2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
23. dubna 1908. Císlo 112.
4
article
Já tvrdím tedy ke konci, že zásada, »je-
nem Němci do německého území,« se nezdařila
a byť za mé nepřitomnosti při jednání, po mé de-
misi, se věc zhoršila proti prvnímu jednání z
mého působení, řada českých úřadníků do tk
zvaného německého území přece přišla.
Při druhém jmenován1(2) (auskul
tanti a praklikanti) jsem už nebyl. Ale přizná-
vám zcela kacířsky, že bych při přijl-
mání praktikantů do sondn
služby a také u pošty nebyl se ani v nej-
menším vzpíral proti přijímání- dle určitého
kliče pro tento případ, zatím jenom ad hoc
také jsem se s tím netajil a netajím. Vím, že
jak u pošty, bylo by to také dobrým zde. Pa-
matuji se, co ubozí čeští právníci utrpěli. —
Tvrzeno, že je Němců málo, ale Čechů
dost, proto je známo jak přijmutí českého juri-
sty bývalo u vrchního soudu považováno z
milost. —
Já jsem pro pevnou půdu pro ně
A tomu bych já se nevzpíral a nevzpírám,at
se to kemu libi nebo ne. —
Co je rozumné a mému národu prospěje
pro to jsem. Že si to pan Wesselý při jmeno-
vání auskultantů i praklikantů udělal dle své
libovůle — to stalo se už bez mého spolu-
působení a vědění.
Že o tom všem pan ministr Prášek nevě
děl, nedivím se. Když nic nebylo, nemohl nie
vědět. Jako on nevěděí mnoho za našeho mini-
strování, nevíme také my za jeho ministerstva
— ale prolo přece jeho podpisy při jmenován
různém — nejsou tajnými pakty.
Ostatně ten národnostní klíč není dojista
tak zlý, když pan ministr Prášek si ho přeje
pro Moravu a Slezsko.
Němec
Čecho
Wesselá
Prášek
Morava
Slezsko
5
article
Jedno se mi nesrovnává v hlavě. Tvrzení
»Venkova«, že Němci strhli křik proti jmeno-
vání ministra Práška, poněvadž věděli, že mi-
nistr Prášek není do paktu zasvěcen a co
hlavního, že už předem řekl, že by na cos
podobného nepřisloupil. To je přece od-
por. Tu jedno druhé vylučuje. Fakticky Něme
protestovali proti ministru Práško
jako ministru orby, jako ministra kra
jana jej Čechům rádi ponechali.
Když nebylo žádného dohodnutí s Něme
— nemohlo také být o vnitřní řeči a Něme
nemohli náhle žádného paklu o vnitřní češtině
zrušit. Stanovisko: »To ne já, to ten druhýe,
nezdá se mi našeho boje důstojným.
Ostatně, jak češti úřadníci při obou z
mne vykonaných jmenováních utrpěli, vidět
toho, že v květnu 1907 bylo uprázdněno 29
míst a povýšeno Čechů 80, v říjnu uprázdněno
91 míst a Čechů povýšeno 126.
To jmenování tedy není příčinou nynějšíh
stavu věci, jak se udává.
Přičiny toho jsou jiné dvě:
a) že první chebská věc hned v zárodcíeh
se neodčinila;
b) že se dala na Čelakovského a Pergel-
tovu interpelaci odpověď, jaká se dala: »v,
Češi máte theoreticky pravdu, ale když vy ně-
mečtí soudcové v praxi budete dělat něco ji-
ného, nemůže se vám nic stát.« — —
Z nás nikdo odpověď na dotaz Pergelfův
dříve nežhi udělena neznal a byli jsme jí vskutk
překvapeni. Znal ji p. ministr krajan?
Oslatně sám J. E. ministr Prášek píše, že
při posledním soudcovském jmenování na Mo-
ravě, jež bylo pro národ náš vysoc
nepříznivé, hájil se vůči útokům na něj
činěným, že nemohl nic jiného dělat než držei
se statusu.
Nuže a co jsme dělali my ? Nic jiného.
Proto jenom žádné bezpodstatné žaloby
odhalování »a vždy dle pravdy«, jak řekl Pa-
lacký.
Ve Vídni, 21. dubna 1908.
Němec
Prášek
Čecho
Čelakovský
Pergel
Čech
Vídeň
Pergelfův
6
article
Dr. Bedřich Pacák.
doktor
Pacák
7
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
Vídeňská konservatoř bude 1. lednem 1909 po-
státněna. Do postatňovací akce budou pojati mezi
jinými též všichni učitelé a zároveň budou jim při-
měřeně zvýšeny aktivní přídavky, jakož i pozdějůí
výslužné. Na čtvrtek 30. dubna svoláno jest valné
shromáždění »Společnosti přátel hudby«, jež konser-
vatoř dosud spravuje, jíž podrobný plán sestátňovac
bude sdělen.
V Paříži zemřel 21. dubna profesor literatury na
Sorboně Emil Gebhardt, ve věku 69 let. Geb
hardt byl profesorem jihoevropských literatur. Zvlášt
cenné jsou jeho studie antické a literární studie
italské renaisanci.
