ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c584d90-8f19-11dd-9caf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 48, person 103, org 3, work 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 9. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 277.
4 article
m ranní a večerní llsty předplácí se V Praze v administrasi na měsle. . . . . . ns čtvrt lsta s dvojí donáškou a města. . . . na čtvrt leta : . . . 7 K 62h ve Glialkách na měsie . . . . . 1 K 80 Pošton. na měsle, na čtvrt feta : . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou a mésle vrliet :: :kel
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 3. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Ke krisi uherské.
Ke krisi uherské. Včera sešla se opětně uherská sně- movna a první svou schůzi odbyla, aniž by bylo došlo k mimořádným událostem, jakéž se snad očekávaly dle toho, že sesíleny byly v okolí sněmovny stráže a do Pešti-Budína povoláni byli ve značnějším počtu četníci. Ulice pešťská zachovala klid, a ve sně- movně samotné z počátku byla přítomna pouze vládní strana, a teprve když se jed- nalo o ustanovení pořadu schůze nejbližší, vešla do zasedací síně nově utvořená ústav- ní strana v čele se svým tvůrcem a vůdcem hr. Andrássym. Strany Košutova a Justho- va, jakož i lidová se nedostavily, a ježto sněmovna, jakmile vyřídí volby výborůa zapisovatelů, se odročí asi na dvě neděle. aby výbory mohly projednati vládou po- dané osnovy zákonů, sotva zatím uchystají vládě nějaké překvapení. Dle všeho není v kruzích oposice více podnikavosti nyní, kdy na její vrub se zmohla strana ústavní, prozatím také opo- siční, než jí bylo dříve, než železná ruka hr. Tiszy učinila konec její jednotvárnéa duchamorné obstrukci.
Andrássy Košutův Just Pešť Budín
7 article
Vůdce strany ústavní, hr. Andrássy, přihlásil se o slovo, a dovozoval, že ústavní strana pokládá za svou povinnost při za- hájení poslanecké sněmovny vyložiti důvo- dy, proč nemůže se zúčastniti porad sně- movny. On a celá oposice stojí na stano- visku, že nový jednací řád je neplatný. Nut- no zdůrazňovati zásadu, že jednací řád ne- smí býti pozměněn násilím. Druhým důvo- dem však, že oposice se nezúčastní jednání je, že nebylo dosud odčiněno porušení jed- nacího řádu a že byla zavedena „vlast zachraňující instituce“ — parlamentní stráže. Nelze přece od pokojných poslanců kteří přicházejí beze zbraně do sněmovny očekávati, aby se vydávali útokům vojáků ozbrojených revolvery a šavlemi. Aby ve- řejné mínění v Uhrách a snad také v Evro- pě vidělo, v jakém stavu je parlamenta- rismus v Uhrách, chce vyložiti celou pova- hu věci. Myslí, že není vážného politikav Evropě, který by uvěřil, že parlamenta- rismus v Uhrách klesl tak hluboce. Na to se ohradil ostře proti zavedení parlament- ní stráže, proto jen, že jeden poslanec ne- dovedl se ovládnouti a útočil na předsedu. Z tohoto ojedinělého skutku nevyplývá je- ště, aby bylo nutno stabilisovati vojenskou parlamentní stráž. Vláda a její strana krátké době způsobily zemi mnoho škod.
