1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. srpna 1908.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předplácí no
v Praze v adminlstrai
na muěsle
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na nořeíe
vt 14e . . . . 7 k sok
ve flialkách
na ně-íc . . . . . . 2 K 30h
Poštont
na vnňisie
n r. . . : K eo
s dvojí záirilkou
na peř
n... ke
Praha
5
article
Agrárníci podlehli!
Agrárníci podlehli!
Neveliké království srbské může býti
pyšno na svědectví a zadostučinění, jakého
se mu po dvouletém jeho zápasu s velmocí
habsburskou od této dostává. S patra shlížel
na ně před třemi roky tehdejší ministr za-
hraničních věcí Rakousko-Uherska, neschopný
hr. Goluchowski při jednání o obnovu smlouvy
obchodní, a diktoval mu podmínky tak po-
kořující, jakoby Srbsko nebylo již ani neod-
vislým státem ale pouhým parobkem silného
souseda svého za Dunajem. Leč Srbové se
nedali a volili raději podstoupiti svízelea
oběti celní války, kterouž mu Vídeň jako
Pešť za potlesku slovanožroutské žurnalistiky
německé i maďarské vypověděla, hrozíc mu
vyhladověním a bankrotem hospodářským
— Ale brzy došlo na pravdu starého pří-
sloví, že pýcha předchází pád. Malé Srbsko
si umělo pomoci jinde a za to rakouští prů
myslníci i obchodníci utrpěli zastavením vý-
vozu do Srbska škodu nesmírnou. Čím dále
do času, tím více Rakousko pociťovaloži
votní toho potřebu ukončiti neblahou válku
celní s »nepatrným« Srbskem a uzavříti
s ním smlouvu obchodní beze všech pokořu-
jících je podmínek vojenskopolitických. Na
stupce hr. Goluchowského, nynější ředitel
zahraničné politiky rakousko uherské považo-
val za přední svůj úkol dohodu se Srbskem
a také jí dosáhl. Šťastně sjednána nová ob
chodní smlouva s královstvím srbským
skupština bělehradská ji schválila, sněm
uherský ji schválil, scházelo toliko ještě
amen cislajtánské rady říšské. Nez tu hrozily
potíže.
Goluchowský
Srba
RakouskoUhersko
Srbsko
Dunaj
Vídeň
Pešť
Rakousko
6
article
Poslanci agrární, mající v poslanecké
sněmovně vídeňské velmi četné zastoupení,
lekali se té smlouvy, jakoby z ní hrozila
nedozírná pohroma rakouskému rolnictvu
i ohlašovali ji nepokrytě nejtužší odboj svůj.
Vůči této nesnázi zehytralý konejšitel Beck
vyloudil na sněmovně poslanecké koncem
min. roku tak zvaný »zmocňovací zá-
kon«, kterýmž se vládě dává právo uzaví-
rati v případě nutné potřeby s cizími státy
obchodní smlouvy o své újmě, s tou však
podmínkou, že je pak musí v dané lhůt
předložiti parlamentu ke schválení. Proti
tomuto zmocňovacímu zákonu tehda agrár-
níci nezvedli odporu. Než, jakmile nyní vyšlo
na jevo, že vláda hodlá smlouvu se Srbskem
již dnem 1. září ratifikovat a vyhlásit —
povstalo zejména v agratní centrále rakouské
hněvné vzrušení, které prudkostí vichřice
rostlo zejména v. táboře německých agrár
níkův. »Svolejte ihned parlament,« znělo
agrární heslo — sať můžeme smlouvu se
Srbskem opravit podle svých potřeb a dříve
se neodvažujte ji podepsat. Neztrpíme
abychom byli postavení před hotovou udá
lost « —
Naproti tomu však ozývalo se opět
valem průmyslnictvo a obchodnictvo, zastou-
pené svými komorami: »Neotálejte ani ho
diny déle s podpisem a prohlášením smlouvy
se Srbskem! Pomněte, jaké škody nesmírn
ufrpěl rakouský průmysl dvoulelým pod
vázáním svého vývozu do Srbska. Újma
naše do set milionův sahá. Dele toho vy
držeti nemůžeme!«
Oba tyto sporně interesy našly své enen
gické obhájce v kabinetě Beckové a střetly
se v dlouhé ministerské radě z 18. srpna
trvavší od 8. hodiny večerní do 13. z rána
Beck
Srbsko
7
article
Když pak se jitrem 19. srpna rozlétla z Vídně
pověsť, že stanovisko agrární v radě mini-
sterské zvítězilo tak, že vláda netroufási
smlouvu se Srbskem již 1. září vyhlásiti
tu dosáhl poplach v kruzích průmyslnictva
a obchodnictva vrcholu. Se všech stran
sršely protesty a nájezdy proti agrárníkům,
ažtě ministr orby dr. Ebenhoch — (který
prý však, mimotně dotčeno, nedovede roze-
znat ani čtvero druhů obilin) — sám napsal
do »Fremdenblattu« obrněnou obranu svých
milých přátel agrárníků.