Maxim Gorkij bydlící stále ještě na Capri
napsal nový román, silně tendenční. Jeho látka vě-
nována je nončasným revolučním poměrům na Rusi
obírajíc se účastí ruského pravoslavného duchoven-
stva na agitací protivládní i reakční, pro absolutismu
a »pravé ruské lidi«. V románě vystupuje ovšem
řada osob známých z událostí posledních tří let, či-
stečně živě představených a ostře charakterisova-
ných, částečně však skreslených a persiflovaných.
Ema Destinnova opustí koncem června le
tošního dvorní operu berlínskou. Přes to však musí
na této i na jiných velkých německých scénáct ab
solvovati ješté celou řadu pohostinských představení
v nimž je vázána. Na stáfý pobyt zvolila si zpě
kačka, jak oznamují berlinské zprávy, Prahu.
Gebhardt
Geb
Gorkij
Destinnův
Paříž
Capri
Rus
Praha
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert klavírního virtnosa p. Josefa Janšy
jest již dnes ve čtvrtek 23. dubna o 1/28. hod.
večer v hotelu »Central« (Hybernská ul.). Koncertní
klavír firmy Petrov ze skladu p. Mojmíra Urbánk
v Praze. Lístky dostati lze v hudeb. závodech pp.
Mojmíra Urbánka, Fr. A. Urbánka, Em. Wetzlera
v Praze a J. Springera na Král. Vinohradech, jakož
i večer u pokladny v hotelu »Central«,
Josef Janša
Urbánk
Urbánek
A Urbánek
em
Wetzler
J Springer
Král
hybernský ulice
Petrov
Praha
Francie
Central
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Laringo-rhinologický sjezd ve Vílni zaháji
včera vědecké rozpravy. Předseda Chiari věnova!
šl. Schröterovi vroucí vzpomínku. Poukázal na jeho
význam jako ozdoby lékařské vědy a přerušil schůz
na znamení smutku. Rodině zesnulého vysloven
soustrast.
= Tyfová epidemie. Ze Subotiště v Uhrách s
sděluje: Tyfová epidemie stále se šiři. Vodovod byl
uzavřen. Obyvatelstvo bylo uvědoměno, že se sm
použivati jen svařené vody. Počet osob, onemoo-
nělých tylem, činí 239.
= Přednáška císale Viléma. Jak se sděluje z
Korfu, konal cisař Vilém v neděli po večerní hostině
v kruhu dvorní společnovti přednášku o admirálu
Nelsonovi a námořní bitvě u Trafalgaru, k níž za-
vdaly podnět nové sludie anglického kapitána Mart
Kerra, velitele „Implacable“. K vysvětlení sloužily
skizzy, kreslené křídou a znázorňující posice lod-
stva anglického a spojeného francouzského a španěl-
ského.
= Výletníci se pohřešují. Z Vídně, 22. dubna
(K. k.) Čtyři Vídeňáci, kteří na velikonoční ponděl
podnikli z Pernic výlet na Sněžník a Vysokou Stěnu
Chiari
Vilém
Nelson
Mart Kerr
Uhry
Korf
Trafalgar
Vídeň
Sněžník
10
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 22. Jubna. (Vojenské o táz-
ky.) Koneem tohuto měsíce bůdou se ve Vídni
konati společné porady všech ministerster
v nichž se má rozhodnouti, kdy se sejdou přiští
delegace a co se má státi s návrhem rakouských
křesťanských sociálů na zvýšení vojenských
platů. Mají-li však vyhlášky, otiskované nyní
poloúřadními listy rakouskými i uherskými, býti
předehrou k oněm společným poradám, těžke
jim prorokovati příznivého úspěchu. Dr. We-
kerle vyvrací dnes zprávy, jakoby byl za uher-
skou vládu převzal jakýkoli závazek co do svo-
lání delegaeí v květnu; bar. Aehrentha
opět vyvrací, že Maďarům neslíbil nijakých ná-
rodních ústupků za důstojnické platy a všechny
podobné zprávy uherských listů že jsou pouhý
výmysl. „N. W. Tgbl.“ otiskuje k tomu dnes
inspirovaný článek, v němž odpor Maďarů proti
zvýšení vojenských platů nazývá „siláckou
zkouškou“ v nepravý čas. Koaličná vláda uher-
ská dopustila se za krátkou dobu svého panství
už několika vážných chyb. Společný, rakouským
parlamentem schválený celní tarif, předložila
uherské sněmovně jako tarií autonomný, což
Maďar
N W Tgbl
Praha
Vídeň
11
article
mělo za následek, že bar. Beck odvolal smlu-
vené za Körbra rak.-uherské vyrovnání; dalas
sněmem schváliti železniční pragmatiku, která
se nemůže prováděti, ale vzbudila v Chorvatsku
novou krisi, s niž si uherská vláda neví dosu
rady; nyní pak vyvolává novou krisi ve spole-
čném ministerstvě pro vojenské platy, tedy pro
otězku hospodářskou a nikoli politickou. Tvrdi-l
se z uherské strany oficiálně, že společní mi
nistři mají odstoupit, slíbili-li něco, co nyní pro-
vésti nemohou, poněvadž se to dá prověsti jen
za souhlasu Uher, „N. W. Tgbl.“ odpovídá
otázkou, zdali uherská vláda vskutku nezavdaln
bar. Aehrenthalovi důvodu k domněnce, že Mn-
daři svolují, aby se otázka vojenských platů vy-
řídila už v květnu? Osobní změna v minister
stvě vnějších věcí jest prý nad to nemožna už
proto, že balkánská otázk se ocitla právě zase
ve stavu velmi povážlivém a velkosrbská propa-
ganda (!) zasáhla dokonce i přes hranice mon-
archie habsburské. Za takových okolnosti nesmí
se prý měniti vedení zahraničné politiky, tím
méně, že neběží o žádnou otázku politickou.