Andrássy Nut Uhry Evra Evropa poslanecký sněmovna
8 article
Zavedení parlamentní stráže ohrožuje sou- lad mezi králem a národem. Oposíci roz- trpčuje, vidí-li, že byla osoba králova za- tažena do boje proti ní, ačkoliv smýšlí tak dynasticky jako většinaa chce pouze jiným způsobem sloužiti králi. Poškozuje to všaki vážnost armády a sympatie pro vojsko, po- užívá-li se důstojníků k policejním službám v parlamentě. Poslanecká immunita byla úplně obětována stráži parlamentní, po- něvadž stráži této bylo dáno jednostranně právo, aby si zjednala ihned i krvavé za- dostiučinění za případné urážky. To jest zavedení pěstního práva v parlamentě. Řečník prohlásil konečně: Kdyby při- šel ministerský předseda, jenž by chtěl zjednati opět pořádek, nikoliv násilím, ný- brž způsobem zákonným, podaří se mu to — o tom jest přesvědčen — velmi rychle Dokud však není tomu tak, jest boj ne- zbytný. Učiniv toto prohlášení, hr. Andrássy odešel i se svou stranou, nevyčkav odpo- vědi předsedy ministerstva, hr. Tiszy. Z prohlášení Andrássyova jest vlastně nejvýznačnější, že by jinému předse- dovi ministersltva se podařilo zjednatipořádek prostředky zákon- nými. Již když nedávno v programové řeči, kterouž zahájil činnost nové ústavní strany hr. Andrássy vypustil z programu dávný svůj požadavek ve příčině znárodnění uher- ské části armády, poukazovalo se na to, že hr. Andrássy chce býti možným jako budoucí předseda ministerstva. Ani v dneš- ním prohlášení se nedotýká toho, že v roce 1912 byl branný zákon vyřízen formálně v nesouhlase s tehdejším jednacím řádema výtky své obmezuje na okolnosti a události jiné: na nový jednací řád a parlamentní stráž, a na žádost za odstranění hr. Tiszy
Andrássy
9 article
To jsou zajisté mezi oposičními sku- pinamí smluvené proposice, za jakých pod- mínek by se oposice vrátila do sněmovny Dokud nebudou vyřízeny zmatky na Bal- káně, sotva se asi oposice dočká splnění jejich, ač není vyloučeno, že za dočasného odročení schůzí sněmovny se bude dále vy- jednávati a že oposice se vrátí, i když všeho na ráz nedosáhne. Hrabě Tisza zakládá si na tom, že se mu podařilo provésti branný zákon, než vypukly balkánské nesnáze a to připoušti mlčky i hr. Andrássy. Hrabě Tisza na výtky vůdcem strany ústavní odpověděl tak, jako před tím na programovou řeč jeho. Odhlasování změny jednacího řádu považuje za záchranu uherského parlamen- tu: stalo se sice za nepřítomnosti oposice, ale za porušení zákona je považovati nelze že se použilo síly proti poslancům. kteří překáželi jednání, odpovídá ustano- vení zákonů z roku 1848 o moci předsedy sněmovny, jemuž bylo volno použíti ná- rodní gardy k udržení pořádku ve sněmov- ně; byla to tedy také sněmovní stráž. Jinak jest národní strana práce či ny- nější vládní většina ochotna vyjednávati s oposicí, aby jí umožnila účastniti se prací sněmovních, o případných změnách jak v organisaci stráže sněmovní, tak jednacího řádu, jež by považovala za opravu — spá- chaných formálních chyb. Spokojí se oposice nabídkami takte obmezenými?
Tisza Andrássy Bala
10 title
Nebezpečí třetí války balkánské
11 article Ze srbsko-albanského bojiště.
Ze srbsko-albanského bojiště. Z Bělehradu, 6. října. Boje s Arnauty jsou, přísně vzato, ukončeny Nynější bitky jsou buď zajímání rozprášených albánských sborů, buď jsou to ofensivní utkání Srbů na albanském territoriu. K prvnímu druhu patří bitka u Manastirice ze dne 4. t. m. Asi 1000 Arnautů učinilo tu pokus. probíti se srbským řetězem a hledati spásu v ro- klinách Šar-planíny. Ale pokus skončil úplnou porážkou albanské kolony a zajetím asi 400 Ar- nautů. O srbských ztrátách není zpráv, ač byly jistě značné, neboť bitka trvala více hodin Arnauté útočili zoufale. K druhé kategorii náležejí bitvy v okolí Pr- zrenu i Piškopeje. Postup proti Prizrenu proveden byl Srby ve dvou proudech: od Prizrenu i od Tetova. Koncen- trace má nastati v okolí Ljumy a v okresu gor- ském, kde se nachází centrum albanské síly. Cílem této akce je v prvé řadě zajištění města Prizrenu a v dalším okupace území mezi Černým a Bilým Drimem. Došlo tu k několika bitkám, velmi tuhým, ne- boť Arnauté byli ve svých posících dobře opev- něni. Postup Srbů byl zdržen tím, že posily přichá
Srba Prizren Černá Bilá Drim Bělehrad Tetov Ljuma Prizren Šar Ara
12 article
zely pomalu, a proti srbským četám stála mísly značná přesila arnautská. Větší boj veden byl v okoli Vraniště, Dle dnešních zpráv dosaženo je kombinova- ným postupem Srbů úplného obklíčení Arnautů. Poněvadž nelze se nadíti, že by se Arnauté i v téte kruté posici vzdali, očekává se tuhý boj v těchto krajích ve dnech 6.—7. října. Arnauté tito jsou od Albanie úplně odříznuti Riza bej místo aby jim přispěchal na pomoc, vída nebezpečnou sítuaci, nařídil ústup. Tím však vzbu- dil proti sobě vzpouru, v níž, jak se zdá, byl zabit Z okolí Debru jsou také Arnauté vytlačen v posledních dnech. V Debru jsou uvedeny zase srbské úřady. Ústup tento způsoben byl hlavně ob- sazením Píškopeje Srby, čimž hrozilo Arnautům debarským obklíčení, zejména když dne 4. října Srbové přešli v okolí Piškopeje Černý Drim. Piškopeja byla vzala Srby dne 2.—3. řijna po velmi krvavé bitvě. Ztráty Arnautů byly ohromné. Srbové ukořistili spousty repelýrek i munice.