Podobalo se chvíli, že vláda Beckova
i s ministrem zahraničních věcí, na nějž
vložila tihu konečného rozřešení, jest na
vahách. Rozpaky její vzrostly ještě tím, ž
přirozeně i Srbové stali se netrpělivými a
nalehali stejně jako průmyslníci zdejší na
rychlé rozhodnutí se Rakouska. Srbský mi-
nistr zahraničných věcí Milanovič chystal se
do Vídně, aby věc urychlil.
doktor
Ebenhoch
Srba
Milanovič
Vídeň
Srbsko
Beckov
Rakousko
8
article
To asi vydalo! Včerejškem vláda Be
ckova oznámila urbi et orbi své rozhodnutí,
že nyní parlament nesvolá, ale že 1. zářím
t. r. na základě zmocňovacího zákona u za
vřenou se Srbskem obchodn
smlouvu podepíše a úřadně vy-
hlásí, ovšem že jako provisorní.
Tak tedy němečtí agrárníci přes všechno
své úsilí prozatím podlehli. Jak těžce nesou
svou porážku, viděti bylo na schůzi země-
dělské rakouské centrály v úterý (25. srpna)
ve Vídni za předsednictví knížete Karla
Auersperga konané. — Zpravodaj »říšský
rytíř« v. Hohenblum vylíčiv, jaká pry
pohroma zhoubná brozí ze srbské smlouvy
rakouskému zemědělství a zejména dobyt
kářství, pročež bylo by prý věcí svědomí
kdyby zemědělská centrála nehleděla tomuto
neštěstí zabránit prostředky nejráznějšími —
pokračoval rozhorleně:
»Nyní mi však ministerský předseda bar
Beck z příma projevil, že vláda pře
všechen náš odpor hodlá srb
skou obchodní smlouvu dnem
1. září v platnost uvésti, a sice
z důvodův zahraničné politiky,
poněvadž náš ministr zahraničních věcí po-
kládá to za nezbytně nutné.
Auersperg
Beck
Srbsko
Vídeň
9
article
Vláda je povinna,« horlil pan Hohenblum
dále, »svolati parlament k vyřízení smlouvy
té. Mám slovo dvou ministrů
Ebenhocha a Práška ?), prohlásivších, že
nikdy nedopustí, aby smlouva
srbská byla na základě zmocňovacího
zákona dnem 1. září t. r. prohláše-
na. Jsem nyní zvědav, kterak se tito panové
z úzkých vyproslí. « —
Tajemník německé sekce rady zeměděl
ské král. českého, cís. rada K. Herge
volá: »Když se takto zanedbávají životní
zájmy zemědělstva, pak stačí ještě toliko
dvě nebo tři podobné věci jako tahle
srbská smlouva, aby agrární posl an-
ci byli vehnáni v obstrukeil«
Načež opět p. Hohenblum: »Mini-
sterský předseda mi učinil řadu sli bu
pro případ, že agrárníci srbsko
smlouvu klidně spolknou. A sice prý
bude zákon o dobylčích morech ve smyslu
agrárníků změněn, dále prý se nám dostane
výhodného zákona melioračního a minister
stvu orby uštědří se k disposici větší sumy
pro všeliké subvence. — Odvětil jsem
mu však: »Zemědělstvo není žádným že
brákem. Veškeré tyto prostředky nezna-
menají ničeho oproti tomu nejdůležitějšímu
Tvoření cenl«
Usnešeno poslati protest ministerstvu
zahraničných věcí a svolati k 1. září valnou
schůzi všech poslanců agrárních k úraděo
prostředcích, jichž by se proti hotovému
skutku uchopiti měli. — Vše to má věru
vzezření dosti kritické. Ale proto přece ještě
nepotřebuje býli z mračna dešť. Vůdce kře-
sťanských sociálů Lueger již přichváta
do Vídně, aby tišil a konejšil mysle něme
ckých agrárníků ve straně své — a baron
Beck dovede teprv hasit. Než se parla-
ment sejde bude asi po bouřce v zeměděl
ské centrále i ve sněmovně vídeňské.
