ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c50bc70-75a6-11dc-93b6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, person 66, work 5, org 10
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. srpna 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 236.
4 article
Na ranní a odpol. list, předplácí no v Praze v adminlstrai na muěsle na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na nořeíe vt 14e . . . . 7 k sok ve flialkách na ně-íc . . . . . . 2 K 30h Poštont na vnňisie n r. . . : K eo s dvojí záirilkou na peř n... ke
Praha
5 article Agrárníci podlehli!
Agrárníci podlehli! Neveliké království srbské může býti pyšno na svědectví a zadostučinění, jakého se mu po dvouletém jeho zápasu s velmocí habsburskou od této dostává. S patra shlížel na ně před třemi roky tehdejší ministr za- hraničních věcí Rakousko-Uherska, neschopný hr. Goluchowski při jednání o obnovu smlouvy obchodní, a diktoval mu podmínky tak po- kořující, jakoby Srbsko nebylo již ani neod- vislým státem ale pouhým parobkem silného souseda svého za Dunajem. Leč Srbové se nedali a volili raději podstoupiti svízelea oběti celní války, kterouž mu Vídeň jako Pešť za potlesku slovanožroutské žurnalistiky německé i maďarské vypověděla, hrozíc mu vyhladověním a bankrotem hospodářským — Ale brzy došlo na pravdu starého pří- sloví, že pýcha předchází pád. Malé Srbsko si umělo pomoci jinde a za to rakouští prů myslníci i obchodníci utrpěli zastavením vý- vozu do Srbska škodu nesmírnou. Čím dále do času, tím více Rakousko pociťovaloži votní toho potřebu ukončiti neblahou válku celní s »nepatrným« Srbskem a uzavříti s ním smlouvu obchodní beze všech pokořu- jících je podmínek vojenskopolitických. Na stupce hr. Goluchowského, nynější ředitel zahraničné politiky rakousko uherské považo- val za přední svůj úkol dohodu se Srbskem a také jí dosáhl. Šťastně sjednána nová ob chodní smlouva s královstvím srbským skupština bělehradská ji schválila, sněm uherský ji schválil, scházelo toliko ještě amen cislajtánské rady říšské. Nez tu hrozily potíže.
Goluchowský Srba RakouskoUhersko Srbsko Dunaj Vídeň Pešť Rakousko
6 article
Poslanci agrární, mající v poslanecké sněmovně vídeňské velmi četné zastoupení, lekali se té smlouvy, jakoby z ní hrozila nedozírná pohroma rakouskému rolnictvu i ohlašovali ji nepokrytě nejtužší odboj svůj. Vůči této nesnázi zehytralý konejšitel Beck vyloudil na sněmovně poslanecké koncem min. roku tak zvaný »zmocňovací zá- kon«, kterýmž se vládě dává právo uzaví- rati v případě nutné potřeby s cizími státy obchodní smlouvy o své újmě, s tou však podmínkou, že je pak musí v dané lhůt předložiti parlamentu ke schválení. Proti tomuto zmocňovacímu zákonu tehda agrár- níci nezvedli odporu. Než, jakmile nyní vyšlo na jevo, že vláda hodlá smlouvu se Srbskem již dnem 1. září ratifikovat a vyhlásit — povstalo zejména v agratní centrále rakouské hněvné vzrušení, které prudkostí vichřice rostlo zejména v. táboře německých agrár níkův. »Svolejte ihned parlament,« znělo agrární heslo — sať můžeme smlouvu se Srbskem opravit podle svých potřeb a dříve se neodvažujte ji podepsat. Neztrpíme abychom byli postavení před hotovou udá lost « — Naproti tomu však ozývalo se opět valem průmyslnictvo a obchodnictvo, zastou- pené svými komorami: »Neotálejte ani ho diny déle s podpisem a prohlášením smlouvy se Srbskem! Pomněte, jaké škody nesmírn ufrpěl rakouský průmysl dvoulelým pod vázáním svého vývozu do Srbska. Újma naše do set milionův sahá. Dele toho vy držeti nemůžeme!« Oba tyto sporně interesy našly své enen gické obhájce v kabinetě Beckové a střetly se v dlouhé ministerské radě z 18. srpna trvavší od 8. hodiny večerní do 13. z rána
Beck Srbsko
7 article
Když pak se jitrem 19. srpna rozlétla z Vídně pověsť, že stanovisko agrární v radě mini- sterské zvítězilo tak, že vláda netroufási smlouvu se Srbskem již 1. září vyhlásiti tu dosáhl poplach v kruzích průmyslnictva a obchodnictva vrcholu. Se všech stran sršely protesty a nájezdy proti agrárníkům, ažtě ministr orby dr. Ebenhoch — (který prý však, mimotně dotčeno, nedovede roze- znat ani čtvero druhů obilin) — sám napsal do »Fremdenblattu« obrněnou obranu svých milých přátel agrárníků. Podobalo se chvíli, že vláda Beckova i s ministrem zahraničních věcí, na nějž vložila tihu konečného rozřešení, jest na vahách. Rozpaky její vzrostly ještě tím, ž přirozeně i Srbové stali se netrpělivými a nalehali stejně jako průmyslníci zdejší na rychlé rozhodnutí se Rakouska. Srbský mi- nistr zahraničných věcí Milanovič chystal se do Vídně, aby věc urychlil.
