1
masthead
Národní hospodář.
4
masthead
Prmysl
Prmysl
son
9nj
NJ
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 236. ze dne 27. srpna 1908.
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Daňový spor v Uhrách.
Z Pešti, 26. sepna. (K. k. ub.) Oproti různým
pově tem, že sdružená pešťská spořitelna hlavníh
města ve svém peněžním obchodu ročně obrovské
obnosy nepřihlašuje ke zdaňování a že tím poškodila
finanční erár o statisíce, prohlašuje jmenovaný ústav.
že na těchto pověstech jest pouze tolik pravdy, že
o zdaňování prolongovaného přejímání cenných pa-
pírů, zejména v otážce, zda tento obchod dani pod
lehá či nikoli, jsou neshody mezi manipulujícím
úřadniky a berním úřadem.
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne)
Z Nového Yorku, 26. srpna. (Peněžní burs
Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akcií 280.000 (610.000).
Union-Pacifie 158.50 (156.75)-
Kanada Paeifle 175.50 (173.—).
United States Stecl Corporman 437/% (451/2).
Baltimore and Ohle 932/% (93 1/%).
175.50
Uhry
Pešť
Nový York
Kanada
Baltimore
UnionPacifie 158.50
10
article
26. srpna
Rlo fair čls. 7 . . . . . 61
b.60
na srpen . . . . . .
na říjen . . . . . . . 5.50 5.50
Cukr-
26. srpna 25. srp
Cukr (Fair Muse.) . . . 3.45 3.50.
Tuky Westeru Steam . . 9.80 9 70
9.70
Tuky známka Wileox . . 10.—
Z Nového Yorku, 26. srpna. (Obilní burs.
Smýšlení obilní bursy ustálené.
Pšenice.
26 srpna 25. srpn
101.—
pohotová nová sklizeň . . 101.50
na září . . . . . . . 102.—
na prosinee . . . . . . 103% 102
Kukuřice
26. srpna 25. srp
86.75
na září. . . . . . .
77.— 76 1
na kreten. . . . . . . 72.75
Petrolel
26. srpna 25. srpna
10.90
10.90
raflnovaný, kesonový
rallnovaný Standard White 8.75 8.75
Kory.
25. srpna
26. srpna
Měď. . . . . 13.50 13.62 13.50 13.62
29.— 29.50 28.75 29. 25
Kory
Nový York
Musa
Tuka Wester Steam
Cukr
9.70 Tuka
Wileox
white 8.75 8.75
13.62
11
article
Železo čís. 2. . 16.— 16.75 .16.— 16. 75
Bavlna.
Železo čís. 2. . 16.— 16.75 .16.— 16. 75
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 26. srpna. (Bavlnářská bursa
26. srpna 25. srpna 24 srpn
9.90
pohotová . . . . 9.80 9.80
9 51
na srpen . . . . 9.35 9.40
8.60
na říjen . . . . 8.73 8.54
8.49
na prosinee . . . 8.63 8.45
Závěrečné smýšlení ustálené.
Z Nového Orleanu, 26. srpna. Na srpen 9.26
(9.10), na říjen 8.68 (8 54).
York
9.40
8.60 na říjen
závěrečný smýšlený
12
article
st Z Pešti, 26. srpna. (Zvl. tele gr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 20 000 q o 5 až
10 h levněji. Platila za 50 kilogr.: pšeni ce
tisská 81 kg K 11.55, 795 kg K 11 35 sni-
tivá, 76.8 kg K 11.25, z okolí Pešti 80 k
K 11 65, 79 kg K 11.30, 78.5 kg K 11.10
76 kg K 1060 snětivá, 74 kg K 10.—, stolno-
bělehradská 78.5 kg K 11.40, 75 kg K 10 90
zentská 79 kg K 11.50, biharská 79 kg k
11.40, syrmiesská 79 kg K 10 90, horňácká
79 kg K 11 40, 77 kg K 11.20, banátská 80
kg K 11.55, 78 kg K 11 15, bačská 80.5 k
K 11.50, 78 kg K 11.— snětivá, 77 5 kg K
K 11.—, 76 kg K 10.50 snětivá; žito K 9 .05
až 9 25; ječmen K 7.65; oves (— 5 h
K 7.60—8.30; kukuřice (+ 5 b) K 7. 921
Terminovém trh byl pevný na po
ptávky po efektivním zboží, v ostatním smýšlení
liknavé na dodávky.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11.05, na duben K 11.36, —.—; žit
na říjen K 9.17, oves na fijen 7.85; k -
kuřice na srpen K 7.14, na květen 1909
K 0—; řepka na srpen K 16 35
Na plodinovém trhu vepřové sádlo
pevné ; ostatní nezměněno.
Počas!: krásně.
Platil
Pešť
kg
snětivý
13
article
Hospodářské zprávy ze Slezska.
Hospodářské zprávy ze Slezska.
(Pův. zpráva »Nar. Listů «.)