nýbrž o věc, která jest pouze otázkou spravedl-
nosti.
Beck
N W Tgbl
Chorvatsko
Uhry
Mn
12
article
Nemá-li společná vláda jiných důvodů, než
„velkosrbskou propagandu“, kterou některý
vtipný detektiv vypátral ve článku baňaluckéh
listu „Čpí prachem“, pak pochybujeme, že si
Maďaři vezmou k srdci nejnovější kázaníčko
„N. W. Teblulu. “ .
V Praze, 22. dubna. (Po násilne
smrti hr. Potockého.) „Nová Ref.“ za-
znamenává některé zjevy, způsobené v Haliě.
zavražděním místodržitele hr. Ondř. Potockého.
Tak prý mínění ohromné většiny společnosti pol-
ské obrací se nyní na stranu Starorusů. Lise
zkušení projevují veřejně mínění, že úsilovn
vytváření národnosti ukrajinské bylo chybou.
peněvadž Poláci mají nyní nejzarytějšího ne-
přítele právě v Ukrajincích, které sami povznesl
z nieotnosti. Mnozí soudí, že politika ukrajinsk
bude nyní směřovati k tomu, aby stůj co slů
vyvolala v Haliči nepořádky, které by vedly
k výjimečnému stavu a jmenování německe-
ho úřadníka místodržitelem, aby uděla
v Haliči pořádek ve prospčch Ukrajinců. Na do-
klad toho se uvádí, že celá řada předních osol
z tábora polského i národně ruského obdržel
rozsudky smrti. Takové rozsudky zaslány
arcibiskupu Bilezewskému, posl. Gilabiňskému.
mistopředseduvi sněmovny poslanecké Starzyš-
skému, rektoru univorsity Dembiňskému; z tá-
bora staroruského obdrželo rozsudek smrti 14
předních politiků, měme jiné i téměř všichn
členové redakce „Galičnnina“.
Z Pešli, 21. dubna. (Lubomir Pavlo
vič f.) Dle zprávy, došlé z Velik. Bečkereku.
Maďar
N W
Potocki
Lisa
Ukrajinec
Bilezewský
Praha
Nová Ref
Halič
Pejít
polo
Lubomir Pavla
13
article
pohřešují se. Účastníci výletu jsou vychovastel v
spolku katolických jinochů, kancelista spolku a dv
žáci měšťanských škol
= Souboj. Ze Sofije, 22. dubna. Včera kona
se za městem souboj na šavle mezi reduktorem prol
militaristického listu „Balkanski Echo“ Kyselo-
vem a poručíkem Mišcevem, jenž žurnalis
vyzval jménem sofijského důstojnického sberu. Ky
selov byl lehce zraněn.
= Požár v potrolejových dolech. Ze Lvov
21. dubna. K. k.) Jak se oznamuje telegraficky z Bo
ryslavi, zapálena byla včera večer ble
skem šachta „Dzinia“ petrolejových dolů, kte
ré patří firmě dr. Landes. Šachta lehla p
pelem. Zdali při požáru přišel někdo o život, ne
mohlo býti během noci zjištěno, poněvadž neby
ještě uflumen požár, který ohrožuje i sousedn
doly. — Ze Lvova, 22. dubna. (K. k.) Z Bory
slavi sdělují, že důl „Dzinia“ byl ohněm téměř úpl
ně zničen. Oheň zachvátil také naftové nádržky dvou
sousedních dolů, takže jsou ohroženy také tyto doly
jichž vriné věže psou vzdáleny 6- m od hořících ná
držek.
Mišcev
Požár
doktor
Landes
Lvov
Bor
spolek katolický jinoch
14
article
= Hrozná vichřice v Uhrách. Z Temešváru
22. dubna. (Uh. tel. kor. kanc.) Včera řádila nedalek
železniční stanice Valkaně prudká vichrice
překotila 21 vagonů nákladního vlaku
takže železniční spojení bylo přeru-
šeno. Čtyři ve stanici stojící nák ladn
vozy byly vichřicí zahnány o několik
stanic dále. Ve Valkani sřítila se vě
rumunského kostela na školní budov
Podrebnosti posud nedošly.