doktor Ebenhoch Srba Milanovič Vídeň Srbsko Beckov Rakousko
8 article
To asi vydalo! Včerejškem vláda Be ckova oznámila urbi et orbi své rozhodnutí, že nyní parlament nesvolá, ale že 1. zářím t. r. na základě zmocňovacího zákona u za vřenou se Srbskem obchodn smlouvu podepíše a úřadně vy- hlásí, ovšem že jako provisorní. Tak tedy němečtí agrárníci přes všechno své úsilí prozatím podlehli. Jak těžce nesou svou porážku, viděti bylo na schůzi země- dělské rakouské centrály v úterý (25. srpna) ve Vídni za předsednictví knížete Karla Auersperga konané. — Zpravodaj »říšský rytíř« v. Hohenblum vylíčiv, jaká pry pohroma zhoubná brozí ze srbské smlouvy rakouskému zemědělství a zejména dobyt kářství, pročež bylo by prý věcí svědomí kdyby zemědělská centrála nehleděla tomuto neštěstí zabránit prostředky nejráznějšími — pokračoval rozhorleně: »Nyní mi však ministerský předseda bar Beck z příma projevil, že vláda pře všechen náš odpor hodlá srb skou obchodní smlouvu dnem 1. září v platnost uvésti, a sice z důvodův zahraničné politiky, poněvadž náš ministr zahraničních věcí po- kládá to za nezbytně nutné.
Auersperg Beck Srbsko Vídeň
9 article
Vláda je povinna,« horlil pan Hohenblum dále, »svolati parlament k vyřízení smlouvy té. Mám slovo dvou ministrů Ebenhocha a Práška ?), prohlásivších, že nikdy nedopustí, aby smlouva srbská byla na základě zmocňovacího zákona dnem 1. září t. r. prohláše- na. Jsem nyní zvědav, kterak se tito panové z úzkých vyproslí. « — Tajemník německé sekce rady zeměděl ské král. českého, cís. rada K. Herge volá: »Když se takto zanedbávají životní zájmy zemědělstva, pak stačí ještě toliko dvě nebo tři podobné věci jako tahle srbská smlouva, aby agrární posl an- ci byli vehnáni v obstrukeil« Načež opět p. Hohenblum: »Mini- sterský předseda mi učinil řadu sli bu pro případ, že agrárníci srbsko smlouvu klidně spolknou. A sice prý bude zákon o dobylčích morech ve smyslu agrárníků změněn, dále prý se nám dostane výhodného zákona melioračního a minister stvu orby uštědří se k disposici větší sumy pro všeliké subvence. — Odvětil jsem mu však: »Zemědělstvo není žádným že brákem. Veškeré tyto prostředky nezna- menají ničeho oproti tomu nejdůležitějšímu Tvoření cenl« Usnešeno poslati protest ministerstvu zahraničných věcí a svolati k 1. září valnou schůzi všech poslanců agrárních k úraděo prostředcích, jichž by se proti hotovému skutku uchopiti měli. — Vše to má věru vzezření dosti kritické. Ale proto přece ještě nepotřebuje býli z mračna dešť. Vůdce kře- sťanských sociálů Lueger již přichváta do Vídně, aby tišil a konejšil mysle něme ckých agrárníků ve straně své — a baron Beck dovede teprv hasit. Než se parla- ment sejde bude asi po bouřce v zeměděl ské centrále i ve sněmovně vídeňské.