Srba Arnautý Albánie Piškopea Černá Dri
13 article
Současně veden boj i u vesnice Džaka. Poražen Arnauté prchli k Drimu, kde pomýšlejí na posledn odpor Vůdce debarských Arnaulů Isa Boljetinac, jak se doznalo od raněných Arnautů, je rovněž raněn. Nalézal se ve vesnici Lieš-Kale, odkud byl násled- kem dalšího postupu Srbů odnesen hlouběji do nitra Albanie. Na další pohraniční čáře je všude klid. Řekové postoupili až ke Lješ-Kale. Jsou tedy ve stvku s operacemi srbskými. V celém území vojenských operací je prohlá- ža oválečný stav. an le Zajímavo je, že celá Gorská nahije i okoli mlu- ví i dnes srbsky. Před 70—80 lety byli tu sam Srbové. Teprve s poslupem Arnautů před padesáti lety přijalo obyvatelstvo islam i obyčeje arnaut- ské, zejména oděv. Jazyk jim však zůstal. Tito srbsky mluvící „Arnautáši“ jsou dnes předmětem hrozné msty Arnautů. Vesnice jsou jim spáleny a kdo neprchl, byl zavražděn. Ani muslimané, kteří nejsou Arnauty, nejsou ušetřeni zloby arnautské, takže musí hledati úto- čiště na srbském území.
Srba Řek Gorská Lieš Kala Albánie Arnaulu Isa Boljetinac
14 article Řecko-turecké vyjednávání.
Řecko-turecké vyjednávání. Z Athén, 8. října. (K. k.) („Ag. d'Ath.“ Ode dneška bude ministerská rada v něko- laka schůzích zkoumati zevrubně turecké ná- vrhy a sdělí na to otomanským zmocněncům schválená definitivná usneseni, jež mají být základem vyjednávání. Turecké návrhy dluž- no prozkoumati proto, že obsahují v někte- rých částech, jež byly považovány za upra- vené, pronikavé změny, týkající se dokonce otázky církevních, ba změny, které čelí — jak noviny sdělují — ke změně suverenních práv Řecka. Býv, cařihradský vyslanec Gry par i zúčastní se patrně vyjednávání, jež bude zdlouhavé, poněvadž plně mocí otomanských delegátů jsou omezeny: Z Cařihradu, 8. října. (K. k.) Pojednávaje o řecko-turecké otázce, píše „Terdžuma- ni Hakikat“: Dokud nějsou rozřešeny otázky, týkající se Makedonie a Albanska. nemůže býti mezi Tureckem a Řeckem mír obnoven. Turecko, jež se nezúčastnilo buku- rešťské konference, není vázáno jejími usne- seními a považuje je za neexistující. Poněvadž i londýnská smlouva pozbyla své ceny, Řecku musí očekávati rozřešení ostrovní otázky od své síly. Bulharská informace.
