž domněle
z německých poslaneckých kruhů v Čechách: Vlá-
dou za účelem udržení kontinnity správy v če-
chách navržená opatření budou, jak lze nyní s ur-
čitostí se domnívati, již v nejbližší době provedena
a demisi maršálka prince z Lobkovic, jakož
resignaci konservativních přísedících zemského vý-
boru lze očekávat ne-lí dřive, tož se vší určí-
tostí počátkem příštího týdne. Poněvadž vláda trvá
při názoru, že po demisi nejvyššího maršálka by
stěží bylo možno, aby zemský výbor řídil dále zá-
ležitosti, nastala by odstoupením zemského mar-
šálka pro vládu také doba zakročení i kdyby —
což ale nelze očekávat — zástupcové ústavověr-
ného velkostatku a němečtí občanští poslanci své
mandáty v zemském výboru podrželi. V posledn.
plenární schůzi německých poslanců z Čech 3. t. m
učiněno usnesení, kterým němečtí přísedící zem-
ského výboru zavazují se podržet mandáty, aby
především Čechové nemohli vylíčiti věc jinak, než
ve skutečnosti je.
Deutsch
Čecho
Čechy
Lobkovice
10
article
Kdyby němečtí zástupcové a s nimi zástupcové
ústavověrného velkostatku byli prví vystoupili ze
zemského výboru, byli by měli na české straně
na místě toho, aby doznali se otevřeně, že zemské
hospodářství zbankrotovalo, výmluvu, že v tomle
stadiu odstoupení českých členů zemského výboru
bylo podmíněno dřívějšími změnami v zemském
výboru. Jestli však opustí pod tlakem neodvratné
finanční katastrofy nejvyšší maršálek a konserva-
tivní přísedící zemského výboru svá místa, není
přírozeně pro Němce důvodu, aby své mandáty
nadále podrželi. Dále musí být konstatováno, že
plenární schůze německých poslanců z Čech nevy-
slovila se proti dosazení správní komise vůbee
nýbrž pouze proti jejímu složení, kterš by bylo
vlastně reaktivováním zemského výboru. Poněvadž
nyní připravovaná komise má být docela jinak slo-
žena, a poněvadž mají být do ní povoláni úřadníe
a oběma národnostním stranám blízké osobnosti
je také v tomto ohledu pro německé poslance noví
situace vytvořena. Plenární schůze německých po-
slanců z Čech, která pravděpodobně již v nejbliž-
ším týdnu bude do Prahy svolána, učiní svá usne-
zení závislými na tom, zda může být očekáváno
že složení této změněné komise a z něho resultujíe
poměr národnostní v této komisi umožňují nestran-
né řízení záležitostí. Jak poměry nynější v če-
chách jsou, není pro Němce žádného důvoduí hájie
zemskou autonomii v Čechách, která vždy nesla by
pečeť českého násilného panství. Přes to však ně-
mečtí poslanci učiní své stanovisko k přípravova-
ným opatřením vlády závislým od toho, zda vůbe
budou vhodným prostředkem k zavedení sprave-
dlivého národnostního pořádku v Čechách.“
Němec
Čechy
Praha
11
article
Z Vídně, 24. července. O krisi v krá-
lovství Českém bylo dnes v Išlu
rozhodnuto. Zítřejší audience nejvyššího
maršálka — jak se zde ujišťuje — jest již jen
skoro úplně formální povahy a věnována bu-
de pouze osobní maršálkově záležitosti od-
stoupení z úřadu v prvých dnech příštího tý-
dne. Bezprostředně po princi Lobkovicov
přijat bude ve slyšení vicepresi-
dent pražského místodržitelstv
dr. ryt. Herget, který se již v kabinetn
kanceláři ohlásil.
doktor
Herget
Vídeň
Išlu
Lobkovicov
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
Němci a sociální demokraté.