Obilní úroda ve Slezsku oproti loňsku se-
Ihala. Zejména konec žní byl mokrý, obilí na pol
hnilo, ba i rostlo a pařilo se. Z té příčiny nebyla
marná výzva Centrálního hospodářského skladištěv
Opavě, které je hlavní centrálou slezského obilnictví
aby rolníci před přívozem obilí sem řádně toto
usušili,
Nerozluštěnou otázkou slezského
odbytu mléka je otázka zřízení centrální mlé-
kárny v Ostravě. Otázkou touto zabývají se zeměděl-
ské kruhy již déle, leč nedospěno k něčemu určitěj-
šímu a snad ani se nedospěje, vzdor tomu, že podnil
lepší půdy k zajištění, chodu a rentability nikde by
neměl, než právě ve velkém spotřebišti — Ostravě
— samém. Mlečný obchod v Ostravě drží židé a tržní
zlořády zde panují jako u zelinážství i v mlékařství
Zřízením centrální mlékárny v Ostravě zlepšeny by
byly poměry hospodářské, ba z východního Slezska
nastal by posun výrobků mléčných sem. Podíly byly
stanoveny na 500 K a konáno bylo mnoho schůzí
padlo mnoho výzev. Leč co má zájem stoupati, konči
v slabý výslodek — v předpoklad, že snad vůbec plán
nemožno bude ralisovati, ježto ani ze zemědělských
řad, ani z řad peněžních nehlásí se — patřičný zá-
jem. Myšlonka je sle co do rázu hospodářského
dobrá.
Slezsko
Nara
Opava
Ostrava
14
article
Ceny másla v tomto měsíci jsou přibližně
I. jakost (čajové) 2.80—3.— (příliv na trh Opavy)
II. jakost (čajové) 2.60—2.70, III. jakost (stolní má-
slo) 2.50—2.60, máslo ku převaření 2.30—2.40. Na
bídka na trzích v tomto měsíci je slabší.
Dobytek jatečný za 100 kg váhy živé, bem
srážky a za 6 h k vážení. Býci 60—72, voli 66—78
krávy (mladší) 62—70, starší 50—58, jalovice 58—68
telata pod 50 kg 60—80, nad 50 kg 80—90, vepři 90
až 106, nejlepší zboží 114.—
Nouze o píci nastala v západním Opavsku
Panují velké obavy, že ani do půle zimy nevydrží se
s pící. Hlavní vinu na neúrodě mají velká suchn,
jakož i myši, kterých byly loni v podzimu ve Slez-
sku záplavy a které zvláště jetel vyhubily. Nadbytel
píce je na Kravařsku a židé sem řídili své vypočtěné
nákupy pro závody vítkovické i ostravské. V Brun-
šperku bylo na prodej asi 3000 q krásného sena a
proto slezské kruhy zemědělské sem v nouzi o píci
obracejí zřetel. Sladké luční seno je tu za 8 K m. c.
jetelina nejlepší za 8—10 K m. c.
Ústřední hospodářská společnost zařizuje pro
Eezsko hromadný nákup zde na Kravařsku.
Opava
Opavsko
Kravařsko
2.60
kg
15
article
Ka sporům o srbskou obchodní smlouvu. Do ny
nějšího ruchu, jaký způsobila otázka aktivování srb
ské obchodní smlouvy, k níž denně se víže řada pro-
jevů pro i proti z nejrůznějších stran a korporací
tak že nelze vzhledem k obmezenému míslu an
stručný přehled těchto projevů zaznamenávati, uzna
za nulné veřejným projovem zasáhnouti také sám
ministr orby p. dr. Ebonhoch. Týž, jenž při na
stoupení svém s pathosem prohlásil, že vztyčuje
zelený prapor na cimbuří ministerském, čemuž nutne
ovšem rozuměti taík, že ve všem slepě poslouchat
bude rozkazů politických stran agrárních. Že fente
prapor skutečně p. dr. Ebenhoch třímá, o tom svějč
i jeho nedělní článek ve „Fremdenbl.“. Uznáváme
že úmysl p. ministrův přispěti ke smíru ve spornýel
názorech obou táborů byl chvályhodný, ale článkem
nedělním takově shodě nijak neposloužil, spíše roz-
heřčení na obou stranách jen stupňoval. Nyní se do
kazuje p. ministrovi se všech stran, že eboje čísla
jimiž argumentoval proli srbské smlouvě, lotiž čísl
statistiky zahraničního obchodu i statistiky cenové
doktor
Ebonhoch
Ebenhoch
16
article
byla naprosto nesprávná a falečná. V článku cheíi
důležitého resortu vládního se takové nesprávné ma
nipulace slatistické dvojnásob nepěkně vyjímají. Nej
méně ovšem poslouží se smírnému vyšízení celé oláz
ky, mluví-li se o „soustavné štvanici prot
agrárníkům“. Pan ministr sice neužívá tob
výrazu výslovně o nynějším boji o srbskou obchodn
smlnuvu, ale nutno tak souditi už proto, že článel
p. ministrův uvelejněn byl právě v nynější kampan
a není namířen proti ničemu jinému, než proti obra-
ně průmyslu vůči neočekávanému poplnchu, jaký
hned po schválení smlouvy skupštinou strhly kruhy
agrární, ač diíve projevily souhlas se zákonem zmoe-
ňovacím. 1 ministr orby měl by objektivně posuzovat
obranu konsumenstva i průmyslu, jemuž odkladen
smlouvy hrozí nová neodvratná ujma jenom násled-
kem nepochopitelných a neodůvodněných choute
agrárních. Že nevou smlouvou nijak neutrpí země
dělství naše, které je stejně důležitou složkou našeh
rozkvětu hospodářského a jemuž upřímně sloužím
i když jsme pro okamžité aktivování srbské smlou
vy, bylo v t. l. ukázáno již častěji.
17
article
E trhů psněžních. 26. srpna. Pův. zpr. „N. L.