Ath Atény Řecko Cařihrad Makedonie Turecko
15 article Ze Sofije, 8. října. (K. k.) („Ag. Tel
Ze Sofije, 8. října. (K. k.) („Ag. Tel Bulg.“) Srbské vojsko pobořilo všechny bul- barské a albanské vesnice v okresu kičev- ském, delerském a ochridském, jejichž pokoj- né obyvatelstvo bylo bez milosti pobito. Ve většině spustošených vsí nebylo ani povstalců, ani nějakého hnutí proti úřadům. Žádná pessímistická nálada. Z Bělehradu, 8. října. (K. k.) Tisková kancelář prohlašuje: Zprávy cizozemských novin z Bělehradu o pessimistické náladě Srbsku, vzhledem k řecko-tureckému kontliktu neodpovídají pravdě. Úřadní kruhy troufají, že konflikt ten bude vyřízen příznívě.
Tel Bělehrad Srbsko Sofij
16 article
Boj Černohorců s Albancí. Z Cetyně, 8. října. (K. k.) Dne 6. t. m podnikli Albanci útok na levé křídlo černo- horského vojska u Gusině, načež Černo- borci podnikli protiútok. Boje, které trvaly ještě včera, byly prudké. Černohorské vojsko nepřítele odrazilo a pronásledovalo jej. Černohorci měli 2 mrtvé a 6 raněných Ziráty Albanců nejsou známy. Plukovník Petev před vojenským soudem. Ze Solije, 8. října. (K. k.) Jak se proslý. chá ze zpraveného pramene, začalo dnes před vojenským soudem přelíčení s plukovníkem Petevem, který jako velitel brigády stál v poli u Lahny proti Řekům. Jest obžalován, že za boje opustil své místo a způsobíl nepořádek mezi svým vojskem, jež následkem toho bylo prý donučeno k ústupu. Řečtí agitátoři v Bulharsku. Ze Solije, 8. října. (K. k.) Dle bezpečných zpráv zatkla policie ve Varně řeckého agitá- tora, jenž příšel do Bulharska, aby Řeky vy zýval k vystěhovalectví do Řecka. Druhý agi- tátor, jemuž se rovněž přišlo na stopu, uprchl Řecký král se štábem a mínístr Repulís do Soluna. Z Athén, 8. října. (K. k.) („Ag. d'Ath. 9 Král Konstantin odjede nejspíše zejtra do Soluna s části svého štábu, Česta jeho po- trvá — nenastanou-li nepředvídané okolnosti asi dvanáct dní. Ministr vnitra Repulis odjede dnes do Soluna a převezme zatím místo hlavního gu- vernéra makedonského, uprázdněné demisí Dragumisovou,
Černohorec Albance Černo Petev Řek Ath Král Konstantin Repulis Cetyně Lahn Bulharsko Řecko Atény Solij
17 article Americký dopis.
Americký dopis. Ve Spoj. státech, v září 1913. Zasláno páně Burianovo v „Českém Slově jest psáno takovým tónem, že jako muží se mi opravdu hnusí k něčemu podobnému odpovídatí ale poněvadž se v něm- vyhrožuje soudem. bude-li takový Man někde v Americe k mání, jsemi nucen jako americký občan odpo- věděti a jako zpravodaj „Nár. Listů“, které pan Burian bez příčiny hrubě uráží, vysvětliti, oč vlastně šlo a jde. Jsem dalek toho, abych kritisoval umění páně Burianovo neb kterého jiného českého umělce a také jsem se nikdy ničeho podobného nedo- pustil. My, čeští Američané, vítáme vždy s nadše- ním ty, kteří k nám přes okeán přijíždějí šířiti v cízlně slávu českého jména a českého umění. Jména Dvořák, Hlaváč, Kubelik, Kocián, Destinnová.