Hohenblum
Ebenhoch
Prášek
K Herge
Lueger
Beck
Vídeň
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Ze Lvova, 25. srpna. (Budeli Sěčin-
ský amnestován?) „Dzienník Polski“ piš
o pověstech, že císař ani slyšeti nechce, aby
Sěčinský byl amnestován. U císaře byli v té pří
čině min. Abrahamowicz i místopředseda Pol
ského kola hr. Dzieduszycki, avšak nepodařil
se jim od císaře vymoci slibu, že Sěčinském
udělí milost. Když s touž prosbou přišel hrab
Wodzieki jménem hraběnky Potocké, vdovy po
zavražděném hraběti Ondřeji, císař pr, odpo
věděl, že hraběnka Potocká jest jediná osoba
která by mohla míti vliv na chod záležitosti Se-
činského, ale že ani její prosbě nemůže býti vy
hověno. Císař prý se vyslovil: „Citím se do jist
míry vinen smrti loholo muže, který si tal
mnoho zásluh dobyl o mne i stát. Několikrát
mne prosil, abych ho zbavil těžkého úřadu ná-
městníka Haliče, já však nesouhlasil. Posledně
byl u mne v břežnu a znova prosil za propuště
nou. Já mu nevyhověl a ukázal mu na své še-
diny a na svůj jubilejní rok, žádaje ho, aby
v úřadě zůstal. Nebožtík jako vždycky podda
se mé vůli, a několik dní na to stal se obět
zločinného spiknutí. Uznávám a obdivuji se
čestnosti cilů vdovy jeho, jež z křesťanské lásky
odpouští vrahu svého manžela a prosí mne.
abych mu též odpustil; avšak já jakožto nejvyšš
strážce práva v státě nemohu tak daleko jíti
vrah musí býti potrestán po zákonu.
Dzienník Polski
Sěčinský
Wodzieki
Potocká
Ondřej
Lvov
Halič
Budel Sěčin
11
article
List pochybuje o pravdivosti tčehto pověstí
protože žádný ze jmenovaných mužů by nevy-
zradil, co s císařem mluvil, byť i na krásně byle
pravda, že k němu s takovou prosbou přišli, ale
zaznamenává, že soud I. stol. usnesl se prosit
císaře o milost Sěčinskému a že mu milost sku-
tečně dána bude, až věc projde všemi instan
cemi.
Z Lublaně, 24. srpna: (Běrní sila Něm
ců a Slovinců na Krajině.) Statisticky
je dokázáno, že Němci na Krajině měli r. 1904
zaplatiti přímé daně 3,843.256 K, a skutečně
zaplatili pouze 107.406 K, tody pouze 39
Z nepřímých daní 9,110.380 K jedva zaplatil
tolik, co i s tím, co zaplatili na daních přímých
dělá dohromady půl mil. korun. Slovinci naprot
tomu zaplatili na obojí daní 13 mil. korun. Pri
rovnají-li se práva, kterých požívají Slovinci -
hejčkaní Němei, je se diviti, že Slovinci jsou
tak trpěliví a mlčí k tomu, že vláda je protek
terkou jejich nepořádných německých spolu
občanů.
Ze Záhřeba, 24. srpna. (Kedaktor
„Obzoru“ a „Pokretu“ puštěni n
svobo du.) Pánové Ivan Grškovič, redakto
„Obzoru“, a Veljko Tomič, rodaktor „Pokretu“
byli po několikadenní vazbě puštění na svobodu
když se jejich redakce státnímu zástupci Akur
tiovi, jenž řídí vládní akci v tak zv. „velezrádno
aféře srbské“, písemně zavázaly, že v dotyčné
Němec
Slovinec
Grškovič
Veljko Tomič
Akur ti
Lublaň
Německo
Záhřeb
12
article
příčině nebudou uveřejňovati článků, nebudou
se zastávati zatčených, nebudou napádati ani
na vládu, ani na státní zastupitelstvo, když, slo-
vem, nebudou ničím překážeti svobodě vládních
orgánů. Oba listy takové prohlášení od sebo
daly s dodatkem, že se tím ovšem nevzdávají
svého práva kritiky se svého stanoviska.