Praha. Na burse zavládnuvší bezobchodí zů
stalo v platnosti i dnes a podáváno za akcie: Prvn
české továrny orient. cukrovinek K 250.—, Prvn
pražské zastavárny K 465.—, První české akc. poji
šťovny na život K 265.—, Kolinské továrny kávov
náhražků K 680.—, pivovaru v Čes. Budějovicích
K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, České banky
„Union“ K 245.50, České společnosti pro průmys
cukerní K 170.50, strojírny Daňkovy K 430.—, Ško-
dových závodů K 282.—, České průmyslové banky
K 415.—, Podolské cementárny K 203.—, Zajišťovac
banky K 199.—, Akc. továrny na vyrábění uměl
hnojiv v Kolíně K 400.—, První českomoravské stro-
jírny K 850.—, Královéhradeckého úvěrního ústave
K 444.—, Pražské paroplavební společnosti po Vllavu
a Labi K 600—, První české rafinerie v Modřanec
K 360.— peníze.
N L
Kolinský
Daňkův
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český společnost
Ško
Český průmyslový banka
Zajišťovac banka
18
article
Vídeň. Včerejší pověsti o onemocnění císařovi
byly rozplašeny rozhodným popřením, takže násled
kem toho nastalo na burse uklidnění. Tendence dnes
byla ještě příznivější, ale obchod celkem malý. Věts
zájem v kulise měly alpinky, ve šraňku akcie Ústavu
pro železniční dopravu a mostecko-uhelně. Na po-
lední burse panoval velký klid, ačkoliv z Berlína
ohlášeny pevné disposice. Jenom alpinky získaly
poněkud slabšími báňskými kursy v Německu. Za to
v lombardech a na konec v alpinkách byl obcho
živější. Z bankovních papírů bodenkroditky byly
vyšší, kreditky stálé länderbanky slabší, lombarůy
se však úplně neupevnily. Akcie státní dráhy zase
slabé, alpinky pevné, pražské železářské lehce klesly
Mostecko-uhelné a rosické měly poplávku. Trh k uklá-
dání slahší v rakouských a společných rentách. Na
eskomptním trhu peníze stouply na 33/4 %.
Berlín. Příznivá nálada, jež byla včerejší Burs
udělem, potrvala i dnes a soustředěn zájem speku-
lačních kruhů na trhu hodnot průmyslových. Z těch
železářské papíry s bochumskými a „Phönix“ v čele
nejvíce se zotaviy. Ale i včera zanedbávané akcie
společností uhelnodolných docílily dnes poměrně pěk-
ného zlepšení. Z cizích titrů vynikly akcie amerických
drah a placeny dráže, zvláště kanadské. Též lombardy
pevnější. Státní dráha i kreditky zlevnily. Akcie do-
mácích bank náležitě zlepšeny. Z ruských hodno
půjčky zotaveny, akcie ruských bank až na někter
spíše slabší. Ultimová prolongace skončena hladce
při sazbě 33%. Soukromý diskont 23/4 90.
Vídeň
Berlín
Německo
Phönix
19
article
Obnovení petrolejového kartelu. Dnes má po-
číti jednání o obnovení petrolejového kartelu, jednán
to bude ovšem zatím nezávazné, ježto mnoho zá-
stupců průmyslu petrolejářského mešká ještě mime
Vídeň, zúčastní se ho však také zástupci uherských
rafinerií. Jedná se opět o zřízení ústřední prodejny
ne však, jako dříve, za účelem omezení výroby urče-
ním kontingentu pro každou ralinerii, nýbrž za úče-
lem úsilného podporování odbytu, takže odpadnou
spory o výši kvot a jednání má vyhlídky na zdar.
Vídeň
20
article
Prodej má býli orzanisován tím způsobem, že by ka-
ždá rafinerie počátkem kampaně ohlásila prodejně
jen množství petroleje a vedlejších výrobků, o jehož
odbyt v tuzemsku i v cizině by se prodejna starala.
při čemž by i při jednotlivě nižších cenách dosažene
bylo přece vyěších průměrných cen. Obava, že po-
dobná úprava odbytu lez kontingentování kvot by
vedla ke škodlivému umělému rozširování rafinerií
nepadá zde příliš na váhu, ježto se lak dělo i v době
prudkého konkurenčního boje. Kartel sám nemusí
nutně zahrnovati všechny rafinerie, hlavním úmyslem
jest sdružiti aspoň velké rafinerie, z nichž všechny
jsou již získány, až na jedinou, zasazující se o kon-
tingentování. Ovšem obtíže, s provedením plánu to-
hoto spojené, nejsou ještě daleko přemoženy. Poměry
v těžbě petroleje se dosud nelepší; těžba v tomto
měsíci se odhaduje asi na 12.000 cisteren, oproti
12.700 v červenci a 16.000 v květnu. Pro příšlí měsíc
doufají producenti již v jakési zlepšení dosud stále
panujícího nedostatku prostor k uložení vytěženého
petroleje, počítajíce s dohotovením zemních reser-
voirů s ebsuhem asi 4000 cisteren, jež staví zemský
svaz producentů, haličsko-karpatská petrol. společ-
nost a konsorcium malých producentů. Podmínky
ručení za dodržení smlouvy se státem o dodáván
surového petroleje pro státní dráhy nejsou dosu
splněny, ježto jednání s bankami nevedlo k cíli
zemský svaz zamýšlí tedy dáti zástavou množstv
surové nafty v hodnotě 1 mil. korun.
21
article
Odhyt zakouského petroleje v Německul. Rakou
ský vývoz petroleje do Německa opětně vzrostl v
posledním pololetí, dosáhnuv výše 486.269 q oproti
380.306 q v I. pololetí 1907; stoupl tedy asi o 27.979%
daleko více, než dovoz z ostatních států; dovoz
z Ameriky vzrosti pouze o 9.8%, kdežlo dovoz petro-
eje z Ruska a Rumunska klesl více než o polovici.