Burianův Burian Američan Dvořák Kubelik Kocián Destinnová Amerika
18 article
Mucha a j. v. jsou nám právě tak drahá, jako kra- janům ve vlasli. Český lid a český tisk v Americe. pokud jim jen možno bylo, přispěly vždy svou hřivnou k zajištění úspěchů českých umělců na této straně Atlantiku. Tím, co jsem psal o uměl- cích a humbugu, jsem myslil jen takové umělce. kteří jedou do Ameriky pouze mezi své krajaný na honbu za dollarem. Stává se totiž v poslední době často, že veličiny, které ve vlasti jíž svou úlohu dohrály, přijíždějí sem mezi nás do Ameriky zde se nechají heraldovati českým tiskem jako světoví umělci a umělkyně, vydávají se za něco. čím nejsou a nikdy nebyli, a co nejhoršího, na kone nedají našemu lidu ani to nejlepší, čeh jsou sami schopni. „Ale protenlidv Americeje to do dobré — —“, jest mottem, které v poslední době vešlo v platnost u těch, kdož sem přijíždějí ne pro umění, ne k vůli tomu, aby svým krajanům po- skytli něčeho, čeho sami nemají, nýbrž s tou je- dinou snahou, dostati jejich dolary. To jedině jsem nazval humbugemí Proti tomu jsem jako Ame- ričan a Čech protestovali Z týchž pohnutek jsem psal též své doby zprávu o přednáškách poslance Klofáče, o kterém dobře víme, že nám mohl dát mnohem víc, nežli dal, a nač se náš lid upřímně těšil. Byl jsem si plně vědom zodpovědnosti za to
Mucha Čo Klofáč Amerika
19 article
V drobném prodejla ranní čislo » sobě aa e večerni nl Ve fliálkách na venkove ranní čislo večerní. lnaerátv platí se hotově nupřed. Předplacení a inserty přijíme administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těš ředakce, tiskárna a ezpedlee „Národních Listu“ Rukopisy se nerraceil
20 article
co píši. Pro mne by bylo mnohem výhodnějším, kdybych pochválil a polichotil. Učinil jsem pouze to, co jsem považoval za svou povinnost. Jest pouze jediná cesta a jediný způsob konání povinnosti — jednati správně a nebáti se pravdy. S politováním pozoruji, že i u Vás v Čechách panují v žurnalistice takové poměry, jako u nás v české Americe, Člověk, který by se odvážil na- psati pravdu, vystavuje se tím osobní persekuci. „No, ti Vám zas dalí, četl jste?“ — „Ne. Což, do- kázali, že jsem neměl pravdu?“ — „To ne, ale nadali Vám.“ Lid má z takového „nadání“ pekelnou radost, na předmět samotný se zapomene a pak se žehrá na demoralisaci tisku. Opakují znovu, že massy našeho českého lidu v Americe, který sem vělšinou přišel z nejchudšich krajin českého ven- kova, nemají sice potřebné znalosti a pochopení výše umění, ale ten lid, když se dopracoval hmot- ných prostředků, snaží se poctivě a upřímně se po- vznášeti, „ušlechtiti“, zdokonaliti i v tomto směru, a obětuje na to ochotně své tak těžko vydřené peníze. Jedině proto jsem prosil české umělce, aby k nám jezdili též v zájmu umění, a nikoli jen v zájmu svých vlastních kapes a aby k vůli mízernému dollaru nesnižovali sebe a své umění k nízkému humbugu. Upozorňoval jsem ty, kteří ještě nyní přijedou, na faktum, že jest zde pole velmi pokaženo tim, že byl náš lid příliš často klamán a humbugem zmýlen a ztratil v tyto umělce z Čech všechnu důvěru. Učinil jsem tím něco zlého. za3 bych měl býli pranýřován a kaceřován? Spa- chaly tím „Národní Listy“ zločin, aby se psalo o jich „desolátní šílenosti“? Již to, co napsal p.
Čechy český Amerika Amerika Spa Lido
21 article
Burian v „Českém Slově“, dokazuje, že jsme měli smutnou pravdu Dokazuje dále ještě něco jiného, že totiž pan Burian rozumí dobře humbugu. Soud — žaloba — sensace — to jsou oznámky lepší než umělecké plakáty. Panu Burianovi jest volno proti mně zakročiti soudně. „Národní Listy“ mu dají před jeho odjezdem do Ameriky moje plné jménoi adresu. Já, jako americký občan, jsem hotov zod- povídati se před soudem z každého slova, které jsem napsal, ale radím panu Burianovi jako krajan a Čech, aby se raději nedělal směšným. Bylo to pouhé konstatování téhož, co psaly snad všechny českosamerické časopisy i některé velké americké žurnály, když sem došla zpráva o odsouzení p. Bu- riana saským soudem. Doufám, že dovede p. Buriaa tuto záležitost uspokojivě vysvětliti vystěhovale- ckému komisaři v New Yorku, a že nebude míti k vůli tomu obtíží. Ale, byl-li opravdu o d- souzen pro svedení cizí ženy, jak oznamoval lelegram Spojeného tisku, dopustil se zločinu, který dle našeho zákona značí „mravní otupělost [moral torpitude) a nalezne proto bránu do Spoj. států zavřenou. — Přeji jemu i českému umění z srdce, aby se mu podařilo snadno ji otevříti. Jeho zasléno v „č. Sl.“ mohlo by mu býti přitěžující okolností. Pro soudného čtenáře jest plod jeho ducha postačitelným důkazem viny, poněvadž na- dávky nejsou nikde v celém světě po- važovány za důkaz mravní vyspělosti. ani kdyby byl člověk tisíckráte c. k. dvorníma komorním pěvcem. — Tolik jednou pro vždy.