Z toho je vidno, že oba redaktoři byli za-
tčeni jen za tím účelem, aby z nich bylo takové
prohlášení vydřeno a oni zastrašeni. Bylo s nim
tedy c. k. orgánem naloženo zcola nezákonně.
13
article
— (Odhalení Mirkeca Pisačiče.)
V sobotu vyšla brožura „Nastičiada“ od Mirkee-
Pisačiče, jenž v ní publikuje rozmluvu, kterou
měl 16. t. m. s polním zbrojmistrem Steebem
za jízdy po dráze. Pzbr. Steeb je persona gra-
tissima na vídeňském dvoře a příbuzný barona
Raucha. Za rozmluvy pravil Steeb, že baron
Rauch musí vésti tuhý boj s Wekerlem, jenž
by se rád Raucha zbavil, ale Raucha že
drží dvůr. „Ostatně,“ pravil dále, „baron
Rauch je syt bánování a jestliže ještě vládne,
činí to po přání Jeho Veličenstva, a právěto
vás novináře spolu s Wekerlem tak zlobí, že
víte, jak pevná je Rauchova posice u dvora. Co
nyní na př. tropite s Nastičovou aférou? Mne
není nic nového, co Nastič napsal ve svém „Fi
nale“. Vězte, že nejlépe jest o těch věcech zpra
veno Jeho Veličenstvo a znají je také Wekerle
i Rauch, i já. Pravím vám na své čestné slovo
že již loni, když jsem byl u audience u Jeh
Veličenstva, přesvědčil jsem se, že Jeho Veli
čenstvo vědělo o Nastičovi.
Bar. Rauch, jakmile zvěděl o obsahu „Na
stičiady“, poslal svého důvěrníka na automo
bilu k pzbr. Stecbovi se vzkazem, aby rozmluv
s Pisačičem popřel. Ale Pisačič se již připravi
i na to, i na možnost, že bude vzat do vazby
a proto zmocnil advokáta dra. Fr. Tonkoviče
aby na pzbr. Steeba podal žalobu pro urážku na
cti, jakmile popře pravdivost svých slov.
Steeb
Rauch
Wekerl
Rauchův
Nastičův
Nastič
Pisačič
František
Tonkovič
Mirkee
Pisačič
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 26. srpna.
Praha
16
article
Ústavnost a koran.
Na západě je rozšířeno mínění, že ústav-
nost v Turecku je něco nepřirozeného a že
Mladoturci, představující mezi Turky evropeism.
brzo se nepřátelsky střetnou s konservativným
Staroturky a z toho že vzejde v Turecku
občanská válka, načež bodrá Evropa přiíjde
Turecko si rozebere.
Balkánští Slované, žijící s Turky půl tisíci-
letí a lépe je znající, mají o věci jiný pojem
V »Glasu Crhogorca« vyložil podgorický hodž
Lukačevič, že Turci jsou národ demokratický
jejich víra demokratická, všechny řády demo
kratické a proto je pravá demokratická ústav-
nost u nich přirozenější formou vládní, než
u národů západních, vychovaných feudalismem
a jezovitismem.
Podobný výklad učinil sám šejk ul islam
redaktoru cařihradského »Ikdamu«, jenž se ho
tázal na poměr mezi koranem a ústavnosl
Šejk ul islam pravil, že on sám suhtánovi radil,
aby dal konsuituci a uím dal novou sílu osman
skému carství a povznesl je na důstojnou výši
Pravil, že prohlášení konstituce je nejšťastnějším
dnem jeho života a citoval z koranu verš surý
»Ali Imran«, jenž přímo na ústavnost ukazuje.
V něm se praví: »Kdybys byl k národu surový
a tvrdého srdce, všechen národ by tě opustil
Odpouštéj národu, buď mu milostiv a hlede,
proň milosti u boha. S národem spo
lečně se rad o každě záložitost i
Slovan
Crhogorca
Lukačevič
Turek
Al Imran
Turecko
Evropa
17
article
V drobném prosejti
ranní číslo o sobě .