Hohenblum Ebenhoch Prášek K Herge Lueger Beck Vídeň
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 25. srpna. (Budeli Sěčin- ský amnestován?) „Dzienník Polski“ piš o pověstech, že císař ani slyšeti nechce, aby Sěčinský byl amnestován. U císaře byli v té pří čině min. Abrahamowicz i místopředseda Pol ského kola hr. Dzieduszycki, avšak nepodařil se jim od císaře vymoci slibu, že Sěčinském udělí milost. Když s touž prosbou přišel hrab Wodzieki jménem hraběnky Potocké, vdovy po zavražděném hraběti Ondřeji, císař pr, odpo věděl, že hraběnka Potocká jest jediná osoba která by mohla míti vliv na chod záležitosti Se- činského, ale že ani její prosbě nemůže býti vy hověno. Císař prý se vyslovil: „Citím se do jist míry vinen smrti loholo muže, který si tal mnoho zásluh dobyl o mne i stát. Několikrát mne prosil, abych ho zbavil těžkého úřadu ná- městníka Haliče, já však nesouhlasil. Posledně byl u mne v břežnu a znova prosil za propuště nou. Já mu nevyhověl a ukázal mu na své še- diny a na svůj jubilejní rok, žádaje ho, aby v úřadě zůstal. Nebožtík jako vždycky podda se mé vůli, a několik dní na to stal se obět zločinného spiknutí. Uznávám a obdivuji se čestnosti cilů vdovy jeho, jež z křesťanské lásky odpouští vrahu svého manžela a prosí mne. abych mu též odpustil; avšak já jakožto nejvyšš strážce práva v státě nemohu tak daleko jíti vrah musí býti potrestán po zákonu.
Dzienník Polski Sěčinský Wodzieki Potocká Ondřej Lvov Halič Budel Sěčin
11 article
List pochybuje o pravdivosti tčehto pověstí protože žádný ze jmenovaných mužů by nevy- zradil, co s císařem mluvil, byť i na krásně byle pravda, že k němu s takovou prosbou přišli, ale zaznamenává, že soud I. stol. usnesl se prosit císaře o milost Sěčinskému a že mu milost sku- tečně dána bude, až věc projde všemi instan cemi. Z Lublaně, 24. srpna: (Běrní sila Něm ců a Slovinců na Krajině.) Statisticky je dokázáno, že Němci na Krajině měli r. 1904 zaplatiti přímé daně 3,843.256 K, a skutečně zaplatili pouze 107.406 K, tody pouze 39 Z nepřímých daní 9,110.380 K jedva zaplatil tolik, co i s tím, co zaplatili na daních přímých dělá dohromady půl mil. korun. Slovinci naprot tomu zaplatili na obojí daní 13 mil. korun. Pri rovnají-li se práva, kterých požívají Slovinci - hejčkaní Němei, je se diviti, že Slovinci jsou tak trpěliví a mlčí k tomu, že vláda je protek terkou jejich nepořádných německých spolu občanů. Ze Záhřeba, 24. srpna. (Kedaktor „Obzoru“ a „Pokretu“ puštěni n svobo du.) Pánové Ivan Grškovič, redakto „Obzoru“, a Veljko Tomič, rodaktor „Pokretu“ byli po několikadenní vazbě puštění na svobodu když se jejich redakce státnímu zástupci Akur tiovi, jenž řídí vládní akci v tak zv. „velezrádno aféře srbské“, písemně zavázaly, že v dotyčné
Němec Slovinec Grškovič Veljko Tomič Akur ti Lublaň Německo Záhřeb
12 article
příčině nebudou uveřejňovati článků, nebudou se zastávati zatčených, nebudou napádati ani na vládu, ani na státní zastupitelstvo, když, slo- vem, nebudou ničím překážeti svobodě vládních orgánů. Oba listy takové prohlášení od sebo daly s dodatkem, že se tím ovšem nevzdávají svého práva kritiky se svého stanoviska. Z toho je vidno, že oba redaktoři byli za- tčeni jen za tím účelem, aby z nich bylo takové prohlášení vydřeno a oni zastrašeni. Bylo s nim tedy c. k. orgánem naloženo zcola nezákonně.