Burian Čo Buriaa Amerika New York
22 article
By the way: — Resoluce, zaslaná sjezdem americké Nár. jednoty sokolské v Baltimore Náro d- ní radě v Čechách, kterou přinesly „N. L.“ dnes do Ameriky došlé, připomněla mi jedno, o čem jsem zapomněl referovati ze sjezdu česko-a me- rických žurnalistů v Chicag u. Tam byl totiž též podán návrh na podobnou resoluci, ale byl bez připuštění debaty prohlášen za „nemístný“, poněvadž českým redaktorům v Americe „po ta- kových věcech nic není“ a jejich sjezd se koná jen za účelem založení stavovské organisace, recte: vymožení lepšího platu. Suspendování ústavy v Če- chách neuznáno za hodné debaty. Z lidí v Čechách známých zúčastnili se sjezdu: dr. J. E. Salaba-Vo- jan, jenž byl v užší volbě proti vydavateli „P. Z.- z Omahy p. Václ. Burešovi zvolen předsedou. dá-
doktor Salaba Václ Bureš Baltimore Náro d Čechy Amerika Chicago Omaha
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z evropské grafiky. »Veraikon« je časopis, nesený jistě víc horlivou snahou, pílí a obětavostí skupiny vydavatelské nežli pozorností a přízní obe- censtva. Ne pouze proto, že je svým thema- tem — grafikou — odkázán přirozeně na kruhy vybrané a užší, ale že i ty jsou dosud příliš počtem chudé. Tak nezbývá podniku než býti propagačním al informačním zároveň a, vypraven vážně a vkusně, ano i bohatě, plní vskutku tento úkol ze všech sil. Při tom je si zřejmě též vědom, že mu připadá vychovávati si vedle obecenstva také spolupracovníky literární a vědecké. Zmužile podniká svůj druhý ročník a zároveň pořídil i zvláštní výstavu grafiky, modernía evropské, to jest, která v dýchavičných výškách Obecního domu vykládá na po- učenou a odiv ukázky grafiků několika evropských národů. Bylo by snadnou hrač- kou vyrojiti skvělou řadu jmen, která tu chybí, jmen a zjevů dnešní grafiky, jež jsou jejími sloupy nebo klouby, a kdyby pořada- telstvo bylo mínilo nám v Obecním domě poskytnouti přehled evropské grafiky dneška, stěží by mohlo takové mezery opodstatniti. O to však patrně nešlo. Jde jen o výběr ukázek ode všad, ukázek dobré kvality, pokud zásilky a místo stačily. Nemíní-li grafiky dnes dále sloužiti za přehlížený přívěsek uměleckých výstav, jako bývalo druhdy, a vystupují-li se stejnou váhou a důležitostí jako samostatní vysta- vovatelé, jako obrazy, dává to už zevní doklad nového vzrůstu a uměleckého vý- znamu umění grafického, jež neblahou sho- dou okolností bylo se zapletlo do síte pouhé reprodukce, odkud šťastným a silným
obecní dům
24 article
rukám podařilo se je vyprostiti a postavit znovu na pole samostatné tvořivosti, kde maliř a grafik v jedno nerozlučně splývají. Hlava a ruka pracují v jednom dechua souhlasném pohnutí. Vidění a jeho výtvarně zobrazení jsou články a poly jedinéhoa jednotného procesu tvůrčího. Moderní gra- fika vrátila se k slavným tradicím velkých peintre-graveurů minulosti, rozmetala tuhé zdi mezi malířem a ryjcem postavenéa provedla vyrovnání sil obou těchto činitelů vždy v jedné a téže osobě umělcově. Oži- vení starých tradic arci není úplné. Mědiryi Mantegnův a Dürerův zůstal mimo a rydlo nedotknuto; jenom lept a jehla přišly ke cti a ty také na výstavě hrajou přírozeně prim, jen slabě doprovázený skrovnými záblesky dřevorytu, jemuž daly vzory primitivn řemeslnosnosti nebo žaponské mistrovství a pak litografie, sice výrazově dost omezené. za to však vábně tichých vnadností tam, kde se na ní nežádá více, nežli seč je jeji přirozenost. Šedavě nadechnuté litografie C. H. Shannona, rapidní črty H. Böttingera, impresionismus palčivých čar J. L. Foraina, sametové sny a vidiny Fantin Latouraa