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve flialkách na venkovět
ranní čtslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4t
Inserátv
plati as hotově zapře l
Předplncení a inserty přijímá dnalnl-
strace v Marlanské ulici č. a
Tam nacházejí se těž redakee
Ulskárna a erpodice „Národnich L-istů“.
Lukoplsy se nevraceji-
když se spolu pro něco rozhodnele, nadějíe se
v boha, neboť bůh miluje ty, kdož doufají
v něj.«
Cesta Lloyd Georga do Německa
Dopisovatel »Daily Mail« mluvil s Lloyd
Georgem na zpáteční jeho cestě v Bremách.
Anglický ministr prohlásil, že Němci přijali
ho více jak přátelsky a že je přesvědčen o dobré
vůli německého lidu žiti v přátelské shodě
s Anglií. Ministr nikdy nezapomene prý na
pohostinnost a sympatie Němců.
V Hamburku byla uspořádána na po-
čest anglického ministra hostina v domě před-
sedy námořní společnosti Krogmanna. L lo yd
George pronesl přípitek, v němž velmi
srdečně mluvil pro anglo-německé přátelství.
Prohlásil, že Německo a Anglie jsou na sebe
odkázány a že si mají vzájemně pomáhali.
Lloyd Georg
Němec
George
Marlanský ulice
Německo
Anglie
Hamburk
Daily Maila
Krogmann
Národnich Listus
18
article
Události v Marokku
O porážce Abdu! Aziza telegrafuje
z Tangeru dopisovatel »Tempsu tylo podrobno-
sti: Dne 19. t. m. opustil sultán o 3 hodině
ranní již tábor u Sidi-Rabatu Sotva že se dal
na pochod, byla jeho mehalla s několika stran-
napadena divokým útokem jezdců. Sotva že za-
zněla palba, rozutekli se vojáci nedávno podro-
bených kmenů, zařadění do armády sultánovy.
Sultán byl stržen do proudu prchajících. Zdě-
šení vojáci opouštěli děla a sedali na mezky,
dopravující materiál a prchali. Celé armády
sultánovy zmocnila se divá panika Franeouzské
poselstvo přijelo do Muhru-Ben-Kholu ráno, kdy
ještě vojsko Muleje Hafida pronásledovalo prchající,
kteří se bnali do krajů Šaujů. Zpráva o po-
rážce sultánově se rychle rozšiřila a vzbudila
loupeživost kmenů, které se vrhaly na utikající
vojsko a oloupili je o zbraně i povozy. Dne
22. dostal se prchající Abdul Aziz do Setatu,
kam přibyli za ním dva důstojníci, instruktoři
angličtl.
Vzhledem k rozčilení, panujícímu v okolí
Tangeru po porážce sultánově, sešli se maročt
notáblové a hodnostáři dne 23. t. m. večer
v Kasbě. Porokovali o situaci a uznali, že pro
uklidnění lidu je nutno okamžité prohlášení
Muleje Hafida za sultána. Proklamační listina
byla ihned sestavena a podepsána přítomnými.
Výstřely z děl oznámily událost lidu. Po městě
proudily zástupy, provolávající slávu novému
sultánovi.
Abd
Aziza
Temps
Khol
Aziz
Maroko
Tanger
Muhr
Seta
u Sidi
19
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Podmračný den s únavou vzrušeného ve
čera v ovzduší. Den, který však nebyl neúrodný
událostmi. Předně přišla radostná zpráva, že vý-
stavní, národuí miliou byl předevčí-
rem dovršen! Národní obětavost, tolikrát
skvěle se osvědčivšl, zase jednou zazářila.
Nebyl právě nejsnadnější tento úkol, který hor-
livý dejvícký odbor Národní jednoty pošumavské
uložil širokým vratvám českého lidu výstavu na
vštévujíeího. Jeť dosti nesnadno vzrušiti širokou
masu z jejího klidu, vštipiti ji heslo, za nímž
jde a pracuje, jemuž obětuje. Namítne se, obět
není velká. Pravda! Avšak zkušenosti nabsté
při výstavním milionu ukazují, že věnování její
jest spojeno s obuízemi
Máme věru všechnu příčinu k radostně
pýše a odůvodněnou naději, že i druhý milion
živnostenský komora
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z mnichovské výstavy.