Hlasování českých poslanců sociálně-
demokratických pro rozpočtové provisorium
na sněmu moravském má dozvuky i v něme-
cko-nacionálním tisku. »Reichenberger
Deutsche Volkszeitung« zazname-
nává kromě faktu tohoto hlasování také
prohlášení posl. Tuzara, z jakých pohnutek
se stalo a mezi těmi libereckému listu se za-
mlouvápassusopovinnostech českého dělnictva
sociálně demokratického ku politické, kul-
turní a hospodářské věci národa českého.
Na podkladě toho píše na adresu německých
sociálních demokratů: Dlouhá léta zatajoval
vůdcové sociálních d emokratů německým sou-
druhům národní smýšlení českých sociálních
demokratů, dokonce je i popírali. Dnes už po-
pírání není nic platné, proto se jim nadává
tím spíše, že při posledních zemských vol-
bách na Moravě vídeňské vedení dostalo
vyhazov. Českých sociálních demokratů bylo
zvoleno sedm, německý pouze j ed enl
Němec
Tuzar
Morava
Reichenberger Deutsche Volkszeitung
14
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Proč Rakousko vydalo sandžak.
Některými listy byla šířena pověst, že
náčelník generálního štábu, Conrad z Hötzen-
dorfu, je opět na odchodu, ba že jeho demise
byla již přijata. Za příčinu demiise uvádělo
Conrad
RakouskoUhersko
Rakousko
Hötdit
15
article
J. Bidlo.
J. Bidlo.
se, že jeho návrh, aby Rakousko opět obsa-
dilo novopazarský sandžak, byl zamítnut.
„Zastava“ obdržela v té věci z Vídně infor-
maci, v níž popírá, že by sandžak byl příči-
nou demise Conradovy. Hr. Aehrenthal nedal
r. 1908 sandžak vykliditi z pouhé lásky k Tu-
recku, když prohlásil annexi Bosny a Herce-
goviny, nýbrž z přinucení, poněvadž Italie
tehda svolila k annexi jen s podmínkou, že
Rakousko se vzdá navždy sandžaku a své po-
sádky odtud odvolá. Podmínka Italie trvá po-
dnes a proto o opětném zabrání sandžaku ne-
bylo řeči.
Odejde-li baron Conrad z generálního
štábu přece, bude příčina toho spočívati také
sice na Balkáně, ale docela jinde. Rakouská
diplomacie utržila si, jak známo, notný kus
ostudy tím, že podporovala bojovnost Bulhar-
ska a přímo je hnala do nové války se Srb-
skem a Řeckem. Učinila to po dobrozdání ge-
nerálního štábu, který ministerstvo vnějších
věcí ubezpečil, že Bulharsko je vojensky sil-
nější, než ostatní spojenci, zejména Srbsko,
a že tedy v nové válce nenáviděné Srbsko
jistě podlehne. Stal se však pravý opak toho,
co předvídali v generálním štábu. Ve Vídni
mají nyní pochybnosti, není-li gen. Conrad
z Hötzendorfu s celým svým generálním štá-
bem také tak správně informován o válečné
zdatnosti rakouské armády, jako byl informo-
ván o armádách balkánských spojenců.
J Bidlo
Conradův
Conrad
Bulhar
Srb
Rakousko
Vídeň
Hradec
Balkán
Řecko
Bulharsko
Srbsko
Hötzendorf
Zastava
16
article
Útoky na posl. Stapiňského.
Psali jsme již, že říšský posl. hr. Laso-
cki oznámil svým voličům, že vystupuje
z polské strany lidové a vzdá se říšského man-
dátu, poněvadž nesouhlasí s politikou předse-
dy strany, posl. Stapiňského, jemuž kro-
mě jiných domnělých nesprávností vytknul
to, že podporuje vystěhovalectví do Kanady
a jest jakýmsi vystěhovaleckým agentem ka-
nadské železniční společnosti. Tohoto, oprav-
du vážného obvínění, chopily se všechny pol-
ské listy, sloužící tak zv. oposičným stranám.