Rakouský dovoz petroleje do Německa činí nyní
9.63% celkového německého dovozu petroleje. Vzrůst
vývozu rakouského petroleje vysvětluje se v prve
řadě získáním nových odbytišť, jmenovitě pro želez-
niční dodávky. Také v červenci byl dle zprávy rakou-
sko uherského poner. konsulátu v Hamburku dovoz
rakouského patroleje do Německa velice živý. Z Ně-
mecka dopraveno bylo asi 6500 t. rakouského petro-
leje do Anglie: také vývoz rakouského petroleje v
bednách do Západní Afriky vzrostl. Rakouský pe-
trolej těžil jmenovitě v delailním prodeji z té okol-
nosti, že americké společnosti a spojená s nimi ně-
mecká společnost pro prodej petroleje, obstarávající
prodej ruského a rumunského petroleje, zvýšily kon-
cem července ve většině míst Německa ceny v drob-
ném prodeji o 1/4—1 fen. za 1 1, kdežto rakouský zá-
zna setrval na výši 71/2 marek za 50 kg.
Připravné práce pro státní rozpočet. V nejbližši
době počnou konference se zástupcl jednotlivých
resortů o sestavení budgelu. Sestavení rozpočtu stává
Německo
Amerika
Rusko
Rumunsko
Hamburk
Anglie
Afrika
kg
23
article
se v posledních letech vzrůstem výdajů stále oblíž
nější. Jednotlivé resorty kladou stále větší požadavky
označované jako nevyhnutelné; ovšem, úkolem kon
ferenrí zástupců jednollivých odborů jest, docíliti ni-
né rovnováhy. Letošní rozpočet skončí patrně opět
malým přebylkem. Jednou z největších obtíží bud
— dle „N. F. P.“ — rozpočet ministerstva železnie
jež dle návrhů, sdělených již v železniční radč, žádá
pro investice státních drah určitou sumu, dosahujíc
pro nejbližší 3 lela výše asi 300—350 milionů k
z nichž as 160 mil, připadne na prostředky ku pro-
vozování dopravy a zbytek má býti užit k účelům
stavebním; zde ovšem bude asi jednání nutně věsti
ke kompromisu a ke snížení žádané sumy
Vyjednávání o novou tureckou půjčku, Dle zpráv
z Paříže odebral se člen francouzské vysoké finance
Auboincau do Cařihradu, čimž byly by polvrzeny pově-
sti o zahájaní jednání Turecka s Francií o nevou půjčku
Poslední turecké půjčky pocházejí z let 1908—
R. 1903 uzavřena byla turecká půjčka bagdadsk
dráhy ve výši 54 mil. frků, proli zástavě desátků
celé řady vilajetů, dále 46 konverlovaná oflemanské
půjčka 60 mil. franků, uzavfená k výměně 57% obli
gací a k ukojení všeobecných státních potřeb. Téhoi
roku byl lurecký konvertovaný dluh změněn v uni
Iikovanou 4% půjčku ve výši 744 mil. R. 1905 uz
vřena byla 4% půjčka 60 mil. franků k vojenský
účelům, jež byla v květnu 1905 umístěna ve viee
evropských místech, hrzy však poklesla v kursu
Roku 1906 připuštěna 4% sjednocená oltomanská
půjška 216 mil. franků.
Paříž
Cařihrad
Turecko
Francie
24
article
Nová úprava anerického cedulového bankovni
ctví. Nový zákon „Vreelandbili“ ulehčuje cedulovým
bankám ve Spojených státech severoamerických, spo-
jl-li se v debrovolná sdružení, emissi bankovek n
širším základě, ulehčuje zejména způsob uhrady
vydaných bankovek. Nová tato úprava vynucena byla
poslední krisí finanční v Americe: okolnost však, ž
se dosud žádné sdružení národních bank neutvořilo
aby z úlevy zákonné těžilo, svědčí o tom, že banky
dosud nepovažují rozšíření práva k emissi bankovel
za nutné,
Zvýšení cen zinku v Německu. Slezské huti n
zinek zvýšily znovu cenu zinkového plechu o 1 mk
za motr cent. Trh surového zinku zpevnil.
Pololetní bilance Švýcarské hankovní jednoiy
Ve schůzi správní rady Švýcarské bankovní jednoty
konaně dne 25. 1. m., předložena byla zpráva o vý-
sledcích 1. pololetí 1908, jež ukazuje přos stagnac
v hospodářském živolě vyšší výnosy následkem roz-
voje běžných obchodů. Čistý výnos po srážce správ-
ních nákladů, daní, odpisů a po odečtení přenost
z r. 1907 činí 3,074947 franků (+ 30.034); největš-
vzrůst vykazuje účet směnek a úroků (3,080.456 fr.
o 323.370 fr. více než před rokem).