= Automobilové nohody. Z Vídně, 22. duhna
Známý velkoprůmyslník cis. r. K. Hirsch byl dne
dopoledne, když vystupoval z omnibusu, stržen auto-
mobilem k zemi a přejet. Utrpěl několik zlomenir
kosti a jiná nebezpečná zranění. — Z Brescie
22. dubna. Neduleko města uchopil opilý voják, jen
seděl vedle chauffeura v automobilovém omnibuse
řidiíko stroje. Omnibus sříil se do silničního příkopu
při čemž bylo zraněno 8 osob těžce a několik jiných
lehce.
K Hirsch
Uhry
Temešvár
Vídeň
Brescia
15
article
= Povodně v Rusku. Z Petrohradu, 22. dub
na. V Orlu nastala náhlým stoupnutím vody v řeo
Oce velká záplava. Více než 500 domů jest pod vo
dou a situace jest zoufalá, poněvadz se nedostává
záchranných člunů.
= Zabil se při vyjížďce na koni. Z Frank
furtu n. M., 22. dubna. Major šl. Klenck od generál
ního štábu 18. armádního sboru podnikl včera v
jíždku na koni do myslivny. Na cestě se kůň splaěi
a shodil jezdce. Majorovi byla rozražena lebka
brzy na to v nemocnici zemřel.
= Rediče zavraždili dvacet dětí. Z Debrecína se
sděluje: Na manželku rolníka Kisze bylo učiněno
oznámení, že zardousila své dvě děti. Vyšetřováním
se zjistilo, že Kiszová zardousila za po-
moci manžela všech dvacet dětí, jim
posud dala život. Manželé byli zatčen
a doznali, že děti usmrlili, aby je ne
vydali bídě.
= Sebevražda vídeňského Testauratéra. Z Víd-
ně, 22. dubna. Majitel známého vídeňského restau-
rantu Frant. Hartmann vrhl se dnes v noci s vk
své ložnice na ulici a v několiku okamžicích podleb
svému zranění. Příčinou sebevraždy byla nervosili
a obava před akutní chorobou srdeční.
zastřelil se včera v Tur. Bečeji bývalý srbský
poslanoc, dr. Lubomir Pavlovič. Soudí se
že ho k samovraždě dohnaly nespořádané po-
měry finanční. Byl stár teprve 40 let. Lubomi
Pavlovič byl jediný národní srbský poslanee.
jenž byl za Szellových čistých voleb zvolen d
sněmu uherského a vstoupil tam do klubu ná
rodnostního. Jsa přívržencem strany liberální.
podlehl při posledních volbách proti kandidátu
radikálnému. Jako poslanec byl stíhán uherskou
vládou za to, že kdesi na nádraží ztrestal srbske
hochy, kteří ostentutivně zpívali maďarské
písně; soudně byl však sproštěn obžaloby
Frank
František
Hartmann
doktor
Pavlovič
Rusko
Petrohrad
Oka
Debrecín
Víd
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 22. dubna.
Praha
18
article
Slovanský projev v hesudarsivenné dumě.
Slovanský projev v hesudarsivenné dumě.
Poslanec pravice Balakljejev rozvinul v ho
sudarstvenné dumě názory své strany na pomě
Ruska k Slovanům vůbec. Pravil:
Slované jsou naši národní bratří, jsou nám
po krvi i srdci bližší, než všichni Evropaně.
neřku Asiaté. Povinností ruského národa jakožto
největšího, nejmocnějšího a nejsvobodnějšího
v slovanské rodině jest podávati Slovanstvu
mravnou oporu a v krajních připadech, když
Slovanům hrozí neobyčejné nebezpečí, musí jim
poskytnouti reslnou pomoc a položiti na váhy'slo-
vanských sudeb všechnu svou státní moc. Ne-
mluvím o snu o jednotném slovanském státě.
Ruský národ nikdy nesáhne na samoslatnost
slovanských národů. Osud Polska nemluví prot
tomuto názoru. Polský stát se rozpadl a polskému
národu nebylo by lépe, kdyby byl odešel pod
německé vrchnosti. Doufám však, že dojde i na
smír Poláků s Rusy. Ruská politika na Balkáně
musí podporovati snaby Slovanů, a oni se snaží
o osvobození a nikoli o další, jen poněkud
změněné živoření pod Turec' em. Rusko má
Slovanům pomáhat, ale nikoli hospodařit u nich.
Rusko na Balkáně nesmí míti žádných zištných
zájmů. Všechny hmolně, zištně zájmy Ruska
leží na Dálném Východě a nikoli na Balkáně.
(Potlesk pravice.)
Balakljejev
Slovan
Asiat
Rus
Rusko
Polsko
Balkán
Turec
Slovan
19
article
Vilémova nféra na soudu amerického kongresu.
Vilémova nféra na soudu amerického kongresu.