E. Carrira a někde i malá furiosa J. Mehof- fera vytěžují z její křídově grafiky a povaby náčrtově kresebné, co jen v dobrovolné plnosti může a chce podati. Pozoruhodno, kterak se tyto litografie uhýbají obrazovým účinkům a drží se na poli kresby nejen co do techniky, nýbrž také její pozornosti a výraznosti. Fantin Latour a Carričre i do jisté míry J. Toorop vedou si jinak; arci jim slouží litografie za plnou náhradu a někdy také transponovanou reprodukei vlastních obrazových celků. Pro obmyslné primitivnosti a násilné rustikalnosti v dřevorytu schází mi patrně smysl, jehož mocí bych mohl dosíci unáši- vého nebo otřasného požítku u J. Váchala
Mědiryi Mantegnův Dürerův Shannon H Böttinger Forain Latouraa E Carrira J Mehof Pozoruhodno Latour Carričre J Toorop J Váchal
25 article
nebo Steinhagena a ještě více pociťuji tento osobní nedostatek vůčí předůmyslným čára- nicím skupiny »Sturmu« a domnívám se, že tu vskutku pro stromy lesa nevidět. Žapon- ský dřevoryt, na jehož půdě buduje si W O. J. Nieuwenkamp. J. G. Veldheer a C Thiemann svoje xylografie, žije jen v kon- tuře, vyžívá se její ornamentálností. Pole je tak úzké a těsné, že slabší umělecké po- vahy utkvivají v pouhém napodobení i této linie a její komposice. Prostě žaponisují. Jenom Nieuwenkamp rozpomíná se (i ve svých leptech) při tom na své předchůdce staronizozemské rodu. Peetera Brueghela, sdileje s nimi potěšení z mnohosti delallu Hojná řada technicko-grafických mož- ností leptu vede logicky k hojným odliše- ním v jeho produkci. Ne pouze po stránce kresebné nebo malebné: také individualná barva umělcova co do zření, citu a výrazu rozvinuje se tu s radostnou volností a pří- padností. Nade všemi vznáší se ochranně a povzbudivě svatý duch velikého Rembrandta. Jeho dilo leptové drží v sobě veškerou estetiku a schopnost leptu po stránce du- ševní a výtvarné; všechny jeho zákonya mohutnosti jsou v něm uloženy a vyrojují se z něho; celé generace sytí svojí stravou a není rysu v polomním a dnešním leptu, zdánlivě sebe novějším, jenž by neměl ko- řeny své zapuštěné v jeho přeúrodné půdě. Kamkoli pohlédnete v této malé internacio- nale výstavní, do kterékoli země nahléd- nele, u kteréhokoli akvafortisty se zasta- víte, všude zaslechnete varhanové znění jména Rembrandt. V tomto znamení událu se také všechna a celá obroda dnešního leptu postupem od reprodukce Ch. Waltnera, W. Ungera a Ch. Koepinga k původnímu leptu F. Braguemonda a Seymoura Hadena.
W O J Nieuwenkamp Veldheer Thiemann Peeter Brueghel Rembrandt Waltner W Unger F Braguemonda Seymour Haden
26 article
Tento poslední vysvětluje také, že anglický lept vesměs, při tuhé konservativnosti a tra- dičním smyslu v zemi, stojí v těsné blízko- sti u holandského mistra a zároveň nejlo- gičtěji rozpřádá jeho popudy a nejorthodox- něji drží se jeho techniky a výrazové mluvy. Zrovna v monumentální formě, silným pa- thosem forem a temnosvitu, dekorativnou důrazností linie a tonu rozrůstá a bují — ale v ovládaně mohutnosti — v obrazových leptech Franka Brangwyna. Je přímo úžasné, zároveň však pro naše desolatní poměry ilustrativní, že výstava Brangwynových leptů kdysi u Topiče setkala se u nás s velko- panským — ne, nutno říci: s chlapeckým po- hrdáním. Kdo zná a prožil vášnivě planoucí koloristiky Brangwynových maleb, může před těmito magistralnými listy pro sebe znova objeviti zákonnost, která řídí převod intensiv- ního a bohatého dojmu barevného v černo- bilou mluvu grafiky vůbec a leptu zvlášt Není divu, že mocný a efektní zjev a tech- nická úžasnost Brangwynova svodně působí nejen doma (H. Brewer), nýbrž i v cizině (F.