13 article
— (Odhalení Mirkeca Pisačiče.) V sobotu vyšla brožura „Nastičiada“ od Mirkee- Pisačiče, jenž v ní publikuje rozmluvu, kterou měl 16. t. m. s polním zbrojmistrem Steebem za jízdy po dráze. Pzbr. Steeb je persona gra- tissima na vídeňském dvoře a příbuzný barona Raucha. Za rozmluvy pravil Steeb, že baron Rauch musí vésti tuhý boj s Wekerlem, jenž by se rád Raucha zbavil, ale Raucha že drží dvůr. „Ostatně,“ pravil dále, „baron Rauch je syt bánování a jestliže ještě vládne, činí to po přání Jeho Veličenstva, a právěto vás novináře spolu s Wekerlem tak zlobí, že víte, jak pevná je Rauchova posice u dvora. Co nyní na př. tropite s Nastičovou aférou? Mne není nic nového, co Nastič napsal ve svém „Fi nale“. Vězte, že nejlépe jest o těch věcech zpra veno Jeho Veličenstvo a znají je také Wekerle i Rauch, i já. Pravím vám na své čestné slovo že již loni, když jsem byl u audience u Jeh Veličenstva, přesvědčil jsem se, že Jeho Veli čenstvo vědělo o Nastičovi. Bar. Rauch, jakmile zvěděl o obsahu „Na stičiady“, poslal svého důvěrníka na automo bilu k pzbr. Stecbovi se vzkazem, aby rozmluv s Pisačičem popřel. Ale Pisačič se již připravi i na to, i na možnost, že bude vzat do vazby a proto zmocnil advokáta dra. Fr. Tonkoviče aby na pzbr. Steeba podal žalobu pro urážku na cti, jakmile popře pravdivost svých slov.
Steeb Rauch Wekerl Rauchův Nastičův Nastič Pisačič František Tonkovič Mirkee Pisačič
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 26. srpna.
Praha
16 article
Ústavnost a koran. Na západě je rozšířeno mínění, že ústav- nost v Turecku je něco nepřirozeného a že Mladoturci, představující mezi Turky evropeism. brzo se nepřátelsky střetnou s konservativným Staroturky a z toho že vzejde v Turecku občanská válka, načež bodrá Evropa přiíjde Turecko si rozebere. Balkánští Slované, žijící s Turky půl tisíci- letí a lépe je znající, mají o věci jiný pojem V »Glasu Crhogorca« vyložil podgorický hodž Lukačevič, že Turci jsou národ demokratický jejich víra demokratická, všechny řády demo kratické a proto je pravá demokratická ústav- nost u nich přirozenější formou vládní, než u národů západních, vychovaných feudalismem a jezovitismem. Podobný výklad učinil sám šejk ul islam redaktoru cařihradského »Ikdamu«, jenž se ho tázal na poměr mezi koranem a ústavnosl Šejk ul islam pravil, že on sám suhtánovi radil, aby dal konsuituci a uím dal novou sílu osman skému carství a povznesl je na důstojnou výši Pravil, že prohlášení konstituce je nejšťastnějším dnem jeho života a citoval z koranu verš surý »Ali Imran«, jenž přímo na ústavnost ukazuje. V něm se praví: »Kdybys byl k národu surový a tvrdého srdce, všechen národ by tě opustil Odpouštéj národu, buď mu milostiv a hlede, proň milosti u boha. S národem spo lečně se rad o každě záložitost i
Slovan Crhogorca Lukačevič Turek Al Imran Turecko Evropa
17 article
V drobném prosejti ranní číslo o sobě . odpolední . . . . . . . za 2b Ve flialkách na venkovět ranní čtslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4t Inserátv plati as hotově zapře l Předplncení a inserty přijímá dnalnl- strace v Marlanské ulici č. a Tam nacházejí se těž redakee Ulskárna a erpodice „Národnich L-istů“. Lukoplsy se nevraceji- když se spolu pro něco rozhodnele, nadějíe se v boha, neboť bůh miluje ty, kdož doufají v něj.« Cesta Lloyd Georga do Německa Dopisovatel »Daily Mail« mluvil s Lloyd Georgem na zpáteční jeho cestě v Bremách. Anglický ministr prohlásil, že Němci přijali ho více jak přátelsky a že je přesvědčen o dobré vůli německého lidu žiti v přátelské shodě s Anglií. Ministr nikdy nezapomene prý na pohostinnost a sympatie Němců. V Hamburku byla uspořádána na po- čest anglického ministra hostina v domě před- sedy námořní společnosti Krogmanna. L lo yd George pronesl přípitek, v němž velmi srdečně mluvil pro anglo-německé přátelství. Prohlásil, že Německo a Anglie jsou na sebe odkázány a že si mají vzájemně pomáhali.