Rozpravy o známé aféře Hillově v Berlíně
nabyly v kongresu Spojených států velmi po-
hnutého rázu. Nejlepší řečníci obou stran kri-
tisovali velmi ostře způsob, jak se vy-
slanecká místa Unie obsazují. Mnohé neúspěchy
americké diplomacie v evropských residencích
plynuly z toho, že vláda dosazovala vyslanee
ne dle zdatnosti a zásluhy, nýbrž dle společen
ského postavení, ano i dle — bohatství. Ne
kdejší vyslanec White příliš se v Berlíně při-
způsobil dvoru a jeho stanovisku, jakoby jej —
děl jeden řečník — byli oblekli ve dvorní ko-
stým. Vyslanec americký Conger v Pe-
kinu své doby zúčastnil se dokonce
ke svému obohacení plenění, když vojsko
americké do města vtrhlo. Všichm řečníci, pro-
nesše závažné výčitky ty, souhlasili, že třeba
vybírati vyslance ne dle peněz a ne dle
toho, jak se z plného měšce za sv
jmenování dovedou odměňovati.
Oproti tomu třeba zvýšiti plat vyslanců a platit
jim drahé byty. Vysoce postaven
osoby v Německu přiznaly, že Hil
u Viléma II. stal se jen proto neoblíbeným.
že není bohat dost jako Tower, aby stejně oká-
zale mohl vystupovati. Amerika má ale, del
jeden řečník, právo býli zastoupenu muž em
a nikoli knihou šekovou. Slovem, státní lajemník
Root měl v den debaty hořký den a také v Ber-
lině leckomus as v sluchu zazvonilo.
Vilémův
Hillův
White
Hil
Vilém II
Berlín
spojený stát
Německo
Tower
Amerika
kongres
20
article
Gampbell-Bannerman j.
Po dlouhé nemoci zemřel dnes bývalý
premier anglický Campbell-Bannerman. Před ne
kolika dny při jeho odstupu z úřadu minist -
presidentského vyličili jsme zde zevrubně činnost
jeho politickou i jeho individnalitu osobní, i zbývá
uvésti nám zde ještě jen několik dat životo-
pisných.
John Henry Campbell Bannerman narodil s
roku 1836 v Kelvinsidu ve Skotsku. Výstudo-
vav universitu glasgowskou a eambridgskou,
zvolen byl r. 1868 do dolní sněmovny. Roku
1884 jmenován byl vrchním státním tajemníkem
pro Irsko, r. 1886 a 1892—95 pro vojenství
povýšen do stavu rylířského. Po odstupu Ha-
courta stal se vůdcem liberální strany a p
skvělém její vitězství volebním dne 10. pro-
since 1905 postaven i v čelo nového minister-
stva. Dne 4. t. m. odstoupil následkem těžké
choroby svoji s vrcholu své politické činnosti,
nevryl však do knihy dějin britakých jména
svého žádným vynikajícím činem ni pot-
vratem.
Campbell
Bannerman
John
Henry
Skotsko
dolní sněmovna
Irsko
21
article
Sjezd svobodomyslné strany v Německu.
Sjezd svobodomyslné strany v Německu.
Svobodomyslné adružení v Německu vystro-
jilo dnes ve Frankfurtu sjezd svůj a to velm
důležitý, jelikož rozhodne, mají-li stoupene
Barthovi na dál ke sdružení náležeti. Barth sám
v řeči své vysvětlil známé svě stanovisko. Pr-
tomno jest na 300 delegátů, mezi nimiž i Nau-
mann, Mommsen, Gerlach a j. Sjezd potrvi
tři dny.
Tuhý boj volební v Anglii.
(Úspěch irské samosprávy.)
Po slibech, kteréž ministr Winston Chur-
chill učinil jménem ostatní vlá dy
v příčině irské samosprávy, doporučil vůdce
Irův Redmond Irčanům v Manchestru, aby pro
znovuzvolení Churchilla, jenž má dva nebez-
pečné kandidáty, konservativce a socialistu, bla-
sovali. Rozčilení v tomto zápasu volebním, jenž
po případě mohl by skončiti velikou porážkou ny
nější vlády liberální, nabývá rozměrů v Angli
přímo nebývalých.
Angličti manželé královští v Dánsku.
Edvard VII. a choť jeho přibyli, jak již
telegram sdělil, do Kodaně a byli královskou
rodinou okázale uvitáni! Při nejmenším návstěva
ta přispěje k utužení známých přátelských
styků anglo-dánských a mnozi pořitikové smě-
lejší očekávají, že Edvardu VII. podaří s
skouti tu posledni článek v že
lezném pasu, kterým obemkno uti
Barth
Mommsen
Gerlach
Irův
Redmond Irčan
Churchill
Edvard
Německo
Frankfurt
Anglie
Manchestr
Angl
Dánsko
Kodaň
Winston Chur
22
article
hledí osamocené Německo. Dne
koná se slavnostní hostina, na níž pronášeli dle
všeho oba králové i politikové přípitky.
Kodaňská návštěva anglického krále Edu
arda vzbudila napjatou a kritiekou pozornost
Němců. Jak nedůvěřivi jsou, je patrno z ko-
daňského dopisu »Voss. Ztg.«, pojednávajícího
o zájezdu vladaře anglického do hlavního městn
dánského. Návštěva ta má — tak se vykládá
v řečeném dopise — vynikající politický vý-
znam. V roce 1901 nastal v Dánsku obrat ve
vnitřní i v zahraniční politice. Do r. 1901
hlásalo Dánsko politiku neutrality, která však ve
skutečnosti byla Německu nepřízniva. Nový mi-
nisterský předseda, zároveň ministr zahraničníh
záležitostí Deunizer jal se vybavovati Dánsko
— vykládá dopisovatel »V. Z.« — z poru-
nietví Ruska a opatrně je přibližovati Německu.