spojený stát severoamerický
Amerika
Německo
slezský
25
article
Slarobní pojištění ve Švýcařích. Před krátkou
dobou konány ve vládní budově ve Sv. Havlu roz-
mluvy, jak provésti starobní a invalidní pojištění
v různých kantonech. Při podrobném projednávání byl
se všeobecnou radostí uvítán pokus, aby všechny
kantony v otázce té dorozuměly se na stejném po-
stupu a řešení, a bylo docíleno jednomyslného usne-
sení o těchto bodech: Kanfony mají u mohou smny
provésti starobní a invalidní pojištění a to tím spíše
poněvadž provedením jeho docílí se značné úlevy
břemen chudinských. Při tem dlužno dbáti již z dů-
vodu volného stěhování se obyvatelstva pokud možní
stejného postupu všech kantonů ve hlavních bodech
Věci se jenom prospěje, počnou-li kantony již nyní
činiti zálohy peněz k účelu tomu, peněvadž od spol-
kové rady lze očekávali peněžité podpory, o niž dluz
no se ucházeti teprve, až její vlastní úkoly, jako jsou
pojištění nemocenské a úrazové, budou provedeny
Zřetel budiž vzal jediné a výhralně na starobni
a invalidní pojištění. To budiž pra-
hlášeno za povinné pro muže i ženy
ne snad jenom pro občany kanlonů. Ve-
dle tohoto povinného pojištění budiž pro zbytek oby-
vatelstva připuštěno pojištění dobrovolne
bez zalížení státu. Výplalu starobní renty čin
nejméně 300 franků a má počíti nejpozději 65. rokem.
Pre pojišiění invalidní má platiti čekecí doba nej-
výše pěti roků. Organisace pojištění má provéstis
co nejjedodušeji a pokud možná za součinnosti
úřadů již zřízených. Správy kantonů jednotlivých
uvědomí se navzájem a sdělí si elaboráty v otázce
té před konečným jich provedením. O dalši, po přl-
padě rozšířené porady jest do budoucnosti poslaráno.
Havel
26
article
Theorelický a praktický včelařský běh v Pře-
pyších u Opočna pořádá v roce 1908 zimní hospodář
škola v Opočně společně s hospodář. spolkem okresu
opočenského. Výklady theoretické a výkony praktick
obalará zkušený včelař pan Josef Králiček, učitel
z Přepych. Včelařský běh tento trvati bude 6 dnů.
ne však za sebou jdoucích, nýbrž pořádati se bude
v různých dobách ročních dle prací, jež nutno v
včelnici prováděli. Čtvrtý den běhu včelařského sla-
noví se na neděli dne 30. srpna 1908 o 1. hod
odpol. v hostincř p. V. Holance v Přepyších č. 20
Dodávka pro dráhu. Ředitelství přiv. rak.- uher
společnosti státní dráhy ve Vídni I., Schwarzenbern-
platz 3, zadá na rok 1909 dodávku tvrdého a měk-
kého drívi k udržování tratí. Ofertní formuláře a pod-
mínky vydá ředitelství (odbor materiální a přijíma
oferty do 1. záři 1908, poledne 12 hodin. Do vy-
hlášky nahlédnouti lze u obchodní a živnostenské
komory v Praze.
Trhy na ovoce ve Štyr. Hradci. Obchodní a živ-
nostenská komora v Praze upozorňuje obchodníky
s ovocem a oslatní interesenty, že lotos na podzin
konány budou 2 trhy na ovoce ve Štyrském Hradei
v tržnici, Koplerstrasse, a sice první dne 6., 7. a8.
října na ranní, druhý dne 3., 4. a 5. listopadu n
pozdní ovoce.
Trhy. Trh na hovězí dobytek Koná se v Doma-
žlicích dne 3. září 1908.
Frhy peněžní.
Králiček
Opočno
Vídeň
Schwarzenbern
Hradec
Praha
státní dráha
živnostenský komora v Praga
27
article
Vidsňská bursa.
Vidsňská bursa.
Závěrečné kursy
Renly:
26. srpna 25 srpna
4procentní papírová květnová . . 96.05 36.15
4 2procentní » únorová . . 98.95 99.—
4procentní stříbrná červencová . 96.—
96 1
42procentní » říjnová . . . 96 30
99.10
4procentní zlatá rakouská . . . 116.—
115.8
4procentní korunová rakonská . . 96. 30
96 4
B1/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská . . . .
111.—
111.—
4procentní korunová uherská
92 87
92.g0
3tprocentní kor. (invest.) uher.
82.45
82.45
ruská půjčka
96 20
96 20
Zástavní listy:
žproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/proc. Hypol. banky kr. českého
41/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitelen 4 3e
Losy
Celé státní z r. 1860
státní z r. 1864 . .e
rakouské úvěrní . . . .
vídeňské komunální .
tisské . . . . . . .
tu ecké . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
415.—
415.—
» »Union« . . .
pětiny
Praha
ústřední banka
Český průmyslový
28
article
Hospodářská úvěrní pro Čechy . 388.25 388.9
Hospodářská úvěrní pro Čechy . 388.25 388.9
Živnostenská
moravská eskontní . . . . . .
1738.—
rakousko- uherská
Čechy
29
article
Závěrečné kursy
26. srpna 25. srpna
anglo rakouská . . . . . . .
294.— 293.50
banka pro země rakouské . . .
435.50 436 75
dolnorakouská eskontní
576.— 577.—
»Merkur«, směnár. akc. společnost.
rakouský úvěrní ústav . . . . 630.50 63 1 .25
uherská všenbecná úvěrní . .
740.— 742.—
všeob. rak, pozemk. úvěrní ústav. 1060 — 1057.—
vídeňská bankovní jednota . . . 510.75 516.25
vídeňská banka »Union« . . . .
543.— 542 50
všeobecná depositní banka . . .
455.—
454.—
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
1053.— 1065.—
Česká severní dráha . . ..
404.— 404.—
Duchcovsko podmoketská dráha
Rak. severo-západní dráha . . .
451.—
452.—
Polabská dráha . .