Lloyd Georg Němec George Marlanský ulice Německo Anglie Hamburk Daily Maila Krogmann Národnich Listus
18 article
Události v Marokku O porážce Abdu! Aziza telegrafuje z Tangeru dopisovatel »Tempsu tylo podrobno- sti: Dne 19. t. m. opustil sultán o 3 hodině ranní již tábor u Sidi-Rabatu Sotva že se dal na pochod, byla jeho mehalla s několika stran- napadena divokým útokem jezdců. Sotva že za- zněla palba, rozutekli se vojáci nedávno podro- bených kmenů, zařadění do armády sultánovy. Sultán byl stržen do proudu prchajících. Zdě- šení vojáci opouštěli děla a sedali na mezky, dopravující materiál a prchali. Celé armády sultánovy zmocnila se divá panika Franeouzské poselstvo přijelo do Muhru-Ben-Kholu ráno, kdy ještě vojsko Muleje Hafida pronásledovalo prchající, kteří se bnali do krajů Šaujů. Zpráva o po- rážce sultánově se rychle rozšiřila a vzbudila loupeživost kmenů, které se vrhaly na utikající vojsko a oloupili je o zbraně i povozy. Dne 22. dostal se prchající Abdul Aziz do Setatu, kam přibyli za ním dva důstojníci, instruktoři angličtl. Vzhledem k rozčilení, panujícímu v okolí Tangeru po porážce sultánově, sešli se maročt notáblové a hodnostáři dne 23. t. m. večer v Kasbě. Porokovali o situaci a uznali, že pro uklidnění lidu je nutno okamžité prohlášení Muleje Hafida za sultána. Proklamační listina byla ihned sestavena a podepsána přítomnými. Výstřely z děl oznámily událost lidu. Po městě proudily zástupy, provolávající slávu novému sultánovi.