Ed
Němec
Voss
Německo
Dánsko
Rusko
23
article
Shlížení to nastalo a pokročilo až k vyjednávání
o obchodní smlouvu dánsko-německou. Tím
vzbuzena byla žárlivost západních velmoci,
zvláště Anglie, která stala se podrážděnou, kdyz
počátkem letoška rozvinuta byla otázka Balti-
ckého moře. Anglická politika jala se působiti
svým vlivem na Dánsko a král Eduard se roz-
hodl navstiviti krále dánského. Nyní tam právě
dil. V Kodani rozumějí této návštěvě a na-
proslo si nepřejí odniziti si Anglii, kteráje
hlavním odběratelem zemědělských plodin a vý-
robků dánských. Proto Dánům velmi záleží n
dobrém poměru k Anglii. Král dánský a vláda
dánská budou tedy zastávati stanovisko neutra-
lily a neodvislosti na všechny strany, přest
však návštěva krále Eduarda bude pro vliv
Anglie přízniva. Veřejné mínění dánské většinou
přeje si dobrého poměru k ní. Časopis » Vort
Land« píše v tom smyslu, dokládaje, že Anglie
vyniká ned Německem silou válečnou i finanční,
a radí vládě dánské, by se sblížila s Anglií,
nikoli s Německem. Dopisovatel »V. Z.« k tomu
poznamenává, že pruská politika proti Dánům
v Německu i agrární celní politika německé říše
značně zmenšily náklonnost dánské veřejnosti
k Německu a obrátily ji k Anglii. Přes to ne-
nastane v Dánsku směr Némecku nepříznivý.
Dopis končí: »v Dánsku není řídkým názor,
že osud země se právě již nyní připravuje, ale
i v tomto případě očekává se rozhodnutí klidně
a důvěřuje se zdravé soudnosti vysoce nadaného
národa dánského.«
Eduard
Dán
Anglie
Dánsko
Kodaň
Německo
Report Land
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Vůči pražsko-venkovskému orgánu pan
ministra Práška zbývá jediná zbraň, trpělivost
a stejně bezmezná shovívavost. Ve včerejším
svém čísle dovozuje »Venkov« na příklad, že
na »tajný pakt« v otázce soudcovské první
upozornily — »Národní Listy«. Píšeť: »Dne
6. dubna otiskly význačným způsobem tuto větu:
»Po prohlášení dra. Kramáře máme oba vu,
že i v této věci stala se nějaká dohoda, uči-
něna koncese, o níž zasvěcenci nevědí.« Zpráva
naše, které se »Venkov« dovolává, měla nadpis
»Bylo svoleno snad drem. Kramářem také k umě-
leckým kouskům presidenta Wesselého při přijí-
mání a jmenování soudcovského dorostu v Če-
chách?« a navazovala k známému výroku dra.
Kramáře z rozpočtového výboru o »uměleckém
kousku«. Citát hodí se jako pěst na oko, ale
pro neloyalnost agrárně ministerského orgánu je
svědectvím typickým. Dr. Kramář ve svém listě
(dne 19. t. m.) ujistil, že »poměrného jmenování
podle počtu obyvatelstva držel se ryt. Wessely
ve své vlastní právomoci při při-
jímání praktikantů« a dodává, že s
o tom teprve později dověděl. Tím vyřízen i nás
dotaz i zpráva pod ním uveřejněná. To však
»Venkov« zúmyslně ignoruje. Leč dále »Venkov«
vykládá, že slov našich povšimli si dobře ně-
kteřl jeho politikové, zejména prý vzbudilo pozor-
nost jich místo: »i v této věci stala se nějaká do-
hoda«. Toto 1, jež »V.« tiskne tučně, politikům
agrárním učarovalo . . . Pátrali prý po původu
zprávy té, šli po stopách tohoto odha-
lení (1!), až dospěli k přesvědčení.
že skutečné dohody, pakty tu byly.«
Prášek
Kramář
Wesselý
doktor
Wessel
25
article
Světem proslulý umělec v převlékání Fregoli je
proti »Venkovu« břídilem, než se kdo nadál —
ejhle nikoli »Venkov«, ale »Národní Listy« při-
nesly odhalení o tajném písemném paktu
s Němci. Dokázáno až na pundík na i! Ovšem
podle jiné verse, rozšifované samým ministrem
Práškem v témže »Venkovuk — což ovšem na-
prosto nevadí — objeven tajný pakt docela ji-
nou methodou. Dne 11. t. m. t. j. druhého dne
po schůzi parlamentárky přišel k ministru Pr-
škovi jeden z nejpřednějších českých dopiso-
valelů vídeňských a vypravoval mu, co prý
o »tajném paktu« sdělil v parlamentárce »ko-
lega Fiedler,« věci to, jež min. Fledler výslovně
nepovažuje za »žádnou obzvláštní tajnost«, které
však zatajili ministru Práškovi oba státníci v čel
klubu sgrárního stojící. Půjde-li to tak dále.