Franco Brangwyna Brangwynový Topič Brangwynův H Brewer
27 article
Chlapelli). Marius Bauer, Holanďan — ne Ně- mec — zří musulmanský Orient, procházeje jej ve skutečnosti, přece jen jasnovidnýma očima Rembrandta jako svět fantastickýa črtá jeho spleti také Rembrandtským způ- sobem s velkou intensitou malebného citu. Na Rembrandtovi staví až germansky vážný, ano ponurý Alfons Legros, na jeho sporosti a lapidarnosti; na něm své prudké, salopní, ale sugestivní črty M. Slevogt; na něm své plasticko-literární důmyslnosti M. Klingera své subtility W. Leibl; na něm vybudoval M. Švabinský svou pružnou, vábnou a malebnou grafickou mluvu, v níž nyní v duchaplných náčrtcích podává své letní dojmy z polía venkova. Jejich zdánlivá hravost drží v sobě nabyté mistrovství. Vedle něho českou gra- fiku representují bratří Strettiové, Viktor litografiemi z Londýna a Jaromir leptyz
Bauer Holanďan Rembrandt Legros M Klinger W Leibl M Švabinský Stretti Viktor litografie Londýn
28 article Rouenu, v nichž usiluje o efekty třesavého
Rouenu, v nichž usiluje o efekty třesavého a v rozechvění zmírajícího šera, F. Šimon výrazově bohatý jako vždy a F. Kupka espritním ilustračním doprovodem a dekora- tivními glossami k rozpustilé Lysikratě. I na omezeném výběru počtu a ukázek ve výstavě možno vyšetřiti úhrnné rysy ná- rodních skupin: rovnoměrnou a vyrovnanou zdatnost a zdravost v pojímání a prožívání přírodných zjevů u Angličanů — J. Bourde- ley, M. Meupes, Ch. Holroyd, W. Strang — myšlenkovost a těžkokrevnost ne-li těžko- pádnost u Němců — Klinger, Kollwitzová, W. Leistikow — domácí tradicionalnosta láskyplnost v Holandsku u Hoghemy, Jana Vetha, Veldheera — duchaplnost pohledu a rysu, malebnou a socialní vtipnost, čilosta hybnost u Francouzů, v nerozlučném spo- jení s technickou hotovostí, jistotou a ob- sáhlostí tak velikou a bezpečně založenou, že mohou beze vší újmy podělovati jí na vše strany, jak patrno na E. Chahinovi. Šimonovi nebo P. Hermannovi, a stačí uvé- sti ještě tanečnice Legrandovy. krajiny Raffaeliho, grafické momenty Lepěrovy, by- strosti Steinlenovy, dekorativnosti, v lito- grafii jako v leptu, Rivirovy, nebo i také jaksi příležitostné lepty Rodinovy a Bes- nardovy, aby bylo zřejmo bohatství tváří fysionomií. Tato revue vypravuje ještě o jiném. Ukazuje obsáhlost grafického umění. Ob- vodní hranice jejího území předmětnéhoa látkového jsou zajisté širší nežli vlastn malby v témž poměru, v jakém je větší sugestivná schopnost a mohutnost umění linie a tonu vůči konkretní imitativno sti malovaného obrazu. Moc grafické a kra- sebné nápovědi je tak silná, že je s to s stejnou důtklivostí přesvědčovati oko jako vehementně rozvířiti fantasii a unésti ducha ve sféry imaginarné a abstraktní. Karel B. Mádl
F Kupka Angličan J Bourde M Meupes Ch Holroyd W Strang Němec Klinger Kollwitzová W Leistikow Veth Veldheer Francouz Chahin Šimon P Hermann Legrandův Raffaeli Lepěrův Rivirův Rodinův Bes Mádl Rouen Holandsko Ob