Abd Aziza Temps Khol Aziz Maroko Tanger Muhr Seta u Sidi
19 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. Podmračný den s únavou vzrušeného ve čera v ovzduší. Den, který však nebyl neúrodný událostmi. Předně přišla radostná zpráva, že vý- stavní, národuí miliou byl předevčí- rem dovršen! Národní obětavost, tolikrát skvěle se osvědčivšl, zase jednou zazářila. Nebyl právě nejsnadnější tento úkol, který hor- livý dejvícký odbor Národní jednoty pošumavské uložil širokým vratvám českého lidu výstavu na vštévujíeího. Jeť dosti nesnadno vzrušiti širokou masu z jejího klidu, vštipiti ji heslo, za nímž jde a pracuje, jemuž obětuje. Namítne se, obět není velká. Pravda! Avšak zkušenosti nabsté při výstavním milionu ukazují, že věnování její jest spojeno s obuízemi Máme věru všechnu příčinu k radostně pýše a odůvodněnou naději, že i druhý milion
živnostenský komora
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z mnichovské výstavy. Turistovy dojmy
Turistův
21 article
Mnichov má pro bohaté zdroje uměleckýcl požilků, pro svou šťastnou polohu (výhodnou pro menší i větší výlely do Alp a na jezera)a pro svůj celkový vlídný život hojně přátel i mez českou obcí turistickou. Co rok najdete na hlav ních tepnách mnichovského života hojně praž ských zjevů. Letos pak mimo lákavý cyklus Wagnerových oper v divadle prince regenta svádí k návštěvě Mnichova i velká výstava, zřízená pod jménem „Mnichov 1908“, dílo to metropole země bavorské. A právě zas letos — kdy můžeme srovnávati s naší jubilejní výslavou — je ná- vštěva mnichovské výstavy pro nás tím pouta- Sotva že se v hotelu po cestě osvěžíme. vsedáme u Karlovy brány do tramwayí k vý- stavě řízených. Výstava je rozložena v rozsáhlém packu na Theresiině výšině, nad známou sochou Bavarie a nad loukou, dobře známou zvlášte návštěvníkům každoročně na ní konané „slav nosti říjnové ... Naříkáme si u nás na vysoké vstupné v Mnichově jsou na tom ještě hůř: od 8—10h ráno 2 marky, po 10. bodině ranní 1 marku. Nýbor vyhražuje si však právo, při zvláštníel příležitostech vstupné — zvýšiti! Jsou ovšen i dny, kdy vstupné klesne až na 30 pí., ale pra- videlné ceny jsou nepoměrně vysoké. Vstupní branou, jež slohem pranic neimpo nuje — je to prostý vchod do nějaké veřejné zahrady — vejdeme na výstaviště, kde nečeké nás nic víe, než šest rozsáhlých pavilonů, diva delní budova, hlavní restaurace — a dost. Ano ještě k rýstavě přilepené, nezbytné zlo: zábavn park, v němž místo naší vesnice Habešanů zří zena je vesnice Beduinů, stejně dotěrných a ne příjemných. Mají zde i čajovnu, i skluzavku ale nad to mají 5 tennisových a velké sportovn
Habešan Mnichov Alpy Karlov brát Wagnerův oprat Bavaria
23 article
briště. Můžeme si hned zde řici, že srovnání obou výstav: mnichovské a pražské poskytuje nám hojně vděčné látky. Naši výstavu pořádá nejer město Praha, ale i značně rozsáhlý okruh ob chodní komory, výstavu mnichovskou pořádá jen Maichov; máť ona býti věrným odrazem toho, co Mnichov roku 1908 znamená v ob- chodu, průmyslu, vědě i umění. Tedy cíl přesn vymezený. A tento rozdíl mezi oběma výstavami mu- síme — chceme-li zůstati spravodlivými — při- pominati si vždycky, kdykoliv si řekneme sam k sobě: Ach, kde pak! Naše výstava je mnohom bohatší, mnohem větší a zajímavější. Právě okolnost, že mnichovská výstava je dílem jediného města, že do ní nebylo připuště- no nic, co nevyšlo z dílen a ateliérů mnichov ských, přispívá k tomu, že celkový dojem, jaký si odnášíme z výstavy, budí veškeren respekt Nastupujeme tedy pouť pavilony výstavy — jejímž protektorem je sám prine regent Luitpold Bavorský — a hned po prohlídce asi deseti míst ností vidíme, že většina vystavených předmětů nejsou výrobky prodejné, nýbrž že to jsou před- měty zapůjčené soukromými osobami a to z kruhů nejvyšších — tak prine regent zapůjči nádhernou zlatou a onyxovou skřínku, dar te měst bavorských k jeho 80. narozeninám atd. — tak že valná část výstavy činí dojem sbírek musejních.
Luitpold Praha Mnichov
24 article
To třeba však přiznati, že vše je spořádáno účelně a dle odborů a že nikde nepanuje taková pěle-méle vystavovaných předmětů, jaká je n příklad v našem pavilonu obchodu. Výstava je opravdu zaokrouhleným, zcele- ným obrazem toho, co Mnichov letos represen- tuje. Mnichovské školství, zdravotnictví, mi chovský vkus, umění a věda, průmysl a ob chod — to vše vynořuje se před vaším zrakom během pouti po šesti pavilonech — nemenších než náš průmyslový palác — v obrysech jas- ných, prostých jakékoliv mlhavosti a zmatenosti. Musil bych citovati celý katalog výstavní, kdybych chtěl rok za krokem líčiti pouť pavi- lony. Omezím se proto jen na zmínky o určitých skupinách, jež pozornost prostého turisty nej více na sebe upoutá v ají.