budeme miti o »tajném paktu« víe pohádek
než v »tisíci a jedně noci!« Než kejklů »Ven
kova« není ještě dávno konec. Ačkoli »Venko-
vovi« slovutní politikové vedeni naším „i“ »prý
zeela určitě« — jak ujisťoval »Venkov« v den
sv. Anastasie — vypátrali, že jest byl
uzavřen »tajný pakt t. j. písemná úmluva meni
Němec
Prášek
Fiedler
svatý . Anastasie
26
article
Němei a drem. Fořtem, Kramářem, Pacákeme
— přece rozbírá »V.« včera znovu tuto otázku
jako důkazu teprve vyžadujícl
V dokumenlu, (l!) jejž podal min. Fledler —
tak ujišťuje orgůn min. Práška — výslovně prý
je řeč o písemněmujednání mezi dotyč-
nými činiteli — ohledně přijímání úřadnictva, to ne-
popře nikdo ! Zatím v dokumentu min Fie-
dlera (ze dne 17. dubna) se slovo »písemný«
nevyskytuje ani jednou! „Venkov“
tedy hžel Avšak lži jest ve „Venkovu“ až
k zalknutí. Mezi jiným odkazuje ministerský or-
gán „Národní Listy“, „kteréž praví, že se ne-
jednalo o písemnou smlouvu“, na prohlášení
býv. ministra Fořta, v „Národních Listech“
uveřejněné, kde prý Fořt zřejmě mluví o li-
stině. Zmíněné místo z prohlášení Fořtova
zní doslovně takto: „Nějaký formální, v še-
ebecně platný pakt tedy ani v tét
příčině uzavřennebyl, nýbrž na dotyčně
listině v tak zvané poznámce „pr
domo“ vzhleden ku přiloženému zakročení
německého ministra krajana pouze uvedeno, ž
vyřízení stalo se v dorozumění s příslušným
ministry krajany.“ Ačkoli jest každému jasno.
že ministr mluví tu o úřadní listině sve
ho resortu, na kterou napsal pro domo
Prášek
Fořt
Fořtův
min Fie
27
article
(totiž pro obehodní ministerstvo) sve
vyřízení, „Venkov“, jako list všeho sehopný,
podvrhuje tu za ministerský akt
svůj — tajný písemný paktl Na dů-
kaz, že tenfo domnělý pakt byl tajný, cituje
„Venkov“ zase — „Národní Listy“. Ty napsaly,
že pakt nebyl tajný, podle toho zřejmě pra-
vily (11), že jej — dávno znaly, ale za to
neznala prý jej všechna ostatní veřejnost. „Pro
nás nezasvěcence byl naprosto tajný,“ dí miní-
sterský orgán. Naproti tomu budiž zjištěno: Ve
svém „dokumentu“ praví min. Fiedler: „O věci
té, kterou jsem nepovažovel za ně-
jakou zvláštní tajnou dohodu, mlu-
vil jsem otevřeně a věcně atd.“? „Nár. Listy“
poukázaly na tato slova, jakožto na zřejme
prohlášení min. Fiedlera, že to, co
„Venkov“ vydává za tajný pakt, žádnou
tajností není. Na základě toho tvrdí nyní
Fiedler
28
article
„Venkov“, že „Nár. Listy“ o paktu vědía
dávno věděly. Leč dosti! Utratili jsme celý slot-
pec drahocenného náísta probíráním největších
nechutenství, kteréž mladé století dík vynikají-
cím aktivním politikům agrární strany až dosud
zplodilo. Ani řádek, ba téměř ani ja-
diné slovo, jež orgán ministra Prá-
ška v aféře „tajného paktu“ dosua
otiskl, není poctivým. Celé aféře vtisknuta
pečeť bezmezně mělké malichernosti, ano hotc-
vého dětinství. Není kormutlivějšího
vědomí nad to, že se aféra taková mohla v če-
ském politickém světě vůbec přihoditi, že ná-
rodu předložen agrárnickou intrikou tento bnus-
ný problém bez jediné podstaty, bez
stínu zdání nějakého věcného dá-
vodu krom osobních příčin egoi-
smu ministra Práška! Takové události
nemohou u opravdových a vážných rodomilů
vzbuditi než bolest a nejhlubší lítost, tím palči-
vější, že přibázejí se těsně před definitivním
snad rozhodováním o životním osudu národe,
který skýtá podívanou boje všech proti
všem nad propastí. Tam to dopracovalo
proklaté stavovské rozčtvrcení národa, prapůvod
všeho a také tohoto zla!
— Jazyková otázka u krajského soudu
v Mostě. Píše se nám: Před nedávnem bylo
již veřejnosti sděleno, že okresní soud v Kadani
zamitl exskuční žádost, podanou drem. Jos.