a útočí nyní na Stapiňského jako „polskéh
panamistu“
Z nových odhalení hr. Lasockého — kte-
rému, mimochodem řečeno, voliči vyslovil
důvěru a který tedy podrží i nadále svůj říš-
ský mandát — vychází na jevo, že Stapiňsk
skutečně podporuje ve svém orgáně vystěho-
valecké kanceláře Kanadské společnosti a že
to nečiní nezištně. Ale prozatím se zjistilo jen
tolik, že Kanadská společnost platí sekretáře
lidové strany, Wsowicze, kterému dává roč-
ně 5000 K. Pro to by Stapiňski nezasluhoval
ještě titulu „panamista“
Lasocký
Wsowicz
Stapiňski
Kanada
17
article
Ale za té příležitosti zvěděla veřejnost
novou historku o posl. Stapiňském, který je
už z dob, kdy ryt. Biliňski byl ministrem fi-
nancí, znám, že politické přesvědčení umí pro-
dávat za peníze. Za Biliňského potřeboval
pomoc ze státní pokladny na sanaci zkracho-
vané Parcelační banky a dostal ji, stav se za
to věrným sluhou Biliňského, jemuž dříve ne-
mohl přijíti na jméno. Nedávno potřeboval
zase 100.000 K na koupi jakéhosi časopisu
šel k ministru krajanoví Dlugoszoví a požá-
dal ho za peníze ze státní pokladny. Dlugosz
odřekl. Za to Stapiňski pří nejbližší vládní
předloze, pro kterou bylo celé Kolo polské.
ohlásil náhle, že lidovci musejí hlasovati proti
předioze, protože vláda pro polský lid nic ne-
dělá. V tom vešel do místnosti Kola polského
a seznav situaci, vysvětlil, proč vláda pozbyla
náhle lásky v očích posl. Stapiňského. Tehda
ani lidovci nešli za svým vůdcem a hlasovali
pro vládní návrh, takže Stapiňski zůstal osa-
mocen.
Stapiňský
Biliňský
Dlugoszový
Dlugosz
18
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Slovanská myšlenka ve Varšavě.
Slovanská myšlenka ve Varšavě nemůže ovšem
za dnešních poměrů míti příznivou půdu. Slovan-
ská myšlenka znamená vzájemnost rovnopráv-
ných národů; ale o rovnoprávnosti ve Varšavě
bylo by zbytečno mluviti. Je to zjev tím více hod-
ný politování, že se skoro nic neděje pro urovnání
rusko-polského sporu, ačkoliv osudný boj
Bulharů se Srby měl by být odstrašujícím příkla-
dem, že věčným svárem Slované se jen oslabují.
Zatím ve Varšavě platí slova posl. Parezew
ského, že všechny snahy ruské vlády jsou na-
mířeny proti polské národní kultuře, že v kultur-
ních věcech Poláci mají méně práva než měli bal-
kánští Slované pod tureckou vládou. O politických
právech nemluvíme.
V takových poměrech není divu, že idea zálo-
žiti slovanský spolek ve Varšavě nepotkala se me-
zi Poláky s velkým úspěchem. Rusové ve Varšavě
pod dojmem balkánských událostí pochopili, že je
třeba něco udělati pro sblížení s Poláky, už proto.
že konec konců slova Beihmanna-Holiwegao
srážce Germánstva se Slovanstvem nebyla planou
řečí, ale že po nich následovalo neobyčejné zvět-
šení německé armády. Ale Umělecko-lite-
rární spolek slovanský, který byl tyto
dny ve Varšavě založen, byl přivítán polským ti-
skem mlěky. Polská společnost v nynější chvíli
nechce se zříci své uzavřenosti vůči společnosti
ruské, Můžeme toho litovati, ale nemůžeme za-
zlívati . . . Ještě nepřišla doba.
Předseda slovanského spolku ve Varšavě, gen.