Musil Mnichov
25 article
Školství mnichovské je na výstavě skvěle representováno. Z modelů a fotografií vi díme, jak nádherně a nákladně jsou teď zřizo vány i obecné školy (opatřené akvarii, plastický mi modely anatomickými, nejmodernějšími vy moženostmi hygieny atd). Pro paedopsycholog pravou pochoutkou je bohatá exposice dětskýeh kreseb a braček dětmi z papíru vystřihévaných z hliny lepených a ze dřeva nebo korku řeza ných. I pokusy žáků lepiti plastické mapy údol Isarského svědčí o vysokém pokroku vyučova eím v Mnichově. Oddělení statisitické města Mni chova láká nás nesčetnými diagramy, na př. stcupání obyvatelstva za 100 let, o klesán úmrtnosti tuberkulosou, o klesání počtu sňatků o stoupání cen potravin (zvláště masa) a pod O pivu dozvídáme se zajímavé faktum, že vý roba piva mnichovského sice stoupá, ale že spo třeba jeho v samém Mnichově klesá. Nemohoue věřiti, že by to bylo důkazem vítězství ruchu antialkoholního, soudíme, že je to spíše dů- kazem vzrůstajícího dovozu cizích piv, zvlá- ště pak plzeňského, do Mnichova. V Mnichově, městě umění, je jen přirozeno. že veškera výstavní oddělení, mající sebe menš styk s uměním, stojí na výši. Tak skvělými ukáz kami zastoupeny jsou mnichovské reprodukčn umělecké ústavy Bruckmarnův a čelné jiné; apartním je salonek plakátů, kde vévodí ovšem Moos, Hohlwein a Wium; salony fotografické poskytují pohled na úžasný umělecký pokrok tohoto kdysi nejméně uměleckého odvětv umění.
Bruckmarnův Moos Hohlwein Wium Mnichov pod O pivo
26 article
Ohromné návštěvě vděčného čtenářstva těš se i útulné salonky mnichovských humoristi ekých listů — „Fliegende Blätter“, „Meggen dorfer“, „Jugend“ a „Simplicissimus“ — cel dny je tam plno čtenářů, jimž hojné starší roč níky jsou zdrojem milé zábavy — i odpočinku při únavné cestě pavilony. Tuto přirozenou únavu výstavní výbor před vídal a proto na různých místech v pavilonech samých zřídil kavárny, mlékárny, prodej uzenin „posnídávkové síně“ atd., vesměs opatření, je přijdou každému vhod. Idylickým dojmem půsebí mnichovský ko stelík, obklopený hrbitůvkem. Najdete zde slare rytířské desky náhrobní i hrubé, neumělé kříže kovové, než najdete zde i vzor nejmodernějšího poběbívání, výklenky s poprsími zemřelých s urnami s jejich popelem. A z kostela zní po celý den velebné zvuky varban, vyluzované prsty improvisujících návštěvníků... Milých pět minut idylického dojmu a zase pohřížíme se do spousty prosaických i méně prosaiekých exposicí. Velice zajímavá myšlenka upoutá naši po- zornost: návod ke zřízení umělecke galerie v menšich městech. Nic více než čtyři salony a asi čtyřicet obrazů, soch ozdobných předmětů. Ale jak vkusně a jel účelně — pro malé poměry a prostředky — aranžováno Stavebnictví je zastoupeno na výstavě boha- tými a skvělými ukázkami modorního umění architektonického. Je to zase jen přirozeno Pouhá projiždka dnešním Mnichovem přesvědč turistu o ohromném pokroku v tomto oboru.