Turistovy dojmy
Turistův
21
article
Mnichov má pro bohaté zdroje uměleckýcl
požilků, pro svou šťastnou polohu (výhodnou
pro menší i větší výlely do Alp a na jezera)a
pro svůj celkový vlídný život hojně přátel i mez
českou obcí turistickou. Co rok najdete na hlav
ních tepnách mnichovského života hojně praž
ských zjevů.
Letos pak mimo lákavý cyklus Wagnerových
oper v divadle prince regenta svádí k návštěvě
Mnichova i velká výstava, zřízená pod jménem
„Mnichov 1908“, dílo to metropole země
bavorské. A právě zas letos — kdy můžeme
srovnávati s naší jubilejní výslavou — je ná-
vštěva mnichovské výstavy pro nás tím pouta-
Sotva že se v hotelu po cestě osvěžíme.
vsedáme u Karlovy brány do tramwayí k vý-
stavě řízených. Výstava je rozložena v rozsáhlém
packu na Theresiině výšině, nad známou sochou
Bavarie a nad loukou, dobře známou zvlášte
návštěvníkům každoročně na ní konané „slav
nosti říjnové ...
Naříkáme si u nás na vysoké vstupné
v Mnichově jsou na tom ještě hůř: od 8—10h
ráno 2 marky, po 10. bodině ranní 1 marku.
Nýbor vyhražuje si však právo, při zvláštníel
příležitostech vstupné — zvýšiti! Jsou ovšen
i dny, kdy vstupné klesne až na 30 pí., ale pra-
videlné ceny jsou nepoměrně vysoké.
Vstupní branou, jež slohem pranic neimpo
nuje — je to prostý vchod do nějaké veřejné
zahrady — vejdeme na výstaviště, kde nečeké
nás nic víe, než šest rozsáhlých pavilonů, diva
delní budova, hlavní restaurace — a dost. Ano
ještě k rýstavě přilepené, nezbytné zlo: zábavn
park, v němž místo naší vesnice Habešanů zří
zena je vesnice Beduinů, stejně dotěrných a ne
příjemných. Mají zde i čajovnu, i skluzavku
ale nad to mají 5 tennisových a velké sportovn
Habešan
Mnichov
Alpy
Karlov brát
Wagnerův oprat
Bavaria
23
article
briště.
Můžeme si hned zde řici, že srovnání obou
výstav: mnichovské a pražské poskytuje nám
hojně vděčné látky. Naši výstavu pořádá nejer
město Praha, ale i značně rozsáhlý okruh ob
chodní komory, výstavu mnichovskou pořádá
jen Maichov; máť ona býti věrným odrazem
toho, co Mnichov roku 1908 znamená v ob-
chodu, průmyslu, vědě i umění. Tedy cíl přesn
vymezený.
A tento rozdíl mezi oběma výstavami mu-
síme — chceme-li zůstati spravodlivými — při-
pominati si vždycky, kdykoliv si řekneme sam
k sobě: Ach, kde pak! Naše výstava je mnohom
bohatší, mnohem větší a zajímavější.
Právě okolnost, že mnichovská výstava je
dílem jediného města, že do ní nebylo připuště-
no nic, co nevyšlo z dílen a ateliérů mnichov
ských, přispívá k tomu, že celkový dojem, jaký
si odnášíme z výstavy, budí veškeren respekt
Nastupujeme tedy pouť pavilony výstavy —
jejímž protektorem je sám prine regent Luitpold
Bavorský — a hned po prohlídce asi deseti míst
ností vidíme, že většina vystavených předmětů
nejsou výrobky prodejné, nýbrž že to jsou před-
měty zapůjčené soukromými osobami a to
z kruhů nejvyšších — tak prine regent zapůjči
nádhernou zlatou a onyxovou skřínku, dar te
měst bavorských k jeho 80. narozeninám atd.
— tak že valná část výstavy činí dojem sbírek
musejních.
Luitpold
Praha
Mnichov
24
article
To třeba však přiznati, že vše je spořádáno
účelně a dle odborů a že nikde nepanuje taková
pěle-méle vystavovaných předmětů, jaká je n
příklad v našem pavilonu obchodu.
Výstava je opravdu zaokrouhleným, zcele-
ným obrazem toho, co Mnichov letos represen-
tuje. Mnichovské školství, zdravotnictví, mi
chovský vkus, umění a věda, průmysl a ob
chod — to vše vynořuje se před vaším zrakom
během pouti po šesti pavilonech — nemenších
než náš průmyslový palác — v obrysech jas-
ných, prostých jakékoliv mlhavosti a zmatenosti.