Bulhar
Srba
Slovan
Polák
Rus
Varšava
Slovan
19
article
Agapějev, byl zasypán dotazy ruské, polské i ži-
dovské strany, co vlastně spolek zamýšlí. Rusové
se zajímali o to, zda spolek vejde ve styk se za-
hraničními a ruskými slovanskými spolky, židé
zase jsou znepokojeni možností rusko-polské do-
hody, protože prý se nebojí bojkotu, dokud Polá-
ci rvou se s Rusy. Poláci zase chtěli věděti, zda
slovanský spolek bude míti vliv na rozšíření svo-
body práce polské, na rychlejší uvedení samosprá-
vy městské, na omezení policejních překážek, slo-
vem na změnu ruské politiky v Polsku. Gen. Aga-
pějev na to odpovídá, že úkoly slovanského spol-
ku varšavského jsou jen kulturní, ne politické, ale
doufá, že časem omezení práv polských budou
zružena, až se vláda přesvědčí, že mezi Poláky
nemá nepřátel.
Ale Poláci zůstávají na všechny výzvy gen.
Agapějeva zapiatí až po krk. Výjimkou z pravidla
zdá se býti šlechetný patriota polský, p. Antoni
Žwan, jehož projev pro slovanský kurs v Pol-
sku jsme nedávno uveřejnili. Projev páně Žwanův
byl přijat v polském tiskuj s různými komentáři.
„Kurjer Poranny“, který ho v celosti uveřejnil
napsal k tomu dosti příkře: „Nejen lidé, i národy
zabíjí směšnost. Proto též zámysly zapálit v Pol-
sku nový oltář slovanské solidárnosti, záměry
Rus
Polák
Agapějev
Antoň Žwan
Kurjer Poranna
Polsko
Pola
20
article
kterým se oddávají p. Antoni Žwan a gen. Agapě-
jev, jsou podivně přízpůsobené k nynější náladě
Petrohradu vůči nám Polákům a k průběhu války
srbsko-bulharské.
A „Dziennik Kijowski“ poznamenává k vývo-
dům páně Žwanovým: „Petrohradští Rusové, sku-
teční Rusové, neposkytují materiálu ku podob-
ným sebeklamům. Tam, kde p. Žwan hledá ne-
přátele, oni vidí spojence. A vice versa. Kdysi hr
Olizar mluvil ke státníkům na říšské radě nejlep-
šími státnickými důvody, ale oni odpověděli mlče-
ním a schválili návrh, který byl vlastně popřením
státního důvodu. Byl v tom jistý „raison d'ětat“
ale takový, který sáhá do dob tatarské nadvlády.
Staletých politických tradic a zvyklostí nezkruší
žádná zkušenost na Balkáně nebo nad Vislou, to
by mohlo učinit jen tvrdé kladivo historie.“
Antoň Žwan
Agapé
Polák
Dziennik Kijowski
Rus
Olizar
Visla
Petrohrad
Balkán
dům pán Žwanův
21
article
Bulharská a srbská taktika.
Není pochyby, že v nynější válce srbsko-bul-
barské olázka strategie i taktiky, celkového vedene
války i speciálního řízení bitev a boje jednotlivých
vojáků hrála rozhodující úlohu. Lidský materiál byl
na obou stranách přibližně stejné hodnoty, až na
to, že Bulhaří dlouhým bojem u Čataldže, cholerou.
špatně zřízeným zdravotnictvím a spížováním byli
oslabení více než Srbi.
Jistý rakouský dělostřelecký plukovník, půso-
bící v ministerstvu války, dal dopisovateli „Dzien-
nika Poznaňského“ zajímavé odpovědi na otázky
o rozdílech vojenské taktiky srbské a bulharské.
Bulhařit
Srb
22
article
Rakouské vojsko může prý se dívat na vitězství
Srbů spokojeně, třeba že porážka Bulharů znamená
politickou porážku rakousko-uherské diplomacie.
Z odborného stanoviska vojenského pro Řakušany
vítězství srbské je proto cenné, že dokázalo hod-
notu rakouských vojenských pravidel. Srbský regle-
ment je dělán podle rakouského, kdežto Bulhaři
se drží zásad ruské armády. Jestliže tedy Srbově
zvítězili, vezmeme-li do úvahy i jisté rozdily indi-
viduální, závisící od soustavy zásobování vojska.
zaopatřování munice, hlavní zásluhu o vítězství
mají vojenská pravidla, jinými slovy, taktické zá-
sady srbské anebo rakouské jsou lepší než zásady
bulharské nebo ruské.