451 . —
451.—
Pardubická (Jiho sev. něm. spoj.)
401 50
401.5
Pražsko duchcovská draha kmen.
Pražsko duchc. dráha prioritní.
Ústecko teplická dráha . . ..
Ferdinandova severní dráha ..
5125.— 5120.—
560.— 560.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
689.65 690.25
Státní dráha . . . .. . ..
Jižní dráha
116.— 119.75
500.— 500.—
Štyrsko-hradecko köflašská dráha
Dunajska paropiavební společnost
937.— 1900.—
400 —
399.—
Rakouský Lloyd . . . . . ..
Průmyslové podniky:
Česká cukerní společnost . .
Plzeňský akciový pivovar . ..
283. —
282.—
Škodovy závody . . . . . ..
429.50
429.—
Daňkova strojirna . . . . .
Brněnská strojírna . . . . .
957.—
957.—
Králodvorská cementárn
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Duchcovsko
Štyrsko
293.50 banka
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
Český cukerní společnost
30
article
723.—
720 —
Mostecká uhlařska společnost
Severočeská uhlářská společnost
425—
427 50
Západoče ská
420.—
Poldina hul
2695.—
2707.—
Pražska železářská společnost
672 90 672.—
Alpská báňská
557.— 556.—
Rýmavsko muráňská želez. spol.
942.— 941.—
Hirtenbergské továrny na náboje
542 —
Rakouská zbrojovka . . . . .
Veitschské magnesttové doly (prior.)
561.—
560.—
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
458 —
452 —
Schodnica, petrol. spol. . . ..
Devlsy a valuty:
95.20 95. 20
Curých . . . . . . . . . .
95.25 95.25
Paříž . . . . . . . . . . .
239.32 239 30
Londýn
Německá místa . . . . . . . 117 31 117.30
Řlšské marky v papírech . . . 117.31 117 30
Dvacetifrank . . . . . . . . 1908 19.08
Rusl papír . . . . . . . . 252.25 252.25
. . . . . 95.30 95.30
Lira
Soukromé (sazby eskontní. . . 31/4 41/4 — 43/4
Pro nedostatek silného podnětu úplně klidné
alpinky 673 50.
x. Z Vídné, 26. srpna. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 631 —, uherské kre
ditky 740.50, anglobanka 294 50, bankovní jednota
516 25, umionka 543.5), länderbanka 436.—, statní
dráha 690.—, jižní dráha 115 50, polabská drah
451 —, severozáp. dráha 451.50, turecké tabákové
490 50, rýmavsko muráňské 557.50, alpinky 673 5
květnová renta 96.05, uherská korunová 92.85.
turecké losy 184.—, marky za hotové 117.31, ultimo
117.37. Smyšlení klidné.
x Z Vídně, 25. srpna. (Telfgram. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží)
Amsterodam šek a kratké lh. 100 nol. zl. K 198.20
198 40, Bukurešť na krátké lhůty 94.65, 94 85
Brussel šek na kr. lhůty za 100 Ir. —. —,
—, Německo šek n
Poldin
Hirtenbergský
Schodnica
Ir
Paříž
Londýn
Vídeň
Bukurešť
Německo
Řlšský marka
Rusl papír
31
article
Brussel na delší lh. —
krátké ihůty za 100 mk. 117.25, 117.45, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. st. 23920, 239.55, Londýn na delší lh.
—.—. —.—, Nový York za 100 dollarů. —.—
—.—, Italie šek a kratké lhůty za 10U lir 95.25
95.371/2. llalie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruska města šek a kr. Ih. za 100 rublů —
—.—, Petrohrad delší lh. 252.—, 252.25, Paříž šel
na krátké lh. za 100 tr. 95.171/2, 95.3u, Paříž delší
ih. —.—, —.—, Curých a Basilej šek a kratké lb.
95.15, 95.271/, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kratké ln. 95.15, 95.271/2, na delší ih. —.—
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 26. srpna. (Zprá va Zivn. banky.
26. srpna 25. srpna
Dískontní . . . . . . . . 376 — 376.—
Baku . . . . . . . . . . . 370 — 371.—
Caspienne . . . . . . . . . 400.. . 3950
Sormovo
. . . . 107 50 107 50
rusko-čínská banka. . . . . . 190.— 191.—
Ruská průmyslová banka . . . 283 — 288 —
Petrohradské metallurgické . . . 114.— 115 —
Kolomna
. . . . . . . 17450 174.—
Putilovské železo . . . . . . 86 50 86 75
Fěnix. . . . . . . . . . . 179— 179 —
Ruské papíry v Berlině.
Z Borlina, 26. srpna. (Zpráva Živnost. banky.)
26. srpna 25. s-pna
96 9
41/2 procentní ruská renta 1905. . 97.—
4procentní ruská renta 1902 . .
84.— 84.—
4proc. ruská konsolidační renta 1889
Bl/aprocentní ruská zlatá renta . .
petrohradská diskontní banka . . 149.75
petrohradská mezinárodní banka . 132.50
ruská banka pro vnější obchod .
129 30
Berlínská barsa.
Z Berlína, 26. srpna. (Pův. zpr. »Nšr
26. srpna
198.75
Rakouské kreditky . . . . . .
177.—
236.—
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Ruska město šek
Paříž
Basilej
Bak
Kolomna
75 Fěnix
Berlín
průmyslový banka
diskontní banka
mezinárodní banka
ruský banka
Italia šek
95.371 / 2
Dískontní
41
32
article
Diskonto
Diskonto
Německá banka. . . . . . .
Obchodní společnost . . . ..