Musil bych citovati celý katalog výstavní,
kdybych chtěl rok za krokem líčiti pouť pavi-
lony. Omezím se proto jen na zmínky o určitých
skupinách, jež pozornost prostého turisty nej
více na sebe upoutá v ají.
Musil
Mnichov
25
article
Školství mnichovské je na výstavě
skvěle representováno. Z modelů a fotografií vi
díme, jak nádherně a nákladně jsou teď zřizo
vány i obecné školy (opatřené akvarii, plastický
mi modely anatomickými, nejmodernějšími vy
moženostmi hygieny atd). Pro paedopsycholog
pravou pochoutkou je bohatá exposice dětskýeh
kreseb a braček dětmi z papíru vystřihévaných
z hliny lepených a ze dřeva nebo korku řeza
ných. I pokusy žáků lepiti plastické mapy údol
Isarského svědčí o vysokém pokroku vyučova
eím v Mnichově.
Oddělení statisitické města Mni
chova láká nás nesčetnými diagramy, na př.
stcupání obyvatelstva za 100 let, o klesán
úmrtnosti tuberkulosou, o klesání počtu sňatků
o stoupání cen potravin (zvláště masa) a pod
O pivu dozvídáme se zajímavé faktum, že vý
roba piva mnichovského sice stoupá, ale že spo
třeba jeho v samém Mnichově klesá. Nemohoue
věřiti, že by to bylo důkazem vítězství ruchu
antialkoholního, soudíme, že je to spíše dů-
kazem vzrůstajícího dovozu cizích piv, zvlá-
ště pak plzeňského, do Mnichova.
V Mnichově, městě umění, je jen přirozeno.
že veškera výstavní oddělení, mající sebe menš
styk s uměním, stojí na výši. Tak skvělými ukáz
kami zastoupeny jsou mnichovské reprodukčn
umělecké ústavy Bruckmarnův a čelné jiné;
apartním je salonek plakátů, kde vévodí ovšem
Moos, Hohlwein a Wium; salony fotografické
poskytují pohled na úžasný umělecký pokrok
tohoto kdysi nejméně uměleckého odvětv
umění.
Bruckmarnův
Moos
Hohlwein
Wium
Mnichov
pod O pivo
26
article
Ohromné návštěvě vděčného čtenářstva těš
se i útulné salonky mnichovských humoristi
ekých listů — „Fliegende Blätter“, „Meggen
dorfer“, „Jugend“ a „Simplicissimus“ — cel
dny je tam plno čtenářů, jimž hojné starší roč
níky jsou zdrojem milé zábavy — i odpočinku
při únavné cestě pavilony.
Tuto přirozenou únavu výstavní výbor před
vídal a proto na různých místech v pavilonech
samých zřídil kavárny, mlékárny, prodej uzenin
„posnídávkové síně“ atd., vesměs opatření, je
přijdou každému vhod.
Idylickým dojmem půsebí mnichovský ko
stelík, obklopený hrbitůvkem. Najdete zde slare
rytířské desky náhrobní i hrubé, neumělé kříže
kovové, než najdete zde i vzor nejmodernějšího
poběbívání, výklenky s poprsími zemřelých
s urnami s jejich popelem. A z kostela zní po
celý den velebné zvuky varban, vyluzované
prsty improvisujících návštěvníků... Milých
pět minut idylického dojmu a zase pohřížíme
se do spousty prosaických i méně prosaiekých
exposicí.
Velice zajímavá myšlenka upoutá naši po-
zornost: návod ke zřízení umělecke
galerie v menšich městech. Nic více
než čtyři salony a asi čtyřicet obrazů, soch
ozdobných předmětů. Ale jak vkusně a jel
účelně — pro malé poměry a prostředky —
aranžováno
Stavebnictví je zastoupeno na výstavě boha-
tými a skvělými ukázkami modorního umění
architektonického. Je to zase jen přirozeno
Pouhá projiždka dnešním Mnichovem přesvědč
turistu o ohromném pokroku v tomto oboru.