Na otázku o rozdílu mezi srbskými děly fran-
couzského původu a bulharskými, pocházejícími
z Kruppových továren, plukovník vyhnul se od-
povědi. Patrně ohledy na zpřátelenou armádu ně-
meckou mu nedovolovaly, aby přímo vyslovil uznání
dělům armády francouzské. Poznamenal jen, že Ně-
mecko není v dělostřelbě tak dobře opatřeno jako
Rakousko-Uhersko a že teprve v poslední chvíli
dohání. Rovněž neodpověděl na otázku, jaký
vliv měli francouzští instruktoři na řeckou armádu.
Politické ohledy zase zamkly jeho ústa, protože
nebylo by příjemnou věcí přiznati, že francouzští
vojenští instruktoři vykonali v Řecku pravý div,
když obrodili řeckou armádu nejen s hlediska vo-
jenské zdatnosti, ale také, pokud se týče ducha.
energie a odvahy, kdežto němečtí instruktoří v Tu-
recku vedli armádu padišáha k Lule-Burgasu, Ku-
manovu, Bitolji.
Srba
Bulhar
Srbův
Kruppův
RakouskoUhersko
Řecko
Burgas
23
article
Pruský režím v Elsasku-Lotrinsku.
Metské listy oznámily, že u vchodu do pra-
chárny na ostrově Saulcy u Met byly umístěny
nápisy se slovy: „Zakazuje se mluviti francouz-
sky“. Stalo se tak na rozkaz velitele metské pev-
nosti, generála šl. Gregoryho.
Pokud se týče opatření velitele 16. armádní-
ho sboru v Metách generála Mudry, jenž zakázal
vojenským úřadům používati vojínů z Elsaska-
Lotrinska v kancelářích generálního štábu i v te-
légrafní a telefonní službě, přinesla oficiální kor-
respondence štrasburská toto prohlášení:
Vláda elsasko-lotrinská neví ještě nic určitéh
o rozkazu, daném vojenskými úřady v Metách, aby
vojíní elsasko-lotrinšti byli vyloučeni ze služby
poštovní a železniční. Vláda se nyní informuje
této věci. Rozumí se, že vláda bude chrániti loyál-
ní Elsasany proti podobnému bezpráví.
Vojenské úřady ovšem vůbec nepokládají do-
mácí obyvatelstvo říšských zemí za loyální, jsou-
ce si patrně vědomy, že prušácký režim v dobytém
území a stálé dráždění obyvatelstva až do po-
dobných zákazů, jaký shora uveden, nemůže při-
spěti ku podpoře loyality. „Neue Zeitung“ sděluje
že nejen v 16. armádním sboru, nýbrž i v 15. štras-
burském se projevují obavy před Elsasany-Lotrin-
čany krajní měrou. Každá žádost o personál pro
službu kancelířskou, telegrafní a telefonní je pro-
vázena poznámkou: „Možno-li, žádné Elsasany-
Lotrinčany“.
Gregory
Mudra
Elsasko
Lotrinsko
Saulcy u Met
Neue Zeitung
24
article
Balkánské záležitosti a Evropa.
Balkánské záležitosti a Evropa.