142. 30
Drážďanská banka. . . . . .
Španělské exterienry . . . .
225.10
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina hut
211 60
Dortmund. Union lit. C.. . . .
200.30
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
427. 30
Consolidace . . . . . . . .
Severoněmecký Lloyd . . . .
110.60
Packe! . . . . . . . . . .
145.40
Turecké losy . . . . . . . .
Z kasovních pap
tru
Concordia.
327.75
199 75.
Eschweilské . . . . . . .
Geisweldské . . . . . . . .
169 70
Hochdah! . . . . . . . . .
96.25
Katovické . . . . . . . . .
230. 75
Wilhelm . . . . . . . ..
273.40
Phönix . . . . . . . . ..
182 10
Rh. Stahl . . . . . . . .
175.50
Schalker . . . . . . . . .
Westphalia . . . . . . .
195.—
Orenstein . . . . . . . . .
185.50
Rh. Metall . . . . . . . .
97.25
Hasper . . . . . . . . . .
155.75
Donnersmark . . . . . . .
305.—
Huldschinský . . . . . . .
Vulcan . . . . . . . . . . 249.—
Bismark . . . . . . . . . 277.—
Caro. . . . . . . . . . . 100.50
Hoesch. . . . . . . . . . 223.—
Georg Marie . . . . . . . . 82.50
Königsb. . . . . . . . . . 205.90
Nordstern. . . . . . . . . —.-
Lauřin
Lloyd
Concordia
Wilhelm
Stahl
Orenstein
Huldschinský
Bismark
Cara
Georg
Marie
drážďanský banka
Hibernia
Phönix
Harpenská uhl . společenský
Packe
Hochdah
34
article
96 50
96.50
97.30
99 75
35
article
96.00
96 7
97.2
89. 75
99.75
100.—
37
article
152.50
216.50
260 50
474.—
489.—
142.15
39
article
153.—
216 2
260.50
474.—
488.——
142.15
183.95
41
article
Z Berlína, 26. srpna. (O 1 hod. 15 min. odn
Kreditky 198 60, státní dráha 147.60, lombardy 22.25
Smýšlení pevné.
Z Berlina, 26. srpna (K. k.) Kreditky 198 70, be
linská obchodní 165.—, darmštadtská banka 126 70
němacká banka 236.—, diskonto komand. 176.90
drážďanská banka 142.50, národní banka 118.20
státní dráha 147.60, lombardy 22 20 Kanada 169 10
Gottbard —.—, dráha Henri 122.20, bochmumnské
225.10, dortmundské 57.—, Lauřina huf 211 70
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.20, harpenské
200.50, Hibernia —.—, Packeř 110.90. Lloyd 94.—
dynam. trust —.— Smýšlení klidné.
Z Frankfurtu. 26. srpna. (Telegr. závěr. kursy.)
Úvěrní akcie 198.30 akcie společnosti státní dráhy
147.50 lombaráv 22 25 papír. renta —.—, stří
brná renta 99 20 rak. zlatá renta 98.70, vlo rak,
korun. renta —.—, uherská zlalá renta 93 40, uhet
korunova renta 92.90. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 26. srpna. (Dodat. bursa.) Úvěrni
akcie 198 30, státní draha 147.50. lomburdy 22. 25.
Pražská bursa.
V Praze, 26. srpna. Oficiální záznamy znějí
Henri 122.20
Lauřin
Lloyd 94
Berlín
Kanada
Frankfurt
Praha
darmštadtský banka
drážďanský banka
národní banka
Hibernia
Packeř 110.90
Gottbard
Consolidace
42
article
Zástavní listy české hyp. banky 5 %
Zástavní listy české hyp. banky 5 %
34/p
Žákladní úpisy české zem. banky 4 %
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 %
, , » (v K) 400
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 40
Žal. , „ „
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky .
Dlužní úpisy Živnosl. banky 4 1/2
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . ..
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy
41/2
Zastavní listy I. mor. spořitelny
„ hal. zem. banky
Kom. dl. úpisy
Železnič.
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky
Rak. -uherské banky
Mel
Český průmyslový
Hal
Živnosl
43
article
„ Dolnorsk. byp. ústavu
„ Dolnorsk. byp. ústavu
31/2
Kom. dl. úp.
31 nn
Zástavní listy Rak. hyp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300
Buská stální půjčka z r. 1906
Únorová společná renta (v pap.)
Dubnová
(ve stř.)
Květnová,
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . ..
korunová renta. . . 4 %
investiční . . . . 31/29
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . . .»
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka. ..
Pražská úvěrní banka . . . .
První česká akc. pojišť. na živol
Zal. úv. ústav v Hradci Králevě
Živnostenská banka . . ..
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko uherská banka . . .
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . .
Česká společ nost cukerní.
Český pivovar v Č. Badějov icích
Kolínská továrna chemicků . .
Podolská cementárna . . ..
Poldina hut
Pražská železářská společnost . ,
První česká raff. v Modřanech
tov. orient, cukrov.
Prior
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Zala
Hradec
Rakousko
Č . Badějov
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
eskontní banka
Králeva živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
44
article
Z Paříže, 26. srpna. (Počáteční bursa.) 3pro
ranta 96.65. Smýšlení pevné.
Z Pařiže, 26 srpna. (Telegr. závěrečné kursy.)
Sproc. renta 96.60, italská renta 103.80, rakonstý
pozemkový úvěrní ústav 1131.—, státní dráha —.—.
lombardy 123 —, cheky na Londýn 25 131/2 rakou-
ská zlalá renta 99.70. uberská zlatá renta 91 60.
otomanská banka 693.—, tabáková režie 415.—
ruské 1906 100.—, turecké losy 175.—, Sinýšlen
uhájené.