Prášek
Most
Kadaň
29
article
Moníkem, advokátem v Král. Městci, protože
nebyla podána v jazyku německém. Suížnost
proti tomuto odepření vykonávání práva zamlt
c. k. krajský soud v Mostě usnesením ze dne
7. dubna 1908 — spadajícím tedy do slibe-
ného status quo. Stížnost dovolávala se kromě
zákonů a nařízení, v jazykové otázce již častěji
uvedených, ještě zvláštních lokálních poměrů
v krajském obvodu mosteckém, kde mimo český
okres lounský jsou německé okresy a českou
menšinou 20., 30- až 40procentní, a kde za-
jisté došlo by to k výsledkům zvláště neblahým,
kdyby libovůle úřadnická dekretovala nepřípust-
nost české řeči. Stížnost naléhala na zodpově-
dění otázek, kde že bude potom hranice, na
které se zastaví taková libovůle, zapomínající,
že úřad je pro lid? Jak potom zabránit, aby
iv takovém okrese, jako je mostecký (s 31.29
Čechů dle úřadního sčítání), litvínovský (s 229),
duchcovský (s 21) atd. soudcové neodmitali
Čechy? Kde bude míra toho, co sluší pova-
žovat za obvyklé, když rozhodnutí o tom bude
ponecháno jednotlivcům, mezi nimiž budou tu
a tam i chauviní a slaboši, jednající dle vy-
daných právě hesel politických, přes to, že před
14 dny uznávali zásady jiné, ba uznávali je po
30 let! Kde je právní jistota, bude-li dovolena
v zemi strakatina náhledů a kde obecné pravidlo
vystřídá nápad, že zvyklost různí se od okresu
k okresu, resp. že není tu žádného pravidla,
nýbrž jen náhled osob! — — Avšak ani krajský
soud mostecký, jehož president býval chválen,
neměl aíly zachovat aspoň status qno. Wenzel
Moník
Král
Čecho
Městec
Čechy
30
article
Titta panuje všude. Krajský soud mostecký, aby
patrně dal na jevo, že neví si rozumné rady
v jazykové otázce, v níž uznal za dobré opustit
dosavadní přesvědčení a zvyklost, vydal na če-
skou stížnost rozhodnutí německé s překladem
českým a zakončil své dlouhé výklady o tom,
že »landesüblich« znamená vlastně »bezirks-
üblich« šalomounskou větou, že vzhledem k tomu,
že německý jazyk jest v obvodu soudu v Ka-
dani jedině obvyklým musí strany jen německého
jazyka jako jazyka jedině tam v zemi (lí)
obvyklého (doslova) užívati. Na tom prý nie
nemění okolnost v stížnosti namílaná, že obyčeje
toho nebylo šetřeno. Zvyklost, které nebylo
šetřeno! Bravissimo. Rozhodnutí c. k. krajského
soudu v Mostě nemá lepšího důvodu pro své
stanovisko, než který hned při zavedení jazy-
kové revoluce byl německým soudcům dán do
pera, totiž západohaličský soudní řád
ze dne 19. prosince 1796. Důvod tento, který
byl prý dokonce obdivován od vedení české
politiky ve Vídní jako strašně promyšlený, jest
obyčejnému člověku aspoň polud podivný, ž
mají pro nás platit zákony výslovně pro západní
Halič vydané, nikoli ale vydané pro Čechy.
Ka
Most
Vídeň
Halič
Čechy
31
article
Avšak, ani tento západobaličský zákonník nie ne-
stanovi na prospůch Němců, jak výtečně do-
vodil nedávno p. dr. Hora v »Právníku«. Ani
když nehledí se k zákonům jiným, pro nás
platnějším a výmluvnějším, neznamenají slova
od Němců citovaná (»beide Teile als ihre
Rechtsfreunde haben sich in ihren Reden der
im Lande beim Gerichte üblichen Sprache zu
bedienen«), že by se mělo hleděti při zvyklosti
jen na úzký obvod dotyčného soudu. Nebo proč
by pak zákon řikal sim Lande beim Gerichte«
a proč by neřekl prostě »beim Gerichte« ? Při
stanovisku od Němců hájeném neměl by do-
datek sim Lande« docola žádný smysl, ba pře-
kážel by. Když tedy dovozuje z toho e. k.
krajský soud v Mostě, že dle zákona obvod
okresního soudu jest jako jednotka směro-
datným, pak to odporuje i zákonu, vydanému
pro Halič, onu nenáviděnou jidy Haliě, klerá
tentokráte má tvořit tak vítaný asyl pro uniknuti
zákonům, platným pro království české. Avšak
k čemu všecka ta námaha, aby Němci rozuměli
své vlastní řeči, aby věděli, co je to »landes-
üblich« a co sortsüblich« — když není dobrá
vůle? Jak přesvědčit toho, jehož intelekt jest
ve služebném poměru, slouže tendenei, právě
jako slaboch dovede plouti jen po proudu?
K čemu všecky ty argumenty, když se ví, že
otázka není otázkou právní, nýbrž otázkou poli-
tiekou, čímž je řečeno, že jest otázkou moci
Jest věru nejvyšsí čas pomýšleti ne na nějaký
jiný argument, nýbrž na jinou taktiku.
Němec
doktor
Hora
Lande
Most
Halič