Mnichov
Fliegende Blätter
27
article
Skvělým bodem výstavy jsou interiéry
Proti interiérům nábytkovým na naší výstavě
jsou velice ve výhodě, ježto při nich nešetře-
no mistem a vykázáno každému z nich tolik
místa, kolik zasluhuje; tak lovecké jídelny jsou
hotovými sály, americké pracovny jsou vzduš-
né, boudojrky útulné atd. Mimo to většina z nich
není zahražena šňůrou, tak že lze jimi volně
procházeti a posuzovati arangement nábytku se
všech stran. Sloh je proveden do detailů i na
tapetování stěn, ba i na štukatuře stropů atd
Tato perla výstavního umění těší se také zaslou-
žené přízni.
I sportovní oddělení je bohaté; zimni, alp
ský sport — lyžaření a pak lodní sport má prim
Věrné zobrazení alpské chaty turistické je pod
nětem k mnoha vzpomínkám na výstupy do hor
Poněkud znavení vyjdeme ven na širokou
promenádu, vroubenou pergolou, kde před
hlavní restaurací*) koncertuje vojenská kapel
*) Hlavní reslourace zeje prázdnotou a hnedle
se nám toto divné faktum objasňuje; ceny jsou ve-
deny v slohu hotelu I. řádu. Nejlevnější jídlo a por-
tion za 2 marky, francouzské kuře za 12 marek
toléž v lanýži za 25 marek si ovšem obyčejný Mni
chovan neóopreje. A prolo rozsáhlé verandy „plní
po většině jen služební personál,
28
article
Ruch promenádní má daleko do onoho, jenž
panuje u nás. Ale aspoň zde, usednouce do
stinné pergoly, vidíte mibnouti se známé tváře
z Prahy: tam známý psychiatr s choti, onde
inženýe sportsman, tam v průvodu staršího pána
známá krasavice z pražské promenády ...
Z nedaleké divadelní kavárny zní jemné
zvuky kapely a do budovy „Uměleckéh
divadla“, v němž hrají členové dvorního
divadla vzorná představení, spěchá četné obe-
censtvo. Divadlo chce předvésti svým zařízením
všemožné reformy: amfitoatrální hlediště (jako
při cyklech Wagnerových her), jeviště bez kulis
(jako tomu je i u nás; interiourové arrangement
jeviště); na reperloiru je Goethův „Faust“, Ari-
stofanovi „Pláci“ (v novém zpracování Rüdere-
rově), Grypthiův „Peter Squnez“, Shakospea-
rova hra „Cokoliv chcete“, Cervantesova „Kou-
zelné divadlo“, Gluckova „Májová královna“
atd. Posledně ohromného úspěchu doeílilii
Kotzebuovi „Maloměšťáci“ a to zvláště zásluhou
slchové výpravy, již obstaral známý kreslíř ze
„Simplicissima“ Th. Th. Heine.
Wagnerův
Goethův
Faust
Ari
Plák
Grypthiův
Squnez
Cervantesův
Gluckův
Th
Hein
Praha
Kou
Uměleckéh divadlo
Shakospea
zelný divadlo
Rüdererov
29
article
Jako u nás jsou i k mnichovské výstavě
pořádány četné sjezdy. Zvlášť zajímavým byl
asi sjezd hluchoněmých, jichž se sjelo
z Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie ete.
přes 600. Zástupce města měl uvítací řeč, již
větu za větou tlumočník posuňky obecenstvu
překládal. Stejnou řečí oživené gestikulace pro-
neseny při banketu i čelné přípitky!
Návštěva výstavy není špatná. Ve
všední dny kolísá mezi 13—18.000, ve svátky
a neděle mozi 35—55.000. (V sobotu 16. t. m.
33.000, v neděli 17. t. m. 47.000). Poslední
dny byla uspořádána skvělá slavnost ke cti na-
rozenin rakouského císaře; k slavnosti přijela
z Prahy kapela pěšího pluku č. 73 a z Vídně
zpěvácký spolek a 2 dětské kepely. Vše dopadlo
dobře, až na t. zv. „zahradní slavnost“, která
pro vstupné 3 marek — zela liduprázdnotou,
a skončila silným deficitem.
Začež dostalo se zábavnímu výboru v časo-
pisech notného pardusu... Je vidět, že ani
v Mnichově nemá zábavní výbor na růžích
ustláno . ..
Dr. B. Prusík.
Prusík
Německo
Rakousko
Švýcarsko
Francie
Praha
Vídeň
Mnichov