Mnichov Fliegende Blätter
27 article
Skvělým bodem výstavy jsou interiéry Proti interiérům nábytkovým na naší výstavě jsou velice ve výhodě, ježto při nich nešetře- no mistem a vykázáno každému z nich tolik místa, kolik zasluhuje; tak lovecké jídelny jsou hotovými sály, americké pracovny jsou vzduš- né, boudojrky útulné atd. Mimo to většina z nich není zahražena šňůrou, tak že lze jimi volně procházeti a posuzovati arangement nábytku se všech stran. Sloh je proveden do detailů i na tapetování stěn, ba i na štukatuře stropů atd Tato perla výstavního umění těší se také zaslou- žené přízni. I sportovní oddělení je bohaté; zimni, alp ský sport — lyžaření a pak lodní sport má prim Věrné zobrazení alpské chaty turistické je pod nětem k mnoha vzpomínkám na výstupy do hor Poněkud znavení vyjdeme ven na širokou promenádu, vroubenou pergolou, kde před hlavní restaurací*) koncertuje vojenská kapel *) Hlavní reslourace zeje prázdnotou a hnedle se nám toto divné faktum objasňuje; ceny jsou ve- deny v slohu hotelu I. řádu. Nejlevnější jídlo a por- tion za 2 marky, francouzské kuře za 12 marek toléž v lanýži za 25 marek si ovšem obyčejný Mni chovan neóopreje. A prolo rozsáhlé verandy „plní po většině jen služební personál,
28 article
Ruch promenádní má daleko do onoho, jenž panuje u nás. Ale aspoň zde, usednouce do stinné pergoly, vidíte mibnouti se známé tváře z Prahy: tam známý psychiatr s choti, onde inženýe sportsman, tam v průvodu staršího pána známá krasavice z pražské promenády ... Z nedaleké divadelní kavárny zní jemné zvuky kapely a do budovy „Uměleckéh divadla“, v němž hrají členové dvorního divadla vzorná představení, spěchá četné obe- censtvo. Divadlo chce předvésti svým zařízením všemožné reformy: amfitoatrální hlediště (jako při cyklech Wagnerových her), jeviště bez kulis (jako tomu je i u nás; interiourové arrangement jeviště); na reperloiru je Goethův „Faust“, Ari- stofanovi „Pláci“ (v novém zpracování Rüdere- rově), Grypthiův „Peter Squnez“, Shakospea- rova hra „Cokoliv chcete“, Cervantesova „Kou- zelné divadlo“, Gluckova „Májová královna“ atd. Posledně ohromného úspěchu doeílilii Kotzebuovi „Maloměšťáci“ a to zvláště zásluhou slchové výpravy, již obstaral známý kreslíř ze „Simplicissima“ Th. Th. Heine.
Wagnerův Goethův Faust Ari Plák Grypthiův Squnez Cervantesův Gluckův Th Hein Praha Kou Uměleckéh divadlo Shakospea zelný divadlo Rüdererov
29 article
Jako u nás jsou i k mnichovské výstavě pořádány četné sjezdy. Zvlášť zajímavým byl asi sjezd hluchoněmých, jichž se sjelo z Německa, Rakouska, Švýcarska, Francie ete. přes 600. Zástupce města měl uvítací řeč, již větu za větou tlumočník posuňky obecenstvu překládal. Stejnou řečí oživené gestikulace pro- neseny při banketu i čelné přípitky! Návštěva výstavy není špatná. Ve všední dny kolísá mezi 13—18.000, ve svátky a neděle mozi 35—55.000. (V sobotu 16. t. m. 33.000, v neděli 17. t. m. 47.000). Poslední dny byla uspořádána skvělá slavnost ke cti na- rozenin rakouského císaře; k slavnosti přijela z Prahy kapela pěšího pluku č. 73 a z Vídně zpěvácký spolek a 2 dětské kepely. Vše dopadlo dobře, až na t. zv. „zahradní slavnost“, která pro vstupné 3 marek — zela liduprázdnotou, a skončila silným deficitem. Začež dostalo se zábavnímu výboru v časo- pisech notného pardusu... Je vidět, že ani v Mnichově nemá zábavní výbor na růžích ustláno . .. Dr. B. Prusík.
Prusík Německo Rakousko Švýcarsko Francie Praha Vídeň Mnichov