Z Londýna, 22. července.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Je stále nesnadnější definovati úlohu Evropy
v balkánských záležilostech. Jaký praktický pro-
středek mají velmoci, aby donutily balkánské stá-
ty nebo Turky, by jich uposlechly? Odpověď na
tuto choulostivou otázku byla dána sirem Edvar-
dem Greyem v jeho významné řeči. Zdá se, že
Evropa je posud ochotna dávati zúčastněným stra-
nám jen dobrá slova a moudré rady. Nechce vy-
táhnouti meč z pochvy a hoditi jej na váhu. Z
těchto okolností je úkol velevyslanců v Londýně
a příslušných vlád velmi složitý. Před čtyřmi dny
mluvil se mnou jistý velmi dobře informovaný
diplomat o návrhu na evropské zakročení, které
pokládal za hotovou věc: velmoci by nabídly bal-
kánským státům své prostřednictví a předložily by
dřívějším spojencům nový návrh hranic, který by
pokud možno, uspokojil oprávněné nároky států
jež nyní spolu válčí. Tento postup však se neza-
mlouval Francii ani Anglii a ode dvou dnů byla
přijata opačná taktika: Evropa snaží se všemožně
přiměti dřívější spojence, aby se dohodli mezi se-
bou a stanovili zásady pro úpravu hranic, jež
přijmou bez zakročení velmocí; ale, jak výslovně
pravil Asquith v Birminghamu, Evropa si vyhra-
žuje právo vysloviti se na konec, ať dřívější spo-
jenci chtějí nebo nechtějí, o ustanoveních doho-
dy, kterou sjednají Bulhaři, Srbové, Řekové a Ru-
muni na konferenci, k níž má v nejbližší době
dojíti.
Turek
Asquith
Bulhar
Srba
Řek
Evropa
Londýn
Francie
Anglie
Birmingham
dema Grey
25
article
Řeč Asquithova má velký význam. Asqulth
sleduje podrobně jako kdysi lord Salísbury, vývoj
zahraničních událostí a ve svých řečech rozebírá
výstižně světové problemy, které poutají pozor-
nost zahraničních úřadů. Mohl by býti v případě
potřeby sám svým ministrem zahraničních záleži-
tostí a jeho autorita v tomto směru stále vzrůstá.
Jako Francie v Poincaréovi, tak má Anglie
Asquithoví zároveň vynikajícího politika i obrat-
ného diplomata, kteří zjednali svým zemím zá-
važný hlas v radě Evropy jen silou své inteligen-
ce, aniž mají zapotřebí řinčeti šavlí a ostruhami.
Asquith pronesl slova, která budou míti vel-
ký ohlas. Nejen že zaujal přímě a loyální stano-
visko jako britský ministerský předseda, ale svou
smělou iníciativou donutil do jisté míry velmoci,
aby následovaly příkladu nezištnosti, který jim
Anglie podává. Jestliže Velká Britanie, která spí-
še než kdo jiný by měla zájem na tom, aby šetřila
citlivosti Turecka, neváhala varovati je před ne-
bezpečenstvím, jemuž se vydává roztrháním lon-
dýnské smlouvy, je to vážná výstraha. Asquith
řekl Turecku přímo, jedná-li takto, že musí býti
připraveno na vyřízení jiných otázek, jichž úpra-
va není v nynějším okamžiku v jeho zájmu. Mini-
sterský předseda úmyslně naznačil, že vyslovuje
stanovisko anglické vlády, a Austin Chamberlain,
rovněž na hostině přítomný, úplně schválil pro-
hlášení Asquithovo, připojív, že pokaždé, jde-li
o zahraniční politiku, oposice věnuje vládě plnou
důvěru. Chef britského státu, jedná-li s jinými ze-
měmi, je vždycky mluvčím celého národa bez roz-
dílu stran.
Asquithův
Salísbura
Asquith
Chamberlain
Francie
Poincaré
Anglie
Evropa
Velká Británie
Turecko
Min
26
article
Anglie chce, aby londýnská smlouva byla re-
spektována Tureckem i dřívějšími spojenci, o tom
nemůže býti žádné pochybnosti. Francie je stej-
ného mínění. Slova Asquithova jsou ostatně v ú-
plném souhlasu s včerejším usnesením konference
velevyslanců. Britská vláda jen dala na srozumě-
nou, že se připojuje ihned a bez výhrady ku pod-
nětům konference. Ostatní kabinety asi učiní stej-
ně, ale energický projev Asquithův dovoluje sou-
diti, kdyby ve střední Evropě nastalo nějaké kolí-
sání, že Anglie přece setrvá na svém rozhodném
stanovisku a učiní nutná opatření, aby se Turci
nemohli trvale zmocniti části evropského území za
stanovenou linií Enos-Midia.