Trhy na zbokí
Pražská plodinová bursa, 26. srpna
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšenic
česká 1908 77—81 kg 11.65, 12 15, rakouská —
—, vadni —.—.
—.—, uherská — kg —.—
—, žito české nové 1908 72—75 kg 9 85,
1015; ječmen výběr 9.75, 10 —, I. jakosti 9.35,
9.50, střední 9.10, 9.25, merkant. 8.75, 89); ovea
prima 7.95, 8.—, merkantilní 78), 7.85, oves k setí
0.—, 0.—, kukuřice 1907 9 10, 9.20, cingaanti-
nová 1907 0.—, — —; vikev česká 9.25, 9.50, ha-
ličská 0.—, 0.—, uherská 0.—, 0.—, pohanka-
0.—, proso 0.—.
Paříž
Londýn
kg
45
article
Miýnské výrobky. Ceny za 100 kg transilo: pše-
ničná mouka č. 0 K 37 50, 38.—, č. 1 36.50, 37.—
č. 2 35.50, 36.—, č. 3 33 50, 34.—, č. 4 32.—, 33.—.
č. 5 31.25, 32.—, č. 6 30.—, 31.—, č. 7 26.50, 27.—
č. 8 18.50, 19.—. Žitná mouka č. I. 31.50, 32.—, č.
30.50, 31.—, č. III 27.—, 28.—, č. IV. 20.—, 21.—.
pšeničné otruby jemné 14.—, 14.20, hrubé 14.10
14.30, otruby žitné 14.—, 14.25, krupice 37.50, 38.—
prach —.—, 1425, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 310
44.—, 45.—, čís. 20 43.—, 44.—, čís. O 42.—, 43.—
čís. 1 40.—, 41.—, čís. 2 38.—, 39.—, čís. 3 37.—
38.—, čís. 4 36.—, 37.—, čís. 5 35. —, 36.—, čle.
7 31.—, 32.—, čís. 8 29.—, 30.—, čís. 9 27.—, 28. —,
zlom 27.—, 28.—
kg
35.50
46
article
Semena. Ceny za 50 kg: mák modrý český 190
25.—, 26.—, modrý ruský —.—, kmín český 48 —
49.—, holandský 49.50, 50.50, lněná semena haličská
—.—, —.—, konopná semena baličská 12.50, 13..50.
konopná semena uherská —.—, jetel červený 1908
62.—, 67.—, prostý kokotice 1908 66.—, 70.—, bílý
1908 50.—, 67.—, švědský 63.—, 75.—, úročník —.—
thymotée —.—, —.—, růžák 18.—, 20.—, vičene
(ligrus) 15.—, 16.—, dvojsečný —.—. —.—, řepka
vlhká 1908 —.—, —.—, řepka zimní, suchů, 1908
16.—, 16.25, řepkové pokrutiny 9 15, 9 25
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fasole k va-
ření K 11.50, 12.50, ke krmení 0.—, 0.—, boby —
—.—, hrách Viktoria 13.50, 14.50, k vaření žlutý
10.50, 12.—, k vaření zelený 12.—, 13.—, ke krmení
10.—, 10 25, čočka 1908 13.—, 24.—
Šeno a sláma. Ceny za 50 kg transito: seno li-
sované 4.60, 4.80, nelisované 4.60, 4.80, nové české
0.—, 0.—, sláma cepy mlácená 3.—, 3.25, ke krmenl
—.—, —.—, ke stlaní 2.—, 2.10, cizí —.—
Slad po 50 kg: la 14.00, 15.—, IIa 14.—, 14.25.
Škrob po 100 kg transito: pšeničný —.—
rýžový —.—, —.—, vlhký škrob —.—, —.—, bram-
borový: I. jakosti 28.—, 28.50, nejjemnější 29.—
29 50, škrobová moučka 29.50, 30.00.
Šena
Slad
kg
Viktoria
Iia 14
47
article
14975
132.50
129 70
Listů«.)
25. srpna
198 75
176 60
235.70
164.30
141 60
129 50
224 25
211.50
56.75
200.—
427.50
93.70
110 75
145.60
49
article
328.50
200.—-
167. 60
96.25
229 80
273.40
181.40
175.—
194.50
184.25
96. 75
155.60
305.—
248.60
276.25
100.75
222. 20
206. —
JPentzej Ziboá
102.— 103.—
97.60 98.60
99.50 100.50
96.50 97. 50
96.50
97.50
96 50
97.50
96.50
97.50
51
article
96.50
97 5
9975
53
article
100.75
100.—
1032
96.3
95.30
95-90
100.5
93.75
54
article
100.30
97 30
96.3
95.9
101.50
100.60
91.75
100-30
56
article
99. 30
94.85
93.8.
98 3
99.30
89.50
57
article
88.50
97.75
88 5
89.50
78.2
79.20
96.7
98.95
59
article
93.15
96.05
1 16 —
96. 0
87.05
243.50 246.50
415.— 420.—
199 — 203 —
383.— 391.—
526.— 530.—
285. 268.—
414.— 150.—
440.—
248 —
571.—
569.—
850-
910.—
430 —
131.—
175.—
860-
320. —
130.—
400.—
203-
305.—
425.— 430 —
2695 270
30.— 380.—
250.— 270.—
60
article
96.25
96.20
116.20
96 50
87.25
62
article
Pažížská bursa