Dřívější spojenci měli by také dobře uvážití
výrok Asquithův o výhradách, které si činí vel-
moci pro definitivní úpravu záležitostí balkán-
ských. Srbové a Řekové mělí by se ukázati umír-
něnými, nezneužívati vítězství a nenásledovatí
příkladu nešťastných Bulharů, i budou míti na své
straně mravní oporu Evropy, a, co je pro ně je-
ště prospěšnější, finanční podporu Anglie a Fran-
cie. To jest výhoda, která se nedá podceňovati.
Trvalý mír na Balkáně znamená za nedlouho roz-
květ zemědělství a průmyslu, nezbytný ku politi-
ckému a hospodářskému vývojí poloostrova. Evro-
pa přijme jen rozřešení, které by mohlo učiniti
konec makedonským řežím a kampaním komitů,
jež proměňují v poušť jednu z nejbohatších a nej-
úrodnějších částí východní Evropy.
Velmoci jsou tedy odhodlány zakročiti, jak-
mile uznají za dobré. Balkánští národové a Turci,
kteří v posledních měsících příliš uvykli nedbati
hlasu Evropy, učiní dobře, uposlechnou-li roz-
J. Coudurier de Chassnígne.
umných rad.
Asquithův
Srba
Řek
Bulhar
Fran
Turek
J Coudurier Chassnígne
Anglie
Turecko
Francie
Evropa
Turec
Balkán
Evra
EnoMidium
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Společná schůze všech českých po-
slanců na sněmu království Českého konati
se bude v neděli, dne 27. července v 11 ho-
din dopoledne ve dvoraně dra. Julia Grégra
v Obecním domě. král. hlav. města Prahy (u
Prašné brány). — Téhož dne 27. červencev
9 hodin ráno koná se v téže místnosti Obec-
ního domu porada parlamentní komise Svazu
českých poslanců na sněmu království České-
ho, po níž budou se konati ještě zvláštní po-
rady všech českých klubů sněmovních. Ve-
škeré tyto nedělní porady poslanecké budou
ovšem důvěrné.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal plenární schůzi ve čtvrtek 24.
července za předsednictví jednatele dra. A.
Rašína. Přísedící zemského výboru V. Ně-
mec podal zprávu o průběhu zemské krise,
jež vzata na vědomí a jednohlasně usneseno
projeviti finančnímu referentovi dru. L. Pín-
kasovi důvěru a díky za způsob vedení jeho
referátu v zemském výboru a konstatováno,
že vyčerpal veškeré prostředky k odvrácení
insolvence zemské pokladny. Učiněna řada
taktických usnesení.
— K domnělé úterní schůzí konserva-
tívního velkostatku. Jsme žádáni z kruhů
nejkompetentnějších, abychom konstatovali,
že v úterý se žádná schůze konservativního
velkostatku nekonala.
— Jmenování. Ministr kultu a vyučování jme-
noval Ph. dra. Bohuše Vybíral a praktikan-
tem c. k. studijní knihovny v Olomouci.
Grégr
A Rašín
L Pín
Vybíral
Praha
Olomouc
výbor národní strana svoboda
obecní dům . král
28
article
— Úmrtí. Cís. r. MUDr. Leopold Riedl
zemřel záchvatem mrtvice v Teplicích u Hranie
22. t. m. Neúprosný osud opět krutě zasáhl do ve-
řejného života moravského a vyhlédl si za oběť
muže, jichž na Moravě je po řídku. Po neúnav-
ném a šlechetném pracovníku dru. Šromotovi od-
chází v nynější pohnuté době osoba, jež stejně
zůstane české a ohrožené Moravě nenahraditelnou
a to jest c. r. MUDr. Leopold Riedl. Zesnulý pů-
sobil dlouhá léta blahodárně ve veřejném život
v Přerově a znám byl z činnosti v »Moravském
říčním a průplavním spolku«, Národní radě mor,
a pěstění styků česko-ruských. Též ve finančním
světě byl dobře znám, jsa členem správní rady
Ústřední banky čes. spoř. Odchází poměrně mlád
ve věku 53 let, leč obětavá práce a šlechetné
skutky jeho navždy zůstanou v paměti mezi těmi.
kdož českou Moravu stejně vroucně jako zesnulý
milují a o její rozvoj usilují.
MUDr
Riedl
Teplice
Morava
Přerov
český Morava
29
article
— Pohřeb p. Fr. A. Müllera, pražského měšťan
a setníka priv. měšťanské pražské pěchoty, konal
se včera odpoledne z chrámu sv. Štěpána na hřbitov
olšanský. Rakev s tělesnou schránkou zesnulého
byla vystavena na nádherném katafalku, u něhož
bylo položeno množství věnců, které věnovali ze-
jmena: priv. sbor měšťanské pěchoty, rod. B. Hel-
lera, Friedmannova, Kaltenbunerova, Kolbertova,
Freundova, Krameriusova, dr. Lichtenstern, Valde-
kova z Plzně, F. B. Batovec, J. Mazáč, Emil Jäger,
Eugen Patsch, setník Wünschek, podplukovník
Soukupp, říšský rytíř Pachner z Eggenstorlu, slu-
žebnictvo z Radešovic a m. j. Církevní obřady vy-
konal za asistence duchovenstva a akolytů farář
Janků a sbor Nár. divadla pěl při nich smuteční
písně. Po výkropu byla rakev snesena do zlatého
šestispřežního vozu, u něhož tvořili členové měšt.
pěchoty čestný špalír s tasenými šavlemi, a převe-
zena na hřbitov olšanský. Průvod zahájila priv.
měšť, pěchota s hudbou, za pohřebním vozem krá-
čela nepřehledná řada obyvatelstva z hoř. Nového
města, důstojníci a dobrovolníci vozatajského pluku
č. 3. důstojníci všech privil. ozbrojených pražských
sborů a zástupci četných spolků, jichž zvěčnělý byl
členem.
A Müller
Štěpán
Friedmannův
Kaltenbunerův
Kolbertův
Freundův
Krameriusův
doktor
Lichtenstern
Valde
Batovec
J Mazáč
Jäger
Patsch
Wünschek
Soukupp
Pachner
Janko
Olšanský
Plzeň
Radešovice
národní
30
article
— Z komise hospodářské, konané dne 24. čer-
vence 1913 za předsednictví náměstka starostova
pana cís. rady Šchröttra: Za účelem uvolnění
komunikace k novému mostu u Rudolfina jest nutno
odbourati část reality čís. p. 125-III., kde až dosud
umístěna byla První pražská malostranská lidová
kuchyně. Spolku tomuto přikazuje se od 1. srpna
1913 jiná místnost v téže realitě. — Následkem pře-
stěhování městského sirotčince do novostavby na
král. Hradčanech uprázdněny jsou místnosti ve
staré budově tohoto ústavu č. p. 111-IV., které
mají býti použity k umístění odbočky veřejné čí-
tárny, okresního chudinského ředítelství, ke stra-
vování chudé školní mládeže, pro Filantropickou
družinu a pro paedagogické museum. Návrh na
adaptace i s rozpočtem nákladu vypracuje městský
stavební úřad. — Pan ob. st. Březnovský upozornil,
že nyní, kdy jest nejživější návštěva cizinců, na
Václavském náměstí zůstávají státi povozy před
novostavbou, aniž by jich tam bylo zapotřebí. Pan
náměstek cís. rada Schrötter připomenul, že u novo-
staveb na Václavském náměstí, přímo na ulici,v
době největší frekvence, vaří se asfalt a celé okolí
obtěžováno jest kouřem. Návrhy postoupí se refe-
rátu stavebnímu k zařízení dozoru.
Březnovská
nový most
Rudolfinum
Hradčany
Václavský náměstí
malostranský lidový kuchyně